ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 2c1f6d10-660c-11dc-a69b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 30 celkem · entity: person 56, place 77, org 9, work 2
1 masthead
12. dubna 1901. Crslo 100.
2 masthead
NÁRODNÍ LTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
kandidáti socialističti zvítězí v Madridě a Bilbau. k. Z Kolína n. R., 11. dubna »Köln. Zeitung« oznamuje z Madridu. že španělský ministr vnitra ve včerejší mini sterské radě obracel pozornost na vážnou tvářnost dělnické krise v Andaluzii, jakož na možnost mezinárodních zápletek, kdyby protikatolické projevy měly trvat dále kdyby měly býti namířeny také proti cizím konsulátům. Tonlonské slavnosti. Z Toulonu, 10. dubna. (C.-B.) O ho stině pronesl velitel křižáku »Pelayo« pří pitek, ve kterém pravil, že pokládá sez šťastna, že je tlumočníkem španělské vlády španělských námořníkův a celého národa Připíjí zdaru Francie a jejího krásného ná mořnictva. Velitel jedné z obou ruských minonosel děkoval ve své odpovědi na přípitek presi denta Loubeta, ujišťuje, že slova Loubetova proniknou do srdcí všech Rusů. Připíjí slávě Francie a zdaru jejího námořnictva i jej armády. Po hostině president Loubet a vé voda Janovský prohlíželi s balkonu rad nice pořádané benátské slavnosti; oběma do- stalo se nadšených ovací. er. Z Paříže, 11. dubna. Časo pi sy líčí situaci s ohledem na slavnosti v Toulonu takto: Rusové zůstávají spojenci Franciea Italové stávají se dobrými sousedy. Časopis »Eclair« praví, že návštěva italských lodí v Toulonu jest něco více nežli zdvořilostí. Každým způsobem znamená pozoruhodné zlepšení francouzskoitalských stykův, kteréz pro příště nemůže zůstati bez vlivu na se- skupení evropských vojenských sil, bude-l se jednati o rozřešení velkých mezinárod ních otázek, jejichž obrysy se doposuo ještě zcela rozhodně na obzoru neukazují V Italii se nemluví o alliane nýbrž o přátelství, a to již něco zna mená naproti známému odmítavému chován se Crispiovu oproti Francii.
Köln Rus Loubet Janovský Italos Madrid Bilbao Kolín Toulon Francie Paříž
5 article
F. Z Toulonu, 11. dubna. Zdejší po licie střeží větší počet osob, které přijely z cizozemska. Jsou v podezření, že chtějí po čas slavností způsobiti nemilé výtržnosti. Z Toulonu, 11. dubna. (C-B.) O při jímání na prefektuře ujistil předseda gene rální rady varského kraje presidente Loubeta, že vláďa může spoléhati na bez podmínečné spolupůsobení kraje, půjde-li o to brániti republiku proti jakýmkoliv uchvatite lům. President Loubet děkoval za tuto oddanost a doložil, že republice nehrozí ni jaké nebezpečí, budou-li republikáni bdít svorně nad ústavou. Biskup toulonský pravil ve sve řeči, že láska k církvi katolickému knězi ne brání milovati svou vlast. President Loube odvětil, že ti, v jejichž srdcích sídlí lásk k vlasti, sdružená s náboženským přesvěd čením, mohou a musí působiti pro jednotu Francouzův. Z Toulonu, 11. dubna. (C.-B.) Vé voda Janovský dal dnes jmenem krále italského odevzdati řády ministrům a vyšším důstojníkům námořnickým. Loubet navštívil dopoledne námořni ckou i občanskou nemocnici. Na celé cestě poděl níž tvořilo vojsko špalír, byly předse dovi republiky prokazovány pocty. V měst ském sadu, kudy Loubet jeti musil, rozesta veny byly spolky pro vzájemnou podporu. Později odebral se Loubet na radnici kdež přijímal různé spolky toulonské a děl níkům medaille rozdílel. O poledni odebral se Loubet za střelby z děl lodních na palubu »Leponta« ke sní dani, již mu vévoda Janovský na počes pořádal. er. Z Paříže, 11. dubna. Bylo pozo- rováno, že velitel španělské lodi »Pelavo- admirál Diaz ve svém přípitku v Toulonu užil vřelejšího tónu nežli vévoda Janovský mluvilt Diaz přímo o své lásce k Francii.
Loub Francouzův Janovský Diaz Toulon d republika Paříž Francie
6 article
Třetí přípitek, kterýž Loubet včera Toulonu pronesl — po zdravici králi ital skému a královně-vladařce španělské — plati opětně Rusku, totiž námořním jeho důstoj- níkům, při hostině přítomným. Loubet uká zav výslovně k přítomnosti jejich, vzpomenul nadšení, jakéž vzbudila vlajka ruská při »nezapomenutelných slavnostech v Toulonu před osmi lety«. A tak den včerejší končil jako počal, vzpomínkou na říši carovu. »Eclair« připomíná ještě v článku svém o toulonských slavnostech dnešních na počest Ralův, že tyto ani z daleka nerov nají se slavnostem, pořádaným r. 1893 na počest ruského loďstva. Dnes vym něné připitky,« praví »Eclair«, j sou obvykle banální; jsou korrektní, ale srdcem nezachvívají! Obyvatelstvo toulonské jeví ochotu a srdečnost, ale není tu stopy po nadšení jako v r. 1893. Přes to ale — míní »Eclair« — schůze v Touloně znamená pozoruhodně zlepšení styků franko-vlaských, jež později snad nezůstane bez vlivu na řešení velkých mezinárodních otázek. Za
Loubet Toulon Rusko
7 article
Alpami těší se, že dali Němcům na srozuměnou, že není manželstv s nimi nerozlučno a že by mohlo býti také rozvedeno. Nedostane-li se Italii při obchodních smlouvách koncesí, zařídí si svou politiku zahraniční jinak. Italie jedná s námi, jako by nás měla za rukou pro vše- chen případ. Co na tom ale: nabudeme pro Italii významu, az Vilém II. bude chtiti provésti své plány v Ra- kousku. Potom půjde italie s námi. Slavnosti v Toulonu jsou dobrou průpravou pro slavnosti v moři Jaderském Potud »Eclair«. »Lanterne« pak píše: Nic se ne změnilo v rovnováze Evropy. Tro spolek trvá stále ještě a návrat ruského loďstva do francouzského přístavu dokazuje. že nic se nezměnilo i na dvojspolku. Všecky ty projevy prospívají jen míru. Nacionalistický »Petit Journal« píše: »S nadějemi můžeme pozdraviti sym- patické projevy vládní. Ale nesmíme souditi. že by byl tím již protržen trojspolek, kterýž byl právě osvěžen schůzkou Bülow se Žanardellem. Pro případ zá
Němec Vilém Petit Bülow Žanardell Toulon Evropa Alpa Tro spolek
8 article
pletek potáhne vojsko Htalie vojskem spojenců jejích do boje S touto výhradou musíme ovšem ale i říci, že budoucně musíme jeviti k Italii stejnou srdečnost jako ona k nám. « »Journal« praví, že vyznamenání vyslance Barrra v Římě zdá se nasvědčo- vati, že podařilo se mu uzavříti důležitou úmluvu aneb docíliti aspoň cenných vý sledků. Očekává se proto s napjetím, do kládá list, bude-li mínění to potvrzeno pří pitky vévody Janovského a Loubeta. (Mlez tím ovšem obsah těchto přípitků, prostý po- litických narážek, byl již s veřejností sdělen. Pozn. red.) Na pokyn francouzské vlády poslal včera pape ž seký nuncius Vatikánu tuto depeši Schůzka v Touloně nemá jiného účelu, než oplatiti návštěvu francouzským loďstvem lon v Sardinii vykonanou a postrádá všelikého jiného významu. — Vatikán přija prý tuto depeši se zadostuči nění m.« w. Z Loudýna, 11. dubna. »D aily News« píší pod nadpisem »Mezinárodní episoda«: Trojspolku hrozí větší nebezpeč od času než od námitek jiných sťálův. Od- pověď na utvoření trojspolku tvoří liga mez Francií a Ruskem. Po rozchodu trojspolku následoval by as i rozchod dvojspolku. Svě by tím neutrpěl. Zlo evropských koalicí jest v tom, že vyvolávají zárlivost a že rozště- pují Evropu v nepřátelské tábory. Kdyby
Janovský Loubet Řím Vatikán Sardinie Francie Rusko Evropa D ait News
9 article
Loubet a vévoda Janovský mohi se shodnouti o vzájemněm od- zbrojení, vykonali by za půl ho- diny více dobrého, než vykoná troj- spolek za 50 let. Salisbury dal prý před 10 neb 12 lety Německu záruku v příčině rovnováhy v středozemním moři. Jelikož sli ten neby! parlamentu sdělen, jest to jen makulaturou. Jest v našem zájmu bychom udržovali dobrý poměr s Italií i s Francií ale i naše jihoafrická politika nám překáží. a. Z Řima, 10. dubna. »Tribuna praví, že Italie není dnes již v poníženém postavení, nýbrž že, jak toulonské slavnost dokazují, zaujala vážené postavení mezi velmocemi. Toulonský dopisovatel »Patrie« měl roz mluvu s tamním starostou. Tento vy týkal Italům, že zaplavují Eranci svými dělníky a že Janov čin Marseilli nezřízenou konkurenci Žádal, aby se Italie obmezila na zemědělství poněvadž jinak ohrožuje záj m Francie. Tenkráte bude prý lze zvolati »Vive P'Italie!« M. Z Madridu, 11. dubna »Liberal, kárá vyslání španělské lodi »Pelaya« do Toulonu. Italie a Francie byly prý vždy od půrci Španělska a toto nemůže prý se prot dnes k Francii přidružiti, ani vůbec sn vzhledem na svou zeměpisnou polohu v ně- jaké spojenectví vstupovati. »Liberal« jest však s tímto stanoviskem svým v tisku španělském celkem osamocen Z Toulonu, 11. dubna. (C.-B.) O ho stině na poctu předsedy repu- bliky Loubeta na lodi »Lepanto pronesl vévoda Janovský tento přípitek Dovolte, bych pronesl vřelý dík za velm srdečné a sympatické přijetí, jehož dostalo se mně i loďstvu pod mým velením. Upo mínka na toto slavné přijetí nikdy nevymiz z mé paměti. Jsem šťasten, moha pronést přípitek Franci a jeho námořní i pozemn branné moci. Osvědčují svou hlubokou sym- patii také vám, pane presidente!
Italos Italia Pelayo Franek Salisbury Německo Francie Řima Janov Marseille Madrid Liberal Toulon Španělsko Patria Italia
10 article
Vévoda připil předsedovi republikya potřásl mu upřímně rukou. President Loubet odpověděl: »Jsem hluboce dojat city, jež osvědčil jste opětně francouzské republice a jejímu presidentovi a sympatií, již projevil jste naší branné moci námořní i zemské. Není třeba říkati, jakými city je prodchnut francouzský národ k ital- skému. Vy je znáte, tlumočil jsem je včera. Ubezpečují vás však ještě jednou, že jsme hluboce dojati důkazem přátel- ství, jejž dala Italie Francií ny- nější výpravou svého skvělého loďstva. Přípíjím na zdraví krále a krá- lovské rodiny a na zdar krásného loďstva italského. Připijím také na vaše zdraví i na zdraví vaší rodiny !« Z Toulonu, 11. dubna. (CB.) »Ag Havas« sděluje: Po snídani prohlédl si Lou- bet na pozvání vévody Janovského admirál skou lod »Leponto«. Oba rozhovořili se při tom o vývoji, jakýž jeví se ve vojenské po- zemní i námořní moci všech států a o zdo- konalování zbraní. Předseda republiky Lou- bet vyjádřil prý se při tom, že ten by uvalil na sebe strašnou zodpovědnost. kdož by vyvolal válku, načež vévoda Janov ský odpověděl: »Máte pravdu, pane presi dente!« i dodal prý: »Myslím, že takove návštěvy, jako návštěva nynější, jsou způso- bilé, utvářiti srdečnější poměry mezi národy.« Když Loubet opouštěl loď, doprovodil jej vévoda Janovský až ke schůdkům, kdež se oba loučili dlouho srdečně ruku si tisknouce. Četní zvědavcí, kteří se na člunech přiblízili k lodi, volali v okamžiku tom: »Sláva Loubetovi! Sláva republice! Sláva Franciř! Slava Italii !« a mávali při tom klobouky a šátky.
Loubet Havas Lou Slavo Francie Toulon Janov Přípíjí na zdravý král
11 article
Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 11. dubna, (C.-B.) Za před- sednictví ministra obchodu sv. p. Calla bude stálá komise pro obchodní hodnoty a pro statistiku zprostředkovacího obchodu konal v pondělí 15. t. m. dopoledne ve slavnostn síni dolnorakouské obchodní a živnostenské ko- mory ustavující plenární schůzi. Na jednacím pořadu nalézá se mimo jiné též zřízení odbo- ných oddělení, z nichž se dle stanov komise skládá a volba předsedů a místopředsedů. Správní soud vyhověl stížnosti rakou ské zbrojovky do rozhodnutí zem. finaně, ředitelství. Společnost zaplatila z vydání 1200 kusů 100zlatových akcil omylem zl. 30.000 z zadacího kursu per zl. 250 — místo zl. 8000 dle nominale. V důvodech rozhodnutí praví se. že společnost zajisté jen omylem zapravila větš poplatek než měla. Námitka berního úřadu,že omyl ten nelze ospravedlniti, je licha.
Vídeň
12 article
Správní soud vyhověl stížnosti meziná- rodní elektrické společnosti na herní předpis z užitku zl. 415.621 z emisse 5000 kusův akcií. V důvodech se praví: Ber ním objektem jest toliko čistý zisk, dosa žený provozováním podniku, a však zisk z emisse nemůže býti poklá- dán za čistý zisk společnosti, je- jíž činnost spočívá ve provoz - vání elektrotechniky. Tento může býti pokládán pouze z a přírostek kapitálu jenž snad může býti zdaněn, jakmile by se h eventuálně použilo, který však s án o sobě dani nepodléhá. »W. Abdpst«, pojednávajíc o jmeno- vání úřadnicíva obchodního m u s e a professorů vývozní akade m e státními úřadníky, praví: Toto sy stemisování jest uznáním zájmu veřejnosti na činnosti obou ústavův. Obchodní museum posky tuje našemu obchodu důležitou oporu a vzácný podnět zařízením rozvětvené obchodní služby mezinárodní a působí zvlášť prospěšně na pod něty obchodního světa. Vývozní akademie bude míti nemalý význam pro vzdělání výborného obchodnictva, zvláště tak pro čilejší mezinárodn obchod. Veřejný státní interes na činnosti obou ústavův osvědčen nynějším systemisováním úřad- nických a professorských míst. Z Berlína, 11. dubna. (C.-B.) Dle ve- černích listů zjistila komise důvěrníků dosazené ku zkoumání stavu jmění a vedení obchodu Akciové společnosti pro obcho pozemkový a hypoteční, že obchodn zpráva a bilance netoliko z 31. prosince 1899. nýbrž i v minulých letech podávala nesprávný obraz o stavu společnosti, že bilance od let již soustavně uměle jsou seslavovány a že předsed- nietvo tímto způsobem vedení obchodů sebe své přátele protizákonně obohacovalo. n. Z Curychu, 11. dubna. Officiální vyjednávání o koupi severovýchodní dráhy švý carské bylo zahájeno.
W Abdpst Berlín Curych
13 article
Z Liverpoolu, 11. dubna. (C.-B.) Dne ráno přibyl sem z Ameriky tamější financista Pierport M o rg an. Z Londýna, 10. dubna. (C.-B.) Ve vý roční schůzi majitelů hutí Bel! Brot her v Middelsboroughu prohlásil předseda, že roční výnos obnáší 360.000 liber šterlinků a dodal že nemá přes šířené pověsti o zahraniční sou- těži obavy o budoucnost anglického železářskéh a ocelářského průmyslu, zachoválli si Angli volnou ruku. x. Z Nov. Yorku, 10. dubna. (»Poste Jedna z osob nejvíce zúčastněných při koupi dráhy chicagskoburlingtonské a quincyjské pro- hlásila, že jsou mezi stranami rozpory. Dokud návrhy nebudou ode všech přijaty, nebude nie prohläšeno, zda se mohou uzavření koupě pře- kážky stavěti v cestu. Dotyčná osoba však pr nepochybuje, že rozpory budou konečně uklizeny Z Washingtonu, 1I. dubna. (Ca B Dle zprávy zemědělské kanceláře obnáší prů měrný stav zimní pšenice 91.7, žita 93.1 Sklizeň zimní pšenice páčí se na 457,258.00 bushelů. Z Nového Yorku, 11. dubna. Smýšleni obilniho trhu stálé. Pšenice na květen 77/4, pšenice na červenec 76.75, kukuřice n květen 46.75, bavlna 1o0o 810, cukr (Fair Rfo. Muscovados) 3/4. Závěrek peněžní sotva ustálený
Bela Angl Liverpool Amerika Londýn York Washington Nový York Ca B
14 article Národní hospodář.
Národní hospodář. II. všeobecná řádná schůze obchodní a živnostenské komory v Praze konala se včera o 4. hodině odpolední za předsed nictví pana cís. rady Wohanky. Po schiválen protokolu schůze poslední a přečtení zprávy jednae byl po přímluvě pana Řivnáče schválen návrl komise praesidiální, aby byl povstáním vzdán dí České spořitelně za poskytování místností umělecko průmyslovému museu, jakož i Vlastenecké společnosti přátel umění a konservatoriu pro hudbu za přene chání některých místností k účelům musejním Na to příkročeno bylo k vyřízení programu Sekretář komorní pan vládní rada dr. Čuhel poda zprávu presidiální komise o závěrce účtů komornieh za rok 1900. Příjmy komory činily v roku 1900, pokladniční zbytek z roku předešlého v to počítaje, úhrnem K 333.468.55, výdaje pak K 320.042.24. Porovná-li s tento úhrnný obnos výdajů skutečně učiněných s úhrnným obnosem výdajů dle schváleného roz- počtu na rok 1900 a uváží-li se, že z výdajů bylo komoře nahraženo K 12.165.19, obnášť úspor K 3986.37. Pokladníční přebytek koncem roku 190 činí K 13.42631. Jmění fondu pensijního pro ko morní úřadníky a sluhy čint K 65 402.93 v poklad- niční hotovosti, 1000 K nom. v cenném papíru K 194.188.50 invešlovaných v domě čís. pop. 53 —Il Fond umělecko-průmyslového musea obchodní a živ- nostenské komory vykazuje K 27.762.43 v pokladníční hotovosti a 200 K nom v cenném papíru. Fond na oslavu 40letého jubilca panovnického roku 1888 činí koncem roku 1900 K 45.528.33 nom. v cenných pa pírech. Fond technologického průmysl. musea obchodní a živnostenské komory v Praze vykazuje K 24.093 5 v pokladniční hotovestí. Komise navrhuje, aby ple- num komory závěrečné účty za rok 1900 schválilo aby za další schválení c. k. ministerstvo obchodu bylo dožádáno. (Schvaluje se.)
Wohanka Řivnáč doktor Čuhel Praha živnostenský komora
15 article
Při navrhovací volbě k obsazení 2 míst odbor ných soudců laiků při obchodním senátě c. k. kraj ského soudu v Chrudimi zvolen byl ze středu samo statných kupců p. Fr. Leber a ze středu obchod ních úřadníků p. Ant. Tománek a při navrhovac volbě 2 členů celního sboru poradního zvoleni pp Pavel Rademacher a Jos. Ludvík Rössler ich náhradníky pak pp. Sig. Mauthner a Kare Tichý Dalším předmětem jednacího pořadu byla zpráva komitétu o vládním projektu, směřujícím k vybudo vání trojtřídních akademií obchodní eh (vyšších škol obchodních) na ústavy čtyřtřídní. Referentem byl náměstek sekretář p. dr. Gruber. C. k. ministerstvo kultu a vyučování vyzvalo prostřednictvím c. k. místodržitelství pražskou ko moru, by mu — majíc zejmena na zřeteli praksi ob chodní — podala dobré zdání o reformě vyššícl škol (akademií) obchodních prodloužením studijn doby z tří roků na čtyři, jak na něklerých ústavech již byla zahájena a také na ostatních zavést se má. Když byla komora o fom vyslechnula kuratori a ředitelstva všech obchodních akademif svého okresu jakož i čelnější obchodní gremia a spolky obchod- nické, byla věc přikázána zvláštnímu komitětu, jehol jmenem se plenu komory ke schválení předkládí ministerstvu kultu a vyučování svědčící pamětní spis jehož podstatný obsah vrcholi v následujících vý- kladech Především vyslovuje komora živé politování na tím, že — jako svého času při zavedení novéh typu obchodních škol dvoutřídních — nebyly ani nynějším projektu reformy vyšších škol obchodních napřed vyslechnuty interessovaně kruhy praktické- juk by se bylo slušelo nejen vzhledem k tomu, ž absolventi škol těchto pro praktické stránky obchodu
Leber Tománek Pavel Rademacher Rössler Mauthner Kare doktor Gruber Chrudim Jos spolek obchod
16 article
a průmyslu jsou určeni, nýbrž i vzhledem k okol nosti, že právě obchodnictvo jest škol těchito, o státu jen v míře velmi skrovně podporovaných, za- kladatelem a vydržovatelem a že konečně hospodář skými i sociálními účinky tohoto reformního pro- jektu rovněž právě obchodnictvo by nejvíce byl stíženo Předeslavši dále, že z ředitelstev obchodních akademií zdejšího obvodu vyslovily se české ústavy v Praze a Chrudimi pro tento reformní projekt z du vodů stejných, jaké uvádí c. k. správa vyučovací ředitelství německé obchodní akademie v Praze, pak vydržovací sbory (kuratoria) veškerých akademií, nej čelnější obchodní gremia a spolky obchodnické proti němu, kdežto některé korporace obchodnické čin návrhy kompromisní, komora sama neváhá vyslovit se, pokud reformní projekt vztahuje se toliko k roz- šíření dosavadní doby vyučovací, co nejrozhodněji proti takovému projektu. Obchodní školství musí jnk vzhledem k nedlouhému poměrně trvání svému, tal vzhledem k praktickému účelu, jemuž slouží, býti přístupno reformám, jeho přizpůsobení k praktickým potřebám obchodním zvyšujícím. Je-li však takovou reformou právě jen zvýšení počtu let vynčovacích, jest více než pochybno.
Praha Chrudim
17 article
Za důvod k reformě této uvádí se, že ve třec ročnících obsáhlé učivo vyšších obchodních škol pře vysoký počet hodin ani ve třídách slabě obsazených zpracovati nelze, že učebního cíle dosahuje toliko maté procento absolventů, zejména že potřebí jes lepšího vzdělání v řečech cizích a v předmětech ko merčních, a že tedy do praktického života přicbáze absolventi odborně nedostatečně připravení.
18 article
Kdyby tomu bylo tak, obchodnictvo první ohr dílo by se proti ústavům, které jeho příspěvky, vy sokým školným a podobně jsouce vydržovány, do dávají jeho pisárnám, bankovním a spedičním kan- celářím atd. pracovní materiál nedostatečný. Ne právě naopak obchodnictvo právě největších empor obchodních a průmyslových — v Praze jako ve Vídni v Linci jako v Brně — s řídkou jednomyslností pro hlašuje, že dosavadní obchodní akademie poskytuj obchodnímu dorostu průpravu v převážné většině zcela dostatečnou, zkušenost učí, že absolventi těchte škol docházejí snadno přiměřených míst a zastávaj- je ke spokojenosti, že tudíž cíle učebního pro prax potřebného na obchodních akademiích u normálníci posluchačů — s výjimkami v povaze škol vůbec le žícími — i v dosavadním tříietém běhu bývá dosa ženo, při nejmenším, že při stejném materiálu žá kovském procanto žáků, učebního cíle nedosahují cích, na vyšších školách obchodních z pravidla ni kterak není větší, než na státních školách středních A co se pak týče vyšších škol obchodních pro budoucí obchodnické povolání absolventů, kupectv ne pouze Rakouska, ale celého světa — a tím roz hodněji, čím země obchodem jest bohatší, na př v Anglii, Americe — shodno jest v přesvědčení, že význam školského vzdělání pro praktický život ob chodní se přeceňuje, že škola, i kdyby trvala pět deset let, nikdy nedovede vycvičiti a vychovati ho tové obchodníky, korrespondenty, disponenty, že i nejpečlivější příprava školská jest pouze základem pro praxi.
Praha Vídeň Linec Brno Rakousko Anglie Amerika
19 article
Také ovládati cizí jazyký lze naučiti se jen ustavičným cvikem, k jakému poskytuje příležitos jen pobyt v cizině, nikoli však jakékoli, byť sebe delší, vyučování školní. Uvážíme-li na př. nezbytně skrovné výsledky, s jakými pěstuje se na českých školách jazyk německý, od obecné školy počínajíc po celou školu střední, tedy celkem nejméně 7— let, jak lze domnívati se, že by jediný další rok ben výdatně konversace mimoškolské přinesl nápravu A to platí analogicky též o ostalních cizích jazycíe na školách českých jako německých, a právem byl od praktických kruhů řečeno, že by jeden měsíc po bytu v dotyčné zemi cizí jazykové znalosti absol ventově více prospěl, než celý čtvrtý ročník školy Namítá-li se konečně, že převelikým počtem t denních hodin vyučovacích bývá žactvo přetěžováno takže nemajíc času k tělesnému a duševnímu zota- vení, podlehá ochablosti,která mu jak vlastní stu dium na akademii obchodní, tak i samostatné dalš vzdělávání po odbyté návštěvě školy znechucuje, lze naproti tomu uvésti, že počet týdenních hodin vy učovacích jest na př. na vyššíclí školách reálnýc celkem týž jako na obchodních akademiích, že před měty vyučovací na vyšších školách reálných celkem nevyžadují méně duševního napjetí než na obchod ních akademiích. Je vskutku zvláštní, že u nás mají se obchodní školy prodloužiti na čtyřleté, kdežto školy střední zůstávají při vyučování 8. a 7letém, v Německu však jsou střední školy 9letě a školy obchodní tříleté.
Německo
20 article
Také ve Francii jsou vyšší obchodní školy (école supérieurs de Commerce) v Paříži a j. dvoulet (Cours normal) s přípravným kursem pro lepší žáky pouze jednolelým a s počlem vyučovacích hodin 3 až 38 týdně. Ovšem vyšší obchodní školy trpí u většíč menší míře vadou, plynoucí ze způsobu jejich za- ložení a vydržování. Je to finanční závislos ústavů těchto na výnosu školného. Jestiť státn péče o školství obchodní po stránce finanční skor nedostatečnou. V rozpočtu státním na rok 1901 vě- nováno jest na školství obchodní pouze 393.000k na školství průmyslové 7.926.622 K. Finanční povaha vyšších obchodních škol nut je tudíž z pravidla ke kompromisům mezi zřetel finančními a paedagogicko-didaktickými, a při tomto kompromisování vítězi z pravidla ohledy. finanční. které jsou zároveň existenčními Do obchodních škol hlásí se vůbec z valné č sti špatnější materiál žákovský než do škol středních Poněvadž pak při přijímání žactva přes všechna normálni nařízení z finančních příčin jednás mnohdy shovívavěji, než by dovolovaly výhradné zřetele didaktické, dostává se takto na vyšší školy obchodní žákovský materiál s předběžným vzděláním buď vůbec nedostatečným, buď aspoň následkem různé provenience žactva (z rozmanitých ročníků gymnasijních a reálných, z měšťanských škol) velm nestejným.
jít Commerka Francie Paříž Cours
21 article
Ovšem jsou poměry od ústavu k ústavu velmi rozdílny, a nějaké generalisování v tom směru, že by vyšší školy obchodní byly dnes posuzovány o rodičů i žáků výhradně ze stanoviska práva dobro- volnického, nebo že by ten žák, který opustil gymna- sium na př. pro nedostatky náklonnosti a nadán k jazykům klasickým — a špatné známky v jednom či dvou předmětech hlavních, přenášejí se, jak známo, velmi snadno i na předměty ostatní — musil již pak býti špatným obchodním akademikem bylo by absolutně nemístno. Avšak i pokud závada na tom či onom ústav skutečně se vyskytuje, vyrovnávala by se druhdy do jislé míry aspoň, kdyby bylo méně posluchačů Avšak tytéž finanční zřetele vediy k přeplňován tříd a když aspoň nejhrubším závadám v tomto směr bylo odpomoženo zřízením paralelních tříd, byly tyt ohsazovány učitelskými silami pouze výpomocnýmí druhdy po stránce odborné i paedagogické i měn kvalifikovanými a často se střídajícími. Přistoupila-li pak k tomu druhdy následken vlivů místních a okolních i přemírná klasifikac nedostatky pilnosti a kázně shovívavě promíjející,j pochopitelno, že didaktické výsledky v některých případech nesrovnávaly se s požadavky, jaké dnešní době na absolventy vyšších škol obchodních klásli dlužno.
práv dobro
22 article
Avšak závady tyto nemají co činiti ani s učebn osnovou, ani s prodloužením doby vyučovací, naopak by se prodloužením studijní doby jen zboršily Náklad na vystudování obchodních akademií je ji nyní velmi značný — prodloužením studijní doby zvětšil by se ještě o plnou třetinu, vyšší školy ob chodní nabyly by teprv rázu plutokratického a uz vřely by se ještě více žactvu nemajetnějšímu, kter bývá dle souhlasných zpráv ředitelstev zároveň nej nadanějším, nejpilnějším a nejslibnějším. Valná čás nemajetných frekvenlantů obrátí se k soukromým učebným kursům obehodním, ponejvíce pouze jedno ročním, a pro nabytí práva dobrovolnického k pří pravným kursům vojenským. Úroveň kupeckého vzdělání se tím ovšem nezvýší.s b Ubude tedy vyšším obchodním školám nadaného žactva jednak na prospěch studií humanistických reálních, jednak na prospěch nižších vyučovacíeh ústavů obchodních, v obou směrech však na ne prospěch vyššího vzdělání obchodnického, zejmen hleděno k tomu, že ani dvoutřídní školy obchodn nevysílají absolventů svých k praktickému povolán středních a drobných obchodníků, nýbrž že absol venti jejich soutěží s absolvovanými obchodním
Ubud
23 article
akademiky. Druhou značnou závadou nynějšího re- formního projektu jest pozdní vstup absolventů do praxe. Čím déle trvá výcvik školský a čím později opustí mladík lavici školní, tím více odcizuje s duchem školským praxi a tím více pozbývá schop nosti přizpůsobovati se rychle a úspěžně novénvu. praktickému ovzduší. Stesky, že již z nynějších obchodních akademií vychází dorost s převážnou náklonností k úřadnickému povolání a s nechutí k obtížnějšímu, ale ovšem i vdžčnějšímu samo- statnému povolání obchodnickému, nabudou ještě více oprávněnosti. Co dnes absolventům vyšších ško obchodních schází: dostatečná znalost cizích jazyků a rutina kancelářská, bude jim v míře jen o málo menší scházeti i po čtvrtém ročníku; a tento dost nepatrný didaktický úspěch bude vykoupen příliš draho na úkor praxe. Konečně znamená rozšíření obchodních škol vyšších na člyři ročníky citelno ztrátu pro finanční hospodářství ústavů samých.
24 article
Historickým vývojem obchodních škol našich jes však dáno, že druhdy dvěma třelinami svého ná- kladu závisí na školném, t. j. na podtu a platební síle žactva. Projektovanou reformou ubude žactva nastane potřeba, aby hustěji byla voskytována osvo- bození od školného, naproti tomu zvýší se vy- držovací výdaje vyšších škol obchodníchi tak značně, že by bez vydatného zvýšení státní subvence již z finančních důvodů nebylo lze na provedení tohot reformního projektu ani pomysliti. Komora opětuje však, že lze většině závad odpomoci reformami uvnitř tříleté doby vyučovací, a naznačuje k tomu aspoň některé pokyny (přísoý provádění předpisu o přijímání žactva, omezením počtu žáků v jedně řídě (oddělení) a přísnou kvalifibaci i kázeň školskou, péči o dokonalé mtabilní síly učitelské a o moderní osnovy a methody učební, zjednadušení učební osnovy při kupeckých předmětech sloučení a methe- dické vsahování učiva v různýce třídách, u cizíc
25 article
jazyků, pokud se jim ve škole sůboc naučiti lze modernější methody učební, zvláštní oddělení s nízkým počtem žactva atd. Pro onu část obchodnictva (pr komerční správce velkých podniků průmyslových, pro representasty velkých exportních firem v cizo- zemsku a nod.), kde jest potřebí vzšělání, které ny- nější úroveň trojtřieních vyšších škol obchodních převyšuje, bylo by potřebí buď vysokých obchodníc škol, jaké již v Německu v Lipsku, Cachách aj působí, anebo zvláštních vysoko školských kursů pr absolventy vyšších škol obchodních, kteří jit i v praxi způsobilost svoji osvědčili. Pro převážnou většinu obchodního dorostu dostačuje však t seore- tické vzdělání, jakého již nyní na obci odních školách trojtřídních nabyli, a není ani žádoucí, pro potřel většího vzdělání u nepatrného celkem procenta v- škerý obchodnický doro st déle než jest nezbytno, o praktické výdělkové činnosti zdržovati k materiálni škodě žactva a jeho vydržovatelů.
Cach Německo Lipsko
26 article
Shraujíe tedy veškeré okolnosti a důvoěy shora vytčené, nemůže komora než e nejrozhodněji vysloviti se proti projektu, dle něhož mají se vyšří školy (akademie) obchodní reformo- vati pouhým rozřešením doby vy- učovací na čtyři leta, jakožto proti experimentu nejenom lezúčelnému, nýbrž pro obchodnictvo, žactve i vydržovatele škol těchto dílem ne- bezpečnému, sílem škožlivému. Pan Sládek navrhl, aby vředmět ten byl vza z jednacího pořadu a stal se ještě předmětem dalšího šetření. Když se byli pp. Řivnáč. Otte, Forchheimer, Sobolka, Krejčík, Krejeí a referent dr. Gruber vyslovili proti návrhu pan Sládka a přimluvili se za elaborát komitétu, byl tento schválen. Zpráva o průměrných cenách bavlněné přízev měsících prosinci 1900 a v lednu a v únoru 1901. přednesená p. drem. Čuhelem, byla vzata na vě- domí bez debaty. Rovněž bez debaty byl schválen návrh, aby p. Aug. Křišťovi, dlouholetému dílo- vedoucímu rukavičkářského závodu p. S. Devidelaa, udělena byla bronzová medaille komorní.
Sládek Řivnáč Ott Forchheimer Sobolka Krejčík Krejeum doktor Gruber Čuhel Aug S Devidelaa
27 article
Potom bylo rokováno o návrhu presidiální ko mise, aby usnesena byla resoluce, týkající se vý- stavby průplavu dunajsko-vltavsko- labského. Referoval nám. sekr. p. dr. Gruber K podnětu presidenta komory p. cís. rady Wo hanky usnesla se presidiální komise, aby plenu komory předložena byla ke schválení následující re- soluce stran vybudování splavných cest vodních v král. českém »Resolucí, přijatou ve všeobecné mimořádné schůzi ze dne 16. března 1900, prohlásila obchodní živnost, komora v Praze požadavek, aby za finanční oběti, které království české jakožto nejpoplatnější země monarchie — a zejmena průmysl a obchod to- hoto království — budou muset po léta přinášeti k stavbě drah, v první řadě k hospodářskému povzne- sení jižních zemí korunních a strategickým požadav- kům sloužících, bylo co možná nejdříve vyhověno také dopravním potřebám tohoto království kone ným zbudováním splavných cest vodních a sice k- nalisováním horní Vltavy a středního Labe, jakoži zřízením průplavu dunajsko-vilavsko- labského.
doktor Gruber Praha Vltava
28 article
Komora s polěšením vílá, že v souhlase s jejími dávnými snahami má se spolu s vyřízením investiě- ních předloh železničních učiniti konečně též zásadní rozhodnutí, zabezpečující provedení velikých splav- ných cest vodních a že již dne 18. t. m. má být příslušný návrh zákona parlamentu předložen. Dle zpráv časopiseckých projektuje se však usta- noveními této vládní předlohy v první řadě stavb průplavu dunajsko-oderského a teprve na druhém místě průplavu dunajsko-vltavského a na třetím prů- plavu dunajsko moravsko-labského. A poněvadž ji pro zahájení staveb průplavních vůbec dána jest lhůt rokem 1906, znamenalo by to odložení skutečného provádění stavby průplavu dunajsko-vltavského n tak dlouhou dobu, která činí sama projekt velic pochybným. Komora pokládá tu za svoji povinnost nejen v zájmu svého okresu a ostatního království čaského nýbrž i v hospodářském zájmu celého Rakouska nejrozhodněji žádati, aby stavba průplavu dunajsko- vitavského zahájena byla při nejmenším současn s budováním průplavu dunajsko oderského. Po stránce technické jsou generální projekty jak pro průplav výhradně komorový, tak pro kanalisaci Vltavy od Budějovic ku Praze již úplně hotovy zpracovány jsouce na základě zvláštních předpisu ministerstva obchodu dle vzoru železničních projektů, k revisím tratí potřebných. Průplavní projekt s me- chanickými zdvihadly bude pak dokončen ještě v srpnu 1901.
Rakousko Vltava Budějovice Praha
29 article
Po stránce hospodářské nabyl průplav dunajsko- vltavský ještě větší důležitosti velikými průplavními stavbami a projekty německými. Loňského roku ote- vřený průplav labsko-travenský zfednal toku lab- skému vedle světového přístavu hamburského ješte nové východisko v Lübecku a tím splavné spojení i na východ s mořem baltickým. Průplav středo- zemský, pruskou vládou sněmu pruskému letos po druhé navržený, zjedná Labi vodní spojení s námoř- skými i vnitrozemskými přístavy na Vesete a Rýně čímž vodní dráha dunajsko-vltavsko-labská nabud v Německu teprve pokračování na všechny strany rozvětveného.
Lübeck Rýn Německo
30 article
Vedle tohoto mezinárodního významu přísluš průplavu dunajsko-vitavskému i veliký význam pro povznesení průmyslu nejen v Čechách středních jižních, nýbrž i v Horních a Dolních Rakousích usnadněním a zlevněním dovozu hnědého uhlí se- veročeského, které vytlačeno byvši postupně levným dovozem uhlí porýnského a hornoslezského z dosa- vadních odbytišt polabských bude mocí po kanali- sované Vltavě a průplavé vltavsko-dunajském tím snáze oplodňovati průmysl tuzemský. I. ohledy tržebno-politické nutí k tomu, aby co nejdříve zbu- dován byl průplav, spojující dvě tak rozsáhlá úvodí Labe a Dunaje, výhradné na půdě našeho obvodu státního. Konečně i prováděná již kanalisace Labe a v tavy od Ústí nad Labem ku Praze vyžaduje toho, aby upravené vodní dráze této zjednáno bylo c nejdříve pokračování směrem k Dunaji a k Vídni, není též pochyby, že splavněním Vítavy až na jih tohoto království zlevní se též dopravní spojení Terstem a prospěje novým dráhám železným, k to- muto nejčelnějšímu přístavu naší monarchie projek tovaným. Poněvadž splavným vodním dráhám v severních zemích monarchie projektovaným dlužno po názor komory přiznati i se stunoviska celku statního ne menší hospodářskou důležitost, nežli všem v inve-
Čechy Dolní Rakousy Vltava Dunaj Ústí nad Labe Praha Vídeň Terst