ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2dbb50d0-75c5-11dc-bbed-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 47, person 40, org 12
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 20. ledna 1907.
Praha
3 masthead
Čísio 20.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty přodplácí nor v Praze v administraei na měsíe nk čtvrt leta“ . . . . 6 K —h s dvojí čonáškou n 1a . . . . 7 K8ok ve dlialkácko za městc . . . . . . 2 K 30 Poštou: n čtrrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkeu na měsíe, vrk roa
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 20 stranách.
Praha
6 article Otázka sněmu českého.
Otázka sněmu českého. Otázka, bude-li příštího měsíce svolán sněm království českého ku delšímu a poli- ticky významnému zasedání, zůstává pořád otázkou. Neboť vláda zahaluje své zámysly posud až přes bradu v plášť státního tajem ství, naslouchajíc asi zatím bedlivě diskusi jaká se o tuto důležitost zemskou a národní v Čechách vede. Jak známo, zasáhli v ni co nejživěji němečtí pokrokáři, kterým je svo- lání sněmu českého v nynější době náramne proti mysli; byli to zejmena dr. Eppin- ger a obstrukční kohout německý prof Bachmann, kteří přímo vášnivě se opí- rali domnělému plánu vlady Beckovy svo- lati český sněm buď za návštěvy panovníkovy nebo před ní a předložiti mu poněkud po- změněnou Gautschovu osnovu z před loňska o změně zemského voleb- ního řádu s připojenou předlohou o roz- dělení sněmu na volební kurie ná- rodní, jako želví polévku, kterouž by se zahájila další smiřovací hostina v Čechách. Nuže, k této vládou prý chy- stané hostině nemají němečtí pokro- káři, jichž jest na sněmu českém 26, vedle 27 svobodných Všeněmců (Wolfiánů) a 13 nacionálů — naprosto chuti přisednouti. předstírajíce všechny možné důvody a ná- mitky, jenom ne ten pravý, sobecký: že se tetiž obávají, aby v budoucím sněmu po jeho rozdělení v národní kurie nestala se sama ta vlastní německá ku- rie — hrobem jejich strany, když by se v ní Všeněmci spojili s něme- ckými nacionály proti nim. Pak by třebas němečtí pokrokáři nedostali ani jediného svého zástupce do — zemského vý- boru (kde dosud mají v něm dva) — ani do ředitelstev ostatních ústavů zemských Proto by tedy raději viděli, by zůstalo vše při starém, aby se nehýbalo starým řetězem volebního řádu a zemského zřízení Schmer lingova, proto nechtějí o svolání zemského sněmu ani slyšet.
doktor Eppin Bachmann Beckův Gautschův Čechy
7 article
Z těchže strannických pohnutek všal naproti tomu Wolf se svými 26 V še němci přejí si, aby český sném byl svolán co možná hned a výhradně jen ku povo- lení národních kurií volebních. poněvadž doufají, že o příštích volbách do sněmu českého, jehož období letos vyprší. dobudou tolik mandátů, že dosáhnou v přiští německé kurii sněmovní bezpečné většinu. Rvou se tedy páni Němci mezi sebou již dnes o kůži medvěda, který ještě po hvozdech běhá a podávají tím všem myslí- cím lidem nejlepší a nad jiné přesvědčující poučení, jak chatrná, ba zpozdilá je celá ta myšlenka rozdělování sněmu našeho v kurie národní, kdyžtě již při pouhé jich funkci volební mohou vznikati podobné obtíže. Jako se brzy ukáže v praxi osudná zpozdi- lost na Moravě zavedených katastrů ná- rodních pro volby sněmovní, rovněž tak se záhy ješté hůře osvědčí ty národní kurie v lůně sněmu moravského, tím buďme jisti. A proto v poslední snad chvíli napomí náme a varujeme vládu Beckovu důtklivě aby z pozůstalosti Gautschovy nepřijímala bez rozmyslu i tento pochybný a národu našemu naprosto nesympatický odkaz, nýbrž raději uvažovala o mnohem zdravější my šlence poměrného skrutinia, kterou se dů dosíci ve všech sborech posavadním způsobem volení spravedlivé za stou- pení stran, beze všech kurií a přehrad V našem táboře českém zasáhl do de- baty břitkým slovem zejména dr. Strán
Wolf Němec Gautschův Strán Morava
8 article
ský. Má za to, že vláda hodlá svolati co nejdříve český sněm a vyzvati jej ku při- jetí předloňské osnovy voleb- ního řádu Gautschova, jakož i ku riátního zákona; strachuje se, aby chom pak nebyli my v Čechách podobně povolnými, jako byli našinci na Moravě při paktu brněnském, protož by si přál, aby vůd- cové naši v čas a otevřeně pověděli národu, jak hodlají k eventuálním návrhům smiřovacíma předlohám vládním se postaviti, t. j. jsou-li ochotni s volební Gautschovou předlohou z r. 1905 se spokojiti, či domáhati se též pro sněm český zrušení kuriatního zastou- pení zájmového a zavedení demokratického volebního řádu na zásadě všeobecného rov- ného práva hlasovacího. Nuže, dle svého programu a dle celé své minulosti nemohou sněmovní poslanci národní strany svobodomyslné bojovati než za spravedlivé zastoupení če- ského národa na vlastním sně- mu a nemohou se tedy spokojiti se žádným jiným volebním řádem, než který národu našemu zastoupení takové co možná nejlépe zaručuje. Avšak dálo se tak návrhem vo- lební opravy Gautschovy? Přihlédněmežl Dosavadní sněm náš vypadá takto: všech poslanců je 242; z těch máme my Čechové 99. Němci 69, konservativní šlechta 49, ústavověrná šlechta 21; kromě toho jsou tu 4 biskupové. — Příští sněm český dle předlohy Gautschovy má však čítati 305 poslanců a má býti složen takto My Čechové 2 vírilní hlasy (rektorů české university a techniky), města naše 55 poslanců, venkov 53, obchodní komory 8, všeobecná kurie 22 poslance. Úhrnem tedv 140 českých poslanců, tedy ani ne prostá většina, nýbrž pouhých 46 procent.
Gautschův Čecho Němec Čechy Morava národní strana
9 article
Konservativní velkostatek: 4 bi- skupy, 16 fideikomisních a 33 alodních poslanců, úhrnem tedy 53 poslanců, čili 17 proc.; Němci pak 2 rektory, 21 velkosta. kářů, 37 poslanců městských, 31 venkov- ských, 7 za obchodní komory a 14 za vše- obecné kurie: úhrnem tedy 112 poslanců, čili 37 proc. zastoupení. Jak viděti, záležel vtip Gautschovyt volební reformy v tom, že nám toli ko dohromady s velkostatkáři udílel přiměřené zastoupení, kdežto bez velkostat- kářů jsme zůstávali zkráceni o 17 procent; jako jsme dnes svými pouhými 99 hlasy na snému vlasti své v menšině, nepřidají-lí se velkostatkáři k naší věci, tak má zůstati dle Gautschovy předlohy i na dále. Tato zá- vislost národa tak četného, tak vzdělaného na milosti nenárodní aristokracie, jest věru bolestná a pokořující k nesnesení a pouze list velkostatkářům tak oddaně sloužící, jak zdejší »Politik«, může kárati poslance naše, že již v listopadu r. 1905 šmahem nepřijali tento prý nám dosti výhodný volební řáda srážeti důtklivě zástupce lidu českého, aby se domáhali všeobecného rovného hlasova- cího práva též pro sněm český. Straší nás německou geometrií, jakou jsme byli zkráceni v hotovém právě voleb- ním řádu říšském, podle níž prý by nám mohlo býti se strany Němců naměřeno stejně křivě též ve volebním řádu zemském. Vždyt prý již Němci se ozývají s požadavkem, aby bylo při rozvrhu mandátů pro sněm český mezi nás a Němce užito téhož falešného klíče 75: 55, což by znamenalo pro nás ast 174, pro Němce však 126 poslancův. — K tomu naše prostá odpověď: Prah není Vídeň. Zde bychom nebyli při opravě volebního řádu v tak mizící, bezmocné men- šině, jako jsme byli tam ve volebním výboru i v plenu a proto bychom si zde v Praze nikdy nedali líbit co se nám dělo koalicí
Němec Gautschův Praha Vídeň 4 bi
10 article
Němcův, Polákův a vlády tam. Avsak i kdyby čehož popíráme, i zde na sněmu došlo proti nám k nejhoršímu, a my dosáhli pouhých těch 174 českých poslancův proti 126 německým, tož bychom přece vždy byli lépe v tom, nežli za trvání privilego vané kurie velkostatkářské o 70 její zástupcích. Měli bychom aspoň na sněmu sami o sobě prostou svou většinu vůči Němcům, kdežto nyní ji — ne- máme — a pokud nebude bezpříkladnýa ničím neomluvitelný privilej 70 hlasů velko- statkářské kurie zrušen, neb aspoň spra- vedlivě, dle poměru daňového, na polo- vinu snížen, nikdy jí míti nebu- deme — což jest postavení pro čtyřmili- onový národ naprosto nehodnéa urážlivě nesnesitelné. To přiznati musí každý, kdo má cit pro čest národa pro spravedlivost vůbec. A proto opětně varujeme vládu, aby nepřicházela nám s ně- jakou volební opravou, která by se příčila i spravedlivosti i důstojnosti uvědomělého národa českého!
Němcův Polákův Němec
11 title
Změna v presldiu
12 article Živnostenské banky
Živnostenské banky (Karel Dimmer.) Před 40 lety konány v Praze porady nej- přednějších mužů našeho tehdejšího života ho- spodářského a veřejného o tom, jak by jarý ruch záloženský, jenž v plném rozmachu své počá- teční síly se nalézal, na široké a pevné základy mohl býti postaven. Mlezi účastníky nalézal se i Karel Dimmer, obchodnik na Smichově. De bata vyvreholila v usnesení, aby založeno bylo finanční středisko, kolem něhož by záložny v zemích koruny české se seskupily se svými po- třebami úvěrovými, vkladovými a jinakými. Pa- mátná schůze konečná konula se v tehdejším mikulásském, nyní ruském kostele na Velikém náměstí v Praze. Novému záloženskému ústavu peněžnímu dáno jméno »Živnostenská banka« v r. 1869 zabájila první česká banka svoji čin- nost. Do správní rady zvolen i Karel Dimmer. jako zakladatel Občanské záložny na Smichově (1861), jejímž je předsedou od jejiho založen až do dnešního dne. Počátky českého života hospodářskél o byly svrchované obtížné. Nebylo zkušeností, vzorů, příkladů, tradic a prolo nebylo pracovníků způ- sobilých. Výmluvne tom svěděl na př. ne- blahé konce velikého počtu českých selských cukrovarů z let šedesátých a sedmdesátých. Je přirozeno, že i Živnostenské bance bylo pote stránce překonávati značné obtíže, jež zvyšovány byly těžkými poměry hospodářskými počátkem let sedmdesátých (bursovní krise vídeňská) osmdesátých (krise na světovém trhu cukerním). Ale banka pod obezřelným vedením vítězně pře- konala veškeré překážky, jež jejímu vývinu počáteích v costu se stavěly, a zvolna, ale tím jistěji, rostla až vyspěla v dnešní svou velikost.
Dimmer Praha Veliký náměstí živnostenský banka
13 article
Vliv Dimmerův na vedení banky byl patrn již od prvních počátků. Vynikalť Dimmer vlast- nostmi muže dokonalého. Jeho láska a poroz- umění pro práci hospodářskou, jeho pilné ruce. svědomitost a důslednost ziskaly mu záhy sym- patie všech členů správní rady tak, že jej v r 1880, jako svého seniora, jmenovali svým před sedou. Karel Dimmer i ve svém vlastním obchodě rychle spěl ku předu. Byl příčinlivý a dobře hospodařil a proto záhy stal se prvním obchod- níkem svého druhu na Smíchově. Důvěrou spolu- občanů byl zvolen starostou města Smichova zasedal po několik let i na sněmu království českého. Za starostenství Dimmerova byla ve- liká péče věnována veřejnému školství a zdra- votnietví. Největší část města byla znovu vy- dlážděna a finance městské nalézaly se ve vzor ném a zcela urovnaném stavu. V pozdějších letech, když věku přibývalo, odevzda! K. Dimmer obchod svému synovi a zcela se věnoval čest- ným funkcím, k nimž vedle Živnostenké banky i v různých jiných akciových společnostech dů- věrou akcionářů byl povolán, stav se během leo předsedou České společnosti pro průmysl eu- kerní, Akciové strojírny dřive Breitfeld, Daněk a spol. a České společnosti pro rafinování cukru (Modřany). Po několik lel zastával také úřa předsedy Pražskoduchcovské dráhy. Za předsednictví Karla Dimmra vzrostl zejména Živnostenská banka v silný organismu peněžní, jsoue dnes největší českou bankou.
Dimmer K Dimmer Breitfeld Daněk Dimmra Smíchov Modřany Živnostenký banka Český společnost pro průmysl eo Pražskoduchcovský dráha
14 article
Podstatnou zásluhu o rozkvět Živnostenské banky dlužno přičítati K. Dimmrovi, jenž zejmén v její prvních a těžkých dobách spolu s něko- lika stejně vytrvalými soudrahy (jmenovitě Outo, Topinka) věrně při bance stál a s nimi různá úskali, jež mladému a tehda ještě slabému ústavu v cestu se kladla, obeplouti pomáhal. Co znamenala a znamená Živnostenská banka pro veškeren náš život hospodářský, lz změřiti na tom, co banka dodnes vykonala. Budiž dovoleno krátkými slovy o věci se zml- niti. V první řadě dlužno poukázati k dom- címu záloženství, jež teprve založením Živnostenské banky k vlastnímu rozkvětu do- spělo. Živnostenská banka pomáhala radou úvěrem nejen tam, kde byl zdravý a úspěšný vývoj, ale i tam, kde hrozilo nebezpačí. Dne můžeme v zemích koruny české honositi se té- měř nekonečným počtem záložen, jež zúrodnily domácí půdu hospodářskou ve vynikající míře zvláště na poli zemědělském. Za vydalného spolupůsobení Živnostenské banky a přispěním její předáků zřídily si záložny během let svou »Jednotu záložen«, která je dnes jaksí nejvyšším strážcem veškerých zůjmů záložen- ských. Současně věnovala banka svou péči i pod- poře podnikání průmyslového, založivši během doby za přispění své klientely následující pod- niky průmyslové: Akeiovou strojírnu dříve Breit feld, Daněk a spol. a První česko- moravskou strojírnu, obé se sídlen v Praze. Tyto oba závody jsou dnes chloubou nejen českého, ale i rakouského strojnictví vůbec a poživají pověsti svělové. Strojírna dřív
K Dimmr Topinka Daněk Praha živnostenský banka první českýmoravský strojírna
15 article
Breitfeld, Daněk a spol. zřídila během doby tr poboční závody a má klienty po celé zeme- kouli. Česko-moravská strojírna vynikia v po- sledních letech i výrobou lokomotiv, ve nicht se jí dostává pravidelných objednávek téměř ode všech drah rakouských ; Českou společnost pro rafino- vání cukru, jež svým závodem v Modřa- nech zaujímá vynikající postavení v domácím průmyslu cukerním; Českou společnost pro prů- mysl cukerní, která provozuje cukrovarství v Mochově, Vranovicích a v Bašnicích a v r- finerii cukru v Domažlicích. Technické zařízení ve všech těchto závodech platí za vzorné; Elektrotechnickou akc. spo lečnost dříve Kolben a spol., která se záhy vyšinula na odborný závod prvníh řádu, zařídivši i vlastní slévárnu a ocelárnu Objednávek se ji dostává i z nejvzdálenějšíeh zemí zahraničních; Západočeské továrny kaoli- nové a šamotové v Horní Břize u Plzně Závod je největším toho druhu v celé říši a výborně prospivá. Letošním rokem vstoupi v život středoevropský kartel kaolinový, jehož celkový výrobní kontingent obnáší 14 000 vagonů kaolinu. Podíl hornobřizského závodu obnáší 4000 vagonů, tak bezmála jednu třetinu; Akciovou svíčkárnu a voskárnu »Monopol« v Ml. Boleslaví, která posud ne- V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . . za S pdpolední . . . . na zh Ve flialkách na venkověi ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . 4h Inseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Masianské ulici č. 3 Tam nacháaejí se též redakee tiskárna s erpečíse „Národnich Liste“ Rakopísy se novracejí.
Breitfeld Daněk Modřa Mochov Vranovice Bašnice Domažlice Břiz u Plzeň Boleslav Masianský ulice
16 article
překonala počáteční obtíže podníku nově zalo- ženého. Pod patronancí a s kapitálovou účastí Živnostenské banky založeny byly: Haličsko-bukovinská cukerne společnost v Przeworsku, jež provozuje dva veliké závody, a sice rafinerii cukru v Prze- worsku a cukrovar v Zuezce, v Bukovině, má 190000 metr. centů kontingentního podílu v kartelu rafinérském; Společenský pivovar pražských sládků v Bráníku a Chorvatsko-sla- vonská akciová cukerní společ- nost v Osěku. Vlastní působiště Živnostenské banky, jako každého ústavu bankovního, spočívá však v ob- chodech čistě bankovních a i v tom směru vy- šinula se banka na ústav významu nejpředněj- šího i s hlediště širšího, než je naše domácí hlediště české. Nejpřednější místo zaujímají její rozsáhlé obchody úvěrové. Téměř veškerá od- větví průmyslová, obchodní a živnostní jsou bankou poskytováním bohatých úvěrů vydatně zúrodňována. Úhrnný eskont směnečný dosáhl v r. 1906 obnosu K 360,000.000.—. Banka zřídila během doby 10 filiálek (Brno, Budějovice, Jihlava, Krakov, M. Ostrava, Pardubice, Plzeň, Prostějov, Tébor a Vídeň — tato s třemi expositurami —) a obchod s uhlím v Ústí n. L. a založila s vlastní kapitálovou účastí Lublaňskou úvěrn banku v Lublani jako samostatný ústav pe- něžní, jenž s lublaňským starostou, drem. Hri- barem, v čele, výborně svůj úkol koná. Zvláštní zminky zasluhuje velice rozvětvený cukerní obchod komisionářský, jejž banka ve své pražské centrále již od mnoha let provozuje. Jako komisionář prodává banka cukr pro 12 surováren a pro 4 rafinerie nejen v tuzemsku, nýbrž i do ciziny, vyvážejíc každého roku značná kvanta bílého cukru do Anglie, Švýcar, na Balkán, do Indie atd.
Zuezec Bukovina Bráník Chorvatsko Brno Budějovice Jihlava Krakov Ostrava Pardubice Plzeň Prostějov Tébor Vídeň Lublaň Anglie Balkán Indie živnostenský banka
17 article
Živnostenská banka po dlouhou řadu let udržuje pravidelné styky se všemi nejpřednějšími peněžními trhy evropskými a americkými a při- slušné její obchody téměř den ze dne stávají s živějšími a rostou do obratů stamilionových. Ona byla první, která svými přímými styky s Petrohradem zavedla ruskou rentu na trh rakouský. Teprve rok po ní všimly si ruských rent i banky vídeňské. Ve všech svých obchodech docílila Živno- stenská banka za minulý rok celkového obratu 12 miliard korun. V centrále i ve filiálkách zaměstnává banka celkem 500 úřadnických sil. Důvěra k ústavu je tak neobmezena, že vklady na knížky dosáhly u ní koncem r. 1906 K 71,500 000.—. Živnostenská banka chystá se letošního roku v příhodné době rozmnožiti svůj akciový kapitál o K 5,000.000.—, z 25 na 30 milione korun, aby rostoucím požadavkům doby v plné míře hověti mohla. Bilančně vykázané reservní fondy banky obnášejí okrouhle K 7,000.000.—. Doufáme, že jsme laskavého čtenáfe ne- unavili uím, že jsme se poněkud uchýlili o vlastního předmětu dnešní úvahy. Načrtnuli jsme stručný obraz posavadní působnosti Živnostenské banky, použivše dané příležitosti, abychom uká- zali, jak rozsáhlá činnost soustřeďuje se v pe- něžním ústavu takového významu, jaký má dnes Živnostenská banka. Dnes, kdy máme i svůj Národohospodářský ústav, dlužno Živnostenskou banku nazvati jeho nejpřednějším průkopníkem. Ona za posavadní dlouhou řadu let vykonala obrovský kus poctivé práce národohospodářské a nevědomky sice, ale odhodlanou rukou pomáhala raziti cestu, aby- chom dospěti mohli tam, kam nás dnes postavily štědrá ruka a jasný zrak mecenáše Hlávky. Z presidia našeho největšího, na širokých základech pracujícího ústavu peněžního, jak jž denní listy oznámily, odstupuje pro stáří muž,
Hlávek Petrohrad stenský banka živnostenský banka
18 title
FEUILLETON.
19 article
V Praze, 19. ledna.
Praha
20 article
8— (Kronika.) Krakovský »Šwiat Sl waňski« promluvil znovu k otázce slovanskéh ustrojení. Třeba se vrátit k jeho vývodům. Zavírá: — Zdawališmy sobie od poczstku sprawe že naležy dažyt do utworzenia w parla mencie wiedeňskim »Kola Slo wiaúskiego . . « Tedy »Kolo slovanské« na říšské radé- Pěkná myšlenka! A co nejlepšího, dokonce ne nová! Každému Slovanu, který slovansky cítí, dávno napadla. Je tak přirozeno! Slované na říšské radé měli by o sobě vědět, měli by spolu jednat, měli by ve mnohých záležitostech spo- lečně vystupovat! Však, možno-li vystupovat společně, bez — společného ústrojí? Mělo by se zřídit, čeho třeba ! Proč není na říšské radě žádné »Kolo Slowiaňské«? A co ještě lepšího, následuje! Myšlenka napadla skutečně i poslancům. Jsou dobří Slované, cítí slovansky, přáli by spo- lečnému postupu a proto — ulvořili jakési společné středisko. »Kolo Slowiaňské« na říšské radě skutečně jest. Anebo aspoň bylo. P - divno leda jest, že o tom nikdo ve slovanském světě nevěděl. A vysvětlení podává poslanee Věnceslav Hrubý. V lonské »slovanské anketée oznamoral: — Jako poslanec na radě říšské pozoroval jsem neutěšený stav slovanské vzájemnosti zcela z blízka . .. Vyšla myšlenka, že právě poslanci měli by zahájiti kroky k nápravě... A tak po- kusili jsme se, ustavit »volně združení slovan ských poslancův« . ..
Slovan Slowiaňský Hrubá
21 article
A jak to dopadlo? — Na žal, úmysly tyto nehnuly a ku předu . . Většina slovanských poslanců členem sdru žení ovšem — nebyla. Ne proto, že by většina n smýšlela slovansky, že by nepřála Slovanstvu nikoli, ale — z jiných příčin. A ty jsou na snadě. Společný zájem Slovanstva obsáhá celou soustavu otázek. A z otázek plyne soustav úkolů. Otázkami třeba se zabývat, úkoly třeb řešit a konat. To dá vše celou soustavu prac A práce vymáhá sil, vymáhá času, vymáh prostředků! A toho všeho se poslancům na říšské radě — nedostává. — Tím, že celý fond energie vyčerpává s u nás na zápasy strannické a vůbec na politiku, takřka jen na politiku . . . vykládá zpravodaj. A politikou třeba tu rozuměti politiku drobných zájmů, nikoliv politiku cel ku národního. Poslanci jsou zahrnuti vlastní s vou prací, pro kterou byli na říšskou radu posláni.A posláni tam nebyli, hájit slovanskou nějakou myšlenku, nýbrž hájit zájmy svého voličstva. A to je něco docela jiného! A dvojí práci zároveň je těžko konat! Zůstane jedn ležet. A tak konal poslanec přirozeně práci, kterou mu ukládal zájem, jehož byl úřadním orgánem a práce ve prospěch společné idey slovanské zůstala ležet, protože zůstala — bez orgánu. Se »Slovanským kolem« v pa rlament to tedy prozatím nejde. Zkušenost promluvila. Třeba tedy postupovati jinak, mimo parla ment! Tu zas má krakovský Slovan své pochyb- nosti. — Nač vůbec národní ideu ustrojo- vat? Což neví každý Polák dobře »ezeg potrzeba calej Polsce«? A není snad každ
Polák Slovan
22 article
»chlopiec ozeski« povinen vědět, »co jest ogol nie — czeskie« ? . .. Zajisté je dobře, znát a vědět! A je také vskutku dost »chlapců«, kteří znají a vědi, co by mělo být. Ale, zase uči něčemu zkušenost Ukazuje, že idea proto ještě nežije, vědíli o ní všichni — chlapci. Každý průměrný občan zná idey, na kterých je zbudován stát, ví, co je potřeba veřejného pořádku, co spravedlnost, co potřeba odvádět daně atd. A přece, jak by to vypadalo s krásnými »ideami«, kdyby nebylo potřebných — a parátů! Nestačí idey z nát třeba je i provádět. S ideou Slovanstv v říši právě proto stojí věci tak bledě. Je o- kázána na své »chlapce«, kteří o ní vědí, ale nemá chlapců, kteří by ji — prováděli. Další pochybnost! — Organisace mimo parlament ? Projekt snie wiodaey do celu !« . .. Proč nevedoucí? — Protože myšlenku slovanskou třeba or ganisovat politicky! . . Vskutku, velmi rozšířen je názor: C je mimo parlament, je — »nie politiezne.« Politika se dělá v parlamentu. Poslanci jsou politikové, nikdo jiný! Slovo promluvenév parlameniu, třeba nemělo výsledek žádný, je politický čin. Dílo stvořené mimo parla- ment, třeba hnulo životem celého národa, neni politický čin. Politické je, co souvist s mocí státu. A parlament s ní souvisí. Al nějaká »Slovanská rada« mimo parlament I kdyby měla ústrojí sebe dokonalejší a těšil se autoritě sebe větší? Co to všecko bude Leda nějaká váha — mravní. A potence »pouze« mravné v politice — neplatí!
Al
23 article
Náš skeptik krakovský sdíli ten oblíbený názor: co je mimo parlament »to nie politiczne«, Jenom, není-li názor pouhým — předsudkem Pařížský pan Clemenceau na příklad mohl by o tom něco vypravovat! Má svoji rozlu- kovou patalii! Republika má všecku politi- ckou moc v ruce, sama platí své kněze a bi- skupy, má právo i moc, denně vypovědět z chleb něposlušníky a přece, jaké nesnáze! A jaké — ústupky! A čemu ústupky? Tiché nehmotn síle, která klade svůj — odpor. Není proste správno, že by váha tělesa mocně sestrojeného byť »pouze« mravní váha, nemohla mie politický význam třeba — kolosálný. Naopak nezdá-liž se spíše podobným pravdě: modern politika čím dál více bude závislá na zřetelech a potencích —. mravních! .. A třeti pochybnost konečně! Snad nej- méně úporná! Každý slovanský národ v říši u stroj si doma mravně i prakticky svoji národn ideu. Do společné »slovanské rady« vyšlou všecka národní ústrojí své zástupce Také — Polácil A krakovský ohlas — Nie možeme na to przystaé! My jest — my pod trzema paňstwami ! Pravda, polský národ je rozdělen mezi tro říší! A což Němci? Nežijí ti mimo Německo také v Rakousku, v Rusku, ve Švýcarech a buh ví kde? A nejsou všude národně pevně uslro jeni? Proč by nemohli naši Poláci se zúčastnie postupu, kterého je třeba, má li říše se státi čím si a přejeme, aby byla: říší vskutku s lo- vanskou? A bylo by snad na skodu Poláků v Německu a v Rusku, kdyby zde mezi Karpaty a Alpami vládlo se také trochu — slovansky? Ještě malé rozpaky ! Jen zcela povšechné. na štěstí! — Organisowaé spoleczenstwo, to sta- nowezo (rozhodně) nie nasza rzecz (věc) .. míní krakovský soudruh. My obieramy inna droge: pracujemy nad wytworzeniem programu, pozastawiajse organizaeyom wykonanie go . ..
Clemenceau Němec Polák Organisowaý Německo Rakousko Rusko Švýcar Karpaty
24 article
Zcela správně. Úkolem publicisty je disku- tovat, ne provádět věci. Provádět výsledky dis- kuse je úkolem organisací. Ať se ho chopí! Výborně! Hned však otázka: — A ty organisace — kde jsou? Diskutujeme už — půl stoleti. Po všecku dobu, co máme svojí publicistiku národní, disku- tujeme. Denně si povídáme, dokazujeme si, pře- svědčujeme se, co by mělo být v našem ná- rodním a slovanském životě, co by bylo hezké, kdyby bylo! Ale organisace, které by pro- váděly, co oddiskutováno? Národní, slovanské organisace, které by chtěly a mohly něco provádět? Není žádných ! — A tak diskutujeme — na prázdno. Mel mlejnek, mele, pilně drkoce, ale — mou k žádná! Tak si zatím stojí naše idea slovanskál Náš krakovský Slavomil už na třetí rok pilně se obírá slovanským programem, zazname- nává slovanské hlasy a má svoje potěšení z kaž- dého souhlasu, kde se jaký vyskytne. Kdyby »Šwiat Slowiaňski« byl vycházel před desítia dvacíti léty, mohl už před deseti a dvaceti létr tím způsobem úspěšně paběrkovat. Vždycky se vyskytovaly myšlénky, nebyla nouze o návrhy a byly hlasy pro a hlasy proti! Půl století se diskutovalo o věcech slovanských, ale nikdo nic — neprováděl. Ať se obráti náš soudruh se svojí slovan- skou myšlénkou k některé z organisací, která máme! Jakou odpověď dostane? Snad krásná slova. Ale skutek? Zde odpověd: — Máme jiné starosti, panie! . . . Pro- vádět to, či to? . . To stanovezo — nie nasza rzeczl A tak to má jít zase dalších — padesát let? A to že by už byla »slovanská myšlénkae — všecka?
Mel mlejnek Slowiaňski