Str. 414.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Ročník XXXVII.

Thomasovy moučky a kainitu bylo užito na podzim, chilského ledku z jara. Výsledky pokusu jsou zřejmé z dole uvedeného výkazu. v němž vedle způsobu hnojení a docílené žně sena a otavy též náklad za hnojení a „ren- tabilita“ (výnosnost) hnojení jsou uvedeny

4050 1150 5200

P+ N 2. Thom. moučka 40.65 5900 1750 7650 2450 147 106-35 a chilský ledek 3. chilský ledek 26.— 5700 1500 7200 2000 120 94.- 12.50 5650 1000 6650 1450 87 74.50 4. kainit K+P+N 5. kainit, Th. moučka a chilský ledek 53.15 6500 2000 8500 3300 198 144.85 K+N 6. kainit a chilský ledek 38.50 6000 1600 7600 2400 144 105.50 7. kainita Thom. moučka 27.15 5750 1350 7100 1900 114 86.85 8. Thom, moučka 14.65 4300 1550 5850 650 24.35 4100 1200 5200 50 Při hořejších výpočtech byly počí- tány následující ceny za 1 q: chil- ský ledek 26 K, Thomasova moučka 5.86 K, kainit 5 K, seno 6 K. Z výsledků těchto pokusů může- me si učiniti úsudek ten, že výnos stoupl, užilo-li se samotného chil- ského ledku nebo pouze Thomasovy moučky s kainitem. Přírůstek obná- šel však při užití chilského ledku 20 q, při kainitu 14.50 q a při Thomasově moučce 6.50 q z 1 ha, byl tedy při užití chilského ledku nejvyšší. Podobně docílen býl při stej- noměrném hnojení chilským ledkem a kainitem větší výnos o 24 q, při současném užití chilského ledkua Thomas. moučky o 24.50 q a s vy- loučením chilského ledku, tedy pouze při pohnojení Thomasovou moučkou a kainitem docílen větší vvýnos pouze o 19 q z 1 ha. Nejlepších ýsledků však dosaženo úplným hnojením. V tom případě obnášel větší výnos proti parcele nehnojené 33 q z 1 ha, to jest více než 63%, nebo v penězích uvedeno 198 K, a následkem toho čistý zisk obná- šel 144.85 K. Připomeneme-li si, že nejdůležitější úko lukařství spočívá v dosažení co možno nej- většího množství píce jakosti nejlepší, ne- můžeme dle udaných výsledků pochybovati že k řešení tohoto úkolu, hnojením luk chil- ským ledkem, za daných poměrů skutečně co nejvíce jest přiblížiti a je podporovati.

Bohužel, nebyly v uvedeném pokuse pro- vedeny žádné zkoušky sena, k vůli vyšetřen jeho jakosti. Máme však po ruce zprávy Dra. Bedřicha Falkeho, ze kterých vysvítá. že v 1 kg sena s 85.7% sušiny nalezeno stravitelných bílkovin při hnojení: kainitem 19.58 q, po užití kainitu s Thomasovou moučkou 24.4 q a při úplném hnojení, totiž Thomasovou moučkou, kainitem a chilským ledkem 26.81 q. Při tom seznáno, že ne- si zachováte; Vaše slabost, bolesti zmizí, Vaše oči, nervy, svaly, žlázy stanou se silnými, Váš spánek zdravým5 Vaše zdraví se opět dostaví, užíváte-li pravý Fellerův fluid se zn. „Elsafluid“. Poslechněte naši radu. Zkuste za5 K franko objednati u lekárníka Fellera ve Stubici, Elsaplatz č. 261 (Chorvatsko). nastala žádná újma v rozvoji všech lučních travin. Probereme-li to, co bylo dosud řečeno o významu hnojení luk ledkem, nesmíme přece přejíti další pozorování, jež bylo učiněno při dusíkatém hnojení luk a zasluhuje právem všeobecné pozornosti. Bylo totiž zjištěno, hlavně v suchých rocích, kdy hnojení dra- selnato-fosforečné nik terak se nevyplatilo, že současné hnojení kyselinou fosforečnou, dras- lem a ledkem přece vykázalo zisk, přes zvýšené útraty, nastalé přidáním ledku. Práce Dra Falkeho k tomu se vztahující potvrzují rovněž tato pozorování a vytčený badatel přichází na základě svých pozorování kona- ných v suchých létech k důsledku, že v suchém, na píci chudém roce na nově založených lukách větší zisk se dosáhne hnojením bud draselnatým nebo draselnato-fosforečným, než nebylo-li hnojeno vůbec. Teprve přidáním ledku hnojivo draselnato-fosforečné se vy- užitkuje, takže zisk bude větší, než útraty za obojí hnojivo. Při tom v žádném směru nebude zmenšena nebo snížena hodnota do- saženého sena.

Obr. 195. Býk „Korunní princ“ plemene simenského (normál- ního utváření).

Zásada tato platí nejen pro louky nově založené, ale i pro staré a přírodní. Odů- vodněna jest 13 pokusy o hnojení luk, pro- vedenými v Sasku-Výmarsku a v Sasku- Altenbursku pod vedením prof. Dr. Edlera z Jeny, při nichž proti parcelám nehnojeným průměrně docílen větší výnos sena a otavy o 393 kg při pouhém hnojení kainitem, při hnojení Thomasovou moučkou a kainitem o 1252 kg a při užití Thomasovy moučky, kainitu a chilského ledku o 2022 kg. Ža všech těchto pokusů bylo počasí pro vzrůst lučních rostlin nepříznivé, poněvadž násled- kem velkého sucha z jara a abnormálně nízké teploty v létě bylo působení hnojiv značně omezeno. I zde však lze seznati zřetelně, že parcely ledkem pohnojené nejvíce dovedly odporovati nepřízni, která se vyskytla ve vzrůstu rostlin lučních. Stejným způsobem poskytuje též shora zmí- něný pokus A. S. Fröhlicha velmi pozoru- hodné zjevy. Proveden byl v r. 1904, kdy všem pícním rostlinám dařilo se velmi špatně Ovšem v krajině, kde pokus konán (Roven- sko u Zábřehu), bylo počasí vzhledem ke sklizni sena poněkud příznivější, ježto seno suchem méně utrpělo, avšak seč otavy do- padla špatně. Ukázalo se též při tomto po- kuse, že parcela, pohnojená draslem, kys fosforečnou a ledkem, právě následkem sucha. předčila daleko parcelu pouze draslem a kys fosforečnou hnojenou, ježto větší výnos na parcele pohnojené

draslem a kys. fosfor. draslem, kys. fosfor. a ledkem obnášel. Nesmíme ovšem zamlčeti, že pozorování uvedenými čísly doložená, ještě dalších bá- dání vyžadují a že ještě dalšími s největší možnou přesností provedenými pokusy mu- sejí býti potvrzena. Proto nezdá se zbytečným vzhledem k četně projevovaným různým ná- zorům pevně stanoviti, že není správným úplně upustiti při lukách od hno- jení dusíkatého a že konečný vý- sledek rolníků dusíkem hnojících proti ostatním hnojitelům luk daleko překonává cíl racionelní výživy luč- ních rostlin. Téměř všeobecně užívané hnoji- vo draselnato-fosforečné, které vý- vin a vzrůst lustěnin tak vydatně podporuje a které může přivésti k účinku v podrostu rostlin odpo- čívající a často velmi bohaté zá- soby nerozpuštěného ústrojného du- síku založilo svůj vítězný postup — o tom nemůže býti pochybnost — z části na úkor hnojiva dusíka- tého. S tím v nejužší souvislosti stojí však rychlejší vzrůst luštěnin na útraty trav, což nezdá se býti výhodným pro trvalé udržování do- brého a výnosného lučního pod- rostu. Této vadě může se předejíti jen občasným hnojením luk dusí- kem. Nelze nikterak přehlédnouti, že chilský ledek rozházen na mladou, vlhkou jetelinku rozežírá ji, užilo-li se ho následkem nemož- nosti užití hnojůvky neb jiných přirozených hnojiv dusíkatých, pročež má býti rozmetán jen tenkráte, když rostliny jsou suché. Pokus Dr. Backhausena z Kralovece:

Hnojení na 1 ha 6 q kainitu kilogramů 2 q superfosfátu, 1.5 q síranu ammonatého 5835 4626 541.2 12.83 6 q kainitu, 2 q superfosf átu 8790 6821 876.4 12.85 2 q chilského ledku Pokus tento řeší vyskytnuvší se otázku, jaký bude výsledek, je-li síran ammonatý