2
masthead
V Praze, v sobotu dne 30. listopadu 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
U přilohami (Nauěný Obzor“ ve
středu a „Literární Hlidka
v pátek) pšedplácí se
Praze v admínistraei
a měsí
sk-l
ns čtvit leta . . . . :
s dvojí čenáškou
ašní
aa čtvt leta
ve tilaikách
na měvsfe . .
Peštout
Praha
U přilohy
Nauěný obzor
6
article
nrtkla : . ..
s drojí zižilion
sa měst
Errk lek
7
article
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Co vypravoval předseda
uherského ministerstva.
Ve středové schůzi uherské sněmovny
udála se zajímavá episoda při rozprav
adresní, jež platila sice událostem minulým.
ale nadzvedla záclonu způsobem tak neoby-
čejným, že poskytuje zároveň velmi poučný
pohled do vývoje poměrů mezi oběma po-
lovinami říše.
Mluvči strany lidové ve sněmovně uher
ské obvinil totiž předsedu ministerstva Szella.
že za zády svého předchůdce barona Banffa
se dotřel do svého vůdčího postavení.
Jak známo, ocitla se vláda uherská
tehdejší její předseda Banffy v r. 1898 v ta-
kovém bezvýchodném položení následkem
odporu opposičních stran, že nejen všeck
jeho akce vázla, ale dochovaly se z oné
doby i pověsti, jakoby byl baron Banffy
zabýval se už i myšlenkami absolutistickými.
Krise takto vzniklá skončila pádem Banffo-
vým, splynutím strany hraběte Apponyie
s liberální stranou vládní a povoláním Szella
za předsedu ministerstva.
Události ony týkaly se této poloviny říše
ve směru prozatímního upravení hospodář
ského poměru, zvláště celní pospolitosti, jež
založeny byly na tak zvané formuli Szel
Ve zmíněné středové schůzi povstal
předseda ministerstva Szell a odrážeje
osobní útok, že se dotřel za zády Banffo-
vými na křeslo předsedy ministerstva, podal
o tehdejších událostech velmi obšírný výklad.
Banff
Apponyi
Praha
uherský sněmovna
ministerstvo Szella
ministerstvo Szell
8
article
Zněl v podstatě takto: V době krise v prosine
r. 1898 a v lednu r. 1899, pravil Szell, jsem
zastával názor, že se má Banffy podporovati
a vytrvati, protože většina sněmovní měla
vůli pracovati, a že opposice jí v tom pře-
kážela prostředky neparlamentními. Dopo-
ručoval jsem jakožto východiště z nesnází
smír a dohodu s opposicí, a to jsem též
baronu Banffovi řekl. Na to požádána byla
opposice, aby sestavila svá přání, což i uči-
nila. Ve straně liberální panovalo o přáních
opposice mínění, že se o nich ani nedá
mluviti, protože opposice žádala, aby se stalo
ujednání i o otázce samostatného
celního území, a aby prozatím Uhry
jako samostatný stát uzavíraly
smlouvy s cizinou. Tenkráte, pokra-
čoval Szell, jsem oznámil, aniž bych byl
s kýmkoli z opposice mluvil, jak baronu
Banffovi, tak i nynějšímu ministru financí
Lukácsovi, jakým způsobem si myslím roz-
řešení těchto otázek, co se týče zachování
práva na samostatné celní území a uzaví-
rání obchodních smluv, a odtud vzníkla tak
zvaná Szellova formulka. Vláda podala o
těchto názorech zprávu panovníkovi, načež
mi baron Banffy 20. ledna 1899 oznámil
rozkaz panovníkův, bych podal o svých ná-
vrzích osobně výklad; tehdy, když i baron
Banffy byl zatím k panovníkovi povolán,
bylo mi uloženo, abych řídil usmíření oppo-
sice, a když jsem prosil, aby ten úkol, jenž
náleží předsedovi ministerstva, na mne nebyl
vkládán, dostal jsem určitý rozkaz k tomu,
o němž i baron Banffy věděl. Provedl jsem
onen úkol poctivě. Sám mluvčí strany práva
ví, že jsem se zdráhal převzíti předsednictv
ministerstva, ale nemohl jsem déle se vzpí-
rati, když mi král pravil: »Vídím, že rozmo-
lově.
Banff
Uher
Lukács
Szellův
Banff
9
article
tání situace, na němž mi záleží, aby totiž
v Uhrách obnoven byl pravidelný průběh
věcí a aby v ústavním životě země ne-
vznikly nijaké překážky, může dosaženo
býti, když ujednání s opposicí, kteréž jste
připravil, i ukončíte a provedete, a protože,
jak se podobá, země si vás přeje, a i mé
přání s tím se shoduje, chci, abyste převzal
předsednictví ministerstva.« Podrobil jsem
se, ale nikterak jsem se netlačil do po-
předí.
Tímto výkladem Szellovým dán klíč ku
porozumění nejen událostí, jež na to v Uhrách
až do ukončení posledních voleb následo-
valy, vládě nynější většinu zjednaly ají
i klidný postup nejsilnější strany opposiční,
strany Košutovců, zabezpečily, ale poskytnut
i rozhled do dalšího vývoje hospodářského
vyrovnání s touto polovinou říše, nechť již
vývoj tento bude se bráti na obou stranách
souhlasně anebo různě.
Jest zřejmo, že v tomto druhém pří
padě přání opposice uherské: samostatné
celní území, samostatné uzavírání obchodních
smluv Uher s cizinou — není pouhou vi-
dinou. Před čtyřmi léty bylo postavení oppo
sice uherské již tak silné, že donutilo vládní
stranu ke kompromissu, obsaženému ve for-
muli Szellově, a od té doby se stanovisko
její posílilo, zejmena známým návrhem no-
vého celního tarifu v Německu, jehož ostř
nejcitelněji zasáhne uherské zemědělství, ne-
změní-li Německo ještě v poslední chvíli své
názory. To však se nedá očekávati, přihléd-
neme-li k obsahu odůvodnění, jakéž bylo
říšskému německému sněmu podáno zároven
s návrhem celního tarifu, spolkovou radou
ještě přiostřeného.
Szellův
Košutovec
Uher
Uhry
Německo
10
article
V důvodech oněch se totiž vypočítávají
mnohaleté přípravné práce, nesčetná dobro-
zdání interessentů a odborníků, na nichž
návrh celního tarifu se zakládá a jež zvý-
šení cel obilních nepovažují za ústupek
velkostatkářům německým, ale prohlašují je
přímo za hospodářský zájem a nezbytnou
potřebu všeho Německa. V rozhodujícíeh
kruzích německých podle všeho pronikly
obavy kruhů vojenských, že soustředěním
obyvatelstva ve městech klesá vojenská zdat-
nost jeho, a že branným silám německým
nejlépe se prospěje — zvýšením obilních
cel. Mimo to kruhy vojenské v Německu
upozornily i na rostoucí množství nováčků,
soudně před odvodem trestaných, což rovněž
se pokládá za následek hromadění obyva-
telstva ve velkých průmyslových obvodech
a za nebezpečí pro vojenskou kázeň.
Jest však neméně známo, že i některé
významné kruhy v Císlajtanii na zvýšení
obilních cel budují své naděje na těsnějšt
hospodářské splynutí Cislajtanie
s Německem.
Nejen tedy nebezpečí, hrozící zemědělstv
uherskému z německéhu celního tarifu pří-
štího, ale i pozadí oněch snah v Cislajtanii,
kteréž snaží se uvésti tuto polovinu soustát
rakousko-uherského v tužší ještě hospodářské
objetí Německa — jsou poplašnými signály
pro uherské vlastence, aby se nedali pře-
kvapiti událostmi, ale činili v čas přípravy
k hospodářské obraně.
Výklad předsedy ministerstva uherského
Szella, zejmena v oněch částech, kde po-
jednal o vzniku dle něho nazvané formulky,
nezůstavuje nijakých pochybností o tom, že
v Uhrách budou hledati ochranu proti no-
vým událostem v oboru hospodářských po-
měrů v Německu a snad i v Cislajtanii
především v samostatném cel-
ním ůzemí a v uzavírání samo-
statných obchodních smluv s ci
zinou
Nechceme tím nijak říci, že by se
v Uhrách obmezili jen na toto dvojí opa-
tření.
Německo
Uhry
ministerstvo uherský Szella
11
article
Resignace posl. K. H. Wolfa.
Z Vídně, 29. listopadu.
(Zvl. tlígrm. »Nár. Listů. )
Zástupce městské skupiny trutnovské na
říšské radě a zástupce okresu teplicko-duchcovsko-
bílinského na sněmu království českého oznámi
dnes listy presidentu poslanecké sněmovny hr-
Vetterovi a nejvyššímu maršálku království
českého kníž. Jiřímu Lobkovicovi, že se
vzdává říšského a zemského mandátu. Přípis
ten dostal předseda posl. sněmovny hr. Vetter
dnes dopoledne. Bylo dosud zvykem, že pre-
sident, když mu nějaký poslanec oznámil, že
hodlá vzdáti se mandátu, podníkl pokus jej od
vrátiti od záměru toho. Hr. Vetter pokusu ta-
kového vůči K. H. Wolfovi nepodnikl a sděli
jeho resignaci na počátku dnešní schůze.
Posl. Wolf promluvil posledněž ve sně
movně poslanecké při prvním čtení rozpočtu.
Od té doby byl nějak zamlklý a zaražený e
počinal si také v rozpočtovém výboru zdrželivě
Předevčírem měl souboj s professorem libverd-
ského ústavu Seidlem, jehož motivy byly
nepolitické, čistě soukromé, ve kterých rol
hraje choť jmenovaného pána.
V listě zaslaném hr. Vettrovi ujišťuje
Wolf, že se hodlá nyní výhradně věnovati re-
dakci »Ostdeutsche Rundschau«. To však nen
postačitelným důvodem pro jeho odhodlání
vzdáti se činnosti parlamentní, naopak dlužno
příčiny tohoto kroku hledati jinde: v motivu,
který způsobil souboj posl. Wolfa s professorem
libverdským Seidlem. Podobá se však, že věe
má ještě jiné pozadí, které není dosti objasněno
Chovají se po té stránce veškeré detaily v dů-
věrnosti a tajnosti, jak příbuznými, což jest
pochopitelno, tak sekundanty obou, což jest
také pochopitelno.
Wolf
Vetter
Lobkovic
Posl
Seidl
Vettr
Vídeň
Hradec
teplickýduchcovský
poslanecký sněmovna
Ostdeutsche Rundschau
12
article
Možno pokládati jistým, že soubojem mezi
prof. Seidlem a posl. Wolfem věc, které se
týká, nebyla ještě odbytou, alespoň nepokládal
ji za vyřízenu všeněmecký svaz, zvláště pak
posl. dr. Tschan, olec pí. Seidlové. Na
včera večer, tak se ubezpečuje z pramenů věro-
hodných, svolal všeněmecký svaz do soukrom
místnosti, nikoliv do parlamentu, nýbrž do vy-
hrazené slně kavárny, která se nalézá pobliže
budovy sněmovní, schůzi a tam povolán posl.
K. H. Wolf. Podle bezpečných sdělení došlo ve
schůzi té k bouřlivým seénám a naposledy
došlo k prudkému výstupu mezi Wolfem n
straně jedné a posl. Schönererem a Irem n
straně druhé. Na konec byl posl. Wolí donucen
k resignaci a schůzi opustil.
Dnes sešel se všeněmecký svaz opětně
k poradě, tentokráte v budově parlamentní.
Schůzi bylo sděleno, že posl. Wolf mandátu
svého se vzdal. Také tato schůze byl
bouřlivá.
O ostatních příhodách, které předeházely
souboj posl. Wolfa s prof. Seidlem, se vypra-
vují četně podrobnosti, které se však nehodí ku
publikaci, jsouce povahy výhradně soukromé
choulostivé. Nebudeme se jimi tedy zabývati,
ale dlužno předpokládati, že situace, ve ktere
Seidl
Wolf
doktor
Tschan
Irma
profesor
13
article
se octl posl. Wolf následkem afféry té, byla
nade všechnu pochybnost vážnou, když neviděl
z ní jiného východu, leč odchod ze sněmu
vídeňského a též odchod ze sněmu českého.
Kromě toho se dodává, že zavázal se písemně
reversem, že nadále nezúčastní se činnosti
sněmovní, ani života politického a že také by
nepřijal volby, kdyby byl opětně zvolen na říš-
skou radu anebo na sněm království českého.
Není však povědomo, kým byl K. H. Wolf do-
nucen k resignaci a tomuto reversu, zdali ro-
dinou Seidlovou a Tschanovou či klubem, jehož
byl dosud členem a fakticky vůdcem.
Ve sněmovně roznesla fáma, že došlo
dokonce na včerejší poradě všeněmeckého sdru-
žení k násilnosti. Jen že se rozcházejí verse,
kdo se jí dopustil. Na všechen způsob však
tato záležitost nikterak neprospěje všeněmecké
jednotě, jako ji neprospěla známá afféra posl.
Herzoga. Jaké účinky bude míti osobní osud
dosavadního poslance K. H. Wolfa na postavení
strany všeněmecké v parlamentě a na její po-
stavení ve voličstvu, dlužno vyčkati. Předpovidá
se již nyní, že posl. Tschan nechce nižádným
způsobem setrvati ve všeněmeckém svazu, nýbrž
že chce vstoupiti do německo-nacionální jednoly,
že jiní následovati budou jeho příkladu a že se
všeněmecký svaz na říšské radě rozdvojí.
Wolf
Seidlův
Tschanová
Herzog
14
article
K. H. Wolf stal se poslancem při vše
obecných volbách r. 1887. Byl protikandidátem
dosavadního zástupce městské skupiny trutnov-
ské, dv. r. dra. Hallwicha. Volba byla
spornou. Připadlo na něho 1553 hlasů a na
Hallwicha 1534. Četné hlasy byly pochybné, b
tvrdilo se tenkráte, že dr. Hallwich měl většinu
1 hlasu. Na prospěch Wolfův, který zvítězil
tenkráte pomocí českých hlasů voličských, roz-
hodl tehdejší okresní hejtman trutnovský, měst.
rada Grim, který pak odebral se na odpoči-
nek a nyní jest činným novinářsky v duchu
krajně německo-nacionálním, ba všeněmeckém.
Posl. Wolfovi podařilo se záhy soustřediti na
sebe pozornost ve sněmovně výtržnostmi, které
čelily jak proti praesidiu a proti jednotlivým
poslancům, tak zvláště proti vládě. Hr. Baden
pro výkřik: »To jest badenovské padoušství!«
dal jej vyzvati na souboj na pistole, který se
konal 25. září 1897 a byl tehda ministerský
předseda lehce zraněn. Před tím měl posl. Wolí
souboj s posl. Hořicou, pozdějí s posl.
Gniewoszem; mimo to byl vyzván na sou-
boj šavlemi poslancem na sněmu král. českého
drem. Pinkasem. Souboj, který si odby!
předevčírem, byl pátým, co jest poslancem.
V bouřlivé schůzi dne 27. listopadu 1897 byl
Wolf policií vyveden, protože však při tom do-
pustil se násilí na policejní stráži, kterou bií
holí, byl zatčen a dodán trestnímu soudu.
V neděli 28. listopadu, jakmile byl kabinet hr.
Wolf
doktor
Hallwich
Wolfův
Grim
Posl
Hořica
Pinkas
Hradec
15
article
Badena propuštěn a nastolen kabinet barona
Gautsche, poručil tento neprodleně propustiti
Wolfa z vazby. V letošních volbách na říšské
radě prošel Wolf velikou většinou proti kandi-
dátu německo-pokrokovému dru. Bachmannovi,
o kterém se míní, že nyní se bude ucházeti
o uprázdněný mandát. — Ve sněmovně posla-
necké uprázdněné sedadlo Wolfovo zaujal hned
posl. Mallik.
Z Vídně, 29. listopadu. Státní zastupi-
telstvo vídeňské vzneslo žalobu na účastníky
souboje bývalého poslance Wolfa s profes
sorem Seidlem. Dosud v této věci vyslechnu
sekundant WolfůvEdvard Stránský. Prol
že Wolf není již poslancem, bude rozšířeno
vyšetřování také na něj.
Z Vídně, 29. listopadu. K resignaci posl.
drobném prodeji:
ranní čáslo o sobě . . . za 9
odpolední . . . . . . . za z k
Ve dlialkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10.
odpolední . . . . . . . . Sh
Inseraty
platí se hotově napřed.
Pieěplacená a šaserty přijíná sčnint
stracs v Marísnské ulici č. a.
Tam nacházejí na též redakne
tlskárna a ezpedice „ Mirodnich Listá“.
Bukopisy se nevzaesji.
Baden
Gautsch
Wolf
Bachmann
Wolfův
Seidl
WolfůvEdvard Stránský
Vídeň
Marísnský ulice
Mirodnich Listat
16
article
Wolfa sděluje se ještě, že kromě jiných při-
čin působily zde také neutěšené poměry
řinanční»Ostdeutsche Rundschan«
a marně úsili Wolfovo vymoci nějakou pomoe
a podporu od všeněmeckého svazu.
Wolf
Wolfův
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(75. schůze.)
(Telefonická zpráva »Nár. Listů «.)
Z Vídně, 29. listopadu
Do parlamentu, který polací se mezi ži-
votem a smrtí, padla jako rána z čista jasna
zpráva o resignaci poslance K. H.
Wolfa. Vzbudila všude velikou sensaci. Pře-
třásány její motivy a její politický dosah,
zvláště pro poměr obou národů v království
českém a bylo slyšeti také hlasy, že nechat
cokoli vypudilo tohoto poslance ze sněmovny,
nechať morální tíseň, ve které se odhodlal slo-
žiti mandát, jejž držel od r. 1897, není příčiny
jakékoli radovati se z odchodu jeho. Nejméně
pro Čechy. Pravda, byl z nejvýstřednějších od-
půrců národa našeho nejvýstřednějším. Ale jsou
druzí lepšími? Druzi netoliko ze všeněmeckého
svazu ale také z ostatních stran německých,
v první řadě německo-nacionální. Zda není Vše-
německý svaz vlastním dítětem této jednoty?
Zda-li K. H. Wolí nebyl odchován její duchem
Wolf odešel, ale Wolfovina zůstala třeba bez
něho.
Jednu věc mu také odpůrce přizná: měl
nepopíratelný talent řečnický a ještě víc agilační
a byl zajímavým zjevem, který se na politickém
obzoru vyhoupl s úžasnou rychlostí a nyní
náhle, takořka kolmo, klesá. Zapadá na vždy?
Jsou lidé, prý vědoucí, kteří tvrdí, že na
dlouho.
Pilné návrhy proti termínovému obchodu
na burse obilní dnes projednány všechny tři.
Wolf
Wolit
Wolfovin
Vídeň
Čechy
poslanecký sněmovna
18
article
Stalo se tak za pozornosti pramalé. Vysvětluje
se nedostatek jeji zvláště tím, že théma, o které
jde, jest s dostatek probráno všemi směry a se
všech stránek, a že také stanovisko sněmovny
i vlády jest pevně vytčeno. Tato připouští toliž
toliko pronikavou změnu, parlament všakv
ohromné většině a s ním veškeré zemědělstvo
— malé i velké — lze říci, že také všichni
konsumenti chtějí úplný zákaz, naprostou zá-
pověď a celé zrušení obchodu toho. Tyto pro-
livy se ukázaly také za rokování dnešníhoa
nebyly překlenuty. Za české poslance z krá-
lovství promluvil Kubr, za české poslance z
markrabství Heimrich — oba spuhlasíli ve svých
názorech a v rozhodném dlumočení jich. Roz-
prava, která byla, vyjímaje poněkud hlučnou
scénu za výkladu ministra orby bar. Giovanella,
klidná a věcná, vyzněla v resoluci, kterou se
vyzývá výbor, zabývající se vládní předlohou
terminovém obchodu na burse plodinové, aby ji
skoncoval do šesti neděl a podal o ní sněmovně
zprávu. Zároveň udělena byla komisi direktiva,
by se usnesla na zastavení termí-
nového obchodu na burse obilni
vůbee.
Zajímavým byl poměr hlasů při pilnost
návrhů těch. Pro ně povstalo 230, proti nim
jen 7 poslanců. Tím jest pověděno, že tolo za-
stavení má ve sněmovně odpůrců jenom tolik,
kolik čítala dnešní menšina. Sněmovna, udílejíe
výboru pro vyřízení předlohy o plodinové burse
termín šest neděl, patrně se oddávala naději, že
po šesti nedělích bude parlament ještě na živu.
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Pohlednice ze Stockholmu.
Posílá Gaston Humbert.
Víc než které jiné město připomínal m
Stockholm naši Prahu, jak kontrastem tak po-
dobností. Prvého je trochu víc, ba mnohem
víc, počinaje od toho sic jednotvárně úhledného,
ale oživeného zámku královského až po to velké
množství vod, — druhého zas je dost málo,
a redukuje se ta podobnost jenom na veliké
činžáky, které stejně nevlídně a strnule trčí do
modra vzduchu jako u nás. Nevlídně jen pro
nájemníky, o nichž nevím vydávají li stejně
s domácími a domovníky nespokojený list jako
nájemníci pražští; ale za to pro pány domácí
znamená rozložitý a vzhledem k seveřanskému
svému slohu poněkud bachratý dům věc velmi
milou a takořka usmívajíci se.
Humbert
Stockholm
Praha
20
article
Stockholm je něco docela jiného než Lon-
dýn, Paříž nebo kterákoli jiná kapitála evrop-
ská, která může růsti pohodlně všemi směry
Stockholm, protože se tlačí k moři a ke svým
rozkošným skjärám nezná velkých vzdálenostia
má s důstatek volného prostoru vlastně jenom
do výšin nebeských. Od středu města ze Stor-
torgetu na jeho obvod je nanejvýše půl třetího
kilometru a mezi tím ještě jsou vody a zhusta
také skály, holé jako pleš v kanceláři plesni-
víci, takže kousek stavebního místa jest vzác-
ným jako milující tchyně a pěkný na něm
dům, bez dluhu a přirážek nemilosrdných vynášt
svému majiteli pohádkové živobytí. Tím spíše,
když pravý obyvatel Stockholmu hrozně nerad
se hýbe ode středu svého krásného a proto
milého města: ve Stockholmu není tak jako
v Londýně City, která by byla v noci a v neděli
liduprázdná, přes to že v létě půl Stockholmu
rozjede a rozlelí se daleko do skjär. Málo kde
je tolik a tak útulných villegiatur jako ve
Skjärgardu a na jezeře Mälavském, — ale také
málo kde je tolik lidí, kteří po celé léto z mě-
sta ani se nehnou leč do Djurgardenu, jako ve
Stockholmě.
Stockholm nezvětšil se o mnoho, co do své
rozlohy, v posledních padesáti letech a přece
počet jeho obyvatelstva se skoro ztrojnásobil. T
tedy dělají ty činžáky vzpomenuté, jichž těžký
Stockholm
Paříž
Monitor
Londýn Cita
21
article
styl dodává ulicím stockholmským zvláštního
trochu jako dusivého rázu, zvláště tam, kde není
dost svérázným, přecházeje v jednotvárnost a ba-
nálnost činžáků celého světa.
V Novém Yorku také se stavělo rostoucímu
městu do cesty mnoho skal a překážek druhu
měkčího, jako jsou bažiny a močály na Manhat-
tanu. Ale tam to prostě odstranili a vysušili,
dílem na nádherný Central-Park, dílem na ulice
banálnější mnohem více, než kdekoli jinde, zde
skály i vody zůstávají, asi ne tak pro nedostatek
peněz, jako spíše pro lásku k pittoreskní přírodě
a té rozmanitosti, která ze Stockholmu tvoř
jedno z nejpřijemnějších měst evropských, ne-l
celého světa. Jenom několik starých zahrad, sadů
tabákových a obláskových vrcholíčků padlo za
oběť novým stavbám, které pořád jako by se
tulily ke Stadenu a kolem něho, malého t
ostrůvku na rozhraní Mälaru a Saltsjönu, n
němž více šíří než se vypíná ikrálovský slottel,
zámek a staré, snad nejstarší město.
Proto tedy činže je vysoká tak, jako jsou
vysoké ty domy činžovní a Stockholm je domá-
cích pánů eldoradem.
Nový York
Stockholm
Centralpark
22
article
Míti dům docela pro sebe tak jako velm
zhusta v Londýně a i v Paříži bývá, ve Slock-
holmě je vzácností, nehledě k letním sídlům
Djursholmu, Saltsjöbadenu, ostrovům ve Skjär-
gardu a malým jednoduchým předměstím Sundy
bergu a Hornsbergu. Jenom na severu od Humle-
gardenu, mezi témito sady a Idrottsparkem roz
kládá se Villastaden, čtvrt villová s řadou vil
a cottagí, nádherných a velkolepých, oddělených
od sebe skvostnými zahradami a umělými mři
žemi, v nichž bydlí zase jenom ti domácí páni
z města, bohatci a aristokraté.
Tedy tak jako u nás, i ve Stockholmě darmo
touží tisíce drobných lidí po tom okamžiku, kdy
budou moci s gustem zarážeti hřebík do vlastní
zdi a bez obavy, že rozhorlený soused začne
mlátit v odvetu na straně druhé. »Klein, aber
mein ist das Haus, in dem ich wohne«, chlubi
se nevím který německý hlemýžď, předmět zá-
visti všech nájemníků.
Nejsou banálními venkoncem domy stock-
holmské, jak by z poznámky svrchu uvedené
čtoucí snad se domníval. Jako Praha měla
svoje Dientzenhofery, kteří vyzdobili ji stkvosly
jež tvoři dosud krásu Prahy, tak Stockholm má
Míťa dům
Huml
Klein
Dientzenhofer
Londýn
Paříž
Slock
Djursholm
Praha
Stockholm
23
article
svoje Tessiny, Nieodema a Karla Gustava, jichž
vytříbený vkus ozdobil už Stockholm starý nejen
budovami veřejnými, než i soukromými vzácné
krásy, a v jejich šlépějích s úspěchem pracuje
dnes kdo může. Asi málo který turista pře-
hlédl krásný, holandským slohem zbudovaný
Petersenska-Ruset na tržišti Munkbronu a hned
vedle moderní budovu průmyslové banky Industrie
bolaget od arehitekla Erika Josephsona s origi-
nální gotickou fagadou. Pak zrovna v soused-
ství Grand-Hotelu na Marieholmen elegantn
Bolinderska-Huset v benátském slohu renais-
sančním, s řeckými detaily od Helga Zetterwalla,
nádherné domy ve čtvrti Ostermalmu od Lud-
víka Petersona a professora Clasona a na Strand-
wägen k Djurgardenu vedoucím dům Bünsow-
ský a dům hraběte Hallwyhla na Hamugatanu
proti parku Berzeliovu, — ale co mi tu platna
jména architektů, majitelů a ulic, když nelze
tento malý hymnus na činžovní domy stockholm-
ské osvětliti několika obrázky! Ačkoli i na
pouhých grafiekých reprodukcích nevynikl by
pestrobarvý pískovec domu Sjöquistova nebo
strakaté cihly Höganäsmagazinu firmy Wahlin
a spol.
Nieodem
Karel Gustav
Josephson
Zetterwall
Peterson
Clason
Hallwyhl
Berzeliův
Stockholm
Munkbron
Grandhotel
dům Bünsow
Wahlin
24
article
Nejsem prvním aniž posledním, na něhož
Stockholm působil hlubokým dojmem čistoty.
úpravnosti a elegance. Věc ostatek dosti pocho-
pitelná, vždyť je to residence. A divně mi bylo
u srdce, když přítel stockholmský, po městě se
mnou se procházející, tu a tam tak mimocho-
dem podotýkal: »Tenhle pozemek k tomu neb
onomu účelu dostalo město od krále . . . sem
do tohoto klubu chodívá korunní princ . .
tudy jezdívá král nejraději na procházku . .
tady bydlí velmi dobrý přítel korunního prince,
podplukovník B . . .« Nic divného tedy, když
za takových okolnosti město dbá své úpravy
— má pro koho, a když obyvatelstvo po pří-
kladě těch vyšších míjí temné kouty, odlehlé
hospůdky, černé a začouzené, vyhledávajíc ka-
várny a restaurace vzdušně, čistě a elegantní.
Může tak činiti tím spíše, ježto není tak chudé,
aby musilo se vyhýbati troše přepychu a ježto
ceny v těchto ústavech, dobrodějných zvláště
pro staré mládence, jsou všude skoro stejné.
Nic si tedy nepopadneš, zajdeš-li někamd
kouta.
Málokteré město má tolik bohatých re-
staurací a elegantních kaváren jako Stockholm.
neboť obyvatel Stockholmu potrpí si na zlacené.
táflované stropy a umělecky zdobené stěny ve-
likých siní s dlouhými řadami stolů, pokrytých
bělostnými ubrusy, křišťálem a střibrema
s houfem číslovaných číšníků ve fracích neza-
maštěných a s ubrousky neumouněnými. Jména
jako Operakällaren, Berns Salonger, Blanchs
Café, Restaurant Grand-Hotel, Hotel Rydberg
jiná vzbuzují dojista v každém turistovi, který
kdy Stockholm navštívil, líbezné upomínky, aniž
při tom labužníkem býti musl.
V té příčině vzpomínal jsem ve Stockholmu
Prahy kontrastem, a to velice silným.
Stockholm
Praha
Berns Salonger
Blanchs café
Grandhotel
Rydberg
25
article
A ve Slockholmě tak jako všude ve Švědsku
máš tu pěknou záruku, že nikdy hladov od stolu
vstávati nebudeš. To onen pověstný Smörgas-
brod je toho příčinou. V restaurantech švédskýeh
není tak řečené table d'hole ve smyslu našem
jí se la carte, leč že obědům za ceny určité
a s určitým menu tak říkají. Před obědem
zajdeš ke zvláštnímu stolu, za jehož užití čítají
50 öre až 1 korunu a tam vybereš sobě co
hrdlo ráčí a dle libosti z vyložených jídel chut
dráždících co chceš, jako šunku, řetkvičky.
různé druhy solených a uzených nebo naklá-
daných ryb, masa studená, chléb s máslem,
kaviáry, sýry, všecko v pestré směsici jako ma-
kartovská kytice. Jsi-li zvyklý jisté skromnosti
a nemnoha jídlu z domova, najiš se skoro už
u Smörgasbrodu, ale zvyk a způsob žádá, abys
poručil si vedle toho ještě aspoň jedno jídlo.
Ovšem turista je vyběhaný, hladový člověk
poručí si hned ještě celý oběd.
Nikde nepozorovati, že by Švéd volnosti
Smörgasbrodu nadužíval: vezme tři, čtyři kousky.
připije k tomu akvavitu neb jině nějaké jemn
kořaličky a brousí sobě jenom chut.
Že oběd takový nejpříjemnější je v za-
hradní restauraci Hasselbacken u Djurgardenu,
je známo v celé širé obci světoběžců. Veliká
letní budova na mírném svahu, hned při vchodu
stockholmské Stromovky, dole před ní širé pro-
stranství s malými stolky kavárenskými pro ty,
kteří spokojí se jen sklenicí piva, sodové vody.
kávou neb podobným občerstvením, kdežto na-
hoře ve výší prvního poschodí široká otevřená
veranda — nečítaje sály pro připad nepříznivého
Švéd
Slockholma
Hasselbacken
Djurgarden
26
article
času a pokojíky pro společnosti soukromé —
pro ty, kteří tu chtějí obědvati, večeřeti a vůbee
utratiti hodně peněz, ač nikoli víc než všude
jinde, nechtějí-li. A co den naproti v dřevěném
pavillonu hraje hudba, za niž nic se neplat
na víc.
Tedy cosi jako náš Žofin, jen že tady pořád
je plno, ať jednotlivců, ať veselých společností,
jakoby oběd dával se za darmo, ne za 6 korun.
My, v našich poměrech stisněných společensky
i politicky, nevíme co to je takový bujný živoo
při šampaňském a bez otázky, co zejtra.
Není kouře ve Stockholmě a není ulie
plných prachu, přes to, že jsme tady v nej-
horším létě. Skoro až stýská se nám po těch
malebných postavách našich metařů, pittoreskních
svým zevnějškem i svými způsoby, zvlášť když
tak nenuceně šermují druhým, tím zahroceným
koncem svého koštěte kolemjdoucím okolo
nosu, nebo když proměňujíce ulice v říši
oblačnou právě ve chvili odpolední, ke druhé
hodině, kdy polomstvo naše, pro které pracu-
jeme úmorně celý rok, jen aby o prázdninách
se nadýchalo čerstvého vzduchu někde venku,
pospichá do odpoledního vyučování. Aby ta
mládež více dovedla si vážiti oteckého na-
mahání, mají ti dobří meloucí lidé zvláště
na ty ulice s vrchu, kudy do škol se
chodl.
Žofina
27
article
Proti našim jsou metaři stockholmští ve-
lice stydlaví, neboť vycházejí do práce už ve
tři hodiny v noci a než se domorodec, nerci-li
turista probudí a oči promne, jsou ti tam
ulice jen se leskne a voní čistotou i vlhkou,
pokropenou půdou.
Lesknou se tak, jako stockholmští oby-
vatelé, kteří rádi se pěkně strojí a elegantně si
vedou, ve kteréž příčině dámy zasluhovaly by
zvláštní kapitolu, nikoli pro nádheru a vzácné
látky svých toilett, nýbrž pro jednoduchosť
prostotu, v níž dovedou nalézti pravou eleganci.
Tu opět Stockholm kontrastem působil, že drahé
domoviny jsem vzpomínal.
Zvláštní něhou dojímají stockholmské dámy
a zdravým vzezřením, tak jakoby každá dovedla
vládnout veslem aneb raketou, ale při tom nic na
nich není buršikosního, jak bys s bázní oče-
kával; jsou zdrželivy a nutí ke zdrželivosti.
Stockholm