ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 2ddf0570-75c5-11dc-a8ac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 32 celkem · entity: person 38, place 9, org 2, work 2
1 masthead
20. ledna 1907.
2 masthead
Císlo 20.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. . Katka- = Výstava Kafkova ve výstavě » Manesae má vadu neúplnosti, ač-li možno vytýkati nedo- statek tam, kde nikterak nebyla zamýšlena úplnost. Zmiňuji-li se přes to o tomto nedo- slatku, činím to proto, že bych si byl, nejenom sám, přál co možná hojný, ne-li úplný obraz tohoto rychle a silně se vyvíjejícího zdatného talentu. Vzpomínkou na jeho výstavu přede dvěma lety v Rudolfinu a pomocí reprodukel sem tam roztroušených, možno arci doplniti, co schází. Celek dá zjev, který se velmi roz- hodně šine do přední řady našich plastiků mladé generace, jejichž umění, probuzené k čin- nosti a vypravené do života solidnou vážností Myslbekova roalismu a jeho zjemněnou nusnei u Suchardy, přerozuje se před našima očima v osobní notu. Ne bez nových dojmů a vlivů. B. Kafka sám cítí a ví, že není u cíle, aniu konce svého vývoje. Ani nechce být. V něm ještě všechno kypi a vře, veliký hlad po do- jmech a práci vyplňuje jeho bytost, myšlenkové problémy zápolí v něm s impresí zrakovou citem taktilním, poněvadž však to vše je neseno silným nadáním a udržováno v ohni horečnou a intensivní praci, je radost sledovat tento talent při jeho vývoji a očividném vzestupu.
Katka Kafkův Manesae Myslbekův Suchard B Kafka Rudolfinum
6 article
Výstava není retrospektivní a proto obsa- huje jen něco prací z posledních dvou let pa- řížského pobytu Kafkova. Co do rozměrů po výtce drobnou plastiku, ne tak co do hodnotv a významu. B. Kafka už po předmětu své práce je plastik veliké rozpínavosti. Oba světy. zevní rezlný a vnitřní fantasijní, také jen ideový dráždí, povzbuzují, vedou, nutí jej k produke a z té, která tu dnes není, ale jindy byla nejvíc k zaokrouhlení jeho nynější fysiognomie můžete postrádat poprsní portrety a velké deko- rativní kusy (náhrobky a pomníky). V prvních slučuje Kafka pravdu a poctivost vidění se schopnosti a výrazivostí pátravěho psychologa v druhých smysl pro určité místo a jeho vy znam, pro něž své plastiky koncipuje. Za to jaksi v náhradu přichází s pravým materiálem.
Kafkův B Kafka Kafka
7 article
Počal své učení v kamennické škole hořické s železným dlátem v ruce a podržel odtud spo- jení své s hmotou definitivní. Modeluje, pomýšli vždy na materiál, v němž by jeho práce k své plnosti přišla a vedle kamene, mramoru, má na zřeteli kov, bronz i eín, a nejnověji vešel ve styky s E. Lachenalem, keramistou neobyčej- ných kvalit uměleckých, a o Mládě slont« a ještě vyšší měrou »Spánek« dvou žen v matné měkkosti bílého do šedozelena přecházejícího tonu, jsou zdárným výsledkem tohoto spojení Jednou z prvních prací Kafkových, ještě pod ostrým zrakem Myslbekovým, byla mrtvá labuf, naznak ležící, s křídly bezvládně rozehlip- lými. Objektivnost, ale nikterak chladná, řídila mu zrak i ruku. Šlo mu o pravdu plastického obrazu zahynulého zvířele, o hebkost ploch také o složitou dekorativnost jeho linil. Nyn chodí do zoologických zahrad a přináší odtu pelichající velbloudy a srnu s mláďaty, vídáne mnohem nervosněji, modelované s pádící vervou. momentové záznamy, jež překvapují pronikavosti pozorování, odhadem hmot a jakosti a bizarn přirozenosti postojů. Sdružil jsem tato dvě slova abych naznačil, kterak u Kafky silný dojem reality zhusta se rozpřádá v obrazy nezvyklých. neobyčejných systemů, kterak takové zjevy pře- růstají někdy ve fantomy a skoro strašidelná zjevení. Skupina »Mumif«, skrčených, ováza- ných, kolena u brady, sem patří ještě spiše nežli potácivá »Náměsičnice«, smělá i trefná v pohybu a přece v obloukovém obrysu, pro- dlouženém. poletujícími sůvami nedost nehledaná.
Lachenal Kafkův Myslbekův Kafka Mumif
8 article
Ony mumie, zkostnatělé mrtvoly, ve vidění plastice Kafkově nabývají příšerného živola Smrt v nich žije a ztuhlé rysy sevrklých tváři, prázdné zapadlé oči a nesmírně rozšklebená ústa mluví o nezmarné její hrůze. »Raněný šermiř« byl Kafkův smělý a zna- menitý akademický akt, dobře postavený, tubý ve formě, přísný v linii. Porovnejte s nim »Probuzení«, nahou ženu, sedící na bobku, protahující vzlyčené paže. Rythmus liniového pohybu je smělejší a zvláštnější, tuhost změkla. hlavně však je tu pružný, živý, teplý povrch těla, plného nervů a sbírajícího se života. Zde, myslim, uzřejmuje se nejzdravější a nejlepší stránka pařížského vlivu na Kafku; zde setřel všechny zbytky akademie a od posy přišel ku prameni života. V jeho nekonečné hybnosti a měnivosti vyšetřil, veden velkými přiklady. moment silné, ale ne násilné výraznosti. A jako v této krásně uzavřené, jako strom urostlé silhuetě vystihl chvíli přechodu od od- počinku k novému rozprouďování sil životních, tak ve »Spánku« úplné uvolnění a bezděkou neaktivnost rozložených a složených údů. Ro- din? Nepochybně, ale žádný rodinismus, nýbrž v jeho svělle vlastní cesty. »Padající hvězdy« také sem patři, jako zase k bizarním číslům diví »Šilenci«. Ni jedny ni druzí nejsou prosti hledaností, ano i násilností. Mladý umělec cíti jistě vzrůstati své schopnosti, své dovednosti vyjadřovací; chtivý postupu a novosti, dává jim úkoly umělé, odvážné, ale času jim k uzrání vyhi žnění neponechává. V »Padajících hvězdách« tvoří sedící dvě ženy zajisté pěknou skupinu, kterou však porušuje třetí, klikatou linil a hlavně pohybem, v němž není překonán ležící akt.
Kafkův Kafka
9 article
Nepochybuju, že je možno po nejnovějším způsobu rozvinouti celá pojednání o ideových a fanlasijních řetězeích, k nimž ve vibrující mysli takové práce dávají podnět. Při »Věčném dramatu« na přiklad hravě možno znova rozlo- žiti celou otázku o podlehlosti mužského poko- lení ženskému, o demonické superioritě a niči- vosti sexu. Sochař sám, přemitavý, hloubavý a poeticky založený, jak vskutku je, jistě není všady jen pozorovatelem a modelerem těla lid- ského a jeho obratů a pos, ale tyto jsou a zů- stanou vlastní řečí jeho uměleckých sdělení celá osnova a, chcete-li, gramatika jeho umění slouží mu k vyjádření jak plastické myšlenky tak ideového rozproudění v hlavě. Jde pouzeo to, aby obojí přivedl v dokonalou konvegenei a jeho dílo živo bylo ne z domyslů a ochot- ných verbalných doplňků, nýbrž svojí úplnosti ve vnitřní harmonii uvedenou samoby tností. Vznikají a rostou obavy, že se to děje stále řidčejí, že i naši umělci vysílají do světa frag- mentální rozběby a náběhy, že se vědomě spo- kojují nápovědí a naznnčováním a to ani ne
10 article
vždy nových výtvarných nebo jiných myšlenek a představ. Přihlášení se k tomu či onomu směru nic v tom nerozhoduje na prospěch umělce, neboť se jedná konečně vždy o právo- platnost uměleckého výtvoru a ta spočívá v slle talentu a zaokrouhleném a plném vyjádření silně procitěné a prožité idey dokonalou hotovost hmotné stránky toho kteréhosi umění. Bohumil Kafka tuto rovnováhu hledá často už nalezá. Jeho pozorovatelství a roceptiv- nost jdon světem krokem jaksi vzrušeným. Doma v atelieru při studiu jsou stejně napjatě jako na ulici a venku pod širým nebem na břehu mořském. Neopustí-li jej toto chtivé vstřebavé napjetí, tato žízeň po nových mnoho stech a přírodně uměleckých možnostech, dojde ještě daleko při své živé obrazotvornosti a váž- né kontemplaci, která se všednostem vyhýbá. Řada drobných figurek patří sem, ženy nebo muži, nazí, útlých nebo hubených tvarů, v je- jichž proudu nenucených, ale účelných pohybo umělec loveckým zrakem vyhledává výmluvné plastické momenty při oblékání, svlékání, ut- rání, momenty smělé často, ne však prázdné planě. Pro něho jsou to notaty, modelované zá- znamy, rapidní a života chtivé. Více studium pohybu a postoje nežli studium plastického o- ganismu a mechanismu těla. Tak na ně dlužno hledět; z jich zásob pak vyrůstají díla jako je »Probuzení«.
Kafka
11 article
Nadejde jednou chvíle, kdy bude zajímavo rozjímati o evoluci, jakou prodělal i v naší pla- stice relief od klasické plastičnosti a vymodelo- vaného obrysu k měkce malebné bohatostí plynulosti. Až k nádechu silhuety a formy sotva znatelné a přece plné živé a výrazné. Cesta jde od vydržené plastičnosti až po přenesení mžikové imprese do modelující hmoty. Sem bude dlužno zařaditi oba vlysy Kafkovy »Na břehu mořských lázní« a »Po koupeli v moři«. Nalezl je v témže prameni, kde rádi loví F. Šimon a K. Špillar. Barvu a ton nahražuje obrysem a modelacl Neskrhli motivy, a to poněkud přitěžuje jeho plastickým obrazům, ale rušnost a mihotavos života, vítězení nad oblížností problému, citupl- nost modelujíeí ruky, která spojuje chvatnost linie s něhou hybné plochy, činí tyto dvě práce ne-li nejsilnějším, tož pro poslední stadium Kai- kovo vysoce zajímavým mezi vším, čím naši vý- Karel B. Mádl. stavu obeslal.
Kafkův Šimon K Špillar Mádl
12 article
Nové publikace redakci télo rubriky zaslan Hostinský Ot.: Umění a společnost. (Kur šestipřednáškový.) Praha. J. Otto 1907. Knížka zahajuje pěkně a šťastně výbor lidových přednášek české university, redigovaný F. Drtinou. Autor sám ji koncipoval jako úvod ke všem v ex- tensi následujícím, jež by se uměním zabývaly. Tvoří jakýsi estelický vstup k nim. Čistým, jasným slohem, poutavým a přesvědčujícím výkladem po- učuje O. Hostinský nejen o významu všeho umění v životě a společnosti, o němž má velké, ale nikte- rak přepjalé mínění, nýbrž také o jeho vzniku, vý voji, o bodnotě práce v něm, o slohových útvarech a fasích, o poměru realismu a idealismu v něm, o významu novosti a pokroku. Odvažuje obezřetně bez úzkoprsosti a spojitosti dějinného vývoje a nevyhnu- teinosti a také prospěšnosti zápasu a končí uvážlivým rozhledem po úkolech a práci ve výchově umělecké Knížka, v niž nejen erudice, ale i velká životnía praktická zkušenost vede pěkné a moudré slovo. Architektonický Obzor. Ročníku Vl. čís. 1. Návrhy a reprodukce provedených staveb domo vých od M. Blechy, J. Pospíšila, V. a F. Ka- valírů a V. Fischera. — Vnitřek kostela n Karlově a skizy soch B. K afky pro divadlo měst- ské na Vinohradech. Der Staedtebau. Berlin. E. Wasmuth. Roč IV. čís. 1. Goecke Th.: Kostel v obraze města. — Mo ritz F.: Pořážky a dobytčí trhy v poměru k vý stavbě města aj
Otakar Otta F Drtina M Blech J Pospíšil V Fischer E Wasmuth Praha Karlov Berlín divadlo město uměný a společnost
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. O nesnázích středních škol. Methoda vyučovacl. Náprava závad, pocházejících z didakti ckého materialismu, záleží též na způsobu, ja kým se učivo učňovi podává, t. j. v metho d vyučovací. Vyučování je duševní pochod jenž podléhá příslušným zákonům psychologi ckým. Z neznalosti a nevšímání si těchiže po- chází často všechen nezdar při vyučování. Vyučování jest vůbec buď nové u čeno nebo opakování. Obrafme se především k novému učení, t.j ku prvnímu předvádění učiva, žáku posud ne- známého. Při tom jde o poskytnutí nových před stav, anebo o nový soubor představ již známých Mají-li se žáku zjednati poznatky skutečné a ne snad pouhá slova jakožto jejich roucho, vy- učování se musí o to postarati, aby na mysli žáka byl přítomen dostatečný materiál smysl- ných představ čili názorů. Tato předváděn názorů jest přímé a děje se smysly, nepříme uplatní se obrazností. Z pěti smyslů, jimiž příroda nás obdařila, jest ve službě vzdělání hlavně sluch a zrak. Každý z těchto smyslů má své zvláštní psychologické a didaktické před- nosti, které u sluchu dávno již byly uznány vše obecně zavedenou praxí. Sluch je dávno uzna- ným smyslem vyučovatelským. On má tyto vý hody: Sluchem jímáme hlas, on nepotřebuje žádné vnější podmínky mimo atmosférické po- větří, které jest všude, dále nevyžaduje sluch žádného zvláštního obrácení čidla ke svému předmětu jako zrak. Sluch jest stále napjat připraven k pojímání dojmův a nedá se vůbee uzavříti. Mimo to sluchem dá se vystihnouti v jisté době největší počet představ.
14 article
Naproti tomu zrak má též své přednosti které však méně byly uznávány školní praxí Zrak jest živější sluchu. Co vidíme, uchva- cuje nás velmi mocně. Dojmy zrakové dají se nepoměrně déle vydržeti, než to, co za- chycujeme sluchem. Zvuk sotva že povstal, ji opět mine. Dojem zrakový však tkví na před- mětu názorném; oko se může delší čas jím za- městnávati a dle potřeby k němu se vraceti. Sluch je smyslem časovým, zrak je smy- slem prostorovým. Zrak ovládá celou osnovu představ a pojímání zrakem ubírá se ve sku- pině daných poměrů směry nejrozmanitějšími, kdežto pojímání sluchem dovoluje sledovati to- liko jednu řadu představ. Posluchač nesmí př přednášce přemítati o jejím obsahu, jinak by mu přednáška utekla, kdežto pozorovatel názorného předmětu smí přemítati o něm, o jeho poměrech a částech dle libosti, poněvadž předmět stojí naskytuje se k volnému nazírání. Proto učite- musí dbáti názornosti, musí zaměstnávati sou- časně ucho i oko, aby vyučování nebylo prázdne a fiché.
15 article
K časovému pojímání představ sluchem při- stupuje prostorové zrakem. Snaha po takém zrakovém přehledu je tak hluboce zakořeněne v přirozenosti lidské, že každý žák při repro- dukci učiva dává se vésti pamětí místní na strán- kách své učebnice a tím spíše vynoří se mu představy, když s předslavivostí časovou — slu- chovou, spojena je představivost prostorová — zraková. Z toho důvodu učitel má vždycky předváděti nové učivo názorem přímým, mo- delem, obrazem, diagramem anebo názorem ne přímým, vzbuzením vlastní jeho obrazivosti Toho docílí vypravováním děje, upozorněním n zkušenost, odvoláním se na četbu atd. Empirický materiál, jenž byl přivoděn na zírárím, nesmi zůstati tak, jak jest; pouhé ná- zory, jimiž nedovedeme vlásti, nejsou ničím. Mezi nimi se musí zavésti pořádek, soulad souvislost, čili slovem logická soustavnost. Tate se dostavuje teprve myšlením.
Tate
16 article
Při něm klásti má učitel otázky: jak? proč? Tyto otázky jsou prostředky, jimiž se do- cílí přirovnání, vysvětluje se souvislost mez zjevem a jeho příčinou a odvozuje se konečně pojem (pravidlo, zákon). Tak — vyvozuje učite z mluvnického nebo početního příkladu vše- obecné pravidlo, aneb z určitého experimentu u přirovnání s ději každodenního života fysikáln nebo chemický zákon, z názoru slunečnice po- jem rostliny okoličnaté, anebo z vypravované po- vídky pravdu mravní. K těmto dvěma úkonům druží se ještě třeti který učitel zavádí otázkou „k čemu?“ a jejž bychom nazvati mohli upotřebením. Bylo-l početní anebo mluvnické pravidlo na jednom příkladě vyvozeno, má se ihned upevnit upotřebením na nové případy, aby se stalo plným majetkem duševním. Upotřebení jest proto důle- žité, poněvadž se jím dostává našim kruhům myšlenkovým náležitého ucelení, upovnění a po připadě i opravení. Nedá se totiž popříti, že lid- ské myšlení jest smělé a namnoze ukvapené chatrné analogie nám postačují, abychom z nich odvodili nová pravidla; z několika projevů svého známého soudíme na jeho povahu. Takověto po- dávání nového učiva nenalézá na škodu prospě- chu školního místa a obliby.
17 article
Líbí se po způsobu „akademickém“ pouhe a stálé řečnění profesora bez myšlenkové sou- činnosti žactva. Taková výuka již je z poloviny ztracena. Známou jest věcí, že při různýchi předmě tech nesmí se postupovati dle nějaké šablony. Vyučování jazykům spočívá na zcela jiných pod- minkách, nežli vyučování mathematické nebe přírodovědecké.o n Nezbytno však jest, aby učitel, ujímaje se vyučování, znal osvědčené methody, v nichž jest uložene moudrost a zkušenost didaktická. aby nepočinal znovu sám od sebe a nečinil školu jevištěm drahých exporimentů, konaných n útraty žáků. Proto se doporoučí, aby eitelná mezera, která se jeví v naší paedagogické literatuře, byla vyplněna, totiž, aby od osvědčených učitelů byly sepsány methodiky všech předmětů, tak jakoto nalézáme u Němců anebo Francouzů. Tyto speciální methodiky byly by dobrými vodítky pro učitele a současně by přispívaly k zavedení pokud možno jednotného methodi- ckého postupu, kdyby knihy byly psány vynikají- cím odborníkem a současně zkušeným a doved- ným učitelem.
Němec Francouz
18 article Opakování a zkoušení.
Opakování a zkoušení. K methodickým požadavkům názoru, disku- se a upotřebení snoubí se nerozlučné opakování čili zkoušení. V pořekadlech ukrývá se často hluboký smysl. To platí též o větě: „Duší všeho vyučování jest — opakování.“ Každá učební osnova, která nemá s dostatek místa pro řádně a všestranné zopakování učiva, nutíc učitele k neustálému pokračování ku předu, jest napřed ztracena. Každá methoda vyučovaci, která si libuje v postupu od odstavce k odstavci, o paragrafu k paragrafu, ponechávajíc opakování učiva žáku samému, jest marna. Takovým cho- dem může se nésti akademické vyučování n universitách, nikoliv však vyučování paedago- gické na středních školách. Zkoušení vede k pravé vzdělanosti, která se jeví tím, že poznatk a vědomosti mohou se bezvadně reprodukov t v daném případě. Jen takové vědomosti mohou se nazvati živé. Vyučováni ukládá do vědom učňova množství vzácných vědomostí a poznat- ků; nejsou-li tyto spolu spojeny přehledně, ne- mají vlivu na další průběh myšlení a chtění cho- vancova a stanou se mrtvým ballastem.
19 article
Na opakování má učitel hleděti jako na zvláštní dušecvik, kterým se má tříbiti úsudek pod vlivem zkušeností, nabytých z látky absol- vované ve vlastním a připadně i v jiných před- mětech. Žák má při daných mu otázkách veden býti opotřebením všech odborů a částí učiva, ve kterýchkoliv předmětech a dobách mu poda- ných. Opakovati se má vždycky po absolvování větší partie učebné a na konci semestru. Aspoň 14 dní před semestrálním opakováním učitel jes povinen udati žactvu rozvrh opakování dle parti a dle datum kalendářního. Dále jest učitel z- vázán svému svědomí, aby žactvu vybral předem pro opakování ty obory látečné, které potřebují k hlubšímu porozumění delšího času, aby se upevnily a potom za předmět opakování zvoli ony části, které potřebují doplnění, aby se jim porozumělo.
20 article
Aby opakování nestalo se bezvýsledným nemožno požadovati odpovědi v té obšírnosti jako se to děje při opakování jednotlivých, právě vyložených lekcí. Proto dožadujž učitel jenom hlavních myšlenek, které spojují před stavy opakovaných partií. Všechno nepodstatné a vedlejší musí být při repetitoriu vypuštěno. Vždyť v každém od boru vědeckém uznáváme několik čelnějších zá konů, které ovládají nesčíslné množství případů a zjevů, anebo mnohé vědy zaznamenávají cel epochy, jež lze pokládati za střediska opakování K těmto epochám a zákonům opakování se má stále vraceti: ony mají vynikati jako hlediska. s nichžto na vše ostatní pohlížíme. Učitel má opakování zjednati zájem žactva toho docílí, když se nebude pohybovati ve sta rých kolejích prvotného vyučování. Opakování má býti kvasem, jenž přivádí v představy vy učovatelské nové hnutí. Proto učitel má v zá- sobě nové otázky, těmito bude na žáku vyžado- vati spíše odpovědi úsudkové, nežli reprodukei látečnou. V češtině bude se dolazovati na do mácí čeíbu, v historii požaduje synchronistický obraz dějů jednoho století, v chemii si povšimn
21 article
průmyslu a řemesel, pokud se o ní opírají, dá si líčiti léky a suroviny, seznané jako chemické sloučeniny, v počtech žádá základní vzorec počítá nové, zajímavé příklady atd. V každé vědě lze otázkami změniti stanovisko při opakování od stanoviska při podávání látky nové. Zák, opanovav látku, bude při opakován nucen, aby své odpovědi podával logicky a s při měřeným zřetelem k jasnosti slohové. Logičnost jasnost myšlenková a správnost jazyková musí býti vždy cvičena, ale při opakování souborném naskytuje se zvláště hojná příležitost, aby ho- dina výuky byla pokládána současně za cvičení ve slohu a ve správnosti jazyka mateřského. Mimo to nemá žádný učitel opakovati ve svém předmětě, aby nebral zřetele ku předmě- tům jiným, které jsou s ním příbuzny. Veškeré učebné obory mají při výuce a hlavně při repe- titoriu do sebe zasahovati podle míry jejich vni- terné příbuznosti. Tento moment jmenujeme soustředěním čili koncentrací učby Předměty výučné tvoří přirozené skupiny u kterých jsou četné přechody od jednoho před mětu ke druhému. Osvícený učitel nalezne do statek příležitosti ke koncentraci předmětů, kter spadají do jednotlivých skupin.
22 article
Učitel vítá opakování též jako vhodnou dobu, aby získal bezpečný názor o vědeckém stavu svého žactva. Ve světle jasného poznání vystoupí jednotlivé indiviďuality ve třídě, když kladou účty z toho, čeho si měly bezpečně osvojiti průběhem semestru. Mnohý byl by pře- ceňován, jiný opět byl nedoceněn. Proto jest zkoušení při opakováni látky vhodným měřííkem pro bezpečné seznání vědecké úrovně žactva základem pro spravedlivou klasifikaci. Naproti tomu zjevují se žactvu rozmanité rozdíly indivi- duálního rázu spolukolegů, kteři jsou téhož věku, k témuž eíli spějí pod vlivem téhož ne- osobního zákona a přece docházejí k různému stupni dokonalosti. Zde vidí žactvo nástin boha- tých a přerozmanitých poměrů, ve kterych se jednou ocitne v životě skutečném. Žáci pozná- vají, že ve společnosti plati každý tolik, kolik vykoná.
bůh
23 article
O učebnicích. Náprava neúspěchů, která prýští z didakti ckého materialismu, spočívá též ve spisovných zásadách učebnic. Obor či látka učebni e pod míněna jest jejím účelem. Tento záleží se stano- viska formálného v tom, aby zprostředkoval umožnil pockopitelným způsobem zopakování upevnění látky ve škole vyložené. S hledisk materiálního má učebnice podávati jenom tolik látky, kolik pilní žáci prostředních schopnost mohou se naučíti. Protože učehnice patří k nej- lepším a nejnezbytnějším pomůckám školním. učitelé mají přispívati Ke zlepšení učebnic o zkušenosti své s těmito sdileti se s úřady školními. Nelze popříti, že školní knihy nikdy ne- mohou býti co do formy a obsahu úplně doko- nalé, ale přáti si musíme dvojího: 1. aby plodnosti vyučování nebyla na újmu svým objemem látečným, který nelze zpraco- vati, odtja 2. aby ji žák platně mohl doma použiti jako náhradního pmostředku za živé slovo učitelovo.
24 article
Sepisování učebnice musí vycházeti z po- hnutek ethických, aby se podaly mládeži spisy. které by jí učinily studium plodným a zajíma- vým. Pežadavky, které klademe na spisovatele učebnice, jsou mnohostranné. Přejeme si, aby to byli učitelé zkušení, delší řadu let zaměst- naní v úřadě učitelském, kteří znají důkladně výhody výuky dobrými a obtíže s méně do- konalými učebnicemi. Nestačí se domnívati, že štředem vyučování je učitel a že účelem učeb- nice není methodu a vědu učitelovu nahraditi. Možno též činiti námitky proti názoru, že užívání učebnice závisí na zručnosti a didakti- ekém rozhledu učitelově, který i s učebnící měně dokonalou vyučování plodným učiní. V takových případech učebnice naprosto neslouží svému účelu. Učitel ztráví mnoho času, aby seznámil žactvo s textem partie, kterou právě vykládá, anebo dává text žáky předčítati. aby je připravil na domácí memorování z knihy.
25 article
Anebo, aby se tomuto vyhnul, diktuje studujícím znění výkladu a tím zkracuje žáky o výklad ži- vým slovem a mimo to jedná proti příkazu, že se diktanda zapovidají, jelikož učení se má opí- rati o knihu školní. Dále přejeme sobě, aby látky bylo v knize jenom tolik, kolik se může zpracovati, aby se nemusily celé odstavce vypouštěti. Tuto znalost. kolik učiva může býti v knize obsaženo, pra- vidlem mají starší učitelé, kteří vědí, jaké množ- ství učiva z toho anebo onoho předmětu většin studujících dokonale může rozumem pojati v paměť vštípiti, aby se stalo duševním majet- kem žáka. Proto voláme po movdrém ome- zení látky při sepisování učebnic školních. Dotýkáme se též vědecké správno- sti učebnic. Taková kniha musí býti čistým pramenem pro vzdělání rozumu a proto musí obsahovati čirou pravdu, jíž se zmocnil duch lid- ský; ona musí býti prázdna všelikých omylův er e a bludův. Hypothesím pak dopřáti má místa ve vě- dách přírodních jen takovým, které se nejvíce pravdě podobají a které protož od učenců obecn přijaty jsou. Odůvodněná však jest spisovná zásada učebnice, aby osvědčené učivo k ní bylo po léta sbíráno, aby její autor měl důkladnou znalost odborné literatury a aby úhlazenou a pěknou mluvou dovedl studujícím lahoditi. Zvláště dvou názorů musí se střici spiso- vatel a to: že to není vědecké kompendium, psa- né pro učitele a pak, že to není čítánka ve které by byla věrně psaná přednáška o jed- notlivých pojmech. Kniha učebná musí býti při- měřená chápavosti a vědecké výši žactva pří- slušné třídy.
26 article
Ke zdokonalenií učebnic školních značně by přispěla součinnost odhorníka. Stát neber na se závazek starati se sám o dobré školní knihy a ponechává péči onu odborníkům, kteří se cítí k tomu povolanými, a náklad poncchává podnikatelům soukromy m. Zajisté že by stát ne- odepřel svého souhlasu, aby spisovatel veřejně promulgoval svůj úmysl, sepsati učebnici a vy- zval své kolezy, aby mu přispěli podáním vhodné a léty osvědčené látky k sestavení knihy. Tite stali by se spolupracovníky a on sám pořadatelem celého textu. Jest věcí známou, že učitelé, kteří delší dobu působi ve škole, mají s důstatek příkladů početních, geometrických, grmatických, texlů k úlohám atd., jež by za- jisté rádi propůjčili k dílu obeeně prospěšnému Aby se uvázaly spolky, sledující zájmy vě- decké, ve sbírání látky učebné pro učebnicea tyto pak eventuálně vydaly svým nákladem, ne- doporoučelo by se, poněvadž by se tím zamezila konkurence ve vydávání dobrých učebnie. Protože učebnici pokládáme za jednu z nej- důležitějších pomůcek vyučovacích a ježto ob- jemem jejich a různými spisovnými zásadami methodickými prospěch žactva trpěti může a je- likož náhledy pro posouzení jakosti učebnice té- měř někdy diametrálně bývají k sobě postaveny. doporoučí se, aby učitelské sbory vzaly v úvahu a pvopracovaly po rozumu org. osnov, instrukcí i normalif: 1. které partie maji býti v učebnici propracovány?, 2. jakou methodou má se nésti zpracování látky učebné?, 3. jakou součinnosti míni přispěti při zdělávání učebnic? (Pokračování)
Tit
27 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. V. všesokolský slet v Praze r. 1907. (Technické přípravy. — Sletová cvi- čení. — Hudba. — Práce odborů.) Vedle organisačních prací přípravných jsou ovšem nejdůležitějšími práce technické — tělo- cvičné, které rozvíjejí se nyní za vrchního ve- dení techniekého odboru sletového s náčelníkem drem. Vaníčkem ve velkém rozsahu a jsou jit na celé čáře v plném proudu. Jednotlivé župy jsou svolávány do svých středisk, kde za vedení členů technického odboru zdokonaluje se ná- evik cvičení společných, kuželových a cviků zá- vodních, vysvětluje se závodní řád, pořad sletu, udílejí se pokyny a pod. — Z přípravných cvi- čení zajímavým bude cvičení ženského odboru olomoucké jednoty. Budou t taneční reje s obroučky, v nichž užito motivů lidových tanců. Provede je 1000 cvičenek po společném cvičení ženských odborů s kužely. Řemeslnický dorost provede skupiny. Zvláště roztomilá cvičení připravují se pro žáky a žá- kyně. Tato prostná evičení sestavena jsou tak, že přiléhají dobře k věku i dětské povaze mla- distvých evičenců. Hlavním bodem hudou ovšem společná cvičení prostná v prvý den sletových slavnosti dne 29. června (svátek Petra a Pavla).
Vaníček Praha petra a Pavel
28 article
Provede je 8000 evičenců-Sokolů, k nimž tentokráte se připojí také hosté z jednot slovan- ských i někteří z ciziny (Francouzi, Belgičané a j.). O rozměrech letošního evičení učmní si účastníci posledního sletu pojem, uváží-li, ž tehdy cvičilo 6000 cvičenců. Ve všech jednetách evičí se tato prostná cvičení ce nejpilněji. Pře- kvapí všeobecně — i kruhy neodborné — složi- tostí a bohatostí i obtížnosti pohybu. Budou to nejsložitější evičení toho druhu, jaká kdy byl na tělocvičných sletech provedena. — V nej- bližší době bude již také rozeslána průvodní hudha pro sletová ovičení. V příští schůzi slav- nostního výboru bude otevřena obálka se jmé- nem skladatele, jehož skladba ze zadaných nej- více vyhovovala. Hudbě vůhec věnuje se při le- tošním sletu zvláštní pozornost, neboť pro ná- stupy jednotlivých oddílů i pro každé cvičení bude zvláštní hudební doprovod. Pre vstup sokolské jízdy píše hudbu skladatel pan Ad Piskáček. — V plné práci nalézá se již také odbor zdravotní, jenž provádí prohlidky místností, určených k ubytování účasl- níků sletu. Dle usnesení téhož odboru budou vy- zvány veškeré jednoty, aby postaraly se o řád- nou lékařskou prohlídku členstva, které se sletu zúčastní. Z ostatních odborů sletové organisace velikou činnost vyvíjí odbor finanční, jenž pro- vádí právě rozsáhlou subskripci mezi osobami soukromými a s potěšením možno říci, že ni- koliv bez úspěchu. — O tom, co dělá odbor zábavní, neradno předem psáli, poněvadž čilr jeho pracovníci nepřejí si, aby veřejnosti kažena byla radost z překvapení, jichž se chystá velká řada.
Francouz Belgičan Piskáček Sokol
29 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Sportovců nám třeba. Období valných hromad kulminuje. Kluby uzs- vírají své bilance a vstupují do nového správního roku. Tedy jakýsi nový rok sportovní! Hlavní sta- rostí řádného vedení klubu jest v tento okamžik po- starati še o vhodné své nástupce. Nejzelenějšímu nováčkovi ve spolkovém a sportovním životě jest samozřejmý vysoký význam výhoru pro rozvoj ko- porace, nejomšelejší spolkáři však začasté upadajl právě zde v povážlivé chyby. Nemluvíme o zavržení hodném jednání, které se jeví v opatřování a zabez- pečování funkcí druh druhu, kamaráda kamarádovi. Na jedno chceme ukázati. Naše kluby sportovní přiliš málo dbají sportovní erudice těch, které staví na zodpovědná místa vůdcovská. Jim stačí úplně, mají-li jakous takous záruku, že ten kandidát umí napsal dopis, onen umí ve správné kolony zanášeti ciírya onen opět umí souvisle promlaviti pět šest banál- ních frazí. Zdá se nám, že se příliš jednostranně zdůrazňuje administrativní schopnost a příliš zane- dbává sporlovní vyspělost, kvalifikace vůdců. Pod míru mravní vyspělosti a kvalifikace s kandidát z pravidla už ani nestaví.
30 article
Nechceme napsaným říci, že si nevážíme do- brých pracovníků administrativních, nýbrž pravíme prostě, že poubá schopnost administralivní nestači Z důrazného našeho požadavku po sportovní a mravn vyspělosti neusuzujž nikdo, že snad v našich klu“ bech jsou pravidlem povolávání k veslu sportovn“ nevědomci a lídé bezcharakterní. Toho nepravímee Chceme však, aby bez ohledu na oblíbenost, jejíš příčiny mohou býti nejrůznější, lidé pověření úlohou vůdců jednotlivých oddilů té přečetné dnes sportovní armády, byli lidé speciklné administra- tivní sehopnosti, lidé dalekého spor- tovního rozhledu. Jen tak mimochodem řečeno. Sportovcem není každý, kdo víděl všechny zá- pasy sezony, ani ten, kdo prosázel s anglickým kli- dem několik červených v Chuchli. Dobrým sportovcem nemusí býti někdo též proto, že výborně cehtruje nebo dobře shootuje. Chceme, aby to byli lidé vě- domí plně toho, co jest nejzazším cílem sportovního snažení, aby to byli lidé mravně pevní, si lní neboť jen lidé mravní, dobří a šlechetní jsou schopni provésti mravné dílo. Jen v práci takových lidí vi- díme záruku povznesení české sportovní úrovně, jen v rukách takových lidí sport může byti prostředkem a nástrojem k tělesnému i mravnímu otužení, zoce- lení naší mládeže a tím i národa, jen tací lidě jsou s to, aby ze sportu učinili užitečnou, váženou a ne- postrádatelnou složku kulturného našeho života. Zkrátka, sportovců v plném smyslu slova nám třeba. Heury.
Chuchle
32 article
** Jubilejní pařížský sutomobin Salon. Salon v r. 1907 jest desálým v řadě a jako takový má býti vyvrcholením všech svých před- chůdců. Generální sekretář jeho p. Rives už zahájil činnost. Především se pomýšlí, aby výstavbou no- vých budov se mu dostalo dostatečného místa. Salon letos bude trvati plné dva měsíce, od- 15. října do 15. prosince. Francouzské kruhy chovají naději, že Salon přiláká do Paříže proudy cizinců, které svou početností nezadají oněm, jež do města světla při- vedla výstava světová. — Trochu horkokrevná na-
Rives Salony Salony Paříž