ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2c0de640-661f-11dc-8e89-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 33, work 3, person 60, org 20
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 30. listopadu 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 330.
4 article
Na ranní a odpol. listy U přilohami (Nauěný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka v pátek) pšedplácí se Praze v admínistraei a měsí sk-l ns čtvit leta . . . . : s dvojí čenáškou ašní aa čtvt leta ve tilaikách na měvsfe . . Peštout
Praha U přilohy Nauěný obzor
5 article
kgi ko zel
6 article
nrtkla : . .. s drojí zižilion sa měst Errk lek
7 article Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách. Co vypravoval předseda uherského ministerstva. Ve středové schůzi uherské sněmovny udála se zajímavá episoda při rozprav adresní, jež platila sice událostem minulým. ale nadzvedla záclonu způsobem tak neoby- čejným, že poskytuje zároveň velmi poučný pohled do vývoje poměrů mezi oběma po- lovinami říše. Mluvči strany lidové ve sněmovně uher ské obvinil totiž předsedu ministerstva Szella. že za zády svého předchůdce barona Banffa se dotřel do svého vůdčího postavení. Jak známo, ocitla se vláda uherská tehdejší její předseda Banffy v r. 1898 v ta- kovém bezvýchodném položení následkem odporu opposičních stran, že nejen všeck jeho akce vázla, ale dochovaly se z oné doby i pověsti, jakoby byl baron Banffy zabýval se už i myšlenkami absolutistickými. Krise takto vzniklá skončila pádem Banffo- vým, splynutím strany hraběte Apponyie s liberální stranou vládní a povoláním Szella za předsedu ministerstva. Události ony týkaly se této poloviny říše ve směru prozatímního upravení hospodář ského poměru, zvláště celní pospolitosti, jež založeny byly na tak zvané formuli Szel Ve zmíněné středové schůzi povstal předseda ministerstva Szell a odrážeje osobní útok, že se dotřel za zády Banffo- vými na křeslo předsedy ministerstva, podal o tehdejších událostech velmi obšírný výklad.
Banff Apponyi Praha uherský sněmovna ministerstvo Szella ministerstvo Szell
8 article
Zněl v podstatě takto: V době krise v prosine r. 1898 a v lednu r. 1899, pravil Szell, jsem zastával názor, že se má Banffy podporovati a vytrvati, protože většina sněmovní měla vůli pracovati, a že opposice jí v tom pře- kážela prostředky neparlamentními. Dopo- ručoval jsem jakožto východiště z nesnází smír a dohodu s opposicí, a to jsem též baronu Banffovi řekl. Na to požádána byla opposice, aby sestavila svá přání, což i uči- nila. Ve straně liberální panovalo o přáních opposice mínění, že se o nich ani nedá mluviti, protože opposice žádala, aby se stalo ujednání i o otázce samostatného celního území, a aby prozatím Uhry jako samostatný stát uzavíraly smlouvy s cizinou. Tenkráte, pokra- čoval Szell, jsem oznámil, aniž bych byl s kýmkoli z opposice mluvil, jak baronu Banffovi, tak i nynějšímu ministru financí Lukácsovi, jakým způsobem si myslím roz- řešení těchto otázek, co se týče zachování práva na samostatné celní území a uzaví- rání obchodních smluv, a odtud vzníkla tak zvaná Szellova formulka. Vláda podala o těchto názorech zprávu panovníkovi, načež mi baron Banffy 20. ledna 1899 oznámil rozkaz panovníkův, bych podal o svých ná- vrzích osobně výklad; tehdy, když i baron Banffy byl zatím k panovníkovi povolán, bylo mi uloženo, abych řídil usmíření oppo- sice, a když jsem prosil, aby ten úkol, jenž náleží předsedovi ministerstva, na mne nebyl vkládán, dostal jsem určitý rozkaz k tomu, o němž i baron Banffy věděl. Provedl jsem onen úkol poctivě. Sám mluvčí strany práva ví, že jsem se zdráhal převzíti předsednictv ministerstva, ale nemohl jsem déle se vzpí- rati, když mi král pravil: »Vídím, že rozmo- lově.
Banff Uher Lukács Szellův Banff
9 article
tání situace, na němž mi záleží, aby totiž v Uhrách obnoven byl pravidelný průběh věcí a aby v ústavním životě země ne- vznikly nijaké překážky, může dosaženo býti, když ujednání s opposicí, kteréž jste připravil, i ukončíte a provedete, a protože, jak se podobá, země si vás přeje, a i mé přání s tím se shoduje, chci, abyste převzal předsednictví ministerstva.« Podrobil jsem se, ale nikterak jsem se netlačil do po- předí. Tímto výkladem Szellovým dán klíč ku porozumění nejen událostí, jež na to v Uhrách až do ukončení posledních voleb následo- valy, vládě nynější většinu zjednaly ají i klidný postup nejsilnější strany opposiční, strany Košutovců, zabezpečily, ale poskytnut i rozhled do dalšího vývoje hospodářského vyrovnání s touto polovinou říše, nechť již vývoj tento bude se bráti na obou stranách souhlasně anebo různě. Jest zřejmo, že v tomto druhém pří padě přání opposice uherské: samostatné celní území, samostatné uzavírání obchodních smluv Uher s cizinou — není pouhou vi- dinou. Před čtyřmi léty bylo postavení oppo sice uherské již tak silné, že donutilo vládní stranu ke kompromissu, obsaženému ve for- muli Szellově, a od té doby se stanovisko její posílilo, zejmena známým návrhem no- vého celního tarifu v Německu, jehož ostř nejcitelněji zasáhne uherské zemědělství, ne- změní-li Německo ještě v poslední chvíli své názory. To však se nedá očekávati, přihléd- neme-li k obsahu odůvodnění, jakéž bylo říšskému německému sněmu podáno zároven s návrhem celního tarifu, spolkovou radou ještě přiostřeného.
Szellův Košutovec Uher Uhry Německo
10 article
V důvodech oněch se totiž vypočítávají mnohaleté přípravné práce, nesčetná dobro- zdání interessentů a odborníků, na nichž návrh celního tarifu se zakládá a jež zvý- šení cel obilních nepovažují za ústupek velkostatkářům německým, ale prohlašují je přímo za hospodářský zájem a nezbytnou potřebu všeho Německa. V rozhodujícíeh kruzích německých podle všeho pronikly obavy kruhů vojenských, že soustředěním obyvatelstva ve městech klesá vojenská zdat- nost jeho, a že branným silám německým nejlépe se prospěje — zvýšením obilních cel. Mimo to kruhy vojenské v Německu upozornily i na rostoucí množství nováčků, soudně před odvodem trestaných, což rovněž se pokládá za následek hromadění obyva- telstva ve velkých průmyslových obvodech a za nebezpečí pro vojenskou kázeň. Jest však neméně známo, že i některé významné kruhy v Císlajtanii na zvýšení obilních cel budují své naděje na těsnějšt hospodářské splynutí Cislajtanie s Německem. Nejen tedy nebezpečí, hrozící zemědělstv uherskému z německéhu celního tarifu pří- štího, ale i pozadí oněch snah v Cislajtanii, kteréž snaží se uvésti tuto polovinu soustát rakousko-uherského v tužší ještě hospodářské objetí Německa — jsou poplašnými signály pro uherské vlastence, aby se nedali pře- kvapiti událostmi, ale činili v čas přípravy k hospodářské obraně. Výklad předsedy ministerstva uherského Szella, zejmena v oněch částech, kde po- jednal o vzniku dle něho nazvané formulky, nezůstavuje nijakých pochybností o tom, že v Uhrách budou hledati ochranu proti no- vým událostem v oboru hospodářských po- měrů v Německu a snad i v Cislajtanii především v samostatném cel- ním ůzemí a v uzavírání samo- statných obchodních smluv s ci zinou Nechceme tím nijak říci, že by se v Uhrách obmezili jen na toto dvojí opa- tření.
Německo Uhry ministerstvo uherský Szella
11 article
Resignace posl. K. H. Wolfa. Z Vídně, 29. listopadu. (Zvl. tlígrm. »Nár. Listů. ) Zástupce městské skupiny trutnovské na říšské radě a zástupce okresu teplicko-duchcovsko- bílinského na sněmu království českého oznámi dnes listy presidentu poslanecké sněmovny hr- Vetterovi a nejvyššímu maršálku království českého kníž. Jiřímu Lobkovicovi, že se vzdává říšského a zemského mandátu. Přípis ten dostal předseda posl. sněmovny hr. Vetter dnes dopoledne. Bylo dosud zvykem, že pre- sident, když mu nějaký poslanec oznámil, že hodlá vzdáti se mandátu, podníkl pokus jej od vrátiti od záměru toho. Hr. Vetter pokusu ta- kového vůči K. H. Wolfovi nepodnikl a sděli jeho resignaci na počátku dnešní schůze. Posl. Wolf promluvil posledněž ve sně movně poslanecké při prvním čtení rozpočtu. Od té doby byl nějak zamlklý a zaražený e počinal si také v rozpočtovém výboru zdrželivě Předevčírem měl souboj s professorem libverd- ského ústavu Seidlem, jehož motivy byly nepolitické, čistě soukromé, ve kterých rol hraje choť jmenovaného pána. V listě zaslaném hr. Vettrovi ujišťuje Wolf, že se hodlá nyní výhradně věnovati re- dakci »Ostdeutsche Rundschau«. To však nen postačitelným důvodem pro jeho odhodlání vzdáti se činnosti parlamentní, naopak dlužno příčiny tohoto kroku hledati jinde: v motivu, který způsobil souboj posl. Wolfa s professorem libverdským Seidlem. Podobá se však, že věe má ještě jiné pozadí, které není dosti objasněno Chovají se po té stránce veškeré detaily v dů- věrnosti a tajnosti, jak příbuznými, což jest pochopitelno, tak sekundanty obou, což jest také pochopitelno.
Wolf Vetter Lobkovic Posl Seidl Vettr Vídeň Hradec teplickýduchcovský poslanecký sněmovna Ostdeutsche Rundschau
12 article
Možno pokládati jistým, že soubojem mezi prof. Seidlem a posl. Wolfem věc, které se týká, nebyla ještě odbytou, alespoň nepokládal ji za vyřízenu všeněmecký svaz, zvláště pak posl. dr. Tschan, olec pí. Seidlové. Na včera večer, tak se ubezpečuje z pramenů věro- hodných, svolal všeněmecký svaz do soukrom místnosti, nikoliv do parlamentu, nýbrž do vy- hrazené slně kavárny, která se nalézá pobliže budovy sněmovní, schůzi a tam povolán posl. K. H. Wolf. Podle bezpečných sdělení došlo ve schůzi té k bouřlivým seénám a naposledy došlo k prudkému výstupu mezi Wolfem n straně jedné a posl. Schönererem a Irem n straně druhé. Na konec byl posl. Wolí donucen k resignaci a schůzi opustil. Dnes sešel se všeněmecký svaz opětně k poradě, tentokráte v budově parlamentní. Schůzi bylo sděleno, že posl. Wolf mandátu svého se vzdal. Také tato schůze byl bouřlivá. O ostatních příhodách, které předeházely souboj posl. Wolfa s prof. Seidlem, se vypra- vují četně podrobnosti, které se však nehodí ku publikaci, jsouce povahy výhradně soukromé choulostivé. Nebudeme se jimi tedy zabývati, ale dlužno předpokládati, že situace, ve ktere
Seidl Wolf doktor Tschan Irma profesor
13 article
se octl posl. Wolf následkem afféry té, byla nade všechnu pochybnost vážnou, když neviděl z ní jiného východu, leč odchod ze sněmu vídeňského a též odchod ze sněmu českého. Kromě toho se dodává, že zavázal se písemně reversem, že nadále nezúčastní se činnosti sněmovní, ani života politického a že také by nepřijal volby, kdyby byl opětně zvolen na říš- skou radu anebo na sněm království českého. Není však povědomo, kým byl K. H. Wolf do- nucen k resignaci a tomuto reversu, zdali ro- dinou Seidlovou a Tschanovou či klubem, jehož byl dosud členem a fakticky vůdcem. Ve sněmovně roznesla fáma, že došlo dokonce na včerejší poradě všeněmeckého sdru- žení k násilnosti. Jen že se rozcházejí verse, kdo se jí dopustil. Na všechen způsob však tato záležitost nikterak neprospěje všeněmecké jednotě, jako ji neprospěla známá afféra posl. Herzoga. Jaké účinky bude míti osobní osud dosavadního poslance K. H. Wolfa na postavení strany všeněmecké v parlamentě a na její po- stavení ve voličstvu, dlužno vyčkati. Předpovidá se již nyní, že posl. Tschan nechce nižádným způsobem setrvati ve všeněmeckém svazu, nýbrž že chce vstoupiti do německo-nacionální jednoly, že jiní následovati budou jeho příkladu a že se všeněmecký svaz na říšské radě rozdvojí.
Wolf Seidlův Tschanová Herzog
14 article
K. H. Wolf stal se poslancem při vše obecných volbách r. 1887. Byl protikandidátem dosavadního zástupce městské skupiny trutnov- ské, dv. r. dra. Hallwicha. Volba byla spornou. Připadlo na něho 1553 hlasů a na Hallwicha 1534. Četné hlasy byly pochybné, b tvrdilo se tenkráte, že dr. Hallwich měl většinu 1 hlasu. Na prospěch Wolfův, který zvítězil tenkráte pomocí českých hlasů voličských, roz- hodl tehdejší okresní hejtman trutnovský, měst. rada Grim, který pak odebral se na odpoči- nek a nyní jest činným novinářsky v duchu krajně německo-nacionálním, ba všeněmeckém. Posl. Wolfovi podařilo se záhy soustřediti na sebe pozornost ve sněmovně výtržnostmi, které čelily jak proti praesidiu a proti jednotlivým poslancům, tak zvláště proti vládě. Hr. Baden pro výkřik: »To jest badenovské padoušství!« dal jej vyzvati na souboj na pistole, který se konal 25. září 1897 a byl tehda ministerský předseda lehce zraněn. Před tím měl posl. Wolí souboj s posl. Hořicou, pozdějí s posl. Gniewoszem; mimo to byl vyzván na sou- boj šavlemi poslancem na sněmu král. českého drem. Pinkasem. Souboj, který si odby! předevčírem, byl pátým, co jest poslancem. V bouřlivé schůzi dne 27. listopadu 1897 byl Wolf policií vyveden, protože však při tom do- pustil se násilí na policejní stráži, kterou bií holí, byl zatčen a dodán trestnímu soudu. V neděli 28. listopadu, jakmile byl kabinet hr.
Wolf doktor Hallwich Wolfův Grim Posl Hořica Pinkas Hradec
15 article
Badena propuštěn a nastolen kabinet barona Gautsche, poručil tento neprodleně propustiti Wolfa z vazby. V letošních volbách na říšské radě prošel Wolf velikou většinou proti kandi- dátu německo-pokrokovému dru. Bachmannovi, o kterém se míní, že nyní se bude ucházeti o uprázdněný mandát. — Ve sněmovně posla- necké uprázdněné sedadlo Wolfovo zaujal hned posl. Mallik. Z Vídně, 29. listopadu. Státní zastupi- telstvo vídeňské vzneslo žalobu na účastníky souboje bývalého poslance Wolfa s profes sorem Seidlem. Dosud v této věci vyslechnu sekundant WolfůvEdvard Stránský. Prol že Wolf není již poslancem, bude rozšířeno vyšetřování také na něj. Z Vídně, 29. listopadu. K resignaci posl. drobném prodeji: ranní čáslo o sobě . . . za 9 odpolední . . . . . . . za z k Ve dlialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10. odpolední . . . . . . . . Sh Inseraty platí se hotově napřed. Pieěplacená a šaserty přijíná sčnint stracs v Marísnské ulici č. a. Tam nacházejí na též redakne tlskárna a ezpedice „ Mirodnich Listá“. Bukopisy se nevzaesji.
Baden Gautsch Wolf Bachmann Wolfův Seidl WolfůvEdvard Stránský Vídeň Marísnský ulice Mirodnich Listat
16 article
Wolfa sděluje se ještě, že kromě jiných při- čin působily zde také neutěšené poměry řinanční»Ostdeutsche Rundschan« a marně úsili Wolfovo vymoci nějakou pomoe a podporu od všeněmeckého svazu.
Wolf Wolfův
17 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (75. schůze.) (Telefonická zpráva »Nár. Listů «.) Z Vídně, 29. listopadu Do parlamentu, který polací se mezi ži- votem a smrtí, padla jako rána z čista jasna zpráva o resignaci poslance K. H. Wolfa. Vzbudila všude velikou sensaci. Pře- třásány její motivy a její politický dosah, zvláště pro poměr obou národů v království českém a bylo slyšeti také hlasy, že nechat cokoli vypudilo tohoto poslance ze sněmovny, nechať morální tíseň, ve které se odhodlal slo- žiti mandát, jejž držel od r. 1897, není příčiny jakékoli radovati se z odchodu jeho. Nejméně pro Čechy. Pravda, byl z nejvýstřednějších od- půrců národa našeho nejvýstřednějším. Ale jsou druzí lepšími? Druzi netoliko ze všeněmeckého svazu ale také z ostatních stran německých, v první řadě německo-nacionální. Zda není Vše- německý svaz vlastním dítětem této jednoty? Zda-li K. H. Wolí nebyl odchován její duchem Wolf odešel, ale Wolfovina zůstala třeba bez něho. Jednu věc mu také odpůrce přizná: měl nepopíratelný talent řečnický a ještě víc agilační a byl zajímavým zjevem, který se na politickém obzoru vyhoupl s úžasnou rychlostí a nyní náhle, takořka kolmo, klesá. Zapadá na vždy? Jsou lidé, prý vědoucí, kteří tvrdí, že na dlouho. Pilné návrhy proti termínovému obchodu na burse obilní dnes projednány všechny tři.
Wolf Wolit Wolfovin Vídeň Čechy poslanecký sněmovna
18 article
Stalo se tak za pozornosti pramalé. Vysvětluje se nedostatek jeji zvláště tím, že théma, o které jde, jest s dostatek probráno všemi směry a se všech stránek, a že také stanovisko sněmovny i vlády jest pevně vytčeno. Tato připouští toliž toliko pronikavou změnu, parlament všakv ohromné většině a s ním veškeré zemědělstvo — malé i velké — lze říci, že také všichni konsumenti chtějí úplný zákaz, naprostou zá- pověď a celé zrušení obchodu toho. Tyto pro- livy se ukázaly také za rokování dnešníhoa nebyly překlenuty. Za české poslance z krá- lovství promluvil Kubr, za české poslance z markrabství Heimrich — oba spuhlasíli ve svých názorech a v rozhodném dlumočení jich. Roz- prava, která byla, vyjímaje poněkud hlučnou scénu za výkladu ministra orby bar. Giovanella, klidná a věcná, vyzněla v resoluci, kterou se vyzývá výbor, zabývající se vládní předlohou terminovém obchodu na burse plodinové, aby ji skoncoval do šesti neděl a podal o ní sněmovně zprávu. Zároveň udělena byla komisi direktiva, by se usnesla na zastavení termí- nového obchodu na burse obilni vůbee. Zajímavým byl poměr hlasů při pilnost návrhů těch. Pro ně povstalo 230, proti nim jen 7 poslanců. Tím jest pověděno, že tolo za- stavení má ve sněmovně odpůrců jenom tolik, kolik čítala dnešní menšina. Sněmovna, udílejíe výboru pro vyřízení předlohy o plodinové burse termín šest neděl, patrně se oddávala naději, že po šesti nedělích bude parlament ještě na živu.
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Pohlednice ze Stockholmu. Posílá Gaston Humbert. Víc než které jiné město připomínal m Stockholm naši Prahu, jak kontrastem tak po- dobností. Prvého je trochu víc, ba mnohem víc, počinaje od toho sic jednotvárně úhledného, ale oživeného zámku královského až po to velké množství vod, — druhého zas je dost málo, a redukuje se ta podobnost jenom na veliké činžáky, které stejně nevlídně a strnule trčí do modra vzduchu jako u nás. Nevlídně jen pro nájemníky, o nichž nevím vydávají li stejně s domácími a domovníky nespokojený list jako nájemníci pražští; ale za to pro pány domácí znamená rozložitý a vzhledem k seveřanskému svému slohu poněkud bachratý dům věc velmi milou a takořka usmívajíci se.
Humbert Stockholm Praha
20 article
Stockholm je něco docela jiného než Lon- dýn, Paříž nebo kterákoli jiná kapitála evrop- ská, která může růsti pohodlně všemi směry Stockholm, protože se tlačí k moři a ke svým rozkošným skjärám nezná velkých vzdálenostia má s důstatek volného prostoru vlastně jenom do výšin nebeských. Od středu města ze Stor- torgetu na jeho obvod je nanejvýše půl třetího kilometru a mezi tím ještě jsou vody a zhusta také skály, holé jako pleš v kanceláři plesni- víci, takže kousek stavebního místa jest vzác- ným jako milující tchyně a pěkný na něm dům, bez dluhu a přirážek nemilosrdných vynášt svému majiteli pohádkové živobytí. Tím spíše, když pravý obyvatel Stockholmu hrozně nerad se hýbe ode středu svého krásného a proto milého města: ve Stockholmu není tak jako v Londýně City, která by byla v noci a v neděli liduprázdná, přes to že v létě půl Stockholmu rozjede a rozlelí se daleko do skjär. Málo kde je tolik a tak útulných villegiatur jako ve Skjärgardu a na jezeře Mälavském, — ale také málo kde je tolik lidí, kteří po celé léto z mě- sta ani se nehnou leč do Djurgardenu, jako ve Stockholmě. Stockholm nezvětšil se o mnoho, co do své rozlohy, v posledních padesáti letech a přece počet jeho obyvatelstva se skoro ztrojnásobil. T tedy dělají ty činžáky vzpomenuté, jichž těžký
Stockholm Paříž Monitor Londýn Cita
21 article
styl dodává ulicím stockholmským zvláštního trochu jako dusivého rázu, zvláště tam, kde není dost svérázným, přecházeje v jednotvárnost a ba- nálnost činžáků celého světa. V Novém Yorku také se stavělo rostoucímu městu do cesty mnoho skal a překážek druhu měkčího, jako jsou bažiny a močály na Manhat- tanu. Ale tam to prostě odstranili a vysušili, dílem na nádherný Central-Park, dílem na ulice banálnější mnohem více, než kdekoli jinde, zde skály i vody zůstávají, asi ne tak pro nedostatek peněz, jako spíše pro lásku k pittoreskní přírodě a té rozmanitosti, která ze Stockholmu tvoř jedno z nejpřijemnějších měst evropských, ne-l celého světa. Jenom několik starých zahrad, sadů tabákových a obláskových vrcholíčků padlo za oběť novým stavbám, které pořád jako by se tulily ke Stadenu a kolem něho, malého t ostrůvku na rozhraní Mälaru a Saltsjönu, n němž více šíří než se vypíná ikrálovský slottel, zámek a staré, snad nejstarší město. Proto tedy činže je vysoká tak, jako jsou vysoké ty domy činžovní a Stockholm je domá- cích pánů eldoradem.
Nový York Stockholm Centralpark
22 article
Míti dům docela pro sebe tak jako velm zhusta v Londýně a i v Paříži bývá, ve Slock- holmě je vzácností, nehledě k letním sídlům Djursholmu, Saltsjöbadenu, ostrovům ve Skjär- gardu a malým jednoduchým předměstím Sundy bergu a Hornsbergu. Jenom na severu od Humle- gardenu, mezi témito sady a Idrottsparkem roz kládá se Villastaden, čtvrt villová s řadou vil a cottagí, nádherných a velkolepých, oddělených od sebe skvostnými zahradami a umělými mři žemi, v nichž bydlí zase jenom ti domácí páni z města, bohatci a aristokraté. Tedy tak jako u nás, i ve Stockholmě darmo touží tisíce drobných lidí po tom okamžiku, kdy budou moci s gustem zarážeti hřebík do vlastní zdi a bez obavy, že rozhorlený soused začne mlátit v odvetu na straně druhé. »Klein, aber mein ist das Haus, in dem ich wohne«, chlubi se nevím který německý hlemýžď, předmět zá- visti všech nájemníků. Nejsou banálními venkoncem domy stock- holmské, jak by z poznámky svrchu uvedené čtoucí snad se domníval. Jako Praha měla svoje Dientzenhofery, kteří vyzdobili ji stkvosly jež tvoři dosud krásu Prahy, tak Stockholm má
Míťa dům Huml Klein Dientzenhofer Londýn Paříž Slock Djursholm Praha Stockholm
23 article
svoje Tessiny, Nieodema a Karla Gustava, jichž vytříbený vkus ozdobil už Stockholm starý nejen budovami veřejnými, než i soukromými vzácné krásy, a v jejich šlépějích s úspěchem pracuje dnes kdo může. Asi málo který turista pře- hlédl krásný, holandským slohem zbudovaný Petersenska-Ruset na tržišti Munkbronu a hned vedle moderní budovu průmyslové banky Industrie bolaget od arehitekla Erika Josephsona s origi- nální gotickou fagadou. Pak zrovna v soused- ství Grand-Hotelu na Marieholmen elegantn Bolinderska-Huset v benátském slohu renais- sančním, s řeckými detaily od Helga Zetterwalla, nádherné domy ve čtvrti Ostermalmu od Lud- víka Petersona a professora Clasona a na Strand- wägen k Djurgardenu vedoucím dům Bünsow- ský a dům hraběte Hallwyhla na Hamugatanu proti parku Berzeliovu, — ale co mi tu platna jména architektů, majitelů a ulic, když nelze tento malý hymnus na činžovní domy stockholm- ské osvětliti několika obrázky! Ačkoli i na pouhých grafiekých reprodukcích nevynikl by pestrobarvý pískovec domu Sjöquistova nebo strakaté cihly Höganäsmagazinu firmy Wahlin a spol.
Nieodem Karel Gustav Josephson Zetterwall Peterson Clason Hallwyhl Berzeliův Stockholm Munkbron Grandhotel dům Bünsow Wahlin
24 article
Nejsem prvním aniž posledním, na něhož Stockholm působil hlubokým dojmem čistoty. úpravnosti a elegance. Věc ostatek dosti pocho- pitelná, vždyť je to residence. A divně mi bylo u srdce, když přítel stockholmský, po městě se mnou se procházející, tu a tam tak mimocho- dem podotýkal: »Tenhle pozemek k tomu neb onomu účelu dostalo město od krále . . . sem do tohoto klubu chodívá korunní princ . . tudy jezdívá král nejraději na procházku . . tady bydlí velmi dobrý přítel korunního prince, podplukovník B . . .« Nic divného tedy, když za takových okolnosti město dbá své úpravy — má pro koho, a když obyvatelstvo po pří- kladě těch vyšších míjí temné kouty, odlehlé hospůdky, černé a začouzené, vyhledávajíc ka- várny a restaurace vzdušně, čistě a elegantní. Může tak činiti tím spíše, ježto není tak chudé, aby musilo se vyhýbati troše přepychu a ježto ceny v těchto ústavech, dobrodějných zvláště pro staré mládence, jsou všude skoro stejné. Nic si tedy nepopadneš, zajdeš-li někamd kouta. Málokteré město má tolik bohatých re- staurací a elegantních kaváren jako Stockholm. neboť obyvatel Stockholmu potrpí si na zlacené. táflované stropy a umělecky zdobené stěny ve- likých siní s dlouhými řadami stolů, pokrytých bělostnými ubrusy, křišťálem a střibrema s houfem číslovaných číšníků ve fracích neza- maštěných a s ubrousky neumouněnými. Jména jako Operakällaren, Berns Salonger, Blanchs Café, Restaurant Grand-Hotel, Hotel Rydberg jiná vzbuzují dojista v každém turistovi, který kdy Stockholm navštívil, líbezné upomínky, aniž při tom labužníkem býti musl. V té příčině vzpomínal jsem ve Stockholmu Prahy kontrastem, a to velice silným.
Stockholm Praha Berns Salonger Blanchs café Grandhotel Rydberg
25 article
A ve Slockholmě tak jako všude ve Švědsku máš tu pěknou záruku, že nikdy hladov od stolu vstávati nebudeš. To onen pověstný Smörgas- brod je toho příčinou. V restaurantech švédskýeh není tak řečené table d'hole ve smyslu našem jí se la carte, leč že obědům za ceny určité a s určitým menu tak říkají. Před obědem zajdeš ke zvláštnímu stolu, za jehož užití čítají 50 öre až 1 korunu a tam vybereš sobě co hrdlo ráčí a dle libosti z vyložených jídel chut dráždících co chceš, jako šunku, řetkvičky. různé druhy solených a uzených nebo naklá- daných ryb, masa studená, chléb s máslem, kaviáry, sýry, všecko v pestré směsici jako ma- kartovská kytice. Jsi-li zvyklý jisté skromnosti a nemnoha jídlu z domova, najiš se skoro už u Smörgasbrodu, ale zvyk a způsob žádá, abys poručil si vedle toho ještě aspoň jedno jídlo. Ovšem turista je vyběhaný, hladový člověk poručí si hned ještě celý oběd. Nikde nepozorovati, že by Švéd volnosti Smörgasbrodu nadužíval: vezme tři, čtyři kousky. připije k tomu akvavitu neb jině nějaké jemn kořaličky a brousí sobě jenom chut. Že oběd takový nejpříjemnější je v za- hradní restauraci Hasselbacken u Djurgardenu, je známo v celé širé obci světoběžců. Veliká letní budova na mírném svahu, hned při vchodu stockholmské Stromovky, dole před ní širé pro- stranství s malými stolky kavárenskými pro ty, kteří spokojí se jen sklenicí piva, sodové vody. kávou neb podobným občerstvením, kdežto na- hoře ve výší prvního poschodí široká otevřená veranda — nečítaje sály pro připad nepříznivého
Švéd Slockholma Hasselbacken Djurgarden
26 article
času a pokojíky pro společnosti soukromé — pro ty, kteří tu chtějí obědvati, večeřeti a vůbee utratiti hodně peněz, ač nikoli víc než všude jinde, nechtějí-li. A co den naproti v dřevěném pavillonu hraje hudba, za niž nic se neplat na víc. Tedy cosi jako náš Žofin, jen že tady pořád je plno, ať jednotlivců, ať veselých společností, jakoby oběd dával se za darmo, ne za 6 korun. My, v našich poměrech stisněných společensky i politicky, nevíme co to je takový bujný živoo při šampaňském a bez otázky, co zejtra. Není kouře ve Stockholmě a není ulie plných prachu, přes to, že jsme tady v nej- horším létě. Skoro až stýská se nám po těch malebných postavách našich metařů, pittoreskních svým zevnějškem i svými způsoby, zvlášť když tak nenuceně šermují druhým, tím zahroceným koncem svého koštěte kolemjdoucím okolo nosu, nebo když proměňujíce ulice v říši oblačnou právě ve chvili odpolední, ke druhé hodině, kdy polomstvo naše, pro které pracu- jeme úmorně celý rok, jen aby o prázdninách se nadýchalo čerstvého vzduchu někde venku, pospichá do odpoledního vyučování. Aby ta mládež více dovedla si vážiti oteckého na- mahání, mají ti dobří meloucí lidé zvláště na ty ulice s vrchu, kudy do škol se chodl.
Žofina
27 article
Proti našim jsou metaři stockholmští ve- lice stydlaví, neboť vycházejí do práce už ve tři hodiny v noci a než se domorodec, nerci-li turista probudí a oči promne, jsou ti tam ulice jen se leskne a voní čistotou i vlhkou, pokropenou půdou. Lesknou se tak, jako stockholmští oby- vatelé, kteří rádi se pěkně strojí a elegantně si vedou, ve kteréž příčině dámy zasluhovaly by zvláštní kapitolu, nikoli pro nádheru a vzácné látky svých toilett, nýbrž pro jednoduchosť prostotu, v níž dovedou nalézti pravou eleganci. Tu opět Stockholm kontrastem působil, že drahé domoviny jsem vzpomínal. Zvláštní něhou dojímají stockholmské dámy a zdravým vzezřením, tak jakoby každá dovedla vládnout veslem aneb raketou, ale při tom nic na nich není buršikosního, jak bys s bázní oče- kával; jsou zdrželivy a nutí ke zdrželivosti.
Stockholm