2
masthead
V Praze, v pátek dne 12. dubna 190.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. IIsty
předplaeí se.
v Praze v adalnšstrasi
na čtvrt lota . . . . 6 K —
s drojí donáškou
aa měe
r . k 9o
vo slskách 2 K 30
na měsle . .
Poštoni
na měsío, . . .. . . R 80
na čtvrt leta
s dvojí zlailkoa
s p. . . . .3 Ko R
pa čtvrt let
Praha
5
article
Ještě prý nic není hotovo!
Ještě prý nic není hotovo!
Pouhý týden zbývá vládě Körbrově, aby
splnila první čestný svůj slib daný zástup
cům národa českého, že totiž hned v první
povelikonoční schůzi sněmovny poslanecké
dne 18. dubna t. r. podá parlamentu před-
lohu zákona o konečném splav něn
našich hlavních řek česko- mo-
ravských, po věky rakouského panstv
nad zeměmi našimi tak hříšně zanedbáva-
ných, že není tomu příkladu druhéhov
Evropě. Ale dnes, po včerejší užší poradě
ministerské, důležitosti té věnované, znějí
zprávy vídeňské jako skřípání brzd zastavu
jících sotva rozjetý vlak: »Netěšte se, tak
hned ještě nepojedem.« Neboť dosud prý
nejsou jednotlivé odbory ministerstev se
svými přípravnými pracemi ještě ani tak da-
leko, aby se mohla stanovit lhůta, do které
se stavbami těmi bude lze počíti, ba ani tak
daleko, aby se mohl odhadnouti
příbližný celkový náklad, jejz
veliké ty stavby pohltí. S tou prací prý
budou v kancelářích ministerských s těží do
18. t. m. hotovi a proto prý nezbývá, než
»tu píď času« již si p. Körber před svátky
vyžádal, ještě o několik hodných pídí pro-
dloužit a trpělivě čekat. Jako vždy, když
má nám Vídeň splatit starý větší dluh. —
Všechno tedy, co za posledních týdnů
ve vídeňských vládě Körbrově slouží-
cích listech bylo o pilných a ku pokraji
hotovosti pokročilých přípravách této » veliké
a hlavní státní akce« psáno — nebylo by než
jalovým klábosením a pouhým dýmem?
Körber
Evropa
Vídeň
6
article
Jistilo se přece pevně, že vláda před-
loží hned po prázdninách velkonočních říš-
ské radě předlohu řádného (ne snad jen
předběžného, provisorního) zákona, jenž
obsahovati bude veškeré záruky pro zabez-
pečení průplavních staveb způso bem
tak určitým a tak dopodrobna
jako investiční předloha pro stavbu nových
dráh zeměmi alpskými na Terst. Tedy, že
bude obdobně i zde pří každé jedno-
tlivé stavbě vodní přesně v zákoně
udána: délka projektované trati, i ná-
klad na ni vypočtěný, i doba, kdy
se stavbou její počato býti má a do kdy ho-
tova býti musí. Nuže, délka všech těch za-
mýšlených staveb je zjištěna dávno. O lhůtě
k započeti staveb však tvrdilo se, že vláda
ji v zákoně svém posune až na rok 1904 a
zaváže se, celou síť průplavů zbudovati ve
20 letech, tedy do r. 1924. Konečně odha-
dován i celkový náklad na stavby ty okolo
330 až 400 millionů zlatých.
Na to že si vláda vypůjčí se svolením
rady říšské prozatím 100 millionů zlatých,
jež do r. 1910 v našich řekách prostaví
Přišlo by tedy na rok pouhých 10 millionů
(nebo dle zpráv »N. Fr. Presse« průměrn
16 millionu zlatých), což věru není na pod-
nik tak velkolepý a na veleříši, jakou jest
Rakousko, zrovna žádným obzvláštním výko
nem energie, ani štědroty.
Terst
Rakousko
7
article
Než, nastojte, pojednou přišel líbezný
dodatek:
»Vláda se hodlá pustit do stavby prů
plavů jen za tou podmínkou, když Čechy
Morava, Slezsko, Halič a Doln
Rakousy, jakož i města Víden
Praha a jiní interessenti (okresy, městaa
soukromníci) buď najednou nebo ročními pří-
spěvky jí přispějí.« — Velmi roztomilé!
Důchod z plavby po zregulovaných ře-
kách a průplavech měl za to výhradně patři
státu. —
To byla tak suma posavadních officios
ních zpráv o »tom zlatém dešti«, který nas
čeká a jejž nám výtečný přítelíček dr. Eben-
hoch již tak srdečně závidí, jako by nám měl
ty naše řeky regulovat z vlastního.
Ale najednou ještě — nic není ro
hodnuto, nic ustanoveno, nicc ho-
tovol Ani lhůta, kdy se stavbou bude lze
počít, ani náklad, jehož bude stavba vymahat,
ani finanční operace, kterou se nákladi ten ma
opatřit. Všechno ještě ve stavu embryonál-
ním v jednotlivých kancelářích ministerských
— na týden před slíbeným 18. dubnem. T
Čecho
doktor
Eben
Morava
Slezsko
Halič
Doln Rakousy
Praha
8
article
je ryze rakouský způsob, posflání národů
aprilem, že?
Či se snad v poslední chvíli slavné reži
něco za kulisami zhatilo? Snad nějaké »ne-
předvídaně technickě« překážky? Či snad
rozpaky a nesnáze finančního rázu?
Dosti možná! Setrvá-li totiž ministr
financí neustupně na svém ne-
slýchaném, všeho právního dů-
vodu postrádajícim nároku, aby
mu bylo »vrácenos (l) do státních pokla-
den 80 mill., které vydal z přebytku
daní našich na státní dráhy, trváli toli-
kéž ministr války na svém požadavku
dalších 80 mill. na nová děla: pak by
se ovšem to otálení vlády vídeňské s před-
lohou zákona o splavnění našich řek dalo
poněkud chápat.
9
article
Všeho moc škodí; i nescházelo by za
jisté ůzkostných a lekavých opatrníků, kteři
by se křižovali a děsili nad tím krkolom-
ným spouštěním se do staveb a dluhů tak
ohromných, prorokujíce zkázu a bankrot ná-
rodů, zemí a státu z takového amerického
podnikatelství. Onehdy již ozval se takový
výkřik úzkostný z českých prý kruhů
konservativních v pražském dopise
»Pester Lloydu« — včera opětoval jej ve
»Volksblattu« německý konservativec pan
Ebenhoch. Tento šlechetný přítel náš je
velice rozmrzen nad tím, že naši poslanci
prohlásili vládě i parlamentu: Nepovolíme
zákon investiční o stavbě jižních dráh, než
když zároveň bude schválen zá-
kon investiční, zabezpečující nám za
prvé: vysťavění průplavů v Čechách
a na Moravě, za druhé regulaci našich
řek a za třetí meliorace (počtem 168), na
něž by stát přispěl 13 milliony. —
Toto naše junctim velenutných naši ch
potřeb zemských s investicemi pro alpské
země hrozně rozčihilo p. Ebenhocha, tak že
se ptá, zdali by za bývalé pravice
cos podohného bylo Čechům prošlo? —
Dík za tu poučnou otázku, kterousi
zapamatujeme, až se nám opět bude vyčítat
že prý jsme neměli pravici svou obstrukcí
rozbit. Jak vidět, přála nám poctivě ! Na
dráhy alpské měli jsme přispět 80 milliony
svých daní, ale ona by nám nebyla na re
gulaci našich řek povolila ani haléře. Zato
nám p. Ebenhoch ručí.
Lloyd
Ebenhoch
Čecho
Čechy
Morava
10
article
Však co chceme? Je-li ten pražský
dopis »Peštského Lloydu« vskutku věr
ným ohlasem smýšlení českých konservativ-
ních velkostatkářův, pak ani u těchto naše
řeky nenalezají hrubě přízně a uplynulo by
jimi ještě ukrutně mnoho vody, než by kdy
došlo na jejich regulaci nákladem státním.
Pražský konservativec v »Pester Lloydu«
počítá a trne: »Stavba alpských dráh pohltí
545 millionů korun. Na vodní stavby v Če-
chách praskne asi 800 millionů korun. Na
nová děla bude musit Cislajtanie přispět
kvotou 80 míll. korun. Pomyslíme-li k tomu
ještě další požadavky finančního ministra,
šlo-by o sehnaní témeř 143 milliardy korun
půjčkou. »Lze se při nynějším stav
financí státních spustiti se
snadným srdcem do nových mil
liardových vydání? Strana konser
vativního velkostatku neodporuje sice nikte
rak záměrům vlády, ale ona musí jakožto
vážná strana s veškerou přísností
žádati, aby bylo přesně stanoveno, jakým
způsobem troufá si vláda toto náramné při-
tížení břemen provésti? Cukr ani lih nelze
více daněmi zatížiti. Zbývá tedy jen ještě
petrolej a tabák. Bylo by odvahy, tento
zdražit? Odkud chcete ten nakla
na stavby průplavů českých sehnati? Chcete
jej snad na země uvalit?
Lloyd
11
article
»To by znamenalo Čechy udusit. Ano
zrovna království české musilo by se proti
tomu velmi rázně bránit a to tím více, ježto
není dokázáno, neměli-li by kruhové agrárn
z těchto vodních dráh jen škodu? Však prý
také univ. prof. Albin Bráf proti těm vodním
stavbám s českého stanoviska projevil velmi
vážné pochybnosti.« —
Konservativní »Politik« otiskla tento hlas
vyznivající výstrahou k vládě Körbrově, aby
si to s tou stavbou vodních dráh v Čechách
a na Moravě ještě dobře rozmyslila, — bez
poznámky. Proč by tedy vláda Körbrova
potřebovala se unáhlit a strhat? Jí záleží
především na tom, aby dostala svých 80 mil-
lionů refundace a dalších 80 mili, na nová
děla — investice a dokonce české inve-
stice mohou vždy počkat.
Čecho
profesor
Albin Bráf
Körbrův
Čechy
Morava
12
article
Osmý mezlnárodní sjezd proti alko-
holismu ve Vídni od 9.—14. dubna
r. 190l.
(Od zvláštního našebo referenta.)
Ve Vídni, 10. dubna 1901.
V úterý odpoledne o 3. hodině počala ve velkém
přednáškovém sale c. k. společnosti vídeňských lékař
práce sjezdová. Prostorná tato mistnost sotva mohla
pojati všecky dostavivší se účastníky. Sál je velic
pohodlný, ale postrádá jedné důležité věci, kterou
také domu Společnosti lékařské vytkl jeden z pří
rodních německých lékařů — nemá řádné ventilace
Vládlo v něm nesmírné horko a nechala li se fungo
vati ventilace — otevřely-li se postranní dvéře, po
vstal nesmírný průvan. Pro shromáždění lékařů ví-
deňských jemístnost tato jistě dostatečnou; pro
mezinárodní kongressy nebyla stavěna. Kolkolem
sálu jsou galerie, kdež zasedli hosté sjezdoví, kdežt
členové zaujali místa ve vlastním sálu. Nad před
sednickým stolem nalezá se na okrají galerie mra
morové poprsí jednoho z největších lékařů devate
náctého století, krajana, Čecha, Škody, nad tímto po-
prsím u stropu v malém výklenku stropním umístěne
mramorové poprsí taktéž Čecha Rokitanského. Kol-
kolem sálu v přistropí vidíme mramorová poprst
lékařů slavné kdysi vídeňské školy: Hebry, Oppolzera
Schuha, Arlta, Billrotha a j.
Čecho
Rokitanský
Hebr
Oppolzer Schuh
Arlt
Billroth
Vídeň
13
article
O 3. hodině zahájil první pracovní sezení sjez-
dové předseda sjezdu prof. dr. M. Gruber krátkou
řečí, v níž zmínil se poznovů o nemilém případu
ranní schůze, kdy dr. Meinert urazil celý lékařský
stav. Pan dvorní rada prohlásil, že, budou-li se po-
dobné urážky opakovati, že složí jako příslušník
lékařského stavu předsednickou hodnost. Bude s
říditi přísně dle sjezdového řádu, který dovoluje
referentovi mluviti 20 minut, řečníkovi v disku ss
toliko 10 minut. Časovým tímto obdobím je nulno
se říditi, poněvadž látka, která má býti probrána, je
velikou.
profesor
doktor
M Gruber
Meinert
14
article
Na to ujal se slova professor dr. Hans Meye
z Marburgu v Hesensku k thematu: »Účinek a lko-
holu na čilnnost našich ústrojů.« O alko-
holu platí obecně platná věta pro jedy. Intensita
těchto jedů závisí na množství přivedeného do orga-
nismu jedu a při zachování určitých hranic, dosí.
vůbec jed nejeví v organismu žádného účinku. V
větších dosích působí alkohol nejdříve lehkou, po
velmi velikých dávkách úplnou obrnu mozkové čin-
nosti, nedostavují se reflexy, a konečně může ochr-
nouti i dýchací centrum v prodloužené míše. Působ
oslabení svalové síly, když byl z počátku tutéž poně-
kud povzbudil, podobně působí na činnost srdeční
Teplota těla klesá pod vlivem alkoholu; pocit tepla
hlavně na některých místech kůže bývá zvýšen. Spá-
lením alkoholu v ústroj lidském způsobuje se uše-
tření tuku a uhlovodíků, bílkoviny as nikoli, v čemž
ovšem ještě není věda jasnou; za pokrm nemožno
lihovin užívati pro jinak škodlivé a jedovaté vlast
nosti alkoholu. Činnost zažívací se alkoholem pro-
dlužuje: v rukách lékaře může alkohol blahodarně
působiti, jako pochutiny lze alkoholu postrádati aje
tento v koncentrovaném stavu jako kořalka přím
nebezpečným. Zasluhuje úvahy, zda by se v obchodu
prodej alkoholu neměl obmeziti zákonnými ustano-
veními, jako se obmezuje prodej jiných jedovalých
látek coffeinu a nicotinu.
doktor
Mey
Marburg
Hesensko
15
article
Dr. R. Wlassack: »O vlivu alkoholu na čin-
nost mozkovou.« Přednášející znázorňuje na velkých
přinesených grafických tabulkách, jak požívání alko-
holu působí škodlivě na učení se z paměti, na sčí-
tání a na asociaci, spojování pojmů a myšlenek
V ohledu tom vykonalo mnoho autorů mnoho kom-
plikovaných zkoušek, které vyžadovaly mnoho práce
a mnoho času. Škodlivost a nebezpečnost lihovin leží
v tom, že lidé se domnívají, že jejich duševní činnost
jest stále stejnou a zatím pokleskla velice. V těchte
klamavých pocitech objevuje se alkohol jako veliký
podvodník. Alkohol je i následkem toho velikým lhá-
řem a tvoří i tam, kde nelze mluviti o pijanství.
velkou překážku jak v prohlubování, tak v rozšiřo-
vání se kultury. Činí myšlenky člověka, co se týká
budöucnosti, volnými, smělými, ale cestu k tét
utváří těžkou a neschůdnou.
V diskussi zasábli dva přírodní lékaři, z níchž
první Nax Schnitzer mluvil o všem možném.
jen ne o tom, co patřilo k věci a propověděl, žeti
lídé, kteří abstinují, stojí vysoko nad lémi, kdo jsou
oddáni pití.
Dále mluvil dr. Glück o fysiologickém účiníu
alkoholu na svalnou činnost.
Po něm řečnil francouzsky docent české unive
sily dr. Ladislav Haškovec. Připíná k před-
nášce prof. dra. Meyera několik pokusů, které konal
v ústavě dvorního rady dra. Spiny na české lékařské
fakullě. O pokusech lěch referoval také na XIlI.
mezinárodním sjezdu lékařském v Paříži. Na jejich
základě je dokázáno, že velké dávky alkoholového
rozloku (5 cem roztoku 50 : 15) valřiknuto do ži
působí značné snížení krevního tlaku a zlenění tepu.
O prvém dokázal, že je závislo na přímém působení
alkoholu na srdce, druhé pak že způsobeno jest
doktor
R Wlassack
Nax Schnitzer
Glück
Haškovec
Meyer
Paříž
16
article
drážděním středu nervu bloudivého a jeho perifer-
ního zakončení a z částí též direktním působením
na srdce. Jestliže však zředil roztok alkoholu
vstřikovál roztok v poměru 15 : 50, pozoroval lehke
vystoupení krevního tlaku a tep zůstal buď nezmě-
něn nebo nepatrně zleněn. V řadě pokusů dovodil
že obé je závislým na přímém působení malých dá-
vek lihových na srdce. U člověka v lehké opilost
pozoruje se zrychlení tepu, to ale je závislým naji
ných okolnostech a ne na působení lihu.
Nelze tudíž malým dávkám alkoholu upírali sli-
mulujicího vlivu na srdce. Končí: Je-li třeba cner
gicky bojovati proti alkoholismu, je-li potřebí odsou-
diti požívání velkých dávek lihových, nelze odsuzo-
vati alkohol a priori a vůbec.
Po řeči Haškovcově, která přednesena byla
plynné frančině a celým shromážděním vřele byl
aklamována, podával jeden z přítomných přírodních
lékařů německých lékařům vědeckým ruku a nabá
dal je, aby předpisovali jiné látky ve svých lécích,
které nejen že alkohol nabradí, ale i účinek jeho
předčí. Přírodní lékářství nezná žádných jedů. Pro
fessor Forel řekl několik slov na adressu přírod-
ních lékařů. Dle řeči jednoho z pánů jsou oni
s nimi abstinenti všickni nadělověky, lidmi kteří vy-
soko stojí nad obyčejným člověkem. Nedej pan bůh,
aby všickni lidé stali se abstinenty, byli bychom
potom všickni příliš chytrými a příliš moudrými.
Haškovcův
bůh
17
article
Prufessor dr. Antonín Weichselbá um
(Vídeň) mluví o škodlivém vlivu alkoholu ze stano-
viska pathologického anatoma. V učené přednášce
doličuje pan professor, že alkohol působi ve všech
orgánech, přiveden do nich v určité koncentraci
v určitém množství, škodlivě. V žaludku působ
dlouhotrvající záněty, které ohrožují výživu všech
orgánů těla. Na cévách působí taktéž chronické zá-
něty, které zásobujíce orgány vyvolávajíi v těchlo
chorobné změny. K těmto orgánům patří srdce,
jatra, ledviny. Ve všech těchto ústrojich vznikají
dlouhé, vleklé záněty, s nimiž spojeno bývá ubývání
tkaně orgánů těch a neschopnost k potřebné pro
organismus prácí. Na konec dlužno jmenovati mozek
a jeho blány. Změny na mozku způsobené alko-
holem, vedou často k porušení duševní činnosti
jednotlivcovy i jeho potomků.
Prof. dr. J. Wagner, ryt. Jauregg. před-
nosta I. psychiatrické kliniky ve Vídni, líčí jedovatý
účinek alkoholu při některých nervových a dušev-
ních chorobách. Při prudké alkoholické otravě, př
opití se, účinkuje lih nejspíše přímo na nervové sou-
části ústředního nervového systému. V četně řadě
případů chronické otravy lihem ne viděl řečník přímý
účinek alkoholu, tak na př. při delirium alcoholicum.
doktor
Antonín Weichselbý
profesor
J Wagner
Vídeň
18
article
Předpokládáme tudíž, že za vlivu alkoholu při stálém
zneužívání jeho povstává v těle lidském jed, jenž se
projevuje jako protijed naproti alkoholů. Tento prot-
jed je velice podobným protijedům, vzniklým při
bakteriích. Nevyslovuje se proti úplné abstinenci ani
proti zvláštním asylům pro alkoholiky.
V diskusi ujalí se slova prof. Pick z Prahy
prof. Anten ze Štyrského Hradce a doporučují od-
ňali alkoholikovi, šílenstvím stíženému, ihned a do-
cela všechny lihoviny. Prof. Wagner uvádí, že
s úplnou a náhlou abstinencí u pokročilých alkoho-
ličkých šílenců se mnoho nedokáže, odnímání alko-
holu v takových případech musí se díti ponenáhlu
a ne najednou. Má prý řečník o tom své a velk
zkušenosti.
Ve středu ráno pokračovalo se v programu se
zdovém. Dr. Kassowitz, professor dětského le
kařství na vídeňské universitě, pojednává o alkoho-
lismu v dětském věku.
Na něco však bychom byli zapomněli. V úterý
večer pořádal ústřední spolek učitelů dolnorakou-
ských u Ronachra za předsednictví říšského poslance
Seltza velkou schůzi, na níž jednalo se o otázc
alkoholické vzhledem k výchově a vyučování. Shro-
maždění vyslovilo se proti podávání lihovin školní
mládeži po řečech učitele Petersena z Kielu
prof. Masaryka. Učitel Petersen promluvil o úko-
lech učitele v boji proti alkoholismu, v němž má
státi tento vedle lékaře. Prof. Masaryk dotýká se
napřed v řeči své smutných hospodářských poměrt
všcho učitelstva v Rakousku a na konec svých vý-
vodů varuje před lím, aby řešení otázky abstinence
nedostávalo nátěr klerikální. Dr. Blocher z Basi
leje řekl před ukončením schůze, že se otázka kořa
lečního moru špalně řeší se sklenicí píva v ruce.
Pick
Antena
profesor
Wagner
doktor
Kassowitz
Petersen
Masaryk
Blocher
Praha
Kiel
Rakousko
Štyrský Hradec
19
article
Řeč jeho však zůstala bez ozvěny
Nyní nulno je vrátiti se ke středečnímu sezení
kongressovému.
Ještě nežli se dostal professor Kassawitz ke slov
prohlásil dr. Meinert (Drážďany), že nechtěl ve
včerejší řeči své nijak lékaře uraziti a cítí-li se tito
uraženými, že všecko, co o stavu lékařském řekl
odvolává.
Prohlášením tímto, když byl i předseda d
Gruber poznamenal, že odvolává také své výroky
naproti Meinertovi, ukončena přiznivé nemilá affér
ze slavnostní úterní schůze.
Prof. Kassawitz líčí, jaké nemocí vznika
u dětí po požívání alkoholu: delírium tremens
alkoholická manie, padoucnice, svráštění jater, vod-
natelnost a jak se všecky ty nemoce jmenují. Po-
dávání alkoholu v jakémkoli množství dělemje
špatné a neléčí tyto. Děti zakrňují ve vzrůstu svém
i ve svém vývinu. Všem dětem, tedy i školním, ne-
mají se podávati lihoviny. Nesčetná řada pokusů do-
kázala škodlivost lihoviny na dětské ústrojí, aťj
již dítě zdrávo nebo nemocno. Všecko lékařstv
mohlo by již jednou nahlédnouti, že není dovoleno
podávati dělem alkoholu.
Prof. Max Gruber: »Vliv alkoholu na prů-
běh nakažlivých nemocí., Velké dose alkoholu sni
žují ve veliké míře schopnost odporu naproti i-
v drebném prodejír
ranní čísla o sobě . . . za s
odpoledni
. . za 2 h
Ve alislkich na venkově
odpolední
raaní č6l0. . . . . . . . sb
Inserá ty
platí se kotově sspřed.
Přsdplaconí a inserty plijnssa r dnlni-
strace v Mariaoské slici č. 3.
Tam rachžzeji se tiz rodlra le-
tlskárnn a ospudine Národnich t11á-
Rekoplsy seo navracs ji
Kassawitz
Meinert
Gruber
profesor
Drážďany
20
article
fekčním chorobám v každém zvířecím organismu.
Malé dávky (0.5 až 1.5 absolutního lihu na kilo-
gram váhy těla zvířete i na den) mají na průběh
infekční choroby nepříznivý vliv. Žádný pokus ne-
dokázal, že byl by alkohol nákazu zamezil nebo na-
kažlivou chorohu umírnil nebo zkrátil.
Pozorování tato nedoporučují podávání alkoholu
při infekčních chorobách, ačkoliv nelze při nervo-
vých jedech applikovati beze všeho zkušenosti, na-
byté u zviřat, na člověka. Při pokusech ukázalo se,
že alkohol zamezuje kolaps při zviřeti a že zacho-
val život zvířeté po několik dní nebo docela. Teníto
pokus nalezá se v souhlase se zkušenostmi lékařů
u lidí, kteří klešli do mdloby nebo nalezají sev
hlubším kolapsu. Proti posledním vývodům vystou-
pilo v debate mnoho veg tářů a abstinentů, na
sjezdu přítomných. Jeden z ních volal docela v
empfasí: Pryč s vědou
21
article
Dr. Meinert doporučuje při těžkých infekč-
ních nemocech, při dostavení se kolapsu citronovou
limonadu, které může nemocný požíti 3—8 jitrů
denně. Přírodní lékář Morie Schnitzler byl přihlášen
ke slovu, ale když bylo voláno jeho jmeno, neozval
se. Najednou se dostavil a učinil velký hřmot se
svými společníky. Shromáždění, ku kterému se před-
seda odvolal, má-li p. Schnitzlerovi slovo dáti, od-
hlasovalo přejíti přes žávost přírodního lékaie
k dennímu pořádku. Po dlouhýchkřicích a po do
slovech professorů Kassowitze a Grubra, dostal se
ke slovu professor Forel, který na počátku své
řoči obrací se proti podobným výkřikům, jako jsou
»pryč s vědon!« atd. Kdo brojí proti vědě léknřské,
která moderními svými výzkumy, hlavně profylaxi,
asepci a antisepcí tisícům a tisícům zachránilaa
prodloužila život, brojí proti všemu, co život dává
i co život zachovává. Po tomto extempore, při němž
abstínenti o vegetáři volají unisono: »Vivisektoři !e
počíná ře ník vlastní svou přednášku »O alkoholua
venerických nemocech«. Přednáška svým obsahem a
svou vědeckosti hodi se toliko do odborných listů.
nezmiňume se tudíž šiřejí o fií na těclito místech.
(Pokračování.)
doktor
Meinert
Schnitzler
Kassowitz
Grubr
Forel
22
article
Z Vídně, 11. dubna. (C.-B.) V dnešní schůzi
líčil především Helemiov (z Helsingforsu) vliv
mírného požívání alkoholu na život a mluvil zejmena
o různém nakládání s abstinenty a mírnými i ne-
mírnými alkoholiky anglické pojištovací společnosti.
Na to mluvil vídeňský soukromý docent soudní
sekretář dr. Löfler o souvislosti mezi alkoholem
a zločinem.
Dr. Legraine (Pakž) přednášel o poměru
alkoboliků k zločinům, soudní návladní F uld (Mohuč)
o pijáctví a občanském zákonu v Němcích, prof dr
Stoos o léčebnách pijaků ve službách kriminální
politiky, ředitel zemského ústavu pro choromyslné
v Dolních Rakousích. Tilkovský o stavu alkoho-
liků v tomto ústavě, prof. Fritsch o poměru mezi
opilstvím a zločinem a přednosta ellikonské léčebny
Bosshardto svých 12 letých zkušenostech.
Ve včerejší schůzi někteří řečníci kritisovali jed-
nání soudních psychiatrův a ústavů pro choromy.
slné naproti obecně nebozpečným alkoholikům. Jim
odpověděli dolnorakouský inspektor Gerenyi, vl
r. Kalikovský a prof. Fritsch
doktor
Löfler
Legraine
Pakž
Němec
Stoos
profesor
Fritsch
Jim
Vídeň
Helsingfors
Mohuč
Dolní Rakousy
23
title
Politické zprávy zahraničné.
24
article
V Praze, 11. dubna.
Praha
25
article
Nová vláda a nová ústava v Srbsku.
Z Bělehradu, 8. dubna. (Dopis »Národních
Listů«.) Od několika dní máme novou vládu, za
několik dní budeme míti novou ústavu. Krátce
se zmíním o historii obou události.
Několik radikálů, které loni král jmenoval
poslanci, uzavřelo za trvání skupštiny v Niši ja-
kýsi kompromiss s napredňáky. Duší kompro-
missu byl ministr osvěty Marinkovič. Na čem se
shodli, nebylo oznámeno vedení radikálné strany,
naopak bylo před ním tajeno. Přes to se pro-
neslo, že bylo smluveno, aby napredňáci a radi-
kálové sestavili vládu a že král s tím souhlasil.
Předseda ministerstva Jovanovič věděl o této
úmluvě, ale netušil, že bude prvou obětí fuse.
Myslil, že padnou jen členové náhlého soudus
ministr policie L. Popovič a ministr práva N. An-
donovič. Zatím však stalo se jinak.
Po rozpuštění skupštiny a po návratu mi-
nistrů do Bělehradu zmínění dva ministři požá-
dali za propuštěnou a třetí, Spasič, ministr orby,
šel s nimi. Jovanovič zrekonstruoval kabinet tak,
že do něho vsloupili dva radikálové, dr. Vujič
a dr. Milovanovič. Prvý, známý jako výborný
finančník, dostal obor zahraničný a druhý, po-
voláním právník, jmenován ministrem orby. Na-
predňák Stefanovič ujal se ministerstva policie.
Ale za kratinkou dobu nastala zase změna
vlády. Vujič a Milovanovič vstoupili do vlády bez
potazu s vedením radikálné strany, k níž se hlásí,
i bylo třeba svolafi poradu strany z celé země,
aby krok jejich, uzná-li za dobré, schválila. Ale
porada nemohla býti svolána proto, že tém,
o které šlo, bylo známo, že by od zástupeů
strany schváloní nedostali. Byloť známo, že ra-
Marinkovič
Jovanovič
L Popovič
doktor
Vujič
Milovanovič
Stefanovič
Srbsko
Bělehrad
Niš
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Dubrovnice, 8. dubna.
28
article
Vzpomeňte si, prosím, a uspořádejte vše-
slovanský sjezd. Uvidite, co svedete. A my
zalím uspořádali už sjezdy tři a s jak slavným
výsledkem! První byl v Praze, druhý v Kra
kově, třetí letos daleko na jihu na březích
Adrie, ve staroslavném Dubrovníku. A jakkoli
byla zastoupena bez výjimky celá slovanská ro-
dina naše, pokud má své sídlo v této mon
archii, nepoprali jsme se, ba ani jsme se ne
pohádali. Lidé, a zejmena spoluúčastníci sjezdu
mimo náš stav, velice se tomu sice divili a do-
kazovali, tak že si nás nepředstavovali, faktum
je ale, že odbyli jsme svůj kongress v nej
krásnější shodě.
»Proč ale tak daleko?« — tázali se ná
mnozí.
K vůli maďarské svobodě. Bože, jak různ
jsou všecky ty svobody, tak jako různá ná
boženství. Každé je jiné, ale každé je sama
pravda a všechny vedou k bohu.
S maďarskou svobodou na přiklad se sjez
slovanských novinářů v Záhřebě nesrovnával, tak
aspoň usoudila Jeho Excellence pan Khuen-
Hedervary. A přece je prý to tatáž svoboda.
kterou opěval Pötöfy, pro niž mluvil a agitoval
v obou světa dílech Košut a pro níž tolik sle-
chetných mužů na různých bojištích vykrvácelo.
Nu, tak trochu se asi přece od té druhé liši
Adrie
bůh
Khuen
Hedervara
Košut
Praha
Dubrovník
Záhřeb
29
article
Je to ostatně zvláštní zjev, že největšímni tyrany
a vrahy volnosti jsou národově, kteří sam
před tím v otroctví úpěli.
Zdá se, že je pravda, co napsal v zoufalstv
veliký básník ruský, že svoboda jedněch nen
nie jiného, než otroctví druhých
Byli bychom rádi navštívili stolici cho
vatskou. Je tak půvabná a vlidná, a mluví li se
o pohostinství slovanském, je to z veliké část
fráse. Pohostinským mezi Slovany dovede být
jen Chorvat.
Však jsou v Dubrovníce také Chorvaté,
přesvědčili jsme se o tom všichni, do jednoho.
Ve společnosti tak četné, jakou my jsme byli
a potom v privilegovaném stavu našem najde
se vždy nějaký rýpal, jemuž by se nezachoval
ani milý pán bůh, kdyby nás napadlo kdys
v nebi uspořádati sjezd, však s Dubrovníkem
byli jsme spokojení všichni, do jednoho.
Jen jeden z nás — ale neprozradím ho —
odvážil se činiti námitku, že prý jsme si všeho
toho zasloužili, neboť není prý maličkostí tloue
se bez mála tři dny na moři.
Ješté tři k tomu a byli bychom v Americe.
Ach, to moře! Okeán, kde není ničeh
než voda a nebe, zdrcuje vás svou ohromnost
a nekonečnosti. Okeán připadá jako věčnost
Člověk zahloubá se do ni a jakkoli už že konee
vylučuje, právě proto hledá v ní konec. On
zatím mizí před zrakem jeho rychlostí elektrické
jiskry. Dále, dále je její konec! Tu ještě není
Chorvat
Amerika
Slovan
Okeán
30
article
Ani zde není. Nový let. Ještě dále. A zase dále
Ani zde není. Nový let. Ještě dále. A zase dále
A tak pořád s bleskem o závod, až přemožen
a zničení skácíťe se k zemil
Moře z Rěky do Kotoru je jiné moře
Loď vine se téměř neustále samými ostrovy
jedna výspa zdá se tu podávati ruce druhé-
Zde dá se moře měřit a právě proto vám im-
ponuje. Proto zdá se vám býti tak velikým
jako oné dobré duši, která opřela se mně o rámě.
když s lodi pohližel jsem v nekonečnou dálavu.
a při tom zašeptala: »Bože, kde se tolik vody
bere?« Tou dobrou duší byl polský žurnalista
tedy syn vlasti »od moře k moři«, na něhož
přes to moře učinilo ohromný dojem.
Lod se hnula. Řikali jí »Viilám«, což mne
náramně potěšilo, jakkoli minulost její není ne-
porušena.
Dal si ji vystavět bohatý rejdař a sice z
tím účelem, aby se na ní pohodlně mohl pro-
háněti se svými milenkami po moři. Dlouho ale
způsobem tím se nebavil. Hned po první jízdé
z Rěky do Ankony a nazpět bylo po milostných
výletech, tímto způsobem podnikaných, kapitán
kormidelník, steward a všieci námořníci prohlá
sili klidně, že na tak zneuctěné lodi sloužití ne-
mohou a — šli. A potom že vymřela u nás
Slovanů mravní ona neporušenošt, jež nám byla
vezdy ozdobou.
Rejdař loď prodal a nyní ji najala rakousko
uherská akciová puroplavební společnost.
Hezká loď a moudrá, které jsme velkým
vděkem povinni za to, že nedělala brykule ce-
stou, nýbrž že šťastně bez nemoci tam i zpě
jsme to doklepali. Jen jeden ze slovanskér
Kotor
31
article
diny na »Villámu« neměl dost kuráže obludu
mořskou zkrotiti, však sklenka koňaku s něko-
lika kapkami cocainu a čtyři hodiny trvající' spánel
to spravily
S bohem Rěko, hezká Rěko, ale hloupá
Ano, tak hloupé město nenalezli byste na celé
zeměkouli. Uvažte přece, obyvalelstvo jeho slo-
vanské, jež také slovansky umi, mluvi ale
vlasky a komandovati se dá Maďary. Mají v
ve Rěce pěknou čitaonici. Je zařížena elegantně.
má hojnost časopisů, ale po nějakém nápisu
byste se sháněli marně. Musíte jiti po čichu,
já aspoň byl bych tam se svým českým nosem
netrefil, na štěstí se mi namanul v pravý čan
kollega žid a ten se svým mnohem dokonaleji
vyvinulým nosem mne tam dovedl. Nechtěji
prý porušovat ve Rěce národní klid. Dobře,
dobře.
Jinak my na lodí. Zdali pak byste uvěřili
tomu, že když jsme se vraceli z Dubrovníka,
mluvili jsme všickni jinak, než když jsme se
sešli? Přátelskými styky a delším pobytem na
lodi vytvořilo selna »Villámu« docela zvláštní slo
vanské nářečí. Vyvinulo se samo sebou, jak
bůh dal a jak každému z nás napadlo.
Shodli jsme se a dekretovali, to že bud
všeslovanský jazyk budouenosti.
Zároveň jsme sestavili komisi, která ve zvlášt-
ním učeném díle zachytí mluvnické a syntak-
tické zákony a pravidla tohoto nového jazyka.
Různými usneseními sněmovními tento nový
všeslovanský jazyk přijat bude na školách všech
slovanských národů. »Pražské Noviny« budou
Maďar
Dubrovník
32
article
vycházeti již od Nového roku v tomto novém
jazyku a než uplyne deset let, mluviti se bude
a psáti od Vladivostoku až po Adrii, od Baltu
až k Baikalskému jezeru jedním společným
jazykem. I bude napraveno, co jsme zenedbali
a co Němeům vedle reformace provedl Lulher.
Jest ovšem otázka, co by tomu řekl pan Wolt.
A kdyby to tak rychle nešlo, jak bychom
si přáli, potom bychom pořádali ne pouze vše-
slovanské kongresy žurnalistické, nýbrž sjezdy
všeubecné. Uviděli byste, jak by Slovanstvo z
lidský věk vypadalo. Citime proměnu sami n
sobě — — — —
Jak ta loď tichounce pluje ! Jako ořechová
skořepina na velkém rybniče. Jsme to odvážní
lidé, již jsme na ni vlezli! Či ne ? Jen na
jednu věc jsme zapomněli při výpravé.
Na karty
V náhradu za ně bavili jsme se jinak.
Mluvili jsme. Mluvili jsme pořád: při obědě,
při večeři i při snídani. Za to se chystaný kon-
cert na lodi nezdařil, poněvadž nám první teno-
rista, kollega Kummer, strašně ochraptěl.
Po jizdě, déle než 28 hodin trvající, při-
stáli jsme konečně v Gruži a na to hajdy do
Dubrovnika.
Bylo mi jaksi podivně, když vstoupil jsem
do brány a stanul na půdě, na které, nehledě
k Rusku, nejdéle kvetla slovanská volnost: na
půdě staré, slavné republiky dubrovnieké
Adrie
Wolt
Kummer
Vladivostok
Balt
Rusko