ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2c133810-660c-11dc-b678-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 88, place 55, org 18, work 3
1 masthead
Stesna 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
12. dubna 1901
4 masthead
Císlo 100.
5 article
dikální strana je proti každé fusi s napředňaky Zaklepali tu a tam a všude uslyšeli odpověd tohoto smyslu. Bylo tedy třeba radikály ve vládě posllio a za tou příčinou dán pokyn předsedovi mini sterstva, aby požádal za propuštěnou a učini místo dru. Vujičovi. Radikálům dáno prvenstv ve vládě, zvláště když Vujíč na přání královo získal p. Velimiroviče, jenž byl několikrát mini strem radikálným, že vstoupil do jeho ministe stva. Velimirovič dlouho se zdráhal, nebo- samovolnou fusi několika svých přátel a napred ňáky neschvaloval a nelibilo se mu, že na prednáci vyhražují si nejdůležilější obory — policii, spravedlnost i osvětu — a radikálům ponechávaji buď obory méně důležité spolu předůležitým, ale vysoce zodpovědným a chou- lostivým oborem zahraničným. Velimirovič ko- nečně svolil a do ministerstva vstoupil, ale prohlášením, že to činí jen na výslovné přání královo. Převzal obor komunikacl. Na den 16. t. m. svolán do Bělehradu sjezd vůdců radikálné strany, aby porokoval o tom, co se stalo. Není pochyby, že fuse s na- predňáky narazí na silný odpor, zvláště když listy vídeňské a peštské prohlásily ji za rovno- silnou se sebevraždou radikálné strany.
Vujič Velimirovič Bělehrad
6 article
Nyní o nové ústavě. Návrh její vypra- coval státní rada Ljubomír Kaljevič dle pokynů králových a nyní je dán ke konečné redake Stojanu Protičovi. Na poradu bráni po celou dobu předáci všech stran. Novostí je, jak vám už známo, zřízení vyšší sněmovny či senátua následnictví trůnu i v ženském potomstvu. Ra- dikálové upozornili krále, která nová ustanovení budou v Srbsku nepopulárná, ale král stejně otevřeně jim řekl, o kterých ustanoveních ne- může býti diskusse. Protože plán ústavy by prohlédnut představiteli všech stran, král mysl že jíž není třoba předkládati jej skupštině a že může být oktrojován. Král prohlásil, nepři sloupí-li na to vůdcově stran, že ústavná otázk bude odročena a zůstane nynější stav nesnesi telný králi i národu. Vůdcové tedy na to při stoupili.
Protič Srbsko Ljubomír Kaljevič vysoký sněmovna
7 article
Král otázal se v Rusku, jak by se tam měli k chystané změně zákona o dědičnost srbského trůnu, a obdržel příznivou odpověd. Domácím listůn je zapověděno psát o po drobnostech nové ústavy a kritisovati je. Hlavn ustanovení nové ústavý známa jsou nám z úsl ních hovorů, z nichž pocházejí také zprávy zahraničných novin. Senát bude míti 51 člena, skupština 136 poslanců. Virilnými senátory budou: následník prestolu, je-li zletilý, mitropolit bělehradský a vladyka nišský. 30 senátorů bude králem doži- votně jmenováno; 18 jich bude voleno : po r z každého kraje (16) a 2 za stoličné město Bélehrad. K volbě do senátu bude oprávněn každý občan, plalící 45 dinarů daně, a sená torem bude moci býti zvolen, kdo platí 500 din. roční daně. Rozumi se, že jedni i druzí musejí miti všecka občanská práva. Z 18 ná rodem zvolených senátorů každá tři leta vy stoupí losem polovina a uprázdněná místa vy plní se novou volbou. Losem vyloučení senátol budon moci opět býti volení. il i Aktivné právo k volbě do skupštiny bude míti každý občan, dovršivší 21. rok svého věku a platíci 15 dinárů roční daně Passivné právo přiznáno každému občanu, nejméně 30letému, umějícímu číst a psát a plalicímu aspoň 30 dinarů daně. V každém okruhu (kraji) musi býti zvolen aspoň jeden poslanec s vyšším vzděláním. Passivného práva volebního nemaj policejní úřadníci a důstojníci v činně službě.
Rusko Bélehrad
8 article
Každý zákon musí býti nejprve přijat oběma sněmovnami a potom schválen králem. Ne- shodnou-li se skupština a senát o nějakém zá koně, návrh naň nemůže býti obnoven do roka Rozpočet schvaluje delinitivně skupština po po známkách, které k němu učiní senát. Náhlé soudy pro vždy se odstraňují. Státn soudy jsou úplně neodvislé. Tisk je svohodný svoboda shromažďovací a spolčovací zabez- pečena. Zřízení vyšší sněmovny ode dávna byl přáním napredňákův a koruny, kdežto radiká- lové prohlašovali, že vyšší sněmovna v demo- kratickém Srbsku je nemyslitelna. Východišt snad nalezeno v pojmenování »senát«. Cpóoc.aa. TToulon a Vilefranehe. Také francouzské listy příznávají dnes, že slavnosti, sdruženě s cestou Loubetovou na jih francouzský, jeví dva odlišné od sebe momenty »sbratření franko-ruské ve Villafranche a zdvo- řilosti franko-vlaské v Toulonu. Rusko davši pozdraviti Loubeta mimo okruh vlaských slav- ností, dalo mu na jevo tím, že dvojspolek trvá na dále jen jako dvojspolek a vše ostatní že ponecháno jest — času a záhadné budoucností. Kladen-li ale na druhé straně ve styku Loubeta s ruskými velitely stále důraz na spojenectvía bratrstvi mezi oněmi státy, v projevech mezi representanty francouzského a vlaského státu nevybočuje se nad obvyklé ujišťování při schůz- kách takých přátelstvím a sice jen p řt- telstvím. Jest pozorovati dokonce, že, kdežto Loubet jde Italii vstříc tím, že slibuje v projevech svých upevniti ještě více přátelství toto, že odpovědi vévody Janovského vyhybají se opakování výrazu toho a vyhýbají se všeliké narážce politické vůbec. Stejně tak v odpovědi Viktora Emanuela III. Král sice praví, že chce prodloužením pobytu loďstva
Viktor Emanuel Toulon Rusko Kladno vysoký sněmovna
9 article
vlaského v Touloné dodati návštěvě »slavnost- nějšího rázu«, politických narážek rovněž ale nečiní ni nejmenších. Ano, francouzské listy, některé připouštějí dnes již, že schůzka Bülowa, jenž dosud v Benátkách dlí, se Zanardellem byla zúmyslně na nynější dobu položena, aby se jí význam schůzky toulonské před veřejností mezinárodní oslabil. Nieméně franeouzské ve- řejné mínění, odlišujíc dnes již jasně Toulon od Villefranche, jako vlády i ruská i francouz- ská i vlaská jasně je odlišily, lehce a klidně snášejí zdrželivost Italův, jež přináší jisté zkla- mání. Bratrství rusko-francouzské, jak osvěděilo se elementární silou opět ve Villefranehe, po delším jistém ochlazení, zúplna jím reservu onu vyvažuje. Několik podrobností o těchto projevech ve Villefranche dlužno zde ještě za- znamenati. Přístav tamní byl včera již v čas- ných hodinách ranních naplněn o brov skými zástupy tidu, kteří přišl ruské lodi pozdravit. Kotvilo zde již třináet lodí francouzských, jež měly odtu Loubeta i do Toulohu doprovodit. Přístav by bohatě vyzdoben, kostel květinami okrášlen Bezpočtem ruských a francouzských praporo pohrával ranní vilr rajdou vanouci. V průvod Loubetově, když do Villefranche příbyl, byl ministři Delcassé, André, Baudin a Dupuis generálové Beranger, Metzinger, Joly a Fabre. admirál Bienainé a četní poslanci a senátoři.
Bülow Villefranch Italův Delcassé André Baudin Beranger Metzinger Fabr Bienainý Benátky Toulon Manche Villefranche příbyl
10 article
Na nábřeží představil ruský admirál Birilev Loubetovi důstojníky svého generálního štábu pozval jej na čaj na palubu »Alexandra I Loubet s ministry pozvání vyhověl. Byv ostat- ními ruskými důstojníky na lodi pozdraven Loubet odpověděl touto řečí k Birilevu: »Jsem šťasten pane admirále, že dlím na palubě lod slavného ruského námořnictva. Proje vuji vám radost nad tím, že vás muhu sám vyznamenati a to dříve ještě, než udělím celě mu personálu loďstva vašeho řádová vyzname nání. Jmenuji vás velkodůstojníkem Čestno legie.« Birilov odvětil: »Jsem dojat tak, že nenalezám slov, abych projevil své cityl a radost svou naď tím, že jsem od předsedy sama přija takové vyznamenání,« Po tom udělil Loubet řády i ostatnímou personálu lodnímu, zvláště pak veliteli »Alex andra II.« Bronickému rytířský kříž Čestn legie. Potom zasedá Loubet a hostitelě jeho k čaji; řeči tuto pronešené depeše již sdělily Po čaji o půl 8. hod. ranní Loubet opustil ru- skou loď a vstoupil na francouzskou loď »Sain Louis«, aby odplul s ní do Tonlonu. V oka mžiku, kdy »Saint Louis« plul kol ruskýel lodí, Rusové propukli v bouřdli ve volání »Urá)« Birilev dal vypěliti ránu z děla a děla všech francouzských a ruských lodí vojenských, citadel. a tvrzí opakovaly po- zdrav.
Loubet Alexandr Alex Louis Birilev Saint Louis
11 article
Obrovské davy lidu na březích přístavních strženy nadšením, bouřily v tisícerých výkřicích »Sláva Rusku!« »Sláva Francii!« »Sláva spolku rusko-francouzskému!« Za této bouře hlasův hrmění děl »Saint Louis« a některé jiné lod- feancouzské vyplaly z přístavu a zamiřily k Toulonu. Ruské lodi vojenské zůstanou ješte po osm dní v přístava villefrancheském, tedy déle, než lodi vlaské v Toulonu. Birilev pořádul po odjezdu Loubeta k pocté prefekta na lo své hostinu, jíž zúčastnili se hodnostové kraje a někteří žurnalisté. Pronešeny vl a s te- necké reči; řečnil obzvláště i re- daktor jednoho nacionalistického lisit u. Birilev opětně tu připomenul, že jes čestným občanem města Brostu a že tudiz může Franeii pokládati za druhou vlast svoji.
Rusek Sláva Francie Birilev Saint Louis Toulon Brost Sláva spolek Ruskafrancouzský
12 article
K depešim o toulonských slavnostech ne třeba mnoho dodati. Město jest vyzdobeno pra- pory francouzskými i vlaskými, zviáště ale jen v úzkých ulicích, vedoucích k přístavu. V jedné ulici lakové jest umístěn i nápis! »Sláva oběma latinským národům.« Obecenstvo zdravilo vévodu Janovského sympaticky; nebylo ale sly- šeti volání slávy, nýbrž jen potlesk. Toť zvyk Toulonských osvědčovati sympatie. Vévoda přija několik vlaských žurnatistů, s nimiž půl hodiny rozmlouval. Při tom projevil pochybnosti o uži- tečnosti podmořských lodí, ač prý Francouz tolik si od nich slibují. Za přitomnosti věvody Janovského posvěcen v Touloně i prapor vla- ského spolku »Unione Italiana«. Berlínský tisk přijímá návštěvu Italů v Touloně s klidem, ovšem částečně líčeným. Dva doklady aspon uvádíme: »National-Zig.s píše: Vzrůstající přá- telství mezi Italií a Francii doplňuje vhodně mezinárodní záruky míru, jež dosud mezeru vykazovaly. »Voss. Ztg.« pák se dušuje, že není Němce, jejž by toulonské setkání znepoko- jovalo, naopak jsou prý potěšeni, že italská zdvořilost budi tak dobrou náladuve Francouzích, jelikož dobrá nálada budí i míru milovnost. Německo nechee prý — kdež pak — Franeii isolovati, naopak přejie pr ý s samo dosíci s ní stykův nejpřátel- štějších. Všichni ti, končí list, k dož bojí se o mír světový, měli b jinam obrátiti pozornost svou. nežli k Toulonu. — Londýnský tisk z většiny radi Italii, aby v trojspolku setrvala »T imes« píší: »Zachování trojspolku a anglo- italské dohody ve Středozemním moři jsou zá- kladními kameny politiky vlaské, na nichž spo- čívají i naděje budoucnosti. Iialšt státníci to vždy pochopovali.« »Pal! M ali Gazette« praví: »Nyní má Italie formálno spolek s Německem a Rakouskem a morálnt podporu tradicionálního přítele svého, Anglie.
Sláva Janovský Francouz Italos Voss Němec Francie Německo Toulon Rakousko Anglie spolek » Union Italian NationalBig
13 article
Nesmí záruky této národní neodvislosti obětovati za něco, co by mu jiné státy poskytnouti mohly.« »St. James Gazette« a ostatní listy píší podobně a podobně dávají na jevo i strach, že v budoucnosti mohla by se Italie přece jen poděkovati za úkol jí přiřčený, za úkol býti nástrojem Anglie. Parížskému »Gauloise posílá známý markýz de Castellane z Říma po- divnou zprávu. Dle ni bylo dosaženo mezi Francií, Italif, Anglií a Španělskem shody, dle níž sever Afriky má býti takto rozdělen: Franeii připadne Marokko, Anglii Tanger tamže, Italii Tripolis. (A Španělsku?) Zpráva ta ovšem jest ceny velmi pochybně; nejen Španělsko, tak Německo nerado by vidělo Franeouze v Marokku. tím méně ukazovalo by mu tam cestu; Anglie pak obzvláště nedopustila by bez války, ab Francie vládla vstupem do moře Středozemního kterýž jako nejkratší spojení s Indií jest pro Albion ovšem nadevše důležilý. Sjezd slovanských žurnalistů v Du- brovnice, K doplnění telegrafické zprávy o průběhu rokování na třetím sjezdu slovanských novinářů v Dubrovníce, uvádíme ještě doslovné znění resolucí, o nichž zmínili jsme se jen stručně. Resoluce Františka Hovorky o utvo- ření spolku slovanských žurnal stů má toto znění: Třetí sjezd slovanských no vinářá schvaluje, aby zřízen byl spolek slovan- ských novinářů v Rakousku. Za základ stano budtež »Statuts du bureau central des associa- tiens de presse«, jež buďtež náležitě upraveny k poměrům slovanským. Budiž zvolen výbor jenž stanovy tyto spracuje, osnovu jejich zašle všem redakcím slovanských žurnálů a spolkům slovanských žurnalistů. V udané lhůtě budiž vy sloven souhlas těchto aneb písemně sděleny do datky, načež výbor zadá stanovy příslušnýn
Stanislav James Gazette Italia Castellane Hovorka press Anglie Řím Francie Španělsko Afrika Maroko Tanger Německo Indie Rakousko Italia Tripolis
14 article
úřadům ke schválení. Po potvrzení stanov budiž svolána ihned ustavující valná hromada. Výbo splnomocňuje se k provedení všech prací a opa- tření ve věci této. Do výboru zvoleni R. Cejnek Frant. Hovorka a J. Kuffner s právem kooptace Resoluce p. dra. Marijana Zdziechov- ského zní: »Třetí sjezd slovanských novi- nářů, uznávaje, že od posledního sjezdu stala se změna k lepšímu v oboru vzájemnosti lite rární i politické, obnovuje usnesení sjezdu dři vějšího a doporučuje vřele zástupcům slovan ského tisku, aby zvláštní pozornost věnoval stykům vzájemným národů slovanských a posu zovali je se stanovisku rovnoprávnosti ve všech oborech života, v souhlase s duchem a tradiel největších geniů Slovanstva: Mickiewieze, Pala- ckého, Mažuraniče a ji, jakoži i v souhlas s obsahem a výsledky novějšíéh výzkumů nej hlubších myslitelů, kteří se zabývali otázkou slovanskou : Vladimtra Solovjova i Borisa Či čerina. Resoluce dra. Vladimíra Lowickéh o zní Sjezd slovanských novinářů v Rakousku uznává potřebu všemožně působili k tomu, aby probouzena byla mýšlenka jednoty a spolnost slovansko-národních zájmů v celém západním Slovanstvu a vyslovuje přesvědčení, že ne zbytno jest dorozuměti se se slovanským tiskem na Balkáně k vůli stálému a systematickému šíření myšlenky jednoty v celém západním Slo- vanstvu a to : 0eevestatenb 1. vzájemným systematickým informováním se o kulturním, politickém a společenském ži- votě národů slovanských v Rakousku i n vistooo
R Cejnek František Hovorka J Kuffner Zdziechov Mažuranič Vladimíra Lowickéh Palo Rakousko Balkán Vladimtra Solovjov
15 article
Balkáně, 2. popularisováním mezi lidem myšlenky shody slovanských národův jako obrany proti spolčení cizáckému, směřujícímu již k roztržee Slovanů. Jako praktický prostředek k zahájení této akce uznává sjezd v Dubrovníku konaný po- třebu zorganisovati nestrannou informační kan celář novinářskou pro tisk slovanský a světový o poměrech politiekých v životě společenském a o snahách národů slovanských v Rakousku na Balkáně, jež by byla nezávislá na vlivech evropské diplomacie a korrespondenčních, kan- celářích, inspirovaných o celém Slovanstvu nepřá- telsky. Ke zřízení telegrafické a korrespondenční kanceláře pro veškeré západní Slovany necha zvolí sjezd výbor z repr esenlantů slovanského tisku a ten nechať radí se o způsobu, jak bylo by Ize opatřiti peněžné prostředky a zvolí zá- stupce pro tuto myslěnku zaujaté ve všech stre- discích jednotlivých zemí slovanských. Výbon jest oprávněn zřizovati užší výbory a jest po vinen podati zprávu o vykonaných přípraváeh příštímu sjezdu. pnlmni
Balkán Dubrovník Rakousko Slovan
16 article
Resoluce redaktoru posl. dra. Ryby : Mi nistr spravedlnosti v královstvích a v zemíe na říšské radě zastoupených, baron Spens oznámil ve své odpovědi, kterou dal 28. března t. r. na dotazy jemu podané v příčině častých a zákonem neodůvoliněných konfiskací veřejných listů, mezi jiným též to, že vláda chystá inten sivní opravu nynějšího zastaralého a nevhod- ného zákona tiskového. Z pramene, o jehož věrohodnosti nelze pochybovati, zvěděla veřejnost, že úmysl vlády nese se při tom tím směrem, aby byla prohlá šena svobodná kolportáž fiskopisů a aby zru šeno bylo tak zv. objeklivní řízení. Za lo ale žádá vláda, aby z kompetence porotních soud vyňaty byly přečiny na cti, týkající se osob soukromých a zločin uražení Veličenstva, mimo to, aby opravou zákona učiněno bylo opatřeni by konfiskace výdatněji působily než dosud zejmena aby účinek její némohl býti na dále tou měrou paralysován, jako se prý děje sereodn
Spens
17 article
Třeli sjezd slovanských novinářů v hab burské rísi konaný dne 8. dubna 1901 v Du brovniku vílá se zadostiučiněním úmysl uvol niti veřejnému tisku a zrušiti ustanovení zá kona, jež se příčí volné kolportáži. Novinářský sjezd též s povděkem záznamenává zvěsť o zru- šení objektivního stíhání, avšak protestuje co nejrozhodněji proti tomu, aby obmezena byla pravomoc soudů lidových u věcech tisku způ- sobem takovým, aby to bylo na újmu jeho zdravého vývoje a stalo se snad zdrojem no- vých ještě nesnesitelnějších chikán a ohražuje se rozhodně proti domněnce, jakoby za věts volnost při rozšiřování ohětovati chtěl výhody jichž požívá již dnes na základě zákonů platných. Při tom však neváhá prohlásiti, že v zájmu veřejné mravnosti a publicistické eti ochoten jest spolupůsobiti k tomu, aby zákonnými opa třeními byla výdatněji chráněna napadená čest a dobré jmeno jednotlivců, zejmena aby ne možným učiněno bylo další bujení onoho žurna listického bejtí, jež čerpá po většině podmínky existence své ze skandálu a opfrá své otravné působení o útoky na čest soukromou. Sjezdu došla řada telegramů, jež zaslali zvláště; Z Prahy: Spolek českých žurnalistů, předseda spolku českých žurnalistů Bretter člen výboru Hübner, předseda klubu svobodo- myslných lidových poslanců na radě říšské dr. B. Pacák, redaktor J. J. Toužímský, re daktor »Slovanského Přehledu« Ad. Černý, dr Ladislav Tichý, ředitel »Národních Listů« Prokop Grégr, dr. Ladislav Dvořák a j. Umělecká be seda zaslala nasledující telegram: »Přejíce vý sledkům sjezdu Vašeho nejlepšího zdaru po zdravujeme Vás z celého srdce jakožto přední bojovníky za práva všech slovanských národů a prosime, abyste přijali výraz nejvroucnějších sympatií našich.« nyní.
Bretter Hübner Pacák Toužímský Černá Tichá Prokop Grégr doktor Dvořák Praha spolek český žurnalista klub svoboda
18 article
Z Polska: Starosta města Krakova Friedlein, redakce »Pravdy«, redskce »Czasue, redakce »Glosu Naroda«, předseda spolku pol- ských žurnalistů Zajaczkowski, redakce »Dzie- niku Polskiego« (Lvov) a j. Ze slovanského jihu došlo přes 300 telegramů a z nich více než 200 z Bosny a z Hercegoviny. S povděkem i uznáním sluší zvláště vzpo- menouti vzorné pohostinnosti měst Dubrovníka, jehož zastupitelstvo věnovalo kůhradě výloh, se sje sdem spojených, 8000 korun.
Zajaczkowski Dzie Polsko Krakov Lvov Bosna Hercegovina Dubrovník spolek polo Polskiego
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Poslanci národní a konservativn velkostatek. Vídeňský článek, pod tímto zá hlavím v listě našem včera uveřejněný, uved Minervu staročeského tisku »Politik« opětně v chvilku příjemného sebeklamu, ve kterémž mín že jest oprávněna zahráti si zase jednou na Mentora vůči listu našemu. Opírajíe se o od- stavec zmíněného článku, v němž se dovozuje. ve kterých věcech jsou obě strany, národn svobodomyslná a konservativní velkostatkářstv za jedno, s tím doložením, že moudrá politik na jedné i na druhé straně bude vyhledáva i vhodných cílův i vhodného pospolitého po- stupu a zůstaví různosti foru domácímu, — táže se nás »Politik«, zdali jsme vždy loyálním způsobem vyhověli tomulo přátelskému poměru.
Minerva
20 article
I nečekajíc odpovědi na tento dotaz, uznává,že nemůže náš list sprostiti úplně všech vin a chyb I kdybychom uznávali staročeský orgán za nej vyšší svou appellaci — čemuž ovšem tak nen — musili bychom jej upozorniti, že úplně př hlíží, že okruhy programních zájmů obou stran svobodomyslné i velkostatkářstva, kryjí se jenom v určitém místě a že, pokud se týče zásad stštoprávních, autonomistických a rovného práva jazyka českého jsou společné, a že jest v zájmu těchto hlavních zásad programových aby byly vždy také totožné. Avšak tento poměr ne- podmiňuje zajísté žádného politického podruží anel nevolnictví strany národní vůči šlechtické, jaký by asi odpovidal zastaralým představám strany staro- české a jak to sám sebou vylučuje demokratický podklad národní strany svobodomyslné i za ručuje oběma stranám úplnou volnost v sledo- vání růzností, jichz jest a bude vždyeky dost což také včerejší náš článek uvádr. Mluví-l »Politik« o nějakých skrytých i zjevných útoefch proti konservativnímu velkoslatkářstvu aneb jedno- tliveům této strany v našich sloupcích zdánlivě obsažených, můžeme poukázati jen na věc v vídeňském zákulisí dostí známou. Na pokusec přivoditi mezi kluben poslanců národní stran svobodomyslné a klubem velkostatkářů rozpor ponejvíce rázu osobního, nescházelo. Agrárn radíkalismus pyl v tom pomůckou v rukáeh může, sloupcům »Pplitik« neskonale bližšího nez sloupcům »Národních Listů« . ..
21 article
— Veřejná schůze v Hořicích, »Obran zemědělců« a posl. Zázvorka. »Obraná země dělců«, orgán sdružení českých zemědělců pro král. české, obrala si patrně za účel, zděděnou roli národní opalřovati potřebným — kom postem. Celá její činnost novinářská (!) je pro sáklá tímto ušlechtilým zaměstnáním i nelzes divili, že letí-li něco s té strány po odpůre politickém, tento pozná neklamně, že střela zrobena z materiálu od »Obrany zeměděleů« nerozlučného. Poslední číslo tohoto politováni hodného obranného prostředku zabývá se naším referátem o nedávné schůzce národních socinlistů s agrárníky, zvané veřejnou schůz lidu v Hořicích i zahrnuje i list náš i na- šeho zpravodaje sprostáctvím, hodicíms na vlas do kalihru duševní dílny Em. J. Hru- bého. Jednu věc nemůžeme vzdor veškeré oškli- vosti, z hořické afféry čpící, mlčením po minouti. »Obrana zemědělců« praxi, že nen kusu pravdy v celém našem referátě o schůzce, zejmena pak přičítá našemu vzteku (!) na pos.
Zázvorka em Hořice
22 article
Zázvorku, že jsme uvedli, že svou nepřítomnost omluvil »místní otravou krve«. To prý cy nismus, jímž má býti vážně churavý muž zlehčen, nemístný vtip a kdesi cosi. K tomu odpovídáme jen tolik, že »místní otrava krve« páně Zázvorkovy jest jen doslovný citátze schůze hořické. To jsou nejvlastnější slova posl. Černého, kterýž, jak všichni počestní svědkové schůz dosvěděiti musí, prohlásil, že pan posl. Zázvorka svou nepřitom n os omlouvá »místní otrsvou kryes Toť nepopíratelné a nevyvrajitelné faktum, jakoz i ta okolnost, že místní otrava krve byla před- mětem nejrůznějších výkladů na schůzi sa- molné. Není pochyby, že toto »bon mot« slua- děkovati bezděčnému humoru, či raději ko- molým duševním schopnostem posl. Černého a posl. Zázvorka, kterýž prý redakci »Obrany zemědělců« sdělil, že »by prý pokládal za ne- důstojné sebo, aby na výpady lidi takového druhu, kteří nyní za »Národními Listy« stojí vůbee reagoval« — nechť obrátí se na posl.
Zázvorka Zázvorkův Černý
23 article
Černého, kterýž svou důstojností jest úplne hodným velmi zvětralé důstojnosti páně Zázvorkovy, — Pracovní program agrární. Klubu národní strany svobodomyslné, representativnímu politickému spolku strany, náleží skutečnáa opravdová zásluha, že v častých schůzích svých uvádí pro veškeru naši veřejnost na přetřes a k veřejnému rozhovoru důležité otázky všeobee- ného politického zájmu. Věren tomuto svému poslání, uspořádal Klub národní strany svobodo- myslné nedávno rozpravu o otázkách a tužbách českého zemědělstva čili o českém agrárním pro- gramu. Nebyla to však jen rozprava obvykléh rázu debatního, nýbrž stála na úrovni mnohem vyšší: její výsledek znamená půdorys sou- stavy opravdového, reelního skutečně také proveditelného če- ského pracovního programu agrár ního. Autorem této programové osnovy je jeden z nejlepších našich vědeckých i prak- tických znalců záležitostí zemědělských, professo- národního hospodářství na české vysoké škole technické v Praze, pan dr. Frant. Fiedler.
Černý Zázvorkův doktor František Fiedler klub národní strana svoboda český vysoký škola technický v Praga
24 article
»Dílo samo chválí mistra.« Proto uvádíme zá kladní osnovu, jak ji p. prof. dr. Fiedler roz vrhl: 1. Otázka zcelování pozemků (zákon kom massační); 2. otázka obecního statku a 3. otázk drobných meliorací v souvíslosti s otázkou zce lování; 4. pojišťování zemědělské; 5. jednotný výzkumný ústav zemědělský; 6. úprava veřej ného chudinství; 7. vybudování hospodářskéh školství českého a zřízení vysoké školy země- dělské; 8. akce společenstevní; 9. regulace cen obilních: 10. otázka selského práva. Jak již řečeno, pojal p. prof. dr. Fiedler do svého pro- gramu nynějšího především otázky, kleré jednak jsou s to, by přinesly úlevu našemu střednímu stavu selskému, jednak byly již veřejně propra covány a veřejnými rozpravami objasněny, konečně — což pokládati dlužno za hlavní jejich *) Jak se dovídáme, vyjde doslovné znění cele rozpravy o otázkách a tužbách českého rolnictv v době nejkratší péčí Klubu národní strany svobodo Pozn. red. myslné liskem.
profesor doktor Fiedler zřízený vysoký škola země klub národní strana svoboda
25 article
přednost — mohou skutečně býti provedeny, sice v době poměrně krátké. Na tom však pan dr. Fiedler nepřestal. Podrobil také ostré, ale zasloužené kritice i jině programy agrární i ne- správnou taktiku, kterou jedna část českého rolnictva hledí uskutečniti agrární svůj program. Pan dr. Fiedler poukázal tu předně na hlasy. ozvavší se z nejkrajnějšího křídla české strany agrární, které zněly: »Nepotřebujeme žádného agrárního programu! Zvyšte nám ceny pšenice a žita a bude nám pomoženo«. Je zřejmo, ž takový »program« vlastně žádným programem není, a p. dr. Fiedler správně jej odbyl jedinou větou: Dle oné theorie mohl by stejným právem každý říci: »Zaopatřete mně pořádný příjem bude hned rozřešena celá sociální otázka«. — Tak prakticky je ukázáno, že krajní křídlo strany agrární hlásá ideu tak holou, že je neschopna života. Bohužel, že i tento směr má již své zástupce na říšské radě. Že rolnictvo z nich prospěchu míti nebude, o tom netřeba šířiti slov.
Fiedler doktor
26 article
Pan dr. Fiedler posoudil také nynější českou stranu agrární, jež se vyvinula ze »Sdružení če- ských zemědělců«, a která posledními volbami na říšskou radu získala některé mandáty. O- štěpením se stalo, že rolnictvo české je nyní rozděleno ve dva tábory, z nichž jeden trvá v celku národní strany svobodomyslné, druhý ustavil se samostatně. Z plna přesvědčení pan dr. Fiedler toto rozštěpení odsoudil, nebot rolnictvu nastává těžká, obtížná práce, kterou může zdolati pouze v šiku jednotném a na zá- kladě pevného, všem společného programu. Pro- gram ten, tak zv. pracovní, p. dr. Fiedler roz- vrhl ve zmíněných 10 bodů, jež, uvážíme-li a probereme-li je co nejpečlivěji, dospějem k úsudku, že uvedená programová osnova má všecky vážné vlastnosti programové. Vyhovuje skutečně těm, pro něž je vypracována, dá s sbory zákonodárnými provésti, nikým ze stavu rolnického nemůže býti odmitnuta a není na újmu žádně jině vrstvě našeho národa. Tyto skvělé vlastností jeho programu tedy jsou v pravdě a právu způsobilé, by rolnictvo české opět mohly sjednotiti v táhor jediný, a sice v takový tábor, jehož ostatní ideje politické národní našemu stavu selskému stejně hovl, v ten tábor, ve kterém stojí upřímní a osvěd- čení, třeba nyní napadání pokrevenci a přátel lidu rolnického.
doktor Fiedler sdružený če
27 article
— Schůze ve slezském Bohumíně. V středu, 10. t. m. odpoledne konala se v Bohu- mině na nádraží schůze českých důvěrníků za účelem založení odboru Mátice osvěty lidové v Bohumlně. Účuštenství bylo velmi značně. Sešla se veškerá intelligence jak z města a ná- draží Bohumína, tak i z okoll. Schůzi přitomen byl říššký a zem. poslanec rada Hrubý, který vyložil účely spolku a poukázal na úspěšnou veledůležitou jeho činnost pro českou věc v Slezsku. — Kluby občanské. Občanský klu v Karlíně má dnes v pátek o 8. hodině večer důlažitou schůzi výborovou v klubovní místnosti hostince p. Ant. Šustery ve Vitkově ulici. Pp. členové výboru se žádají, by se všichni dostavili.
bůh Účuštenství Hrubá Šuster Bohumín Slezsko Karlín Vitkův ulice
28 article
— Jubilejní valná hromada Ústřední Matice školské vzbudila opětně zvýšenou po- zornost na potřeby tou dobou nejdůležitějšt obranné naší jednoty. Četné pozdravy z míst ohrožených, jakož i účastenství místních adbora svědčí o tom, že Ústřední Matice skoláká jest stejně oblíbena u těch, kteří ji podporují, iu těch, které sama podporuje. Avšak i jiné zjevy potěšitelné zaznamenáváme. Hned po válné hro- madě dostavil se dávný její příznivec p. Riegel, který každý měsíc odevzdává pokladně matiční 5 K, a prohlásil, že na dále bude odváděti 10 K. Z Olomouce byl poslán jubilejní dar 200 K před svátky velikonočními dostavil se do po- kladny matiční kvardián řádu Františkánů v Praze a odevzdal jmenem nejmenovaného dobrodince Ú. M. Š. 4 vkladní knižku První záložny ve Vysokém Mýtě na 200 K, dále zaslala Prvn občanská záložna v Holešovicích-Bubnech 200 K, stolová společnost Mládenců v hotelu »u tři mou- řenínů« v Prostějově 200 K, odpolední kuleční- ková společnost v kavárně v Národním domě v Olomouci 200 K a okresní výbor smíchovský 200 K. Přiklad, jaký touto obětavostí byl tak spotanně dán, bude, bohdá, hojně následován po všech vlastech českých. A věru, bylo-li kdy po- třebí obětavost národní věnovati především Ú.
Riegel M Š Prvn K Přiklad Olomouc Praha Vysoký Mýto Holešovice Bubno Prostějov národní dům
29 article
M. Š. a českým menšinám a nerozptylovatiji na účely jiné, jest to právě v době nynější. Jubi- lejní zpráva podala nejen obraz posavadní práce Ú. M. Š., ale naznačuje tuké zřetelně, jak velké ještě úkoly pomocí Matice nutno vykonati. Hned po valné hromadě z nejrůznějších míst několik set rodičů žádalo o zřízení mutiční školy. Uči- telstvo matiční, jak o valné hromadě konstato- váno, taktéž domáhá se úsilovně, aby jeho hmotné postavení bylo zlepšeno. Za tohoto stavu věcí jest povinnosti každého, komu záleží n tom, aby Ú. M. Š. v nynějších kritických dobách mohla uhájiti, co s mravenči pílí, neúmornou prací a bezpřikladnou obětavostí českého národa za 20 roků vykonala, právě v letošním roce c nejúčinněji ji podporovati, a tak napomáhati k za- bezpečení budouenosti našeho národa a vzdělá- vání naší mládeže jazykem mateřským. — Osobní. Pan MUDr. Šolín, zubní léka v Praze, mešká každou sobotu a neděli mimo Prahu. — V zesnulém posl. prof. Josefu Schlesin grovi, o jehož úmrti podali jsme již včera telegra- fickou zprávu, ztrácejí vídeňští antisemité jednuz svých nejčelnějších notabilit, kteráž mezi zvláštními typy posl. sněmovny vzbuzovala, vždy pozornost. zvláště se strany německo-liberální, kteráž v poslane Schlesingrovi slíhala především vědce národohospo- dářského, jednoho z největších utopiků tohoto pole.
M Š Ú M Š MUDr Šolín profesor Schlesin Schlesingr Praha
30 article
Jeho výklady pronášené ve sněmovně o nových spas- ných idejích, zvláště v oboru upravení valuty, zavda- valy podnět k vybavení bezohledné nenávisti ně- mecko-liberální, neboť prof. Schlesinger, vzdor někte- rým svým podivínstvím hlava nevšední, nešetři šlehů proti mravní derutě liberálně židovské speku- lace. Již jeho životní dráha byla průpravou k podiv- nůstkám a zvláštnostem tohoto učence. Narozen Sumperce na Moravě r. 1831, byl původně tkalcov- ským učněm a studovati počal teprve r. 1850 jak dinrnista u šumperského okr. hejtmanství. Věnoval se studiím polytechnickým a působil jako professor realních škol ve Vídni a po delší činnosti učitelské stal se r. 1875 professorem deskriptivní a praktické geometrie na vysoké škole pro zemědělství ve Vídni. kdež působil až do konce svého života; několikrát byl zvolen za rektora této vysoké školy. Byl lite- rárně činným v míře rozsáhlé a směr jeho vědeckých prací stojí ovšem v diametrátním sporu s názory. dobytými moderním bádáním. Zejmena sluší uvésti v tom ohledu jeho »Duchovní mechaníku v přírodě- anebo »Vznik lysického a duchovního světa z étherus
Schlesinger Vídeň Sumperka na Morava