1
masthead
20. ledna 1907.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
. Katka-
= Výstava Kafkova ve výstavě » Manesae
má vadu neúplnosti, ač-li možno vytýkati nedo-
statek tam, kde nikterak nebyla zamýšlena
úplnost. Zmiňuji-li se přes to o tomto nedo-
slatku, činím to proto, že bych si byl, nejenom
sám, přál co možná hojný, ne-li úplný obraz
tohoto rychle a silně se vyvíjejícího zdatného
talentu. Vzpomínkou na jeho výstavu přede
dvěma lety v Rudolfinu a pomocí reprodukel
sem tam roztroušených, možno arci doplniti,
co schází. Celek dá zjev, který se velmi roz-
hodně šine do přední řady našich plastiků
mladé generace, jejichž umění, probuzené k čin-
nosti a vypravené do života solidnou vážností
Myslbekova roalismu a jeho zjemněnou nusnei
u Suchardy, přerozuje se před našima očima
v osobní notu. Ne bez nových dojmů a vlivů.
B. Kafka sám cítí a ví, že není u cíle, aniu
konce svého vývoje. Ani nechce být. V něm
ještě všechno kypi a vře, veliký hlad po do-
jmech a práci vyplňuje jeho bytost, myšlenkové
problémy zápolí v něm s impresí zrakovou
citem taktilním, poněvadž však to vše je neseno
silným nadáním a udržováno v ohni horečnou
a intensivní praci, je radost sledovat tento talent
při jeho vývoji a očividném vzestupu.
Katka
Kafkův
Manesae
Myslbekův
Suchard
B Kafka
Rudolfinum
6
article
Výstava není retrospektivní a proto obsa-
huje jen něco prací z posledních dvou let pa-
řížského pobytu Kafkova. Co do rozměrů po
výtce drobnou plastiku, ne tak co do hodnotv
a významu. B. Kafka už po předmětu své
práce je plastik veliké rozpínavosti. Oba světy.
zevní rezlný a vnitřní fantasijní, také jen ideový
dráždí, povzbuzují, vedou, nutí jej k produke
a z té, která tu dnes není, ale jindy byla
nejvíc k zaokrouhlení jeho nynější fysiognomie
můžete postrádat poprsní portrety a velké deko-
rativní kusy (náhrobky a pomníky). V prvních
slučuje Kafka pravdu a poctivost vidění se
schopnosti a výrazivostí pátravěho psychologa
v druhých smysl pro určité místo a jeho vy
znam, pro něž své plastiky koncipuje. Za to
jaksi v náhradu přichází s pravým materiálem.
Kafkův
B Kafka
Kafka
7
article
Počal své učení v kamennické škole hořické
s železným dlátem v ruce a podržel odtud spo-
jení své s hmotou definitivní. Modeluje, pomýšli
vždy na materiál, v němž by jeho práce k své
plnosti přišla a vedle kamene, mramoru, má na
zřeteli kov, bronz i eín, a nejnověji vešel ve
styky s E. Lachenalem, keramistou neobyčej-
ných kvalit uměleckých, a o Mládě slont« a ještě
vyšší měrou »Spánek« dvou žen v matné
měkkosti bílého do šedozelena přecházejícího
tonu, jsou zdárným výsledkem tohoto spojení
Jednou z prvních prací Kafkových, ještě
pod ostrým zrakem Myslbekovým, byla mrtvá
labuf, naznak ležící, s křídly bezvládně rozehlip-
lými. Objektivnost, ale nikterak chladná, řídila
mu zrak i ruku. Šlo mu o pravdu plastického
obrazu zahynulého zvířele, o hebkost ploch
také o složitou dekorativnost jeho linil. Nyn
chodí do zoologických zahrad a přináší odtu
pelichající velbloudy a srnu s mláďaty, vídáne
mnohem nervosněji, modelované s pádící vervou.
momentové záznamy, jež překvapují pronikavosti
pozorování, odhadem hmot a jakosti a bizarn
přirozenosti postojů. Sdružil jsem tato dvě slova
abych naznačil, kterak u Kafky silný dojem
reality zhusta se rozpřádá v obrazy nezvyklých.
neobyčejných systemů, kterak takové zjevy pře-
růstají někdy ve fantomy a skoro strašidelná
zjevení. Skupina »Mumif«, skrčených, ováza-
ných, kolena u brady, sem patří ještě spiše
nežli potácivá »Náměsičnice«, smělá i trefná
v pohybu a přece v obloukovém obrysu, pro-
dlouženém. poletujícími sůvami nedost nehledaná.
Lachenal
Kafkův
Myslbekův
Kafka
Mumif
8
article
Ony mumie, zkostnatělé mrtvoly, ve vidění
plastice Kafkově nabývají příšerného živola
Smrt v nich žije a ztuhlé rysy sevrklých tváři,
prázdné zapadlé oči a nesmírně rozšklebená
ústa mluví o nezmarné její hrůze.
»Raněný šermiř« byl Kafkův smělý a zna-
menitý akademický akt, dobře postavený, tubý
ve formě, přísný v linii. Porovnejte s nim
»Probuzení«, nahou ženu, sedící na bobku,
protahující vzlyčené paže. Rythmus liniového
pohybu je smělejší a zvláštnější, tuhost změkla.
hlavně však je tu pružný, živý, teplý povrch
těla, plného nervů a sbírajícího se života. Zde,
myslim, uzřejmuje se nejzdravější a nejlepší
stránka pařížského vlivu na Kafku; zde setřel
všechny zbytky akademie a od posy přišel
ku prameni života. V jeho nekonečné hybnosti
a měnivosti vyšetřil, veden velkými přiklady.
moment silné, ale ne násilné výraznosti.
A jako v této krásně uzavřené, jako strom
urostlé silhuetě vystihl chvíli přechodu od od-
počinku k novému rozprouďování sil životních,
tak ve »Spánku« úplné uvolnění a bezděkou
neaktivnost rozložených a složených údů. Ro-
din? Nepochybně, ale žádný rodinismus, nýbrž
v jeho svělle vlastní cesty. »Padající hvězdy«
také sem patři, jako zase k bizarním číslům
diví »Šilenci«. Ni jedny ni druzí nejsou prosti
hledaností, ano i násilností. Mladý umělec cíti
jistě vzrůstati své schopnosti, své dovednosti
vyjadřovací; chtivý postupu a novosti, dává jim
úkoly umělé, odvážné, ale času jim k uzrání
vyhi žnění neponechává. V »Padajících hvězdách«
tvoří sedící dvě ženy zajisté pěknou skupinu,
kterou však porušuje třetí, klikatou linil a hlavně
pohybem, v němž není překonán ležící akt.
Kafkův
Kafka
9
article
Nepochybuju, že je možno po nejnovějším
způsobu rozvinouti celá pojednání o ideových
a fanlasijních řetězeích, k nimž ve vibrující
mysli takové práce dávají podnět. Při »Věčném
dramatu« na přiklad hravě možno znova rozlo-
žiti celou otázku o podlehlosti mužského poko-
lení ženskému, o demonické superioritě a niči-
vosti sexu. Sochař sám, přemitavý, hloubavý
a poeticky založený, jak vskutku je, jistě není
všady jen pozorovatelem a modelerem těla lid-
ského a jeho obratů a pos, ale tyto jsou a zů-
stanou vlastní řečí jeho uměleckých sdělení
celá osnova a, chcete-li, gramatika jeho umění
slouží mu k vyjádření jak plastické myšlenky
tak ideového rozproudění v hlavě. Jde pouzeo
to, aby obojí přivedl v dokonalou konvegenei
a jeho dílo živo bylo ne z domyslů a ochot-
ných verbalných doplňků, nýbrž svojí úplnosti
ve vnitřní harmonii uvedenou samoby tností.
Vznikají a rostou obavy, že se to děje stále
řidčejí, že i naši umělci vysílají do světa frag-
mentální rozběby a náběhy, že se vědomě spo-
kojují nápovědí a naznnčováním a to ani ne
10
article
vždy nových výtvarných nebo jiných myšlenek
a představ. Přihlášení se k tomu či onomu
směru nic v tom nerozhoduje na prospěch
umělce, neboť se jedná konečně vždy o právo-
platnost uměleckého výtvoru a ta spočívá v slle
talentu a zaokrouhleném a plném vyjádření silně
procitěné a prožité idey dokonalou hotovost
hmotné stránky toho kteréhosi umění.
Bohumil Kafka tuto rovnováhu hledá
často už nalezá. Jeho pozorovatelství a roceptiv-
nost jdon světem krokem jaksi vzrušeným.
Doma v atelieru při studiu jsou stejně napjatě
jako na ulici a venku pod širým nebem na
břehu mořském. Neopustí-li jej toto chtivé
vstřebavé napjetí, tato žízeň po nových mnoho
stech a přírodně uměleckých možnostech, dojde
ještě daleko při své živé obrazotvornosti a váž-
né kontemplaci, která se všednostem vyhýbá.
Řada drobných figurek patří sem, ženy nebo
muži, nazí, útlých nebo hubených tvarů, v je-
jichž proudu nenucených, ale účelných pohybo
umělec loveckým zrakem vyhledává výmluvné
plastické momenty při oblékání, svlékání, ut-
rání, momenty smělé často, ne však prázdné
planě. Pro něho jsou to notaty, modelované zá-
znamy, rapidní a života chtivé. Více studium
pohybu a postoje nežli studium plastického o-
ganismu a mechanismu těla. Tak na ně dlužno
hledět; z jich zásob pak vyrůstají díla jako je
»Probuzení«.
Kafka
11
article
Nadejde jednou chvíle, kdy bude zajímavo
rozjímati o evoluci, jakou prodělal i v naší pla-
stice relief od klasické plastičnosti a vymodelo-
vaného obrysu k měkce malebné bohatostí
plynulosti. Až k nádechu silhuety a formy sotva
znatelné a přece plné živé a výrazné. Cesta jde
od vydržené plastičnosti až po přenesení mžikové
imprese do modelující hmoty. Sem bude dlužno
zařaditi oba vlysy Kafkovy »Na břehu mořských
lázní« a »Po koupeli v moři«. Nalezl je v témže
prameni, kde rádi loví F. Šimon a K. Špillar.
Barvu a ton nahražuje obrysem a modelacl
Neskrhli motivy, a to poněkud přitěžuje jeho
plastickým obrazům, ale rušnost a mihotavos
života, vítězení nad oblížností problému, citupl-
nost modelujíeí ruky, která spojuje chvatnost
linie s něhou hybné plochy, činí tyto dvě práce
ne-li nejsilnějším, tož pro poslední stadium Kai-
kovo vysoce zajímavým mezi vším, čím naši vý-
Karel B. Mádl.
stavu obeslal.
Kafkův
Šimon
K Špillar
Mádl
12
article
Nové publikace redakci télo rubriky zaslan
Hostinský Ot.: Umění a společnost. (Kur
šestipřednáškový.) Praha. J. Otto 1907.
Knížka zahajuje pěkně a šťastně výbor lidových
přednášek české university, redigovaný F. Drtinou.
Autor sám ji koncipoval jako úvod ke všem v ex-
tensi následujícím, jež by se uměním zabývaly.
Tvoří jakýsi estelický vstup k nim. Čistým, jasným
slohem, poutavým a přesvědčujícím výkladem po-
učuje O. Hostinský nejen o významu všeho umění
v životě a společnosti, o němž má velké, ale nikte-
rak přepjalé mínění, nýbrž také o jeho vzniku, vý
voji, o bodnotě práce v něm, o slohových útvarech
a fasích, o poměru realismu a idealismu v něm, o
významu novosti a pokroku. Odvažuje obezřetně bez
úzkoprsosti a spojitosti dějinného vývoje a nevyhnu-
teinosti a také prospěšnosti zápasu a končí uvážlivým
rozhledem po úkolech a práci ve výchově umělecké
Knížka, v niž nejen erudice, ale i velká životnía
praktická zkušenost vede pěkné a moudré slovo.
Architektonický Obzor. Ročníku Vl.
čís. 1.
Návrhy a reprodukce provedených staveb domo
vých od M. Blechy, J. Pospíšila, V. a F. Ka-
valírů a V. Fischera. — Vnitřek kostela n
Karlově a skizy soch B. K afky pro divadlo měst-
ské na Vinohradech.
Der Staedtebau. Berlin. E. Wasmuth. Roč
IV. čís. 1.
Goecke Th.: Kostel v obraze města. — Mo
ritz F.: Pořážky a dobytčí trhy v poměru k vý
stavbě města aj
Otakar
Otta
F Drtina
M Blech
J Pospíšil
V Fischer
E Wasmuth
Praha
Karlov
Berlín
divadlo město
uměný a společnost
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
O nesnázích středních škol.
Methoda vyučovacl.
Náprava závad, pocházejících z didakti
ckého materialismu, záleží též na způsobu, ja
kým se učivo učňovi podává, t. j. v metho d
vyučovací. Vyučování je duševní pochod
jenž podléhá příslušným zákonům psychologi
ckým. Z neznalosti a nevšímání si těchiže po-
chází často všechen nezdar při vyučování.
Vyučování jest vůbec buď nové u čeno
nebo opakování.
Obrafme se především k novému učení, t.j
ku prvnímu předvádění učiva, žáku posud ne-
známého. Při tom jde o poskytnutí nových před
stav, anebo o nový soubor představ již známých
Mají-li se žáku zjednati poznatky skutečné a ne
snad pouhá slova jakožto jejich roucho, vy-
učování se musí o to postarati, aby na mysli
žáka byl přítomen dostatečný materiál smysl-
ných představ čili názorů. Tato předváděn
názorů jest přímé a děje se smysly, nepříme
uplatní se obrazností. Z pěti smyslů, jimiž
příroda nás obdařila, jest ve službě vzdělání
hlavně sluch a zrak. Každý z těchto smyslů má
své zvláštní psychologické a didaktické před-
nosti, které u sluchu dávno již byly uznány vše
obecně zavedenou praxí. Sluch je dávno uzna-
ným smyslem vyučovatelským. On má tyto vý
hody: Sluchem jímáme hlas, on nepotřebuje
žádné vnější podmínky mimo atmosférické po-
větří, které jest všude, dále nevyžaduje sluch
žádného zvláštního obrácení čidla ke svému
předmětu jako zrak. Sluch jest stále napjat
připraven k pojímání dojmův a nedá se vůbee
uzavříti. Mimo to sluchem dá se vystihnouti
v jisté době největší počet představ.
14
article
Naproti tomu zrak má též své přednosti
které však méně byly uznávány školní praxí
Zrak jest živější sluchu. Co vidíme, uchva-
cuje nás velmi mocně. Dojmy zrakové dají se
nepoměrně déle vydržeti, než to, co za-
chycujeme sluchem. Zvuk sotva že povstal, ji
opět mine. Dojem zrakový však tkví na před-
mětu názorném; oko se může delší čas jím za-
městnávati a dle potřeby k němu se vraceti.
Sluch je smyslem časovým, zrak je smy-
slem prostorovým. Zrak ovládá celou osnovu
představ a pojímání zrakem ubírá se ve sku-
pině daných poměrů směry nejrozmanitějšími,
kdežto pojímání sluchem dovoluje sledovati to-
liko jednu řadu představ. Posluchač nesmí př
přednášce přemítati o jejím obsahu, jinak by mu
přednáška utekla, kdežto pozorovatel názorného
předmětu smí přemítati o něm, o jeho poměrech
a částech dle libosti, poněvadž předmět stojí
naskytuje se k volnému nazírání. Proto učite-
musí dbáti názornosti, musí zaměstnávati sou-
časně ucho i oko, aby vyučování nebylo prázdne
a fiché.
15
article
K časovému pojímání představ sluchem při-
stupuje prostorové zrakem. Snaha po takém
zrakovém přehledu je tak hluboce zakořeněne
v přirozenosti lidské, že každý žák při repro-
dukci učiva dává se vésti pamětí místní na strán-
kách své učebnice a tím spíše vynoří se mu
představy, když s předslavivostí časovou — slu-
chovou, spojena je představivost prostorová —
zraková. Z toho důvodu učitel má vždycky
předváděti nové učivo názorem přímým, mo-
delem, obrazem, diagramem anebo názorem ne
přímým, vzbuzením vlastní jeho obrazivosti
Toho docílí vypravováním děje, upozorněním n
zkušenost, odvoláním se na četbu atd.
Empirický materiál, jenž byl přivoděn na
zírárím, nesmi zůstati tak, jak jest; pouhé ná-
zory, jimiž nedovedeme vlásti, nejsou ničím.
Mezi nimi se musí zavésti pořádek, soulad
souvislost, čili slovem logická soustavnost. Tate
se dostavuje teprve myšlením.
Tate
16
article
Při něm klásti má učitel otázky: jak?
proč? Tyto otázky jsou prostředky, jimiž se do-
cílí přirovnání, vysvětluje se souvislost mez
zjevem a jeho příčinou a odvozuje se konečně
pojem (pravidlo, zákon). Tak — vyvozuje učite
z mluvnického nebo početního příkladu vše-
obecné pravidlo, aneb z určitého experimentu
u přirovnání s ději každodenního života fysikáln
nebo chemický zákon, z názoru slunečnice po-
jem rostliny okoličnaté, anebo z vypravované po-
vídky pravdu mravní.
K těmto dvěma úkonům druží se ještě třeti
který učitel zavádí otázkou „k čemu?“ a jejž
bychom nazvati mohli upotřebením. Bylo-l
početní anebo mluvnické pravidlo na jednom
příkladě vyvozeno, má se ihned upevnit
upotřebením na nové případy, aby se stalo plným
majetkem duševním. Upotřebení jest proto důle-
žité, poněvadž se jím dostává našim kruhům
myšlenkovým náležitého ucelení, upovnění a po
připadě i opravení. Nedá se totiž popříti, že lid-
ské myšlení jest smělé a namnoze ukvapené
chatrné analogie nám postačují, abychom z nich
odvodili nová pravidla; z několika projevů svého
známého soudíme na jeho povahu. Takověto po-
dávání nového učiva nenalézá na škodu prospě-
chu školního místa a obliby.
17
article
Líbí se po způsobu „akademickém“ pouhe
a stálé řečnění profesora bez myšlenkové sou-
činnosti žactva. Taková výuka již je z poloviny
ztracena.
Známou jest věcí, že při různýchi předmě
tech nesmí se postupovati dle nějaké šablony.
Vyučování jazykům spočívá na zcela jiných pod-
minkách, nežli vyučování mathematické nebe
přírodovědecké.o n
Nezbytno však jest, aby učitel, ujímaje se
vyučování, znal osvědčené methody, v nichž
jest uložene moudrost a zkušenost didaktická.
aby nepočinal znovu sám od sebe a nečinil školu
jevištěm drahých exporimentů, konaných n
útraty žáků.
Proto se doporoučí, aby eitelná mezera,
která se jeví v naší paedagogické literatuře, byla
vyplněna, totiž, aby od osvědčených učitelů byly
sepsány methodiky všech předmětů, tak jakoto
nalézáme u Němců anebo Francouzů.
Tyto speciální methodiky byly by dobrými
vodítky pro učitele a současně by přispívaly
k zavedení pokud možno jednotného methodi-
ckého postupu, kdyby knihy byly psány vynikají-
cím odborníkem a současně zkušeným a doved-
ným učitelem.
Němec
Francouz
18
article
Opakování a zkoušení.
Opakování a zkoušení.
K methodickým požadavkům názoru, disku-
se a upotřebení snoubí se nerozlučné opakování
čili zkoušení. V pořekadlech ukrývá se často
hluboký smysl. To platí též o větě: „Duší všeho
vyučování jest — opakování.“ Každá učební
osnova, která nemá s dostatek místa pro řádně
a všestranné zopakování učiva, nutíc učitele
k neustálému pokračování ku předu, jest napřed
ztracena. Každá methoda vyučovaci, která
si libuje v postupu od odstavce k odstavci, o
paragrafu k paragrafu, ponechávajíc opakování
učiva žáku samému, jest marna. Takovým cho-
dem může se nésti akademické vyučování n
universitách, nikoliv však vyučování paedago-
gické na středních školách. Zkoušení vede k
pravé vzdělanosti, která se jeví tím, že poznatk
a vědomosti mohou se bezvadně reprodukov t
v daném případě. Jen takové vědomosti mohou
se nazvati živé. Vyučováni ukládá do vědom
učňova množství vzácných vědomostí a poznat-
ků; nejsou-li tyto spolu spojeny přehledně, ne-
mají vlivu na další průběh myšlení a chtění cho-
vancova a stanou se mrtvým ballastem.
19
article
Na opakování má učitel hleděti jako na
zvláštní dušecvik, kterým se má tříbiti úsudek
pod vlivem zkušeností, nabytých z látky absol-
vované ve vlastním a připadně i v jiných před-
mětech. Žák má při daných mu otázkách veden
býti opotřebením všech odborů a částí učiva,
ve kterýchkoliv předmětech a dobách mu poda-
ných. Opakovati se má vždycky po absolvování
větší partie učebné a na konci semestru. Aspoň
14 dní před semestrálním opakováním učitel jes
povinen udati žactvu rozvrh opakování dle parti
a dle datum kalendářního. Dále jest učitel z-
vázán svému svědomí, aby žactvu vybral předem
pro opakování ty obory látečné, které potřebují
k hlubšímu porozumění delšího času, aby se
upevnily a potom za předmět opakování zvoli
ony části, které potřebují doplnění, aby se jim
porozumělo.
20
article
Aby opakování nestalo se bezvýsledným
nemožno požadovati odpovědi v té obšírnosti
jako se to děje při opakování jednotlivých, právě
vyložených lekcí. Proto dožadujž učitel jenom
hlavních myšlenek, které spojují před
stavy opakovaných partií.
Všechno nepodstatné a vedlejší musí být
při repetitoriu vypuštěno. Vždyť v každém od
boru vědeckém uznáváme několik čelnějších zá
konů, které ovládají nesčíslné množství případů
a zjevů, anebo mnohé vědy zaznamenávají cel
epochy, jež lze pokládati za střediska opakování
K těmto epochám a zákonům opakování se má
stále vraceti: ony mají vynikati jako hlediska.
s nichžto na vše ostatní pohlížíme.
Učitel má opakování zjednati zájem žactva
toho docílí, když se nebude pohybovati ve sta
rých kolejích prvotného vyučování. Opakování
má býti kvasem, jenž přivádí v představy vy
učovatelské nové hnutí. Proto učitel má v zá-
sobě nové otázky, těmito bude na žáku vyžado-
vati spíše odpovědi úsudkové, nežli reprodukei
látečnou. V češtině bude se dolazovati na do
mácí čeíbu, v historii požaduje synchronistický
obraz dějů jednoho století, v chemii si povšimn
21
article
průmyslu a řemesel, pokud se o ní opírají, dá
si líčiti léky a suroviny, seznané jako chemické
sloučeniny, v počtech žádá základní vzorec
počítá nové, zajímavé příklady atd. V každé vědě
lze otázkami změniti stanovisko při opakování
od stanoviska při podávání látky nové.
Zák, opanovav látku, bude při opakován
nucen, aby své odpovědi podával logicky a s při
měřeným zřetelem k jasnosti slohové. Logičnost
jasnost myšlenková a správnost jazyková musí
býti vždy cvičena, ale při opakování souborném
naskytuje se zvláště hojná příležitost, aby ho-
dina výuky byla pokládána současně za cvičení
ve slohu a ve správnosti jazyka mateřského.
Mimo to nemá žádný učitel opakovati ve
svém předmětě, aby nebral zřetele ku předmě-
tům jiným, které jsou s ním příbuzny. Veškeré
učebné obory mají při výuce a hlavně při repe-
titoriu do sebe zasahovati podle míry jejich vni-
terné příbuznosti. Tento moment jmenujeme
soustředěním čili koncentrací učby
Předměty výučné tvoří přirozené skupiny
u kterých jsou četné přechody od jednoho před
mětu ke druhému. Osvícený učitel nalezne do
statek příležitosti ke koncentraci předmětů, kter
spadají do jednotlivých skupin.
22
article
Učitel vítá opakování též jako vhodnou
dobu, aby získal bezpečný názor o vědeckém
stavu svého žactva. Ve světle jasného poznání
vystoupí jednotlivé indiviďuality ve třídě, když
kladou účty z toho, čeho si měly bezpečně
osvojiti průběhem semestru. Mnohý byl by pře-
ceňován, jiný opět byl nedoceněn. Proto jest
zkoušení při opakováni látky vhodným měřííkem
pro bezpečné seznání vědecké úrovně žactva
základem pro spravedlivou klasifikaci. Naproti
tomu zjevují se žactvu rozmanité rozdíly indivi-
duálního rázu spolukolegů, kteři jsou téhož
věku, k témuž eíli spějí pod vlivem téhož ne-
osobního zákona a přece docházejí k různému
stupni dokonalosti. Zde vidí žactvo nástin boha-
tých a přerozmanitých poměrů, ve kterych se
jednou ocitne v životě skutečném. Žáci pozná-
vají, že ve společnosti plati každý tolik, kolik
vykoná.
bůh
23
article
O učebnicích.
Náprava neúspěchů, která prýští z didakti
ckého materialismu, spočívá též ve spisovných
zásadách učebnic. Obor či látka učebni e pod
míněna jest jejím účelem. Tento záleží se stano-
viska formálného v tom, aby zprostředkoval
umožnil pockopitelným způsobem zopakování
upevnění látky ve škole vyložené. S hledisk
materiálního má učebnice podávati jenom tolik
látky, kolik pilní žáci prostředních schopnost
mohou se naučíti. Protože učehnice patří k nej-
lepším a nejnezbytnějším pomůckám školním.
učitelé mají přispívati Ke zlepšení učebnic
o zkušenosti své s těmito sdileti se s úřady
školními.
Nelze popříti, že školní knihy nikdy ne-
mohou býti co do formy a obsahu úplně doko-
nalé, ale přáti si musíme dvojího:
1. aby plodnosti vyučování nebyla na újmu
svým objemem látečným, který nelze zpraco-
vati,
odtja
2. aby ji žák platně mohl doma použiti jako
náhradního pmostředku za živé slovo učitelovo.
24
article
Sepisování učebnice musí vycházeti z po-
hnutek ethických, aby se podaly mládeži spisy.
které by jí učinily studium plodným a zajíma-
vým. Pežadavky, které klademe na spisovatele
učebnice, jsou mnohostranné. Přejeme si, aby
to byli učitelé zkušení, delší řadu let zaměst-
naní v úřadě učitelském, kteří znají důkladně
výhody výuky dobrými a obtíže s méně do-
konalými učebnicemi. Nestačí se domnívati, že
štředem vyučování je učitel a že účelem učeb-
nice není methodu a vědu učitelovu nahraditi.
Možno též činiti námitky proti názoru, že
užívání učebnice závisí na zručnosti a didakti-
ekém rozhledu učitelově, který i s učebnící měně
dokonalou vyučování plodným učiní.
V takových případech učebnice naprosto
neslouží svému účelu. Učitel ztráví mnoho času,
aby seznámil žactvo s textem partie, kterou
právě vykládá, anebo dává text žáky předčítati.
aby je připravil na domácí memorování z knihy.
25
article
Anebo, aby se tomuto vyhnul, diktuje studujícím
znění výkladu a tím zkracuje žáky o výklad ži-
vým slovem a mimo to jedná proti příkazu, že
se diktanda zapovidají, jelikož učení se má opí-
rati o knihu školní.
Dále přejeme sobě, aby látky bylo v knize
jenom tolik, kolik se může zpracovati, aby se
nemusily celé odstavce vypouštěti. Tuto znalost.
kolik učiva může býti v knize obsaženo, pra-
vidlem mají starší učitelé, kteří vědí, jaké množ-
ství učiva z toho anebo onoho předmětu většin
studujících dokonale může rozumem pojati
v paměť vštípiti, aby se stalo duševním majet-
kem žáka. Proto voláme po movdrém ome-
zení látky při sepisování učebnic školních.
Dotýkáme se též vědecké správno-
sti učebnic. Taková kniha musí býti čistým
pramenem pro vzdělání rozumu a proto musí
obsahovati čirou pravdu, jíž se zmocnil duch lid-
ský; ona musí býti prázdna všelikých omylův
er e
a bludův.
Hypothesím pak dopřáti má místa ve vě-
dách přírodních jen takovým, které se nejvíce
pravdě podobají a které protož od učenců obecn
přijaty jsou.
Odůvodněná však jest spisovná zásada
učebnice, aby osvědčené učivo k ní bylo po léta
sbíráno, aby její autor měl důkladnou znalost
odborné literatury a aby úhlazenou a pěknou
mluvou dovedl studujícím lahoditi.
Zvláště dvou názorů musí se střici spiso-
vatel a to: že to není vědecké kompendium, psa-
né pro učitele a pak, že to není čítánka
ve které by byla věrně psaná přednáška o jed-
notlivých pojmech. Kniha učebná musí býti při-
měřená chápavosti a vědecké výši žactva pří-
slušné třídy.
26
article
Ke zdokonalenií učebnic školních značně by
přispěla součinnost odhorníka. Stát neber
na se závazek starati se sám o dobré školní
knihy a ponechává péči onu odborníkům, kteří
se cítí k tomu povolanými, a náklad poncchává
podnikatelům soukromy m. Zajisté že by stát ne-
odepřel svého souhlasu, aby spisovatel veřejně
promulgoval svůj úmysl, sepsati učebnici a vy-
zval své kolezy, aby mu přispěli podáním vhodné
a léty osvědčené látky k sestavení knihy.
Tite stali by se spolupracovníky a on sám
pořadatelem celého textu. Jest věcí známou, že
učitelé, kteří delší dobu působi ve škole, mají
s důstatek příkladů početních, geometrických,
grmatických, texlů k úlohám atd., jež by za-
jisté rádi propůjčili k dílu obeeně prospěšnému
Aby se uvázaly spolky, sledující zájmy vě-
decké, ve sbírání látky učebné pro učebnicea
tyto pak eventuálně vydaly svým nákladem, ne-
doporoučelo by se, poněvadž by se tím zamezila
konkurence ve vydávání dobrých učebnie.
Protože učebnici pokládáme za jednu z nej-
důležitějších pomůcek vyučovacích a ježto ob-
jemem jejich a různými spisovnými zásadami
methodickými prospěch žactva trpěti může a je-
likož náhledy pro posouzení jakosti učebnice té-
měř někdy diametrálně bývají k sobě postaveny.
doporoučí se, aby učitelské sbory vzaly v úvahu
a pvopracovaly po rozumu org. osnov, instrukcí
i normalif: 1. které partie maji býti v učebnici
propracovány?, 2. jakou methodou má se nésti
zpracování látky učebné?, 3. jakou součinnosti
míni přispěti při zdělávání učebnic?
(Pokračování)
Tit
27
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
V. všesokolský slet v Praze r. 1907.
(Technické přípravy. — Sletová cvi-
čení. — Hudba. — Práce odborů.)
Vedle organisačních prací přípravných jsou
ovšem nejdůležitějšími práce technické — tělo-
cvičné, které rozvíjejí se nyní za vrchního ve-
dení techniekého odboru sletového s náčelníkem
drem. Vaníčkem ve velkém rozsahu a jsou jit
na celé čáře v plném proudu. Jednotlivé župy
jsou svolávány do svých středisk, kde za vedení
členů technického odboru zdokonaluje se ná-
evik cvičení společných, kuželových a cviků zá-
vodních, vysvětluje se závodní řád, pořad sletu,
udílejí se pokyny a pod. — Z přípravných cvi-
čení zajímavým bude cvičení ženského
odboru olomoucké jednoty. Budou t
taneční reje s obroučky, v nichž užito motivů
lidových tanců. Provede je 1000 cvičenek po
společném cvičení ženských odborů s kužely.
Řemeslnický dorost provede skupiny. Zvláště
roztomilá cvičení připravují se pro žáky a žá-
kyně. Tato prostná evičení sestavena jsou tak,
že přiléhají dobře k věku i dětské povaze mla-
distvých evičenců. Hlavním bodem hudou ovšem
společná cvičení prostná v prvý den sletových
slavnosti dne 29. června (svátek Petra a Pavla).
Vaníček
Praha
petra a Pavel
28
article
Provede je 8000 evičenců-Sokolů, k nimž
tentokráte se připojí také hosté z jednot slovan-
ských i někteří z ciziny (Francouzi, Belgičané
a j.). O rozměrech letošního evičení učmní si
účastníci posledního sletu pojem, uváží-li, ž
tehdy cvičilo 6000 cvičenců. Ve všech jednetách
evičí se tato prostná cvičení ce nejpilněji. Pře-
kvapí všeobecně — i kruhy neodborné — složi-
tostí a bohatostí i obtížnosti pohybu. Budou to
nejsložitější evičení toho druhu, jaká kdy byl
na tělocvičných sletech provedena. — V nej-
bližší době bude již také rozeslána průvodní
hudha pro sletová ovičení. V příští schůzi slav-
nostního výboru bude otevřena obálka se jmé-
nem skladatele, jehož skladba ze zadaných nej-
více vyhovovala. Hudbě vůhec věnuje se při le-
tošním sletu zvláštní pozornost, neboť pro ná-
stupy jednotlivých oddílů i pro každé cvičení
bude zvláštní hudební doprovod. Pre vstup
sokolské jízdy píše hudbu skladatel pan
Ad Piskáček. — V plné práci nalézá se
již také odbor zdravotní, jenž provádí
prohlidky místností, určených k ubytování účasl-
níků sletu. Dle usnesení téhož odboru budou vy-
zvány veškeré jednoty, aby postaraly se o řád-
nou lékařskou prohlídku členstva, které se sletu
zúčastní. Z ostatních odborů sletové organisace
velikou činnost vyvíjí odbor finanční, jenž pro-
vádí právě rozsáhlou subskripci mezi osobami
soukromými a s potěšením možno říci, že ni-
koliv bez úspěchu. — O tom, co dělá odbor
zábavní, neradno předem psáli, poněvadž čilr
jeho pracovníci nepřejí si, aby veřejnosti kažena
byla radost z překvapení, jichž se chystá velká
řada.
Francouz
Belgičan
Piskáček
Sokol
29
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Sportovců nám třeba.
Období valných hromad kulminuje. Kluby uzs-
vírají své bilance a vstupují do nového správního
roku. Tedy jakýsi nový rok sportovní! Hlavní sta-
rostí řádného vedení klubu jest v tento okamžik po-
starati še o vhodné své nástupce. Nejzelenějšímu
nováčkovi ve spolkovém a sportovním životě jest
samozřejmý vysoký význam výhoru pro rozvoj ko-
porace, nejomšelejší spolkáři však začasté upadajl
právě zde v povážlivé chyby. Nemluvíme o zavržení
hodném jednání, které se jeví v opatřování a zabez-
pečování funkcí druh druhu, kamaráda kamarádovi.
Na jedno chceme ukázati. Naše kluby sportovní přiliš
málo dbají sportovní erudice těch, které staví na
zodpovědná místa vůdcovská. Jim stačí úplně, mají-li
jakous takous záruku, že ten kandidát umí napsal
dopis, onen umí ve správné kolony zanášeti ciírya
onen opět umí souvisle promlaviti pět šest banál-
ních frazí. Zdá se nám, že se příliš jednostranně
zdůrazňuje administrativní schopnost a příliš zane-
dbává sporlovní vyspělost, kvalifikace vůdců.
Pod míru mravní vyspělosti a kvalifikace s
kandidát z pravidla už ani nestaví.
30
article
Nechceme napsaným říci, že si nevážíme do-
brých pracovníků administrativních, nýbrž pravíme
prostě, že poubá schopnost administralivní nestači
Z důrazného našeho požadavku po sportovní a mravn
vyspělosti neusuzujž nikdo, že snad v našich klu“
bech jsou pravidlem povolávání k veslu sportovn“
nevědomci a lídé bezcharakterní. Toho nepravímee
Chceme však, aby bez ohledu na oblíbenost, jejíš
příčiny mohou býti nejrůznější, lidé pověření úlohou
vůdců jednotlivých oddilů té přečetné dnes sportovní
armády, byli lidé speciklné administra-
tivní sehopnosti, lidé dalekého spor-
tovního rozhledu. Jen tak mimochodem
řečeno.
Sportovcem není každý, kdo víděl všechny zá-
pasy sezony, ani ten, kdo prosázel s anglickým kli-
dem několik červených v Chuchli. Dobrým sportovcem
nemusí býti někdo též proto, že výborně cehtruje
nebo dobře shootuje. Chceme, aby to byli lidé vě-
domí plně toho, co jest nejzazším cílem sportovního
snažení, aby to byli lidé mravně pevní, si lní
neboť jen lidé mravní, dobří a šlechetní jsou schopni
provésti mravné dílo. Jen v práci takových lidí vi-
díme záruku povznesení české sportovní úrovně, jen
v rukách takových lidí sport může byti prostředkem
a nástrojem k tělesnému i mravnímu otužení, zoce-
lení naší mládeže a tím i národa, jen tací lidě jsou
s to, aby ze sportu učinili užitečnou, váženou a ne-
postrádatelnou složku kulturného našeho života.
Zkrátka, sportovců v plném smyslu slova nám třeba.
Heury.
Chuchle
32
article
** Jubilejní pařížský sutomobin
Salon. Salon v r. 1907 jest desálým v řadě a jako
takový má býti vyvrcholením všech svých před-
chůdců. Generální sekretář jeho p. Rives už zahájil
činnost. Především se pomýšlí, aby výstavbou no-
vých budov se mu dostalo dostatečného místa. Salon
letos bude trvati plné dva měsíce, od- 15. října do
15. prosince. Francouzské kruhy chovají naději, že
Salon přiláká do Paříže proudy cizinců, které svou
početností nezadají oněm, jež do města světla při-
vedla výstava světová. — Trochu horkokrevná na-
Rives
Salony
Salony
Paříž