2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3
masthead
5. října 1904.
5
article
kladny ve hlavním vestibulu na Ferdi-
nandově třídě od 8. hod. ranní.
+ Lidové divadlo „Urrmla“ v Praze VII. Dnes
hraje se poprvé „Únos Sabinek“. Žert o 4 jedn. Na-
psali F. a P. ze Schönthanů. Přeložil Hanuš Čimr. Re-
žisér Fr. Hlavalý. Hlavní úlohy hrají dámy Košnerová
Bitrmanova, Svěllá, Bermanová a pp. Hlavatý, Kovář
Lachman, Čekanský a Pražský. Začátek o 7. hod
večerní. Po divadle dostatečný počet vozů elektr. drá-
hy. Zejtra jest představení, pořádané První obcí baráč-
níků letenských ve prospěch chudé školní mládeže
v Praze VII. Bude se hráti „U bílého konička“. Ve-
selohra o 3 jedn. Napsali O. Blumenthal a G. Kadel-
burg. Začálek o 148. hod. večer. Ceny míst poloviční.
V sobotu o 1/44. hod. odp. jako zvláštní představení
pro dítky hraje se Tylova národní báchorka se zpěvy
a tanci „Strakonický dudák“. Ceny míst poloviční.
Sabinka
Žert
Čimr
Hlavalý
Košnerová Bitrmanův
Svěllá
Bermanová
Hlavatá
Lachman
Čekanský
O Blumenthal
Tylův
Praha
Re
lidový divadlo
Urrmla
strakonický dudák
6
article
Lístky lze již dnes v předprodejích koupiti. — Vyni-
kající člen „Uranie“ slečna Julie Bitrmanova má v úte-
rý dne 11. t. m. svůj benefiční večer, k němuž zvolila
si veselohru „Naše ženy“. Správa divadla dovoluje si
zváti ku předplacení pro zimní období, počínající dru-
hou polovinou října. Předplatné na 25 her: lože
K 100.—, křeslo K 22.50, přízemí I. tř. K 17.50, pří-
zemí II. tř. K 12.50, zvýšené přízemí I. řada K 12. 50.
balkon I. řada K 12.50.
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dne
hraje se ve prospěch oblíbené soubretty slečny Józy
Hadrbolcovy Messagerova komická opereta „Rosižta“
Premiéra zpěvní frašky „Želízkovic Fanynka“ s pí.
Mař. Zieglerovou určena již na zejtřek. Lístky v před-
prodeji lze dostati již dnes u večerní pokladny.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes hraje se jako lidové představení při malých ce-
nách po jedenácté: „Pražské švadlenky“, fraška se
zpěvy a tanci o 5 jedn. Hudbu i slova napsa! O. Faster
Hra tato docílila až dosud domů úplně vyprodaných
Zejtra ve prospěch sl. Pavly Vedralovy poprvé. „Lidie““
Bitrmanův
Józa Hadrbolcův
Rosižt
Zieglerův
Král
O Faster
Pavel Vedralův
Lidie
smíchovský divadlo
Pištěkův lidový divadlo
Želízkův Fanynek
7
article
Hudba.
Hudba.
+ K návralu České Filharmonie. Česká Filhar
monie vrací se z bratrského Ruska. Letní údob
skončilo, zavřely se brány pavlovského vokzalu.
Nebudou již šaměti proudy nejvybranější petrohrad
ské společnosti rozsáhlými prostorami nádražní hu
dební síně. Dáčníci se rozejdou a nádherný park
pavlovský se sousedním lesem carskosělským ztichne
v rozslzené melancholii podzimu, který je tam na
severu mnohem kratším přechodem k zimě, nežliu
nás. Po saisoně plné úsilovné práce vracejí se naši
argonauti. Zlatého rouna sice nepřinášejí, ale nejeli
tam pro zisk. Jelí dobýt si cti, jeli si pro punc do
světa, jeli navázat umělecké styky mezi největším
slovanským národem a námi, největším hudebním
producentem z kmenů slovanských, jemuž hranice
jeho světa počínají už býti úzky. Vždyť naše nad-
produkce hudebníků tvoří již dávno svou zcela
určitou sociální olázku .
Česká Filharmonie přichází domů s jedním po-
sitivním úspěchem. Ziskala si jméno. Dokázala
svou zdatnost i ve velkých poměrech. Byl jsem téměi
po tři neděle denním svědkem práce a úspěchův hu-
dební naší družiny. Seznal jsem, v jaké těleso umě-
lecky slité, nejintensivnější činnosti a nejzdárnějších
výsledků schopné vyspěla, seznal jsem, jak se
v oblibě obecenstva zakořenila. Nebylo to snadné.
Obecenstvo pavlovské je zvyklé na nejpřednější
orchestry, vyzná se v nejpřednějších dirlgentech, je
choulustivé na solisty, které má ve své zalibě k vir
tnosilě velice rádo, ale od nichž mnoho požaduje.
Český filharmonie
Rusko
8
article
Obezřelý vůdce české výpravy. Oskar Nedbal, dobře
měl půdu vysondovánu. Věděl, jak rozšířiti orchestr.
aby stačil ohromnému úkolu, dovedl s ním rychle
pracovati, aby vyhovělo se požadavkům repertoáru.
které potřebnou rozsáhlostí jeho byly přímo axorbi-
tantní, uměl si vybrati k prvým pultům hráče, kteří
nejen vedli a lesku dodávali celku, ale i jako solisté
osvědčovali se pravými virluosy svých nástrojů. Byli
to především oba koncertní mistři, Jaroslav Hlájek
z Prahy a Václav Borecký z Moskvy, kleří vyníkli
jako dva doplňující se typy, prvý skvěté školy
Ševčíkovy, druhý elegantní školy francouzské. Violon-
cellisty vedl bravurní Kornelius Vliet, velice se líbil
llétista Nesporý a virtuoska na harfu slč. Hlulubova -
přímo vzácným pistonistou byl L. Bittner, spojujíei
krásný tón s velkou techníkou atd. Nedovoluje
finanční rozvaha pražské režic, aby se orchestr fl
harmonický vrátil se všemi těmito silami, jež činily
zvak jeho tak sytý, zladěný, výkony jeho tak umě.
lecky vykrouženými a plnými vervy. Avšak ta na-
cvičenost, jíž dosáhl, ta škola, jíž prošel pod řadou
nejčelnějších dirigentů, to bohatství repertoáru, ktere
si nahromadil, nemůže zůstati bez trvalého účinku.
Aby též naše veřejnost mohla si učiniti správné
ponětí o neobyčejně mnohotvárné saisoně pavlovské.
uvedu některá data. Hostů dirigentů vystřídalo se 12
Ed. Colonne, jenž věnoval našemu orchestru hned
v začátcích láskyplnou pili a velice si jej oblíbil, A.
Nedbal
Hlájek
Borecká
Ševčíkův
Vliet
L Bittner
Colonne
Praha
Moskva
9
article
Chessin, hamburský Max. Fiedler, v Petrohradu těšíci
se reputaci zvláště jako interpret Wagnera, H. Wabr-
lich, Karel Panzner, náš stále svěží Hlaváč, mladi
stvý Španěl José Lassale, kritikové Ivanov a dr.
Goldenblum, Abbakumov, nejčelnější moderní sklada.
tel francouzský Vine. d' Indy a nadaný ruský kom-
ponisla N. Čerepnin. Stálí dirigenti byli tři: akklima-
tisovaný Vlach Eduardo Cabella pro lebčí hudbu,
dr. Vilhelm Zemánek, jenž projevil velikou pohoto-
vost v přejímání repertoáru po všech dirigenlech
vedle svého vlastního, rovněž značného a Oskan
Nedbal, jehož jméno nepotřebuje žádných attributů
Nedbal byl ovšem miláčkem obecenstva, zvláště dam.
Jeho energie, mohutný dramatický vzmach jeho di-
rekce, genální pojímání razily mu cestu k nejkras-
šim úspěchům. Byl jsem svědkem zvláště pronikavého
vítězství, jež slavil ztlumočením Berliozovy »Fanla-
stické«. Tu cítil se Nedbal v pravém svém živlu, pra-
covati s orchestrem takových rozměrů, takového zvuku.
takové vervy!
Co se repertoáru týče, dlužno především konsta-
tovati, že ještě nikdy v Pavlovsku neprovozovalos
tolik ruské hudby, jako právě českým orchestrem.
Max
Fiedler
Wagner
H Wabr
Panzner
Španěl
Lassale
Ivanov
doktor
Goldenblum
Abbakumov
d ' Indy
N Čerepnin
Vlach
Cabello
Zemánek
Oskan Nedbal
Nedbal
Berliozův
Petrohrad
Pavlovsk
10
article
Novinkou byly večery, věnované úplně jednotlivým
ruským skladatelům: Glinkovi, Čajkovskému (tři), Ru-
binsteinovi, Rimskému Korsakovu, Glazunovovi, Aren
skému. Borodinu. Dargomyřskému, Ivánovu, Solovje-
vovi, Šenkovi, Bleichmanovi, Kopťajevu, Davidovu
Prokofjevu, Grečaninovovi, Kalinnokovovi. Cuiovi
Balakirevu, Muzorgskému, Ljadovu, Spendiarovovi
Čerepninu, Amaní, Damilevské. Kromě toho porůznu
uváděni i jiní, jako Sěrov. Řečkunov atd. Z našich
skladatelů zastoupení byli Smetana cyklem sym
básní, ouverturami a baletními hudbami z oper
slavnostním pochodem, Dvořák prvou, čtvrtou a pá-
tou symfonil, 2 slovanskou rapsodií, ouverturam
»V přírodě«, »Karneval«, ke »Kajetánu Tylovi«
k »Vandě«, houslovým koncertem, largem op. 95.
slovanskými tanci, dále Fibich (předehra k »Noci na
Karlštejně«, »V podvečer« a j.). Bendl (Slavnostní po-
chod), Rozkošný předehra k »Svatojanským prou-
dům), Blodek (intermezzo »V studni«), Klička (tric
pro harfu, housie a cello), Nápravník (»Kozáček«
ruská fanlasie pro klavír s orchestrem), Hlaváč (»Lu
činuška i chodovod«, 8. mazurka), Nedbal (taneční
suita z »Pohádky o Honzovi«), Suk (serenada op. 6)
Glinka
Čajkovský
Rimskij Korsakův
Glazunov
ský
Borodin
Ivánův
Solovj
Šenk
Bleichman
Kopťajevo
Prokofjev
Grečaninov
Kalinnokov
Cui Balakirev
Muzorgský
Ljadov
Spendiarov
Čerepnin
Amaný
Damilevský
Dvořák
Tyl
Vanda
Fibich
Bendl
Blodek
Klička
Nápravník
Nedbal
Honz
Suk
Karlštejn
slavnostní pochod
11
article
Bohata (předčasně zesnulý žák Dvořakův, který t
svou »Silhuetlou« vůbec poprve uveden byl do světa)
Bradáč (Slovanská melodie a »Valse de concert«)
Kromě toho z lehčí hudby Jiránek (Valse des fleurs
Fučík (Fantastický pochod) a Karel Kovařovic (Havíř-
ská polka). Také klassikům věnovány netoliko cel
večery, ale i hojně místa v ostatním repertoúru. Tak
z Beethovenových symfonií sehrány třetí až osmá
z Haydna Oxfordská, z Mozaria g-moll symfonie
(kromě některých koncertů a ouvertur), z Bacha pa-
storální symfonie a suita h-moll. Beethoven kromě
toho zastoupen i mnoha ouverturami, mezi nimii
méně známou »Král Štěpán«. Ani na Rameaua
Glucka nebylo zapomněno, tím méně na romantiky
Webra, Mendelssohna, Schuberta, Schumanna. Mnoh
pěstován Wagner a Liszl), ze skandinávců Griega
Sinding, z Francouzů Berlioz, Saint Saěns, César.
Bohata
Dvořakův
Jiránek
Fučík
Kovařovic
Havíř
Beethovenův
Haydn
Bach
Beethoven
Štěpán
Rameau Gluck
Weber
Mendelssohn
Schubert
Schumann
Mnoh
Wagner
Liszl
Grieg Sinding
Francouz
Berlioz
César
Mozaria gmoll
Vals jít concerto
suita hmoll
Saint Saěn
12
article
Franek, Bizet. d'Indy, Ducas, Massenet, Chabrier
Chausson, Debussy, Delibes, z Poláků Moninszko.
Chopin, Želenski a Moszkowski. Také Brahmsa
Bruckner přišli na řadu a z nejmodernějších proudů
nescházel ovšem ani Richard Strauss; a hned jako
pravý kontrast jeho byl tu také starý Job. Strauss,
který má v Pavlovsku svou tradici, přes niž nemohlo
se přejíti.
Výčet můj nečiní ovšem nároků na úplnost. Ne
chci též unavovati. Co jen písní bylo tu sezpíváno
Vystřídali se v pavlovském vokzalu za letošek téměi
všichni pěvci a pěvkvně carské operv petrohiradské
i oper tak zv. »časných«. V čele jich ovšem naše
vzácná příznívkyně, nevyrovnatelná umělkyně pí.
Marie Ivanovna Dolina. Bylo jich více než čtyřicel
a účastnili se 132 koncertů. Virtuosů na housle vy-
stoupilo kromě obou svrchu jmenovaných ještě šest.
mezi nimi náš Frant. Ondříček, mladistvý žák Ysayův
Secchiari a Smit, jenž s výborným violoncellistou
Jacobsem náleží již takřka k stálým hostům Pa-
vlovska. Violoncellistů bylo pět, v jich řadách též
u nás známí uměci Wierzbilowicz a Elsa Rüggerova.
Franek
Bizet
d ' Indy
Ducas
Massenet
Chabrier Chausson
Debussy
Delibes
Polák
Moninszko
Chopin
Želenski
Moszkowski
Brahmsa Bruckner
Strauss
Ivanovna
František
Ondříček
Smit
Jacobs
Rüggerův
Pavlovsk
Ysayův Secchiari
Wierzbilowicz
13
article
Mnoho bylo pianistů a pianistek; z nich vynikaly
zvlástě Timanova a pražská virtuoska Timoniova.
Nelze pominouti též obou těch statečných dam, které
s porozuměním a obětavou píli doprovázely celé to
velké množství zpěváků a instrumentalistů: slč. M
Nedbalovy a pí. Naděždy Veljaševy, které někdy spo-
jily se též k solovým výkonům na dva klavírya
vždy prokázaly svou pravou hudebnost. Nástroje
samé vynikaly výbornou jakostí, pocházejíce z nej
přednější petrohradské továrny na klavíry bratří Di
derichsů. Na konec vzpomenouti též dlužno zname
nitých těles sborových, která občas účinkovala s na
šim: filharmoniky. Byly to především sbor carské
opery a »Sampsnievskij narodnyj chor«, řízený A.P
Putvinským. Od poslednější družiny slyšel jsem du-
chovní koncert s rázovitými a pravoslavnému zpěvu
tak charakteristicky přizpůsobenými skladbamiA.
Timoniův
Nedbalův
Naděžda Veljaševa
P Putvinský
14
article
Lvova (skvostný pětihlasý kanon »Konja i vsadnika«)
P. Turčaninova, Čajkovského, Goltisona, Bortňan-
ského i Archangelského. Byla to pravá specialila.
Než, nemohu se příliš ztráceti v detailech. Chtě
jsem jen poukázati na rožsáhlost úkolu, jenž v Pa
vlovsku připadl České fiiharmonii, na velikou práci.
kterou tam se ctí vykonala. Veškerých večerů bylo
148. Pro ně vypraveno na 40 symfonil a symfoni-
ckých básní, z nichž jednotlivé ovšem i častěji opa-
kovány. Zvláštních večerů pouze symfonických bylo
38, z nich 19 slovanských, 19 cizích; čtyři večery
náležely duchovní hodbě, tři koncerty byly historické.
40 večerů ponecbáno pouze lehčí hudbě, ostatní kon-
certy připadly na benefice, večery jednotlivých skla-
datelů neb dirigentů atd. Soud ruské kritiky dopadl
pro naše lidi příznivě. Soud obecenstva ještě přízni-
věji, neboť oblibilo si koncerty tou měrou, že pře
nepříznivý rok války a léto značně deštivé plnilo
večer za večerem rozsáhlé prostory vokzalu velmi
vydatně. Nejmenší návštěvy kolísaly mezi 2—3 tisíci
lidí, největší dosahovaly 5000.
Výkony České filharmonie předstihly všechny
dosavadní saisony pavlovské. To uznávají i li, kteři
nepřáli zahraničnému orchestru. Tak bohaté saisony
novinkami, umělci, repertoárem všech dob a národů
ještě v Pavlovsku nebylo, zní jeden hlas. A to zů-
stane úspěchem našinců. Vracejí se nyní k domácím
krbům. Nikoli odpočívat, nýbrž k nové práci -- a.
bohužel, k novým zápasům existenčním. Neboť, ne-
klamme se, finančně stále ještě není orchestr České
filharmonie se svými uměleckými podníky zabezpečen.
P Turčaninův
Čajkovský
Goltison
Bortňan
Lvov
Pavlovsk
Český filharmonie
15
article
Již v nejbližších dnech představí se filharmonikové
pražskému obecenstvu po svém návratu z Ruska
v koncertu českých spisovatelů, sdružených v »Máji«.
Za nedlouho zahájeny budou pravidelné populárn
koncerty nedělní i řada velkých symfonických kon-
cettů. Nee oouštějie Českou fi harmonii v jejím ideál
ním snaženíl
+ Koncert České filharmonie ve prospěch pensij-
ního fondu „Máje“ nemnže se dnes konati prc ne-
předvídané překážky. Pořadatelstvo bylo nuceno je
odložiti na pátek 7. t. m. o 7. hod. večerní v Ru-
dolfině a v programu nastane změna v tom, že druhé
číslo s nevšední ochotou převzal p. Karel Hoffmann.
primarius Českého kvartetta, který přednese Bachův
koncert pro housle z E-dur, v Praze již po léta ne-
slyšený. Celý ostatní program zůstane nezměněn.
Vstupenky lze obdržeti v čelných knihkupectvícha
v kancelářích nakladatelského družstva „Máje“ a Če-
ského filharmonického družsíva na Václavském nám
čís. 53.
+ Česká filharmonie pořádá zejtra ve čivrte-
první populární koncert (při stolech) o 8. hod. večerní
v Národním domě na Král. Vinohradech. Na pořadu
jsou skladby od Dvořáka, Smetany, Nedbala, Čajkov-
ského, Rubinsteina, Wagnera, Liszla a Aubera. Vstu-
penky po 60 hal. za osobu, po 1 K 60 h za rodinu
u pokladny v Národním domě.
+ České kvartelto varšavské filharmonie pozváno
bylo k uspořádání koncertu ve Mnichově, který konat
se bude dne 10. t. m. v největším mnichovském sál
za spoluúčinkování našeho krajana, barytonisty
professora král. hudební akademie Em. Kroupy. Na
programu jest kvartet Beethovenův. Dvolákův a Hayd-
nův. Před lim dne 8. koncertuje kvartetto v Plzni
po koncertu mnichovském odjede do svého působiště
Varšavy.
Hoffmann
Bachův
Dvořák
Smetan
Nedbal
Čajkov
Rubinstein
Wagner
Liszl
Auber
Beethovenův
Dvolákův
Hayd
Rusko
Praha
Václavský já
Mnichov
Plzeň
Varšava
Český filharmonie
národní dům na Královský
národní dům . + Český
varšavský filharmonie
profesor král
Edur
16
article
+Virtuos na housle Jindiich Feld nastoupil
1. září místo učitele houslí v Košici v Uhrách a spolu
koncertního mistra tamního filharmonického spolku
+Zpěvácký spolek „Lukes“ na Smíchově zahájí
činnost svou po prázdninách ve středu dne 5. října.
Řízení sborů ujal se opět z dřívějších let chvalně
osvědčený sbormistr p. Alex, Hanzík, zkoušený učitel
zpěvu a hudby pro střední školy. Zkoušky konají se
vždy ve středu a v pátek, pro dámy od 7., pro pány
od 8. hod. večerní v Občanské besedě „u Štěpána“.
Páni mají zkoušky vždy ve středu, v pátek jen ob
čas dle potřeby. Spolek chystá se v listopadu oslaviti
80. narozeniny svého protek tora p. J. L. Lukesa kon-
certem, na jehož programu budou po většině jen
skladby Dvořákovy. Noví členové, notového zpěvu
znalí, hlastež se před zkouškami u jednatele. Pro za-
čátečníky zřízena jest škola zpěvu, která již po dvě
léta se zdarem působí.
+ Nové smíšené shory. „O zvěny“, sbírky smí-
šených sborů s průvodem i bez průvodu piana vyšal
právě sešit V. nákladem skladatele J. Pauknera. Obsa-
huje 8 sborů a sice: „Aj, už je ráno“ s průvodem a
„Mluvě české“, „Přípitek vlasti“, „Naše píseň“ „Když
bůh byl nejvíc rozkochán“, „Na nebi na sta hvězdi-
ček“, „Náš zvoník“ a „Čáp bez průvodu piana a do-
poručuje se svou úpravou a rozmanitým obsahem
všem zpěv. spolkům. Dostati lze u nakladatele J. Pauk-
nera na Král. Vinohradech, v Šafaříkově ulici č. 186
(17 n.) jakož i ve všech knihkupectvích.
Lukes
Alex
Hanzík
Štěpán
Lukesa
Dvořákův
J Paukner
Aj
bůh
Čáp
Král
Uhry
Smíchov
Pauk
Šafaříkův ulice
Jindiich Feld
filharmonický spolek + zpěvácký spolek
17
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudů venkovských.
Němec ze zášti národnostní vážně zranil Čecha.
Z Olomouce se nám sděluje: V továrně p. Langra
v Mohelnici již po delší dobu pracuje Lud. Havránek,
20letý soustružník železa, mladik to řádný, jenž se
svými spoludělníky bez rozdílu národnosti se velmi
dobře snášel. Na bytě a na stravě byl u svého žena-
tého spoludělníka, 37letého Karla Říhy, jenž sice jest
Němcem, jemuž však peníze Havránkovy byly nemálo
vhod. Po celou tu dobu, co Havránek bydlel u něho,
neměl Říha proti němu nejmenšího, když se však ne-
dávno Havránek od něho z jisté příčiny odstěhoval,
došlo k náhlé změně. Z počátku počal Říha zpupně
prohlašovati, že Havránek nesmí v celé Mohelnici do-
stati bytu. Havránek na to nereagoval a hleděl si klidně
své práce. Když však Havránek si nalezl nový a dobrý
byt, tu vztek Říhův dostoupil vrchole. Říha obsypával
Němec
Čecho
Langer
Havránek
Říha
Havránkův
Říhův
Olomouc
Mohelnice
18
article
Havránka v dílně nejsprostšími nadávkami a snažil
se jej tím, že jej tupil jako Čecha, pohnouti ke rvačce,
aby pak on, Říha, mohutný to muž, mohl se na mla-
díku mnohem slabším tím více pomstíti a měl pak
ještě vhodnou výmluvu, že to byl Havránek, který
začal. Než i nyní Havránek hleděl si dále své práce
a tento klid popudil surovce do té míry, že popad-
nuv 114 kg těžký železný pilník udeřil
jím Havránka dvakráte do hlavy, až za-
sažený v bezvědomí klesl k zemi. První
ránu zadržel Havránek rukama, které byl na svou
obranu nadzvedl na hlavu a tak se stalo, že tato rána
nedopadla takovou silou. Za to však byl mu rozbit
prst levé ruky. Při druhé ráně se pilník na dva kusy
rozlomil. Přivolaný lékař poskytl Havránkovi první
pomoci, trvalo to však delší dobu, než se týž úplně
pozdravil.
Na Karla Říhu byla zdejším státním návladnictvím
podána obžaloba pro zločin těžkého poškození na těle.
Po provedeném přelíčení, které se dnes konalo před
čtyřělenným senátem zdejšího soudu krajského, byl
surovec odsouzen k těžkému zaláři v trvání 3 mě-
síců a k náhradě příslušného obnosu za bolestné
atd. Havránkovi.
Havránek
Čecho
Říha
kg
19
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze Sokola pražského. Bratří, kteří se přihlásil
ku práci ve vzdělávacím odboru, doslavtež se dnet
o 8. hod. večerní do zasedací sině v tělocvičně.
Z Dejvic. Schůze správního výboru »Sokola
v Dejvicích odkládá se na středu 12. října o 8. hod
večerní a koná se u br. Müllera. Dnešní den vě-
nován jest navštěvě Národně - vzdělávací besedy
»Havlíček« v Šárce, v místnostech hostince »Po
hájem«.
Müller
Havlíček
Dejvice
Sokol pražský
Sokol
Šárka
20
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Manifestační schůze živnostnictva o nemo
cenských pokladnách společenstevních.
Už dlouhou dobu pronášejí se stesky a žaloby
kruzích řemeslnických a živnostenských na te
úžasný terrorismus, jejž provozují sociální demokrate
v nemocenských pokladnách dělnických, společenstvy
zřízených. Když chikanování dostoupilo již vrchole
vzchopilo se konečně živnostnictvo, aby zájmy svo
chránilo a ochránilo také dělnictvo od zfanatisovaných
vůdců. Zemská jednota řemesl. a živnost. společenstev
svolala na včerejší večer do dvorany Žofina schůzi, aby
se v ní manifestovalo, že samostatní řemeslníci a živ-
nostníci jako členové společenstev trvají na tom, že
každému společenstvu přísluší právě tak právo usná-
šeti se právoplatně o zrušení společenstevní nemo-
censké pokladny pomocnické, jako má právo pokladny
ty zřizovati. Schůze byla navštívena přes 550 živnost-
níky a řemeslníky
Jménem Zemské jednoty řemeslnických a živno
stenských společenstev zahájil schůzi p. Jan Šaf
místopředseda Jednoty, a uvítal poslance pp.- Březnov-
ského, Krejčíka, Němce a dra. Baxu, dále p. dra-
Schustra za obchodní a živnostenskou komoru, za
instruktorát pp. Burdu a Veverku, za technol. museum
p. Weignera. Potom zvoleno předsednictvo a zvoleni
předsedou schůze p. Vojt. Macháček, za místopředsedu
p. Jos. Štross a zapisovatelem p. J. Horák. Pan Ma-
cháček vysvětlil účel schůze a prohlásil, že dnešní
schůze musí dokumentovat, že nedáme si předpisovat.
jak my smíme nakládal s nemocenskými pokladnami
pro pomocníky. My do nich příspěvky platíme, náleži
nám tedy právo o nich také rozhodovat. Společenstvo
má povinnost postarati se o pojištění dělnictva, ale
nesmí se mu předpisovat, jakým způsobem pojištěnl
má se uskutečnit! (Souhlas.)
Žofina
Šaf
Krejčík
Němec
Baxa
Schustr
Burda
Veverka
Weigner
Macháček
Štross
J Horák
ma
Březnovský
21
article
Referent p. J. Šalr pravil, že dokud mezi jedno-
tlivou pokladnou pomocnictva a společenstvem vznikl
rozpor, pokládalo se to za vnitřní záležitost a nikdo
se sporu toho nevšímal. Ale siluace zásluhou vůdců
dělnictva nabyla docela jiné tvářnosti. Ve známé akci
na zrušení pokladny dělnictva obuvnického pronesl
jeden řečník socialistický pozoruhodný výrok, že totiž
dělnické pokladny nejsou jen pro vybírání příspěvků
nýbrž také k tomu, aby vedly celou akci dělnictva
Tedy otevřeně socialistě přiznali, že pokladna ne-
mocenská není jen pro věci nemocenské, nýbrž že
slouží také za semeniště agitace. Otázka nabyla dů-
ležitosti také tím, že vůdcové soclalističtí prohlásili.
že záležitost tato stala se všemu dělnictvu společnou.
Co to znamená, jest pochopitelno. Do veřejnosti do-
staly se o pokladnách rozmanité zprávy. Jedni tvrdili.
že společenstva mohou pokladny zřizovat i zrušovat.
druzí mínili, že ke zručení pokladen nemají spole-
čenstva práva. Tento názor ovšem socialisté uvítali
s jásolem a dlužno Etovati, že řemeslnický list mo-
ravský myšlenku tuto také fedroval. (Projevy nevole.)
Řečník uvedl, že zákon o nemocenském pojišťováni
má jisté mezery. Ale ten kousek práva nemohousi
nechat společenstva vyrvat, aby nemohla něco zrušit.
co sama založila. Dělnictvo také nepřirostlo k po-
kladnám z jiného důvodu, než že je opanovali jeho
vůdcové, kteří si v pokladnách zařídili agitace proti
zaměstnavatelům. Jest zapotřebí, aby také společen-
stva určitou direktivu zaujala. Třeba že právníci nejsou
jednomyslní v názorech o právu na zrušení pokladny,
můžeme my zákon vysvětliti si tak, že ke zrušení
pokladny společenstva mají oprávnění. (Souhlas.) To
je také v duchu zákona o nemocenském pojišťování.
J Šalr
Ted
22
article
Pamatujele se, pánové, že jsme zřizovali pokladny
společenstevní proti okresním nemocenským poklad-
nám a když nyní vidíme, že se neosvědčují, máme
přece právo je zase zrušit! (Souhlas.) To by bylo přece
neslýchané, abychom vylržovali ústav, který by chi-
kanoval naše živnostníky ještě hůře než okresní po-
kladny! (Souhlas.) Ti právníci, kteří popíraji spole-
čenstvům právo zrušení pokladny, praví, že stanovy
pokladny může změnít jen valná hromada členů po-
kladny. Ale vždyť přece stanovy schvalovala spole-
čenstva a žádná pokladna! A lak společenstvo má
právo i stanovy měnit, i pokladnu zrušit! (Souhlas.)
Toť se rozumí, že socialistický tisk těchto klamných
názorů se drží a řečník lituje, že i orgány řemeslníků
klamné tyto názory otiskovaly. Kdybychom neměli
práva na pokladny, stali bychom se nevolníky po-
kladen a aby se tak nestalo, k tomu musíme učini
rozhodný krok! Dělníci zneužili zákona o nemocen-
ském pojišťování a tomu se dlužno opřít. Proto Zemská
jednota řemesl. a živnostenských společenstev zahájila
akci obrozovací na ochranu humanitní stránky poji-
šťování. Kdo s námi stejně smýšlí, nechť nás v akci
této podporuje! (Hlučný souhlas.) Z uvedených dů-
vodů doporučuji k přijetí tuto resoluci:
„My na schůzi řemeslnictva a živnostnictva
z král. hlav. města Prahy a obcí předměstských.
konaně v Praze dne 4. října 1904 ve dvoraně Žo-
fína, shromáždění řemeslníci a živnostníci, pojed-
navše o zásadě, má-li živnostenské společenstvo.
které společenslevní nemocenskou pokladnu dělni-
ckou zřídilo, též právo usněsti se na jejím zrušen.
usnesli jsme se jako členové živnostenských spo-
lečenstev takto:
Praha
žo
23
article
Zákon o pojišťování dělnictva ze dne 30. března
1888 č. 33 ř. z. nařizuje, že každý dělník při prů-
myslu, živnosti a obchodu musí být pro případ one-
mecnění pojištěn. K tomu účelu zřízeny byly okresn
nemocenské pokladny; avšak zákonodárce ponechal
na vůli jednak průmyslníku zřízením své vlastn
závodní pokladny nemocenské, jinak živnostenským
společenstvům zřízením společenstevních nem. po-
kladen dělnických v rámci samosprávy společen-
stevní zadost učinit ustanovení zák. ze dne 30
Dřezna 1888. Podle toho, že zákonodárce ponecha
tuto volnost jak průmyslníkům tak společenstvům
aby sami rozhodli, jakým způsobem ustanovení zá-
kona ze 30. března 1888 u nich má být provedeno
jest viditelno, že zákonodárci šlo o ustanovení nu-
ceného pojištění pro shora zmíněné kategorie děl-
nictva a že utvořením okres. nemec pokladen bylo
učiněno opatření, aby dělnictvo pojištěním povinné
v tem případě, že závody průmyslové neb živno-
stenská společensíva nemocenské pokladny své ne-
zřídily, aneb již zlízeně z jakýchkoli důvodů zrušily
u nich pojištěno býti mohlo. Z celého ducha zákone
jest zjevno, že zákonodárce ponechal nejen část
ale i celou samosprávu jak společenstvům tak zá-
vodům průmyslovým, pokud se týče zřizování neb
zrušování svých nemocenských pokladen dělnickýcn
a proto my, řemeslnici a živnostníci, jako členové
živnost. společenstev hájiti chceme tento kus samo-
správy společenstevní a pověřujeme Zemskou jed-
notu řem. a živn. společenstev v král. českém se
sídlem v Praze, jako nejvyšší samosprávnou, ve
smyslu § 114. ř. z. zřízenou korporaci naši, ab
jménem našim ve prospěch a k uhájení bez tak již
nepatrné samosprávy společenstevní přiměřené kro
ky dle vlastního svého uznání zařidila a provedla.“
(Souhlas)
Praha
24
article
Pan Huml vzpomenul útrap, jaké musilo člen-
stvo společenstva obuvníků vytrpěti z nemoc. poklad-
ny. V místnosti pokladny umistěna byla agitace, která
živnostníky nejsurovějším způsobem pronásledovala
Odtud byl náš stav huben a ničen. Když jsme se mar-
ně domáhali nápravy, rozhodli jsme se pokladnu zrušit
a to se stalo i za souhlasu četných dělníků, kteří ne-
náležejí do organisace sociálně-demokratické. To přece
nemůže ani správa dozorčí trpět, abychom připláceli
na instituci, která nás jen sužuje a pronásleduje
Proč dělají socialisté takový rámus? Což pak o dělníky
nebude postaráno pojištěním jinak? Ono těm vůdcům
nejde o humanitní stránku pojištění, nýbrž o agilačmí
bašty! (Souhlas.) Nám však jde o pojištění dělníků
bez ohledu smýšlení. Povzbuzuje společenstva, aby se
domáhala oprávnění pokladny dělnické zrušovat! (Sou-
hlas.)
Pan posl. Krejěík, jako delegál výkonného vý-
beru národní strany svobodomyslné, llumočil ujištění.
že strana vždy podporuje zájmy živnostníků a řeme-
slníků. Uvádí, že zřízením pokladen uložena byla vel-
ká břemena živnostníkům, ale oni by je rádi nesli
kdyby se břemena ta nezměnila v trýzeň pro zaměst-
navatele. Jestli pokladny účelu svého se minuly, ne-
stalo se to působením živnostnictva, nýbrž dělnictva,
které humanitních zákonů používalo proti zaměstna-
vatelům! Takové boje, jaké se v Praze v minulém roce
rozvirfbly, neprospěly samotným — dělníkům. (Sou-
hlas.) Dělnictvo stalo se obětí několika vůdců, kterým
šlo jen o vlastní zabezpečení. Instiluce pokladen zvrhly
se úplně. Ony místo humanitních cílů sledovaly ne-
přátelské agilace. Řečník jest však přesvědčen, že živ-
nostnictvo svou mohutnou organisací bude úspěšně če-
liti této podvratné činnosti sociálních demokratů.
Huml
Krejěík
Praha
25
article
Pěkný příklad organisace podali příslušníci odboru
truhlářského a ke svornosti povzbuzoval i ostatní od-
bory. V zákoně o nem. pojišťování není sice obsaženo.
jak se mohou pokladny rušit, ale kde pak stojí psáno.
že se rušit nesmějí? Vždyť se jiné instituce mohou
také měnit! Což je pokladna nějaká posvátná insti-
tuce? Vždyť nám se jedná jen o reformu pokladen
Rečník appelluje na jednomyslnost živnostnictva i
žádá vládu, aby konala svou povinnost vůči českým
řemeslníkům a živnostníkům k obhájení jich právl
(Hlučný souhlas)
Pan posl. Březnovský pravil, že nemocenské
pokladny dělnické zvrhly se na domény socialistických
agitatorů, kteří celý rok hledají práci. Ty pokladny
zdráhají se dáti na svíčku neb věnee zesnulému členu,
ale nezdráhají se podporovati časopis! Mluví se o tom,
že v zákoně je mezera, ale ona tam ve skutečnosti
není, tu tam vkládají úřady! Za jiných okolností úřady
by prostě vzaly na vědomí usnesení společenstva
obuvníků, že pokladnu zrušují. Ale u nás je to jinak!
Řečník vzpomíná útoků socialistických časopisůa
praví: Koho ty listy tupí, to je řádný člověk! Ale
ony nejen tupí, ony také provozují něco jiného. Sotva
že po zavedení pivní dávky, bylo pivo zdraženo, octly
se na nárožích plakáty s prohlášením boykotu na
různé závody. Když my jsme vydali heslo „Svůj
k svému!“ bylo nám to zabaveno. Český živnostník
má to právo, žádati, aby měl takovou ochranu od
vlády jakou požívají židé! Ale co více! Dnes už se
za dozoru úřadů organisují též i učňové! My jsme
byli dost trpěliví a jednou už se musíme důrazně
ozvat! (Souhlas)
Pan Rozsypal sděloval, že přísedící v po-
kladně ze stavu zaměstnavatelů mnohdy musí trpěti
ústrky a špatné jednání od dělníků.
Březnovská
Rozsypal
26
article
Pan posl. dr. Baxa z hledíska právnického vy-
světlil, že duch zákona směřuje k pojištění dělníka
v tomto duchu jest také když společenstvo pojistí děl-
níky i u jiné pokladny než společenstevní. Dokládá
že společenstvo má právo pokladnu svoji zrušiti, když
chce o dělnictvo jinak se postarati.
Pan Přibáň mínil, že mnohé v pokladnách bylo
zaviněno tím, že zaměstnavatelé do schůzí nechodili
(Hluk.)
Pan Ot. Vrána vzpomenul dob, kdy pomáhal
zřizovati nemocenskou pokladnu obuvníků. Tenkráte
zakladatelům bylo dáno na vůli, aby přihlásili dělníky
k jakékoli pokladně a výslovně bylo tehdá řečeno, že
pekladnu společenstevní může společenstvo zrušit kdy-
koli! Lituje, že společenstvo nemá s dostatek ochrany
u úřadů. Š politováním konstatuje, že u předáků spole-
čenstva jeví se málo odvahy k ochraně práv živnost-
níků. Kdežto socialisté pobouřili celý venkov, ano i do
Vídně jeli, u nás se nestalo nic! Pokladna obuvnická
ničí řemeslo a vzdor tomu musili jsme dělnictvo opět
u ní pojistiti! Jen v semknutých řadách ku předu za
cílem vysvobození z tohoto osudného stavu! (Sou-
hlas. Výborně!)
Po poznámkách pp. Saidla a Krska byla
resoluce jednomyslně schválena.
doktor
Baxa
Přibáň
Otakar
Vrána
Saidl
Krsek
Vídeň
27
article
* Instruktor obchodního ministerstva s českou
řečí jednací v království českém koná úřadní dny dne
5. října v Semilech, 12. října v Kladně, 18. října
v Německém Brodě, 25. října na Mělníce a 29. října
v Českém Brodě. Společenstva byla vyrozuměna
a každý, kdo ve věcech společenstevních má nějaké
přání neb stížnost, může se dostaviti k osobnímu pro-
jednání. Dne 2 října zúčastnil se instruktor schůze
ve Smečně, 17. října zúčastní se zahájení činnosti
okresní jednoty v Ledči a 15. října provede jednání
o zřízení pokračovací průmyslové školy v Červených
Pečkách.
* Zápis do jazykových kursů, které pořádá Česko-
slovanská obchodnická beseda v Praze prodloužen
jest do 15. října. Ruštině vyučováno bude v pondělí
a ve čtvrtek: frančině pro začátečníky v úterý a v pá-
tek vždy od 149. hod. do 1/210. hod. večerní. Psaní
na stroji vyučovati se bude ve středu též od 1/49.
do 1/210. hod. večerní. Každý kurs potrvá plných šest
měsíců. Podrobné vysvětlení podává a přihlášky do
kursů vyřizuje kancelá Č. O. B. v Jerusalemské ulici
číslo 7 n.
* Tkalcovská škola v Humpolci žádá žáky z roku
1894—1904 o laskavé udání u koho, kde a jak jsou
zaměstnáni.
Semily
Kladno
německý Brod
Mělník
Český Brod
Smečno
Ledeč
Červená Pečky
Praha
Humpolec
tkalcovský škola
28
article
*Představenstvo společenstva maloobchodníků
v Praze konati se bude dne 6. října 1904 o 3. hodině
odpolední ve společenstevní kanceláři řádnou schůzi.
* Komisaři společenstevními jmenováni byli: p.
JUDr. Čeněk Langer, advokát a starosta města Rych-
nova nad Kn., pro společenstvo soukenníků tamže;
pan František Černoch, lékárník v Bělohradě, pro živ-
nostenská společenstva tamní a p. František Votava,
učitel v Nymburce při společenstvu živností potravních
v Nyníburce.
Společensivo obchodníků s uhlím a dřívím
v Praze má schůzi výboru ve čtvrtek dne 6. října
o 8. hodině večerní v místnostech řemeslnicko-živno-
stenské besedy v Praze, ke které členové společen-
stva m jí volný přístup.
Stáv ky-
* Z Vídně, 4. října. (C B.) Již několik dní jeví
se mezdní ruch mezi dělnictvem některých plukov-
ních krejčí. Žádá větší mzdu. Doufá se, že neshody
odstraní se v několika dnech po dobrém.
* Z La Cluse, 4. října. (Č. B.) Dělnické obyva-
telstvo uspořádalo včera nepřátelské projevy proti
továrníku Crettiezovi, jehož synové před
nedávnem stříleli po stávkujících dělnících. Vojsko
zakročilo a rozehnalo dav; několik lidí bylo raněno.
JUDr
Langer
Černoch
Votava
Crettiez
Praha
Rychnova nad Kněžná
Bělohrad
Nymburk
Vídeň
Le Clus
29
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Automobilism.
** Česká továrna na motocykle a automobily
Vilém Michl ve Slaném zúčastní se letošní mezi-
národní výstavy automobilů v Lipsku v křišťálovém
paláci od 15.— 23. t. m. pěti stroji známky »Orione
a jedním postranním vozíkem. Zároveň vystavovat
bude novinku, záležej cí v převodu, zvláště pro moto-
cykle sestaveném, jejichž výhoda v tom spočívá,ž
lze pomoci převodu toho i se slabším strojem vy
táhnouti postranní vozík do každého kopce. Nový
tento vynález zadán k patentování.
Nthletika a sportovní hry.
** Berlínský klub »Union« hrál v neděli v Ber
šíně s klubem »Brilania«, který porazil v po
měru 4 1.
** S. K. »Smíchov« brál v neděli proti něme
ckému klubu »Sturm«, kterým poražen v poměru
2: 3. Jeden goal pro »Smíchov« neuznán. U »Smí-
chova« pozorován nedostatek traininku a nedělní
výsledek hráde jeho ku pilnější práci povzbudí
»Sturm« brál pěknou a rychlou hru. Soudce ne-
vyhověl.
** V neděli hraje »Slavie« proti holandskému
mužstvu »Haagsche F. V.«, který již jednou v Praze
hrál a »Slavii« hladce poražen byl.
Z oykliotického ruchu.
** V Magdeburce v neděli zvítězil Robl v zá
vodě na 1 hodinu a ujel 63.31 km. Grosse jen dese
metrů zpět.
** V Paříži porazil v neděli novopečený mistr
Francie Friol Němce H. Mayera v obou bězích
malche. Velkou cenu »Boulogne«, hodinový závod,
vyhrál Američan a letošní mistr světa Walihou
79 676 km) před Bruniem, Championem, Lawsonem
a Michaelem.
** V Roubojx velkou cenu vyhrál Holandan
Meyers před Jacquelinem a Massartem.
Michl
S K
Robl
Gross
Friol
H Mayer
Američan
Champion
Lawson
Michael
Holandan Meyers
Jacquelin
Massart
Slaný
Lipsko
Smíchov
Sturm
Praha
Paříž
Francie
Boulogne
Orion
Sturm
Slavia
km
Brunie
30
article
Věstník spolkový.
Hasičský věstník.
Správa hasičské župy »Praha« žádá
důtklivě br. sbory sdružené, by neopomenuly v ne-
děli dne 9. října zůčastniti se slavnosti 25letého
trvání br. sboru Nustí-Pankráce. Schůze o 9. hod.
dopol. v obecním domě v Nuslich.
Schůze.
Dne 5. října: Dělnická beseda v Kar
líně má děležitou měsíční schůzi správního výboru
o 8 hodině večerní v besední místnosti su města
Petrohradu«. — Spolek »Panicové« v Kse
lině má o 8. hodině večerní schůzi správního výbor
v restauraci Kazdově v Palackého třídě.
Zábavní výbor spolku zemských
úřadniků království českéh pořádá v so-
botu dne 8. října t. r. o 8. hod. večerní v sále re-
staurantu p. Čížka „De Paris“ v Praze-II., v Ječné ulici
čís. 10 přátelský domácí večírek s humoristickým pro-
gramem a volnou zábavou. Úbor domácí. Vstup volný
Hesté vítáni.
Kazdův
Paris
Praha
Nuslich
Petrohrad
Palacký třída
spolek zemský úřadnik
II
NustPankrác
obecní dům
31
article
Ochotnická divadla.
Ochotnická divadla.
Jubileum apohostinská hra pana
Jindř. Mošny v Karlíně. Dělnická beseda
v Karlíně uspořádá na oslavu 40leté divadelní čin-
nosti pana Jindř. Mošny, člena král, zem, českého
divadla, slavnostní představení v neděli dne 16 října.
Sehrána bude jednoaktovka »Zkažená krev« od L
Stroupežnického, v níž jubilant hráti bude kostelnik
Karáska. Příležitostné sbory zapěje okteto »Slavoje«,
o oslavenci promluví p. Otto Fastr a úvodní slovo
obstará p. Kamelský. Představení se pořádá ve dvo-
raně »Petrohrad« v Karlíně o 7. hod. večerní. Lístky
v předprodejí po 1 K má knihkupec p. M. Knapp
v Karlině.
Výlety a vycházky.
Vycházka Kneippovců koná se v ne-
děli dne 9. řijna do Podhoře. Schůzka o 3/42. hod.
na Josefském náměstl.
Měšťanská beseda na Král. Vinohra-
dech zahájí podzimní období ve středu dne 12. října
velkým koncertem České Filharmonie ve velkém sále
Národního domu. Začátek o 8. hodině večerní, přistup
toliko hlavním vchodem o 7. hodině pp členům a jich
rodinám. Pořad dalších zábav bude rozeslán všem
pp. členům tyto dny.
Klub »Moravská beseda« přesídlit d
nových místností v Tůmově kavárně (Lazarská ulice,
čís. 4). Schůze konají se vždy v ponděli v 8 hodin
večer. V podzimní saisoně projektuje se řada před-
nášek: »O Rusku a Japonsku«, cyklus přednašek
»O spiritismu, hypnotismu, okultismu«. Dále bude
uspořádána přednáška v Krumpachu na Moravě ae
Olomoucku v Praze. Mimo to vyjednává se o ně-
kolik poučných exkursí do průmyslových závodů.O
zábavu pp. členů bude postaráno divadelními večírky
v Národním domě na Král. Vinohradech dne 29. října
a 10. prosince t. r.
Jindřichův
Mošna
Stroupežnický
Fastr
Kamelský
M Knapp
Karlin
Výleta
Král
Karlín
Petrohrad
Podhora
Tůmův kavárna
lazarský
Rusko
Japonsko
Morava
Olomoucko
Praha
ochotnický divadlo
český divadlo
Slavoj
Český filharmonie
národní dom
národní dům na Královský
moravský beseda
32
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Z Národníjednoty severočeskě.
Pohřeb zesnulého člena ústředního výboru, pana
Edv. Slávy, koná se ve středu o 5. hod. z okr.
vinohradské nemocnice na vinohradský hřbitov. Čle-
nové odborů Národní jednoty severočeské i před-
městských zůčastnětež se pohřbu co nejhojněji.
Edv
33
title
Válka rusko-japonská.
34
article
V Mukdenu.
V Mukdenu.
Ruští zpravodajové oznamují z Mukdenu
že vojsko po bitvě ljaojanské již si odpočinulo
a pociťuje dlouhou chvili. Chce se bíti a oče-
kává novou bitvu v nejbližších dnech. Bitva
u Mukdenu podle svorného přesvědčeni všech
bude míti za účel způsobiti Japoncům jak možno
největší ztráty, ale Rusové jim postoup i Muk
den a ustoupí k Telinu, kde je dále budou oče
kávati.
Šedesát lovců terského jízdného pluku, ve-
dených dvěma důstojníky, vyhodili na Ljache
do povětři 9 japonských lodi s granáty. Výbuch
byl strašný. Lovci, zapálivše doutnák, měli ješte
dosti času ujeti na břeh, ale zde se srazili s ja-
ponským rozjezdem. Lovci se probili, 2 Japonc
skolili, 2 zajali a dovedli do Mukdenu.
Obrana Port Arturu.
Japonci zase ztratili u Port Arturu 10.000
mužů. Není už dobře možno míti v paměti, koli-
kátá desítka tisíc je to. Hrdinnosť Arturcův
uvádí nepřítele v obdiv, ale i ve zmatek. Ja-
ponci jsou nyní na rozpacích, mají-li k Port Ar-
turu poslati posily od Mukdenu, aneb k Mukdenu
posily od Port Arturu a na neurčitou dobu od
marného dobývání upustiti.
Port Artur drží se již bezmála 150 dní.
Mety, kde bylo soustředěno 170.000 m. vojska.
držely se 80 dni, Štrasburk kapituloval za 48
dní, Belfort za 105 dní. Jen Sevastopol vydržel
oblehání téměř rok. Ale nesmí se zapomínati
že Sevastopol po celou dobu byl na severní
straně otevřen dovozu spíže i střeliva; ke kone
oblehání obležení měli bezmála více děl, nei
oblehatelé.
Japonec
Rus
Muk
Telin
Artur
Mukden
Štrasburk
Belfort
Sevastopol
Port Artur
Port Ara
35
article
O zásobování japonské armády.
„Ruský Invalid“ činí kombinace o zásobo
vání japonské armády u Ljaojanu a docház
k zajímavým závěrům.
Jakou váhu mohou míti zásoby střeliva
spíže a píce, jež musejí býti z Inkou a přes Jalu
dovezeny japonské armádě dříve, nežli se
zdvihne k Mukdenu? Tato otázka ovšem ne
může býti rozřešena docela přesně, ale jestliže
se vezmou do počtu některá data o obozech
vyňatá z japonských pravidel polní služby,
učiní-li se předpoložení o početnosti armády
maršála Ojamy, na př., že má 500.000 m., ne-
bude těžko vyvésti několik číslie, které do jist
míry věc objasní.
K dopravě zásob na 5 dní při každémje-
pénském praporu, jenž má asi 1000 m., počítás
17 spížových vozů s nákladem 25 pudů. Možm
tedy předpoložiti, že 5denní zásobení spíží ka
ždých 1000 m. japonské armády obnáší 425
pudů, počitejme okrouhle 500 pudů, t. j. po 100
pudech na 1000 m. za den. Rozumí se, že set
počítá zásobování nejen lidi, nýbrž také koní
Zásobení armády 500.000 m. za 30 dní dě
náklad půl druha mill, pudů. Předpoložíme
dále, že v době tak vážné a namahavé operac
jako byla ljaojanská, Japonci ztratili větší čá
svých zásob, dospějeme k závěru, že dluž
udanou čislici půl druha mill. pudů zdvojnás
biti, chceme-li bráti v počet i zásobovánív
lečné. Konečným výsledkem počtu bude,
Japonci, dříve nežli se pohnou k Mukdem
museji dopraviti do Ljaojanu na 3 mill. puě
zásob spížových a válečných, nemluvě o d
pravě lidského materiálu.
Ojama
Japonec
Jal
Mukden
36
article
Tento úkol je spojen s neobyčejnými p
tižemi i při dvou kolejových cestách, kterj
užívají Japonci, musející místo parní silyu
vati k tahání vagonů síly lidské. Dejme ton
že Japonci denně dopravují 150.000 pudůa
kladu. K tomu mají zapotřebí 150.000 lidi
150 verst.
Ta okolnosť, že od dokončení ljaojans
operace minulo přes 20 dní a maršál Ojama
řád ještě nenastupuje, budí pravděpodobnout
mněnku, že dodávání Japoncům do Ljaejt
zásob je spojeno s nesnázemi a překážkan
které zdržují pohyby japonské armády. Jevís
tu bezpochyby také následky nehody, kle
vladivostocké loďstvo připravilo japonsly
Japonec
Ojama