1
masthead
12. dubna 1901. Crslo 100.
4
article
kandidáti socialističti zvítězí v Madridě a
Bilbau.
k. Z Kolína n. R., 11. dubna
»Köln. Zeitung« oznamuje z Madridu.
že španělský ministr vnitra ve včerejší mini
sterské radě obracel pozornost na vážnou
tvářnost dělnické krise v Andaluzii, jakož
na možnost mezinárodních zápletek, kdyby
protikatolické projevy měly trvat dále
kdyby měly býti namířeny také proti cizím
konsulátům.
Tonlonské slavnosti.
Z Toulonu, 10. dubna. (C.-B.) O ho
stině pronesl velitel křižáku »Pelayo« pří
pitek, ve kterém pravil, že pokládá sez
šťastna, že je tlumočníkem španělské vlády
španělských námořníkův a celého národa
Připíjí zdaru Francie a jejího krásného ná
mořnictva.
Velitel jedné z obou ruských minonosel
děkoval ve své odpovědi na přípitek presi
denta Loubeta, ujišťuje, že slova Loubetova
proniknou do srdcí všech Rusů. Připíjí slávě
Francie a zdaru jejího námořnictva i jej
armády.
Po hostině president Loubet a vé
voda Janovský prohlíželi s balkonu rad
nice pořádané benátské slavnosti; oběma do-
stalo se nadšených ovací.
er. Z Paříže, 11. dubna. Časo pi sy
líčí situaci s ohledem na slavnosti v Toulonu
takto: Rusové zůstávají spojenci Franciea
Italové stávají se dobrými sousedy. Časopis
»Eclair« praví, že návštěva italských lodí
v Toulonu jest něco více nežli zdvořilostí.
Každým způsobem znamená pozoruhodné
zlepšení francouzskoitalských stykův, kteréz
pro příště nemůže zůstati bez vlivu na se-
skupení evropských vojenských sil, bude-l
se jednati o rozřešení velkých mezinárod
ních otázek, jejichž obrysy se doposuo
ještě zcela rozhodně na obzoru neukazují
V Italii se nemluví o alliane
nýbrž o přátelství, a to již něco zna
mená naproti známému odmítavému chován
se Crispiovu oproti Francii.
Köln
Rus
Loubet
Janovský
Italos
Madrid
Bilbao
Kolín
Toulon
Francie
Paříž
5
article
F. Z Toulonu, 11. dubna. Zdejší po
licie střeží větší počet osob, které přijely
z cizozemska. Jsou v podezření, že chtějí po
čas slavností způsobiti nemilé výtržnosti.
Z Toulonu, 11. dubna. (C-B.) O při
jímání na prefektuře ujistil předseda gene
rální rady varského kraje presidente
Loubeta, že vláďa může spoléhati na bez
podmínečné spolupůsobení kraje, půjde-li o to
brániti republiku proti jakýmkoliv uchvatite
lům. President Loubet děkoval za tuto
oddanost a doložil, že republice nehrozí ni
jaké nebezpečí, budou-li republikáni bdít
svorně nad ústavou.
Biskup toulonský pravil ve sve
řeči, že láska k církvi katolickému knězi ne
brání milovati svou vlast. President Loube
odvětil, že ti, v jejichž srdcích sídlí lásk
k vlasti, sdružená s náboženským přesvěd
čením, mohou a musí působiti pro jednotu
Francouzův.
Z Toulonu, 11. dubna. (C.-B.) Vé
voda Janovský dal dnes jmenem krále
italského odevzdati řády ministrům a vyšším
důstojníkům námořnickým.
Loubet navštívil dopoledne námořni
ckou i občanskou nemocnici. Na celé cestě
poděl níž tvořilo vojsko špalír, byly předse
dovi republiky prokazovány pocty. V měst
ském sadu, kudy Loubet jeti musil, rozesta
veny byly spolky pro vzájemnou podporu.
Později odebral se Loubet na radnici
kdež přijímal různé spolky toulonské a děl
níkům medaille rozdílel.
O poledni odebral se Loubet za střelby
z děl lodních na palubu »Leponta« ke sní
dani, již mu vévoda Janovský na počes
pořádal.
er. Z Paříže, 11. dubna. Bylo pozo-
rováno, že velitel španělské lodi »Pelavo-
admirál Diaz ve svém přípitku v Toulonu
užil vřelejšího tónu nežli vévoda Janovský
mluvilt Diaz přímo o své lásce k Francii.
Loub
Francouzův
Janovský
Diaz
Toulon
d republika
Paříž
Francie
6
article
Třetí přípitek, kterýž Loubet včera
Toulonu pronesl — po zdravici králi ital
skému a královně-vladařce španělské — plati
opětně Rusku, totiž námořním jeho důstoj-
níkům, při hostině přítomným. Loubet uká
zav výslovně k přítomnosti jejich, vzpomenul
nadšení, jakéž vzbudila vlajka ruská při
»nezapomenutelných slavnostech v Toulonu
před osmi lety«. A tak den včerejší končil
jako počal, vzpomínkou na říši carovu.
»Eclair« připomíná ještě v článku svém
o toulonských slavnostech dnešních na počest
Ralův, že tyto ani z daleka nerov
nají se slavnostem, pořádaným r. 1893
na počest ruského loďstva. Dnes vym
něné připitky,« praví »Eclair«, j sou
obvykle banální; jsou korrektní, ale
srdcem nezachvívají! Obyvatelstvo toulonské
jeví ochotu a srdečnost, ale není tu stopy
po nadšení jako v r. 1893. Přes to ale —
míní »Eclair« — schůze v Touloně znamená
pozoruhodně zlepšení styků franko-vlaských,
jež později snad nezůstane bez vlivu na
řešení velkých mezinárodních otázek. Za
Loubet
Toulon
Rusko
7
article
Alpami těší se, že dali Němcům na
srozuměnou, že není manželstv
s nimi nerozlučno a že by mohlo býti
také rozvedeno. Nedostane-li se Italii při
obchodních smlouvách koncesí, zařídí si svou
politiku zahraniční jinak. Italie jedná
s námi, jako by nás měla za rukou pro vše-
chen případ. Co na tom ale: nabudeme
pro Italii významu, az Vilém II. bude
chtiti provésti své plány v Ra-
kousku. Potom půjde italie
s námi. Slavnosti v Toulonu jsou dobrou
průpravou pro slavnosti v moři Jaderském
Potud »Eclair«.
»Lanterne« pak píše: Nic se ne
změnilo v rovnováze Evropy. Tro
spolek trvá stále ještě a návrat ruského
loďstva do francouzského přístavu dokazuje.
že nic se nezměnilo i na dvojspolku. Všecky
ty projevy prospívají jen míru.
Nacionalistický »Petit Journal«
píše: »S nadějemi můžeme pozdraviti sym-
patické projevy vládní. Ale nesmíme souditi.
že by byl tím již protržen trojspolek, kterýž
byl právě osvěžen schůzkou Bülow
se Žanardellem. Pro případ zá
Němec
Vilém
Petit
Bülow
Žanardell
Toulon
Evropa
Alpa
Tro spolek
8
article
pletek potáhne vojsko Htalie
vojskem spojenců jejích do boje
S touto výhradou musíme ovšem ale i říci,
že budoucně musíme jeviti k Italii stejnou
srdečnost jako ona k nám. «
»Journal« praví, že vyznamenání
vyslance Barrra v Římě zdá se nasvědčo-
vati, že podařilo se mu uzavříti důležitou
úmluvu aneb docíliti aspoň cenných vý
sledků. Očekává se proto s napjetím, do
kládá list, bude-li mínění to potvrzeno pří
pitky vévody Janovského a Loubeta. (Mlez
tím ovšem obsah těchto přípitků, prostý po-
litických narážek, byl již s veřejností sdělen.
Pozn. red.) Na pokyn francouzské
vlády poslal včera pape ž seký
nuncius Vatikánu tuto depeši
Schůzka v Touloně nemá jiného účelu, než
oplatiti návštěvu francouzským loďstvem lon
v Sardinii vykonanou a postrádá všelikého
jiného významu. — Vatikán přija
prý tuto depeši se zadostuči
nění m.«
w. Z Loudýna, 11. dubna. »D aily
News« píší pod nadpisem »Mezinárodní
episoda«: Trojspolku hrozí větší nebezpeč
od času než od námitek jiných sťálův. Od-
pověď na utvoření trojspolku tvoří liga mez
Francií a Ruskem. Po rozchodu trojspolku
následoval by as i rozchod dvojspolku. Svě
by tím neutrpěl. Zlo evropských koalicí jest
v tom, že vyvolávají zárlivost a že rozště-
pují Evropu v nepřátelské tábory. Kdyby
Janovský
Loubet
Řím
Vatikán
Sardinie
Francie
Rusko
Evropa
D ait News
9
article
Loubet a vévoda Janovský mohi
se shodnouti o vzájemněm od-
zbrojení, vykonali by za půl ho-
diny více dobrého, než vykoná troj-
spolek za 50 let. Salisbury dal prý před
10 neb 12 lety Německu záruku v příčině
rovnováhy v středozemním moři. Jelikož sli
ten neby! parlamentu sdělen, jest to jen
makulaturou. Jest v našem zájmu bychom
udržovali dobrý poměr s Italií i s Francií
ale i naše jihoafrická politika nám překáží.
a. Z Řima, 10. dubna. »Tribuna
praví, že Italie není dnes již v poníženém
postavení, nýbrž že, jak toulonské slavnost
dokazují, zaujala vážené postavení mezi
velmocemi.
Toulonský dopisovatel »Patrie« měl roz
mluvu s tamním starostou. Tento vy
týkal Italům, že zaplavují Eranci
svými dělníky a že Janov čin
Marseilli nezřízenou konkurenci
Žádal, aby se Italie obmezila na zemědělství
poněvadž jinak ohrožuje záj m
Francie. Tenkráte bude prý lze zvolati
»Vive P'Italie!«
M. Z Madridu, 11. dubna »Liberal,
kárá vyslání španělské lodi »Pelaya« do
Toulonu. Italie a Francie byly prý vždy od
půrci Španělska a toto nemůže prý se prot
dnes k Francii přidružiti, ani vůbec sn
vzhledem na svou zeměpisnou polohu v ně-
jaké spojenectví vstupovati.
»Liberal« jest však s tímto stanoviskem
svým v tisku španělském celkem osamocen
Z Toulonu, 11. dubna. (C.-B.) O ho
stině na poctu předsedy repu-
bliky Loubeta na lodi »Lepanto
pronesl vévoda Janovský tento přípitek
Dovolte, bych pronesl vřelý dík za velm
srdečné a sympatické přijetí, jehož dostalo
se mně i loďstvu pod mým velením. Upo
mínka na toto slavné přijetí nikdy nevymiz
z mé paměti. Jsem šťasten, moha pronést
přípitek Franci a jeho námořní i pozemn
branné moci. Osvědčují svou hlubokou sym-
patii také vám, pane presidente!
Italos
Italia
Pelayo
Franek
Salisbury
Německo
Francie
Řima
Janov
Marseille
Madrid
Liberal
Toulon
Španělsko
Patria
Italia
10
article
Vévoda připil předsedovi republikya
potřásl mu upřímně rukou.
President Loubet odpověděl: »Jsem
hluboce dojat city, jež osvědčil jste opětně
francouzské republice a jejímu presidentovi
a sympatií, již projevil jste naší branné moci
námořní i zemské. Není třeba říkati, jakými
city je prodchnut francouzský národ k ital-
skému. Vy je znáte, tlumočil jsem je včera.
Ubezpečují vás však ještě jednou, že jsme
hluboce dojati důkazem přátel-
ství, jejž dala Italie Francií ny-
nější výpravou svého skvělého
loďstva. Přípíjím na zdraví krále a krá-
lovské rodiny a na zdar krásného loďstva
italského. Připijím také na vaše zdraví i na
zdraví vaší rodiny !«
Z Toulonu, 11. dubna. (CB.) »Ag
Havas« sděluje: Po snídani prohlédl si Lou-
bet na pozvání vévody Janovského admirál
skou lod »Leponto«. Oba rozhovořili se při
tom o vývoji, jakýž jeví se ve vojenské po-
zemní i námořní moci všech států a o zdo-
konalování zbraní. Předseda republiky Lou-
bet vyjádřil prý se při tom, že ten by
uvalil na sebe strašnou zodpovědnost.
kdož by vyvolal válku, načež vévoda Janov
ský odpověděl: »Máte pravdu, pane presi
dente!« i dodal prý: »Myslím, že takove
návštěvy, jako návštěva nynější, jsou způso-
bilé, utvářiti srdečnější poměry
mezi národy.« Když Loubet opouštěl
loď, doprovodil jej vévoda Janovský až ke
schůdkům, kdež se oba loučili dlouho
srdečně ruku si tisknouce. Četní zvědavcí,
kteří se na člunech přiblízili k lodi, volali
v okamžiku tom: »Sláva Loubetovi! Sláva
republice! Sláva Franciř! Slava Italii !« a
mávali při tom klobouky a šátky.
Loubet
Havas
Lou
Slavo
Francie
Toulon
Janov
Přípíjí na zdravý král
11
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Vídně, 11. dubna, (C.-B.) Za před-
sednictví ministra obchodu sv. p. Calla bude
stálá komise pro obchodní hodnoty
a pro statistiku zprostředkovacího obchodu konal
v pondělí 15. t. m. dopoledne ve slavnostn
síni dolnorakouské obchodní a živnostenské ko-
mory ustavující plenární schůzi. Na jednacím
pořadu nalézá se mimo jiné též zřízení odbo-
ných oddělení, z nichž se dle stanov komise
skládá a volba předsedů a místopředsedů.
Správní soud vyhověl stížnosti rakou
ské zbrojovky do rozhodnutí zem. finaně,
ředitelství. Společnost zaplatila z vydání 1200
kusů 100zlatových akcil omylem zl. 30.000 z
zadacího kursu per zl. 250 — místo zl. 8000
dle nominale. V důvodech rozhodnutí praví se.
že společnost zajisté jen omylem zapravila větš
poplatek než měla. Námitka berního úřadu,že
omyl ten nelze ospravedlniti, je licha.
Vídeň
12
article
Správní soud vyhověl stížnosti meziná-
rodní elektrické společnosti na
herní předpis z užitku zl. 415.621 z emisse
5000 kusův akcií. V důvodech se praví: Ber
ním objektem jest toliko čistý zisk, dosa
žený provozováním podniku, a však
zisk z emisse nemůže býti poklá-
dán za čistý zisk společnosti, je-
jíž činnost spočívá ve provoz -
vání elektrotechniky. Tento může
býti pokládán pouze z a přírostek kapitálu
jenž snad může býti zdaněn, jakmile by se h
eventuálně použilo, který však s án
o sobě dani nepodléhá.
»W. Abdpst«, pojednávajíc o jmeno-
vání úřadnicíva obchodního m u s e
a professorů vývozní akade m e
státními úřadníky, praví: Toto sy
stemisování jest uznáním zájmu veřejnosti na
činnosti obou ústavův. Obchodní museum posky
tuje našemu obchodu důležitou oporu a vzácný
podnět zařízením rozvětvené obchodní služby
mezinárodní a působí zvlášť prospěšně na pod
něty obchodního světa. Vývozní akademie bude
míti nemalý význam pro vzdělání výborného
obchodnictva, zvláště tak pro čilejší mezinárodn
obchod. Veřejný státní interes na činnosti obou
ústavův osvědčen nynějším systemisováním úřad-
nických a professorských míst.
Z Berlína, 11. dubna. (C.-B.) Dle ve-
černích listů zjistila komise důvěrníků dosazené
ku zkoumání stavu jmění a vedení obchodu
Akciové společnosti pro obcho
pozemkový a hypoteční, že obchodn
zpráva a bilance netoliko z 31. prosince 1899.
nýbrž i v minulých letech podávala nesprávný
obraz o stavu společnosti, že bilance od let již
soustavně uměle jsou seslavovány a že předsed-
nietvo tímto způsobem vedení obchodů sebe
své přátele protizákonně obohacovalo.
n. Z Curychu, 11. dubna. Officiální
vyjednávání o koupi severovýchodní dráhy švý
carské bylo zahájeno.
W Abdpst
Berlín
Curych
13
article
Z Liverpoolu, 11. dubna. (C.-B.) Dne
ráno přibyl sem z Ameriky tamější financista
Pierport M o rg an.
Z Londýna, 10. dubna. (C.-B.) Ve vý
roční schůzi majitelů hutí Bel! Brot her
v Middelsboroughu prohlásil předseda, že roční
výnos obnáší 360.000 liber šterlinků a dodal
že nemá přes šířené pověsti o zahraniční sou-
těži obavy o budoucnost anglického železářskéh
a ocelářského průmyslu, zachoválli si Angli
volnou ruku.
x. Z Nov. Yorku, 10. dubna. (»Poste
Jedna z osob nejvíce zúčastněných při koupi
dráhy chicagskoburlingtonské a quincyjské pro-
hlásila, že jsou mezi stranami rozpory. Dokud
návrhy nebudou ode všech přijaty, nebude nie
prohläšeno, zda se mohou uzavření koupě pře-
kážky stavěti v cestu. Dotyčná osoba však pr
nepochybuje, že rozpory budou konečně uklizeny
Z Washingtonu, 1I. dubna. (Ca B
Dle zprávy zemědělské kanceláře obnáší prů
měrný stav zimní pšenice 91.7, žita 93.1
Sklizeň zimní pšenice páčí se na 457,258.00
bushelů.
Z Nového Yorku, 11. dubna. Smýšleni
obilniho trhu stálé. Pšenice na květen
77/4, pšenice na červenec 76.75, kukuřice n
květen 46.75, bavlna 1o0o 810, cukr (Fair
Rfo. Muscovados) 3/4. Závěrek peněžní
sotva ustálený
Bela
Angl
Liverpool
Amerika
Londýn
York
Washington
Nový York
Ca B
14
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
II. všeobecná řádná schůze
obchodní a živnostenské komory
v Praze
konala se včera o 4. hodině odpolední za předsed
nictví pana cís. rady Wohanky. Po schiválen
protokolu schůze poslední a přečtení zprávy jednae
byl po přímluvě pana Řivnáče schválen návrl
komise praesidiální, aby byl povstáním vzdán dí
České spořitelně za poskytování místností umělecko
průmyslovému museu, jakož i Vlastenecké společnosti
přátel umění a konservatoriu pro hudbu za přene
chání některých místností k účelům musejním
Na to příkročeno bylo k vyřízení programu
Sekretář komorní pan vládní rada dr. Čuhel poda
zprávu presidiální komise o závěrce účtů komornieh
za rok 1900.
Příjmy komory činily v roku 1900, pokladniční
zbytek z roku předešlého v to počítaje, úhrnem
K 333.468.55, výdaje pak K 320.042.24. Porovná-li s
tento úhrnný obnos výdajů skutečně učiněných
s úhrnným obnosem výdajů dle schváleného roz-
počtu na rok 1900 a uváží-li se, že z výdajů bylo
komoře nahraženo K 12.165.19, obnášť úspor
K 3986.37. Pokladníční přebytek koncem roku 190
činí K 13.42631. Jmění fondu pensijního pro ko
morní úřadníky a sluhy čint K 65 402.93 v poklad-
niční hotovosti, 1000 K nom. v cenném papíru
K 194.188.50 invešlovaných v domě čís. pop. 53 —Il
Fond umělecko-průmyslového musea obchodní a živ-
nostenské komory vykazuje K 27.762.43 v pokladníční
hotovosti a 200 K nom v cenném papíru. Fond na
oslavu 40letého jubilca panovnického roku 1888 činí
koncem roku 1900 K 45.528.33 nom. v cenných pa
pírech. Fond technologického průmysl. musea obchodní
a živnostenské komory v Praze vykazuje K 24.093 5
v pokladniční hotovestí. Komise navrhuje, aby ple-
num komory závěrečné účty za rok 1900 schválilo
aby za další schválení c. k. ministerstvo obchodu
bylo dožádáno. (Schvaluje se.)
Wohanka
Řivnáč
doktor
Čuhel
Praha
živnostenský komora
15
article
Při navrhovací volbě k obsazení 2 míst odbor
ných soudců laiků při obchodním senátě c. k. kraj
ského soudu v Chrudimi zvolen byl ze středu samo
statných kupců p. Fr. Leber a ze středu obchod
ních úřadníků p. Ant. Tománek a při navrhovac
volbě 2 členů celního sboru poradního zvoleni pp
Pavel Rademacher a Jos. Ludvík Rössler
ich náhradníky pak pp. Sig. Mauthner a Kare
Tichý
Dalším předmětem jednacího pořadu byla zpráva
komitétu o vládním projektu, směřujícím k vybudo
vání trojtřídních akademií obchodní eh
(vyšších škol obchodních) na ústavy
čtyřtřídní. Referentem byl náměstek sekretář
p. dr. Gruber.
C. k. ministerstvo kultu a vyučování vyzvalo
prostřednictvím c. k. místodržitelství pražskou ko
moru, by mu — majíc zejmena na zřeteli praksi ob
chodní — podala dobré zdání o reformě vyššícl
škol (akademií) obchodních prodloužením studijn
doby z tří roků na čtyři, jak na něklerých ústavech
již byla zahájena a také na ostatních zavést
se má.
Když byla komora o fom vyslechnula kuratori
a ředitelstva všech obchodních akademif svého okresu
jakož i čelnější obchodní gremia a spolky obchod-
nické, byla věc přikázána zvláštnímu komitětu, jehol
jmenem se plenu komory ke schválení předkládí
ministerstvu kultu a vyučování svědčící pamětní spis
jehož podstatný obsah vrcholi v následujících vý-
kladech
Především vyslovuje komora živé politování na
tím, že — jako svého času při zavedení novéh
typu obchodních škol dvoutřídních — nebyly ani
nynějším projektu reformy vyšších škol obchodních
napřed vyslechnuty interessovaně kruhy praktické-
juk by se bylo slušelo nejen vzhledem k tomu, ž
absolventi škol těchto pro praktické stránky obchodu
Leber
Tománek
Pavel Rademacher
Rössler
Mauthner
Kare
doktor
Gruber
Chrudim
Jos
spolek obchod
16
article
a průmyslu jsou určeni, nýbrž i vzhledem k okol
nosti, že právě obchodnictvo jest škol těchito, o
státu jen v míře velmi skrovně podporovaných, za-
kladatelem a vydržovatelem a že konečně hospodář
skými i sociálními účinky tohoto reformního pro-
jektu rovněž právě obchodnictvo by nejvíce byl
stíženo
Předeslavši dále, že z ředitelstev obchodních
akademií zdejšího obvodu vyslovily se české ústavy
v Praze a Chrudimi pro tento reformní projekt z du
vodů stejných, jaké uvádí c. k. správa vyučovací
ředitelství německé obchodní akademie v Praze, pak
vydržovací sbory (kuratoria) veškerých akademií, nej
čelnější obchodní gremia a spolky obchodnické proti
němu, kdežto některé korporace obchodnické čin
návrhy kompromisní, komora sama neváhá vyslovit
se, pokud reformní projekt vztahuje se toliko k roz-
šíření dosavadní doby vyučovací, co nejrozhodněji
proti takovému projektu. Obchodní školství musí jnk
vzhledem k nedlouhému poměrně trvání svému, tal
vzhledem k praktickému účelu, jemuž slouží, býti
přístupno reformám, jeho přizpůsobení k praktickým
potřebám obchodním zvyšujícím. Je-li však takovou
reformou právě jen zvýšení počtu let vynčovacích,
jest více než pochybno.
Praha
Chrudim
17
article
Za důvod k reformě této uvádí se, že ve třec
ročnících obsáhlé učivo vyšších obchodních škol pře
vysoký počet hodin ani ve třídách slabě obsazených
zpracovati nelze, že učebního cíle dosahuje toliko
maté procento absolventů, zejména že potřebí jes
lepšího vzdělání v řečech cizích a v předmětech ko
merčních, a že tedy do praktického života přicbáze
absolventi odborně nedostatečně připravení.
18
article
Kdyby tomu bylo tak, obchodnictvo první ohr
dílo by se proti ústavům, které jeho příspěvky, vy
sokým školným a podobně jsouce vydržovány, do
dávají jeho pisárnám, bankovním a spedičním kan-
celářím atd. pracovní materiál nedostatečný. Ne
právě naopak obchodnictvo právě největších empor
obchodních a průmyslových — v Praze jako ve Vídni
v Linci jako v Brně — s řídkou jednomyslností pro
hlašuje, že dosavadní obchodní akademie poskytuj
obchodnímu dorostu průpravu v převážné většině
zcela dostatečnou, zkušenost učí, že absolventi těchte
škol docházejí snadno přiměřených míst a zastávaj-
je ke spokojenosti, že tudíž cíle učebního pro prax
potřebného na obchodních akademiích u normálníci
posluchačů — s výjimkami v povaze škol vůbec le
žícími — i v dosavadním tříietém běhu bývá dosa
ženo, při nejmenším, že při stejném materiálu žá
kovském procanto žáků, učebního cíle nedosahují
cích, na vyšších školách obchodních z pravidla ni
kterak není větší, než na státních školách středních
A co se pak týče vyšších škol obchodních pro
budoucí obchodnické povolání absolventů, kupectv
ne pouze Rakouska, ale celého světa — a tím roz
hodněji, čím země obchodem jest bohatší, na př
v Anglii, Americe — shodno jest v přesvědčení, že
význam školského vzdělání pro praktický život ob
chodní se přeceňuje, že škola, i kdyby trvala pět
deset let, nikdy nedovede vycvičiti a vychovati ho
tové obchodníky, korrespondenty, disponenty, že
i nejpečlivější příprava školská jest pouze základem
pro praxi.
Praha
Vídeň
Linec
Brno
Rakousko
Anglie
Amerika
19
article
Také ovládati cizí jazyký lze naučiti se jen
ustavičným cvikem, k jakému poskytuje příležitos
jen pobyt v cizině, nikoli však jakékoli, byť sebe
delší, vyučování školní. Uvážíme-li na př. nezbytně
skrovné výsledky, s jakými pěstuje se na českých
školách jazyk německý, od obecné školy počínajíc
po celou školu střední, tedy celkem nejméně 7—
let, jak lze domnívati se, že by jediný další rok ben
výdatně konversace mimoškolské přinesl nápravu
A to platí analogicky též o ostalních cizích jazycíe
na školách českých jako německých, a právem byl
od praktických kruhů řečeno, že by jeden měsíc po
bytu v dotyčné zemi cizí jazykové znalosti absol
ventově více prospěl, než celý čtvrtý ročník školy
Namítá-li se konečně, že převelikým počtem t
denních hodin vyučovacích bývá žactvo přetěžováno
takže nemajíc času k tělesnému a duševnímu zota-
vení, podlehá ochablosti,která mu jak vlastní stu
dium na akademii obchodní, tak i samostatné dalš
vzdělávání po odbyté návštěvě školy znechucuje, lze
naproti tomu uvésti, že počet týdenních hodin vy
učovacích jest na př. na vyššíclí školách reálnýc
celkem týž jako na obchodních akademiích, že před
měty vyučovací na vyšších školách reálných celkem
nevyžadují méně duševního napjetí než na obchod
ních akademiích.
Je vskutku zvláštní, že u nás mají se obchodní
školy prodloužiti na čtyřleté, kdežto školy střední
zůstávají při vyučování 8. a 7letém, v Německu však
jsou střední školy 9letě a školy obchodní tříleté.
Německo
20
article
Také ve Francii jsou vyšší obchodní školy (école
supérieurs de Commerce) v Paříži a j. dvoulet
(Cours normal) s přípravným kursem pro lepší žáky
pouze jednolelým a s počlem vyučovacích hodin 3
až 38 týdně.
Ovšem vyšší obchodní školy trpí u většíč
menší míře vadou, plynoucí ze způsobu jejich za-
ložení a vydržování. Je to finanční závislos
ústavů těchto na výnosu školného. Jestiť státn
péče o školství obchodní po stránce finanční skor
nedostatečnou. V rozpočtu státním na rok 1901 vě-
nováno jest na školství obchodní pouze 393.000k
na školství průmyslové 7.926.622 K.
Finanční povaha vyšších obchodních škol nut
je tudíž z pravidla ke kompromisům mezi zřetel
finančními a paedagogicko-didaktickými, a při tomto
kompromisování vítězi z pravidla ohledy. finanční.
které jsou zároveň existenčními
Do obchodních škol hlásí se vůbec z valné č
sti špatnější materiál žákovský než do škol středních
Poněvadž pak při přijímání žactva přes všechna
normálni nařízení z finančních příčin jednás
mnohdy shovívavěji, než by dovolovaly výhradné
zřetele didaktické, dostává se takto na vyšší školy
obchodní žákovský materiál s předběžným vzděláním
buď vůbec nedostatečným, buď aspoň následkem
různé provenience žactva (z rozmanitých ročníků
gymnasijních a reálných, z měšťanských škol) velm
nestejným.
jít Commerka
Francie
Paříž
Cours
21
article
Ovšem jsou poměry od ústavu k ústavu velmi
rozdílny, a nějaké generalisování v tom směru, že
by vyšší školy obchodní byly dnes posuzovány o
rodičů i žáků výhradně ze stanoviska práva dobro-
volnického, nebo že by ten žák, který opustil gymna-
sium na př. pro nedostatky náklonnosti a nadán
k jazykům klasickým — a špatné známky v jednom
či dvou předmětech hlavních, přenášejí se, jak
známo, velmi snadno i na předměty ostatní —
musil již pak býti špatným obchodním akademikem
bylo by absolutně nemístno.
Avšak i pokud závada na tom či onom ústav
skutečně se vyskytuje, vyrovnávala by se druhdy do
jislé míry aspoň, kdyby bylo méně posluchačů
Avšak tytéž finanční zřetele vediy k přeplňován
tříd a když aspoň nejhrubším závadám v tomto směr
bylo odpomoženo zřízením paralelních tříd, byly tyt
ohsazovány učitelskými silami pouze výpomocnýmí
druhdy po stránce odborné i paedagogické i měn
kvalifikovanými a často se střídajícími.
Přistoupila-li pak k tomu druhdy následken
vlivů místních a okolních i přemírná klasifikac
nedostatky pilnosti a kázně shovívavě promíjející,j
pochopitelno, že didaktické výsledky v některých
případech nesrovnávaly se s požadavky, jaké
dnešní době na absolventy vyšších škol obchodních
klásli dlužno.
práv dobro
22
article
Avšak závady tyto nemají co činiti ani s učebn
osnovou, ani s prodloužením doby vyučovací, naopak
by se prodloužením studijní doby jen zboršily
Náklad na vystudování obchodních akademií je ji
nyní velmi značný — prodloužením studijní doby
zvětšil by se ještě o plnou třetinu, vyšší školy ob
chodní nabyly by teprv rázu plutokratického a uz
vřely by se ještě více žactvu nemajetnějšímu, kter
bývá dle souhlasných zpráv ředitelstev zároveň nej
nadanějším, nejpilnějším a nejslibnějším. Valná čás
nemajetných frekvenlantů obrátí se k soukromým
učebným kursům obehodním, ponejvíce pouze jedno
ročním, a pro nabytí práva dobrovolnického k pří
pravným kursům vojenským. Úroveň kupeckého
vzdělání se tím ovšem nezvýší.s b
Ubude tedy vyšším obchodním školám nadaného
žactva jednak na prospěch studií humanistických
reálních, jednak na prospěch nižších vyučovacíeh
ústavů obchodních, v obou směrech však na ne
prospěch vyššího vzdělání obchodnického, zejmen
hleděno k tomu, že ani dvoutřídní školy obchodn
nevysílají absolventů svých k praktickému povolán
středních a drobných obchodníků, nýbrž že absol
venti jejich soutěží s absolvovanými obchodním
Ubud
23
article
akademiky. Druhou značnou závadou nynějšího re-
formního projektu jest pozdní vstup absolventů do
praxe. Čím déle trvá výcvik školský a čím později
opustí mladík lavici školní, tím více odcizuje s
duchem školským praxi a tím více pozbývá schop
nosti přizpůsobovati se rychle a úspěžně novénvu.
praktickému ovzduší. Stesky, že již z nynějších
obchodních akademií vychází dorost s převážnou
náklonností k úřadnickému povolání a s nechutí
k obtížnějšímu, ale ovšem i vdžčnějšímu samo-
statnému povolání obchodnickému, nabudou ještě
více oprávněnosti. Co dnes absolventům vyšších ško
obchodních schází: dostatečná znalost cizích jazyků
a rutina kancelářská, bude jim v míře jen o málo
menší scházeti i po čtvrtém ročníku; a tento dost
nepatrný didaktický úspěch bude vykoupen příliš
draho na úkor praxe. Konečně znamená rozšíření
obchodních škol vyšších na člyři ročníky citelno
ztrátu pro finanční hospodářství ústavů samých.
24
article
Historickým vývojem obchodních škol našich jes
však dáno, že druhdy dvěma třelinami svého ná-
kladu závisí na školném, t. j. na podtu a platební
síle žactva. Projektovanou reformou ubude žactva
nastane potřeba, aby hustěji byla voskytována osvo-
bození od školného, naproti tomu zvýší se vy-
držovací výdaje vyšších škol obchodníchi tak značně,
že by bez vydatného zvýšení státní subvence již
z finančních důvodů nebylo lze na provedení tohot
reformního projektu ani pomysliti. Komora opětuje
však, že lze většině závad odpomoci reformami
uvnitř tříleté doby vyučovací, a naznačuje k tomu
aspoň některé pokyny (přísoý provádění předpisu
o přijímání žactva, omezením počtu žáků v jedně
řídě (oddělení) a přísnou kvalifibaci i kázeň školskou,
péči o dokonalé mtabilní síly učitelské a o moderní
osnovy a methody učební, zjednadušení učební
osnovy při kupeckých předmětech sloučení a methe-
dické vsahování učiva v různýce třídách, u cizíc
25
article
jazyků, pokud se jim ve škole sůboc naučiti lze
modernější methody učební, zvláštní oddělení s nízkým
počtem žactva atd. Pro onu část obchodnictva (pr
komerční správce velkých podniků průmyslových,
pro representasty velkých exportních firem v cizo-
zemsku a nod.), kde jest potřebí vzšělání, které ny-
nější úroveň trojtřieních vyšších škol obchodních
převyšuje, bylo by potřebí buď vysokých obchodníc
škol, jaké již v Německu v Lipsku, Cachách aj
působí, anebo zvláštních vysoko školských kursů pr
absolventy vyšších škol obchodních, kteří jit
i v praxi způsobilost svoji osvědčili. Pro převážnou
většinu obchodního dorostu dostačuje však t seore-
tické vzdělání, jakého již nyní na obci odních školách
trojtřídních nabyli, a není ani žádoucí, pro potřel
většího vzdělání u nepatrného celkem procenta v-
škerý obchodnický doro st déle než jest nezbytno, o
praktické výdělkové činnosti zdržovati k materiálni
škodě žactva a jeho vydržovatelů.
Cach
Německo
Lipsko
26
article
Shraujíe tedy veškeré okolnosti a důvoěy
shora vytčené, nemůže komora než e
nejrozhodněji vysloviti se proti
projektu, dle něhož mají se vyšří
školy (akademie) obchodní reformo-
vati pouhým rozřešením doby vy-
učovací na čtyři leta, jakožto proti
experimentu nejenom lezúčelnému,
nýbrž pro obchodnictvo, žactve
i vydržovatele škol těchto dílem ne-
bezpečnému, sílem škožlivému.
Pan Sládek navrhl, aby vředmět ten byl vza
z jednacího pořadu a stal se ještě předmětem
dalšího šetření. Když se byli pp. Řivnáč. Otte,
Forchheimer, Sobolka, Krejčík, Krejeí
a referent dr. Gruber vyslovili proti návrhu pan
Sládka a přimluvili se za elaborát komitétu, byl tento
schválen.
Zpráva o průměrných cenách bavlněné přízev
měsících prosinci 1900 a v lednu a v únoru 1901.
přednesená p. drem. Čuhelem, byla vzata na vě-
domí bez debaty. Rovněž bez debaty byl schválen
návrh, aby p. Aug. Křišťovi, dlouholetému dílo-
vedoucímu rukavičkářského závodu p. S. Devidelaa,
udělena byla bronzová medaille komorní.
Sládek
Řivnáč
Ott
Forchheimer
Sobolka
Krejčík
Krejeum
doktor
Gruber
Čuhel
Aug
S Devidelaa
27
article
Potom bylo rokováno o návrhu presidiální ko
mise, aby usnesena byla resoluce, týkající se vý-
stavby průplavu dunajsko-vltavsko-
labského. Referoval nám. sekr. p. dr. Gruber
K podnětu presidenta komory p. cís. rady Wo
hanky usnesla se presidiální komise, aby plenu
komory předložena byla ke schválení následující re-
soluce stran vybudování splavných cest vodních
v král. českém
»Resolucí, přijatou ve všeobecné mimořádné
schůzi ze dne 16. března 1900, prohlásila obchodní
živnost, komora v Praze požadavek, aby za finanční
oběti, které království české jakožto nejpoplatnější
země monarchie — a zejmena průmysl a obchod to-
hoto království — budou muset po léta přinášeti k
stavbě drah, v první řadě k hospodářskému povzne-
sení jižních zemí korunních a strategickým požadav-
kům sloužících, bylo co možná nejdříve vyhověno
také dopravním potřebám tohoto království kone
ným zbudováním splavných cest vodních a sice k-
nalisováním horní Vltavy a středního Labe, jakoži
zřízením průplavu dunajsko-vilavsko- labského.
doktor
Gruber
Praha
Vltava
28
article
Komora s polěšením vílá, že v souhlase s jejími
dávnými snahami má se spolu s vyřízením investiě-
ních předloh železničních učiniti konečně též zásadní
rozhodnutí, zabezpečující provedení velikých splav-
ných cest vodních a že již dne 18. t. m. má být
příslušný návrh zákona parlamentu předložen.
Dle zpráv časopiseckých projektuje se však usta-
noveními této vládní předlohy v první řadě stavb
průplavu dunajsko-oderského a teprve na druhém
místě průplavu dunajsko-vltavského a na třetím prů-
plavu dunajsko moravsko-labského. A poněvadž ji
pro zahájení staveb průplavních vůbec dána jest lhůt
rokem 1906, znamenalo by to odložení skutečného
provádění stavby průplavu dunajsko-vltavského n
tak dlouhou dobu, která činí sama projekt velic
pochybným.
Komora pokládá tu za svoji povinnost nejen
v zájmu svého okresu a ostatního království čaského
nýbrž i v hospodářském zájmu celého Rakouska
nejrozhodněji žádati, aby stavba průplavu dunajsko-
vitavského zahájena byla při nejmenším současn
s budováním průplavu dunajsko oderského.
Po stránce technické jsou generální projekty jak
pro průplav výhradně komorový, tak pro kanalisaci
Vltavy od Budějovic ku Praze již úplně hotovy
zpracovány jsouce na základě zvláštních předpisu
ministerstva obchodu dle vzoru železničních projektů,
k revisím tratí potřebných. Průplavní projekt s me-
chanickými zdvihadly bude pak dokončen ještě
v srpnu 1901.
Rakousko
Vltava
Budějovice
Praha
29
article
Po stránce hospodářské nabyl průplav dunajsko-
vltavský ještě větší důležitosti velikými průplavními
stavbami a projekty německými. Loňského roku ote-
vřený průplav labsko-travenský zfednal toku lab-
skému vedle světového přístavu hamburského ješte
nové východisko v Lübecku a tím splavné spojení
i na východ s mořem baltickým. Průplav středo-
zemský, pruskou vládou sněmu pruskému letos po
druhé navržený, zjedná Labi vodní spojení s námoř-
skými i vnitrozemskými přístavy na Vesete a Rýně
čímž vodní dráha dunajsko-vltavsko-labská nabud
v Německu teprve pokračování na všechny strany
rozvětveného.
Lübeck
Rýn
Německo
30
article
Vedle tohoto mezinárodního významu přísluš
průplavu dunajsko-vitavskému i veliký význam pro
povznesení průmyslu nejen v Čechách středních
jižních, nýbrž i v Horních a Dolních Rakousích
usnadněním a zlevněním dovozu hnědého uhlí se-
veročeského, které vytlačeno byvši postupně levným
dovozem uhlí porýnského a hornoslezského z dosa-
vadních odbytišt polabských bude mocí po kanali-
sované Vltavě a průplavé vltavsko-dunajském tím
snáze oplodňovati průmysl tuzemský. I. ohledy
tržebno-politické nutí k tomu, aby co nejdříve zbu-
dován byl průplav, spojující dvě tak rozsáhlá úvodí
Labe a Dunaje, výhradné na půdě našeho obvodu
státního.
Konečně i prováděná již kanalisace Labe a v
tavy od Ústí nad Labem ku Praze vyžaduje toho,
aby upravené vodní dráze této zjednáno bylo c
nejdříve pokračování směrem k Dunaji a k Vídni,
není též pochyby, že splavněním Vítavy až na jih
tohoto království zlevní se též dopravní spojení
Terstem a prospěje novým dráhám železným, k to-
muto nejčelnějšímu přístavu naší monarchie projek
tovaným.
Poněvadž splavným vodním dráhám v severních
zemích monarchie projektovaným dlužno po názor
komory přiznati i se stunoviska celku statního ne
menší hospodářskou důležitost, nežli všem v inve-
Čechy
Dolní Rakousy
Vltava
Dunaj
Ústí nad Labe
Praha
Vídeň
Terst