ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2b35d290-661b-11dc-acc3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 129, place 58, org 14, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
6. srpna 190
4 masthead
Císlo 215.
5 article
jinému vynikajícímu a horlivému muži národa českého ovšem nedostalo. Za to uznán byl úclou a iáskou lidu, čehož si nad jiné cenil. Roku 1883 udělila mu fiics, fakulís české universiiy čestný doktorát filosolle. Již roku 1850 by zvolen mimořádným r. 1864 řádným členem »Královské české společnosti nauk,« kde stal se později sekretářem mathematieko - přírodověde- ekého odboru, v kterémž postavení si získao pro rozkvět vědeckého ústavu tohoto značnýeh zásluh. Sám uveřejnil ve spisech společnosti této 59 pojednání obsahu odborného. V uznán činnosti této vyslala k slavnosti dnešní »Král. česká společnost nauks své zástupce. Ačkoliv se Krejčí vzniku »České akademie císaře Fran- tiška Josefa pro vědy, slovesnost a umění- českým mecenášem věd a umění Hlavkou zalo žené nedočkal, vyšlal sem i tento ústav vědecký své zástupce. V uznáni výžnamu dnešního dne vyslaly dále zástupce král. hlav. město Praha jakož i universjta a technika češká. Zásluhy Krejčiho pro vědu, národ a vlas možno mi naznačiti při těto slavnosti a vzácn upomince toliko jen v nedoslalečných obryseeh nejdůležitějších. Počínám s jeho stanoviskem vůči živolu veřejnému. Jak již podotknuto zvolen byl roku 1861 za poslance na sněm zemský 22. srpna 1868 podepsal památnou deklaraci poslanců českých; městská skupina slansk zvolila jej r. 1881 do říšské rady. Vídeňská půda parlamentní se však Krejčímu, jak se by sám ke mně vyjádřil, valně nezamlouvala a k tomu byla na újmu jeho činnosti vědecké, pročež již roku 1883 složil mandát ten, aby se mohl úplně věnovati vědecké činnosti své.
Král Krejčí Fran Josef Praha královský český společnost nauka Český akademie Krejči pro věda
6 article
Činnost Krejčího ve sborech zákonodá- ných týkala se vedle zájmu okresu, jež zastu- poval, zejmena školských požadavků národ českého, o něž se se vší horlivostí zasazoval na sněmu českém horlil s Rud. Skuherským o zřízení samostatné české techníky, byl vydalným obhájcem musoa král. českého, o nějž si, jakož i zejmena o zřízení »komitétu pro přírodověde- cký výzkum Čech«, spolu s K. ryt. Kořist- kou, prof. dr. A. Fričem a prof. dr. L. Če- lakovským velkých zásluh získal. Byl cel- kem stoupencem strany svobodomyslné, avšak bouřící boj strannický se geologovi zamlouvat nemohl, pročež horlil všemožné pro shodu v národě. V řeči své, proslovené k voličům v Slaném dne 13. února 1881 naznačil stano visko své takto: »Dle přesvědčení a vnitřníh pudu jsem pro každý pokrok svobodomyslný spočívá-li forma této liberálnosti na základech čistě humanních.« Pravil dále: »Stojíme na půdě ryzého českého vlastenectví, hájeného o každého z poctivých, osvědčených a svobodo- myslných Čechů, kteří od věků tolik obětí krye a statků přinesli vzdělanosti a osvětě evropské
Skuherský profesor doktor A Frič L če Čecho Čechy
7 article
Nepřipustíme, pokud síly naše a vešker zákonité prostředky slačí, by národ náš uvržen byl v područí jakéhokoliv národa, nebo aby slavná naše vlasť stala se pouhým okrskem ně- jakého stálního útvaru, samostatnost a svobodu vyhlazujícího. Vůči boji mezi staro- a mlado- českou stranou pronesl se takto: »Je-li v pojmu stáři zahrnut věhlas a zkušenost vytříbená roz- umem politiekým, v pojmu mládí však vřelost vlastenecká, tu bych si nic více nepřál než Methusalem a v druhém ohledu jako jun ohnivý. i blahořečil bych, kdyby v tom smyslu všichni synové vlasti naší se seřadili ve dva tábory, v tábor ctihodných, osvíceným rozumem vynikajících kmetův a v druhý pro právo, svo bodu a mravní krásu nadšených mužů a ji- nochů. Podrobit pak v řeči télo osnovu škol ství národního ostré kritice, navrhuje jednotu školy střední a horli pro odborné školy prů- myslové jakož i pro doplnění vys. uč. techn. odbory pro zemědělství a hornietví. Jako člen obecního zastupitelstva pražského měl stále n zřeteli blaho města zabývaje se mezi jiným, zejmena otázkou zaopatření pilnou vodou, čemž svědčí spis jeho »O geologických zákla- dech opatření Prahy vodou (1879).
Methusal Praha
8 article
Vznešená povaha Krejčího vůči nazírání o povšechných snahách vědeckých i národních vyznívá nejlépe z řeči jeho proslovené při prvém sjezdu českých přírodozpytců a lékařů r. 1880, v níž mezi jiným praví: »Nikoliv nějaký planý kosmopolitismus, kterýž připouští zaměstnání duševních snah vlastního národa. nýbrž vedle neunavného pěstování věd a roz šířování výsledků jejich po celém národě našem a ne vedle úcty ke právům a mravně duševním snahám národům jiným blaho i česť národa českého máme na zřeteli. Neboť i pravá věda i praví humanismus mohou provozovati se jen in konkreto a nikoliv in abstrakto, jak co do předmětu, tak co do úkolu.« Při druhém sjezdu českých přírodo vědců a lékařů pozdravil Krejčí palsk hosty takto: »Neoddáváme se liché náději pě stujíce a ukládajíce sobě přesvědčení, že proud dosavadní, lidu zhoubné, pouze hmotné výboj nosti přemožen bude přesilou duševního mezi národního proudění, namířeného k společnému majetku všech duševních statků; my, přírodo zpytci, kteří nejdůtklivěji eítíme potřebu mezinár- vědeckých myšlének, my, kteří nejrozhodněj pěstujeme a provozujeme tuto duševní výměnu, my zakládáme svou nezvratnou naději na ušlechtilejší dobu národní, na přesílu proudu myšlenkového, směrem pravdy a práva se berouelho. Pěstujeme vědy přírodní v jazyku mateřském zvláště k vůli povznešení a zušlechtění svého národa, jehož veškeré syny od palácův až k chalupám vesnickým máme za oprávněné a způsobilé k účastenství v pokrocích lidské vědomosti. Jak oprávněně, pravdivě a vznešeně různí se tato nazírání o mezinárodnostiod mnohých mezinárodních zbloudilců dočasných. k národu svému lhostejných, ano i jej opouště- jíefchl
Krejčí
9 article
Velmi rozsáhlá byla literární činnost Krej- čího, při níž se řídil vždy vedle účelů odbor- ných pravými základy vědeckými, maje v úctě a uznávaje snahy a pravé vědecké práce od- borníků jiných, třeba i byli směřovali prol náhledům jeho. Vůči neobyčejným zjevům novým stavil se střízlivě, ano i skepticky, nežli se byl sám přesvěděil. Když jsem r. 1879 objevil v Pošumaví glaciální zvířenu s lumikem sibír- ským, dosavad pro celou střední Evropu ne- známou a Krejčímu to byl dopsal, odpověděl mi: »Buď jste, drahý přiteli, učinil neočekávaně významný a dalekosáhlý objev geologický neb jste se zbláznil, obávám se, aby nebylo poslední pravdou.« Zásluhy odborniků jiných uznával cenil, snaže se všemožně podporovati snahy jejich. S A. Fričem, pro výzkum Čech zaslou ženým zoologem a palaeontologem byl přes některé různosti náhledů ve stálém sdružení přátelském; vážil si vysoce prácí a výzkumů vynikajícího palacontologa J. Barranda, přitele svého, o něž se z počátku zcela opíral. Naraziv však záhy na zjevy, nesrovnávající se s geolo- giekým stanoviskem svým, pronesi odchylné mínění své s plnou přímostí; vznikl spor vědecký, starého Barranda velmi rozěllující jen asi z důvodu tohoto upustil šlechetný Krejč od správných náhledů svých.
Krejčí A Frič J Barrande Barrande Pošumaví Evropa Čechy
10 article
Z oboru popularisování věd přírodních ob saženy jsou práce Krejčího v »Živě«, kterouž s J. Porkyněm redigoval od r. 1853, v »Časo- pisu musea král. českého«, v »Kvělech«. v »Osvětě«, v Riegrové »Slovníku naučném- v »Programech české reálky«, ve »Zprávách spolku geologického«, v »Lotosu«, samostalně vydanými počiem přes 40, ponejvíce obsahu geologiekého, palaeoniologiekého, mineral., zoolog. geografického a přírodovědeckého vůbec. Z těch vynikají zejmena: »Horopis země české« (1847). »Přehled geologieko-orografický zemí českoslov. (1876), »Brda, pohoží středočeské« (1884), »Okol Prahy« (s Wenzigem) 1857, »Šumava« (s Wen- zigem) 1859, »Náčriek orografie Čech« (1853). »Poměry horopisné a zeměpisné Čech« atd. Z řady paedagogických spisů Krejčího budtež uvedeny: »Počátkové nerostopisu« (1851 až 1852), »Základy zeměznalectví, čili geognosie« dle J. Grimma (1852), »Obrazy květenys (1852) »Přehled soustavy živočišné« (1853, 1863) »Počátky silozpytu«, dle A. Baumgartnera, »Pří rodopis pro reálné školy«, dle Zippého (1853) »Fysika pro reálné školy« (1859) »Přirodopisný atlas živočišstva (1863), »Klič nerostopisný k ustanovení dle chemických tvaroslovných znaků« (1865), »Krystalografle čili naukao tvarech hmoly vyhraněné (1867, 1879).
Živa J Porkyň Riegr Brda Wenzig J Grimm A Baumgartner Zippý Šumava Wen pis muzeum král spolek geologický Okol Praha Náčriek orografie Čechy
11 article
Obracím se k nejhlavnější činnosti Krej čího, v níž, nadán bystrozrakostí a pronika- vostí duševní, jakož i logickou soudnosti, nad jiné vynikal a vrcholu dokonalosti dosáhl, totiž k samostatným vědeckým pracím na poli geo logie, pro kterouž vědu si byl ovšem zjednal všestrannými studiemi svými přírodovědeckými náležitého porozumění. Když byl již r. 1852 populárně vědeckým článkem o kamenném hnědém uhlí v Čechách v »Živě« pojednal, podal rok na lo ve »Věstníku král. spol. nauk« samoslat- nou zprávu o některých nerostech okolí Prahy pak o dvou nově objevených kapradinách zkame nělých (1853), o původu valounů na obou bře zích Vltavy u Prahy (1854) atd. Ač zabýval se v letech 60. otázkami přírodovědeckými vůbee směřuje činnost jeho na uvedené doby, vždy více k bádání mineralogicko geologickému ve vlasti naší. R. 1859 a 1860 zúčastnil se se členy cís. král. říšského ústavu geologického mapován Čech. Od r. 1873, kdy se stal honorov. docen- tem mineral. a geol. na polytechnickém ústav pražském, omezil se zejmena na půdu geologi ckou, na níž dosáhl mistrovství, dodělav se úspěchů skvělých. V každém téměř útvaru zeměkůry setkáváme se s neunavnou činnost touto.
Čo Čechy Praha Vltava
12 article
Krejčí dorostl ještě za staré doby vývinu geologického až do počátku činnosti jeho zasa- hujícl. Nauka Cuvierova o geologických kafastro- fách, ve vývin země zasahujících, panující za starší doby od H. V. Bucha až po Charla Lyela (1774—1875) padla, nastoupil a uplatnil se n místě jejím princip pozvolného vývinu a konti- nnity, těchže sil přírodních, působicích od vzniku země až po dnes, jak tomu Hoff, Lyell, G. Bi- schoff a j. byli učili. Krejčí přizpůsobil se rychle učení télo nové doby geologické, v jejímž směru dále pracoval. Prázdnin používal k výzkumům, prošel Čechy, Moravu i Slovensko a nabytých tu zkušeností pro vědu, národ dovedně využitkoval, Přes 100 menších pojednání vědeckých, obsahu geologiekého, mineralogíckého a krystalografického, uveřejnil částečně, jak podotknuto, ve »Véstníku král. spol. nauk«, pak ve spisech »Cís. král. řišského ústavu geologického«, v »Živě«,v »Osvělě« a j. Mezi většími sypisy, vydaným ponejvíce v »Archivu« pro přírodověcký výzkum Čech, jejž spolu redigoval, obsahem svým vyni- kají: »Náčrtek orografie Čech« (1858), »Geolo- gický průřez Sněžníkem a jestřichovskými ska- lami« (1865), »Studie v oboru křídového útvaru v Čechách« (1870), jejichž palaento-logickou čásť obstaral A. Frič. »Gieologická mapa a geo- logické profily okoli pražského« a »Vysvětlivky v mapě této Helmhakrem 1880«, »Geolo- gická mapa Hor Železných« a »Vysvětlivky k mapě této (s Helmhackrem) 1881; »Geolo- gická mapa okoli Kutné Hory a České Třebové«. k níž podal vysvětlivky A. Frič 1891. »Orogra- fieký a geotektonický přehled útvaru silurského ve středních Čechách« (8 K. Feistmantlem 1885).
Krejčí Cuvierův H V Buch Charla Lyel Hoff Lyell Čecho Véstník král Cís Živa A Frič Železná Morava Slovensko Čechy Sněžník Kutná Hora Český Třebová Orogra
13 article
Všeobecné a horopisné poměry severních Čech, jakož i rozčlenění křídového útvaru v Če- chách vylíčil v prvém z právě uvedených spisů, komplikované tektonické poměry siluru českého ve spise posledním. Důkladnými a nejpoučnějšími pracemi těmito, na vrcholu vědeckém stojícího geologa, dosáhl Krejčí vynikajícího významu pro tektoniku a stratigrafii královstv českého. Již roku 1860 započal Krejčí vydávat obšírně založenou »Geologii, čili nauku o útva- rech zemských se zvláštním zřetelem ke kra- jinám českoslovanským«, kteráž dospěla však pro neutěšené poměry nakladatelské jen na dva první sešity. Pod tímtéž názvem vydal pak roku 1877 zdokonalené dílo, 1035 stránek 742 vyobrazení obsahující, první to vynikající spis v jazyku českém v oboru geologie, na vrcholu vědeckém svého času spočívající, ozdoba to literatury české, zůstávající vůči pomníku, jejž dnes odhalujeme, stálým neocenitelným pru- menem pro bádání budoucí. Právě tyto dni slavil národ český odhaleni pomníku slovutnému pěvci Karlu Jaro mí ru Erbenovi, sbíravšímu po vlasti národní, tak duchaplné, významné a k srdci mluvíeí písně české, jež byl svázal v kytici, hlásajíe pokolení budoucímu drahokamy ducha lidového. A dnes slavíme odhalení pomníku slovutnému vědci, sbíravšímu po vlasti naší různotvarné kameny, jež byl spojil v nauku, hlásající po- kolení budoucímu poklad blahobytu národního sloh, stavbu, vznik a krásu drahé nám všem půdy, na níž jsme se zrodili, již slovanští před kové naši od dávných dob Kristových a dříve již byli v potu tváři vzdělávali a již po celá
Krejčí Jara Erben Kristův Čechy
14 article
tisíciletí tak statečně proti přesile obhájiti do vedli. Nechť kamení to, pocházející z různých končin království českého a allegoricky sou středěné u podnoží pomníku, zůstane na věky odznakem nedilnosti a bohdá i samostatnost drahé vlasti našil Úctu klade při této neobyčejné a významn slavnosti zvěčnělému nejen ohromný zástup shromážděného lidu pošumavského, nýbrž i celý národ český, vysílaje sem zástupce své z všech vrstev a z veškerých koněin vlasti. Nechť pomník před námi stojící, zbudován péčí vděčné akademické mládeže pošumavské. zastupitelstvím slavného král. města Klatov a za spolupůsobení vděčných žáků a přátel zvěčně- lého, upomíná pokolení budoucí na významného učence, hlasatele pravého vyššího povolání lid ského, pravého ducha ideálního a vznešeného šlechetného vlastence Jana Krejčího Končím v této slavnostní chvíli skromná slova svá, nedoslihující daleko významu zvěčnělého vroucím přáním, by akademická mládež nejen pošumavská, nýbrž i mládež celého národa na- šeho vásledovala vždy příkladu Jana Krejčíh jako vzoru celému pokolení současnému i bu- doucímu v přesvědčení, že jen namáhavá práce spojená s ideálním nadšením, prospěje národ- nímu našemu celku. Odbornici, sledujtež Krej čího v ohledu každém Budiž zachována prýnímu geologu českému a nejzdárnějšímu synu národa Janu Krey čímu na věky vděčná památka a sláva! (Na dšené provolání: Sláva !).
Krejčí Jan Krejčíh Krea Klatovy
15 article
Na to prof. Slavík, jako zástupce král hlavn. města Prahy, ve vřelých slovech ocenil zásluhy oslavencovy se zřetelem na král. hlavní město, o jehož zdar pragoval jako člen obee ního zastupitelstva. Jmenem městské rady praž- ské na důkaz vděčnosti a lásky položil věnee s červenobílými stuhami. Řečník končil slovy Nechať jasná památka Krejčího stále žije a zkvétá (Nadšený souhlas.) Na stuhách jest nápis: »Veli kému geologu a býv. členu sboru obecních sta ších. Král. hlav. město Praha.« Jménem studentstva p. JUC. Pruna vzpomenul činnosti oslavencovy se zřelelem pro studentstvo, označuje Krejčího za opravdivého rádce a otce studentstva a vzpomínaje záslul oslavencových o vzdělání lidu, mezi nímž pra coval zvláště v Písku. Venle toho pracoval zvláště o zřízení české university. Oslavenee pečuje o pěstování vědy byl hlasatelem ušlechti lého vlastenectví. Řečník pobáďá kollegy své by plnilí odkaz Krejčího zvláště na ohroženém kraji pošumavském vůči rostoucímu přívalu ně meckému, jenž doráží prudce na náš pošumavský lid a kraj český. Zde jest půda volná k prác pro všechny. (Souhlas.) Lidu třeba pomo v boji dalším proti nebezpečí tomu.
Král Praha Písek Venlo Lido
16 article
Řečník vzdává díky univ. prof. Woldři chovi, jako čestnému předsedovi slavnostního výboru, dále čestnému předsednictvu: p. ředitel R. Beerovi jako I. místopředsedovi a starostovi MUDr. Maškovi, jako II. místopřeďsedovi, dále městské radě za protektorát a přispění její, sl. obec. zastupitelstvu a všem, kdož přičinili seo zbudování pomníku, jakož i všem, kdož zavítali k slavnosti, zvláště zástupei král. hlavného města, král, společnosti nauk, vysokých učen atd., jakož i lidu přítomnému. Všem budiž náš dik. (Výborně!) Na to převzal starosta města Klatov p. dr. Alois Mašek řečí, kterouž jsme již včer uvedli, pomník do správy obce. Po slavnostním aktu odhalení a převzet pomníku, jež ohlášeno salvou, zapěl »Šumavane tklivou kantatu k slavnosti od Janáka na slova Vrchlického, načež se účastníci za zvuků našt národní hymny a jiných vlasteneckých písn rozešli.
profesor Woldr R Beer Mašek doktor Šumavan Janák Vrchlický Klatovy
17 article
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy sešel se včera odpoledne k VIH. řádné schůzi, ve které vyřídil četné stavební stížnosti a návrhy, ze- jmena návrh na obsazení místa technické h ředitele obce pražské, jímž zvolen známý technický odborník vrch. inž. p. Jaroslav Gröger. Na počátku schůze podány tří dotazy a sice příčině povolení továrny na výrobu ky se- liny sirové v Roztokách, akce městské rady o nedělním klidu a v příčině určení stavební čáry pro pozemek bývalé kadetní škol v. Obec. starší p. dr. Stych poukazuje k tomu že první instancí dáno bylo firmě Schramově živno- stenské povolení, by zřídila v Roztokách továrnu n výrobu kyseliny sirové a umělého hnojiva. Řečník praví, že Roztoky jsou útočištěm praž ského obecenstva v létě a líčí, jaké změny by na- staly, kdyby zřídila se v nich továrna, vydávající ta smrdutý zápach. Třeba že by obec neměla přímé legitimace v věci této, doufá řečník, že zastupitelstvo její jako representant pražského obyvatelstva jest povoláno. aby chránilo zdravotní zájmy jeho a učinilo vhodné opatření. Rečník táže se, je-li jí věc tato známa a chce- se všemi možnými prostředky zabrániti tomu, aby pražskému obecenstvu zničeno nebylo tak zdrav letní a výletní místo v bezprostřední blízkosti Prahy Starosta p. dr. Srb praví, že bobužel dalo ji místodržitelství také ve druhé instanci povolení, by zřídila se v Roztokách továrna na kyselinu sírovou Věc předloží se městské radě, aby uvažovala, co by v zájmu zachování vyletního místa Roztok pro praž ské obecenstvo nejlépe učiniti měla.
Ing Gröger doktor Stych Schramův Srb Praha Roztoky
18 article
Obec. slarší p, Weiss poukazuje, že při za vedení nedělního klidu jednalo se se strany místo držitelství absolutisticky. Mistodržitelství neotázalo se kompetentních korporací, zejmena také ne pražské obce. Žádá, by městská rada zakročila v příčině ne dělního klidu u místodržilelství. Obec. starší p. Hašourek: V této polovie říše už před 16 léty zaveden byl zákon, který mě v čele ustanovení: »V neděti má ustati všechna práce živnostenská«. Avšak vzdor tomu stále byly velké řady námezdných zaměslnanců, které nebyly účastny dobrodiní.onoho zákonného ustanovení. Při- rozeně tedy tito zaměstnanci volali po nedělním klidu také pro sebe. A právě výsledkem takového houževnatého domáhání se nedělního klidu jest po- slední místodržitelské nařízení. Po měm názoru jest dotaz právě učiněn a také projsv, který v té věci dříve již stal se se strany městské rady vystoupením nevhodným. Jedná se o zápas mezi dvéma stranami a tu by byla representace obce učinila zadost sociální spravedlnosti, kdyby byla vystoupila ve prospěch zaměstnaných, ve prospěch zavedení nedělního klidu. Vytýkáli se místodržitelskému nařízení, že s stalo bez předchozího dotazu u zúčastněných korpo rací, konstatuji, že tomu není tak, neboť místo- držitelství má řadu takových prohlášení po ruce Nebyl tedy vyhláškou zákon porušen Má-li býti v tomto sboru ve věci už činěn dotaz měl by vlastně směřovati k tomu, zda-li magistrát projednává přesně dle zákona ohlášení, kterých s mu dostane o těch, již místodržitelské nařízení o ne- dělním klidu porušují.
Weiss
19 article
Obecní starší pan dr. Podlpný praví,že v záležitosti této jeví se zásadní nedorozumění V městské radě se o ní sice jednalo. Řeklo se však že pokládá se za chybu, že nedělní klid není za veden všeobecný v celém království a ne jen v Praze Rada městská nevystoupila proti nedělnímu klidu Byla povinna něco učiniti a co učinila, není nic ta kového, co by znamenalo, že by byla proti nedělnímu klidu. Jsme pro zavedení nedělního klidu, ale žádáme by zaveden byl v celém království. Nemůže- lit však býti již nyní provedeno, nechť zavede se neděln klid takovým způsobem, by u malých živostníku u nichž nejsou zaměstnány osoby námezdné, obmezi se na míru nejmenší Obecní starší p. Březnovský prohlašuje, že malí živnostníci nebyli v otázce nedělního klidu tázáni. Učiněn-li dotaz u obchodní komory, dlužne podotknouti, že maloobchodníci jsou v ní nedosta- tečně zastoupeni. Dosud pojednávalo se o nedělním klidu se strany obchodního pomocnictva. Avšak také maloobchodní čtvo přeje si nedělního klidu a kdyby se někdo otázal pražského maloživnostniciva, zda si ho přejo nerušený, přisvědčilo by k tomu. Bylo by všal nutno, aby dříve bylo o něm tázáno. Rečník doufá, že souhlasí s ním většina praž- ského živnostniciva, praví-li, že jest pro zavedení nedělního klidu. Avšak jak se nedělní klid zavedl stím řečník nesouhlasí. Tázána měla býti živnosten- ská společenstvn Ob. st. p. Hašourek praví, že bylo by potěši- telno, kdyby byl p. dr. Podlipný tlumočil nazor cel městské rady, by zavedí se úplný nedělní klid v ce- lém českém království. By se však dle jeho přán z nedělního klidu vyloučili živnostníci, kteří neza- městnávají cizích osob, příčilo by se zákonu. Drobn živnostníci prodávají jen potřeby životní, které člověl musí míti a nedostane li jich v neděli, koupí si je v sobolu.
doktor Podlpný Březnovská Podlipná Praha Ob
20 article
Obecní star. p. Weisn trvá při svých vývo dech Obec. star. p. Jironsek praví, že okolnost že řemeslník v neděli nesměl pracovati, ale obchod ník jeho výrobky prodávati mohl, přiměla řemesl nictvo, by žádalo, aby zavedl se všeobecný nedělní klid. Jak se však v Praze nedělní klid provádí, jest týráním obchodnictva, dovoleno-li mu prodávati po- traviny před uzavřenými dveřmi krámů. Zavádí-li se všeobecný nedělní šlid, dlužno se také postarati, by každý dostal v sobotu mzdu v čas, by mohls nakoupiti potřeby na neděli Zavedení nedělního klidu pro celé královstv jest věčí nemožnou K návrhu p. Kasalického schvaluje se ná vrh na konec debaty. Obec. starší p. Prášek zastává se hospodyní žádá, by zavřeny byly v neděli také kořálny a přeje si, by z nedělního klidu vyloučeny byly obchody řeznické, mlékárny a hostince Obec. starší p. Lada přeje si všeobecný ne- dělní klid. Starosta p. dr. Srb prohlašuje, že rada měst ská podala stížnost jen z ohledů formálních proto že nebyla slyšena, ani že nevyslechnuta společen stva a považuje tím věc tuto za vyřízenou. Obec. starší p. dr. Vlček sděluje, že družstvo které parceluje kadetní školu, nemá dosud určenu stavobní čáru a že nemůže jí dosíci. Táže se zda ve věci těto se něco dělalo a žádá, by vyřízen byla v nejbližší době.
Weisn Prášek Srb doktor Vlček Praha
21 article
Starosta p. dr. Srb: Rada městská jednalase zástupcí Živnostenské banky o úpravě pozemků by valé kadelky a docílila s ními dohodnutí ve příčině úpravy celého okolí. Zároveň usneseno, že ve pří čině plánu poloby takto smluveného prohlásí Živno stenská banka závazným způsobem, že ujednán svých zástupců přijímá za svůj závazek. To všal se dosud nestalo a z důvodu toho nemohl se ujed naný plán sboru předložiti. Záleží tedy na Živno stenské bance, by předložila zmíněné závazné usne sení a záležitost tato bude pak sboru hned před- ložena. Přechází se k jednacímu pořad. Zamítají se: stížnost p. Tomáše Loukoty, majitele domu č. p. 333—I. v ulici Krocinově do rozhodnutí, kterým byla udělena stavební čára pro dům č. p. 1050—I. na nároží ulice Divadelní a ulic Krocínovy; stížnost pí. Alžběty Kaurové a Kateřiny Hlouškové, spolumajitelky domu č. p. 668—II. n nároží ulice Žitné a Příčné do výměru, kterým byl správci domu tohoto uloženo, aby předložil plány na zřízení domovní kanalisace, záchody zařídil n splachování, dřevěné poklopy otvorů stokových že leznými dal nahraditi a konečně infikované zdivo okolní zem odstraniti; stížnost pana dra. Karla Pika advokáta, v zastoupení pana Josefa Novotného, ma jitele domu č. p. 613—VII. »na Zátoráche do vý měru, kterým bylo nařízeno nové místní komisio nální šetření v záležitosti připojení domovního po trubí domu tohoto na stoku uliční; stížnost c. ak vojenského stavebního oddělení noe c. a k. vojen eráru jako majitele domu č. p. 414—III. v Praze, ne
Srb Loukota Krocínův Kaura Hloušek Pika Novotný Krocinův Praha živnostenský banka
22 article
Újezdě, do výměru, kterým bylo mu nařízeno, aby předložilo do 14 dnů magistrátu ke schválení pří slušné plány přípojky domovní kanalisace ke stoce veřejné; stížnost p. Damiána Práška, majitele domu č. p. 142—VII. v ulici »na Zátorách« do výměru. kterým jemu povolena lhůta do konce září t. r. ku provedení domovní kanalisace a uliční přípojky dle schválených plánů za určitých podmínek; stížnos c. a k. voj. slavebního oddělení noe. c. a k. vojen. eráru jako majitele domu č. p. 415—III. v Praze, n Újezdě do výměru, kterým bylo nařízeno, aby do 14 dnů předloženy byly magistrátu ke schválení plány přípojky domovní kanalisace ke stoce ve- řejné; stížnost c. a k. stav. oddělení noe. c. ak. vojen. eráru jako majitele domu č p. 413—III. n Újezdě do výměru, kterým bylo mu uloženo, před- ložiti do 14 dnů magistrátu příslušné plány na pro- vedení přípojky domovní kanalisace ke stoce ve- řejné; stížnost p. Oty Biera, maj. domu č. p. 530—III v ulici Chotkově do rozhodnutí, kterým schválen byla staveniště čís. XIII., XV. a XVI. ve skupině býv. reality č. p. 549—III. v ulici Plasské a jímž za- mítnuty byly námitky zástupce majitele domu č.p
Damián Prášek Bier Újezd Praha můj Újezd Chotkov Plasský
23 article
530—III. ve příčině úpravy stavenišť č. XIII. a XV. stížnost firmy Kohn a Neumann v č. p. 401—1 v ulici Rytířské a Provaznické do výměru, kterým nebylo vyhověno žádostí téže firmy za povolen otvoru ve hraniční zdi domů č. p. 401 a 402—I. stížnost pana dra. J. Malého, advokáta, v zastoupen paní Eleonory z Dotzauerů, maj. domu č. p. 1009 — v ulici Hybernské, do výměru, kterým povoleny byly navržené stavební změny dvorní budovy tohot domu, avšak s podmínkou, že veškeré otvory ve hraniční zdi do sousední zahrady Hypoteční banky musí býti zazděny; stížnost pí. Aloisie Tauerové maj domu č. p. 315—III, v ulici Janské, do naří zení, kterým ji bylo uloženo na základě § 89. ř. st a z veřejných ohledů zdravotních, by závadný komin na domě svém dala zvýšiti neb nástavkem opatřiti stížnost p. Václava Židlického na zamítnutí jeho žá dosti za přechovávání ručních vozíků v Havličkově Vyhovuje se stížnosti p. Jos. Kovařovice podnikatele staveb v Žižkově, do rozhodnutí, který nebyly povoleny stavební změny v novustavbě na staveništi č. VIII. skup. D rozděl, reality č. 549—II v ulici Plasské.
Kohn Neumann J Malý Eleonora Tauer Janský Židlický Kovařovic hybernský Žižkov Plasský
24 article
Stížnost p. dra. Václava Starka, advokáta v za stoupení pí. Hedviky Haasové z Vraného, muj. domu č. 211—I. v ulici Anenské a Liltové, do výměru jímž jí bylo uloženo, aby dala z ohledů požární po licie provésti v domě tom některá opatření a úpravy se částečně zamítů, částečně se jí vyhovuje. Stížnosti p. dra. Leopolda Katze, advokáta, v za stoupení p. J. R. Vilímka, maj. domů č. 89 a 158-II v ulici Spálené, do výměru, kterým nebyla povolen přístavba, pokud se týče přestavba dvorních budov v domě č. 158—II., vyhověno za podmínek techni ckým znalcem při komisi uvedených. Delší debata rozpředla se o stížnosti p. Jan Novotného, mistra zednického z Král. Vinohradů čís 989, a majitele staveniště č. 7 ve skupině XXXIII assan. obvodu na nároží ulice Rámové a Dlouh třídy, do výměru, kterým jemu nebyla povolena stavb přízemního dvorního skladiště na staveništi tomto. Městská rada navrhla, by se zamítla. Ohecní starší p. Zikan navrhl, by se jí vy hovělo, za kterýž návrh přimlouvali se pp. dr Scharf, dr. Kühn, Prášek a Lada. Za přijetí návrhu městské rady žádali obecn starší pp. Kasalický a Vaníček. Návrh p. Zikana se zamítá a schvaluje se 1 hlasy proti 9 návrh městské rady. 13 obecních sta ších zdrželo se hlasování. ulici.
Starek Haas Liltová Katz Vilímek Novotný Král Ráma třída Zikan Scharf doktor Kühn Prášek Vaníček Vrané anenský Spálená
25 article
Schvalují se: návrh na schválení projektu stavby výpustí kanalisačních č. 21, 22 a 23 v Holešo- vicích nákladem rozpočlěným 244.300 K, návrh na schválení projektu stokového potrubí z náměstí Malo- stranského ulicí Nerudovou na Pohořelec a schválení nákladem 76.355 K, návrh na schválení náklanu 5950 K na odvodnění dvora v č. 500. VII. a připojeni ke kanalisaci uliční, návrh na schválení nákladu 6600 K na zřízení věžovitého vstupu na šachtě č. v. tunelu letenského, návrh na schválení nákladu 1300k na stokové potrubí v Palackého nábřeží, návrh na povolení nákladu 2900 K na zřízení hnojiště v ůstřed- ních jatkách v Holešovicích, návrh, aby staveniště č. 2 rozdělené usedlosti č. 449-II. ve výměře 79.40 prodáno bylo panu Bohumilu a Jaroslavu Libáňským za cenu 119 K za čtver. sáb, návrh, aby architektu panu Janu Vejrychovi, paní Vlastě Stranecké a panu JUDru. Mirosl. Štraneckému byla staveniště č. 5 ve skupině XXKV. a č. 5 ve skupině XXX. ve hlavní assanační třídě ve výměře 1093.7 m7 304 čtver. sáhů za 600 K za čtver. sáh prodána, návrh na schválení nákladu 13.400 K na ohradní zeď s železným para- pelem kolem bloku P bývalých fortifikačních pozemku u Karlova v Sokolské třídě, návrh na schválení n- kladu K 6520.76 na provedení prohrábky řečiště pod mostem Karlovým, při kterém obecní starší pan dr. Jeřábek žádal, by připamatovalo se při prácí této na vylažení zbytků sochy sv. Františka. Městská rada navrhla, aby ředitelem stavebního úřadu a technickým ředitelem pražské obce jmeno ván byl na dobu 5 let vrchní inženýr pan Jarosla Gröger.
Nerudův Bohumil Jaroslav libáňský Vejrych Vlasta Stranecký JUDr Karlův Jeřábek František Gröger Holešo náměstí Mala Pohořelec Palacký Holešovice XXKV XXX u Karlov
26 article
Dle zprávy městské rady svěří obec panu vrch- nímu inženýru J. Grögrovi na dobu 5 let úřad tech- nického ředitele a ředitele úřadů stavebních obc pražské s titulem vrchního stavebního rady, jehož úkolem bude Vrchní vedení a řízení městských úřadů staveb- ních a sice odboru stavítelství pozemního, odboru inženýřského s oddělením kommunikačním a vod- ních staveb a oddělením geometrickým se součkst jeho kanceláří assanační, odboru technického při magistrátě, odboru zádušního a městské kanceláře vodárenské, vrchní dozor a péče o to, aby úřadníci a personál povinnosti své řádně konali a vůbe všechny povinnosti a funkce, jež náležejí představe- nému obecních úřadů; vrchní dozor také na jié technické práce obce pražské mimo stavební úřad prováděné, totiž na nové stavby a projekty týkající se opatření vodou pro spotřebu a vodou pitnou, na stavby a projekty plynáren, elektrických podnikůa Vrchní tento dozor bude záležeti v tom, že pan J. Gröger bude povinen k vyzvání praesídia zkou- šeti návrhy a projekty těchto podníků, podávatio nich dobrozdání, při stavbách pak konatí vrchní dozor.
J Grögr J Gröger
27 article
Dále má za úkol vrchní dozor na práce a stavby kanalisační, jakmile by přestala smlouva obce pražské s panem V. H. Lindlevem; podati do 6 měsíců radě městské povšechny návrh, které projekty, práce stavby obecní a v jakém postupu by v průběhu 5 l smluvních prováděti se měly a jakého náhladu by vyžadovaly; podati do jednoho roku radě městské návrh na reorganisaci všech technických úřadů oddělení obce pražské a podníků obecních; zúčast- ňovati se schůzí, komisí a porad, podávati referátya dobrozdání, pokud k tomu radou městskou aneb praesidiem bude vyzván: povinností pana vrchního inženýra p. J. Grögra bude, aby v Praze bydlei; dále nesmí po čas trvání smlouvy vejíti v žádnou smlouvu s jinou korporací aneb jiným podnikema musí všechen svůj čas a vědomosti výhradně věno- vati obci pražské a nesmí přijati ani zemského, ani říšského mandátu. Obec pražská platiti bude panu vrch. inženýru J. Grögrovi za všechny práce a vý- kony smlouvou převzaté roční služné 24.000 kor. a za cesty a jízdy mimo Prahu a obvod policejní konaně náhradu za jízdu. Panu vrchnímu inženýru J. Gro- grovi náležeti bude každoročně dovolená šest neděl. Mimo platy a požitky již jmenované nebude miti nároků na žádné jiné náhrady neb platy a vzdává se všech nároků na jakékoliv obdytné neb výslužné.
Lindlev J Grögr J Gro Praha
28 article
Smlouva uzavírá se na dobu 5 let s ustanovením, že po uplynutí 3 let ode dne jejího uzavření může oběma stranami po předchozí půlletní výpovědi být zrušena. Obec. starší p. Březnovský žádá, aby p. vrchní inženýr Gröger vše, co se mu ukládá, vyko- nal tak, by nezklamal. Bude míti ohromné starosti a vykoná-li vše, co bude jeho povinností, pak udě- luje se mu služné malé. Obec. slarší p. dr. Podlipný: Jedná see čistě odbornou otázku. Techniků jest ve sboru jen nepatrný počet, kteří praví, že navržený počet jest žádoucí a že jest ve prospěchu obce. Jestli netech- nikové na návrhy městské rady přistupují, činí tak jen proto, že technikové ve sboru znají povahu spůsobilost p. vrchn. inženýra Grögra. Technikové sboru budou zodpovídati za to, jestli se věc nepo- daří, ale řečník doufá, že se podaří. To třeba bylo konstatovati, avšak nesmí se t vykládati jako projev nedůvěry vůči p. vrchn. inž. Grögrovi. Návrh městské rady schváten. Městská rada navrhla, by p. prof. arch. Janu Koulovi bylo staveniště č. 8 ve skupině XXXV. v hlavní assanační třídě ve výměře asi 106.2 čiv. s prodáno za 430 K za 1 čtv. s. Debaty záčastnili se obec. starší pp. L a da Weiss, Březnovský, náměstek starostův dr Frič, Vaníček a Tereba, načež byl návrh schválen. Schůze skončena o 7. hodině večerní pro nedo statečný již počet přítomných členů sboru.
Březnovská doktor Podlipná Ing profesor Koula Weiss Frič Vaníček Tereba XXXV
30 article Živelní spousty v Šumavě.
Živelní spousty v Šumavě. Z České Kubico, 3. srpna. (Pův. zpráva »Nár. L.«) Den 1. srpna t. r. znamenal pro krajinu do- mažlickou a od ní vycházející pás krajiny, ležící podél české západní dráhy den kruté katastrofy. Náš plzeňský korrespondent, který již delší dobu tráví v pensionátě »Krásnoborské« na České Kubici dobu svého odpočinku, píše nám o této události, kter znamená zničení velkých nadějí zemědělstva tamějšího územi, najmě pak krajin chodských, jichž sta- tečné obyvatelstvo tvrdě musí v hornaté krajině s drsnějším ponebím bojovati s přírodou o každe zrnko obilí. Ve čtvrtek ráno pozorovali jsme značné klesání barometru a také aneroid věštil, že nadejde nám p trvalé krásné pohodě počasí deštivé. A vskutku. Po celé dopoledne hrnuly se od západu, jihu a severu těžké mraky na naši krajinu. Je tu starým po- řekadlem, že z Němec nám nepřichází nic dobrého a to osvědčilo se také při této příležitosti. »B- vorské« mraky, které přicházívají od severozápadu, jsou-li dosti těžké a nízké, z pravidla rozbíjejí se o Čerchov a rozptylují se. Tentokráte však přelétly jmenovaného šumavského olbříma a snášely se po jeho východním svahu přes údolí kubické a dále Bylo krátce po poledni, kdy snesl se nad Kubic prudký příval, provázený krupobitím, při kterém pa- daly kroupy zvící holubích vajec. Zatmělo se tak značně, že v prostranné, kolem do kola zasklenné verandě pensionátu »Krásnohorská« musila býti ji o 3. hodině odpolední rozžehnuta světla. Jindy vi- díme tu až do pozdních večerních hodin a ráno velmi záhy, což se vysvětluje tím, že pensioná stojí na vysokém návrší a je se všech straa volný.
Němec Šumava Český Kubica západ Kubice Český Kubice
31 article
Mimo přívaly a krupobití přikvačily na nás n velké bouře a sice: jedna směrem od Kdýně, druh od Eisensteinu a třeti přes Čerchov, u nás paks srazily v jeden šik a když se tu byly asi po p hodiny vyvztekaly, odtáhly k Domažlicům. Úrodan polích kolem České Kubice byla rázem zničena, m bramborová udeptána kroupami a horské bystřiy v řeky rozvodněné, valily se do nížin, kdež dále b naly ničivé dílo. Na večer byl k plzeňskému vlaku vyslán — jako holub z archy Noemovy — jeden z mladších » luftákt našeho pensionálu na nádraží, aby tu zvěděl něc o účincích živelní pohromy. Místo o 1/29. hod. ve přijel o 1/211. hod., nedočkav se vlaku. Přinesl tolik zprávu, že rychlik z Bavor sice odjel k Domažlicům, osobní vlak že nepřijel a že všecka vozba na tral je zastavena, poněvadž blíže Milovče — kritickém t bodu trati od Plzně ke Brodu — prý byl železničn násep vodou prorván. Vše kolem prý je pod vodo a také telegrafní vedení přerušeno. Příchod vlak
Noemův Bavor Kdýně Eisenstein Čerchov Domažlice Český Kubice Plzeň Brod