1
masthead
30. listopadu 1901.
2
masthead
Přílohha „Národníchh vstů
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
ss
Otázky německé politiky
obchodní. )
Začínám několika daty. Stručnými a ob-
mezenými na nejnutnější fakta, jak to povah
novinového článku nese sebou. Jednak jest
nulno k lepšímu porozumění objasniti stručnými
rysy vývojovými dnešní stav otázky německé
politiky obchodní, jednak usnadní se tími
úsudek o současných hospodářských proudec
německých.
Bismarkova politika obchodní měla ráz
čistě ochranářský. Německo zvýšuje svá cl
za účelem ochrany domáci výroby a zároven
snaží se hlavně politickými momenty donucovati
státy ostatní, aby německému vývozu stejným
loktem neměřily. Bismark užival rád pro cha-
rakterisací této své politiky slov o »solidaritě
zájmů« (zemědělských a průmyslových). *) Tato
solidarita zájmů opevňována proti úlokům děl-
nielva zákonem t. zv. socialistickým. Vedle po-
litických momentů sloužila Bismarkovi účinně
podporovaná německá kolonisace kapitalistická
v cizině. Německý kapitál účastní se na prů-
myslovém podnikání v Americe, stěhuje se do
Ruska, Rakouska a koná prvé nesmělé vý-
zkumné cesty na Balkán a do Malé Asie. Zvlášt-
ních výhod dosfalo se Německu z francouzského
systému obchodních smluv z 1. února 1882.
Německo těžíc z pouhé smlouvy o nejvyšších
výhodách, využívalo plně sazebně celních slev,
aniž se své strany nějakých skýtalo. Ještě vět
ších prospěchů dostávalo se mu z Anglie, která.
stojíc nezměněně na zásadách svobodné tržby
nevypovídala Německu smlouvu o nejvyššíeh
výhodách a povolovala hlavně cukru svobodný
vstup na své trhy. Jedině poměr k Spojeným
státům a Rusku byl méně výhodným, ale přec
jen snesitelným.
Německo
Amerika
Rusko
Rakousko
Balkán
Anglie
6
article
Německo těžíc takto ze situace, k níž ničím
nepřispělo, mohulnělo jak průmyslově tak kapi-
tálově, a to více než zejmena Francii bylo milo
a vítáno. Z ní ozvalo se také nejdříve volán
po vypovědění smluv z r. 1882 a neobnovení
jich. Snahy navázati lepší a výhodnější styky
s Ruskem stroskotaly a z Ameriky ozývaly se
hlučně ochranářské proudy. Ostří mezinárodní
situace obracelo se proti egoistní politice Ně-
mecka.
Německo
Francie
Rusko
7
article
Ale také v Německu samém se mnohé
změnilo. Socialistický zákon minul se svým ci-
l a zkušenosti obchodní politiky přimlouvaly
re stál, více za politiku smluvní, tarifní. Ně-
Lochu vyrůstal mocný průmysl, jehož těžisko
odbytové přenášelo se stále více za hranice
politika autonomní ochrany ohrožovala dosu
získané výhody. Pád Bismarkův přinesl novým
proudům jen osvěžení, které vzrostlo i současnou
nepříznivou žní a plynoucím z ní zdražením po-
travin. Caprivi, sám stoupenec obchodní politiky
smluvní, měl takto postavení značně ulehčené
Jeho prvým velikým činem bylo zrušení sociali
tického zákona, čin, který měl tak hlubok
vliv na vnitřní obrodu sociální demokracie ně
mecké a který tolik osekal její revoluční hroty
Obrat obchodně politických názorů projevil se
v míře nečekané i při Richirovu návrhu na sní-
žení obilních cel (říjen 1890) a tím více v sara-
tožské dohodě, v níž (va srpnu 1891) nalezen
mezi Spojenými státy a Německem po třenicích
způsobených Mac-Kinlevovým tarifem určitý mo
dus videndi. Ale také názory na obilní ela se
změnily. Bismarkovy vývody 3), že obilní cla
nose cizina, vyvráceny poznáním, že sice v létech
příznivých žní čásť cel těchto spadá na cizinu
dovážejíi, že však v létech nepříznivých tím
více dolehají cla obilní na vlastní zemi. 4) Říšský
sněm německý sdíli názor Capriva, že se
obilní cla německá z r. 1886 neosvědčila a je
nutno voliti novou dráhu světové politiky ob-
chodni.
Loch
Bismarkův
Caprivi
Richirův
Mac
Kinlevův
Německo
spojený stát
8
article
Základem dosavadní ochrany bylo obilí a
železo ). A také okolo nich (nehledé k textil-
nictví, které dosti silno nevolalo po ochraně).
ločilo se jednání o nové smlouvy. S Rakouskem,
Švýcarskem, Italií a Belgií především. Speciálne
s Rakouskem ujednáno stejné posuzování do-
pravy domácí i státu smluvního, obnoven celn
kartel, učiněna dohoda o zdravotně policejních
opatřeních, celní tarify vázány a současně sni
ženy. Caprivovy smlouvy nenarazily v parla
mentu na značnější odpor, ani u poslanců agrár
ních, lito jednak organisování nebyli, jednak
mluvily proti nim zkušenosti z nepřiznivých žní
Pro smlouvy vyslovili se rozhodně: svobodo-
myslní, soc. demokraté, národní liberálové
svobodní konservativci, tedy obromná většina
parlamentu. A tak schváleny tyto smlouvy.
které snižovaly sazby zemědělské a na řadu
tovarů průmyslných, smlouvy, které nebyly sice
přechodem k svobodné tržbě — jak se z mnoha
stran žádalo —, které však znamenaly vstup
na cesty mírnější ochrany.
V r. 1892 došlo na zjednání smluv s Egy
tem a Kolumbil.
Příznivý dojem nových smluv byl však
záhy z kruhů agrárních stírán. Roku 1892
1893 mělo Německo velice příznivou žeň, ceny
obilí značně klesly, nedostatek krmiva způsobi
rozšíření dobytčího moru — nic přirozenějšího,
než že agrární kruhy rychle sváděly příčiny zla
na obchodní smlouvy. Rostoucí nespokojenost
vedla současně k založení »spolku zemědělců«.
vlastního střediska protismluvní agitace (1893)
a pruským velkostatkem v čele. Proto byle
ee
Caprivův
Rakousko
Švýcarsko
Italia
Belgie
Německo
9
article
1) Sr. ke všem článkům: W. Lotz: Die Handels
politik des deutschen Reiches 1890—1900 (Spisy sp
pr6 soc. pol. č. 92). téhož: Der Schutz de-
deuschen Landwirtschaft ete., Ideen dere d. Handels-
pol.ik; Dr. D. Dade: Die Agrarzölle (Sp. s. pro
soc pol. 91.) a tamtéž obsažené práce Ballodovy
a Rathgenovy: Dr. J. Conrad: Die Stellung
der landwirtschaftlichen Zelle atd. (Spisy s. p. s.
pol. č. 90.): K. Rathgen: Handelspolitik ve Wörtb.
der Volksw ; Schmollere Grundrise etc. str. 212
sl.: Dr. J. Grunzel: System der Handelspolitik
Phillipowich: Grundriss etc., str. 287 sl.
Lexis v Schönbergovu Handbuch sv. 2., dil 2 , str.
316 sl.; Lujo Brentano: Die Selirecken den
Ueburwiegenden Industriestaates: A. W agner
Agrar- und Industriestaat a citované práce Dieb-
lovy, Dielzlov y, Schmollerovy aj.
3) Srov. na př. Bismarkovy řeči (dle vyd
Stcinova sv. 7.) v 1878 a 1879 v říšském snému ně
meckém.
) Srov. cit. řeč z 21. května 1879 str. 221—25
cit. vydání.
) Srov. také Lotz, Die Handelspolitik etc., str
70 s
) Srov. Lotz n. u. m.
W Lotz
doktor
Conrad
K Rathgen
Handelspolitikum
Schmoller
J Grunzel
Schönbergův
Brentano
A W
Schmollerův
Bismarkův
svatý
Lotz
p . s
Wörtb
der Schutz jítdeuschen Landwirtschaft
die Agrarzölle
die Stellung der landwirtschaftlichen Zell
der Volksw
System der Handelspolitik Phillipowich
Grundriss etc
die Selirecken den Ueburwiegenden Industriestaates
Dieblov
die Handelspolitik etc
10
article
jednání o překonání rusko-německé celní války,
která mezi tím vypukla, již značně stíženo
Rusko roztrpčeno differenčním zatěžováním svého
obili zvýšuje 1893 svůj celní tarif proti Německu
o 20—30 proe, Německo proti Rusku o 50 pro.
Zatím ale vítězí anglické železo na ruských trzíe
a Francie navazuje s Ruskem živé styky ob-
chodní. Německo i Rusko trpí zápasem. Ko-
nečně 10. února 1894 dochází k celní smlouvě,
Merou však byl nucen již Caprivi vykoupit
ústupkem zemědělcům: zrušením prů-
kazu totožnosti (ve prospěch severoněmeckých
zemědělců, vyvážejících své obilí.) O smlouve
zjednal si zvláštní zásluhy německý průmysl
železářský, který zahrnut před zjednáním ruskými
objednávkami za podmínky zjednání smluv.
Rusko
Německo
Francie
ko
11
article
Druhý požadavek sgrárnický: dvojitá měn
zatím padá a s ním i návrh Kanitzův na
koupi a prodej obilí určeného k domácí spotřebě
státem za pevné ceny (pšenici za 215 mk., žita
165 mk., ovsa a ječmene za 155 mk. za jednu
tunu). Tíseň zemědělství způsobuje však zároven
i jiné návrhy opravní, zejmena Schmollerův
na udělení peněžní podpory. Pád Capriva však
vyhlídky agrární opposice jen vyjasnil. Caprivi
odešel neželen agrárníky, ač za mnohé mu dě-
kovali a děkují. ) Hohenlohe, ač neprohlásil se
přímo a ihned pro jich požadavky, byl spíše
mužem jich šrdce. Tyto naděje také Hohenlohe
brzy oprávnil. Při opětném jednání o dvojité
měně projevuje ochotu na svolání mezinárodní
konference. Při opakování Kanitzova návrhu vy-
slovuje se sice proti němu, kompensuje však
tuto neochotu nabídkami reformy bursovní,
reformy daně z lihu, cukru, snížením tarifů.
starými to požadavky agrárními. Touto ústupnost
však agrární agitace jen zmohutněla. R. 1896
zamítnut sice Kanitzův návrh po třetí (modi-
fikován co do stanovení cen dle průměru le
1850—1890), za to zakázán však bursovní ob-
chod terminový, celní úvěr dovozců obilí obme-
zen a sněm zvýšil elo na dovoz dříví kvebra
chového. Ale i akty správní vycházejí agrárním
přáním vstříc. Ustanovení zdravotně- policejní vy-
kládají se s neobyčejnou přísností, praxe celní
se stává stále ostřejší, 5) ba r. 1895 usneslse
říšský sněm vypovídati veškery smlouvy s nejvyš
šími výhodami (následkem rozpuštění sněmu ku
provedení nedošlo).
Schmollerův
Caprivi
Hohenlohe
12
article
Tento obrat vzbudil ostré protesty Ruska
a Spojené státy odpověděly tarifem Díngleyovým
(1897). Spor s Amerikou sice r. 1890 srovnán,
ale proud agrární na říšském sněmu tím jen
posílen. Mezinárodní politika německá nabývá
mezi tím stále víc a vice rázu politiky světově-
imperialistní.
Za těchto poměrů podán (1897) na novém
říšském sněmu, na němž agrární živly značně
zmohutněly, návrh — se strany agrárně- konser
tivní — aby konány byly přípravy k ob-
nově smluv obchodních. Zde setkalise
ochranáři průmyslní se zemědělskými (tak zv. poli-
tika soustředění). Některé průmysly (textilní všeho
druhu, hračkářství, košikářství, šatů a p.) zmo-
hutněly totiž tak, že ochrany jim více třeba
nebylo, na nich osvědčila se zásada Listových
cel výchovných, jiné naproti tomu udržovaly
udržují svoji vývoznost jen pomocí vysokých
cen domácích, umožněných pouze celní ochranou
(železo, cukr). Průmyslníci druhé skupiny na-
lezli oyšem snadno cestu k agrárnickým ochra-
nářům (»jako zaměstnavatelům«), s nimiž ostatně
nejednou souhlasili v názorech proti zákono-
dárství dělnickému a p. Strany vyslovující se
pro svobodnou tržbu byly naproti tomu neorga-
nisováný (teprve r. 1900 organisují se pod ve-
dením dra. J. Siemensa). Národohospodářský
Díngleyův
Listův
J Siemens
Rusko
spojený stát
Amerika
13
article
výbor pro přípravu obehodních smluv organi-
sován jednostranně: nedostalo se v něm zastou-
pení ani dělnictvu, ani malorolnictvu, ani obchod-
nietvu, ani živnostnictvu. Prvou prací komise
byla výrobní statistika. Z ní patrno, že čtvrtina
německé výroby jest odkázána na vývoz. Komi
vypracováno i schema tarifu. Kdežto tedy jest
komise dosud dosti zdrželivou, mluví pro agrár-
níky saský, pruský a bavorský sném, jakož i ně-
mecká zemědělská rada, která předkládá hotový
návrh zemědělského (dvojitého) tarífu. Stální
sekrotář Posadovsky vyslovuje se o něm velice
vlídně a na místo Hohenlohovo vstupuje vyslo-
vený přítel agrárníků hr. Büllow, když byl spolu-
pracovník Caprivia Marschall vytlačen dávno ze
svého úřadu. »Pohládám zvýšení celních sazeb
na obilí a zvláště na pšenici a žito za nutně«,
prohlašuje Büllow již 5. března 1901.
Také vnitřní složení sněmu jest podstatně
změněno. Rozhodují v něm výhradně cile poli-
tiky zájmové. »A nelze popříti, že málo kdy
byl národ tak málo vychován k tomu, aby s
sám dával zákony, jako nyní německý ... Trvalý
význam agrárního hnutí jest, jak hr. Caprivi na
podzim r. 1893 předpověděl, že konservativci
neuplatňovali svůj vliv přilnutím k vládě, nýbrž
k sněmovním majoritám.« 9) A tak nalezají dnes
ochranářské proudy — i zemědělské i průmy
slové — značnou oporu ve všech stranách řiš-
ského sněmu.
Za tohoto stavu vypracován a vydán známy
návrh nového celního tarifu.
Caprivius Marschall
Komi
mecký zemědělský rada
14
article
Rakouské leenlctví a německý celní tarif
V posledním sezení zemědělské ankely ústředníh
sboru jednalo se o požadavcích lesnictví. Debala
hyla velmi živá a přijaty následující požadavky
Anketa prohlašuje, že by sazby osnovy celního ta-
tifu nutné poškodily řadu výrobků rakouského les
nictví a že zvláště měly by v zápělí zničení našeho pi
lařství. Anketa žádá důtklivě vládu, aby pří budou
cím jednání o obchodní smlouvu s Německem všemí
prostředky, zvláště ale stanovením vhodných kom
pensačních cel, k lomu působila, aby byly německé
celní sazby na řezané dříví přiměřeně sníženy, jak
to bůdoucnost našeho pilařství nutně potřebuje,
ahy stejně se slalo i se sazbami na tvrdé kulalé
dříví, obráběné stavební dříví a na vrbové prouti.
Dále žádá se zvýšení určitých našich celních sazeb.
Anketa vyslovuje se proti vývoznímu clu na surové
dřiví a stejně proti zrušení dopravních výhod pro
dříví toto. Závěrem žádá resoluce za snížení do-
pravních sazeb na dříví a za změnu předpisů o do-
pravě dřevčného uhli.
*) Jahrbuch für Gesetzgebung. Vewaltung une
Volkswirthischafl, 1895, str. 626 sl.
3) Stačí uvésti: Zrušení průkazu totožnosti, záko
vinný z r. 1892, o dobytčím moru z r. 1894, o země
dělských komorách z r. 1894, rentových statcícl
z r. 1891, melioracích a malodráhách z r. 1891
reforma daní, jíž daňové zatížení rolnictva snížene
o 28 mill. mk. aj.
1) Na př. stanovení o dovozu masa (neživého
vykládují se tím způsobem, že smí se dováželi pouz
maso v nádobách hermeticky zavřených. (Sr. ostale
Lotz n. u. m.)
) Srov. Lotz n. u. m.
Lotz
Německo
15
article
Tíseň saského průmyslu textilního. Sask
a duryňské přádelny obmezí dle zprávy »Allg. Zlgn.
následkem trvale špatné konjunktury svoji výrobuo
20%. Svaz slezských a saských tkalcoven lnu v
Vratislavi ohlašuje, že se saští a pruští přadláci jed-
nohlasně usnesli obmeziti i po další tři měsíce svoj
výrobu na pět dnů v týdnu.
Rakouětí průmyslníci a nový německý
celní tarif. Jak se proslýchá, budou prý počátkem
prosince pořádány všemi průmyslovými rakouskými
sdruženími schůze, na nichž budou jasně označena
stanoviska těch kterých průmyslů k německé osnově.
Hlavní rontové papíry skoro všech evrop-
ských států během posledních týdnů stoupají. Zjev
tento jest proto zajímavý, poněvadž jest nejlepším
dokladem toho, jak v obecenstvu nabývají vrcbu
proudy proti průmyslovým (více méně spekulačním)
papírům, proudy způsobené nynější průmyslovou
stagnací. Výjimku tvoří pouze papíry anglické, po-
zoruhodný to detail způsobený válkou jihoafrickou.
Bai diskreditovaná renia italská není z tohoto stou-
pání vyjata. Z důležitějších papírů stouply 4.2 pet
rakouská o 0.40, 4pet. uberská korunová renta o 0.15
4pct. rakouská zlatá o 0.15, Bpct. německá o 0.40
Bpct. francouzská o 0.25, 4pct. italská o 0.85, 4pet.
ruská o 0.60, 4pct. španělská o 1.97 pel.
Allg
Vratislav
Bpci
Bpci
16
article
Valná hromada hospodářského spolku okr
lounského konána bude v neděli dne 8. prosince 1901
o 10. hodině dopolední v místnostech hotelu »Občan-
ské záložny« v Lounech s timto programem: 1. V o-
bírání členských příspěvků a přihlašování nových
členů. 2. Čtení protokolu poslední valné hromady.
3. »Vady mléčné a výroba másla«. Přednese slečna
Běla Valentová, ředitelka okresní hospodyňské školy
4. »Reguiace Ohře a zužitkování vodní síly u Ka-
daně.« Přednese p. dr. František Miffek, okresní ta-
femník. 5. Rozdání stříbrných a bronzových medaili
udělených při přehlídce chovného skotu v Lounech
6. Volně návrhy-
Z rakouského Lloydu. Parník »Polluce« od-
pluje dne 24. prosince t. r. z Terstu, po případě ze
Rěky do Bassory a zastaví dle potřeby v přístavech
levantských, červenomořských a v Perském zálivu
Přihlášky zboží přijímá generální jednatelství rakou
ského Lloydu ve Vídní I.
Na výroční dobytčí trh v Klatovech
v úterý dne 26. listopadu 1901 konaný přive
deno bylo 1802 kusů hovězího, 285 kusů vepřového
dobytka a 75 koní.
Trhy peněžní.
Valentová
doktor
Miffek
Lloyd
Louny
Terst
Rěky
Vídeň
Klatovy
Reguiace Ohře
17
article
Bursa.
Bursa.
V Praze, 29 listopadu. (Pův. zpr. » N. L.«)
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a podá-
váno pouze za akcie Živnostenské banky K 259.—
peněz, za akcie České banky »Union« K 243.—
peněz, za akcie České společnosti pro průmys
cukerní K 204.— peněz, za akcie Pražské
úvěrní banky K 645.— zboží.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Officiální záznamy znějí:
Bursa
Praha
29 listopad
živnostenský banka
Český banka
úvěrní banka
18
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1838
» , Č. Budějovie 1893
„ Plzně r. 1886 ..
» Teplice r. 1887
„ Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
, , », kom. dl. úp.
„ , »» mel. úpisy
» » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. ůvěrní banky pro Čechy hy-
poleční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . . .
Em. 1871
dto-
1872
dto.
Místní dráhia N. Brod-Humpole
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha
lit. B.
dto.
Em. 1874
dto.
Česká eskomptní banka ..
banka »Union« . . . .
Česká průmyslová banka. . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomplní banka .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česká severní dráha . . .
Buštéhradská dráha . (lit. A.)
„. (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev. zapadní dráha
dto.
(lit. B.)
Pražsko duchcovská dráha ..
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německa spoj. draha.
Akc. tov. na vyráb. uměl, hnoji
v Kollně
Podolská cementárna . ..
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
Prvni česká spol. pro raf cukru
(Mlodřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
strojí spol, (dř. Ruston)
„ skc. spol. řetěz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
Ferdinandův
Daněk
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Morava
Vltava
Č . Budějovice
Český průmyslový . banka
Humpola Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
moravský eskomplní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
pražský železářský společnost
strojit společenský
19
article
Z Vídně, 29. listopadu. (Závěrečn
úřadní kursy.)
Únorová renta . 98.75
rak. severozáp. dr.
474.—
společná » květ. 98.85
pblabská dráha
178.—
» , stříb. 98.70
pražsko duchcov.
spol. st.dr. rak.-uh.
633.—
rakouská » zlatá 118 90
» kor. 95 6
jižní dráha .
61 5
silniční dr. lit. A. 260 50
uherská » zlatá 118.55
» kor. 0 9B e
255.50
766.—
dunaj. paroplaveb.
státní losy 1854 190.—
812.—
1860
rakouský Lloyd
1345.—
140.—
pražská želez. sp.
po 500 zl. ..
1008.—
česká montan. sp.
171.—
po 100 zl. ..
363. —
alpská montan. sp.
státní losy 1864 226.—
434 —
rým.-muráň. spol.
losy tisské. ..
146.50
283.—
rak. zbrojovka .
407.—
» úvěrního úst.
vídeň. 1. koman.
395.75
vídeň. stavební sp.
705.—
100.—
peštská vagonk a.
turecké losy . .
severočeská uhlář.
261.—
b. anglo rakouská
západočeská ubl.
425.—
vídeň. b. jednota
mostecká uhl. sp. 722.—
862 . —
r. úst. pro úv. poz.
Lloyd 1345
Vídeň
20
article
Schodnica . . . —.—
634.—
rak. úvěrní ústav
turecká tabák. rež. 283.—
644.50
uh. úvěrní banka
devisa německá . 117.15
401.50
b. pro země rak.
. londýnská 239 4
518.—
vídeňská unionka
» pařížská . 95.17
česka b. Union
curyšská . 94. 9
259.—
Živnost. banka.
dvacetifrank . . 19.06
buštěhradská A.
B 978.—
marka papírová . 117.15
rubl . 253.—
duchcov. podmok. —.—
Ivovskočernovická 527.—
Trh místní a renty byly pevné, před
nost dávána hodnotán báňským, lüinder
bance a akciím dráh silničních. Mez
národní hodnoty byly zanedbávány
Eskontní sazby 34, 41/4 proc.
x. Z Vídně, 29. listopadu. (Telefonogr
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešní
burse čile stoupaly alpinky a vídeňské tram-
wayky. Alpinky zlepšíly se příznivými zprávam
Vídeň
úvěrní banka
buštěhradský A . B
Ivovskočernovická 527
21
article
americkými, zdražením glasgowských warantů
stálou pevnosti báňského trhu berlínského, jakož
i pověstmi o nastávajícím zlepšení otázky ra-
kouského kartelu. Zároveň s alpinkami zlepšily
se rým.-muráňské. Čilý zájem pro tramwayky
odůvodňován zprávou, že v nejbližší době za-
hájeno bude jednání o dobodě v procesu ka-
belovém. Spokulace spafřovala v tom opětné
potvrzení pověsti, že podnik ten budo převzat
do městské správy. Ve spojení s pověsti tou
zlepšily se také akcie länderbanky, kterýmž
prospělo vedle toho též zdražení bulharskýeh
obligací. Také akcie nové vídeňské tramwayky
byly dražší. Vzestup kreditek a státní dráhy byl
tlumen nejasnou parlamentní situací. Ukládaei
hodnoty velice pevné. Za čilého obchodu zvlástě
uherské korunové značně zdražily. Devisy
valuty nezměněny. Na eskomptním peníze stou
pající.
Soukromý diskont 33/4 proe.
x. Z Vídně, 29. listopadu. (Telf. »Nár. L
(Večerní bursa.) Kreditky 636.25 (po —.-
uherské kreditky 644.50, anglobanka 261.50
bankovní jednota 425.—, unionka 518 50.
länderbanka 401.50, státní dráha 634.—, jižn
dráha 61.50, polabská dráha 474.—, severo-
západní dráha 465.—, turecké tabákové 284.—
rýmavsko-muráňské 436.—, alpinky 364.—
(po —.—), květnová renta 98.85, uherská ko-
runová 93.60, turecké losy 100.25, marky za
hotové 117.18 kasa, na ullimo 117.23 listo
prosinec. — Smýšlení pevně.
pad,
Vídeň
22
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . . .
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 t
delší lhůty
Německo šek a kr. Ih. za 100 m
delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
delší lhůty . . ..
Nový York za 100 doll. . .
Italie šek a kr. lh. za 100 lir .
» delší lhůty . .
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů . .
delší lhůty
Paříž šek a kr. Ih. za 190 lr.
delší lhůly
Curych a Basiloj šek a kr. lh.
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . ..
delší lhůty . . .
Berlínská bursa, 29. listopadu. (Zvl
telefonogram »Nár. Listů«.) Po slabším za
čátku se bursa brzo lehce zotavila, jelikož
z Ameriky došly opět dobré zprávy železářské
a z domáciho trhu hlášeno bylo oživení obchodu
ve starém železe. Konec bursy minul klidně.
Na trhu bankovním podnikány byly ze začátku
realisace, jež kursy tísnily a výkazují skoro
všecky banky vzdor pozdějšímu zlepšení přece
jenom mírné kursovní ztráty. Výminkou byly
jen akcie berlinské obch. spol., jež stouply asi
o 1 proc. Trh dopravní byl na celé čáře slabšt
a končí níže. Báňské hodnoty ze začátku
klidné, později z důvodu nahoře zminěného
lepší a favorisovány byly zejmena bochumské,
jež nejvíce stouply (+ 2.25).— Trh kasovní byl
nepravidelný a převládaly dnes po slušném
stoupnutí v dřívějších dnech realisace. Schalker
o 5.75, Concordia o 3, Nordstern a Eintracho
o 2 proc. nižál, naproti tomu Hasper a Kato-
vické o 2 proc. lepší. Jediný trh, kde byl
obzvlště pevná nálada, byl trh ukládacích pa-
pírů. Vedle rent rakouských a uherských stouply
zejmena italské půjčky a znamenaly dnes po
dlouhých létech al pari. Také čínské, bulharské.
rumunské půjčky a španělské exterieury vyšší
Soukromý diskont vyšší: 2.87 proe.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
42
article
Z kasovních papírů: Concordia 278 —
Eschweiler 187.50, Geisweider 146.—, Hoch
dahl 15825, Katovické 185.75, Wilhelm 167.—
Phiönix 125.75, Rh. Stahl 137.75, Schalker Gr
280 25, Westfalia 11775, Orenstein 101.50
Rh. Metall 93.—, Hasper 124.50, Donners-
mark 192 60, Huldschinský 90 50, Vulean
192.25, Bismark 198.—, Caro 96.—, Hoesch
139 90, Georg-Marie 96 25, Königsborn 143 .25,
Nordstern 218.—.
Dodalečná bursa. Z Berlina, 29. listopadu
(C.-B.) Kreditky 200.40, státní dráha 136.25, jižn
dráha 16 50, Dise. com. 180.50, německá b. 200.40
obchodní b. 139.60, drážďanská b. 127.10, darmétadl
ská banka 124.50, národní banka 102.90, dortmund
ské 149 75, buštěhradské —.—, Henri 89..90, trans
vaalské 161.50. Canada 112..25, Northern —.—
středomořská 93.75, meridional 132 —, gotthardsk
162.75, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní
—, uherská zlatá —.—, uherská korunová 94.25
italská 99.90. španělská 72. 20, turecké 101.50, severo
nem. Ll. 105 25, hamburské p. —.—. — Kasovní
Lauřina huť 184.90, dortmundské 42.10, bochumsko
170.50, gelsenkirchenské 167.75, Hibernia 165.60
harpenské 163 10. Consolidáce 301.50, Dannbm. —.—
rak. bankovky 85.40, Vídeň na dl. —.—, Vídeň na
krátko 85.30, Londýn na delší lh. 20 25, Londýn n
krátko 20.411/2, Paříž 81.20, rubl 216.30, Amstero-
dam 168 65. - Smýšlení: pevné.
Z Berlína, 29. listop. (0 1 hod. 15 min
odpol.) Kreditky 200.10, státní dráha 136.25, lombardy
16.50. Smýšlení pevné.
Z Frankínrtu, 29. listop. (Telegr. závěračné
kursy.) Úvěrní akcie 200.30, akcie spolučn. státní
dráhy 136.60, papírová renta 99.05, stříbrná renta
99—, rak. zlatá renta 101.40, 4% korunová renta
95.90, uherská zlatá renta 99.90, uherská korunová
renta 94.50, lombardy 16.60. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 29. listop. Dodatečná bursa.
Wilhelm 167
Stahl
Orenstein
Cara 96
Dis
Henri 89
katovický
Hasper
Huldschinský
Berlín
Kanada
Hibernia
Vídeň
Londýn
Paříž
Frankínrt
Frankfurt
Schalker Gr 280 25
Donner
národní banka
Lauřin huť 184.90
Eschweiler 187.50
Geisweider 146
Bismark 198
GeorgMarie
43
article
Kreditky 200.70, státní dráha 136.60, lombardy
16 60
Z Paříže, 29. listopadu. (Počáteční bursa.
3% renta 101.10, 31/2% půjčka 101.10. Smýšlen
nepravidelné.
Z Paříže, 29 listop (Telegr. závěračné kuirsy u
Bpct. umořitelná renta 99.92, Bpet. renta 101.10.
3l/apel. renta 101.10 italská renta 100.15, rakouskv
pozemkový úvěrní ústav 1205, státní dráha —.—
lombardy —.—, turecké losy 106.75, směnky na
Londýn 25.16, rakouská zlatá renta 101.35 uheno
ská zlatá renta 102.50, otomanská banka 526.—
tabáková režie 306.—. Smýšlení pevné.
Paříž
Londýn
Telegr
44
article
Trhy nazboti
Bursa plodinová.
x. V Praze, 29. listopadu. (Pův. zpráva
»Nár, Listů«.) Na dnešní burse byla silnější
nabídka domácího žita. Prodavači sice ještá
nižší podání odmitali, ale smýslení značně
ochablo. Mlýny byly, v koupích zdrželivé.z
Prahy bylo placeno 70 kg téžké K 8.—, 72 až
73 kg K 8.15, 75 kg K 8.30. Pšenice podři-
zenější jakosti byla naléhavě nabízena za ceny
o 10. h levnější a byla prodávána 76—77 k
z nádraží Františka Josefa za K 8.65, jinak
byla prodávána pšenice česká za K 8.80. —9. 35,
rakouská 79 kg za K 9.50. Nabídka ječmene
nebyla silná, ceny zůstaly při klidném smýšlení
nezměněny. Z Prahy byl prodáván za K 7.15
až 8.40. Ceny ovsa udržely se jen stěží n
poslední výši. Nabídka byla vydatná, koupěchti-
vost zdrželivá. Ceny skrovnějších druhů o 5 h.
klesly. Z Prahy placen byl K 7 65 —7.85. Jinak
byl prodáván z Tábora za K 7.40, z Pacova za
K 7.33, z Počátek za K 7.20, z Krče za K
7.75—7.80. Řepka znamenala K 14.10, mák
byl chabý a znamenal ruský K 26 z Prahy a
český K 26 25—27.—
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice česká jakosti 76—79 kg K 8.80 až K 9.35,
uherská 78 až 81 kg K 9.40 až K 9.65, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 78 at
79 kg K 938 až K 9.50 česká stará jakost
— kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito české
jakosti 73 až 75 kg K 8.15 až 8.30, uherské ja-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K0.— až 0 —, vadné — až — kg
K 0 — až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K 0.—
až K —.— ječmen výběr K 840 až 0.—
první jakosti K 7.80 až K 7..90. střední K 7.50 at.
Bursa
František Josef
Řepka
Praha
Tábor
Pacov
Krč
K 7.75
kg
K 7 65
at
45
article
K 7.60, merkantilní K 7.20 až K 7.30, ječmen k selí
K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—,
oves rychlik 1901 K 7.75 až 7.80, prima 1901
K 770 až 7.75, merkantilní K 7.60 až 7.65, oves
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 6.90 až K 7.—,
cizozemská K 0.— až 0.—, cinqnantinová 1900 K 7.6
až K 7.75, nová 1901 K 640 až 6.50, cinquant.
1901 K 7.50 až 7.60, vike v česká K 0.— až —.—,
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—,
pohanka K 0.— až 0—, proso K —.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů
transito: pšeničná mouka č. 0 K 29.50 až K 30. 50,
č. 1 K 29 — až K 29.50, č. 2 K 27 — až 28 — č. 2
—.— až K —.—, č. 3 K 24.— až 24.50, č. 4 K —.—
až 23.—. č. 5 K —.— až K 21 50. č. 6 K 19. — až
20 50, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 14.— až K 14 50.
Žilna mouka č. I. K 25.— až 25.50. č. II. K 24.—
až 24 50, č. III. K 18 50 až 19.50, č. IV. K 14.50 at
15.50 — Pšeničné otruby jemné K 11.— at
K 11 20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné K
11.50 až K 11.80 krupice K 29.50 až 30.50, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.——, čís.O
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís. 3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís. 6
K 32.—, čís. 7 K 29.—
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizen
zimní K 14.— až 14.10, mák modrý český
K 27 — až K 27 75 modrý ruský K 26 25 až 27.—,
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—-,
kmin český K —.— až K —.—, holandský K 27 —
ak K 27.50, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 45.— až 82.—, švédský K —.— až K —. . —
červený 1900 starý —.— až —.—, červený 1901
K 46.— až K 52.—, konopná semena uherska K
—.— až K —.—, haličská K 12.— až K 12 25.
Repka
50
at
kg
46
article
Iněná semena haličská K —.— až K —.—
Luštěnlny. Ceny za 50 kg transito: fazole
k vaření K 9.50 až K 10.50, ke krmení K 0.— a
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrách Viktoria K 13.25
až14.—, k vaření žiutý K 10.— až K 11.50, k vaření
zelený K 13..25 až K 13.75, ke krmení K — — až
—, čočka K 10.50 až 16.50.
Zeměnta. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 1.30 až K 1.60, k jídlu cizí K —.— až K —.—
k pálení lihu K ——.— až K —.—.
Skreb. Ceny za 50 kg. transito : pšeničný
K 17 25 až K 21.75, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový K 7.— až K 8. 75.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito:
sádlo uherské K 59.— až K 60.—, sádlo americké
K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —.—
Suišené ovoce. Ceny za 50 kg. Svestky če-
ské K 8 50 až K 12.—, bosenské 110/120 až 80/85
K 16 — až K 20.—, srbské K —.— až K —
víšně K 30.— až K 32.—, třešně K —.— až
—.—, hrušky K 15.— až K 30.—, křížaly K 8.—
až K 10 —
Seno a sláma, Ceny za 50 kz transito:
seno lisované K 425 až K 4.75, nelisované K 4.25
až 4.75, cizí K 4.— až 4.25; sláma cepy mlacena
K 3.50 až K 3.75, ke krinení K 2.75 až 2 85
ke stlani K 2.50 až 2.70, cizí K 2.50 až 3.25.
Čekanka. Sušena čekanka po 50 kilogramech
K 7.20 až K 7.40.
Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kz:
Kvasnice lisované obilní K 70— až K 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 20 — až K 24.—; výpalky
K —.— až K —.—,
Svestka
Čekanka
Viktoria
kg
K 7
50
K 20
55
article
Obili.
M. Z Vídně, 29. listopadu. (Tlfgr. »Nár.
Listů«.) Plodinová bursa. Na effek-
tivním trhu byly ceny i smýšlení pevné. Na
trhu terminovém na zlepšené záznamy berlinské,
jakož i na chladné počasí byla poptávka čilejší.
Ceny zlepšily se o 2—3 h. Znamenaly: pše-
nice na jaro K 8.86, 8 891, žito na jaro 7.641,
7.65, kukuřice na květen-červen 5.09, 5. 90,
oves na jaro 7.95, 7.97. Naposledy znamenaly
pšenice na jaro 8.89, 8.90, žito na jaro 7.65.
7.66, kukuřice na květen-červen 5.90, 5.91,
oves na jaro 7.96, 797, olej repkový poho-
tový 37.—, 38.—.
Z Vidně, 29. listopadu. (Telegram.) Pšenice
na jaro K 8.86 až 8.87, žito na jaro K 7 64 až 7.65.
kukuřice na květen červen K 5.89 až 5.90, oves na
jaro K 7.95 až 7.96. — Smýšlení upevněně, Po
časí studeně a krásné
Z Pešti, 29, liztopadu. (Závěrečné kursy.)
Pženlce povná, na duben 8.70 až 8.71, žito
povné, na dubon 7.37 až 7.38, oven stálý,
na duben 7.64 až 7.65, kukuřice stálá,
na květon 5.59 až 5.60, řepka stálá, na
zrpen 1902 nová kampaň 11.80 až 11.90.
Počasi krásné, ale studené.
Z Pešti, 29. listopadu. (C.-B.) Nabídky pše-
nice byly mírné, koupěchtivost slabá, smý-
šlení klidné. Obraty činily 10.000 q. Ceny
upevněny. Ostatní druhy obilí byly nezměněny.
Trh terminový byl zahájen smýšlením klidným.
V dalším průběhu bylo smýšlení příznivější. —
Počasí studené.
Z Berlína, 29. listopadu. (Telegram.) Pšenice n
prosinec 166.50, na květen 168.75, na červene
—.—, žito na prosinec 139 25, na květen 143 75
na červenec —.—, oves na prosinec 150.75, na
květen 154.75.
Z Hamburku, 29. listopadu. (Telegram.) Pšenice
pevná meklenburská 164.— až 168.—, žito upevn.,
Vídeň
Pešť
Berlín
Hamburk