Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXVII.

2

V Chrudimi, dne 6. dubna 1912

Chrudim

3

číslo 28.

4

a samosprávě.

5

S přílohou „Česká hospoduně“

6 Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářstv

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářstv S přílohou „Česká hospoduně“ Vychází každý pátek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno Na přílohu „Česká hospodyně“ předplácí se celoročně 6 K. — Předplatné do cizozemska K 12.50, s přílohou K 17.50. — Účet poštovní spořit. číslo v Chrudimi Telefon na redakci i administraci „Hospodářského listu“ Chrudim čís. 13. řím. VI. — Rukopisy se nevraceji. — Správa insertní části „Hosp. Listu“ při redakci v Chrudimi. 850.036. —

Chrudim hospodářský průmysl

7

Majitel a zodpovědný redaktor Adolf Eckert, nakladatel hospodářské literatury v Chrudimi. Výkonný redaktor Antonín Čekal, odborný zemědělský učitel, em. hosp. správce. Hlavní spolupracovníci: K. Adámek, přísedící zemského výboru v Hlinsku. — V. Teklý, ředitel střední hospodář. školy v. v. na Král. Vinohradech. V. Bílý, zahradník střed. hosp. školy v Chrudimi. — Fr. Borovec, přednosta dráhy v Chrudimi. — Inž. L. Černovický, civ. geometr ve Vys. Mýtě. — E. Černý, hosp. správce v Pašince u Kolína. — V. Černý, tech. úředník fy. J. Pracner v Roudnici. — Jan Červinka, tov. hosp. strojů v Praze. — F. Dvořáček, zvěrolékař města Prahy. — M. Florián, učitel kubánské, vojen. školy hosp. v Jekatěrinodaru, Rusko. — F. Halla, odborný učitel zim. hosp. školy v Čes. Brodě. — V. Ježek, řed. úřadu okr. zastup. v Chrudimi. — F. Jirsík, statkář v Červené Rečici. — L. Jozek, řid. z. hosp. školy v Čes. Brodě. — JUDr. J. Kožaný, prof. hosp. akademie v. v. v Táboře. — Inž. Jindřich Křivánek, řed. lukařské a rol. školy ve Vys. Mýtě. — F. Lukáš, učitel z. hosp. školy v Nov. Bydžově. — F. Milner, náj, dvora v Dobropůli u Černého Kostelce. — Dr. J. Munzar, profesor král. české hosp. akademie v Táboře. — B.Procházka, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. — B. Ruml, inženýr v Plátěrcích. — J. Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — J. Stříteský, profesor střed. hosp. školy v Chrudimi. — Josef Svozil, redaktor v Litovli. — Inž. chem. Zd. Šíma, ve Vys. Mýtě. — F. Udržal, říšský poslanec a statkář v Dolní Rovni. Fr. Uher, statkář v Chotuticích u Peček. J. Vincent, řiditel v Kopřivnici. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.

Eckert Čekal K Adámek Král V Bílá Ing L Černovický E Černá V Černá J Pracner Červinka F Dvořáček F Hall V Ježek F Jirsík L Jozek JUDr profesor hospodářský Křivánek F Milner doktor J Munzar profesor král Prokůpek Ruml J Staroštík J Stříteský Svozil Zdeněk Šíma F Udržal František Vincent F Vysloužil Chrudim Hlinsko Francie . Borovec Mýto Pašinka Kolín Roudnice Praha Rusko Čes . Brod Červená Rečica Tábor Bydžov Černý Kostelec Hunčovice na Morava Litovel Dolní rovný Uhry Chotutice Pečky Kopřivnice hospodářský . škola v Prostějov

8 article

Obsah: Obchodní smlouva s Bulharskem. I. česká rolnická výprava do Francie. (Pokr.) Výsledek žní pšeničných na jižní polokouli. Výsledek zkoušky pěstění ovsů r. 1911 v Čer- vené Řečici (okres Pelhřimovský). — U nás a v cizině. — Odchov dle výkonnos.i. — Nynější stav hnojení luk (V. Ž. K.). — Zvědy a odpo- vědi. — Drobné zprávy. — Drobnosti národo- hospodářské. — Drobnosti hospodářské. — Roz- manitostí. — Literatura. — Tržní zprávy. — Reklama. — Uprázdněná místa. — Inserty.

Roza Bulharsko Francie Čer vený Řečice

9 article Obchodní smlouva s Bulharskem.

Obchodní smlouva s Bulharskem. a místě nejvyšších výhod, jimiž byl tržební poměr naší říše s králov- stvím bulharským dosud regulován na příště má nabýti platnosti vzá- jemná řádná smlouva obchodní, předpoklá- daje ovšem, že parlamenty rakouské smlouvu obchodní schválí, podobně jako ji bylo již schválilo sobraně sofijské. Německo podobnou smlouvu uzavřelo s Bulharskem již r. 1904, Belgie v r. 1908. Smlouva naší říše s Bulharskem podobá se smlouvě se Srbskem. všeho našeho dovozu do Bulharska připadá na vývoz cukru; zástupcové Bul- harští neposkytli na tento důležitý export, s nímž aspoň z části zemědělství naše sou- visí, nijakých zvláštních výhod, poněvadž Bulhaři sami se snaží svému průmyslu to- hoto druhu napomoci, proto clo cukerní per 271/2 fr. zůstalo i na dále v nové smlouvě nezměněno. Za to ale snížení cel dozná náš textilní průmysl, zejména na zboží bavlněné a lněné. I clo na na jiné průmyslové výrobky bylo sníženo jmenovitě na: nábytek, pode- švice a zboží koželužské, různé výrobky pa- pírové, dřevěné, zboží zlatnické a luxusní, ozdobné, skleněné, emailové, kosy a srpy, lampy; pluhy a secí stroje zůstaly i na dále úplně beze všeho cla. Z našeho vývozu, který celkem do Bul- harska ročně 36 mil. K obnáší, připadá na výrobky textilní 7.2 mil., na cukr 6.3, na železo a železné výrobky 4.7 mil., draho- kamy, zlato a kovy drahé, zboží zlatnické 3.7 mil. K.

Bulhar Bulharsko Německo Belgie Srbsko

10 article

Za ústupky Bulharska vůči našemu prů- myslu obětovány přirozeně zájmy našeho tu- zemského zemědělství jako při Srbsku a Ru- munsku; jeť Bulharsko zemí eminentně ze- mědělskou a proto poskytnut mu — obdobně jako Srbsku a Rumunsku — kontingent na vývoz masa ze 12.000 krmných volů, to jest masný kontingent, který jest o 3000 kusů nižší srbského, ale jest o 2000 kusů větší než rumunský kontingent masný v prvém roce a rovný rumunskému kontingentu v dru- hém roce. Srbsku povolený kontingent masný obnáší ročně 15.000 kusů skotua 50.000 vepřů. Rumunsku v prvém roce 10.000 skotů, 50.000 vepřů, pro celou pak periodu smluvní ve všech leteeh dohromady 100.000 ovcí. Kontingent pro maso vepřové ani skopové Bulharsku povolen nebyl; ježto

Bulharsko Srbsko Rumunsko skot

11 article

Bulhaři nachází vděčnější odbyt pro skopové maso v bližším Cařihradu. Jeť Turkům maso skopové náhradou vepřového, jeť při tom i skopové Turkům pokrmem národním. Po- něvadž na Balkáně vystupuje silně cholera i infekční dobytčí nemoci všeho druhu a při primitivních poměrech tamních vepř přichá- zívá do styku s všemi možnými nečistotami a tak importem vepřového z Balkánu k nám šíření cholery i infekčních nemocí d ytčích by se napomáhalo, z toho ohledu) ne- byl k nám dovolen dovoz vepřov zBul- harska. Živá váha u skotu ztížena t týmž clem jako ze Srbska per K 9.4 Vývoz masa do říše bude se díti pomecí levné dopravy vodní po Dunaji, skot poráží se buď ve Vidinu na Dunaji přímo v Bulharshu anebo až před Ršavou na hranicích rakou- ských na zvláštní pro porážku zřízené lodi. Odtud pak maso v chladirnou opatřených vagonech neb po lodích dopraví se dále na místo spotřeby v Rakousku. Živá drůbež, vejce, vinné hrozny, růžový olej, škumpa, hedvábné kokony, otruby a pokrutiny pro- hlášeny za úplně cla prosty. Na bulharský domácí průmysl prýmkařský tak zv. gaitany sleveno clo. Obě říše zabezpečily svému lodstvu ob- chodnímu stejné jednání, vyjma práv míst- ního rybářského loďstva bulharského a sub-

Bulhar Turek Cařihrad Balkán Srbsko Dunaj Bulharsh Rakousko

12 article

vencí, kterýchž obchodní loďstvo bulharské ze státních prostředků bulharských požívá. Vybírati přístavné z lodí našich v přístavech bulharských Bulharsku přiznáno. Obchodní smlouvou přesně stanoveny ta- rify specielní (podrobné) pro každý předmě- obchodu, formulář legitimací obchodních. cestujících, předpoklady, za nichž Rakušané v Bulharsku a Bulhaři v Rakousku své ob- chody uzavírati a jak zdaněni býti mohou a pod. Poněvadž průběhem smluvního jednání jak v Rakousku (částečná) tak i v Uhřích pa- novala krise v ministerstvech, smlouva byla pouze paragrafována, k nabytí právní plat- nosti smlouvy té nutno, aby smlouva ta o- běma parlamenty rakouskými schválená byla a vládou podepsána. Smlouva schválení so- braně již docilila, Bulharům na ni záleží S ohledem na poměrně skrovný vzájemný obrat obchodní mezi naší říší s Bulharskem, nemá smlouva s Bulharskem pro naše mezi- národní hospodářství příliš velkého významu.

Rakušan Bulhar Bulharsko Rakousko Uhry

13 article

Přes to ale rakouské zájmy agrární jsou smlouvou tou značně zatíženy. Import cizího masa, cizího obilí nemůže zajisté být tuzem- skému zemědělci lhostejným. K poklesu cen produktů zemědělských není potřebí příliš- ného množství výrobků, stačí jen malá ja- kás zasycenosť trhu třeba i menším množ- stvím zboží a trvalý pokles cen dostaví se na ráz již sám s sebou, pokud situace se dokonale neuvolní. Tuzemské naše země- dělství ze smlouvy s Bulharskem bude mít jen škodu — nenabýváť smlouvou tou té- měř ničeho, za to ále na jeho kůži hojí se jen průmysl a to v tomto případě nad to měrou ještě skrovnou. Víme, jaké milionové škody natropila slintavka a kulhavka z Ru- munska k nám zavlečená v stádech našeho skotu. Kdyby z Bulharska měly k nám býti importovány morové nákazy, ať již impor- tovanou živou drůbeží, která v spoustách bude se k nám živá vyvážet úplně bez všeho cla, či způsobem jiným, nebudou u- žitky průmyslu našemu ze smlouvy té ply- noucí ani zdaleka vyváženy abnormální ško- dou, kterou by tuzemské zemědělství takto

Bulharsko