1
masthead
6. srpna 1901. Císlo 215.
4
article
K úmrti matky Viléma II.
Z Londýna, 5. srpna. (C.-B.) Král
Edvard, který dlí nyní na své vachtě u Co-
wes, vrátí se dnes do Londýna, aby se ode-
bral odpoledne do Kronbergu.
Z Kadixu, 5. srpna. (C.-B.) Prino
Jindřich Pruský na zpáteční cestě se staví
v Brestu, aby si vyžádal telegrafických zpráv
o stavu matky své; ovšem stihne jej tam
již jen zpráva o její úmrtí.
Z Kronbergu, 5. srpna. (C.-B.) Vikto
rie, bývalá císařovna německá zemřela o6
hod. 15 mín. Vilém II. s chotí svou dlel
u jejího lože smrtelného.
Z Emd, 5. srpna. (C.-B.) Slavnost ote
vření přístavu byla odložena.
Z Kronbergu, 5. srpna. (C.-B.) B
valá císařovna německá Viktorie zemřela
klidně. Několik minut po úmrtí spuštěn pra
porec na zámku Fridrichsruhe do polovice
stožáru.
Z Londýna, 5. srpna. (C.-B.) »Daily
Telegraph« píše, že britský národ celým
srdcem dlí prý v duchu při Vilému II.a
provází prý jej příchylností a soucitem vte
míře, jak prý se toho snad nikdy ještě žád-
nému cizímu panovníku velikým národem
nedostalo.
Italský důstojník zatčen
v Tyroisku?
š. Z Inšpruku, 5. srpna. Jak jeden
list oznamuje, byl v sobotu do Tridentu
v průvodu četníků přiveden jistý italský set-
ník, jenž zatčen byl, poněvadž pořizoval
kresby tvrzí v jižním Tyrolsku.
Ruská návštěva v Rumunsku.
Z Konstanzy, 5. srpna. (C.-B.) Ruský
místoadmirál Hillebrand béhem včerejška vy-
konal několik návštěv a požádal za slyšení
u krále. Obecní rada pořádala ku poctě
ruských komorních důstojníkův včera ples
po němž odjel Hillebrand s ostatními důstoj-
níky do Sinaje, kdež byli uvítáni náčelníkem
vojenské kanceláře královy a tajemníky ru
ského vyslanectva, načež byli na zámku Pa-
leší přijati králem a zúčastnili se hostiny
jim ku poctě pořádané.
Vilém II
Edvard
Jindřich
Hillebrand
Londýn
Companywes
Kronberg
Brest
jižní Tyrolsko
Rumunsko
Sinaj
Daily Telegraph
5
article
Nepokoje v Kluží.
Z Pešti, 5. srpna. (C.-B.) »Uher. tel
kancelář« oznamuje z Kluže: Před něko-
lika dny došlo mezi policejním
strážníky a některými občanyk
bitce. Strážníci tasili šavle. Jeden vo-
jenský strážmistr, jenž se k bitee
připletl, byl smrtelně, jeden ob-
čan těžce zraněn. Obecní rada se-
stoupivši se, usnesla se požádati vládu, aby
policii v Kluži sestátnila. V téže době pořá
dala velká čásť občanstva shromáždění,
v němž přijata resoluce, žádající společný
postup s obecní radou za účelem potrestání
policistů, již se dopustili přehmatů. Když
včera večer jeden policista před cirkem pro
nepatrnou příčinu pohádal se s jistým ře-
meslníkem, skupilo se kol něho na sta lidí,
kteří chtěli jej i dva přispěchavší soudruhy
jeho lynchovati. Policisté tasili zbran,
zranili jednoho z útočníkův, ale
uprchli pak do radnice, na niž
davy lidu ostře bylo doleháno.
Tito byli teprve povolaným voj-
skem rozehnáni. Tři policiste
byli zraněni.
V 11 hodin v noci opakovaly
se nepokoje. Zástupy lidu poku-
sily se otevříti kobky městského
policejního vězení. Také na sou-
kromé byty vrchního městského
hejtmana ajiných policejních úřad-
níků hnal lid útokem. O půlnoci by
klid obnoven. Policisté a vojsko hlídkuj
v ulicích.
Později oznamuje »Uher. tel. kanceláře
ještě: Dnes dopoledne konala se opět po-
rada členův obecní rady. Náměstek staro-
stův sdělil, že vrchnímu městskému
hejtmanu udělena byla dovo-
lená. Za porady této davy lidu
vytloukly v radnici okna. Ministru
vnitra podána telegraficky zpráva i požádán.
aby poslal 100 četníkův, poněvadž po-
licie neodvažuje se službu ko-
nati.
Kluž
Pešť
Uhry
obecní rada
6
article
Zástupy lidu shromažďují se
hrozivě před městským vězením a
žádají za propuštění osob, v noci
zatěených. Situace jest kritická.
Vězení jest vojskem střeženo.
Z Kluže (v Sedmihradsku), 5. srpna.
(Zvl. tel.) Nepokoje zdejší povstaly přehmaty.
jichž se dopustili proti obecenstvu dva stráž
níci, kteří prý byli opilí. Na konec jeden ze
zástupu vytáhl nůž a zvolal: »Teď jsme my
pányl« Strážníci tasili pak šavle, vrhli se
na obecenstvo, musili ale uprchnouti. Tím
povstala první vřava. Davy pak, ač dvě
setniny vojska postavily se jim s nasazenými
bodáky na odpor, vytloukly všechna
okna v radnici, prolomily bránu
vězení a vysvobodily vězně. Dáno
prý též heslo zapáliti letní divadlo,
ale vojsko uzavřelo příchody k němu. De-
monstranti přitrhli pak před byt
vrchníhlo hejtmana městského
Deaka a rozbili v něm skorem vše.
Manželka a syn hejtmana uzavřeli se v od-
lehlém pokoji. Také v obydlí úřad-
níků Szela bylo vše zničeno.
Z Pešti, 5. srpna. (C.-B.) »Uherská
telegrafická kancelář« oznamuje z Kluže
Magistrát vzhledem na včerejší nepokoje po
žádal za pomoc vojenskou. Hlídky prochá-
zejí méstem. Bylo nařízeno, aby kořalny byly
v 9 hodin večer uzavřeny.
Živnostníci vyzývají se provoláním ma-
gistrátu, aby zdržovali učně a jiné osoby
jich dozoru podřízené, od shluknutí a potu-
lek po ulicích. Místofiskal Polez pověřen
správou městského hejtmanství.
Davy
Hlídek
Kluž
Sedmihradsko
Pešť
7
article
Turecké poměry.
Ze Soluně, 5. srpna. (Zvl. telegr.
Turecké hranice překročilo u Kalinova osm
Bulharů. Shlédnuvše tureckou hlídku ukryli
se do domu jistého Bulhara. Hlídka vedená dů
stojníkem obklopila dům a chtěla Bulhary
zajati. Tři Bulhaři vyšli zadním vchodem
z domu. Turci je zpozorovali a
začali na ně stříleti. Bulhaři
odpověděli palbou z revolverů,
při čemž zatřelen turecký pod-
důstojník.
Večer vyzval velitel hlídky Bulhary, aby
se vzdali. Když tomu nebylo vyhověno,
zapálili Turci dům, který úplně
shořel. Přespolní Bulhaři, již
domě nalezli úkryt, jakož i maji-
tel domu v plamenech zahynuli.
Z Cařihradu, 5. srpna. (C.-B.) Za
posledního slyšení Zinověvova u sultána jed-
náno též o poměrech v Starém Srb-
sku. Sultán dal vyslanci uspokojivá uji-
štění.
Srbský vyslanec Gruič odevzdal vy-
slanci Caliceovi notu, v níž
žádá se za sprostředkování jeho
o otázce zabavených poštovních
zásilek. Dodává se, že ministr vnitra
Tevíik paša obmezí také činnost pošt a kon
sulátův ostatních států.
Od jara až po dnešek vystěhovalo se
ze Starého Srbska do Srbska 1000 Srbův
Marocká otázka.
Z Madridu, 5. srpna. (C. B.) »Epocae
popírá úmysl španělského ministerstva poslati
španělské loďstvo do Maroka, by tím se pro
testovalo proti zatčení dvou španělských
příslušníků.
Bulhar
Turek
Turek dům
Zinověvův
Srb
paša
Soluň
Cařihrad
Srbsko
Srbův
Madrid
Maroko
8
article
Arabské povstání.
Z Cařihradu, 4. srpna. (C.-B.) Ara
bové napadli družinu valiho hedzoského
uzmuli jí jedno dělo.
Mandžursko.
Z Londýna, 5. srpna. (C.-B.) »Times-
sděluje z Pekina z 2. t. m.: Účinek vyslání
tibetského poselství do Petrohradu již se jevi
v ochotě, ano v horlivém úsilí Číny, aby
vyjednávání v příčině Mandžurska bylo ob
noveno. Jest obava, že bude ještě přijat
původní návrh knížete Uchtomského, aby
Rusko a Čína společně z dolů v Mandžursku
těžili. Mezi tím Rusko jeví opět živou čin-
nost v Mandžursku.
Syn Lihunčanův Lichenfon jmenován má
býti činským vyslancem pro Rusko, aby po
kračoval v politice otce svého.
Telegrafieké zprávy hospodářské.
st. Z Pesti, 5. srpna. (Zvl, teleg
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 23.000
Ceny nezměněny. Platila: pšenice 78 k
K 8.171%, 77.3 kg K 7.90, czenteská 77 kg
K 8.0713, vasarhelská 77.8 kg K 8.25, peštská
78 kg K 7.85, 76.8 kg K 8.—, skladní 78 k
K 8.071g. 76 kg K 7.85, nov á tisská 79k
K 8.30, 80 kg K 8.25, 79.5 kg K 8.17
79 kg K 8.10, žlutá 79 kg K 8.—, 78 k
K 8.05, 78.3 kg K 7.95, 77 kg K 7.90, snětivá
79.5 kg K 8.124, 78.3 kg K 8.05, 77.5 k
K 8.—, peštská 79 kg K 8.15, 78.8 kg K 8.—
76 kg K 7.871. 77.5 kg K 795, 77.3 kg K 8.—
77 kg K 7.821. 76.4 kg K 7.75 tvrdá horno
uherská 79 kg K 8.05, kološská 78 kg K 8.15
žito K 6.65 až 6.75; ječmen K 6.25
oves K 6.64; řepka 13.20.
Uchtomský
Lihunčanův
Platil
Cařihrad
Londýn
Petrohrad
Čína
Rusko
Times
cena
kg
9
article
Plodinový obehod zahájen byl ná-
sledkem nepřízpivých úřadních zpráv o stavu
osení za smýšlení pevného, které později za
příčinou lepšího dovozu ochablo.
K večeru znamenala pšenice dle mezi-
národní usance na měsíe říjen K 8.10, dle
uherské usance na říjen K 8.15, dle mezinárodní
usance na duben K 8.46; žito na říjen K 6.72.
žito na duben K 7.04, oves na říjen K 6.29.
oves na duben K 6.57, kukuřice na srpen
K 5.25, na září K 534, na květen K 5.13
řepka na srpen K 13.45.
Tuky byly levnější, ostatní zboží ne
změněno.
Počasí: zamračeno.
Z Berlína, 5. srpna. Stará firma v Gdansku
Pavel Rudolphy, oetla se v peněžitých
nesnázích, jež souvisí v úpadkem lipské banky
Z Berlína, 5. srpna. (Zvl. tel. »Nár
Listů«.) Parlamentní zpravodaj Hambnrger, za-
předený v afféru předčasného prozrazení ně-
meckého celního návrhu, od pátku se pohřešuje
V pátek řekl manželce, že jede na výlet. Pro
tože se však do soboty nevrátil, obává se rodina,
že se mu stalo nějaké neštěsti, nebo že se sám
zavraždil. Jest ale také možno, že prchl do
ciziny.
Z Paříže, 5. srpna. (C.-B.) »Temps«
píše v článku o novém německém celním ta
rifu, že tento povede nepochybně
k represaliím proti německému
průmyslu, kterýž nad to utrpí i zdražením
životních potřeb a plynoucím z toho zvýšením
mzdy.
Z Londýna, 5. srpna. (C.-B.) Západo
indické komité má důvod, by věřilo, že anglická
vláda přijala pozvání Belgie k chystané brus-
selské konferenci v příčině z rušení cuke
ních premií. Zdá se tudíž nepochybným
že konference se na podzim skutečně sejde.
Tuka
Pavel Rudolph
Berlín
Paříž
Londýn
Belgie
Hambnrger
Temps
10
article
Z Vratislavi, 5. srpna. (C.-B.) »Bres
lauer Zeitung« oznamuje: Akce podniknutá ku
pomoci firmy Jakub Landau nástupce, jež
ocitla se v peněžní tísni, včera odpoledne se
v Berlíně provedla. Šest prvních firem, mez
nimi L. Behrena synově v Hamburce a Caesn
Wollheim v Berlíně, poskytnou zmíněnému ban-
kovnímu závodu zálohu 14 millionu marek, by
provedl likvidaci. Zejtra odpoledne koná se v
Vratislavi schůze věřitelů, jež pojedná o bližšíeh
podmínkách.
Z Vratislavi, 5. srpna. (Zvláštní tel
»Nár. Listů«.) Afféru banky Jakuba L a ndaua
nástupce možno pokládati za vyřízenu. Jak se
proslýchá, bude likvidováno 50 pet. závazk
hned, 50 pet. za rok. Záruku za tyto převzalo
družstvo pod patronancí hamburské banky L.
Behren a synové.
Z Vratislavi, 5. srpna. (C.-B.) Skon
solidovaná Redenova huť přistoupila k horno-
slezskému syndikátu a koupila od něho značné
množství surového železa po 58 markách za
tunu, dodanou na hutě.
Z Washingtonu, 5. srpna. (C.-B.) Dle
zprávy ministerstva orby činí průměrný sta
bavlny 77.2 proe.
Lombardové a eskomptní řízení
u poštovní spořitelny.
Z Vídně, 5. srpna. (Zvl. tel. » Národnich
Listů«.) Asi před čtvrt rokem zavedeno bylc
u poštovní spořitelny ve Vídni řízení lombar-
dové a eskomptní. Jak se dovídá me.
bude toto řizení decentrali-
sováno v tom smyslu, že lomb a-
dové obchody budou se moc
vyřizovati také přímo ve hlavních
městech království a zeme
Landau
L Behren
Vratislav
Berlín
Hamburka
Washington
Vídeň
Caesn Wollheim
Affér banka
hamburský banka
Bre lauer Zeitung
11
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Vídeňské městské dráhy. Jak se ozna
muje, bude dnes zahájena vozba na poslední
trati městské vídeňské dráhy a tím bude celá
tato dráha odevzdána veřejnosti. Dráha tato na-
děje v ni kladené nesplnila. Státem věno
váno 150 mil. na tento podnik, sloužící vy
hradně pohodlí Vídeňáků a určený
k tomu, aby povznesl velkoměstský ráz podu-
najského sídelního města. Velikých nákladných
prací bylo k jeho vystavení třeba, bylo nutno
překonati četné a to značné technické překážky,
pořízen úplně nový oboz a — dnes jest dráh
passivní a není ani nejmenšího
důvodu k víře, že tato nepříznivá
bilance bude snad překonána. Ale
při tom vládní kruhy přímo zatvrzele mlčía
platí. Když se jedná o stavbu nějaké dráhy
v Čechách nebo na Moravě a kdyby dráha tato
byla sebe nutnější a sehe potřebnější, jest zá
kladem a koncem vládních meditací otázka,
bude-li dráha tato aktivní. Ne p-
třeby obyvatelstva, ne potřeby obchodu a prů-
myslu, ne zájmy zemědělské — jen a jen
otázka výnosnosti dává směr rozhodnutí vídeň
skému. A tak jsme nuceni stavěti místní dráhy
s garancií zemskou a alespoň tak pomáhati n-
šim průmyslovým městům k nutnému spojení se
Čechy
Morava
12
article
světem. Pro pohodlí Vídeňáků vydávají se mil-
liony a každým rokem s ochotou věnují se
nové na úhradu passivity. Nemůže býti klassi-
čtějšího dokladu pro posouzení »blahovůle« vlád
k potřebám zemí českých. Praha musí draho
vykupovati každý kus hradeb, z prodeje nějakých
starých kasáren za účelem jich sboření a nut-
ného rozšíření města vytvořuje se dalekosáhlá
»koncesse« a pří tom zároveň jsou státní po
kladny Vídni k úplné disposici. A přece máme
v Čechách řadu obcí a měst, které nutně po-
třebují dráhy, kleré by potřebovaly většího ná-
draží nebo skladišté — těchto životních potře
vlády vídeňské neznají. Teprve po dlouhých le-
tech a jen následkem politických momentů má
býti příkročeno u nás k stavbě některých míst-
ních dráh, které již vlastně měly býli po léta
činny. Dalo se tím tak mnohé hospodářské tísni
zabrániti a mnohý místní průmysl, který lát
nevšímání a odstrčení od světa zničela, mohl
dnes kvésti. Vídeňské městské dráhy jsou tedy
hotovy. Stát bude na ně i na dále přispívat
milliony — důstojný to pomník. hospodářské
spravedlnosti této říše l
Vídeňák
Praha
Vídeň
Čechy
13
article
Návrh nového celního tarifu ně
meckého. Po uveřejnění návrhu německého
celního tarifu konejšeno — zvláště z vládních
kruhů — mínění veřejnosti německé poukazem,
že návrh, jak uveřejněn, není
ještě nezměnitelným základem
jednání řlšského sněmu, že bude
ještě předmětem jednání a usnášení spolkových
vlád, které snad mnohé na něm opraví a
změní. Pro prvou chvíli toto ehlácholení sta-
čilo — dnes jest provázeno pronika v o
skepsí a útoky na ně se jen množí. C
vlastně se stane v spolkové radě? O tom
nikdu nemá ani potuchy. Co říšský
kanoléř vážně míní, neví nikdo. Dl
komentáře, kterým officiální listy provázeji
osnovu tarifní dalo by se soudili, že hr. Bülow
chce se sebe svrhnouti zodpovědnost za její
dnešní podobu a že očekává od spolkové rady
změny — dle prohlašování jeho zdál bys
však pravý opak. A nad to bude ve spolkové
radě 17 pruských hlasů pro dnešní osnovu
Také vládní a agrární vývody, že řada vysokých
položek jen proto stanovena, aby při jednání
o smlouvy obchodní bylo Ize z něčeho sleviti,
jsou prudce napadány. Když tedy vláda má
tak chytré úmysly do budouena, proč projevuje
již nýní svou ochotu k slevě a proč agrární
listy, kterým přece ani čísla osnovy nevyhovují,
vážně o této slevě hovoři — proč? A tal
roste nedůvěra k říšské vládě na všech stranách.
Bülow
14
article
Předsednictvo bundu německých země-
děleů, tohoto mocného významného faktora.
konalo v Berlině svou schůzi, na níž jednáno
o novém celním tarifu. Jaké bylo jeho usne-
sení, se dosud neví, orgán bundu prohlašuje
však tarif za naprosto nedostatečný.
»Dvojitý tarif jest tedy přijat. Jest to ovšem
uznání správnosti přesvědčení, které vyslovovala
řada vysoce vzdělaných a nadaných mužů, že
dvojitý tarif musí býti základem našeho tarifu
celního. Co ale zůstalo z principu ? Jen číyrem
položkám z 946 dostalo se jeho dobrodiní ! T
znamená 16 proc. veškerého zemědělského do-
vozu. A při tom zůstalo 50 proc. zemědělských
produktů bez minimálních cel a — aby obraz
byl úplný — 34 proc. bez ochrany vůbece
(které druhy 2). V dalším volá se po mini-
málním tarifu zvláště pro dovoz
dobytka a produktů zvířecích
(vajec, másla atd.), žádá se zvýšení cla
na chmel (zvyšován ze 14 na 40!), stano-
vení cla na brambory() atd. Za to roste
Berlín
bund německý země
15
article
odpor kruhů nezemědělských. Proti clu na
ječmen, slad a chmel ohražují se roz-
hodně pivovary. Ukazují, že jest v tom značná
nesrovnalost, že má býti sice zvýšeno clo na su-
roviny, clo na pivo však ponecháno na výši
dnešní. Důsledky toho ucitily prý by v prvé řadě
malé a střední pivovary. Německé pivo-
vary jsou odkázány na dovo
sladu z Čech, Moravy a Uher
také českého ehmele nemoho
postrádati. Německé zemědělstv
nebude nikdy sto, aby dodalo
stejně dobrý ječmen. Také svaz ně-
meckých spotřebitelů bavlněne
příze obraeí se rovněž prudce proti celnímu
taritu, který prý ani v nejmenším nedbal potře
průmyslu. Takovým způsobem nedá se zvýšiti
německá soutěžnost na světovém trhu. Schůze
textilních průmyslníků ze Saska
protestovala jednohlasně proti navrženému ta-
rifu. Stejně s vaz německých továren
linolea. Zvláště bojovně počíná si živ-
nostnictvo. Boj tedy počíná na celé čáře
Čechy
Morava
Uhry
Sasko
16
article
Boj rozhodný a dalekosáhlý? A jak dlouh
budou rakouské vlády studovati
Uherské výsledky žní. Uherská vláda uve
řejňuje právě statistiku letošních žní a odhaduje jicl
výsledek takto: pšenice bude dle dosavadníci
práv sklizeno asi 341/2 mill. q (loní 351/s mill. a)
žita 11.5 mill. q (116), ječmene 101/% mill.
(nezměněno), ovsa 96 mill. q (nezměněno). Z
zprávy, kterou vláda čísla tato provází, vyjímáme
V poslední třetině července střídaly se bouře a dešti
s tropickými vedry. Pro práce žací a pro mlácení
obilí bylo počasí snesitelné. Co do k vality letošní
žně převládají zprávy nepříznivé. Letn
ozimní pšenice poskytují průměrně výnosu skoro
6 q za jitro, as tedy o 10u méně nežli loni. Žito
se o něco zlepšilo. Jakost lelošní jest lepší loňské
Průměrný výnos činí 5.74 q z jitra. Letní ječme
jest vymlácen. Má z většiny slabé zrno. Krásného
bílého ječmene jest poměrně málo. Průměrný výno
jitra činí 5.65 q. U ovsa 51/2 q. Také zde jsou četne
stížnosti co do jakosti. Ještě nejvíce uspokojivé vy
sledky se oznamují z krajů mezi Dunajem a Tisou.
Stav bramborů jest uspokojivý.
Nový cukrovar ve Slavonii. V Roškove
ve Slavonii bude zaležen nový cukrovar. Podnikatelé
jsou hr. Majlath, tajný rada Hansemann, Biedermann
a Gutmann. Stroje a zařízení dodá brunšvická to
várna strojů.
Biedermann
Gutmann
Dunaj
Tisa
Slavonie
SF
mill . q
17
article
Včelařská výstava v Dobrovici zahájene
bude dne 10. srpna t. r. následujícím pořadem
1. O 10. hod. dopol. uvítání hostí a zahájení výstavy
protektorem. 2. Výklad vystavených předmětů při
prohlídce. 3. Práce s některými včelařskými přístroji
šití slaměnných desk a úlů. 4 Zábavní večírek v za
hradě sna radnici« při hudbě. V neděli dne 11. srpne
bude výstava otevřena od 8 hod. ráno do 6 hod. ve-
čer. Odpoledne ve 4 hod. bude slavnostní schůze
spolková s následujícím programem: 1. Zahájen
schůze čestným předsedou. 2. Přednáška delegáta
zemsk. ústředního spolku včelařského p. V. Novot-
ného: »V čem záleží zdárné včelaření«. 3. Přisuzo-
vání cen vystavovatelům. 4. Uzavření schůze před-
sedou spolku. Po uzavření výstavy bude »na Vinici
koncert. K výstavě přihlášeno jest 55 vystavovatelů.
Aby výstavnímu výboru bylo možno vše zavěn
uspořádati, jest nutno, aby pp. vystavovatelé zaslal
své věci nejdéle do 7. t. m. na výstaviště v Do
brovici.
Dodávky pro železníce. Ředitelství společ-
nosti státních dráh hodlá zadati dodávku svých po-
třeb ze železa a ocele na dobu od 1. ledna do 31.
prosince 1902 všeobacnou veřejnou soutěží, jejíž
podmínky uveřejněny byly ve »Wiener Zeitungu-
dne 3. srpna.
Trhy peněžni
Bursa.
Bursa
Dobrovice
spolek včelařský p
Wiener Zeitung
18
article
V Praze, 5. srpna. (Pův. zpr. »N. L-
Na dnešní burse nebyl zcela žádný obchod
podáváno pouze za akcie Živnostenské bank
K 26675, České banky »Union« K 260.—
České společnosti pro průmysl cukerní K 223.—
strojírny Daňkovy K 440.—, Pražské úvěrn
banky K 656.—
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Officiální záznamy znějl
N L
Daňkův
Praha
živnostenský banka
Český banka
19
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
„, Plzně r. 1886
» » Teplice r. 1887
„ » Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
»» , » kom. dl. úp.
» » » mel. úpisy
» » » , želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . ..
Buštěhradská dráha . .
dlo.
Em. 1871
dto.
» 1872
Mistní dráha N. Brod-Humpolee
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
dto.
» 1871
dlo.
1874
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha .
dto.
lit. B. .
dlo.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
„ banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská hanka pro Čechya
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česká severní dráha . ..
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
» . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.-západní dráha
dto.
(lit. B.
Pražsko-duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev.německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojmv
v Kolíně . . . . . ..
Podolská cementárna . ..
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro rat cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
„akc. spol. řetůz, lávky
První českomorav. tov. na stroje
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Vltava
Kolín
Modřany
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Mistní dráha
Humpolee Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
Čechya Morava Ústecko
Český akciový . pivo
pražský železářský společnost
20
article
x. Z Vídně, 5. srpna. (Telefonogr. »Nár
Listů«.) (Denní bursa.) Smýšlení bylo dnes
pevno, k čemuž přispělo několik příznivých pod-
nětů. Vysloveny názory, že pololetní bilance kre-
ditek bude uspokojivější, než se dosud myslilo,
což zavdalo podnět k úhradným koupím kreditek
Současné zdražení rent, zvláště rakouské a uher
ské korunové bylo mylně uváděno ve spojení
s nastávající opcí bankovní skupiny na zbytek
rakouské renty korunové. Pevnost rent působila
příznivě na celý ostatní trh. Uklidňující zprávy
situační z Berlína, pokud se jedná o vratislav-
skou affáru, doplňovaly řadu těchto podnětů. Ne-
příznivě působila ovšem opětná redukce uherské
sklizně, jakož i chahost bursy berlínské. Smýšlen
bylo tlumeno také chabosti obchodu, přesto
však zůstal výsledek ponejvíce positivní. Značně
stouply oboje kreditky. Dále bodenkreditky se
zlepšily. Státní pevné, jižní zlaciněly, polabské
zdražily, alpinky nemohly zachovati svého zisku.
Rýmavsko-muráňské a huť Rudolfova pevny.
tabák klesl. Ukládací, zvláště renty pevné. Devise
a valuty mnoho se nezměnily. Na eskomptním
nezměněno.
Soukromý diskont 33/16—344 procent.
x. Z Vídně, 5. srpna. (Telf. »Nár. Listů.«
(Večerní bursa.) Kreditky 635.50 (po —.—)
uherské kreditky 642.50, anglobanka 269.—
bankovní jednota 438.—, unionka 530.50
länderbanka 401.50, státní dráha 632.—, jin
dráha 88.—, polabská dráha 486.—, severo-
západní dráha 475.—, turecké tabákové 285 .—.
rýmavsko-muráňské 442.—, alpinky 417.50,
(po —.—), květnová renta 99.05, uherská ko-
runová 93.45, turecké losy 99.50, marky z
hotové 117.30, na ultimo 117.37. Smýšlení
pevné.
Z Vídně, 5. srpna.
Vídeň
Berlín
huť Rudolfov
22
article
233.—
» kor.
93.50
229.—
státní losy 1854
dunaj. paroplaveb.
780.—
» 1860
rakouský Lloyd
1580.—
po 500 zl. ..
pražská želez. sp.
170. 75
po 100 zl. ..
česká montan. sp.
1070.—
státní losy 1864
207.—
alpská montan. sp.
417.—
losy tisské . ..
441.—
144.25
rým.-muráň. spol.
» úvěrního úst.
388.50
rak. zbrojovka
267.—
vídeň. l. komun.
388.—
vídeň. stavební sp.
99.75
turecké losy . .
peštská vagonka
b. anglosrakouská
268.75
severočeská uhlář.
438.—
vídeň. b. jednota
západočeská ubl.
856.—
r. úst. pro úv. poz
mostecká uhl. sp.
rak. úvěrní ústav
635.—
Schodnica . . .
643.—
uh. úvěrní banka
284.—
turecká tabák. rež.
b. pro země rak.
401.5
devisa německá.
117.25
531.—
vídeňská unionka
» londýnská 239.60
260.—
česká b. Union .
» pařížská . 95.10
Živnost. banka.
266.50
„ curyšská . 95.15
buštěhradská A . —.—
dvacetifrank . . 19.0
„ B . 1025.—
marka papírová . 117.25
duchcov. podmok. —.—
rubl
» . 253.—
lvovskočernovická 527.—
Eskontní sazby
31/4, 4 procenta.
Po předchozím
stoupání kreditek
a uherské koranové renty byl závěr
veskrze tichý.
Lloyd
Schodnica
23
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl..
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100f
delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m
» delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 I. t
delší lhůty
Nový York za 100 dol.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
» delší lhůty . .
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 f.
„ delšr lbůty . .
Curych a Basilej šek a kr. lh
»» delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . . .
Berlinská bursa, 5. srpna. (Zvláštni
telefonogr. »Nár. Listů«.) Vzbledem k tomu, že
několik bankovních firem poskytlo v (Isni se na-
lezající známé firmě Landau částečnou zálohu
k likvidaci, bylo dnes smýšlení na začátku bursy
trochu lepší a kontremina přikročila hned k úhrad-
ním koupím, zejmena hodnot bankovních. V prů-
běhu byl obchod tichý a nepatrný, ke konci
žádný a proto skončila bursa slaběji. Skoro
všecky bankovní hodnoty ve volném obchodě s
o zlomky procentové zlepšíly. Rakouské kreditky
stoupaly na úhradní koupě vídeňské, ježto se z
to mělo, že pololetní bilance prý nebude tak
mnoho spatná. Trh dopravní byl tichý, trans-
vaalská dráha, Kanada a hodnoty paroplavební
upevněny. Na trhu báňském byly železářské
papíry na začátku pevnější, ježto stávka ameri-
cká pořáde ještě hrozi; uhlářské hodnoty začaly
smýšlením slabším. Ke konei však se zotavily
a znamenají oboje o něco málo výše, pouze
dortmundské dále klesly. Trh kasovní byl klidný;
větší čásť hodnot báňských se mírně zlepšila.
Ukládací trh byl dále pevný.
Soukromý dískont nezměněn: 212 procent.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobeu
větší zájem
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Kanada
Landao
33
article
Rakouské kredilky
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . a
Drážďanská banka . . ..
Španělské exterieury . ..
Bochumské ocelárny . . .
Lauřmna huť . . . . . . .
Dortmund Union lit. C. . . .
Harpenské uhl. doly . . ..
Gelsenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . . .
Hamb amer. dopravní spol. . .
Kanada . . . . . . . ..
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . . . .
Lloyd
Dortmund
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Lauřmn huť
Hibernia
38
article
Z kasovních papírů: Concordia 239.—
Eschweiler 178.—, Geisweider 140.75, Hoch-
dahl 147.75, Katovické 174.80, Wilhelm 149. 90.
Phönix 129 50, Rh. Stahl 146 60, Schalker Gr.
245.—, Westfalia 143 50, Oranstein 111.80,
Rh. Metall 120.50, Hasper 109 50, Donners-
mark 176 60, Huldschinský 95.—. Valean
199.20, Bismark 195.50, Caro 96.40, Hoesch
139.60, Georg-Marie 100 75, Königsborn 132.—,
Boesperde 102.70, Nordstern 193 60, Stadí-
berger 140.50, Kölner Bgw. 282.—.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 5. srpna.
— hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 135.50, jižní
dráha 21.60, darmstadtská banka 120.25, národn
banka 96.90, dortmundské 147.50, buštěhradská B
—.—, Northern —.—, středomořské 100.20, mari-
dional 132.90, gotthardská 152.50, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 99 40, uherská zlatá —.—
uherská korunová 94.40, italská 97.30. Za hotové:
Lauřina huť 174.50, dortmundské 42.75, bochumské
161.60, gelsenkirchenské 158.—, Hihernia 148.50,
harpenské 146.10, Consolidace 270.50. — Dodatečn
bursa nestejnoměrná.
Wilhelm 149
Stahl
Cara 96.40
Hoesch
Georg
Marie
Kölner Bgw
Geisweider
katovický
Oranstein
Boesperde
Berlín
Hihernie
Schalker Gr . 245
darmstadtský banka
buštěhradský B
Concordia 239
Eschweiler 178
Phönix 129 50
Hasper 109 50
Huldschinský 95
Bismark 195.50
Königsborn 132
Nordstern 193 60
Lauřin huť 174.50
Consolidace 270.50
39
article
Z Frankfurtu, 5. srpna. (Tigr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 199.80, akcie společn. státns
dráhy 135 40, papírová renta 99.30, stříbrná renta
99.15, rak. zlatá renta 101.—, 4% korunová renta
—.—, uherská zlatá renta 100.20, uherská korunová
renta 94.45, lombardy 21.75. — Smýšlení pevné.
Z Frankfartu, 5. srpna. Dodatečná bursa.)
Kreditky 199.40, státní dráha 135.50, lombardy 21.50.
Z Berlína, 5. srpna. (O 1 hod. 15 min.
odpol.) Kreditky 199.75, státní dráha 135.50, lombardy
21.75. Smýšlení klidné.
ZPaříže, 5. srpna. (Počáteční bursa.)
3% renta 101.32, 31/2% půjčka 101.60. Smýšlení
klidné.
Z Paříže, 5. srpna. (Tlgr. závěrečné kursy.
3pct. umořitelná renta 99.97, Bpct. renta 101.30,
31/zpct. renta 101.60, italská renta 96.75, rakouský
pozemkový úvěrní ústav ——.—, státní dráha —..—
lombardy —.—, turecké losy 105.25, směnky na
Londýn 25.20, rakouská zlatá renta 101.75, uher-
Frankfurt
Berlín
Paříž
Londýn