Ročník XXXVII

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Str. 413.

bují pouze hnojiv draselnato-fosforečných. Nahražení potřeby dusíku u rostlin lučních ponechává se klidně na starosti luštěninám. a nezřídka, i v kruzích inteligentních rolníků. setkáme se s náhledem, že dusíkaté hnojení luk jest překonaným stanoviskem, ba i marno- tratností. Též hnojení luk vápnem jest po- kládáno velmi často za méně potřebné pro velké množství vápna obsaženého v Tho- masově moučce. Náhledy takové nemohou však obstáti před přesnými pokusy, jež vedly k odporučení draselnato-fosforečného hnojení. Žádný spisovatel a odborník nemůže, na základě složení pícnin, popříti cenu a význam náležitého množství dusíku v půdě luční. Jest zjistěno dále, že mladé luštěniny mají pouze nepatrnou schopnost zpracovati dusík ve vduchu obsažený a následkem toho jsou od- kázány přijímati dusík z půdy a že všech- ny naše trávy velice mnoho dusíku půdě odnímají. Přes veškeré uznání dů- ležitosti přiměřené výživnosti luštěnin na lukách, nelze zde s dostatek zdů- azniti, že hodnota shromažďovatel dusíku se přeceňuje a velmi často ne zapomíná, že sežnutím jetelin isusík v půdě obsažený z největší časti dniká a se odnímá.

Výhradné hnojení luk draslem a kyselinou fosforečnou, právě tak jako výhradné hnojení močůvkou, ne- může býti ušetřeno výtky jedno- strannosti, třebas by užitím hnojiv draselnato- fosforečných výnos luk značně byl zvýšen. Zlepšení výnosu mohlo býti způsobeno též rím, že luštěniny již tak se nedařily a mnohé z těch rostlin, jež před tím již téměř hynuly a byly zakrnělé, nalezly v pohnojení drasel- lze dosáhnouti největšího výnosu, kde jsou vyvinuty jeteliny a trávy vedle sebe ve správ- ném poměru. Náhledy tyto též praksí jsou dokázány, neboť z nabytých zkušeností vy- svítá, že na lukách, které řadu let silně Tho- masovou moučkou a kainitem byly hnojeny a znamenité výnosy následkem toho vykázaly. najednou výnos úplně klesl. Příčinu toho jest zde v jednostranném hnojení hledati. Je-li správným náhled, že k docílení nej- většího výnosu z našich luk podrost luční vedle jetelin a vikví též větší množství trav

Obr. 192. Býk „Primus“ plemene holandského z vých. Pruska. musí obsahovati — o čemž dnes nemůže býti žádné pochybnosti — pak jest třeba vedle dobrých podmínek pro udržování a vývoj luštěnin též nejpříznivější životní podmínky travám opatřiti, totiž jest nutno bráti zřetel na stejnoměrnou výživu všech cenných rostlin písči pícním rostlinám všechny výživné látky. Tento způsob hnojení luk v obyčejných poměrech jest nejúčelnější a největšího odporučení hodný. S jistotou však můžeme tvrditi, že není vždy možno močůvkou hnojiti. U luk, které ve větší vzdálenosti od hospodářského stavení jsou, není hnojení močůvkou výhodné a mimo to, máme-li větší množství luka správně-li poléváme hnůj močůvkou, není vždy dostatečné množství močůvky po ruce, abychom pokud možno v krátkém čase,a v náležitých intervalech řádné hnojení luk mo- čůvkou provedli. Ve všech takových případech v novější době stále víc a více se odporučuje použití chilského ledku, aby lukám nezbytný dusík byl přidán. Můžeme uvésti výsledky celé řady rolnických, v praksi provedených po- kusů, jež za úkol si obraly hnojení ledkem chilským. Obzvláště Dr. Bed- řich Falke, professor zemědělství na universitě v Lipsku, v tom ohledu vy- konal mnoho záslužných prací, na zá- kladě jichž dospěl k zásadě, že přidání ledku k hnojivu draselnatofosforečnému jest nepostrádatelným, má-li se dosá- hnouti dobrá žeň a jakost sena. Pisatel autor — tohoto pojednání má po ruce výslede pokusů o hnojení luk, které mu dal k libovolnému použití ná- jemce A. S. Fröhlich v Zábřehu n Moravě. Jedná se zde o louku s poněkud tou, hlinitou zemí s jílovitým podkladem, z níž bylo vybráno 9 asi 100 m velkých parcel pro pokus. Uspořádán by pokus následu- jícím způsobem; Parcely 2 3 4 5 6 7 8 9

nato-fosforečném podmnky k intensivnějšímu vzrůstu. Jest však téží zjištěno, že déle t- vajícím hojným hnojením draselnato-fosfo- rečným rostliny jetelovité a motýlokvěté tak velice mohou se rozrůsti, že trávy téměř zanikají. Proti převládáni luštěnin na lukách mluví však různé zkušenosti v modernín rozboru píce, neboť jest známo, že jen tan lučních. Tuto zásadu nejlépe rozřešíme tím způsobem, že vedle hnojiv draselnato-fosfo- rečných, která jistě jsou odporučení hodna, čas od času užijeme též hnojiva dusíkatého a též, aby mnohostrannost co nejvíce k platno- sti přišla, i na hnojivo vápenité nezapomeneme Sama sebou naskytá se nám následující otázka. V jaké formě má býti přidáno hno- jivo dusíkaté? Kde je dostatek močůvky a kde jí beze všech větších obtíží ke hnojen luk můžeme užiti, tam je výhodno hnojivo měniti, jednou hnojůvky a po druhé Tho- masovy moučky a kainitu užívati a je-l třeba, přidati i vápno, aby poskytnuty byly chilský ledek Thom. moučka — kainit