3
masthead
12. dubna 1901
5
article
dikální strana je proti každé fusi s napředňaky
Zaklepali tu a tam a všude uslyšeli odpověd
tohoto smyslu.
Bylo tedy třeba radikály ve vládě posllio
a za tou příčinou dán pokyn předsedovi mini
sterstva, aby požádal za propuštěnou a učini
místo dru. Vujičovi. Radikálům dáno prvenstv
ve vládě, zvláště když Vujíč na přání královo
získal p. Velimiroviče, jenž byl několikrát mini
strem radikálným, že vstoupil do jeho ministe
stva. Velimirovič dlouho se zdráhal, nebo-
samovolnou fusi několika svých přátel a napred
ňáky neschvaloval a nelibilo se mu, že na
prednáci vyhražují si nejdůležilější obory —
policii, spravedlnost i osvětu — a radikálům
ponechávaji buď obory méně důležité spolu
předůležitým, ale vysoce zodpovědným a chou-
lostivým oborem zahraničným. Velimirovič ko-
nečně svolil a do ministerstva vstoupil, ale
prohlášením, že to činí jen na výslovné přání
královo. Převzal obor komunikacl.
Na den 16. t. m. svolán do Bělehradu
sjezd vůdců radikálné strany, aby porokoval o
tom, co se stalo. Není pochyby, že fuse s na-
predňáky narazí na silný odpor, zvláště když
listy vídeňské a peštské prohlásily ji za rovno-
silnou se sebevraždou radikálné strany.
Vujič
Velimirovič
Bělehrad
6
article
Nyní o nové ústavě. Návrh její vypra-
coval státní rada Ljubomír Kaljevič dle pokynů
králových a nyní je dán ke konečné redake
Stojanu Protičovi. Na poradu bráni po celou
dobu předáci všech stran. Novostí je, jak vám
už známo, zřízení vyšší sněmovny či senátua
následnictví trůnu i v ženském potomstvu. Ra-
dikálové upozornili krále, která nová ustanovení
budou v Srbsku nepopulárná, ale král stejně
otevřeně jim řekl, o kterých ustanoveních ne-
může býti diskusse. Protože plán ústavy by
prohlédnut představiteli všech stran, král mysl
že jíž není třoba předkládati jej skupštině a že
může být oktrojován. Král prohlásil, nepři
sloupí-li na to vůdcově stran, že ústavná otázk
bude odročena a zůstane nynější stav nesnesi
telný králi i národu. Vůdcové tedy na to při
stoupili.
Protič
Srbsko
Ljubomír Kaljevič
vysoký sněmovna
7
article
Král otázal se v Rusku, jak by se tam
měli k chystané změně zákona o dědičnost
srbského trůnu, a obdržel příznivou odpověd.
Domácím listůn je zapověděno psát o po
drobnostech nové ústavy a kritisovati je. Hlavn
ustanovení nové ústavý známa jsou nám z úsl
ních hovorů, z nichž pocházejí také zprávy
zahraničných novin.
Senát bude míti 51 člena, skupština 136
poslanců. Virilnými senátory budou: následník
prestolu, je-li zletilý, mitropolit bělehradský a
vladyka nišský. 30 senátorů bude králem doži-
votně jmenováno; 18 jich bude voleno : po r
z každého kraje (16) a 2 za stoličné město
Bélehrad. K volbě do senátu bude oprávněn
každý občan, plalící 45 dinarů daně, a sená
torem bude moci býti zvolen, kdo platí 500
din. roční daně. Rozumi se, že jedni i druzí
musejí miti všecka občanská práva. Z 18 ná
rodem zvolených senátorů každá tři leta vy
stoupí losem polovina a uprázdněná místa vy
plní se novou volbou. Losem vyloučení senátol
budon moci opět býti volení. il i
Aktivné právo k volbě do skupštiny bude
míti každý občan, dovršivší 21. rok svého věku
a platíci 15 dinárů roční daně Passivné právo
přiznáno každému občanu, nejméně 30letému,
umějícímu číst a psát a plalicímu aspoň 30
dinarů daně. V každém okruhu (kraji) musi
býti zvolen aspoň jeden poslanec s vyšším
vzděláním. Passivného práva volebního nemaj
policejní úřadníci a důstojníci v činně službě.
Rusko
Bélehrad
8
article
Každý zákon musí býti nejprve přijat oběma
sněmovnami a potom schválen králem. Ne-
shodnou-li se skupština a senát o nějakém zá
koně, návrh naň nemůže býti obnoven do roka
Rozpočet schvaluje delinitivně skupština po po
známkách, které k němu učiní senát.
Náhlé soudy pro vždy se odstraňují. Státn
soudy jsou úplně neodvislé. Tisk je svohodný
svoboda shromažďovací a spolčovací zabez-
pečena.
Zřízení vyšší sněmovny ode dávna byl
přáním napredňákův a koruny, kdežto radiká-
lové prohlašovali, že vyšší sněmovna v demo-
kratickém Srbsku je nemyslitelna. Východišt
snad nalezeno v pojmenování »senát«.
Cpóoc.aa.
TToulon a Vilefranehe.
Také francouzské listy příznávají dnes, že
slavnosti, sdruženě s cestou Loubetovou na jih
francouzský, jeví dva odlišné od sebe momenty
»sbratření franko-ruské ve Villafranche a zdvo-
řilosti franko-vlaské v Toulonu. Rusko davši
pozdraviti Loubeta mimo okruh vlaských slav-
ností, dalo mu na jevo tím, že dvojspolek trvá
na dále jen jako dvojspolek a vše ostatní že
ponecháno jest — času a záhadné budoucností.
Kladen-li ale na druhé straně ve styku Loubeta
s ruskými velitely stále důraz na spojenectvía
bratrstvi mezi oněmi státy, v projevech mezi
representanty francouzského a vlaského státu
nevybočuje se nad obvyklé ujišťování při schůz-
kách takých přátelstvím a sice jen p řt-
telstvím. Jest pozorovati dokonce, že,
kdežto Loubet jde Italii vstříc tím, že slibuje
v projevech svých upevniti ještě více
přátelství toto, že odpovědi vévody Janovského
vyhybají se opakování výrazu toho a vyhýbají
se všeliké narážce politické vůbec. Stejně tak
v odpovědi Viktora Emanuela III. Král sice
praví, že chce prodloužením pobytu loďstva
Viktor
Emanuel
Toulon
Rusko
Kladno
vysoký sněmovna
9
article
vlaského v Touloné dodati návštěvě »slavnost-
nějšího rázu«, politických narážek rovněž ale
nečiní ni nejmenších. Ano, francouzské listy,
některé připouštějí dnes již, že schůzka Bülowa,
jenž dosud v Benátkách dlí, se Zanardellem
byla zúmyslně na nynější dobu položena, aby
se jí význam schůzky toulonské před veřejností
mezinárodní oslabil. Nieméně franeouzské ve-
řejné mínění, odlišujíc dnes již jasně Toulon
od Villefranche, jako vlády i ruská i francouz-
ská i vlaská jasně je odlišily, lehce a klidně
snášejí zdrželivost Italův, jež přináší jisté zkla-
mání.
Bratrství rusko-francouzské, jak osvěděilo
se elementární silou opět ve Villefranehe, po
delším jistém ochlazení, zúplna jím reservu
onu vyvažuje. Několik podrobností o těchto
projevech ve Villefranche dlužno zde ještě za-
znamenati. Přístav tamní byl včera již v čas-
ných hodinách ranních naplněn o brov
skými zástupy tidu, kteří přišl
ruské lodi pozdravit. Kotvilo zde
již třináet lodí francouzských, jež měly odtu
Loubeta i do Toulohu doprovodit. Přístav by
bohatě vyzdoben, kostel květinami okrášlen
Bezpočtem ruských a francouzských praporo
pohrával ranní vilr rajdou vanouci. V průvod
Loubetově, když do Villefranche příbyl, byl
ministři Delcassé, André, Baudin a Dupuis
generálové Beranger, Metzinger, Joly a Fabre.
admirál Bienainé a četní poslanci a senátoři.
Bülow
Villefranch
Italův
Delcassé
André
Baudin
Beranger
Metzinger
Fabr
Bienainý
Benátky
Toulon
Manche
Villefranche příbyl
10
article
Na nábřeží představil ruský admirál Birilev
Loubetovi důstojníky svého generálního štábu
pozval jej na čaj na palubu »Alexandra I
Loubet s ministry pozvání vyhověl. Byv ostat-
ními ruskými důstojníky na lodi pozdraven
Loubet odpověděl touto řečí k Birilevu: »Jsem
šťasten pane admirále, že dlím na palubě lod
slavného ruského námořnictva. Proje
vuji vám radost nad tím, že vás muhu sám
vyznamenati a to dříve ještě, než udělím celě
mu personálu loďstva vašeho řádová vyzname
nání. Jmenuji vás velkodůstojníkem Čestno
legie.« Birilov odvětil: »Jsem dojat tak, že
nenalezám slov, abych projevil své cityl a radost
svou naď tím, že jsem od předsedy sama přija
takové vyznamenání,«
Po tom udělil Loubet řády i ostatnímou
personálu lodnímu, zvláště pak veliteli »Alex
andra II.« Bronickému rytířský kříž Čestn
legie. Potom zasedá Loubet a hostitelě jeho
k čaji; řeči tuto pronešené depeše již sdělily
Po čaji o půl 8. hod. ranní Loubet opustil ru-
skou loď a vstoupil na francouzskou loď »Sain
Louis«, aby odplul s ní do Tonlonu. V oka
mžiku, kdy »Saint Louis« plul kol ruskýel
lodí, Rusové propukli v bouřdli ve
volání »Urá)« Birilev dal vypěliti ránu
z děla a děla všech francouzských a ruských
lodí vojenských, citadel. a tvrzí opakovaly po-
zdrav.
Loubet
Alexandr
Alex
Louis
Birilev
Saint Louis
11
article
Obrovské davy lidu na březích přístavních
strženy nadšením, bouřily v tisícerých výkřicích
»Sláva Rusku!« »Sláva Francii!« »Sláva spolku
rusko-francouzskému!« Za této bouře hlasův
hrmění děl »Saint Louis« a některé jiné lod-
feancouzské vyplaly z přístavu a zamiřily
k Toulonu. Ruské lodi vojenské zůstanou ješte
po osm dní v přístava villefrancheském, tedy
déle, než lodi vlaské v Toulonu. Birilev pořádul
po odjezdu Loubeta k pocté prefekta na lo
své hostinu, jíž zúčastnili se hodnostové kraje
a někteří žurnalisté. Pronešeny vl a s te-
necké reči; řečnil obzvláště i re-
daktor jednoho nacionalistického
lisit u. Birilev opětně tu připomenul, že jes
čestným občanem města Brostu a že tudiz
může Franeii pokládati za druhou vlast svoji.
Rusek
Sláva Francie
Birilev
Saint Louis
Toulon
Brost
Sláva spolek Ruskafrancouzský
12
article
K depešim o toulonských slavnostech ne
třeba mnoho dodati. Město jest vyzdobeno pra-
pory francouzskými i vlaskými, zviáště ale jen
v úzkých ulicích, vedoucích k přístavu. V jedné
ulici lakové jest umístěn i nápis! »Sláva
oběma latinským národům.« Obecenstvo zdravilo
vévodu Janovského sympaticky; nebylo ale sly-
šeti volání slávy, nýbrž jen potlesk. Toť zvyk
Toulonských osvědčovati sympatie. Vévoda přija
několik vlaských žurnatistů, s nimiž půl hodiny
rozmlouval. Při tom projevil pochybnosti o uži-
tečnosti podmořských lodí, ač prý Francouz
tolik si od nich slibují. Za přitomnosti věvody
Janovského posvěcen v Touloně i prapor vla-
ského spolku »Unione Italiana«. Berlínský
tisk přijímá návštěvu Italů v Touloně s klidem,
ovšem částečně líčeným. Dva doklady aspon
uvádíme: »National-Zig.s píše: Vzrůstající přá-
telství mezi Italií a Francii doplňuje vhodně
mezinárodní záruky míru, jež dosud mezeru
vykazovaly. »Voss. Ztg.« pák se dušuje, že
není Němce, jejž by toulonské setkání znepoko-
jovalo, naopak jsou prý potěšeni, že italská
zdvořilost budi tak dobrou náladuve
Francouzích, jelikož dobrá nálada budí i míru
milovnost. Německo nechee prý — kdež pak
— Franeii isolovati, naopak přejie pr ý s
samo dosíci s ní stykův nejpřátel-
štějších. Všichni ti, končí list, k dož
bojí se o mír světový, měli b
jinam obrátiti pozornost svou.
nežli k Toulonu. — Londýnský tisk
z většiny radi Italii, aby v trojspolku setrvala
»T imes« píší: »Zachování trojspolku a anglo-
italské dohody ve Středozemním moři jsou zá-
kladními kameny politiky vlaské, na nichž spo-
čívají i naděje budoucnosti. Iialšt
státníci to vždy pochopovali.« »Pal! M ali
Gazette« praví: »Nyní má Italie formálno
spolek s Německem a Rakouskem a morálnt
podporu tradicionálního přítele svého, Anglie.
Sláva
Janovský
Francouz
Italos
Voss
Němec
Francie
Německo
Toulon
Rakousko
Anglie
spolek » Union Italian
NationalBig
13
article
Nesmí záruky této národní neodvislosti obětovati
za něco, co by mu jiné státy poskytnouti mohly.«
»St. James Gazette« a ostatní listy píší
podobně a podobně dávají na jevo i strach, že
v budoucnosti mohla by se Italie přece
jen poděkovati za úkol jí přiřčený, za úkol
býti nástrojem Anglie. Parížskému »Gauloise
posílá známý markýz de Castellane z Říma po-
divnou zprávu. Dle ni bylo dosaženo mezi
Francií, Italif, Anglií a Španělskem shody, dle
níž sever Afriky má býti takto rozdělen: Franeii
připadne Marokko, Anglii Tanger tamže,
Italii Tripolis. (A Španělsku?) Zpráva ta ovšem
jest ceny velmi pochybně; nejen Španělsko, tak
Německo nerado by vidělo Franeouze v Marokku.
tím méně ukazovalo by mu tam cestu; Anglie
pak obzvláště nedopustila by bez války, ab
Francie vládla vstupem do moře Středozemního
kterýž jako nejkratší spojení s Indií jest pro
Albion ovšem nadevše důležilý.
Sjezd slovanských žurnalistů v Du-
brovnice,
K doplnění telegrafické zprávy o průběhu
rokování na třetím sjezdu slovanských novinářů
v Dubrovníce, uvádíme ještě doslovné znění
resolucí, o nichž zmínili jsme se jen stručně.
Resoluce Františka Hovorky o utvo-
ření spolku slovanských žurnal
stů má toto znění: Třetí sjezd slovanských no
vinářá schvaluje, aby zřízen byl spolek slovan-
ských novinářů v Rakousku. Za základ stano
budtež »Statuts du bureau central des associa-
tiens de presse«, jež buďtež náležitě upraveny
k poměrům slovanským. Budiž zvolen výbor
jenž stanovy tyto spracuje, osnovu jejich zašle
všem redakcím slovanských žurnálů a spolkům
slovanských žurnalistů. V udané lhůtě budiž vy
sloven souhlas těchto aneb písemně sděleny do
datky, načež výbor zadá stanovy příslušnýn
Stanislav
James Gazette
Italia
Castellane
Hovorka
press
Anglie
Řím
Francie
Španělsko
Afrika
Maroko
Tanger
Německo
Indie
Rakousko
Italia Tripolis
14
article
úřadům ke schválení. Po potvrzení stanov budiž
svolána ihned ustavující valná hromada. Výbo
splnomocňuje se k provedení všech prací a opa-
tření ve věci této. Do výboru zvoleni R. Cejnek
Frant. Hovorka a J. Kuffner s právem kooptace
Resoluce p. dra. Marijana Zdziechov-
ského zní: »Třetí sjezd slovanských novi-
nářů, uznávaje, že od posledního sjezdu stala
se změna k lepšímu v oboru vzájemnosti lite
rární i politické, obnovuje usnesení sjezdu dři
vějšího a doporučuje vřele zástupcům slovan
ského tisku, aby zvláštní pozornost věnoval
stykům vzájemným národů slovanských a posu
zovali je se stanovisku rovnoprávnosti ve všech
oborech života, v souhlase s duchem a tradiel
největších geniů Slovanstva: Mickiewieze, Pala-
ckého, Mažuraniče a ji, jakoži i v souhlas
s obsahem a výsledky novějšíéh výzkumů nej
hlubších myslitelů, kteří se zabývali otázkou
slovanskou : Vladimtra Solovjova i Borisa Či
čerina.
Resoluce dra. Vladimíra Lowickéh o zní
Sjezd slovanských novinářů v Rakousku
uznává potřebu všemožně působili k tomu, aby
probouzena byla mýšlenka jednoty a spolnost
slovansko-národních zájmů v celém západním
Slovanstvu a vyslovuje přesvědčení, že ne
zbytno jest dorozuměti se se slovanským tiskem
na Balkáně k vůli stálému a systematickému
šíření myšlenky jednoty v celém západním Slo-
vanstvu a to :
0eevestatenb
1. vzájemným systematickým informováním
se o kulturním, politickém a společenském ži-
votě národů slovanských v Rakousku i n
vistooo
R Cejnek
František
Hovorka
J Kuffner
Zdziechov
Mažuranič
Vladimíra Lowickéh
Palo
Rakousko
Balkán
Vladimtra Solovjov
15
article
Balkáně,
2. popularisováním mezi lidem myšlenky
shody slovanských národův jako obrany proti
spolčení cizáckému, směřujícímu již k roztržee
Slovanů.
Jako praktický prostředek k zahájení této
akce uznává sjezd v Dubrovníku konaný po-
třebu zorganisovati nestrannou informační kan
celář novinářskou pro tisk slovanský a světový
o poměrech politiekých v životě společenském
a o snahách národů slovanských v Rakousku
na Balkáně, jež by byla nezávislá na vlivech
evropské diplomacie a korrespondenčních, kan-
celářích, inspirovaných o celém Slovanstvu nepřá-
telsky. Ke zřízení telegrafické a korrespondenční
kanceláře pro veškeré západní Slovany necha
zvolí sjezd výbor z repr esenlantů slovanského
tisku a ten nechať radí se o způsobu, jak bylo
by Ize opatřiti peněžné prostředky a zvolí zá-
stupce pro tuto myslěnku zaujaté ve všech stre-
discích jednotlivých zemí slovanských. Výbon
jest oprávněn zřizovati užší výbory a jest po
vinen podati zprávu o vykonaných přípraváeh
příštímu sjezdu.
pnlmni
Balkán
Dubrovník
Rakousko
Slovan
16
article
Resoluce redaktoru posl. dra. Ryby : Mi
nistr spravedlnosti v královstvích a v zemíe
na říšské radě zastoupených, baron Spens
oznámil ve své odpovědi, kterou dal 28. března
t. r. na dotazy jemu podané v příčině častých
a zákonem neodůvoliněných konfiskací veřejných
listů, mezi jiným též to, že vláda chystá inten
sivní opravu nynějšího zastaralého a nevhod-
ného zákona tiskového.
Z pramene, o jehož věrohodnosti nelze
pochybovati, zvěděla veřejnost, že úmysl vlády
nese se při tom tím směrem, aby byla prohlá
šena svobodná kolportáž fiskopisů a aby zru
šeno bylo tak zv. objeklivní řízení. Za lo ale
žádá vláda, aby z kompetence porotních soud
vyňaty byly přečiny na cti, týkající se osob
soukromých a zločin uražení Veličenstva, mimo
to, aby opravou zákona učiněno bylo opatřeni
by konfiskace výdatněji působily než dosud
zejmena aby účinek její némohl býti na dále
tou měrou paralysován, jako se prý děje
sereodn
Spens
17
article
Třeli sjezd slovanských novinářů v hab
burské rísi konaný dne 8. dubna 1901 v Du
brovniku vílá se zadostiučiněním úmysl uvol
niti veřejnému tisku a zrušiti ustanovení zá
kona, jež se příčí volné kolportáži. Novinářský
sjezd též s povděkem záznamenává zvěsť o zru-
šení objektivního stíhání, avšak protestuje co
nejrozhodněji proti tomu, aby obmezena byla
pravomoc soudů lidových u věcech tisku způ-
sobem takovým, aby to bylo na újmu jeho
zdravého vývoje a stalo se snad zdrojem no-
vých ještě nesnesitelnějších chikán a ohražuje
se rozhodně proti domněnce, jakoby za věts
volnost při rozšiřování ohětovati chtěl výhody
jichž požívá již dnes na základě zákonů
platných.
Při tom však neváhá prohlásiti, že v zájmu
veřejné mravnosti a publicistické eti ochoten
jest spolupůsobiti k tomu, aby zákonnými opa
třeními byla výdatněji chráněna napadená čest
a dobré jmeno jednotlivců, zejmena aby ne
možným učiněno bylo další bujení onoho žurna
listického bejtí, jež čerpá po většině podmínky
existence své ze skandálu a opfrá své otravné
působení o útoky na čest soukromou.
Sjezdu došla řada telegramů, jež
zaslali zvláště;
Z Prahy: Spolek českých žurnalistů,
předseda spolku českých žurnalistů Bretter
člen výboru Hübner, předseda klubu svobodo-
myslných lidových poslanců na radě říšské
dr. B. Pacák, redaktor J. J. Toužímský, re
daktor »Slovanského Přehledu« Ad. Černý, dr
Ladislav Tichý, ředitel »Národních Listů« Prokop
Grégr, dr. Ladislav Dvořák a j. Umělecká be
seda zaslala nasledující telegram: »Přejíce vý
sledkům sjezdu Vašeho nejlepšího zdaru po
zdravujeme Vás z celého srdce jakožto přední
bojovníky za práva všech slovanských národů
a prosime, abyste přijali výraz nejvroucnějších
sympatií našich.«
nyní.
Bretter
Hübner
Pacák
Toužímský
Černá
Tichá
Prokop Grégr
doktor
Dvořák
Praha
spolek český žurnalista
klub svoboda
18
article
Z Polska: Starosta města Krakova
Friedlein, redakce »Pravdy«, redskce »Czasue,
redakce »Glosu Naroda«, předseda spolku pol-
ských žurnalistů Zajaczkowski, redakce »Dzie-
niku Polskiego« (Lvov) a j. Ze slovanského jihu
došlo přes 300 telegramů a z nich více než
200 z Bosny a z Hercegoviny.
S povděkem i uznáním sluší zvláště vzpo-
menouti vzorné pohostinnosti měst
Dubrovníka, jehož zastupitelstvo
věnovalo kůhradě výloh, se sje
sdem spojených, 8000 korun.
Zajaczkowski
Dzie
Polsko
Krakov
Lvov
Bosna
Hercegovina
Dubrovník
spolek polo
Polskiego
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Poslanci národní a konservativn
velkostatek. Vídeňský článek, pod tímto zá
hlavím v listě našem včera uveřejněný, uved
Minervu staročeského tisku »Politik« opětně v
chvilku příjemného sebeklamu, ve kterémž mín
že jest oprávněna zahráti si zase jednou na
Mentora vůči listu našemu. Opírajíe se o od-
stavec zmíněného článku, v němž se dovozuje.
ve kterých věcech jsou obě strany, národn
svobodomyslná a konservativní velkostatkářstv
za jedno, s tím doložením, že moudrá politik
na jedné i na druhé straně bude vyhledáva
i vhodných cílův i vhodného pospolitého po-
stupu a zůstaví různosti foru domácímu, —
táže se nás »Politik«, zdali jsme vždy loyálním
způsobem vyhověli tomulo přátelskému poměru.
Minerva
20
article
I nečekajíc odpovědi na tento dotaz, uznává,že
nemůže náš list sprostiti úplně všech vin a chyb
I kdybychom uznávali staročeský orgán za nej
vyšší svou appellaci — čemuž ovšem tak nen
— musili bychom jej upozorniti, že úplně př
hlíží, že okruhy programních zájmů obou stran
svobodomyslné i velkostatkářstva, kryjí se jenom
v určitém místě a že, pokud se týče zásad
stštoprávních, autonomistických a rovného práva
jazyka českého jsou společné, a že jest v zájmu
těchto hlavních zásad programových aby byly
vždy také totožné. Avšak tento poměr ne-
podmiňuje zajísté žádného politického podruží anel
nevolnictví strany národní vůči šlechtické, jaký by
asi odpovidal zastaralým představám strany staro-
české a jak to sám sebou vylučuje demokratický
podklad národní strany svobodomyslné i za
ručuje oběma stranám úplnou volnost v sledo-
vání růzností, jichz jest a bude vždyeky dost
což také včerejší náš článek uvádr. Mluví-l
»Politik« o nějakých skrytých i zjevných útoefch
proti konservativnímu velkoslatkářstvu aneb jedno-
tliveům této strany v našich sloupcích zdánlivě
obsažených, můžeme poukázati jen na věc v
vídeňském zákulisí dostí známou. Na pokusec
přivoditi mezi kluben poslanců národní stran
svobodomyslné a klubem velkostatkářů rozpor
ponejvíce rázu osobního, nescházelo. Agrárn
radíkalismus pyl v tom pomůckou v rukáeh
může, sloupcům »Pplitik« neskonale bližšího
nez sloupcům »Národních Listů« . ..
21
article
— Veřejná schůze v Hořicích, »Obran
zemědělců« a posl. Zázvorka. »Obraná země
dělců«, orgán sdružení českých zemědělců pro
král. české, obrala si patrně za účel, zděděnou
roli národní opalřovati potřebným — kom
postem. Celá její činnost novinářská (!) je pro
sáklá tímto ušlechtilým zaměstnáním i nelzes
divili, že letí-li něco s té strány po odpůre
politickém, tento pozná neklamně, že střela
zrobena z materiálu od »Obrany zeměděleů«
nerozlučného. Poslední číslo tohoto politováni
hodného obranného prostředku zabývá se
naším referátem o nedávné schůzce národních
socinlistů s agrárníky, zvané veřejnou schůz
lidu v Hořicích i zahrnuje i list náš i na-
šeho zpravodaje sprostáctvím, hodicíms
na vlas do kalihru duševní dílny Em. J. Hru-
bého. Jednu věc nemůžeme vzdor veškeré oškli-
vosti, z hořické afféry čpící, mlčením po
minouti. »Obrana zemědělců« praxi, že nen
kusu pravdy v celém našem referátě o schůzce,
zejmena pak přičítá našemu vzteku (!) na pos.
Zázvorka
em
Hořice
22
article
Zázvorku, že jsme uvedli, že svou nepřítomnost
omluvil »místní otravou krve«. To prý cy
nismus, jímž má býti vážně churavý muž
zlehčen, nemístný vtip a kdesi cosi. K tomu
odpovídáme jen tolik, že »místní otrava krve«
páně Zázvorkovy jest jen doslovný citátze
schůze hořické. To jsou nejvlastnější
slova posl. Černého, kterýž, jak
všichni počestní svědkové schůz
dosvěděiti musí, prohlásil, že pan
posl. Zázvorka svou nepřitom n os
omlouvá »místní otrsvou kryes
Toť nepopíratelné a nevyvrajitelné faktum, jakoz
i ta okolnost, že místní otrava krve byla před-
mětem nejrůznějších výkladů na schůzi sa-
molné. Není pochyby, že toto »bon mot« slua-
děkovati bezděčnému humoru, či raději ko-
molým duševním schopnostem posl. Černého
a posl. Zázvorka, kterýž prý redakci »Obrany
zemědělců« sdělil, že »by prý pokládal za ne-
důstojné sebo, aby na výpady lidi takového
druhu, kteří nyní za »Národními Listy« stojí
vůbee reagoval« — nechť obrátí se na posl.
Zázvorka
Zázvorkův
Černý
23
article
Černého, kterýž svou důstojností jest úplne
hodným velmi zvětralé důstojnosti páně
Zázvorkovy,
— Pracovní program agrární. Klubu
národní strany svobodomyslné, representativnímu
politickému spolku strany, náleží skutečnáa
opravdová zásluha, že v častých schůzích svých
uvádí pro veškeru naši veřejnost na přetřes a
k veřejnému rozhovoru důležité otázky všeobee-
ného politického zájmu. Věren tomuto svému
poslání, uspořádal Klub národní strany svobodo-
myslné nedávno rozpravu o otázkách a tužbách
českého zemědělstva čili o českém agrárním pro-
gramu. Nebyla to však jen rozprava obvykléh
rázu debatního, nýbrž stála na úrovni mnohem
vyšší: její výsledek znamená půdorys sou-
stavy opravdového, reelního
skutečně také proveditelného če-
ského pracovního programu agrár
ního. Autorem této programové osnovy je
jeden z nejlepších našich vědeckých i prak-
tických znalců záležitostí zemědělských, professo-
národního hospodářství na české vysoké škole
technické v Praze, pan dr. Frant. Fiedler.
Černý
Zázvorkův
doktor
František
Fiedler
klub národní strana svoboda
český vysoký škola technický v Praga
24
article
»Dílo samo chválí mistra.« Proto uvádíme zá
kladní osnovu, jak ji p. prof. dr. Fiedler roz
vrhl: 1. Otázka zcelování pozemků (zákon kom
massační); 2. otázka obecního statku a 3. otázk
drobných meliorací v souvíslosti s otázkou zce
lování; 4. pojišťování zemědělské; 5. jednotný
výzkumný ústav zemědělský; 6. úprava veřej
ného chudinství; 7. vybudování hospodářskéh
školství českého a zřízení vysoké školy země-
dělské; 8. akce společenstevní; 9. regulace cen
obilních: 10. otázka selského práva. Jak již
řečeno, pojal p. prof. dr. Fiedler do svého pro-
gramu nynějšího především otázky, kleré jednak
jsou s to, by přinesly úlevu našemu střednímu
stavu selskému, jednak byly již veřejně propra
covány a veřejnými rozpravami objasněny,
konečně — což pokládati dlužno za hlavní jejich
*) Jak se dovídáme, vyjde doslovné znění cele
rozpravy o otázkách a tužbách českého rolnictv
v době nejkratší péčí Klubu národní strany svobodo
Pozn. red.
myslné liskem.
profesor
doktor
Fiedler
zřízený vysoký škola země
klub národní strana svoboda
25
article
přednost — mohou skutečně býti provedeny,
sice v době poměrně krátké. Na tom však pan
dr. Fiedler nepřestal. Podrobil také ostré, ale
zasloužené kritice i jině programy agrární i ne-
správnou taktiku, kterou jedna část českého
rolnictva hledí uskutečniti agrární svůj program.
Pan dr. Fiedler poukázal tu předně na hlasy.
ozvavší se z nejkrajnějšího křídla české strany
agrární, které zněly: »Nepotřebujeme žádného
agrárního programu! Zvyšte nám ceny pšenice
a žita a bude nám pomoženo«. Je zřejmo, ž
takový »program« vlastně žádným programem
není, a p. dr. Fiedler správně jej odbyl jedinou
větou: Dle oné theorie mohl by stejným právem
každý říci: »Zaopatřete mně pořádný příjem
bude hned rozřešena celá sociální otázka«. —
Tak prakticky je ukázáno, že krajní křídlo strany
agrární hlásá ideu tak holou, že je neschopna
života. Bohužel, že i tento směr má již své
zástupce na říšské radě. Že rolnictvo z nich
prospěchu míti nebude, o tom netřeba šířiti slov.
Fiedler
doktor
26
article
Pan dr. Fiedler posoudil také nynější českou
stranu agrární, jež se vyvinula ze »Sdružení če-
ských zemědělců«, a která posledními volbami
na říšskou radu získala některé mandáty. O-
štěpením se stalo, že rolnictvo české je nyní
rozděleno ve dva tábory, z nichž jeden trvá
v celku národní strany svobodomyslné, druhý
ustavil se samostatně. Z plna přesvědčení pan
dr. Fiedler toto rozštěpení odsoudil, nebot
rolnictvu nastává těžká, obtížná práce, kterou
může zdolati pouze v šiku jednotném a na zá-
kladě pevného, všem společného programu. Pro-
gram ten, tak zv. pracovní, p. dr. Fiedler roz-
vrhl ve zmíněných 10 bodů, jež, uvážíme-li
a probereme-li je co nejpečlivěji, dospějem
k úsudku, že uvedená programová osnova má
všecky vážné vlastnosti programové. Vyhovuje
skutečně těm, pro něž je vypracována, dá s
sbory zákonodárnými provésti, nikým ze stavu
rolnického nemůže býti odmitnuta a není na
újmu žádně jině vrstvě našeho národa. Tyto
skvělé vlastností jeho programu tedy jsou
v pravdě a právu způsobilé, by rolnictvo české
opět mohly sjednotiti v táhor jediný, a sice
v takový tábor, jehož ostatní ideje politické
národní našemu stavu selskému stejně hovl,
v ten tábor, ve kterém stojí upřímní a osvěd-
čení, třeba nyní napadání pokrevenci a přátel
lidu rolnického.
doktor
Fiedler
sdružený če
27
article
— Schůze ve slezském Bohumíně. V
středu, 10. t. m. odpoledne konala se v Bohu-
mině na nádraží schůze českých důvěrníků za
účelem založení odboru Mátice osvěty lidové
v Bohumlně. Účuštenství bylo velmi značně.
Sešla se veškerá intelligence jak z města a ná-
draží Bohumína, tak i z okoll. Schůzi přitomen
byl říššký a zem. poslanec rada Hrubý, který
vyložil účely spolku a poukázal na úspěšnou
veledůležitou jeho činnost pro českou věc v
Slezsku.
— Kluby občanské. Občanský klu
v Karlíně má dnes v pátek o 8. hodině
večer důlažitou schůzi výborovou v klubovní
místnosti hostince p. Ant. Šustery ve Vitkově
ulici. Pp. členové výboru se žádají, by se všichni
dostavili.
bůh
Účuštenství
Hrubá
Šuster
Bohumín
Slezsko
Karlín
Vitkův ulice
28
article
— Jubilejní valná hromada Ústřední
Matice školské vzbudila opětně zvýšenou po-
zornost na potřeby tou dobou nejdůležitějšt
obranné naší jednoty. Četné pozdravy z míst
ohrožených, jakož i účastenství místních adbora
svědčí o tom, že Ústřední Matice skoláká jest
stejně oblíbena u těch, kteří ji podporují, iu
těch, které sama podporuje. Avšak i jiné zjevy
potěšitelné zaznamenáváme. Hned po válné hro-
madě dostavil se dávný její příznivec p. Riegel,
který každý měsíc odevzdává pokladně matiční
5 K, a prohlásil, že na dále bude odváděti 10 K.
Z Olomouce byl poslán jubilejní dar 200 K
před svátky velikonočními dostavil se do po-
kladny matiční kvardián řádu Františkánů v Praze
a odevzdal jmenem nejmenovaného dobrodince
Ú. M. Š. 4 vkladní knižku První záložny ve
Vysokém Mýtě na 200 K, dále zaslala Prvn
občanská záložna v Holešovicích-Bubnech 200 K,
stolová společnost Mládenců v hotelu »u tři mou-
řenínů« v Prostějově 200 K, odpolední kuleční-
ková společnost v kavárně v Národním domě
v Olomouci 200 K a okresní výbor smíchovský
200 K. Přiklad, jaký touto obětavostí byl tak
spotanně dán, bude, bohdá, hojně následován po
všech vlastech českých. A věru, bylo-li kdy po-
třebí obětavost národní věnovati především Ú.
Riegel
M Š
Prvn
K Přiklad
Olomouc
Praha
Vysoký Mýto
Holešovice
Bubno
Prostějov
národní dům
29
article
M. Š. a českým menšinám a nerozptylovatiji
na účely jiné, jest to právě v době nynější. Jubi-
lejní zpráva podala nejen obraz posavadní práce
Ú. M. Š., ale naznačuje tuké zřetelně, jak velké
ještě úkoly pomocí Matice nutno vykonati. Hned
po valné hromadě z nejrůznějších míst několik
set rodičů žádalo o zřízení mutiční školy. Uči-
telstvo matiční, jak o valné hromadě konstato-
váno, taktéž domáhá se úsilovně, aby jeho
hmotné postavení bylo zlepšeno. Za tohoto stavu
věcí jest povinnosti každého, komu záleží n
tom, aby Ú. M. Š. v nynějších kritických dobách
mohla uhájiti, co s mravenči pílí, neúmornou
prací a bezpřikladnou obětavostí českého národa
za 20 roků vykonala, právě v letošním roce c
nejúčinněji ji podporovati, a tak napomáhati k za-
bezpečení budouenosti našeho národa a vzdělá-
vání naší mládeže jazykem mateřským.
— Osobní. Pan MUDr. Šolín, zubní léka
v Praze, mešká každou sobotu a neděli mimo
Prahu.
— V zesnulém posl. prof. Josefu Schlesin
grovi, o jehož úmrti podali jsme již včera telegra-
fickou zprávu, ztrácejí vídeňští antisemité jednuz
svých nejčelnějších notabilit, kteráž mezi zvláštními
typy posl. sněmovny vzbuzovala, vždy pozornost.
zvláště se strany německo-liberální, kteráž v poslane
Schlesingrovi slíhala především vědce národohospo-
dářského, jednoho z největších utopiků tohoto pole.
M Š
Ú M Š
MUDr
Šolín
profesor
Schlesin
Schlesingr
Praha
30
article
Jeho výklady pronášené ve sněmovně o nových spas-
ných idejích, zvláště v oboru upravení valuty, zavda-
valy podnět k vybavení bezohledné nenávisti ně-
mecko-liberální, neboť prof. Schlesinger, vzdor někte-
rým svým podivínstvím hlava nevšední, nešetři
šlehů proti mravní derutě liberálně židovské speku-
lace. Již jeho životní dráha byla průpravou k podiv-
nůstkám a zvláštnostem tohoto učence. Narozen
Sumperce na Moravě r. 1831, byl původně tkalcov-
ským učněm a studovati počal teprve r. 1850 jak
dinrnista u šumperského okr. hejtmanství. Věnoval
se studiím polytechnickým a působil jako professor
realních škol ve Vídni a po delší činnosti učitelské
stal se r. 1875 professorem deskriptivní a praktické
geometrie na vysoké škole pro zemědělství ve Vídni.
kdež působil až do konce svého života; několikrát
byl zvolen za rektora této vysoké školy. Byl lite-
rárně činným v míře rozsáhlé a směr jeho vědeckých
prací stojí ovšem v diametrátním sporu s názory.
dobytými moderním bádáním. Zejmena sluší uvésti
v tom ohledu jeho »Duchovní mechaníku v přírodě-
anebo »Vznik lysického a duchovního světa z étherus
Schlesinger
Vídeň
Sumperka na Morava