5
article
jinému vynikajícímu a horlivému muži národa
českého ovšem nedostalo. Za to uznán byl úclou
a iáskou lidu, čehož si nad jiné cenil. Roku
1883 udělila mu fiics, fakulís české universiiy
čestný doktorát filosolle. Již roku 1850 by
zvolen mimořádným r. 1864 řádným členem
»Královské české společnosti nauk,« kde stal se
později sekretářem mathematieko - přírodověde-
ekého odboru, v kterémž postavení si získao
pro rozkvět vědeckého ústavu tohoto značnýeh
zásluh. Sám uveřejnil ve spisech společnosti
této 59 pojednání obsahu odborného. V uznán
činnosti této vyslala k slavnosti dnešní »Král.
česká společnost nauks své zástupce. Ačkoliv
se Krejčí vzniku »České akademie císaře Fran-
tiška Josefa pro vědy, slovesnost a umění-
českým mecenášem věd a umění Hlavkou zalo
žené nedočkal, vyšlal sem i tento ústav vědecký
své zástupce. V uznáni výžnamu dnešního dne
vyslaly dále zástupce král. hlav. město Praha
jakož i universjta a technika češká.
Zásluhy Krejčiho pro vědu, národ a vlas
možno mi naznačiti při těto slavnosti a vzácn
upomince toliko jen v nedoslalečných obryseeh
nejdůležitějších. Počínám s jeho stanoviskem
vůči živolu veřejnému. Jak již podotknuto zvolen
byl roku 1861 za poslance na sněm zemský
22. srpna 1868 podepsal památnou deklaraci
poslanců českých; městská skupina slansk
zvolila jej r. 1881 do říšské rady. Vídeňská
půda parlamentní se však Krejčímu, jak se by
sám ke mně vyjádřil, valně nezamlouvala a
k tomu byla na újmu jeho činnosti vědecké,
pročež již roku 1883 složil mandát ten, aby se
mohl úplně věnovati vědecké činnosti své.
Král
Krejčí
Fran
Josef
Praha
královský český společnost nauka
Český akademie
Krejči pro věda
6
article
Činnost Krejčího ve sborech zákonodá-
ných týkala se vedle zájmu okresu, jež zastu-
poval, zejmena školských požadavků národ
českého, o něž se se vší horlivostí zasazoval
na sněmu českém horlil s Rud. Skuherským o
zřízení samostatné české techníky, byl vydalným
obhájcem musoa král. českého, o nějž si, jakož
i zejmena o zřízení »komitétu pro přírodověde-
cký výzkum Čech«, spolu s K. ryt. Kořist-
kou, prof. dr. A. Fričem a prof. dr. L. Če-
lakovským velkých zásluh získal. Byl cel-
kem stoupencem strany svobodomyslné, avšak
bouřící boj strannický se geologovi zamlouvat
nemohl, pročež horlil všemožné pro shodu
v národě. V řeči své, proslovené k voličům v
Slaném dne 13. února 1881 naznačil stano
visko své takto: »Dle přesvědčení a vnitřníh
pudu jsem pro každý pokrok svobodomyslný
spočívá-li forma této liberálnosti na základech
čistě humanních.« Pravil dále: »Stojíme na
půdě ryzého českého vlastenectví, hájeného o
každého z poctivých, osvědčených a svobodo-
myslných Čechů, kteří od věků tolik obětí krye
a statků přinesli vzdělanosti a osvětě evropské
Skuherský
profesor
doktor
A Frič
L če
Čecho
Čechy
7
article
Nepřipustíme, pokud síly naše a vešker
zákonité prostředky slačí, by národ náš uvržen
byl v područí jakéhokoliv národa, nebo aby
slavná naše vlasť stala se pouhým okrskem ně-
jakého stálního útvaru, samostatnost a svobodu
vyhlazujícího. Vůči boji mezi staro- a mlado-
českou stranou pronesl se takto: »Je-li v pojmu
stáři zahrnut věhlas a zkušenost vytříbená roz-
umem politiekým, v pojmu mládí však vřelost
vlastenecká, tu bych si nic více nepřál než
Methusalem a v druhém ohledu jako jun ohnivý.
i blahořečil bych, kdyby v tom smyslu
všichni synové vlasti naší se seřadili ve dva
tábory, v tábor ctihodných, osvíceným rozumem
vynikajících kmetův a v druhý pro právo, svo
bodu a mravní krásu nadšených mužů a ji-
nochů. Podrobit pak v řeči télo osnovu škol
ství národního ostré kritice, navrhuje jednotu
školy střední a horli pro odborné školy prů-
myslové jakož i pro doplnění vys. uč. techn.
odbory pro zemědělství a hornietví. Jako člen
obecního zastupitelstva pražského měl stále n
zřeteli blaho města zabývaje se mezi jiným,
zejmena otázkou zaopatření pilnou vodou,
čemž svědčí spis jeho »O geologických zákla-
dech opatření Prahy vodou (1879).
Methusal
Praha
8
article
Vznešená povaha Krejčího vůči nazírání
o povšechných snahách vědeckých i národních
vyznívá nejlépe z řeči jeho proslovené při
prvém sjezdu českých přírodozpytců a lékařů
r. 1880, v níž mezi jiným praví: »Nikoliv
nějaký planý kosmopolitismus, kterýž připouští
zaměstnání duševních snah vlastního národa.
nýbrž vedle neunavného pěstování věd a roz
šířování výsledků jejich po celém národě našem
a ne vedle úcty ke právům a mravně duševním
snahám národům jiným blaho i česť národa
českého máme na zřeteli. Neboť i pravá věda
i praví humanismus mohou provozovati se jen
in konkreto a nikoliv in abstrakto, jak co do
předmětu, tak co do úkolu.«
Při druhém sjezdu českých přírodo
vědců a lékařů pozdravil Krejčí palsk
hosty takto: »Neoddáváme se liché náději pě
stujíce a ukládajíce sobě přesvědčení, že proud
dosavadní, lidu zhoubné, pouze hmotné výboj
nosti přemožen bude přesilou duševního mezi
národního proudění, namířeného k společnému
majetku všech duševních statků; my, přírodo
zpytci, kteří nejdůtklivěji eítíme potřebu mezinár-
vědeckých myšlének, my, kteří nejrozhodněj
pěstujeme a provozujeme tuto duševní výměnu,
my zakládáme svou nezvratnou naději na
ušlechtilejší dobu národní, na přesílu proudu
myšlenkového, směrem pravdy a práva se
berouelho. Pěstujeme vědy přírodní v jazyku
mateřském zvláště k vůli povznešení a zušlechtění
svého národa, jehož veškeré syny od palácův
až k chalupám vesnickým máme za oprávněné
a způsobilé k účastenství v pokrocích lidské
vědomosti. Jak oprávněně, pravdivě a vznešeně
různí se tato nazírání o mezinárodnostiod
mnohých mezinárodních zbloudilců dočasných.
k národu svému lhostejných, ano i jej opouště-
jíefchl
Krejčí
9
article
Velmi rozsáhlá byla literární činnost Krej-
čího, při níž se řídil vždy vedle účelů odbor-
ných pravými základy vědeckými, maje v úctě
a uznávaje snahy a pravé vědecké práce od-
borníků jiných, třeba i byli směřovali prol
náhledům jeho. Vůči neobyčejným zjevům novým
stavil se střízlivě, ano i skepticky, nežli se
byl sám přesvěděil. Když jsem r. 1879 objevil
v Pošumaví glaciální zvířenu s lumikem sibír-
ským, dosavad pro celou střední Evropu ne-
známou a Krejčímu to byl dopsal, odpověděl
mi: »Buď jste, drahý přiteli, učinil neočekávaně
významný a dalekosáhlý objev geologický neb
jste se zbláznil, obávám se, aby nebylo poslední
pravdou.« Zásluhy odborniků jiných uznával
cenil, snaže se všemožně podporovati snahy
jejich. S A. Fričem, pro výzkum Čech zaslou
ženým zoologem a palaeontologem byl přes
některé různosti náhledů ve stálém sdružení
přátelském; vážil si vysoce prácí a výzkumů
vynikajícího palacontologa J. Barranda, přitele
svého, o něž se z počátku zcela opíral. Naraziv
však záhy na zjevy, nesrovnávající se s geolo-
giekým stanoviskem svým, pronesi odchylné
mínění své s plnou přímostí; vznikl spor
vědecký, starého Barranda velmi rozěllující
jen asi z důvodu tohoto upustil šlechetný Krejč
od správných náhledů svých.
Krejčí
A Frič
J Barrande
Barrande
Pošumaví
Evropa
Čechy
10
article
Z oboru popularisování věd přírodních ob
saženy jsou práce Krejčího v »Živě«, kterouž
s J. Porkyněm redigoval od r. 1853, v »Časo-
pisu musea král. českého«, v »Kvělech«.
v »Osvětě«, v Riegrové »Slovníku naučném-
v »Programech české reálky«, ve »Zprávách
spolku geologického«, v »Lotosu«, samostalně
vydanými počiem přes 40, ponejvíce obsahu
geologiekého, palaeoniologiekého, mineral., zoolog.
geografického a přírodovědeckého vůbec. Z těch
vynikají zejmena: »Horopis země české« (1847).
»Přehled geologieko-orografický zemí českoslov.
(1876), »Brda, pohoží středočeské« (1884), »Okol
Prahy« (s Wenzigem) 1857, »Šumava« (s Wen-
zigem) 1859, »Náčriek orografie Čech« (1853).
»Poměry horopisné a zeměpisné Čech« atd.
Z řady paedagogických spisů Krejčího
budtež uvedeny: »Počátkové nerostopisu« (1851
až 1852), »Základy zeměznalectví, čili geognosie«
dle J. Grimma (1852), »Obrazy květenys (1852)
»Přehled soustavy živočišné« (1853, 1863)
»Počátky silozpytu«, dle A. Baumgartnera, »Pří
rodopis pro reálné školy«, dle Zippého (1853)
»Fysika pro reálné školy« (1859) »Přirodopisný
atlas živočišstva (1863), »Klič nerostopisný
k ustanovení dle chemických tvaroslovných
znaků« (1865), »Krystalografle čili naukao
tvarech hmoly vyhraněné (1867, 1879).
Živa
J Porkyň
Riegr
Brda
Wenzig
J Grimm
A Baumgartner
Zippý
Šumava
Wen
pis muzeum král
spolek geologický
Okol Praha
Náčriek orografie Čechy
11
article
Obracím se k nejhlavnější činnosti Krej
čího, v níž, nadán bystrozrakostí a pronika-
vostí duševní, jakož i logickou soudnosti, nad
jiné vynikal a vrcholu dokonalosti dosáhl, totiž
k samostatným vědeckým pracím na poli geo
logie, pro kterouž vědu si byl ovšem zjednal
všestrannými studiemi svými přírodovědeckými
náležitého porozumění. Když byl již r. 1852
populárně vědeckým článkem o kamenném
hnědém uhlí v Čechách v »Živě« pojednal, podal
rok na lo ve »Věstníku král. spol. nauk« samoslat-
nou zprávu o některých nerostech okolí Prahy
pak o dvou nově objevených kapradinách zkame
nělých (1853), o původu valounů na obou bře
zích Vltavy u Prahy (1854) atd. Ač zabýval se
v letech 60. otázkami přírodovědeckými vůbee
směřuje činnost jeho na uvedené doby, vždy
více k bádání mineralogicko geologickému ve
vlasti naší. R. 1859 a 1860 zúčastnil se se členy
cís. král. říšského ústavu geologického mapován
Čech. Od r. 1873, kdy se stal honorov. docen-
tem mineral. a geol. na polytechnickém ústav
pražském, omezil se zejmena na půdu geologi
ckou, na níž dosáhl mistrovství, dodělav se
úspěchů skvělých. V každém téměř útvaru
zeměkůry setkáváme se s neunavnou činnost
touto.
Čo
Čechy
Praha
Vltava
12
article
Krejčí dorostl ještě za staré doby vývinu
geologického až do počátku činnosti jeho zasa-
hujícl. Nauka Cuvierova o geologických kafastro-
fách, ve vývin země zasahujících, panující za
starší doby od H. V. Bucha až po Charla Lyela
(1774—1875) padla, nastoupil a uplatnil se n
místě jejím princip pozvolného vývinu a konti-
nnity, těchže sil přírodních, působicích od vzniku
země až po dnes, jak tomu Hoff, Lyell, G. Bi-
schoff a j. byli učili. Krejčí přizpůsobil se rychle
učení télo nové doby geologické, v jejímž směru
dále pracoval. Prázdnin používal k výzkumům,
prošel Čechy, Moravu i Slovensko a nabytých tu
zkušeností pro vědu, národ dovedně využitkoval,
Přes 100 menších pojednání vědeckých, obsahu
geologiekého, mineralogíckého a krystalografického,
uveřejnil částečně, jak podotknuto, ve »Véstníku
král. spol. nauk«, pak ve spisech »Cís. král.
řišského ústavu geologického«, v »Živě«,v
»Osvělě« a j. Mezi většími sypisy, vydaným
ponejvíce v »Archivu« pro přírodověcký výzkum
Čech, jejž spolu redigoval, obsahem svým vyni-
kají: »Náčrtek orografie Čech« (1858), »Geolo-
gický průřez Sněžníkem a jestřichovskými ska-
lami« (1865), »Studie v oboru křídového útvaru
v Čechách« (1870), jejichž palaento-logickou
čásť obstaral A. Frič. »Gieologická mapa a geo-
logické profily okoli pražského« a »Vysvětlivky
v mapě této Helmhakrem 1880«, »Geolo-
gická mapa Hor Železných« a »Vysvětlivky
k mapě této (s Helmhackrem) 1881; »Geolo-
gická mapa okoli Kutné Hory a České Třebové«.
k níž podal vysvětlivky A. Frič 1891. »Orogra-
fieký a geotektonický přehled útvaru silurského
ve středních Čechách« (8 K. Feistmantlem 1885).
Krejčí
Cuvierův
H V Buch
Charla Lyel
Hoff
Lyell
Čecho
Véstník král
Cís
Živa
A Frič
Železná
Morava
Slovensko
Čechy
Sněžník
Kutná Hora
Český Třebová
Orogra
13
article
Všeobecné a horopisné poměry severních
Čech, jakož i rozčlenění křídového útvaru v Če-
chách vylíčil v prvém z právě uvedených spisů,
komplikované tektonické poměry siluru českého
ve spise posledním. Důkladnými a nejpoučnějšími
pracemi těmito, na vrcholu vědeckém stojícího
geologa, dosáhl Krejčí vynikajícího významu pro
tektoniku a stratigrafii královstv
českého.
Již roku 1860 započal Krejčí vydávat
obšírně založenou »Geologii, čili nauku o útva-
rech zemských se zvláštním zřetelem ke kra-
jinám českoslovanským«, kteráž dospěla však
pro neutěšené poměry nakladatelské jen na dva
první sešity. Pod tímtéž názvem vydal pak
roku 1877 zdokonalené dílo, 1035 stránek
742 vyobrazení obsahující, první to vynikající
spis v jazyku českém v oboru geologie, na
vrcholu vědeckém svého času spočívající, ozdoba
to literatury české, zůstávající vůči pomníku,
jejž dnes odhalujeme, stálým neocenitelným pru-
menem pro bádání budoucí.
Právě tyto dni slavil národ český odhaleni
pomníku slovutnému pěvci Karlu Jaro mí ru
Erbenovi, sbíravšímu po vlasti národní,
tak duchaplné, významné a k srdci mluvíeí
písně české, jež byl svázal v kytici, hlásajíe
pokolení budoucímu drahokamy ducha lidového.
A dnes slavíme odhalení pomníku slovutnému
vědci, sbíravšímu po vlasti naší různotvarné
kameny, jež byl spojil v nauku, hlásající po-
kolení budoucímu poklad blahobytu národního
sloh, stavbu, vznik a krásu drahé nám všem
půdy, na níž jsme se zrodili, již slovanští před
kové naši od dávných dob Kristových a dříve
již byli v potu tváři vzdělávali a již po celá
Krejčí
Jara
Erben
Kristův
Čechy
14
article
tisíciletí tak statečně proti přesile obhájiti do
vedli. Nechť kamení to, pocházející z různých
končin království českého a allegoricky sou
středěné u podnoží pomníku, zůstane na věky
odznakem nedilnosti a bohdá i samostatnost
drahé vlasti našil
Úctu klade při této neobyčejné a významn
slavnosti zvěčnělému nejen ohromný zástup
shromážděného lidu pošumavského, nýbrž i celý
národ český, vysílaje sem zástupce své z
všech vrstev a z veškerých koněin vlasti.
Nechť pomník před námi stojící, zbudován
péčí vděčné akademické mládeže pošumavské.
zastupitelstvím slavného král. města Klatov a za
spolupůsobení vděčných žáků a přátel zvěčně-
lého, upomíná pokolení budoucí na významného
učence, hlasatele pravého vyššího povolání lid
ského, pravého ducha ideálního a vznešeného
šlechetného vlastence Jana Krejčího
Končím v této slavnostní chvíli skromná slova
svá, nedoslihující daleko významu zvěčnělého
vroucím přáním, by akademická mládež nejen
pošumavská, nýbrž i mládež celého národa na-
šeho vásledovala vždy příkladu Jana Krejčíh
jako vzoru celému pokolení současnému i bu-
doucímu v přesvědčení, že jen namáhavá práce
spojená s ideálním nadšením, prospěje národ-
nímu našemu celku. Odbornici, sledujtež Krej
čího v ohledu každém
Budiž zachována prýnímu geologu českému
a nejzdárnějšímu synu národa Janu Krey
čímu na věky vděčná památka a sláva! (Na
dšené provolání: Sláva !).
Krejčí
Jan Krejčíh
Krea
Klatovy
15
article
Na to prof. Slavík, jako zástupce král
hlavn. města Prahy, ve vřelých slovech ocenil
zásluhy oslavencovy se zřetelem na král. hlavní
město, o jehož zdar pragoval jako člen obee
ního zastupitelstva. Jmenem městské rady praž-
ské na důkaz vděčnosti a lásky položil věnee
s červenobílými stuhami. Řečník končil slovy
Nechať jasná památka Krejčího stále žije a zkvétá
(Nadšený souhlas.) Na stuhách jest nápis: »Veli
kému geologu a býv. členu sboru obecních sta
ších. Král. hlav. město Praha.«
Jménem studentstva p. JUC. Pruna
vzpomenul činnosti oslavencovy se zřelelem pro
studentstvo, označuje Krejčího za opravdivého
rádce a otce studentstva a vzpomínaje záslul
oslavencových o vzdělání lidu, mezi nímž pra
coval zvláště v Písku. Venle toho pracoval
zvláště o zřízení české university. Oslavenee
pečuje o pěstování vědy byl hlasatelem ušlechti
lého vlastenectví. Řečník pobáďá kollegy své
by plnilí odkaz Krejčího zvláště na ohroženém
kraji pošumavském vůči rostoucímu přívalu ně
meckému, jenž doráží prudce na náš pošumavský
lid a kraj český. Zde jest půda volná k prác
pro všechny. (Souhlas.) Lidu třeba pomo
v boji dalším proti nebezpečí tomu.
Král
Praha
Písek
Venlo
Lido
16
article
Řečník vzdává díky univ. prof. Woldři
chovi, jako čestnému předsedovi slavnostního
výboru, dále čestnému předsednictvu: p. ředitel
R. Beerovi jako I. místopředsedovi a starostovi
MUDr. Maškovi, jako II. místopřeďsedovi, dále
městské radě za protektorát a přispění její, sl.
obec. zastupitelstvu a všem, kdož přičinili seo
zbudování pomníku, jakož i všem, kdož zavítali
k slavnosti, zvláště zástupei král. hlavného
města, král, společnosti nauk, vysokých učen
atd., jakož i lidu přítomnému. Všem budiž
náš dik. (Výborně!)
Na to převzal starosta města Klatov p. dr.
Alois Mašek řečí, kterouž jsme již včer
uvedli, pomník do správy obce.
Po slavnostním aktu odhalení a převzet
pomníku, jež ohlášeno salvou, zapěl »Šumavane
tklivou kantatu k slavnosti od Janáka na slova
Vrchlického, načež se účastníci za zvuků našt
národní hymny a jiných vlasteneckých písn
rozešli.
profesor
Woldr
R Beer
Mašek
doktor
Šumavan
Janák
Vrchlický
Klatovy
17
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
sešel se včera odpoledne k VIH. řádné schůzi, ve
které vyřídil četné stavební stížnosti a návrhy, ze-
jmena návrh na obsazení místa technické h
ředitele obce pražské, jímž zvolen známý
technický odborník vrch. inž. p. Jaroslav Gröger.
Na počátku schůze podány tří dotazy a sice
příčině povolení továrny na výrobu ky se-
liny sirové v Roztokách, akce městské rady
o nedělním klidu a v příčině určení stavební
čáry pro pozemek bývalé kadetní škol v.
Obec. starší p. dr. Stych poukazuje k tomu
že první instancí dáno bylo firmě Schramově živno-
stenské povolení, by zřídila v Roztokách továrnu n
výrobu kyseliny sirové a umělého hnojiva.
Řečník praví, že Roztoky jsou útočištěm praž
ského obecenstva v létě a líčí, jaké změny by na-
staly, kdyby zřídila se v nich továrna, vydávající ta
smrdutý zápach.
Třeba že by obec neměla přímé legitimace v
věci této, doufá řečník, že zastupitelstvo její jako
representant pražského obyvatelstva jest povoláno.
aby chránilo zdravotní zájmy jeho a učinilo vhodné
opatření.
Rečník táže se, je-li jí věc tato známa a chce-
se všemi možnými prostředky zabrániti tomu, aby
pražskému obecenstvu zničeno nebylo tak zdrav
letní a výletní místo v bezprostřední blízkosti Prahy
Starosta p. dr. Srb praví, že bobužel dalo ji
místodržitelství také ve druhé instanci povolení, by
zřídila se v Roztokách továrna na kyselinu sírovou
Věc předloží se městské radě, aby uvažovala, co by
v zájmu zachování vyletního místa Roztok pro praž
ské obecenstvo nejlépe učiniti měla.
Ing
Gröger
doktor
Stych
Schramův
Srb
Praha
Roztoky
18
article
Obec. slarší p, Weiss poukazuje, že při za
vedení nedělního klidu jednalo se se strany místo
držitelství absolutisticky. Mistodržitelství neotázalo
se kompetentních korporací, zejmena také ne pražské
obce. Žádá, by městská rada zakročila v příčině ne
dělního klidu u místodržilelství.
Obec. starší p. Hašourek: V této polovie
říše už před 16 léty zaveden byl zákon, který mě
v čele ustanovení: »V neděti má ustati všechna
práce živnostenská«. Avšak vzdor tomu stále byly
velké řady námezdných zaměslnanců, které nebyly
účastny dobrodiní.onoho zákonného ustanovení. Při-
rozeně tedy tito zaměstnanci volali po nedělním
klidu také pro sebe. A právě výsledkem takového
houževnatého domáhání se nedělního klidu jest po-
slední místodržitelské nařízení. Po měm názoru jest
dotaz právě učiněn a také projsv, který v té věci
dříve již stal se se strany městské rady vystoupením
nevhodným. Jedná se o zápas mezi dvéma stranami
a tu by byla representace obce učinila zadost sociální
spravedlnosti, kdyby byla vystoupila ve prospěch
zaměstnaných, ve prospěch zavedení nedělního klidu.
Vytýkáli se místodržitelskému nařízení, že s
stalo bez předchozího dotazu u zúčastněných korpo
rací, konstatuji, že tomu není tak, neboť místo-
držitelství má řadu takových prohlášení po ruce
Nebyl tedy vyhláškou zákon porušen
Má-li býti v tomto sboru ve věci už činěn dotaz
měl by vlastně směřovati k tomu, zda-li magistrát
projednává přesně dle zákona ohlášení, kterých s
mu dostane o těch, již místodržitelské nařízení o ne-
dělním klidu porušují.
Weiss
19
article
Obecní starší pan dr. Podlpný praví,že
v záležitosti této jeví se zásadní nedorozumění
V městské radě se o ní sice jednalo. Řeklo se však
že pokládá se za chybu, že nedělní klid není za
veden všeobecný v celém království a ne jen v Praze
Rada městská nevystoupila proti nedělnímu klidu
Byla povinna něco učiniti a co učinila, není nic ta
kového, co by znamenalo, že by byla proti nedělnímu
klidu.
Jsme pro zavedení nedělního klidu, ale žádáme
by zaveden byl v celém království. Nemůže- lit
však býti již nyní provedeno, nechť zavede se neděln
klid takovým způsobem, by u malých živostníku
u nichž nejsou zaměstnány osoby námezdné, obmezi
se na míru nejmenší
Obecní starší p. Březnovský prohlašuje, že
malí živnostníci nebyli v otázce nedělního klidu
tázáni. Učiněn-li dotaz u obchodní komory, dlužne
podotknouti, že maloobchodníci jsou v ní nedosta-
tečně zastoupeni.
Dosud pojednávalo se o nedělním klidu se strany
obchodního pomocnictva. Avšak také maloobchodní
čtvo přeje si nedělního klidu a kdyby se někdo
otázal pražského maloživnostniciva, zda si ho přejo
nerušený, přisvědčilo by k tomu. Bylo by všal
nutno, aby dříve bylo o něm tázáno.
Rečník doufá, že souhlasí s ním většina praž-
ského živnostniciva, praví-li, že jest pro zavedení
nedělního klidu. Avšak jak se nedělní klid zavedl
stím řečník nesouhlasí. Tázána měla býti živnosten-
ská společenstvn
Ob. st. p. Hašourek praví, že bylo by potěši-
telno, kdyby byl p. dr. Podlipný tlumočil nazor cel
městské rady, by zavedí se úplný nedělní klid v ce-
lém českém království. By se však dle jeho přán
z nedělního klidu vyloučili živnostníci, kteří neza-
městnávají cizích osob, příčilo by se zákonu. Drobn
živnostníci prodávají jen potřeby životní, které člověl
musí míti a nedostane li jich v neděli, koupí si je
v sobolu.
doktor
Podlpný
Březnovská
Podlipná
Praha
Ob
20
article
Obecní star. p. Weisn trvá při svých vývo
dech
Obec. star. p. Jironsek praví, že okolnost
že řemeslník v neděli nesměl pracovati, ale obchod
ník jeho výrobky prodávati mohl, přiměla řemesl
nictvo, by žádalo, aby zavedl se všeobecný nedělní
klid. Jak se však v Praze nedělní klid provádí, jest
týráním obchodnictva, dovoleno-li mu prodávati po-
traviny před uzavřenými dveřmi krámů. Zavádí-li
se všeobecný nedělní šlid, dlužno se také postarati,
by každý dostal v sobotu mzdu v čas, by mohls
nakoupiti potřeby na neděli
Zavedení nedělního klidu pro celé královstv
jest věčí nemožnou
K návrhu p. Kasalického schvaluje se ná
vrh na konec debaty.
Obec. starší p. Prášek zastává se hospodyní
žádá, by zavřeny byly v neděli také kořálny a přeje
si, by z nedělního klidu vyloučeny byly obchody
řeznické, mlékárny a hostince
Obec. starší p. Lada přeje si všeobecný ne-
dělní klid.
Starosta p. dr. Srb prohlašuje, že rada měst
ská podala stížnost jen z ohledů formálních proto
že nebyla slyšena, ani že nevyslechnuta společen
stva a považuje tím věc tuto za vyřízenou.
Obec. starší p. dr. Vlček sděluje, že družstvo
které parceluje kadetní školu, nemá dosud určenu
stavobní čáru a že nemůže jí dosíci. Táže se zda
ve věci těto se něco dělalo a žádá, by vyřízen
byla v nejbližší době.
Weisn
Prášek
Srb
doktor
Vlček
Praha
21
article
Starosta p. dr. Srb: Rada městská jednalase
zástupcí Živnostenské banky o úpravě pozemků by
valé kadelky a docílila s ními dohodnutí ve příčině
úpravy celého okolí. Zároveň usneseno, že ve pří
čině plánu poloby takto smluveného prohlásí Živno
stenská banka závazným způsobem, že ujednán
svých zástupců přijímá za svůj závazek. To všal
se dosud nestalo a z důvodu toho nemohl se ujed
naný plán sboru předložiti. Záleží tedy na Živno
stenské bance, by předložila zmíněné závazné usne
sení a záležitost tato bude pak sboru hned před-
ložena.
Přechází se k jednacímu pořad.
Zamítají se: stížnost p. Tomáše Loukoty,
majitele domu č. p. 333—I. v ulici Krocinově do
rozhodnutí, kterým byla udělena stavební čára pro
dům č. p. 1050—I. na nároží ulice Divadelní a ulic
Krocínovy; stížnost pí. Alžběty Kaurové a Kateřiny
Hlouškové, spolumajitelky domu č. p. 668—II. n
nároží ulice Žitné a Příčné do výměru, kterým byl
správci domu tohoto uloženo, aby předložil plány
na zřízení domovní kanalisace, záchody zařídil n
splachování, dřevěné poklopy otvorů stokových že
leznými dal nahraditi a konečně infikované zdivo
okolní zem odstraniti; stížnost pana dra. Karla Pika
advokáta, v zastoupení pana Josefa Novotného, ma
jitele domu č. p. 613—VII. »na Zátoráche do vý
měru, kterým bylo nařízeno nové místní komisio
nální šetření v záležitosti připojení domovního po
trubí domu tohoto na stoku uliční; stížnost c. ak
vojenského stavebního oddělení noe c. a k. vojen
eráru jako majitele domu č. p. 414—III. v Praze, ne
Srb
Loukota
Krocínův
Kaura
Hloušek
Pika
Novotný
Krocinův
Praha
živnostenský banka
22
article
Újezdě, do výměru, kterým bylo mu nařízeno, aby
předložilo do 14 dnů magistrátu ke schválení pří
slušné plány přípojky domovní kanalisace ke stoce
veřejné; stížnost p. Damiána Práška, majitele domu
č. p. 142—VII. v ulici »na Zátorách« do výměru.
kterým jemu povolena lhůta do konce září t. r. ku
provedení domovní kanalisace a uliční přípojky dle
schválených plánů za určitých podmínek; stížnos
c. a k. voj. slavebního oddělení noe. c. a k. vojen.
eráru jako majitele domu č. p. 415—III. v Praze, n
Újezdě do výměru, kterým bylo nařízeno, aby do
14 dnů předloženy byly magistrátu ke schválení
plány přípojky domovní kanalisace ke stoce ve-
řejné; stížnost c. a k. stav. oddělení noe. c. ak.
vojen. eráru jako majitele domu č p. 413—III. n
Újezdě do výměru, kterým bylo mu uloženo, před-
ložiti do 14 dnů magistrátu příslušné plány na pro-
vedení přípojky domovní kanalisace ke stoce ve-
řejné; stížnost p. Oty Biera, maj. domu č. p. 530—III
v ulici Chotkově do rozhodnutí, kterým schválen
byla staveniště čís. XIII., XV. a XVI. ve skupině
býv. reality č. p. 549—III. v ulici Plasské a jímž za-
mítnuty byly námitky zástupce majitele domu č.p
Damián Prášek
Bier
Újezd
Praha
můj Újezd
Chotkov
Plasský
23
article
530—III. ve příčině úpravy stavenišť č. XIII. a XV.
stížnost firmy Kohn a Neumann v č. p. 401—1
v ulici Rytířské a Provaznické do výměru, kterým
nebylo vyhověno žádostí téže firmy za povolen
otvoru ve hraniční zdi domů č. p. 401 a 402—I.
stížnost pana dra. J. Malého, advokáta, v zastoupen
paní Eleonory z Dotzauerů, maj. domu č. p. 1009 —
v ulici Hybernské, do výměru, kterým povoleny byly
navržené stavební změny dvorní budovy tohot
domu, avšak s podmínkou, že veškeré otvory ve
hraniční zdi do sousední zahrady Hypoteční banky
musí býti zazděny; stížnost pí. Aloisie Tauerové
maj domu č. p. 315—III, v ulici Janské, do naří
zení, kterým ji bylo uloženo na základě § 89. ř. st
a z veřejných ohledů zdravotních, by závadný komin
na domě svém dala zvýšiti neb nástavkem opatřiti
stížnost p. Václava Židlického na zamítnutí jeho žá
dosti za přechovávání ručních vozíků v Havličkově
Vyhovuje se stížnosti p. Jos. Kovařovice
podnikatele staveb v Žižkově, do rozhodnutí, který
nebyly povoleny stavební změny v novustavbě na
staveništi č. VIII. skup. D rozděl, reality č. 549—II
v ulici Plasské.
Kohn
Neumann
J Malý
Eleonora
Tauer
Janský
Židlický
Kovařovic
hybernský
Žižkov
Plasský
24
article
Stížnost p. dra. Václava Starka, advokáta v za
stoupení pí. Hedviky Haasové z Vraného, muj. domu
č. 211—I. v ulici Anenské a Liltové, do výměru
jímž jí bylo uloženo, aby dala z ohledů požární po
licie provésti v domě tom některá opatření a úpravy
se částečně zamítů, částečně se jí vyhovuje.
Stížnosti p. dra. Leopolda Katze, advokáta, v za
stoupení p. J. R. Vilímka, maj. domů č. 89 a 158-II
v ulici Spálené, do výměru, kterým nebyla povolen
přístavba, pokud se týče přestavba dvorních budov
v domě č. 158—II., vyhověno za podmínek techni
ckým znalcem při komisi uvedených.
Delší debata rozpředla se o stížnosti p. Jan
Novotného, mistra zednického z Král. Vinohradů čís
989, a majitele staveniště č. 7 ve skupině XXXIII
assan. obvodu na nároží ulice Rámové a Dlouh
třídy, do výměru, kterým jemu nebyla povolena stavb
přízemního dvorního skladiště na staveništi tomto.
Městská rada navrhla, by se zamítla.
Ohecní starší p. Zikan navrhl, by se jí vy
hovělo, za kterýž návrh přimlouvali se pp. dr
Scharf, dr. Kühn, Prášek a Lada.
Za přijetí návrhu městské rady žádali obecn
starší pp. Kasalický a Vaníček.
Návrh p. Zikana se zamítá a schvaluje se 1
hlasy proti 9 návrh městské rady. 13 obecních sta
ších zdrželo se hlasování.
ulici.
Starek
Haas
Liltová
Katz
Vilímek
Novotný
Král
Ráma
třída
Zikan
Scharf
doktor
Kühn
Prášek
Vaníček
Vrané
anenský
Spálená
25
article
Schvalují se: návrh na schválení projektu
stavby výpustí kanalisačních č. 21, 22 a 23 v Holešo-
vicích nákladem rozpočlěným 244.300 K, návrh na
schválení projektu stokového potrubí z náměstí Malo-
stranského ulicí Nerudovou na Pohořelec a schválení
nákladem 76.355 K, návrh na schválení náklanu
5950 K na odvodnění dvora v č. 500. VII. a připojeni
ke kanalisaci uliční, návrh na schválení nákladu
6600 K na zřízení věžovitého vstupu na šachtě č. v.
tunelu letenského, návrh na schválení nákladu 1300k
na stokové potrubí v Palackého nábřeží, návrh na
povolení nákladu 2900 K na zřízení hnojiště v ůstřed-
ních jatkách v Holešovicích, návrh, aby staveniště
č. 2 rozdělené usedlosti č. 449-II. ve výměře 79.40
prodáno bylo panu Bohumilu a Jaroslavu Libáňským
za cenu 119 K za čtver. sáb, návrh, aby architektu
panu Janu Vejrychovi, paní Vlastě Stranecké a panu
JUDru. Mirosl. Štraneckému byla staveniště č. 5 ve
skupině XXKV. a č. 5 ve skupině XXX. ve hlavní
assanační třídě ve výměře 1093.7 m7 304 čtver. sáhů
za 600 K za čtver. sáh prodána, návrh na schválení
nákladu 13.400 K na ohradní zeď s železným para-
pelem kolem bloku P bývalých fortifikačních pozemku
u Karlova v Sokolské třídě, návrh na schválení n-
kladu K 6520.76 na provedení prohrábky řečiště pod
mostem Karlovým, při kterém obecní starší pan dr.
Jeřábek žádal, by připamatovalo se při prácí této
na vylažení zbytků sochy sv. Františka.
Městská rada navrhla, aby ředitelem stavebního
úřadu a technickým ředitelem pražské obce jmeno
ván byl na dobu 5 let vrchní inženýr pan Jarosla
Gröger.
Nerudův
Bohumil
Jaroslav libáňský
Vejrych
Vlasta Stranecký
JUDr
Karlův
Jeřábek
František
Gröger
Holešo
náměstí Mala
Pohořelec
Palacký
Holešovice
XXKV
XXX
u Karlov
26
article
Dle zprávy městské rady svěří obec panu vrch-
nímu inženýru J. Grögrovi na dobu 5 let úřad tech-
nického ředitele a ředitele úřadů stavebních obc
pražské s titulem vrchního stavebního rady, jehož
úkolem bude
Vrchní vedení a řízení městských úřadů staveb-
ních a sice odboru stavítelství pozemního, odboru
inženýřského s oddělením kommunikačním a vod-
ních staveb a oddělením geometrickým se součkst
jeho kanceláří assanační, odboru technického při
magistrátě, odboru zádušního a městské kanceláře
vodárenské, vrchní dozor a péče o to, aby úřadníci
a personál povinnosti své řádně konali a vůbe
všechny povinnosti a funkce, jež náležejí představe-
nému obecních úřadů; vrchní dozor také na jié
technické práce obce pražské mimo stavební úřad
prováděné, totiž na nové stavby a projekty týkající
se opatření vodou pro spotřebu a vodou pitnou, na
stavby a projekty plynáren, elektrických podnikůa
Vrchní tento dozor bude záležeti v tom, že pan
J. Gröger bude povinen k vyzvání praesídia zkou-
šeti návrhy a projekty těchto podníků, podávatio
nich dobrozdání, při stavbách pak konatí vrchní
dozor.
J Grögr
J Gröger
27
article
Dále má za úkol vrchní dozor na práce a stavby
kanalisační, jakmile by přestala smlouva obce pražské
s panem V. H. Lindlevem; podati do 6 měsíců radě
městské povšechny návrh, které projekty, práce
stavby obecní a v jakém postupu by v průběhu 5 l
smluvních prováděti se měly a jakého náhladu by
vyžadovaly; podati do jednoho roku radě městské
návrh na reorganisaci všech technických úřadů
oddělení obce pražské a podníků obecních; zúčast-
ňovati se schůzí, komisí a porad, podávati referátya
dobrozdání, pokud k tomu radou městskou aneb
praesidiem bude vyzván: povinností pana vrchního
inženýra p. J. Grögra bude, aby v Praze bydlei;
dále nesmí po čas trvání smlouvy vejíti v žádnou
smlouvu s jinou korporací aneb jiným podnikema
musí všechen svůj čas a vědomosti výhradně věno-
vati obci pražské a nesmí přijati ani zemského, ani
říšského mandátu. Obec pražská platiti bude panu
vrch. inženýru J. Grögrovi za všechny práce a vý-
kony smlouvou převzaté roční služné 24.000 kor. a za
cesty a jízdy mimo Prahu a obvod policejní konaně
náhradu za jízdu. Panu vrchnímu inženýru J. Gro-
grovi náležeti bude každoročně dovolená šest neděl.
Mimo platy a požitky již jmenované nebude miti
nároků na žádné jiné náhrady neb platy a vzdává se
všech nároků na jakékoliv obdytné neb výslužné.
Lindlev
J Grögr
J Gro
Praha
28
article
Smlouva uzavírá se na dobu 5 let s ustanovením,
že po uplynutí 3 let ode dne jejího uzavření může
oběma stranami po předchozí půlletní výpovědi být
zrušena.
Obec. starší p. Březnovský žádá, aby p.
vrchní inženýr Gröger vše, co se mu ukládá, vyko-
nal tak, by nezklamal. Bude míti ohromné starosti
a vykoná-li vše, co bude jeho povinností, pak udě-
luje se mu služné malé.
Obec. slarší p. dr. Podlipný: Jedná see
čistě odbornou otázku. Techniků jest ve sboru jen
nepatrný počet, kteří praví, že navržený počet jest
žádoucí a že jest ve prospěchu obce. Jestli netech-
nikové na návrhy městské rady přistupují, činí tak
jen proto, že technikové ve sboru znají povahu
spůsobilost p. vrchn. inženýra Grögra. Technikové
sboru budou zodpovídati za to, jestli se věc nepo-
daří, ale řečník doufá, že se podaří.
To třeba bylo konstatovati, avšak nesmí se t
vykládati jako projev nedůvěry vůči p. vrchn. inž.
Grögrovi.
Návrh městské rady schváten.
Městská rada navrhla, by p. prof. arch. Janu
Koulovi bylo staveniště č. 8 ve skupině XXXV. v
hlavní assanační třídě ve výměře asi 106.2 čiv. s
prodáno za 430 K za 1 čtv. s.
Debaty záčastnili se obec. starší pp. L a da
Weiss, Březnovský, náměstek starostův dr
Frič, Vaníček a Tereba, načež byl návrh
schválen.
Schůze skončena o 7. hodině večerní pro nedo
statečný již počet přítomných členů sboru.
Březnovská
doktor
Podlipná
Ing
profesor
Koula
Weiss
Frič
Vaníček
Tereba
XXXV
30
article
Živelní spousty v Šumavě.
Živelní spousty v Šumavě.
Z České Kubico, 3. srpna.
(Pův. zpráva »Nár. L.«)
Den 1. srpna t. r. znamenal pro krajinu do-
mažlickou a od ní vycházející pás krajiny, ležící
podél české západní dráhy den kruté katastrofy. Náš
plzeňský korrespondent, který již delší dobu tráví
v pensionátě »Krásnoborské« na České Kubici dobu
svého odpočinku, píše nám o této události, kter
znamená zničení velkých nadějí zemědělstva tamějšího
územi, najmě pak krajin chodských, jichž sta-
tečné obyvatelstvo tvrdě musí v hornaté krajině
s drsnějším ponebím bojovati s přírodou o každe
zrnko obilí.
Ve čtvrtek ráno pozorovali jsme značné klesání
barometru a také aneroid věštil, že nadejde nám p
trvalé krásné pohodě počasí deštivé. A vskutku. Po
celé dopoledne hrnuly se od západu, jihu a severu
těžké mraky na naši krajinu. Je tu starým po-
řekadlem, že z Němec nám nepřichází nic dobrého
a to osvědčilo se také při této příležitosti. »B-
vorské« mraky, které přicházívají od severozápadu,
jsou-li dosti těžké a nízké, z pravidla rozbíjejí se
o Čerchov a rozptylují se. Tentokráte však přelétly
jmenovaného šumavského olbříma a snášely se po
jeho východním svahu přes údolí kubické a dále
Bylo krátce po poledni, kdy snesl se nad Kubic
prudký příval, provázený krupobitím, při kterém pa-
daly kroupy zvící holubích vajec. Zatmělo se tak
značně, že v prostranné, kolem do kola zasklenné
verandě pensionátu »Krásnohorská« musila býti ji
o 3. hodině odpolední rozžehnuta světla. Jindy vi-
díme tu až do pozdních večerních hodin a ráno
velmi záhy, což se vysvětluje tím, že pensioná
stojí na vysokém návrší a je se všech straa
volný.
Němec
Šumava
Český Kubica
západ
Kubice
Český Kubice
31
article
Mimo přívaly a krupobití přikvačily na nás n
velké bouře a sice: jedna směrem od Kdýně, druh
od Eisensteinu a třeti přes Čerchov, u nás paks
srazily v jeden šik a když se tu byly asi po p
hodiny vyvztekaly, odtáhly k Domažlicům. Úrodan
polích kolem České Kubice byla rázem zničena, m
bramborová udeptána kroupami a horské bystřiy
v řeky rozvodněné, valily se do nížin, kdež dále b
naly ničivé dílo.
Na večer byl k plzeňskému vlaku vyslán — jako
holub z archy Noemovy — jeden z mladších » luftákt
našeho pensionálu na nádraží, aby tu zvěděl něc
o účincích živelní pohromy. Místo o 1/29. hod. ve
přijel o 1/211. hod., nedočkav se vlaku. Přinesl tolik
zprávu, že rychlik z Bavor sice odjel k Domažlicům,
osobní vlak že nepřijel a že všecka vozba na tral
je zastavena, poněvadž blíže Milovče — kritickém t
bodu trati od Plzně ke Brodu — prý byl železničn
násep vodou prorván. Vše kolem prý je pod vodo
a také telegrafní vedení přerušeno. Příchod vlak
Noemův
Bavor
Kdýně
Eisenstein
Čerchov
Domažlice
Český Kubice
Plzeň
Brod