ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2c0c0c20-660c-11dc-81c1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 41, person 81, org 2, work 1
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 12. dubna 190.
Praha
3 masthead
Číslo 100,
4 article
Na ranní a odpol. IIsty předplaeí se. v Praze v adalnšstrasi na čtvrt lota . . . . 6 K — s drojí donáškou aa měe r . k 9o vo slskách 2 K 30 na měsle . . Poštoni na měsío, . . .. . . R 80 na čtvrt leta s dvojí zlailkoa s p. . . . .3 Ko R pa čtvrt let
Praha
5 article Ještě prý nic není hotovo!
Ještě prý nic není hotovo! Pouhý týden zbývá vládě Körbrově, aby splnila první čestný svůj slib daný zástup cům národa českého, že totiž hned v první povelikonoční schůzi sněmovny poslanecké dne 18. dubna t. r. podá parlamentu před- lohu zákona o konečném splav něn našich hlavních řek česko- mo- ravských, po věky rakouského panstv nad zeměmi našimi tak hříšně zanedbáva- ných, že není tomu příkladu druhéhov Evropě. Ale dnes, po včerejší užší poradě ministerské, důležitosti té věnované, znějí zprávy vídeňské jako skřípání brzd zastavu jících sotva rozjetý vlak: »Netěšte se, tak hned ještě nepojedem.« Neboť dosud prý nejsou jednotlivé odbory ministerstev se svými přípravnými pracemi ještě ani tak da- leko, aby se mohla stanovit lhůta, do které se stavbami těmi bude lze počíti, ba ani tak daleko, aby se mohl odhadnouti příbližný celkový náklad, jejz veliké ty stavby pohltí. S tou prací prý budou v kancelářích ministerských s těží do 18. t. m. hotovi a proto prý nezbývá, než »tu píď času« již si p. Körber před svátky vyžádal, ještě o několik hodných pídí pro- dloužit a trpělivě čekat. Jako vždy, když má nám Vídeň splatit starý větší dluh. — Všechno tedy, co za posledních týdnů ve vídeňských vládě Körbrově slouží- cích listech bylo o pilných a ku pokraji hotovosti pokročilých přípravách této » veliké a hlavní státní akce« psáno — nebylo by než jalovým klábosením a pouhým dýmem?
Körber Evropa Vídeň
6 article
Jistilo se přece pevně, že vláda před- loží hned po prázdninách velkonočních říš- ské radě předlohu řádného (ne snad jen předběžného, provisorního) zákona, jenž obsahovati bude veškeré záruky pro zabez- pečení průplavních staveb způso bem tak určitým a tak dopodrobna jako investiční předloha pro stavbu nových dráh zeměmi alpskými na Terst. Tedy, že bude obdobně i zde pří každé jedno- tlivé stavbě vodní přesně v zákoně udána: délka projektované trati, i ná- klad na ni vypočtěný, i doba, kdy se stavbou její počato býti má a do kdy ho- tova býti musí. Nuže, délka všech těch za- mýšlených staveb je zjištěna dávno. O lhůtě k započeti staveb však tvrdilo se, že vláda ji v zákoně svém posune až na rok 1904 a zaváže se, celou síť průplavů zbudovati ve 20 letech, tedy do r. 1924. Konečně odha- dován i celkový náklad na stavby ty okolo 330 až 400 millionů zlatých. Na to že si vláda vypůjčí se svolením rady říšské prozatím 100 millionů zlatých, jež do r. 1910 v našich řekách prostaví Přišlo by tedy na rok pouhých 10 millionů (nebo dle zpráv »N. Fr. Presse« průměrn 16 millionu zlatých), což věru není na pod- nik tak velkolepý a na veleříši, jakou jest Rakousko, zrovna žádným obzvláštním výko nem energie, ani štědroty.
Terst Rakousko
7 article
Než, nastojte, pojednou přišel líbezný dodatek: »Vláda se hodlá pustit do stavby prů plavů jen za tou podmínkou, když Čechy Morava, Slezsko, Halič a Doln Rakousy, jakož i města Víden Praha a jiní interessenti (okresy, městaa soukromníci) buď najednou nebo ročními pří- spěvky jí přispějí.« — Velmi roztomilé! Důchod z plavby po zregulovaných ře- kách a průplavech měl za to výhradně patři státu. — To byla tak suma posavadních officios ních zpráv o »tom zlatém dešti«, který nas čeká a jejž nám výtečný přítelíček dr. Eben- hoch již tak srdečně závidí, jako by nám měl ty naše řeky regulovat z vlastního. Ale najednou ještě — nic není ro hodnuto, nic ustanoveno, nicc ho- tovol Ani lhůta, kdy se stavbou bude lze počít, ani náklad, jehož bude stavba vymahat, ani finanční operace, kterou se nákladi ten ma opatřit. Všechno ještě ve stavu embryonál- ním v jednotlivých kancelářích ministerských — na týden před slíbeným 18. dubnem. T
Čecho doktor Eben Morava Slezsko Halič Doln Rakousy Praha
8 article
je ryze rakouský způsob, posflání národů aprilem, že? Či se snad v poslední chvíli slavné reži něco za kulisami zhatilo? Snad nějaké »ne- předvídaně technickě« překážky? Či snad rozpaky a nesnáze finančního rázu? Dosti možná! Setrvá-li totiž ministr financí neustupně na svém ne- slýchaném, všeho právního dů- vodu postrádajícim nároku, aby mu bylo »vrácenos (l) do státních pokla- den 80 mill., které vydal z přebytku daní našich na státní dráhy, trváli toli- kéž ministr války na svém požadavku dalších 80 mill. na nová děla: pak by se ovšem to otálení vlády vídeňské s před- lohou zákona o splavnění našich řek dalo poněkud chápat.
9 article
Všeho moc škodí; i nescházelo by za jisté ůzkostných a lekavých opatrníků, kteři by se křižovali a děsili nad tím krkolom- ným spouštěním se do staveb a dluhů tak ohromných, prorokujíce zkázu a bankrot ná- rodů, zemí a státu z takového amerického podnikatelství. Onehdy již ozval se takový výkřik úzkostný z českých prý kruhů konservativních v pražském dopise »Pester Lloydu« — včera opětoval jej ve »Volksblattu« německý konservativec pan Ebenhoch. Tento šlechetný přítel náš je velice rozmrzen nad tím, že naši poslanci prohlásili vládě i parlamentu: Nepovolíme zákon investiční o stavbě jižních dráh, než když zároveň bude schválen zá- kon investiční, zabezpečující nám za prvé: vysťavění průplavů v Čechách a na Moravě, za druhé regulaci našich řek a za třetí meliorace (počtem 168), na něž by stát přispěl 13 milliony. — Toto naše junctim velenutných naši ch potřeb zemských s investicemi pro alpské země hrozně rozčihilo p. Ebenhocha, tak že se ptá, zdali by za bývalé pravice cos podohného bylo Čechům prošlo? — Dík za tu poučnou otázku, kterousi zapamatujeme, až se nám opět bude vyčítat že prý jsme neměli pravici svou obstrukcí rozbit. Jak vidět, přála nám poctivě ! Na dráhy alpské měli jsme přispět 80 milliony svých daní, ale ona by nám nebyla na re gulaci našich řek povolila ani haléře. Zato nám p. Ebenhoch ručí.
Lloyd Ebenhoch Čecho Čechy Morava
10 article
Však co chceme? Je-li ten pražský dopis »Peštského Lloydu« vskutku věr ným ohlasem smýšlení českých konservativ- ních velkostatkářův, pak ani u těchto naše řeky nenalezají hrubě přízně a uplynulo by jimi ještě ukrutně mnoho vody, než by kdy došlo na jejich regulaci nákladem státním. Pražský konservativec v »Pester Lloydu« počítá a trne: »Stavba alpských dráh pohltí 545 millionů korun. Na vodní stavby v Če- chách praskne asi 800 millionů korun. Na nová děla bude musit Cislajtanie přispět kvotou 80 míll. korun. Pomyslíme-li k tomu ještě další požadavky finančního ministra, šlo-by o sehnaní témeř 143 milliardy korun půjčkou. »Lze se při nynějším stav financí státních spustiti se snadným srdcem do nových mil liardových vydání? Strana konser vativního velkostatku neodporuje sice nikte rak záměrům vlády, ale ona musí jakožto vážná strana s veškerou přísností žádati, aby bylo přesně stanoveno, jakým způsobem troufá si vláda toto náramné při- tížení břemen provésti? Cukr ani lih nelze více daněmi zatížiti. Zbývá tedy jen ještě petrolej a tabák. Bylo by odvahy, tento zdražit? Odkud chcete ten nakla na stavby průplavů českých sehnati? Chcete jej snad na země uvalit?
Lloyd
11 article
»To by znamenalo Čechy udusit. Ano zrovna království české musilo by se proti tomu velmi rázně bránit a to tím více, ježto není dokázáno, neměli-li by kruhové agrárn z těchto vodních dráh jen škodu? Však prý také univ. prof. Albin Bráf proti těm vodním stavbám s českého stanoviska projevil velmi vážné pochybnosti.« — Konservativní »Politik« otiskla tento hlas vyznivající výstrahou k vládě Körbrově, aby si to s tou stavbou vodních dráh v Čechách a na Moravě ještě dobře rozmyslila, — bez poznámky. Proč by tedy vláda Körbrova potřebovala se unáhlit a strhat? Jí záleží především na tom, aby dostala svých 80 mil- lionů refundace a dalších 80 mili, na nová děla — investice a dokonce české inve- stice mohou vždy počkat.
Čecho profesor Albin Bráf Körbrův Čechy Morava
12 article
Osmý mezlnárodní sjezd proti alko- holismu ve Vídni od 9.—14. dubna r. 190l. (Od zvláštního našebo referenta.) Ve Vídni, 10. dubna 1901. V úterý odpoledne o 3. hodině počala ve velkém přednáškovém sale c. k. společnosti vídeňských lékař práce sjezdová. Prostorná tato mistnost sotva mohla pojati všecky dostavivší se účastníky. Sál je velic pohodlný, ale postrádá jedné důležité věci, kterou také domu Společnosti lékařské vytkl jeden z pří rodních německých lékařů — nemá řádné ventilace Vládlo v něm nesmírné horko a nechala li se fungo vati ventilace — otevřely-li se postranní dvéře, po vstal nesmírný průvan. Pro shromáždění lékařů ví- deňských jemístnost tato jistě dostatečnou; pro mezinárodní kongressy nebyla stavěna. Kolkolem sálu jsou galerie, kdež zasedli hosté sjezdoví, kdežt členové zaujali místa ve vlastním sálu. Nad před sednickým stolem nalezá se na okrají galerie mra morové poprsí jednoho z největších lékařů devate náctého století, krajana, Čecha, Škody, nad tímto po- prsím u stropu v malém výklenku stropním umístěne mramorové poprsí taktéž Čecha Rokitanského. Kol- kolem sálu v přistropí vidíme mramorová poprst lékařů slavné kdysi vídeňské školy: Hebry, Oppolzera Schuha, Arlta, Billrotha a j.
Čecho Rokitanský Hebr Oppolzer Schuh Arlt Billroth Vídeň
13 article
O 3. hodině zahájil první pracovní sezení sjez- dové předseda sjezdu prof. dr. M. Gruber krátkou řečí, v níž zmínil se poznovů o nemilém případu ranní schůze, kdy dr. Meinert urazil celý lékařský stav. Pan dvorní rada prohlásil, že, budou-li se po- dobné urážky opakovati, že složí jako příslušník lékařského stavu předsednickou hodnost. Bude s říditi přísně dle sjezdového řádu, který dovoluje referentovi mluviti 20 minut, řečníkovi v disku ss toliko 10 minut. Časovým tímto obdobím je nulno se říditi, poněvadž látka, která má býti probrána, je velikou.
profesor doktor M Gruber Meinert
14 article
Na to ujal se slova professor dr. Hans Meye z Marburgu v Hesensku k thematu: »Účinek a lko- holu na čilnnost našich ústrojů.« O alko- holu platí obecně platná věta pro jedy. Intensita těchto jedů závisí na množství přivedeného do orga- nismu jedu a při zachování určitých hranic, dosí. vůbec jed nejeví v organismu žádného účinku. V větších dosích působí alkohol nejdříve lehkou, po velmi velikých dávkách úplnou obrnu mozkové čin- nosti, nedostavují se reflexy, a konečně může ochr- nouti i dýchací centrum v prodloužené míše. Působ oslabení svalové síly, když byl z počátku tutéž poně- kud povzbudil, podobně působí na činnost srdeční Teplota těla klesá pod vlivem alkoholu; pocit tepla hlavně na některých místech kůže bývá zvýšen. Spá- lením alkoholu v ústroj lidském způsobuje se uše- tření tuku a uhlovodíků, bílkoviny as nikoli, v čemž ovšem ještě není věda jasnou; za pokrm nemožno lihovin užívati pro jinak škodlivé a jedovaté vlast nosti alkoholu. Činnost zažívací se alkoholem pro- dlužuje: v rukách lékaře může alkohol blahodarně působiti, jako pochutiny lze alkoholu postrádati aje tento v koncentrovaném stavu jako kořalka přím nebezpečným. Zasluhuje úvahy, zda by se v obchodu prodej alkoholu neměl obmeziti zákonnými ustano- veními, jako se obmezuje prodej jiných jedovalých látek coffeinu a nicotinu.
doktor Mey Marburg Hesensko
15 article
Dr. R. Wlassack: »O vlivu alkoholu na čin- nost mozkovou.« Přednášející znázorňuje na velkých přinesených grafických tabulkách, jak požívání alko- holu působí škodlivě na učení se z paměti, na sčí- tání a na asociaci, spojování pojmů a myšlenek V ohledu tom vykonalo mnoho autorů mnoho kom- plikovaných zkoušek, které vyžadovaly mnoho práce a mnoho času. Škodlivost a nebezpečnost lihovin leží v tom, že lidé se domnívají, že jejich duševní činnost jest stále stejnou a zatím pokleskla velice. V těchte klamavých pocitech objevuje se alkohol jako veliký podvodník. Alkohol je i následkem toho velikým lhá- řem a tvoří i tam, kde nelze mluviti o pijanství. velkou překážku jak v prohlubování, tak v rozšiřo- vání se kultury. Činí myšlenky člověka, co se týká budöucnosti, volnými, smělými, ale cestu k tét utváří těžkou a neschůdnou. V diskussi zasábli dva přírodní lékaři, z níchž první Nax Schnitzer mluvil o všem možném. jen ne o tom, co patřilo k věci a propověděl, žeti lídé, kteří abstinují, stojí vysoko nad lémi, kdo jsou oddáni pití. Dále mluvil dr. Glück o fysiologickém účiníu alkoholu na svalnou činnost. Po něm řečnil francouzsky docent české unive sily dr. Ladislav Haškovec. Připíná k před- nášce prof. dra. Meyera několik pokusů, které konal v ústavě dvorního rady dra. Spiny na české lékařské fakullě. O pokusech lěch referoval také na XIlI. mezinárodním sjezdu lékařském v Paříži. Na jejich základě je dokázáno, že velké dávky alkoholového rozloku (5 cem roztoku 50 : 15) valřiknuto do ži působí značné snížení krevního tlaku a zlenění tepu. O prvém dokázal, že je závislo na přímém působení alkoholu na srdce, druhé pak že způsobeno jest
doktor R Wlassack Nax Schnitzer Glück Haškovec Meyer Paříž
16 article
drážděním středu nervu bloudivého a jeho perifer- ního zakončení a z částí též direktním působením na srdce. Jestliže však zředil roztok alkoholu vstřikovál roztok v poměru 15 : 50, pozoroval lehke vystoupení krevního tlaku a tep zůstal buď nezmě- něn nebo nepatrně zleněn. V řadě pokusů dovodil že obé je závislým na přímém působení malých dá- vek lihových na srdce. U člověka v lehké opilost pozoruje se zrychlení tepu, to ale je závislým naji ných okolnostech a ne na působení lihu. Nelze tudíž malým dávkám alkoholu upírali sli- mulujicího vlivu na srdce. Končí: Je-li třeba cner gicky bojovati proti alkoholismu, je-li potřebí odsou- diti požívání velkých dávek lihových, nelze odsuzo- vati alkohol a priori a vůbec. Po řeči Haškovcově, která přednesena byla plynné frančině a celým shromážděním vřele byl aklamována, podával jeden z přítomných přírodních lékařů německých lékařům vědeckým ruku a nabá dal je, aby předpisovali jiné látky ve svých lécích, které nejen že alkohol nabradí, ale i účinek jeho předčí. Přírodní lékářství nezná žádných jedů. Pro fessor Forel řekl několik slov na adressu přírod- ních lékařů. Dle řeči jednoho z pánů jsou oni s nimi abstinenti všickni nadělověky, lidmi kteří vy- soko stojí nad obyčejným člověkem. Nedej pan bůh, aby všickni lidé stali se abstinenty, byli bychom potom všickni příliš chytrými a příliš moudrými.
Haškovcův bůh
17 article
Prufessor dr. Antonín Weichselbá um (Vídeň) mluví o škodlivém vlivu alkoholu ze stano- viska pathologického anatoma. V učené přednášce doličuje pan professor, že alkohol působi ve všech orgánech, přiveden do nich v určité koncentraci v určitém množství, škodlivě. V žaludku působ dlouhotrvající záněty, které ohrožují výživu všech orgánů těla. Na cévách působí taktéž chronické zá- něty, které zásobujíce orgány vyvolávajíi v těchlo chorobné změny. K těmto orgánům patří srdce, jatra, ledviny. Ve všech těchto ústrojich vznikají dlouhé, vleklé záněty, s nimiž spojeno bývá ubývání tkaně orgánů těch a neschopnost k potřebné pro organismus prácí. Na konec dlužno jmenovati mozek a jeho blány. Změny na mozku způsobené alko- holem, vedou často k porušení duševní činnosti jednotlivcovy i jeho potomků. Prof. dr. J. Wagner, ryt. Jauregg. před- nosta I. psychiatrické kliniky ve Vídni, líčí jedovatý účinek alkoholu při některých nervových a dušev- ních chorobách. Při prudké alkoholické otravě, př opití se, účinkuje lih nejspíše přímo na nervové sou- části ústředního nervového systému. V četně řadě případů chronické otravy lihem ne viděl řečník přímý účinek alkoholu, tak na př. při delirium alcoholicum.
doktor Antonín Weichselbý profesor J Wagner Vídeň
18 article
Předpokládáme tudíž, že za vlivu alkoholu při stálém zneužívání jeho povstává v těle lidském jed, jenž se projevuje jako protijed naproti alkoholů. Tento prot- jed je velice podobným protijedům, vzniklým při bakteriích. Nevyslovuje se proti úplné abstinenci ani proti zvláštním asylům pro alkoholiky. V diskusi ujalí se slova prof. Pick z Prahy prof. Anten ze Štyrského Hradce a doporučují od- ňali alkoholikovi, šílenstvím stíženému, ihned a do- cela všechny lihoviny. Prof. Wagner uvádí, že s úplnou a náhlou abstinencí u pokročilých alkoho- ličkých šílenců se mnoho nedokáže, odnímání alko- holu v takových případech musí se díti ponenáhlu a ne najednou. Má prý řečník o tom své a velk zkušenosti. Ve středu ráno pokračovalo se v programu se zdovém. Dr. Kassowitz, professor dětského le kařství na vídeňské universitě, pojednává o alkoho- lismu v dětském věku. Na něco však bychom byli zapomněli. V úterý večer pořádal ústřední spolek učitelů dolnorakou- ských u Ronachra za předsednictví říšského poslance Seltza velkou schůzi, na níž jednalo se o otázc alkoholické vzhledem k výchově a vyučování. Shro- maždění vyslovilo se proti podávání lihovin školní mládeži po řečech učitele Petersena z Kielu prof. Masaryka. Učitel Petersen promluvil o úko- lech učitele v boji proti alkoholismu, v němž má státi tento vedle lékaře. Prof. Masaryk dotýká se napřed v řeči své smutných hospodářských poměrt všcho učitelstva v Rakousku a na konec svých vý- vodů varuje před lím, aby řešení otázky abstinence nedostávalo nátěr klerikální. Dr. Blocher z Basi leje řekl před ukončením schůze, že se otázka kořa lečního moru špalně řeší se sklenicí píva v ruce.
Pick Antena profesor Wagner doktor Kassowitz Petersen Masaryk Blocher Praha Kiel Rakousko Štyrský Hradec
19 article
Řeč jeho však zůstala bez ozvěny Nyní nulno je vrátiti se ke středečnímu sezení kongressovému. Ještě nežli se dostal professor Kassawitz ke slov prohlásil dr. Meinert (Drážďany), že nechtěl ve včerejší řeči své nijak lékaře uraziti a cítí-li se tito uraženými, že všecko, co o stavu lékařském řekl odvolává. Prohlášením tímto, když byl i předseda d Gruber poznamenal, že odvolává také své výroky naproti Meinertovi, ukončena přiznivé nemilá affér ze slavnostní úterní schůze. Prof. Kassawitz líčí, jaké nemocí vznika u dětí po požívání alkoholu: delírium tremens alkoholická manie, padoucnice, svráštění jater, vod- natelnost a jak se všecky ty nemoce jmenují. Po- dávání alkoholu v jakémkoli množství dělemje špatné a neléčí tyto. Děti zakrňují ve vzrůstu svém i ve svém vývinu. Všem dětem, tedy i školním, ne- mají se podávati lihoviny. Nesčetná řada pokusů do- kázala škodlivost lihoviny na dětské ústrojí, aťj již dítě zdrávo nebo nemocno. Všecko lékařstv mohlo by již jednou nahlédnouti, že není dovoleno podávati dělem alkoholu. Prof. Max Gruber: »Vliv alkoholu na prů- běh nakažlivých nemocí., Velké dose alkoholu sni žují ve veliké míře schopnost odporu naproti i- v drebném prodejír ranní čísla o sobě . . . za s odpoledni . . za 2 h Ve alislkich na venkově odpolední raaní č6l0. . . . . . . . sb Inserá ty platí se kotově sspřed. Přsdplaconí a inserty plijnssa r dnlni- strace v Mariaoské slici č. 3. Tam rachžzeji se tiz rodlra le- tlskárnn a ospudine Národnich t11á- Rekoplsy seo navracs ji
Kassawitz Meinert Gruber profesor Drážďany
20 article
fekčním chorobám v každém zvířecím organismu. Malé dávky (0.5 až 1.5 absolutního lihu na kilo- gram váhy těla zvířete i na den) mají na průběh infekční choroby nepříznivý vliv. Žádný pokus ne- dokázal, že byl by alkohol nákazu zamezil nebo na- kažlivou chorohu umírnil nebo zkrátil. Pozorování tato nedoporučují podávání alkoholu při infekčních chorobách, ačkoliv nelze při nervo- vých jedech applikovati beze všeho zkušenosti, na- byté u zviřat, na člověka. Při pokusech ukázalo se, že alkohol zamezuje kolaps při zviřeti a že zacho- val život zvířeté po několik dní nebo docela. Teníto pokus nalezá se v souhlase se zkušenostmi lékařů u lidí, kteří klešli do mdloby nebo nalezají sev hlubším kolapsu. Proti posledním vývodům vystou- pilo v debate mnoho veg tářů a abstinentů, na sjezdu přítomných. Jeden z ních volal docela v empfasí: Pryč s vědou
21 article
Dr. Meinert doporučuje při těžkých infekč- ních nemocech, při dostavení se kolapsu citronovou limonadu, které může nemocný požíti 3—8 jitrů denně. Přírodní lékář Morie Schnitzler byl přihlášen ke slovu, ale když bylo voláno jeho jmeno, neozval se. Najednou se dostavil a učinil velký hřmot se svými společníky. Shromáždění, ku kterému se před- seda odvolal, má-li p. Schnitzlerovi slovo dáti, od- hlasovalo přejíti přes žávost přírodního lékaie k dennímu pořádku. Po dlouhýchkřicích a po do slovech professorů Kassowitze a Grubra, dostal se ke slovu professor Forel, který na počátku své řoči obrací se proti podobným výkřikům, jako jsou »pryč s vědon!« atd. Kdo brojí proti vědě léknřské, která moderními svými výzkumy, hlavně profylaxi, asepci a antisepcí tisícům a tisícům zachránilaa prodloužila život, brojí proti všemu, co život dává i co život zachovává. Po tomto extempore, při němž abstínenti o vegetáři volají unisono: »Vivisektoři !e počíná ře ník vlastní svou přednášku »O alkoholua venerických nemocech«. Přednáška svým obsahem a svou vědeckosti hodi se toliko do odborných listů. nezmiňume se tudíž šiřejí o fií na těclito místech. (Pokračování.)
doktor Meinert Schnitzler Kassowitz Grubr Forel
22 article
Z Vídně, 11. dubna. (C.-B.) V dnešní schůzi líčil především Helemiov (z Helsingforsu) vliv mírného požívání alkoholu na život a mluvil zejmena o různém nakládání s abstinenty a mírnými i ne- mírnými alkoholiky anglické pojištovací společnosti. Na to mluvil vídeňský soukromý docent soudní sekretář dr. Löfler o souvislosti mezi alkoholem a zločinem. Dr. Legraine (Pakž) přednášel o poměru alkoboliků k zločinům, soudní návladní F uld (Mohuč) o pijáctví a občanském zákonu v Němcích, prof dr Stoos o léčebnách pijaků ve službách kriminální politiky, ředitel zemského ústavu pro choromyslné v Dolních Rakousích. Tilkovský o stavu alkoho- liků v tomto ústavě, prof. Fritsch o poměru mezi opilstvím a zločinem a přednosta ellikonské léčebny Bosshardto svých 12 letých zkušenostech. Ve včerejší schůzi někteří řečníci kritisovali jed- nání soudních psychiatrův a ústavů pro choromy. slné naproti obecně nebozpečným alkoholikům. Jim odpověděli dolnorakouský inspektor Gerenyi, vl r. Kalikovský a prof. Fritsch
doktor Löfler Legraine Pakž Němec Stoos profesor Fritsch Jim Vídeň Helsingfors Mohuč Dolní Rakousy
23 title
Politické zprávy zahraničné.
24 article
V Praze, 11. dubna.
Praha
25 article
Nová vláda a nová ústava v Srbsku. Z Bělehradu, 8. dubna. (Dopis »Národních Listů«.) Od několika dní máme novou vládu, za několik dní budeme míti novou ústavu. Krátce se zmíním o historii obou události. Několik radikálů, které loni král jmenoval poslanci, uzavřelo za trvání skupštiny v Niši ja- kýsi kompromiss s napredňáky. Duší kompro- missu byl ministr osvěty Marinkovič. Na čem se shodli, nebylo oznámeno vedení radikálné strany, naopak bylo před ním tajeno. Přes to se pro- neslo, že bylo smluveno, aby napredňáci a radi- kálové sestavili vládu a že král s tím souhlasil. Předseda ministerstva Jovanovič věděl o této úmluvě, ale netušil, že bude prvou obětí fuse. Myslil, že padnou jen členové náhlého soudus ministr policie L. Popovič a ministr práva N. An- donovič. Zatím však stalo se jinak. Po rozpuštění skupštiny a po návratu mi- nistrů do Bělehradu zmínění dva ministři požá- dali za propuštěnou a třetí, Spasič, ministr orby, šel s nimi. Jovanovič zrekonstruoval kabinet tak, že do něho vsloupili dva radikálové, dr. Vujič a dr. Milovanovič. Prvý, známý jako výborný finančník, dostal obor zahraničný a druhý, po- voláním právník, jmenován ministrem orby. Na- predňák Stefanovič ujal se ministerstva policie. Ale za kratinkou dobu nastala zase změna vlády. Vujič a Milovanovič vstoupili do vlády bez potazu s vedením radikálné strany, k níž se hlásí, i bylo třeba svolafi poradu strany z celé země, aby krok jejich, uzná-li za dobré, schválila. Ale porada nemohla býti svolána proto, že tém, o které šlo, bylo známo, že by od zástupeů strany schváloní nedostali. Byloť známo, že ra-
Marinkovič Jovanovič L Popovič doktor Vujič Milovanovič Stefanovič Srbsko Bělehrad Niš
26 article
s b bo leb
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Dubrovnice, 8. dubna.
28 article
Vzpomeňte si, prosím, a uspořádejte vše- slovanský sjezd. Uvidite, co svedete. A my zalím uspořádali už sjezdy tři a s jak slavným výsledkem! První byl v Praze, druhý v Kra kově, třetí letos daleko na jihu na březích Adrie, ve staroslavném Dubrovníku. A jakkoli byla zastoupena bez výjimky celá slovanská ro- dina naše, pokud má své sídlo v této mon archii, nepoprali jsme se, ba ani jsme se ne pohádali. Lidé, a zejmena spoluúčastníci sjezdu mimo náš stav, velice se tomu sice divili a do- kazovali, tak že si nás nepředstavovali, faktum je ale, že odbyli jsme svůj kongress v nej krásnější shodě. »Proč ale tak daleko?« — tázali se ná mnozí. K vůli maďarské svobodě. Bože, jak různ jsou všecky ty svobody, tak jako různá ná boženství. Každé je jiné, ale každé je sama pravda a všechny vedou k bohu. S maďarskou svobodou na přiklad se sjez slovanských novinářů v Záhřebě nesrovnával, tak aspoň usoudila Jeho Excellence pan Khuen- Hedervary. A přece je prý to tatáž svoboda. kterou opěval Pötöfy, pro niž mluvil a agitoval v obou světa dílech Košut a pro níž tolik sle- chetných mužů na různých bojištích vykrvácelo. Nu, tak trochu se asi přece od té druhé liši
Adrie bůh Khuen Hedervara Košut Praha Dubrovník Záhřeb
29 article
Je to ostatně zvláštní zjev, že největšímni tyrany a vrahy volnosti jsou národově, kteří sam před tím v otroctví úpěli. Zdá se, že je pravda, co napsal v zoufalstv veliký básník ruský, že svoboda jedněch nen nie jiného, než otroctví druhých Byli bychom rádi navštívili stolici cho vatskou. Je tak půvabná a vlidná, a mluví li se o pohostinství slovanském, je to z veliké část fráse. Pohostinským mezi Slovany dovede být jen Chorvat. Však jsou v Dubrovníce také Chorvaté, přesvědčili jsme se o tom všichni, do jednoho. Ve společnosti tak četné, jakou my jsme byli a potom v privilegovaném stavu našem najde se vždy nějaký rýpal, jemuž by se nezachoval ani milý pán bůh, kdyby nás napadlo kdys v nebi uspořádati sjezd, však s Dubrovníkem byli jsme spokojení všichni, do jednoho. Jen jeden z nás — ale neprozradím ho — odvážil se činiti námitku, že prý jsme si všeho toho zasloužili, neboť není prý maličkostí tloue se bez mála tři dny na moři. Ješté tři k tomu a byli bychom v Americe. Ach, to moře! Okeán, kde není ničeh než voda a nebe, zdrcuje vás svou ohromnost a nekonečnosti. Okeán připadá jako věčnost Člověk zahloubá se do ni a jakkoli už že konee vylučuje, právě proto hledá v ní konec. On zatím mizí před zrakem jeho rychlostí elektrické jiskry. Dále, dále je její konec! Tu ještě není
Chorvat Amerika Slovan Okeán
30 article Ani zde není. Nový let. Ještě dále. A zase dále
Ani zde není. Nový let. Ještě dále. A zase dále A tak pořád s bleskem o závod, až přemožen a zničení skácíťe se k zemil Moře z Rěky do Kotoru je jiné moře Loď vine se téměř neustále samými ostrovy jedna výspa zdá se tu podávati ruce druhé- Zde dá se moře měřit a právě proto vám im- ponuje. Proto zdá se vám býti tak velikým jako oné dobré duši, která opřela se mně o rámě. když s lodi pohližel jsem v nekonečnou dálavu. a při tom zašeptala: »Bože, kde se tolik vody bere?« Tou dobrou duší byl polský žurnalista tedy syn vlasti »od moře k moři«, na něhož přes to moře učinilo ohromný dojem. Lod se hnula. Řikali jí »Viilám«, což mne náramně potěšilo, jakkoli minulost její není ne- porušena. Dal si ji vystavět bohatý rejdař a sice z tím účelem, aby se na ní pohodlně mohl pro- háněti se svými milenkami po moři. Dlouho ale způsobem tím se nebavil. Hned po první jízdé z Rěky do Ankony a nazpět bylo po milostných výletech, tímto způsobem podnikaných, kapitán kormidelník, steward a všieci námořníci prohlá sili klidně, že na tak zneuctěné lodi sloužití ne- mohou a — šli. A potom že vymřela u nás Slovanů mravní ona neporušenošt, jež nám byla vezdy ozdobou. Rejdař loď prodal a nyní ji najala rakousko uherská akciová puroplavební společnost. Hezká loď a moudrá, které jsme velkým vděkem povinni za to, že nedělala brykule ce- stou, nýbrž že šťastně bez nemoci tam i zpě jsme to doklepali. Jen jeden ze slovanskér
Kotor
31 article
diny na »Villámu« neměl dost kuráže obludu mořskou zkrotiti, však sklenka koňaku s něko- lika kapkami cocainu a čtyři hodiny trvající' spánel to spravily S bohem Rěko, hezká Rěko, ale hloupá Ano, tak hloupé město nenalezli byste na celé zeměkouli. Uvažte přece, obyvalelstvo jeho slo- vanské, jež také slovansky umi, mluvi ale vlasky a komandovati se dá Maďary. Mají v ve Rěce pěknou čitaonici. Je zařížena elegantně. má hojnost časopisů, ale po nějakém nápisu byste se sháněli marně. Musíte jiti po čichu, já aspoň byl bych tam se svým českým nosem netrefil, na štěstí se mi namanul v pravý čan kollega žid a ten se svým mnohem dokonaleji vyvinulým nosem mne tam dovedl. Nechtěji prý porušovat ve Rěce národní klid. Dobře, dobře. Jinak my na lodí. Zdali pak byste uvěřili tomu, že když jsme se vraceli z Dubrovníka, mluvili jsme všickni jinak, než když jsme se sešli? Přátelskými styky a delším pobytem na lodi vytvořilo selna »Villámu« docela zvláštní slo vanské nářečí. Vyvinulo se samo sebou, jak bůh dal a jak každému z nás napadlo. Shodli jsme se a dekretovali, to že bud všeslovanský jazyk budouenosti. Zároveň jsme sestavili komisi, která ve zvlášt- ním učeném díle zachytí mluvnické a syntak- tické zákony a pravidla tohoto nového jazyka. Různými usneseními sněmovními tento nový všeslovanský jazyk přijat bude na školách všech slovanských národů. »Pražské Noviny« budou
Maďar Dubrovník
32 article
vycházeti již od Nového roku v tomto novém jazyku a než uplyne deset let, mluviti se bude a psáti od Vladivostoku až po Adrii, od Baltu až k Baikalskému jezeru jedním společným jazykem. I bude napraveno, co jsme zenedbali a co Němeům vedle reformace provedl Lulher. Jest ovšem otázka, co by tomu řekl pan Wolt. A kdyby to tak rychle nešlo, jak bychom si přáli, potom bychom pořádali ne pouze vše- slovanské kongresy žurnalistické, nýbrž sjezdy všeubecné. Uviděli byste, jak by Slovanstvo z lidský věk vypadalo. Citime proměnu sami n sobě — — — — Jak ta loď tichounce pluje ! Jako ořechová skořepina na velkém rybniče. Jsme to odvážní lidé, již jsme na ni vlezli! Či ne ? Jen na jednu věc jsme zapomněli při výpravé. Na karty V náhradu za ně bavili jsme se jinak. Mluvili jsme. Mluvili jsme pořád: při obědě, při večeři i při snídani. Za to se chystaný kon- cert na lodi nezdařil, poněvadž nám první teno- rista, kollega Kummer, strašně ochraptěl. Po jizdě, déle než 28 hodin trvající, při- stáli jsme konečně v Gruži a na to hajdy do Dubrovnika. Bylo mi jaksi podivně, když vstoupil jsem do brány a stanul na půdě, na které, nehledě k Rusku, nejdéle kvetla slovanská volnost: na půdě staré, slavné republiky dubrovnieké
Adrie Wolt Kummer Vladivostok Balt Rusko