ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 2c265040-661f-11dc-b314-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 55 celkem · entity: place 76, person 52, org 27, work 28
1 masthead
30. listopadu 1901.
2 masthead
Přílohha „Národníchh vstů
3 masthead
K čislu
4 masthead
Strana 9
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. ss Otázky německé politiky obchodní. ) Začínám několika daty. Stručnými a ob- mezenými na nejnutnější fakta, jak to povah novinového článku nese sebou. Jednak jest nulno k lepšímu porozumění objasniti stručnými rysy vývojovými dnešní stav otázky německé politiky obchodní, jednak usnadní se tími úsudek o současných hospodářských proudec německých. Bismarkova politika obchodní měla ráz čistě ochranářský. Německo zvýšuje svá cl za účelem ochrany domáci výroby a zároven snaží se hlavně politickými momenty donucovati státy ostatní, aby německému vývozu stejným loktem neměřily. Bismark užival rád pro cha- rakterisací této své politiky slov o »solidaritě zájmů« (zemědělských a průmyslových). *) Tato solidarita zájmů opevňována proti úlokům děl- nielva zákonem t. zv. socialistickým. Vedle po- litických momentů sloužila Bismarkovi účinně podporovaná německá kolonisace kapitalistická v cizině. Německý kapitál účastní se na prů- myslovém podnikání v Americe, stěhuje se do Ruska, Rakouska a koná prvé nesmělé vý- zkumné cesty na Balkán a do Malé Asie. Zvlášt- ních výhod dosfalo se Německu z francouzského systému obchodních smluv z 1. února 1882. Německo těžíc z pouhé smlouvy o nejvyšších výhodách, využívalo plně sazebně celních slev, aniž se své strany nějakých skýtalo. Ještě vět ších prospěchů dostávalo se mu z Anglie, která. stojíc nezměněně na zásadách svobodné tržby nevypovídala Německu smlouvu o nejvyššíeh výhodách a povolovala hlavně cukru svobodný vstup na své trhy. Jedině poměr k Spojeným státům a Rusku byl méně výhodným, ale přec jen snesitelným.
Německo Amerika Rusko Rakousko Balkán Anglie
6 article
Německo těžíc takto ze situace, k níž ničím nepřispělo, mohulnělo jak průmyslově tak kapi- tálově, a to více než zejmena Francii bylo milo a vítáno. Z ní ozvalo se také nejdříve volán po vypovědění smluv z r. 1882 a neobnovení jich. Snahy navázati lepší a výhodnější styky s Ruskem stroskotaly a z Ameriky ozývaly se hlučně ochranářské proudy. Ostří mezinárodní situace obracelo se proti egoistní politice Ně- mecka.
Německo Francie Rusko
7 article
Ale také v Německu samém se mnohé změnilo. Socialistický zákon minul se svým ci- l a zkušenosti obchodní politiky přimlouvaly re stál, více za politiku smluvní, tarifní. Ně- Lochu vyrůstal mocný průmysl, jehož těžisko odbytové přenášelo se stále více za hranice politika autonomní ochrany ohrožovala dosu získané výhody. Pád Bismarkův přinesl novým proudům jen osvěžení, které vzrostlo i současnou nepříznivou žní a plynoucím z ní zdražením po- travin. Caprivi, sám stoupenec obchodní politiky smluvní, měl takto postavení značně ulehčené Jeho prvým velikým činem bylo zrušení sociali tického zákona, čin, který měl tak hlubok vliv na vnitřní obrodu sociální demokracie ně mecké a který tolik osekal její revoluční hroty Obrat obchodně politických názorů projevil se v míře nečekané i při Richirovu návrhu na sní- žení obilních cel (říjen 1890) a tím více v sara- tožské dohodě, v níž (va srpnu 1891) nalezen mezi Spojenými státy a Německem po třenicích způsobených Mac-Kinlevovým tarifem určitý mo dus videndi. Ale také názory na obilní ela se změnily. Bismarkovy vývody 3), že obilní cla nose cizina, vyvráceny poznáním, že sice v létech příznivých žní čásť cel těchto spadá na cizinu dovážejíi, že však v létech nepříznivých tím více dolehají cla obilní na vlastní zemi. 4) Říšský sněm německý sdíli názor Capriva, že se obilní cla německá z r. 1886 neosvědčila a je nutno voliti novou dráhu světové politiky ob- chodni.
Loch Bismarkův Caprivi Richirův Mac Kinlevův Německo spojený stát
8 article
Základem dosavadní ochrany bylo obilí a železo ). A také okolo nich (nehledé k textil- nictví, které dosti silno nevolalo po ochraně). ločilo se jednání o nové smlouvy. S Rakouskem, Švýcarskem, Italií a Belgií především. Speciálne s Rakouskem ujednáno stejné posuzování do- pravy domácí i státu smluvního, obnoven celn kartel, učiněna dohoda o zdravotně policejních opatřeních, celní tarify vázány a současně sni ženy. Caprivovy smlouvy nenarazily v parla mentu na značnější odpor, ani u poslanců agrár ních, lito jednak organisování nebyli, jednak mluvily proti nim zkušenosti z nepřiznivých žní Pro smlouvy vyslovili se rozhodně: svobodo- myslní, soc. demokraté, národní liberálové svobodní konservativci, tedy obromná většina parlamentu. A tak schváleny tyto smlouvy. které snižovaly sazby zemědělské a na řadu tovarů průmyslných, smlouvy, které nebyly sice přechodem k svobodné tržbě — jak se z mnoha stran žádalo —, které však znamenaly vstup na cesty mírnější ochrany. V r. 1892 došlo na zjednání smluv s Egy tem a Kolumbil. Příznivý dojem nových smluv byl však záhy z kruhů agrárních stírán. Roku 1892 1893 mělo Německo velice příznivou žeň, ceny obilí značně klesly, nedostatek krmiva způsobi rozšíření dobytčího moru — nic přirozenějšího, než že agrární kruhy rychle sváděly příčiny zla na obchodní smlouvy. Rostoucí nespokojenost vedla současně k založení »spolku zemědělců«. vlastního střediska protismluvní agitace (1893) a pruským velkostatkem v čele. Proto byle ee
Caprivův Rakousko Švýcarsko Italia Belgie Německo
9 article
1) Sr. ke všem článkům: W. Lotz: Die Handels politik des deutschen Reiches 1890—1900 (Spisy sp pr6 soc. pol. č. 92). téhož: Der Schutz de- deuschen Landwirtschaft ete., Ideen dere d. Handels- pol.ik; Dr. D. Dade: Die Agrarzölle (Sp. s. pro soc pol. 91.) a tamtéž obsažené práce Ballodovy a Rathgenovy: Dr. J. Conrad: Die Stellung der landwirtschaftlichen Zelle atd. (Spisy s. p. s. pol. č. 90.): K. Rathgen: Handelspolitik ve Wörtb. der Volksw ; Schmollere Grundrise etc. str. 212 sl.: Dr. J. Grunzel: System der Handelspolitik Phillipowich: Grundriss etc., str. 287 sl. Lexis v Schönbergovu Handbuch sv. 2., dil 2 , str. 316 sl.; Lujo Brentano: Die Selirecken den Ueburwiegenden Industriestaates: A. W agner Agrar- und Industriestaat a citované práce Dieb- lovy, Dielzlov y, Schmollerovy aj. 3) Srov. na př. Bismarkovy řeči (dle vyd Stcinova sv. 7.) v 1878 a 1879 v říšském snému ně meckém. ) Srov. cit. řeč z 21. května 1879 str. 221—25 cit. vydání. ) Srov. také Lotz, Die Handelspolitik etc., str 70 s ) Srov. Lotz n. u. m.
W Lotz doktor Conrad K Rathgen Handelspolitikum Schmoller J Grunzel Schönbergův Brentano A W Schmollerův Bismarkův svatý Lotz p . s Wörtb der Schutz jítdeuschen Landwirtschaft die Agrarzölle die Stellung der landwirtschaftlichen Zell der Volksw System der Handelspolitik Phillipowich Grundriss etc die Selirecken den Ueburwiegenden Industriestaates Dieblov die Handelspolitik etc
10 article
jednání o překonání rusko-německé celní války, která mezi tím vypukla, již značně stíženo Rusko roztrpčeno differenčním zatěžováním svého obili zvýšuje 1893 svůj celní tarif proti Německu o 20—30 proe, Německo proti Rusku o 50 pro. Zatím ale vítězí anglické železo na ruských trzíe a Francie navazuje s Ruskem živé styky ob- chodní. Německo i Rusko trpí zápasem. Ko- nečně 10. února 1894 dochází k celní smlouvě, Merou však byl nucen již Caprivi vykoupit ústupkem zemědělcům: zrušením prů- kazu totožnosti (ve prospěch severoněmeckých zemědělců, vyvážejících své obilí.) O smlouve zjednal si zvláštní zásluhy německý průmysl železářský, který zahrnut před zjednáním ruskými objednávkami za podmínky zjednání smluv.
Rusko Německo Francie ko
11 article
Druhý požadavek sgrárnický: dvojitá měn zatím padá a s ním i návrh Kanitzův na koupi a prodej obilí určeného k domácí spotřebě státem za pevné ceny (pšenici za 215 mk., žita 165 mk., ovsa a ječmene za 155 mk. za jednu tunu). Tíseň zemědělství způsobuje však zároven i jiné návrhy opravní, zejmena Schmollerův na udělení peněžní podpory. Pád Capriva však vyhlídky agrární opposice jen vyjasnil. Caprivi odešel neželen agrárníky, ač za mnohé mu dě- kovali a děkují. ) Hohenlohe, ač neprohlásil se přímo a ihned pro jich požadavky, byl spíše mužem jich šrdce. Tyto naděje také Hohenlohe brzy oprávnil. Při opětném jednání o dvojité měně projevuje ochotu na svolání mezinárodní konference. Při opakování Kanitzova návrhu vy- slovuje se sice proti němu, kompensuje však tuto neochotu nabídkami reformy bursovní, reformy daně z lihu, cukru, snížením tarifů. starými to požadavky agrárními. Touto ústupnost však agrární agitace jen zmohutněla. R. 1896 zamítnut sice Kanitzův návrh po třetí (modi- fikován co do stanovení cen dle průměru le 1850—1890), za to zakázán však bursovní ob- chod terminový, celní úvěr dovozců obilí obme- zen a sněm zvýšil elo na dovoz dříví kvebra chového. Ale i akty správní vycházejí agrárním přáním vstříc. Ustanovení zdravotně- policejní vy- kládají se s neobyčejnou přísností, praxe celní se stává stále ostřejší, 5) ba r. 1895 usneslse říšský sněm vypovídati veškery smlouvy s nejvyš šími výhodami (následkem rozpuštění sněmu ku provedení nedošlo).
Schmollerův Caprivi Hohenlohe
12 article
Tento obrat vzbudil ostré protesty Ruska a Spojené státy odpověděly tarifem Díngleyovým (1897). Spor s Amerikou sice r. 1890 srovnán, ale proud agrární na říšském sněmu tím jen posílen. Mezinárodní politika německá nabývá mezi tím stále víc a vice rázu politiky světově- imperialistní. Za těchto poměrů podán (1897) na novém říšském sněmu, na němž agrární živly značně zmohutněly, návrh — se strany agrárně- konser tivní — aby konány byly přípravy k ob- nově smluv obchodních. Zde setkalise ochranáři průmyslní se zemědělskými (tak zv. poli- tika soustředění). Některé průmysly (textilní všeho druhu, hračkářství, košikářství, šatů a p.) zmo- hutněly totiž tak, že ochrany jim více třeba nebylo, na nich osvědčila se zásada Listových cel výchovných, jiné naproti tomu udržovaly udržují svoji vývoznost jen pomocí vysokých cen domácích, umožněných pouze celní ochranou (železo, cukr). Průmyslníci druhé skupiny na- lezli oyšem snadno cestu k agrárnickým ochra- nářům (»jako zaměstnavatelům«), s nimiž ostatně nejednou souhlasili v názorech proti zákono- dárství dělnickému a p. Strany vyslovující se pro svobodnou tržbu byly naproti tomu neorga- nisováný (teprve r. 1900 organisují se pod ve- dením dra. J. Siemensa). Národohospodářský
Díngleyův Listův J Siemens Rusko spojený stát Amerika
13 article
výbor pro přípravu obehodních smluv organi- sován jednostranně: nedostalo se v něm zastou- pení ani dělnictvu, ani malorolnictvu, ani obchod- nietvu, ani živnostnictvu. Prvou prací komise byla výrobní statistika. Z ní patrno, že čtvrtina německé výroby jest odkázána na vývoz. Komi vypracováno i schema tarifu. Kdežto tedy jest komise dosud dosti zdrželivou, mluví pro agrár- níky saský, pruský a bavorský sném, jakož i ně- mecká zemědělská rada, která předkládá hotový návrh zemědělského (dvojitého) tarífu. Stální sekrotář Posadovsky vyslovuje se o něm velice vlídně a na místo Hohenlohovo vstupuje vyslo- vený přítel agrárníků hr. Büllow, když byl spolu- pracovník Caprivia Marschall vytlačen dávno ze svého úřadu. »Pohládám zvýšení celních sazeb na obilí a zvláště na pšenici a žito za nutně«, prohlašuje Büllow již 5. března 1901. Také vnitřní složení sněmu jest podstatně změněno. Rozhodují v něm výhradně cile poli- tiky zájmové. »A nelze popříti, že málo kdy byl národ tak málo vychován k tomu, aby s sám dával zákony, jako nyní německý ... Trvalý význam agrárního hnutí jest, jak hr. Caprivi na podzim r. 1893 předpověděl, že konservativci neuplatňovali svůj vliv přilnutím k vládě, nýbrž k sněmovním majoritám.« 9) A tak nalezají dnes ochranářské proudy — i zemědělské i průmy slové — značnou oporu ve všech stranách řiš- ského sněmu. Za tohoto stavu vypracován a vydán známy návrh nového celního tarifu.
Caprivius Marschall Komi mecký zemědělský rada
14 article
Rakouské leenlctví a německý celní tarif V posledním sezení zemědělské ankely ústředníh sboru jednalo se o požadavcích lesnictví. Debala hyla velmi živá a přijaty následující požadavky Anketa prohlašuje, že by sazby osnovy celního ta- tifu nutné poškodily řadu výrobků rakouského les nictví a že zvláště měly by v zápělí zničení našeho pi lařství. Anketa žádá důtklivě vládu, aby pří budou cím jednání o obchodní smlouvu s Německem všemí prostředky, zvláště ale stanovením vhodných kom pensačních cel, k lomu působila, aby byly německé celní sazby na řezané dříví přiměřeně sníženy, jak to bůdoucnost našeho pilařství nutně potřebuje, ahy stejně se slalo i se sazbami na tvrdé kulalé dříví, obráběné stavební dříví a na vrbové prouti. Dále žádá se zvýšení určitých našich celních sazeb. Anketa vyslovuje se proti vývoznímu clu na surové dřiví a stejně proti zrušení dopravních výhod pro dříví toto. Závěrem žádá resoluce za snížení do- pravních sazeb na dříví a za změnu předpisů o do- pravě dřevčného uhli. *) Jahrbuch für Gesetzgebung. Vewaltung une Volkswirthischafl, 1895, str. 626 sl. 3) Stačí uvésti: Zrušení průkazu totožnosti, záko vinný z r. 1892, o dobytčím moru z r. 1894, o země dělských komorách z r. 1894, rentových statcícl z r. 1891, melioracích a malodráhách z r. 1891 reforma daní, jíž daňové zatížení rolnictva snížene o 28 mill. mk. aj. 1) Na př. stanovení o dovozu masa (neživého vykládují se tím způsobem, že smí se dováželi pouz maso v nádobách hermeticky zavřených. (Sr. ostale Lotz n. u. m.) ) Srov. Lotz n. u. m.
Lotz Německo
15 article
Tíseň saského průmyslu textilního. Sask a duryňské přádelny obmezí dle zprávy »Allg. Zlgn. následkem trvale špatné konjunktury svoji výrobuo 20%. Svaz slezských a saských tkalcoven lnu v Vratislavi ohlašuje, že se saští a pruští přadláci jed- nohlasně usnesli obmeziti i po další tři měsíce svoj výrobu na pět dnů v týdnu. Rakouětí průmyslníci a nový německý celní tarif. Jak se proslýchá, budou prý počátkem prosince pořádány všemi průmyslovými rakouskými sdruženími schůze, na nichž budou jasně označena stanoviska těch kterých průmyslů k německé osnově. Hlavní rontové papíry skoro všech evrop- ských států během posledních týdnů stoupají. Zjev tento jest proto zajímavý, poněvadž jest nejlepším dokladem toho, jak v obecenstvu nabývají vrcbu proudy proti průmyslovým (více méně spekulačním) papírům, proudy způsobené nynější průmyslovou stagnací. Výjimku tvoří pouze papíry anglické, po- zoruhodný to detail způsobený válkou jihoafrickou. Bai diskreditovaná renia italská není z tohoto stou- pání vyjata. Z důležitějších papírů stouply 4.2 pet rakouská o 0.40, 4pet. uberská korunová renta o 0.15 4pct. rakouská zlatá o 0.15, Bpct. německá o 0.40 Bpct. francouzská o 0.25, 4pct. italská o 0.85, 4pet. ruská o 0.60, 4pct. španělská o 1.97 pel.
Allg Vratislav Bpci Bpci
16 article
Valná hromada hospodářského spolku okr lounského konána bude v neděli dne 8. prosince 1901 o 10. hodině dopolední v místnostech hotelu »Občan- ské záložny« v Lounech s timto programem: 1. V o- bírání členských příspěvků a přihlašování nových členů. 2. Čtení protokolu poslední valné hromady. 3. »Vady mléčné a výroba másla«. Přednese slečna Běla Valentová, ředitelka okresní hospodyňské školy 4. »Reguiace Ohře a zužitkování vodní síly u Ka- daně.« Přednese p. dr. František Miffek, okresní ta- femník. 5. Rozdání stříbrných a bronzových medaili udělených při přehlídce chovného skotu v Lounech 6. Volně návrhy- Z rakouského Lloydu. Parník »Polluce« od- pluje dne 24. prosince t. r. z Terstu, po případě ze Rěky do Bassory a zastaví dle potřeby v přístavech levantských, červenomořských a v Perském zálivu Přihlášky zboží přijímá generální jednatelství rakou ského Lloydu ve Vídní I. Na výroční dobytčí trh v Klatovech v úterý dne 26. listopadu 1901 konaný přive deno bylo 1802 kusů hovězího, 285 kusů vepřového dobytka a 75 koní. Trhy peněžní.
Valentová doktor Miffek Lloyd Louny Terst Rěky Vídeň Klatovy Reguiace Ohře
17 article Bursa.
Bursa. V Praze, 29 listopadu. (Pův. zpr. » N. L.«) Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a podá- váno pouze za akcie Živnostenské banky K 259.— peněz, za akcie České banky »Union« K 243.— peněz, za akcie České společnosti pro průmys cukerní K 204.— peněz, za akcie Pražské úvěrní banky K 645.— zboží. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Officiální záznamy znějí:
Bursa Praha 29 listopad živnostenský banka Český banka úvěrní banka
18 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1838 » , Č. Budějovie 1893 „ Plzně r. 1886 .. » Teplice r. 1887 „ Smíchova r. 1838 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy , , », kom. dl. úp. „ , »» mel. úpisy » » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. ůvěrní banky pro Čechy hy- poleční listy důchodkové . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . . . . Em. 1871 dto- 1872 dto. Místní dráhia N. Brod-Humpole Duche.-Podm. dráha Em. 1869 1871 dto. „ 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 Rak. severo-západní dráha lit. B. dto. Em. 1874 dto. Česká eskomptní banka .. banka »Union« . . . . Česká průmyslová banka. . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomplní banka . Pražská úvěrní banka . . . Živnostenská banka pro Čechy a Moravu Ústecko-teplická dráha . . . . Česká severní dráha . . . Buštéhradská dráha . (lit. A.) „. (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha. Rakouská sev. zapadní dráha dto. (lit. B.) Pražsko duchcovská dráha .. Pražská sp. par. po Vltavě a Labi Jiho-sev. německa spoj. draha. Akc. tov. na vyráb. uměl, hnoji v Kollně Podolská cementárna . .. Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Prvni česká spol. pro raf cukru (Mlodřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražská železářská společnost strojí spol, (dř. Ruston) „ skc. spol. řetěz. lavky První českomorav. tov. na stroje
Ferdinandův Daněk Plzeň Teplice Smíchov Čechy N . Brod Morava Vltava Č . Budějovice Český průmyslový . banka Humpola Duche Český eskomptní banka Český průmyslový banka úvěrní banka moravský eskomplní banka živnostenský banka Český akciový . pivo pražský železářský společnost strojit společenský
19 article
Z Vídně, 29. listopadu. (Závěrečn úřadní kursy.) Únorová renta . 98.75 rak. severozáp. dr. 474.— společná » květ. 98.85 pblabská dráha 178.— » , stříb. 98.70 pražsko duchcov. spol. st.dr. rak.-uh. 633.— rakouská » zlatá 118 90 » kor. 95 6 jižní dráha . 61 5 silniční dr. lit. A. 260 50 uherská » zlatá 118.55 » kor. 0 9B e 255.50 766.— dunaj. paroplaveb. státní losy 1854 190.— 812.— 1860 rakouský Lloyd 1345.— 140.— pražská želez. sp. po 500 zl. .. 1008.— česká montan. sp. 171.— po 100 zl. .. 363. — alpská montan. sp. státní losy 1864 226.— 434 — rým.-muráň. spol. losy tisské. .. 146.50 283.— rak. zbrojovka . 407.— » úvěrního úst. vídeň. 1. koman. 395.75 vídeň. stavební sp. 705.— 100.— peštská vagonk a. turecké losy . . severočeská uhlář. 261.— b. anglo rakouská západočeská ubl. 425.— vídeň. b. jednota mostecká uhl. sp. 722.— 862 . — r. úst. pro úv. poz.
Lloyd 1345 Vídeň
20 article
Schodnica . . . —.— 634.— rak. úvěrní ústav turecká tabák. rež. 283.— 644.50 uh. úvěrní banka devisa německá . 117.15 401.50 b. pro země rak. . londýnská 239 4 518.— vídeňská unionka » pařížská . 95.17 česka b. Union curyšská . 94. 9 259.— Živnost. banka. dvacetifrank . . 19.06 buštěhradská A. B 978.— marka papírová . 117.15 rubl . 253.— duchcov. podmok. —.— Ivovskočernovická 527.— Trh místní a renty byly pevné, před nost dávána hodnotán báňským, lüinder bance a akciím dráh silničních. Mez národní hodnoty byly zanedbávány Eskontní sazby 34, 41/4 proc. x. Z Vídně, 29. listopadu. (Telefonogr »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešní burse čile stoupaly alpinky a vídeňské tram- wayky. Alpinky zlepšíly se příznivými zprávam
Vídeň úvěrní banka buštěhradský A . B Ivovskočernovická 527
21 article
americkými, zdražením glasgowských warantů stálou pevnosti báňského trhu berlínského, jakož i pověstmi o nastávajícím zlepšení otázky ra- kouského kartelu. Zároveň s alpinkami zlepšily se rým.-muráňské. Čilý zájem pro tramwayky odůvodňován zprávou, že v nejbližší době za- hájeno bude jednání o dobodě v procesu ka- belovém. Spokulace spafřovala v tom opětné potvrzení pověsti, že podnik ten budo převzat do městské správy. Ve spojení s pověsti tou zlepšily se také akcie länderbanky, kterýmž prospělo vedle toho též zdražení bulharskýeh obligací. Také akcie nové vídeňské tramwayky byly dražší. Vzestup kreditek a státní dráhy byl tlumen nejasnou parlamentní situací. Ukládaei hodnoty velice pevné. Za čilého obchodu zvlástě uherské korunové značně zdražily. Devisy valuty nezměněny. Na eskomptním peníze stou pající. Soukromý diskont 33/4 proe. x. Z Vídně, 29. listopadu. (Telf. »Nár. L (Večerní bursa.) Kreditky 636.25 (po —.- uherské kreditky 644.50, anglobanka 261.50 bankovní jednota 425.—, unionka 518 50. länderbanka 401.50, státní dráha 634.—, jižn dráha 61.50, polabská dráha 474.—, severo- západní dráha 465.—, turecké tabákové 284.— rýmavsko-muráňské 436.—, alpinky 364.— (po —.—), květnová renta 98.85, uherská ko- runová 93.60, turecké losy 100.25, marky za hotové 117.18 kasa, na ullimo 117.23 listo prosinec. — Smýšlení pevně. pad,
Vídeň
22 article
Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. . . . . . delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 t delší lhůty Německo šek a kr. Ih. za 100 m delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st delší lhůty . . .. Nový York za 100 doll. . . Italie šek a kr. lh. za 100 lir . » delší lhůty . . Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů . . delší lhůty Paříž šek a kr. Ih. za 190 lr. delší lhůly Curych a Basiloj šek a kr. lh. » » delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . .. delší lhůty . . . Berlínská bursa, 29. listopadu. (Zvl telefonogram »Nár. Listů«.) Po slabším za čátku se bursa brzo lehce zotavila, jelikož z Ameriky došly opět dobré zprávy železářské a z domáciho trhu hlášeno bylo oživení obchodu ve starém železe. Konec bursy minul klidně. Na trhu bankovním podnikány byly ze začátku realisace, jež kursy tísnily a výkazují skoro všecky banky vzdor pozdějšímu zlepšení přece jenom mírné kursovní ztráty. Výminkou byly jen akcie berlinské obch. spol., jež stouply asi o 1 proc. Trh dopravní byl na celé čáře slabšt a končí níže. Báňské hodnoty ze začátku klidné, později z důvodu nahoře zminěného lepší a favorisovány byly zejmena bochumské, jež nejvíce stouply (+ 2.25).— Trh kasovní byl nepravidelný a převládaly dnes po slušném stoupnutí v dřívějších dnech realisace. Schalker o 5.75, Concordia o 3, Nordstern a Eintracho o 2 proc. nižál, naproti tomu Hasper a Kato- vické o 2 proc. lepší. Jediný trh, kde byl obzvlště pevná nálada, byl trh ukládacích pa- pírů. Vedle rent rakouských a uherských stouply zejmena italské půjčky a znamenaly dnes po dlouhých létech al pari. Také čínské, bulharské. rumunské půjčky a španělské exterieury vyšší Soukromý diskont vyšší: 2.87 proe. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych
42 article
Z kasovních papírů: Concordia 278 — Eschweiler 187.50, Geisweider 146.—, Hoch dahl 15825, Katovické 185.75, Wilhelm 167.— Phiönix 125.75, Rh. Stahl 137.75, Schalker Gr 280 25, Westfalia 11775, Orenstein 101.50 Rh. Metall 93.—, Hasper 124.50, Donners- mark 192 60, Huldschinský 90 50, Vulean 192.25, Bismark 198.—, Caro 96.—, Hoesch 139 90, Georg-Marie 96 25, Königsborn 143 .25, Nordstern 218.—. Dodalečná bursa. Z Berlina, 29. listopadu (C.-B.) Kreditky 200.40, státní dráha 136.25, jižn dráha 16 50, Dise. com. 180.50, německá b. 200.40 obchodní b. 139.60, drážďanská b. 127.10, darmétadl ská banka 124.50, národní banka 102.90, dortmund ské 149 75, buštěhradské —.—, Henri 89..90, trans vaalské 161.50. Canada 112..25, Northern —.— středomořská 93.75, meridional 132 —, gotthardsk 162.75, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní —, uherská zlatá —.—, uherská korunová 94.25 italská 99.90. španělská 72. 20, turecké 101.50, severo nem. Ll. 105 25, hamburské p. —.—. — Kasovní Lauřina huť 184.90, dortmundské 42.10, bochumsko 170.50, gelsenkirchenské 167.75, Hibernia 165.60 harpenské 163 10. Consolidáce 301.50, Dannbm. —.— rak. bankovky 85.40, Vídeň na dl. —.—, Vídeň na krátko 85.30, Londýn na delší lh. 20 25, Londýn n krátko 20.411/2, Paříž 81.20, rubl 216.30, Amstero- dam 168 65. - Smýšlení: pevné. Z Berlína, 29. listop. (0 1 hod. 15 min odpol.) Kreditky 200.10, státní dráha 136.25, lombardy 16.50. Smýšlení pevné. Z Frankínrtu, 29. listop. (Telegr. závěračné kursy.) Úvěrní akcie 200.30, akcie spolučn. státní dráhy 136.60, papírová renta 99.05, stříbrná renta 99—, rak. zlatá renta 101.40, 4% korunová renta 95.90, uherská zlatá renta 99.90, uherská korunová renta 94.50, lombardy 16.60. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 29. listop. Dodatečná bursa.
Wilhelm 167 Stahl Orenstein Cara 96 Dis Henri 89 katovický Hasper Huldschinský Berlín Kanada Hibernia Vídeň Londýn Paříž Frankínrt Frankfurt Schalker Gr 280 25 Donner národní banka Lauřin huť 184.90 Eschweiler 187.50 Geisweider 146 Bismark 198 GeorgMarie
43 article
Kreditky 200.70, státní dráha 136.60, lombardy 16 60 Z Paříže, 29. listopadu. (Počáteční bursa. 3% renta 101.10, 31/2% půjčka 101.10. Smýšlen nepravidelné. Z Paříže, 29 listop (Telegr. závěračné kuirsy u Bpct. umořitelná renta 99.92, Bpet. renta 101.10. 3l/apel. renta 101.10 italská renta 100.15, rakouskv pozemkový úvěrní ústav 1205, státní dráha —.— lombardy —.—, turecké losy 106.75, směnky na Londýn 25.16, rakouská zlatá renta 101.35 uheno ská zlatá renta 102.50, otomanská banka 526.— tabáková režie 306.—. Smýšlení pevné.
Paříž Londýn Telegr
44 article
Trhy nazboti Bursa plodinová. x. V Praze, 29. listopadu. (Pův. zpráva »Nár, Listů«.) Na dnešní burse byla silnější nabídka domácího žita. Prodavači sice ještá nižší podání odmitali, ale smýslení značně ochablo. Mlýny byly, v koupích zdrželivé.z Prahy bylo placeno 70 kg téžké K 8.—, 72 až 73 kg K 8.15, 75 kg K 8.30. Pšenice podři- zenější jakosti byla naléhavě nabízena za ceny o 10. h levnější a byla prodávána 76—77 k z nádraží Františka Josefa za K 8.65, jinak byla prodávána pšenice česká za K 8.80. —9. 35, rakouská 79 kg za K 9.50. Nabídka ječmene nebyla silná, ceny zůstaly při klidném smýšlení nezměněny. Z Prahy byl prodáván za K 7.15 až 8.40. Ceny ovsa udržely se jen stěží n poslední výši. Nabídka byla vydatná, koupěchti- vost zdrželivá. Ceny skrovnějších druhů o 5 h. klesly. Z Prahy placen byl K 7 65 —7.85. Jinak byl prodáván z Tábora za K 7.40, z Pacova za K 7.33, z Počátek za K 7.20, z Krče za K 7.75—7.80. Řepka znamenala K 14.10, mák byl chabý a znamenal ruský K 26 z Prahy a český K 26 25—27.— Obili. Znamená se za 50 kg transito: pše- nice česká jakosti 76—79 kg K 8.80 až K 9.35, uherská 78 až 81 kg K 9.40 až K 9.65, moravská — až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 78 at 79 kg K 938 až K 9.50 česká stará jakost — kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakosti — kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito české jakosti 73 až 75 kg K 8.15 až 8.30, uherské ja- kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja- kosti — až — kg K0.— až 0 —, vadné — až — kg K 0 — až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K 0.— až K —.— ječmen výběr K 840 až 0.— první jakosti K 7.80 až K 7..90. střední K 7.50 at.
Bursa František Josef Řepka Praha Tábor Pacov Krč K 7.75 kg K 7 65 at
45 article
K 7.60, merkantilní K 7.20 až K 7.30, ječmen k selí K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—, oves rychlik 1901 K 7.75 až 7.80, prima 1901 K 770 až 7.75, merkantilní K 7.60 až 7.65, oves k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.— až K —.—, kukuřice uherská K 6.90 až K 7.—, cizozemská K 0.— až 0.—, cinqnantinová 1900 K 7.6 až K 7.75, nová 1901 K 640 až 6.50, cinquant. 1901 K 7.50 až 7.60, vike v česká K 0.— až —.—, haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—, pohanka K 0.— až 0—, proso K —.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů transito: pšeničná mouka č. 0 K 29.50 až K 30. 50, č. 1 K 29 — až K 29.50, č. 2 K 27 — až 28 — č. 2 —.— až K —.—, č. 3 K 24.— až 24.50, č. 4 K —.— až 23.—. č. 5 K —.— až K 21 50. č. 6 K 19. — až 20 50, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 14.— až K 14 50. Žilna mouka č. I. K 25.— až 25.50. č. II. K 24.— až 24 50, č. III. K 18 50 až 19.50, č. IV. K 14.50 at 15.50 — Pšeničné otruby jemné K 11.— at K 11 20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné K 11.50 až K 11.80 krupice K 29.50 až 30.50, zadina K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40 K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.——, čís.O K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís. 3 K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís. 6 K 32.—, čís. 7 K 29.— Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizen zimní K 14.— až 14.10, mák modrý český K 27 — až K 27 75 modrý ruský K 26 25 až 27.—, šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—-, kmin český K —.— až K —.—, holandský K 27 — ak K 27.50, haličský K —.— až K —.—, jetel bílý K 45.— až 82.—, švédský K —.— až K —. . — červený 1900 starý —.— až —.—, červený 1901 K 46.— až K 52.—, konopná semena uherska K —.— až K —.—, haličská K 12.— až K 12 25.
Repka 50 at kg
46 article
Iněná semena haličská K —.— až K —.— Luštěnlny. Ceny za 50 kg transito: fazole k vaření K 9.50 až K 10.50, ke krmení K 0.— a 0.—, boby K 0.— až 0.—, hrách Viktoria K 13.25 až14.—, k vaření žiutý K 10.— až K 11.50, k vaření zelený K 13..25 až K 13.75, ke krmení K — — až —, čočka K 10.50 až 16.50. Zeměnta. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 1.30 až K 1.60, k jídlu cizí K —.— až K —.— k pálení lihu K ——.— až K —.—. Skreb. Ceny za 50 kg. transito : pšeničný K 17 25 až K 21.75, rýžový K 30.— až K 32.— bramborový K 7.— až K 8. 75. Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uherské K 59.— až K 60.—, sádlo americké K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —.— Suišené ovoce. Ceny za 50 kg. Svestky če- ské K 8 50 až K 12.—, bosenské 110/120 až 80/85 K 16 — až K 20.—, srbské K —.— až K — víšně K 30.— až K 32.—, třešně K —.— až —.—, hrušky K 15.— až K 30.—, křížaly K 8.— až K 10 — Seno a sláma, Ceny za 50 kz transito: seno lisované K 425 až K 4.75, nelisované K 4.25 až 4.75, cizí K 4.— až 4.25; sláma cepy mlacena K 3.50 až K 3.75, ke krinení K 2.75 až 2 85 ke stlani K 2.50 až 2.70, cizí K 2.50 až 3.25. Čekanka. Sušena čekanka po 50 kilogramech K 7.20 až K 7.40. Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kz: Kvasnice lisované obilní K 70— až K 80.—, kvas- nice lisované pivní K 20 — až K 24.—; výpalky K —.— až K —.—,
Svestka Čekanka Viktoria kg K 7 50 K 20
55 article
Obili. M. Z Vídně, 29. listopadu. (Tlfgr. »Nár. Listů«.) Plodinová bursa. Na effek- tivním trhu byly ceny i smýšlení pevné. Na trhu terminovém na zlepšené záznamy berlinské, jakož i na chladné počasí byla poptávka čilejší. Ceny zlepšily se o 2—3 h. Znamenaly: pše- nice na jaro K 8.86, 8 891, žito na jaro 7.641, 7.65, kukuřice na květen-červen 5.09, 5. 90, oves na jaro 7.95, 7.97. Naposledy znamenaly pšenice na jaro 8.89, 8.90, žito na jaro 7.65. 7.66, kukuřice na květen-červen 5.90, 5.91, oves na jaro 7.96, 797, olej repkový poho- tový 37.—, 38.—. Z Vidně, 29. listopadu. (Telegram.) Pšenice na jaro K 8.86 až 8.87, žito na jaro K 7 64 až 7.65. kukuřice na květen červen K 5.89 až 5.90, oves na jaro K 7.95 až 7.96. — Smýšlení upevněně, Po časí studeně a krásné Z Pešti, 29, liztopadu. (Závěrečné kursy.) Pženlce povná, na duben 8.70 až 8.71, žito povné, na dubon 7.37 až 7.38, oven stálý, na duben 7.64 až 7.65, kukuřice stálá, na květon 5.59 až 5.60, řepka stálá, na zrpen 1902 nová kampaň 11.80 až 11.90. Počasi krásné, ale studené. Z Pešti, 29. listopadu. (C.-B.) Nabídky pše- nice byly mírné, koupěchtivost slabá, smý- šlení klidné. Obraty činily 10.000 q. Ceny upevněny. Ostatní druhy obilí byly nezměněny. Trh terminový byl zahájen smýšlením klidným. V dalším průběhu bylo smýšlení příznivější. — Počasí studené. Z Berlína, 29. listopadu. (Telegram.) Pšenice n prosinec 166.50, na květen 168.75, na červene —.—, žito na prosinec 139 25, na květen 143 75 na červenec —.—, oves na prosinec 150.75, na květen 154.75. Z Hamburku, 29. listopadu. (Telegram.) Pšenice pevná meklenburská 164.— až 168.—, žito upevn.,
Vídeň Pešť Berlín Hamburk