3
masthead
30. listopadu 1901.
5
article
Sněmovna odročila se do pondělí odpo-
ledlne.
Předseda zahajuje schůzi o 11. hod. 20 m. dop
a oznamuje blahopřání k narození arcikněžny Marie
Terezie, dále, že posl. Wolf vzdal se ma
dátu.
Panská sněmovna sděluje včerejší a předvčerejš
usnerení.
Posl. dr. Kurz podává pilný návrh na odpomo
z nouze, která následkem povodně a krapobití v Do-
mažlicích a okolních obcích dne 1. srpna t. r. na
stala. Návrh byl přímo přikázán výboru k úlev
nouze.
Návrhy podali poslanci: Kleewein a sp
na uslanovení lékárnických odborníků v ministerstvě
vnitra a u politických úřadů zemských: — Schu-
cker a sp. na povolení 40.000 K subvence sjezdu
německých přírodníkův a lékařů v Karlových Varech
v r. 1902; — V. Hrnbý a sp. na uspořádání ankety
pro úpravu vojenských dodávek se zřetelem k malo-
živnostnictvu.
Marie Terezia
Wolf
Posl
doktor
Kurz
V Hrnbý
Karlová Vary
6
article
Dotazy podali poslanci: dr. Schallk a sp
po jmenování železničního komisaře krakovského ře-
ditelství dra. Hertauxa ministerským vicetajemníkem
v ministerstvě železnic, v čemž jeví se prý naddržo-
vání Polákům na újmu Němců, tážíce se, hodlá-li
ministr upustit od dalšího zkracování německých
úřadníků, je-li si vědom, že národní čest a vědomo
německé nesnese dalšího ubližování a musilo by se
postaviti k obraně nejostřejším způsobem
— Romaněuk a sp. po událostech na lvov
ské universitě tážíce se ministra, vyžádá li si pří-
slušnou zprávu a dle ní rozhodne definitivně, zda
prozkoumá stížnosti ruských studentů na universitn
poměry lvovské, pokud jde o národní práva Rusu
chování se universilních úřadů k ruským studujícím
a professorům, co hodlá učiniti, aby dosavadní nedo-
statky odstranil a chránil rovnoprávnost zaručenou
státními základními zákony.
— posl. Kliemann a sp. po zadávání trafik
v Chomntově; — Eisenkolb a sp. po nezákon-
ném vypsání teplicko-šanovských voleb; — Iro
sp. po zabavení časopisu »Unverfälschte Deutsche
Schallk
Němec
Rus
Chomntov
Unverfälschte Deutsche
7
article
Wortě-;
— V. Hrubý a sp. po šikanování živnostníko
při vojenských dodávkách a po případě u libovolného
soudu pro nezachovávání jazykové rovnoprávnosti v
Slezsku
— Hybeš a sp. po jednání pražského magi-
strátu a místodržitelství proti pomocnické schůzi
obuvnické v Praze a po provádění zákona o nemo-
cenském pojíšťování; — Stein a sp. po zamýšleném
monopolisování školských sešitův a p. zboží; —
Prášek a sp. po chování se berních orgánů v mni-
chovo-hradišťského okresu k zemědělcům, stiženým
neúrodou: — Choc a sp. po jednání okres. hejt-
manství libereckém v záležitosti veřejné české školy
v Rozentále a po úřadování libereckého magistrátu;
— Zázvorka a sp. po chování se jakéhosi set
níka k záložním poddůstojníkům v Praze; -- Fresl
a sp. po jakési zastávce na budějovicko-želnavské
trati: — Kiltel a sp. po dopravních poměrech na
trati chomutovsko-podmokelské: — Berger a sp.
po konfiskační praxi jablonecké; — Urban a sp
po nestejném provádění zákona o potravinách; —
Hanich a sp. po zavedení oprav v poštovním do-
pravnictví; — Šilený a sp. po treslání záležníků
hlásících se slovem »zde«; — Klofáč a sp
po zabavení několika článkův o katolické církvi; —-
Kubr a sp. po chování se berních úřadů v hejt-
manství rakovnickém k několika hospodářům, posti-
ženým průtrží mračen.
V Hrubá
Hybeš
Stein
Prášek
Choc
Zázvorka
Fresl
Berger
Urban
Hanich
Klofáč
Kubr
Slezsko
Praha
Worta
8
article
Posl. dr. Pncher nalehal na zodpovědění svéh
dotazu po složení obecní rady karlovarské a před
seda odvětil, že vyrozumí o tom předsedu mini-
sterstva.
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na
Romančukův dotaz po událostech na lvovské
universitě, že dle zprávy rektorátu, místodržitelstv
a policejního ředitelství vydal výnos ze dne 20. t. m.,
jímž potvrzeno senátní usnešení, že nebylo ani třeba
nařizovati přísné vyšetřování. Duchovní úřady byly
vyzvány, aby oznámily, jak zakročily proti ruským
bohosloveům, již zúčastnili se výtržnosti. Při té při-
ležitosti mohou studující předněsti své stížnosti;
— na Wrabtzův po odborných školách n
vídeňské akademii výtvarných umění odkazem na
nedávné své vývody, popíraje připisovaný mu úmysl
ztrpčiti poslancům právo kritiky veřejných poměrů
ve formě dotazů. Ministerstvo učinilo s rektorátem
v čas, čeho bylo třeba
— na Lorberův po zřízení zvláštní skademie
technických věd ve Vídni, že takového ústavu nikde
není, ani zkušenosti. Ubezpečuje, že technické vědy
v akademii jsou stále dobře zastoupeny;
— na Slámův po průtahu s vyrozuměním
provodovských interessenlů o školním rozhodnutí
že vyvazovací kapitál s úroky byl deručen patroná-
nímu úřadu, čímž nemilá ta věc je nadobro odbyta
Posl. dr. Kramář jako předseda berního vý-
boru navrhl, aby předlohu o rozšíření dočasného
osvobození od činžovní daně přestaveb brněnských
k assanačním účelům byla projednána jako pilná,
čemuž sněmovna vyhověla.
Posl
doktor
Pncher
Hartel
Romančukův
Lorberův
Slámův
Kramář
Vídeň
vídeňský akademie výtvarný
9
article
Po stručněm ústním referátu posl. Mengra
byl přijat zákon ve 2. a 3. čtení.
Polom odevzdávány hlasovací lístky k výbo
rovým volbám, jež byly na jednacím pořadu.
Dále rokovalo se o pilném návrhu poslaneů
Peschky, Steinera, Tollingra, Kittla a spol. na
zrušení termínového obchodu.
Posl. Peschka dovozoval, že sněmovna vy-
slovila se nějednou pro zrušení a úplný zákaz
blanko-termínového obchodu. Podaná vládní před-
loha nevyhovuje zemědělským požadavkům. Stěžuje
si na nenáležité zastoupení hospodářů v někdejší
anketě o termínovém obchodě. Jen obchodníkům
záleží na zachování termínového obchodu. Lituje,
že ministerstvo orby nedbá přání a požadavkův
agrárnických. Kritisuje poměry na plodinové burse
vídeňské a soudí, že tu netřeba dbáti na Uhry, nebot
až bude odstraněn blanko-termínový obchod ve
Vídni, zanikne též v Uhrách. Prohlašuje, že odvo-
lává svůj pilný návrh a podá jiný, jímž vláda vy-
zývá se, aby odvolala svou předlohu a odbor náro-
dohospodářského výboru vypracoval předlohu o úpl-
ném zákazu blanko-termínového obchodu, Kdo by
zákaz přestoupil, má býti přísně trestán vězením
Zpráva o této nové předloze buď podána do týdne
(Pochvala.)
Posl. L. Stelner prohlašuje, že podané pilne
návchy nejsou obstrukční, nýbrž má se jimi způso-
biti rozprava o veledůležité věci hospodářské. Od-
volává se na nalebavá přání zemědělských korporaci
a interesentův, aby blanko termínový obchod byl
zrušen. Ministerstvo orby nedbá oněch přání.
Peschek
Steiner
Tollingr
Kittl
Posl
L Stelner
Polom
Uhry
Vídeň
10
article
Kritisuje jednání ministra orby a odporuje podané
vládní předloze. Hrozí proto rozhoděím bursovním.
již zničili již mnoho lidí svými nálezy. Bezpodstatné
jsou obavy, že po zákazu blanko termínového ob-
chodu všecek obchod s obilím přestěhuje se do Uher
naopak i tam musí blanko-termínový obchod zaká-
zati. Přimlouvá se za zastavení bursovní samo
správy a prohlašuje, že všichni lidoví postanci bez
rozdilu národnosti a politického postavení jsou po
vinni hlasovati pro Peschkův návrh. Žádá, by se
tom návrhu hlasovalo dle jmen a končí: Pryč
s blaníko termínovým obchodem! Pryč s bursovní
autonomil! Pryč s vídeňským pelechem na Táborské
ulici č. 6. (Pochvala.)
Posl. Kittel dovozoval, že návrhy jsouv
zájmu obyvatelstva, jež zápasí krušně o svou exi
stenci, a troufá, že sněmovna bude hlasovati pro
pilnost. Protestuje proti podáné vládní předloze.
Raději nic, než takový zákon. Je nedostatečnýa
proto jsou pilně návrby nutností. Bylo by hanbou.
kdyby sněmovna v tétotak důležilé věci nic nedě-
lala. Líčí bursovní rejdy a prohlašuje differenční
hiru za moderní luprčství. Býv. ministr orby Ledobur
uznal škodnost termínového obchodu, nynější to uznati
nechice.
Peschkův
Posl
Kittel
Ledobur
Uhry
Táborský ulice
11
article
Pojednává o nebezpečí, jež hrozí domáci pro-
dukeí obilní zejmena z Asie. Avšak vláda na to ne-
hledí. Podobným velkým nebezpečím je blanko-
terminový obchod, jebož zrušení neuškodí žádnému
obchodu obilnimu. Žádá, by se hlasovalo pro navrhy
a vláda byla nucena odvolati svou předlohu a udě
lati přítrž blanko-termínovému obchodu.
M.-předseda dr. Žáček pokáral dodatečně ně-
které výroky posl. Steinera a volal ho k pořádku.
Ministe orby bar. Gllovanelli odkazuje na s
džívější prohlášení v nárado- hospodářském výbore
o nynější záležitosti. Vláda uznává prý velký dosab
důležitost a nalehavost věci a jest ochotna podporova
a účastniti se výborových porad. Avšak tenkrát zdá se.
není pilnost ... (Výkřiky a přerušení. Posl. Iro
volá: Sedláci mají na pilno. Nechceme žádný zákon.
jimž by se terminový obchod utvrzoval, ale aby s
zrušil. Posl. Kutscher: Sedláci nebudou míti také
na pilno choditi k asentýrce. — Hluk. — Poslanee
Treuinfels volá: Svoboďa slova. Posl. Iro
Sedláci chtějí svobodu slova pro své zástupce. Posl.
Kutscher k Treuinfelsovi: Vy zde nemáte co do
toho mluvit. Posl. Treuiníe!s: Tolik jako vy.
doktor
Žáček
Steiner
Posl
Asie
12
article
Posl. Iro volá: Opat Treuinfels zastupuje sedm
voličů. Tomu je snadno napomínati zástupce lidu ke
klidu. Posl. Treuiníels: Tolik práva jako vy mám
laké. — Ustavičný nepokoj. Předse da zvonía
žádá za klid.)
Ministr Giovanelli (pokračuje): Není na
pilno zastávati se těchto návrhů, neboť se tím cestn
k cíli nezkrátí. Minístr zastává se odb. přednosty
bar. Becka, na něhož bylo útočeno. (Hlučný odpon
a výkřiky. Posl. Záz vorka volá: J. Exc. chce
zas jednou umývati mouřenína.) Je to výborný
úřadník. (Pokřiky a nepokoj. Posl. Prášek volá;
Jeho výborně vlastnosti neprospívají nám, ale užívá
jich k naší škodě 1) Bar. Beck má smysl pro země-
dělství. (Prudký odpor a výkřiky. Nepokoj. Předseua
opětně zvoní.) Vyslovuje mu proto díky. (Odpor
a oho 1) Spojení s »N. Fr. Pr.« prý neexistuje. (Po-
směšky, odpor a hluk.)
Postanec Kink prehlašuje, že nemluví jménem
pokrokové strany. Velké sněmovní strany soudí, že
termínový obchod má se zrušiti. Dovozuje, že
živnosti obilní, mlynářství a doprava utrpěly by
jednostranaým zrušením terminového obchodu
zemědělci by proto spaseni nebyli. Zrušení blanko
termínového olchodu se zřetelem na jednotně hospo
dářské území s Uhrami nemělo by žádoucího
úspěchu. Jest odpůrcem nelegálních obchodů. Zru-
šení mlecího řízení neprospělo hospodářům a ob-
chodu ublížilo. Zastává se plodinové bursy a roz-
hodčího soudu vídeňského a dokazuje nutnost blanko
termínového obchodu za daných poměrů. Myslí, že
olázka stane se pilnou, až rakouská vláda dohodne
se s uherskou o stejném postupu.
Posl
Opat Treuinfels
Giovanelli
Beck
Prášek
Francie
Uhry
13
article
Posl. Herzmanský líčil příčiny zeměděl
ského úpadku: velké výloby výrobní a skrovné ceny
obilí. Na láci obili působí také blankoterminový ob
chod, o jehož zrušení zemědělci doposud marně usi
lovali. Vyčitá ministerstvu orby, že nechává hynouti
rakouské zemědělství a nedbá všemožně o zlepšen
jeho existenčních poměrů. Rolníci by rádi, aby obil
platilo tolik, aby se dosáhlo pozemkové renty.
Sedláci čekají pouze na naše vyzvání a přijde jich
na tisíce a milliony na »Ringstrasse«, výmáhali mocí
čeho nemohou dosíci po dobrém. (Hlučná pochvala.
Žádost za zrušení blankotermínového obchodu je
slušná a neškodí nikomu. Vyzývá sněmovnu, aby
hlasovala pro pilnost, aby udělala se přítrž tomute
privilegovaněmu švindlu a loupeži. (Hlučná po-
chvala.)
Posl. Gross navrhuje konec debaty a pře
seda prohlašuje, že návrh je přijat. (Odpor.)
Hlavními řečníky byli zvoleni posl. Heimric
(pro) a Kubr (proti)
Předseda čte následující návrh poslane
Hagenhoíra: »Vláda vyzývá se, aby odvolala
svou předlohu, již mění a doplňují se některá usta-
novení zákona ze dne 1. dubna 1875 říš. zák. č. 67
o organisaci burs. Zároveň ukládá se odboru národo-
hospodářského výboru, jenž má podat o předloze
zprávu, aby vypracoval předlohu o úplném zákazu
bursovního termínového obchodu s obilím a mlýn-
skými výrobky na bursách i mimo ně, aby každý
přestupek tohoto zákona trestal se přísně vězením
zjednala se náležitá reforma plodinových burs. Odbor
podej nejděle ve čtyřech nedělích zprávu národo-
hospodářskému výboru a předloha buď nejdéle v dal-
ších 14 dnech podána sněmovně k důkladně po-
radě.«
Tomuto návrhu přizpůsobili se všichní navrho
vatelé, tak že bude se hlasovati jen o něm.
Posl
Herzmanský
Gross
Kubr
14
article
Posl. Kubr dovozoval, že vládní předloha ne
znamená zlepšení, ale zhoršení poměrů. Doráží na
olborného přednostu bar. Becka. Při této předloze
nemá vláda co dělati s českým národem, alese
všemi národnostmi a jeho strana vynasnaží se, aby
blanko-termínový obchod byl navždy odstraněn.
(Hlučná pochvala a po tlesk.)
Posl. Heimrich prohlásil vládní předlohu z
políček, zasazený zemědělslví, neboť nevyhovělos
ani v nejmenším hospodářským přáním. Blanko-ter
mínový obchod musí zrušiti se vzdor všemu úsil
ministerstva orby. Pochybuje, že přísné tresty v
vládní předloze by se kdy ukládaly. Ko nstatuje, že
nikdo neútočil na úřadní činnost ministra orby nek
odborného přednosty Becka. Vyčítalo se jim pouze
že nemají smyslu a srdce pro zemědělství. Rolnictvu
ne omůže to, co pro ně ministerstvo nyní činí. Řeč-
ník je povděčen, že se všech stran ozývají se hlasy
po zrušení termínového obchodu a prohlasuje, že
jeho strana bude hlasovati pro pilnost.
Po věcných opravách navrhovatelé vzdali se
slova.
K návrhu posl. Kühschelma hlasovalo s
dle jmen.
Pilnost byla přijata 230 proti 3
hlasům. (Hlučná pochvala v levo a mezi českými
radíkály.)
Takénávrh sám byl přijat.
Po vyřízení různých formálností byla schůze
v 5.15 hod. odp. ukončena.
Příští bude v pondělí ve 3 hod. odp.
Posl
Kubr
Beck
Blanka
Kühschelma
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. listopadu. (Parlamentn
krise.) Pověsti o brzkém rozpuštění říšské
rady dotýká se též jakýsi »konservativný po-
slanec« v »Inform.«, jenž doznává, že samo-
vláda, ba i nadvláda německé levice na říšské
radě náleží už k věcem přežilým a proto by
Němci měli všemožně dbáti, aby zachovali ny
nější ústavu a Körbrovu vládu a neměli by
jí, jak nyní činí, valiti do cesty překážku za
překážkou. Nynější taktika německé levice
mohla by míli jakýsi smysl jen tehdy, kdyby
měli záruku, že dojde-li na »císařský řez« —
a půjde-li to dále, jako nyní, nejděle za půl
léta na něj dojíti musí! — bude proveden
ve směru na levo. Ale »levá fagona« příštího
císařského řezu jest nyní holá nemož-
nost. Pisatel radí tedy Němcům z levice.
aby, dokud je čas, hleděli se vyrovnati s Če-
chy a pak ve spolku s Poláky postarali se
pevnou většinu, o niž by se mohla opříti čin-
nost příštího parlamentu.
Němec
Körbrův
Polák
Praha
16
article
»Nové Reformě« sděluje se z Vídně, že
dle pověstí, kolujících v parlamentě, ři í š s ká
rada bude rozpuštěna v prostinei.
rozpočet na rok 1902 bude vydán pomoe
§ 14. a nový parlament se zaujme ihned uber
ským vyrovnáním.
V Praze, 29. listopadu. (Svo l' á n
sněmů.) Zemský výbor haličský obdržel
včera zprávu z Vídně, že zemský sněm
halič'ský bude svolán na dni 29—31. pro-
since, aby přijal zatímný rozpočet na prve
čtvrilelí příštího roku a zvolil nový zemský
výbor.
V Praze, 28. listopadu. (O slo va nsk
university. »Galičaninu« sděluje se
z Vídně, že před podáním ruského pilného
návrhu, aby se ve Lvově zřídila samostatná
ruská universita, vyslalo polské kolo svého člena
poslance Valovského k Rumančukovi a oznámilo
mu, že Poláci jsou ochotni podporovati ruský
požadavek, aby se při lvovské universitě zřídily
parallelní stolice s vyučovacím jazykem ruským.
ne však samostalnou rnskou universitu, Ruský
klub setrval však na svém požadavku, aby se
Valovský
Rumančuk
Polák
Vídeň
Praha
Lvov
17
article
zřídila universita samostatná a teprve po případě
aby se zřídily parallelní stolice.
Videňský »Slavjanskij Věk« poznamenává
o nynějším universitním hnutf: »Praktických vý
sledků hnutí to asi míti nebude. Jestliže Če-
chové, disponující v parlamentě 83 hlasy, ne-
mohou se domoci druhé university, která jim
byla na jaře drem. Körbrem už slíben
a ač mají vše připraveno — i professory, i do
statečný počet posluchačů atd., co máme ři
o slovinské universitě v Lublani, když Slovinci
nemají dosud ani jediné úplné slovinské střední
školy, a o maloruské universitě ve Lvově, když
pro zřízenou nedávno stolici ruských déjin byl
nutno vyhledatí professora (Gruševského) v Rusku.
Slovinci mohou se nadíti leda toho, že diplomy
záhřebské university budou uznávány i v Ra-
kousku, čímž by se záhřebská universita mohl
státi střediskem všeho jihoslovanského student-
stva z Rakousko-Uherska a dočkala by se snad
i zřízení lékařské fakulty. Výhodnější by bylo
pro Slovince, kdyby se domáhali zřízení vyššího
slovinského obchodního učeliště v Terstě. Pro
haličské Rusy bylo by pak vhodnější, žádati,
aby černovecká univeršita byla změněna v ruskou,
než zřizovati novou universitu ve Lvově. Pr
tom bylo by nutno uvěsti do středních ško
ruských litérární jazyk velkoruský místo dosa
vadní maloruštiny, která budí v žácích smýšlen
protiruské a protislovanské . . .«
Středová schůze akademické mlá-
deže kFakovské lišila se valně e
schůze polských akademiků lvovských, jakos
Rus
Lublaň
Lvov
Rusko
RakouskoUhersko
zřízený lékařský fakulta
18
article
Krakov vůbec vyznamenává větší národní sho
vívavostí, než Lvov. Resoluce krakovských aka
demiků, o níž stručně sděleno už telegraficky
zní do slova: »Universitní polská mládež kra
kovská, shromáždéná na schůzi dne 27. t. m.
projevuje radost, že se nýní na různých stranách
nesvobodného světa slovanského vznášejí poža
davky po zřízení národních universit a vyslovuje
uznání původeům tohoto hnuti ve všech zemích,
vidouc v něm skutečný důkaz probuzení a mo-
hutnění rodného ducha slovanského. V otázce
ruské university ve Lvově zvláště vyjadřuje kra-
kovská polská mládež universitní mládeži ruské
své vřelé přání, aby se splnilo její přání stejně
spravedlivé, jako pro oba národy významné.
jsouc úplně přesvědčena, že splní-li se ono přání
bude národnost ruská v bratrské shodě praco-
vati pod heslem společných pro oba národy
ideálův.«
Konečně dodáváme, že dne 21. t. m. měl
též slovanští akademikově v Pešt
schůzi, v níž se přítomní Chorvatě, Srbové
Srba
Krakov
Lvov
19
article
Slováci vyslovili jednomyslně ve prospěch po
žadovaných slovanských universit a přijali re-
soluci, v níž 1. pozdravuji hnuti mezi stu-
dentstvem v Praze, ve Vídni a v Záhřebě
žádají, aby se snahy po zřízení slovinské uni-
versity v Lublani podporovaly všemi silami;
2. protestují proti zřízení vlašské universíty
v Terstě a 3. žádají, aby diplomy university
záhřebské byly uznávány také v Rakousku. —
Schůze peštská byla pozoruhodna i tím, že mezi
akademiky chorvatskými a srbskými panovala
úplná shoda, jež by mohla sloužiti za následo-
vání hodný příklad starším pánům v Chorvatsku
a v Dalmacii.
Z Pešti, 28. listopadu. (Činnost mi-
nistra pro království chor-
vatské.) V sobotní schůzi uherské sněmovny
předložil Kol. Szell obvyklou zprávu o činnosti
jednotlivých ministerstev v roce 1900. Všichni
uherští ministři podávají tu obvyklé zprávyo
své činnosti. Jen o ministru pro Chorvatsko,
Csehovi se praví, že nemá nic zvlášt-
ního, o člemž by podával zprávu.
Tento kratičký referát je sám sebou ovšem vý
mluvnější, než celé potištěné archy papíru.
Slovák
Praha
Vídeň
Záhřeb
Lublaň
Rakousko
Chorvatsko
Dalmacie
Pešť
20
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 29. listopadu,
Oktrojírka v oknpovaných zemích
(Z národních kruhů bosensko hercegovských.)
Okupačná vláda nevi, jak by se vymotala
z mnohonásobného uzlu věrskoosvětných zále-
žitostí, jejž byla sama zamotala svým nemíst-
ným opovážlivým a nezákonitým vměšováním do
věrsko-osvětných děl jak mohamedánů, tak pravo
slavných.
Ony nezvratné pravdy, které byly vyneseny
v posledních pamětných spisech představitelo
pravoslavného a mohamedánského obyvatelstva,
okupačná vláda nemůže vyvrátiti pouhým po-
píráním, i kroutí se jako litá zmije ve skřipei
nevědouc jak vyváznouti ze slepé uličky, do n ž
neprozřetelně sama se dostala, jak zodpovida
ony památné spisy a jak upokojiti mysli, kter
svým nerozumným a vyzývavým vměšováním
pobouřila, a jak uvésti pokoj a pořádek do
věrsko-osvětných poměrů okupovaných zemí.
Nevědouc a nevidouc, jak by mohla vy-
váznouti, vláda pomýšli na to, kterak by násil
ným rázem učinila těm věcem konec.
Ale k tomu by potřebovala nějaké příčiny
nějaké záminky.
Záminku sama si musí stvořiti, nemohouc
jí najíti v zemi a lidu.
Praha
21
article
Aby dosáhla, čeho si přeje, vláda vymýšl
to i ono, jen aby lid provokovala k nějakému
nepromyšlenému kroku, a násilím by chtěla
vypátrati nějaké spiknutí, nějakou agitaci, nějak
brozury, dráždící obyvatelstvo. A nemohoue
ničeho se dopátrati, vláda sama počala vymý-
šleti nějaká spiknutí a dala svými námezdníky
sepsati domnělé úmluvy mezi pravoslavnýmia
mohamedány za účelem spiknutí, vymýšlela pro-
volání ke vzpouřo, dala nalepovati buřičské
plakáty, a to vše jen proto, aby nahoře mohl
oklevetit okupované obyvatelstvo, aby ospravedl-
nila nepříznivou odpověď na parnětné spisy
nabyla záminky k násilnému oktrojování věrsko-
osvětného statutu bez účastenství obyvatelstva
proti jeho vůli.
A když jí ty šmejdy nepomohly, kdyžs
těmi spiknutlmi a proklamacemi nesmrtelně ško
dila, vláda docela ztratila hlávu a nyní počíná
prohledávati domy a příbytky jednotlivých mo
hamedánů a pravoslavných a některé i zavírati,
jen aby aspoň dva řádky mohla najíti, které by
ji posloužilý k jejímu účelu.
22
article
Nedávno byla domovní prohlídka v Tráv
níce u mohamedána Kazazoviče, jenž byl zavřen
a onehdy vláda dala policejně prohlédnout
obydli pravoslavného duchovního Stěpána Trifko
viče v Šarajavě, jemuž odneseny některé papíry
Podobně byla vykonána policejní prohlidka
u mohamedána Mehmeda efř. Deliče, jenž
uvězněn.
Vše to má předeházeti oktrojírce věrsko-
osvětného statutu. Oktrojírka má býti
vydána ještě do vánoc. Před tím má být
obyvatelstvo zastrašeno persekucí národních
vůdců a za hranicemi okupovaných zemí ma
vzbuzeno býti zdání, že vládě při vzdoru
buřičském smýšlení předákův mohamedánského
i pravoslavného obyvatelstva nic jiného nezbý-
valo, než přerušiti vyjednávání a oktrojovati.
Že vláda za tímto cílem jde, dávno se
pozorovalo, a bohužel pravoslavní metropolité
bosenští a hercegovští byli jí při tom po všechen
čas povolnými nástroji a společně s vládou
činili kroky u cařihradské patriaršije, zatím eo
vláda i metropolité vyjednávali s národním
vůdci pravoslavnými; vyjednávání pak s před-
staviteli národa bylo svévolně přerušeno, aby
vláda bez nich provésti mohla své.
Kazazovič
Mehmed
Delič
23
article
Úsilí národních vůdců pravoslavných po
dařilo se jak u patriaršije v Cařihrasdě, tak
u císaře a krále ve Vídní oktrojírku statutu na
čas odvrátiti, ale vláda, jak všechny známký
nasvědčují, chce ji prověsti přes to a stů.
co stůj.
Uskuteční-li okupačná vláda svůj zámě
následky toho budou nedohledné
Duchovenstvo spolu s obyvatelstvem zas
zas prohlašovalo, že oktrojovaného statutu ne
přijme a přijmouti nemůže, že nikdy neuzn
zákonité jeho platnosti a nespokojí se žádnon
úpravou věrskorosvětných poměrů, ktorá by ne
vycházela z vůle duchovenstva i obyvatelstva.
Oktrojovaný statut má za účel rozstrojiti
a potom za nedlouho zničiti pravoslavnou círke
i víru v okupovaných zemích. Slane-li se oktro-
jírka skutkem, účelu toho bude dosaženo.
Avšak my nemůžeme věřiti, že by vše-
obecná patriaršie cařihradská podala pomocnou
ruku k vykonáhí takového zločinu, který by
oktrojírkou byl spáchán na pravoslaví v Bosně
a Hercegovině. K tomu podle našeho přesvěd
čení nemůže se propůjčiti ani patriarch Jáchym III.
ani žádný člen sv. synodu. Naopak, my doufáme
a od nich očekáváme, že zapovědí nedůstojným
bosenským a hercegovským metropolitům, aby
v té věci jinověrecké vládě pomáhali.
Sama pak jinověrecká zemská vláda měl
by ještě jednou dobře se rozmystili, než ná-
silný krok vykoná. Nechť pohledne trochu dá
a hlouběji do budoucnosti a uvidí, že ani pro
ni samu nebude dobře, způsobí-li v lidu
k jehožto správě jest povolána, krajní rozhorčen
a svrchovanou duševnou bolesť, jaké ho dosud
dějiny ušetřily, jakkoli mu přinesly málo dobrého
a potěšného.
Jáchym III
Cařihrasda
Vídeň
Boseň a Hercegovina
24
article
Proti řeholím.
Dnešní »Offieie!« oznamuje nejnovější na-
řízení páně Waldeck-Rousseauovo, dle něhož se
ukládá co nějdůrazněji všem prefektům, aby
s největší přísností nad tím bděli, aby bývalí
členové řádů z Francie vypovězených jen za
podmínek státem ustanovených byli přijímáni do
služeb světského kněžstva.
Tak se oznamuje z Amiensu, že vláda dva
řeholníky, kteří v této diécesi službu světských
kněží zastávali, úradu zbavia, ponovadz pod-
mínkám zákonem předepsaným zadost ne
učinili.
Vlastenecká liga.
Vlastenecká liga (la Ligue des Patriotes)
jež byla před časem rozpušténa, podala žádos
za nové se ustavení. Ve shromáždění 6000 osob
jimž předsedal pan Galli, byl zvolen p. P. De
roulde předsedou. Ve výboru zasedají pp
Dausset, Sansboeuf, Massard atd.
osobnosti v Čechách velmi dobře známé. Schůze
se odbyla velmi klidně.
Boj o čínskou výpůjěku ve sně-
movně francouzské.
Pro návrh, aby předloha o činské výpůjčce
vzata byla za základ rokování podrobného, hla
sovalo 277 poslanců, proti 225 hlasů.
Proti predloze hlasovalo: 40 socialistů, 27
nationalistů, 65 členů pravice, 36 radikálo.
2 radikálové odštěp. a 55 progressistů. P e
ministerstvo byli ostatní radikálové, socialističu
radikálové, liberálové a krajní pravice, kteř
hlasujíce pro kabinet páně Waldeck-Rousseaudv
nechtěli, jak »Paris Nouvelles« podotýká, škodit
katolickým missiím v zemích východních.
Papežský delegát a plenění v Číně.
»Giornale d' Italia« uveřejňuje interviev
s markýzem Salvagorragem, italským vyslancem
v Pekině. Tento vyjádřil se o papežském dele-
gátu Favierovi velmi ostře; monsignor
plenil, jak jen mohl a potom ko-
řisť dal dražbou prodávati. Vy
slanec mimochodem prohlásil též, že věři, že
Čína odškodné přesně zapraví.
Rousseauův
Galli
Dausset
Sansboeuf
Massard
Paris Nouvelles
Salvagorrag
Offieie
Francie
Amiens
Čechy
Čína
pán Waldeck
kabinet pán Waldeck
radikál
Giornale d ' Italia
25
article
Protest berlínského tisku.
Jednohlasně usnesl se spolek »Berlínský
tisk« na protestu proti tomu, že sociálně-demo-
kratický redaktor Bredenbeck v Dortmundu
byv odsouzen pro tiskový přečin, byl spou-
tán veden po ulici a spoután do-
praven dále železnicí. Spolek ten
prohlašuje jednání to za snižování spisovatel-
ského stavu a žádá, aby po příklad
kulturních státův nebyli žurnalisté sta
věni na roveň se zločinci sprostými. Resoluee
má býti podána ministrům vnitra a soudnictví
jakož i říšskému sněmu. Berlinští žurnalisté po
dali tím pěkný vzor solidárnosti žurnalistické
do kteréž ale ovšem měli by pojmouti té
šmahem odsuzované a žalařované žurnalisty
polské.
Krise ve flnancích říše německé.
Výbory spolkové rady německé škrtáním
snížily sehodek v rozpočtu říše německé, po
vodně 140 millionů obnášející, asi na 60 mill
marsk. Také tento schodek nejsou s to ale
státy spolkové při vlastních bědných financíeh
krýti matrikulárními příspěvky. Má tudiž
polovice s chodku kryla býti — půjčkou-
Zlaté plody nese tedy militarism německý —
domu Rothschildovu i jiným domům ban
kovním.
Rothschildův
Dortmund
Bredenbeck
26
article
Denní zprávy.
— Zdar jihoslovanské universitě!
Manifestační schůze pro zřízení jihoslovanské
university, pořádaná »Slovanským klubeme
v neděli dne 1. prosince v » Národním domě«
na Král. Vinohradech o půl 3. hod. odpol.,
bude zase jednou skvělým slovanským dnem
v Praze a jak se nadíti Ize, výdatným posí-
lením styků mezi národem českým a Jiho-
slovany v Rakousku. Vážný podnět této ma-
nifestace, směřující k dobytí vysokého uči-
liště jihoslovanského pod nejrůznějšími, ale
také nejnicotnějšími, ano i nejneslušnějšími
záminkami jihoslovanským našim bratřim
odpíraného, jest zajisté nejvhodnějším moti-
vem i symbelem obnoveného důkazu bratrství
a solidarity, nás Slovany v Rakousku pojící
úžeji než širší svazek slovanské rodiny. Jednát
se o nejvyšší zájem kulturní, o universítu a
tu zajisté záhodno podržeti historickou chvlli
po jejím významu ve zřeteli. My Slované
nuceni jsme tento zájem hájiti proti sveře-
pému odpůrci osvěty neněmeckých národů
v říši rakouské, manifestacemi a sjezdy nu-
ceni jsme dobývati proti německému kultur-
trägru to, co nám náleží veškerým právem,
my stojime v zápase za osvětu proti jejímu
úhlavnímu nepřiteli — Němci. To bengál-
ským přímo světlem ozařuje vzájemné
postavení v říši nás Slovanů proti Němcům
a nejsme to my, kteří se mohou a mají při
tomto srovnání styděti. S pýchou a hrdostí
půjdeme také zejtra na universitní mani-
festaci do Národního domu vinohradskéhoa
po bratrsku uvítáme se s jihoslovanskými
bratry našimi. Dostavíť se z jich vůdcůa
zástupců: říš. posl. za Ptuj, dvorní rada
Král
Slovan
Němec
Praha
Iza
Rakousko
národní dům
27
article
Bedř. Ploj, říš. posl. za venkovské obce
gorické Oskar Gabršček, oba Slovinci
a dr. J. Feřri, říš. posl. za Zader, člen
chorvatské strany národní. I věc sama po
přednosti, ale také pozornost k vzácným
hostem vyžaduje co nejhojnějšího účastenství
při zejtřejší universitní manifestaci za naše
i všech Slovanů právo v této říši.
— Německá roztomilost. Brněnský orgán
pokrokových Němcův a po něm »Bohemia« lilo-
sofují o tom, co prý je příčinou velkých českých
»úspěchův« a jak prý to máme zařízeno, že
nám praporeček vezdy ukazuje na dobrou po-
hodu. Naše melhoda je prý velice jednoduchá.
Gabršček
doktor
J Feřri
Němcův
Bohemia
28
article
Jsme prý věčně nespokojený mi,
kdežto naopak Němci, nechť se jim třeba do
hlavy buší, jsou vděčná spokojenost. Následek
toho je, že Němců nikdo nedbá, kdežto kolem
nás všechno v Rakousku se točí. My Čechové
dáme prý si všechno zaplatit. Každá i ta nej-
přirozenější funkce státního organismu je prj
nám vítanou záminkou, žádati odměnu za to,
že jí překážeti nechceme. Stát prý klopiti musí
za normální projednání rozpočtu, jakkoli je to
akt, jejž nutno provésti v zájmu všech a nikoli
jen v interessu některé strany nebo něklerého
národa... A proto prý Němci z našeho jednáni
těžiti musejí a své jednání vpraviti v týž způ-
sob jako my. Musí prý býti konec učiněn dosa-
vadní německé roztomilosti. Také Němci vzpru-
žiti se museii při rozpočtu a vzepříti se polož-
kám pro ně z důvodů národních nepřijatelným,
zejmena ale schválení služného professorům na
české technice v Brně... Němci se vším jsou
spokojeni a ke všemu mlčí. To tvrditi mají
smělost listy strany, která se svými matadory
stála po tři léta v čele obstrukce. A dokonce
»roztomili« jsou ti naši páni odpůrci, když do-
kazují nám, že existence naše jim překáží a že
musíme býti vyhubeni. Že Němci nechtějí nie
více, je přirozeno. Poněvadž v ohledu jazyko-
vém všechno již mají. Jsou snad v ohledu jazy-
kovém se strany státu někde zkráceni? Ať se
Němec
Čecho
Rakousko
Brno
29
article
přihlásí. Nebyli zkráceni ani v době jazykových
nařízení, neboť již jednou jsme je vyzvali, a by
nám uvedli jediný případ z doby
půldruha roku, po kterou byla
jazyková nařízení v platnosti, že
by kdo byl těmito nařízení mi
utrpěl nejmenší ztráty hmotné
nebo že by jakýmkoli způsobem
byl poškozen na svém právu ná-
rodním. Jsme přesvědčeni, že by se nepři-
hlásil nikdo, kdybychom i cenu vypsali. Chystají-li
se páni nep voliti položky v rozpočtu, jakou je
na př. náklad na služné professorů na české
technice v Brně, dovedeme jim čeliti. Mrzkost
jejich i mizernost jeví se právě v tomto jieh
počínání, kde chystají se do boje, aby nás jako
synové a zástupci »Edelvolku« a »nejvzdělaněj-
šího« národa na světě připravili o kulturní vy-
moženost, na niž plné právo máme a kterousi
poctivě též zaplatíme.
— Volby do Úrazové pojišťovny dě
nické dnešního dne končí. Kdo z oprávně-
ných voličů hlasovací listky své posud neode-
vzdal a volby osobně zúčastniti se chce, musí
při odevzdání listků hlasovacích vykázati
se členskou legitimací. Volba koná
se v Úrazové pojišťovně dělnické na Poříčí č.z
a končí o 4. hod. odpolední. — Kdo by ne-
chtěl osobně volby se zúčastniti, nechť odevzdá
listky své během dopoledne v kanceláři českého
volebního sboru v Praze II., »u Štajgrů«.
Brno
Praha
30
article
— Pohřeb Josefa Kanderta. Za pře-
hojného účastonství všech kruhů obyvatelstva
pražského včera odpoledne konal se pohřeb
p. Josefa Kanderta, bývalého náměslka starosty
měst pražských, stavitele a majitele realit. Impo-
santním účastenstvím při poslední pozemské
cestě zesnulého vzdán byl zároveň hold památee
jeho za skvělý dar, kterým obmyslil Ústřední
Matici školskou. Pohřeb konal se z kostela sv.
Štěpána. Tam v hlavní lodi chrámové pře
ollářem byl vystaven mohutný katafalk, na
kterém spočívala bílá rakev s tělesnými ostatky
zesnulého. V průčelí katafalku vypínal se bal-
dachýn se stříbrnými třásněmi, po stranáeh
utvořen háj exotických květin a celý katafalk
ozářen několika řadami planoucích voskovic.
Před rakví položeny četné věnce se stuhami
barev národních, které mimo přibuzné věno-
vali: obec král, hlav. města Prahy, Ústřední
Matice školská, Sokol pražský, družstvo Nár.
divadla, spolek architektů a inženýrů v král.
českém, starosta dr. Srb, B. Bondy a j. N
podstavci před katafalkem, vavřínovým věncem
ovinutá nalézala se maska obličeje zesnulého,
zhotovená na památku pro Ú. M. Š. panem Al.
Rittichem. Na jiném podstavci nalézaly se řády
a vyznamenání zesnulého. Chrám byl přeplněn
Kandert
svatý . Štěpán
doktor
Srb
B Bond
M Š
Al
Rittich
Praha
Impa
Sokol pražský
národní . divadlo
spolek architekt