3
masthead
6. srpna 1901.
5
article
Moravské punktace.
Moravské punktace.
Z Brna, 5. srpna.
Druhý článek dra. Stránského o mo
ravském vyrovnání v dnešních »Lidových Novi
nách« v podstatě zní:
Zdá se býti psáno ve hvězdách rakouského
nebe, že národ český svými zvolenými po
slanci v žádně zemi koruny česk
nesmí míti absolutní většinu. Avšal
většinu s velkostatkem tak kvalifikovaným, jak
jsme předešle naznačili, s velkostatkem, v něma
zasedati bude asi 5 prelátů a jenž flankován
bude ještě olomouckým arcibiskupem a brněn-
ským biskupem, takovou většinu strana
lidová jako strana dbalá pokroku u budouenost
národa uzákonit nemůže. Nota bene
takřka na věčné časy . ..
My jsme nestvořili nynější volební řád.
nejsme tudiž za něj mravně zodpovědni. Avšal
za nový, stejně zpátečnický volebn
řád byli bychom zodpovědni.
Jak drahou jest nám národnost, za svo
bodu, volnost a osvětu nesmíme ji vyměniti
A konec konců bychom onu velkou cenu vy
platili, kdežto želaného vývoje národ
nostního by se nám ani nedo
stalo
Ovšem s většinou v plné sněmovně spojen
jest také ústupek naší většiny v zemském
výboru, což na první pohled velice padá na
váhu. Zemský výbor vlastně a nikoliv zemský
sněm tvoří zemskou vládu. Zemský výbor jest
výkonným orgánem sněmu, on spravuje zemi,
jmenuje úřadníky atd. Avšak i zde má dojíti
ku platnosti zásada Němců, že žádné národní
straně nemá připadnouti většina. Ne-
boť nový zemský výbor má pozůstá-
vati ze sedmi členů tak, že v šechny
tři kuric, a sice česká, německá
velkostatkářská zvoli po dvou
členech a plná sněmovna sedmého.
Stránský
Noto
Brno
Novi
6
article
Ten tedy připadne většině sněmovny, tedy nám
Čechům, a poněvadž kurie velkostatku voliti
musí své dva členy dle soustavy proporcionální.
tudiž 1 německého liberála a 1 konservalivce,
měli bychom opět jem ve spojení s kon
servativním velkostatkem většinu
čtyř členů proli třem Němcům. Avšak zde nelze
zapomínati, že onen sedmý, plnou sněmovnou
z Čechů zvolený člen, může býti zvolen jen za
pomoci zklerikalisovaného velkostatku, že tudí
bude musit býti naším klubem praesentován
klubu konservativního velkostatku, má-li pro
něho býti docílena většina. Co taková praesen-
tace znamená, leží na dlani. Nemáme tudíž v
volbě svého třeliho člena volných rukou a jsme
i zde poukázání na milost i nemilost církevních
hodnostů.
Ke všemu tomu přistupuje ještě požadavek
Němců, aby i zemský výbor ve svých
záležitostech národnostního rázu dělil se na odbor
český a německý a aby veškeré tyto záležitosti
a jmenovitě veškeré školní a s nimi spo-
jené osobní otázky zpracovány byly zemským
výborem jen a výlučně v odboru dotyčné ná-
rodnosti. A v takto vykuchaném zemském vý
boru máme míti — pochybnou — většinu!«
Na konec připojuje dr. Stránský pro
lepší přehlednost ještě obrazee složení nového
sněmu dle posledního sprostředku-
jícího návrhu:
Volební skupina
Čecho
Němec
Stránský
7
article
Češí Němci
Němec
9
article
I. Virilní hlasy
a) biskupů
b) rektorů techniky . ..
II. Velkostatek
(Volba dle soustavy propor-
cionální) . . . . . .
III. Obchodní komory
(Volba dle soustavy propor-
cionální) . . . . ..
IV. Zemědělská rada . s
V. Mésta . . . . . .
VI. Venkovské obce ..
VII. Všeobecná kurie (tak
zvaná pátá)
Celkem . . . -
Kuriátní veto je protikladem principu vět-
šiny a bez většiny není žádný zákonodárný
sbor možný. Toho svědky jsme byli živými na
říšské radě, jež stala se hromadou řvavců, jak
mile Němci prohlásili, že není žádné zásady
majoritní. Nicméně přistoupili jsme zásadně
k jednání o zavedení kuriátního veta, jednak
abychom prokázali svoji ochotu k želanému
smíru, jednak také, abychom dokumentovali, že
se nám nikdy nejednalo a jednati nebude o ně-
jaké znásilnění némecké národnosti.
V Mésta
Němec
10
article
Avšak věci přišli jínak. Němci dali ve svých
požadaveích kompetenci kuriátního veta ta
kový rozsah, že český člověk n
Moravě nemůže nikdy jejich sta-
novisko sdileti a v otázce změny zem
ského volebního řádu a zemského zřízen
chtějí kuriátní veto uděliti také kurii velko-
statku, takže zatarasí každý pokrok politický
i když by se o něm jednou Čechové s Něme
dohodli.
Návrh referenta pro kuriátní veto barone
d' Elverta obsahuje ve příčině kompetence ku-
riátního veta následující ustanovení:
Právo všech tří kurií kodporu.
§ 10. Každá ze tří. kuril může podat
odpor proti usnesením sněmu, kterými by na-
stala změna zemského řádu, řádu volení do
sněmu zemského a přítomného zákona. Tež
může každá ze tří kurií podati odpor proti
zařizení takových voleb ve sněmu, po případě
v kuriích, které by neodpovídaly ustanovením
tohoto zákona.
Právo národních kuril kodporu
§ 11. Kurie německé a české národnost
mohou kromě toho podati odpor
A. Proti usnesením, kterými by změněný
byly následující zákony:
1. Zemský zákon ze dne . . . . . ., jenz
se týče zemské školní rady; *)
Němec
Čecho
Elvert
český člověk můj Morava
11
article
*) Zde jsou míněny ony zákony, o nichž se
má státi shoda a kterými tyto korporace dle národ-
nosti mají býti rozděleny.
2. zemský zákon ze dne . . . . . „, jenž
se týče okresní školní rady;
3. zemský zákon ze dne . . . . ., jenž se
týče zemědělské rady;
4. zemský zákon ze dne . . . . ., jenž se
týče užívání jazyka při úřadech samosprávných
5. zemský zákon ze dne . . . . ., jenžse
týče dle národností rozděleného obstarávání
správy záležitostí školních, pokud tyto spadaj
do působnosti zemského sněmu, pak stanoven
nákladu na vyučovací účely každé z obou ná-
rodností ; *e)
6. zákon ze dne 15. března 1864, jen
obsahuje obecní řád a řád volení v obeích na
Moravě;
7. statut pro zemské hlavní město Brnoz
dne . . . . ., pak zemské zákony, kterými byly
vydány statuty pro města Olomouc, Znojmo,J
hlavu, Uh. Hradiště, Kroměříž . . . .
B. Proti usnesením, kterými:
1. přivoditi by se mělo zřízení učilišť, kter
nejsou školami povinnými, v některé obci, jejíž
zákonné zastupitelstvo by proti tomu odpor po
dalo k zemskému sněmu;
2. kterými by se měly odňati nebo ztenčit
příspěvky, klerě, než zákon tento platnost
nabyl, byly povoleny učilištím státním, zemským
nebo soukromým;
3. kterými by mělo se přivoditi sloučen
nebo rozloučení obel proti vůli zákonného za
stupitelstva alespoň jedné z obcí zúčastněných
C. Proti usnesením, která by se snad
hodlala učiniti v příčině vydání zákona, jenž se
týče okresních zastupitelstev, a v případě, že
by tato byla uzákoněna, proli usnesením, kterým
by takovýlo zákon měl býti změněn.
I samému baronu Chlumeckému je návrh
shora uvedený silným tabákem a on
viděl se nucena dotyčně dvou v kompetenci vet
spadajícíoh předmětů podati zproštředkujieí
návrh.
Chlumecký
Morava
Olomouc
Znojmo
Uh
Kroměříž
12
article
Z Brna, 5. srpna.
(Telel. zpr. »Nár. Listů.-)
Na schůzi voličů v Jevíčku posl. dr
Žáček v sobotu pojednal opětně o mo
ravské akci vyrovnávací. — Z řeč
jeho zasluhují pozoru tato místa:
Vzhledem ke změně volebního řádu zem
ského, že žádali jsme v elaborátu mém, aby
poslanci českého lidu měli na sněmě sami
o sobě většinu, jakož vyplývá to spravedlivěz
počtu a postavení našeho v této zemi — vy
jednávání o přiznání většiny takové s končil
však bezůspěšně. Namítnuto nám
že jako v jiných zemích této poloviny říše velko
statek má zaručeno vynikajíci postavení
a jako že tam nikde ještě nebylo zkráceno an
odstraněno, a jako že dále ani Čechově v krá
lovství nemaji většiny bez velkostatku, aniž
Němci na snémě našem bez něho, také pr
nás nelze zásadného převratu způ
sobiti a zastoupení velkostatku jako velko
statku zkrátiti. Přiznána nám jen e ventuáln
většina se zástupei konservativního velko-
statku, a jakkoli ani tu není věc definitivné
ujednána, přece dle pravdy uvádím, že řekli
jsme na nabídku onu, nebude li počet konserva-
tivních velkostatkářů v poměru k nám příliš
velký, t. j. nebude-li se budoucí počet s amýeh
poslanců českého lidu přílišn
o dchylovati od nadpoloviční vět
šiny, že pak za jistých jiných ještě okolnost
mohli bychom projeviti svůj souhlas s arran-
gementem takovým .-
Ale tu namítá se nám, že to učiniti ne-
smíme a že jen takovou opravu volebního řádu
zemského smíme přijati, která by poslanc ům
českého lidu samým o sobě za-
ručovala většinu náležitou a ne
stane-li se to, třeba se rozejit. Ale dnes neběž
o to, rozhodovat mezi »buď — anebo« —
dnes neběží o to, chtit buďlo většinu česko-
velkostatkářskou, anebo česko-lidovou — dnes
ta prvá se nám nabízí, ta druhá však jest in
parlibus infidelium — a tu arci politik reální.
Čechův
Němec
Brno
Jevíčko
13
article
národa svého a jeho zájmů obhájee opravdový
nehledící na přízeň či nepřízeň chvilkových
strannických chtíčů, zcela jinak o věci mus
souditi ..
Jeden list se ozval: »Zaveďte všeobecné
rovné hlasovací právo, zrušte volební privilej
velkostatku a máte ohromnou většínu na sněmu
hned!« Ale to není rada, to není prostředek
nýbrž také jen opět — cíl. Jak to jen zavést
jak to jen zrušit — o to běži! Kdyby závisel
to pouze od našeho chtění, už čtyřieet let mohl
jsme míti zdreující většinu na sněmu, my po-
slanci českého lidu, bez konservativních velko
statkářů, bez ústupků, bez »smiřovaček« —
a také v Čechách by to podobně už mohli míti —
ale to přece pro opravdové intelligenty nen
snesitelnou řečí. (Souhlas.) Či myslíte, že císni
k vůli vám zruší velkostatkářskou privilej oktro-
jírkou?
Čechy
14
article
A když nebude oktrojírky, tu musí být
o tom sněmovní jednání — a tu přece pro
každého, kdo zřízení naše zemské zná —
a kdo o našich moravských věcech tonem tak
kantorujíeím se vyslovuje, měl by je přece
znát — jest zřejmo, že máme zde jako v Če-
chách atd. platné veto kvalifikované většiny.
a že ta čtvrtina poslanců vždycky by se našla,
která by takové změny odehodem zamezila —
nemluvě ani o tom, že ti, proti kterým změny
ty by příkře čelily, nyní i pro dohlednou bu-
douenosť, dojde-li k boji, mají a budou i na-
dále míti většinu na sněmu. Bohužel jest tomu
tak, přátelé — já se z toho nikterak ne-
těším — mně by bylo dojista nepoměrně mi-
lejší, kdyby pání Pražané měli pravdu, a ni-
koliv já — takové porážky velmi rád byeh
oželil i celého sebe bych milerád za ni obě
toval — — ale pravda jest pravda, skutečnost
jest skutečnost.
S jistého místa řeklo se, že kdybychom
mohli doefliti podobné většiny jako na sněmě
českém, mohli by si to vysvětliti a souhlasiti.
— ale my prý za slabší většinu poskytnouti
chceme- národním odpůrcům svým veto tak
rozsáhlé, že by tím — jak už dříve naznačeno
— nespravedlivý německý Besiztstand zabezpečen
byl na věčné časy, a národní vývoj náš další
na vždy zadržán. Tvrzení toto však v této své
přehnanosti není pravdivo, ani co se týče něme-
ckých požadavkův samých. Ani ta německá
zvůle a nenasytnost nežádá toho, aby pro bu-
**) Mlá se za to, že dojde ke shodě ve pří
čině této.
Pražan
15
article
doucnost vše, co národně a osvětově potřebu-
jeme, vázáno bylo na souhlas německý. A my
sami na pranic tak obmezujícího nepřistoupilia
nepřistoupíme. Veto, pokud by snad bylo přija-
telno, nemůže sahati dále, než platí fakticky
dnes na základě ustanovení zemského zřízení
o nutné většině kvalifikované při návrzích na
změnu zemského zřízení a zemského volebního
řádu. Veto tedy pro vyrovnávací zákony v tomto
smyslu lze povoliti, ježto na daném slavu věc
nemění se tím nic in peius.
Namlouváli se však kýmkoli, že chtěl
připustiti veto, které by veškeren národní vývo
další na Moravě zamezovalo, jak školský, tal
obecní, tak aby vše to odkázáno bylo na mi-
lost a nemilost odpůrců, tu námitka a výtka
taková naprosto jest vymyšlena.
Jest pravda, Němci žádali, že kromě ško
povinných, t. j. obecných, nesmí býti v žádn
obci zřízena škola vyšší (střední, odborná atd.
proti vůli příslušného obecního zastupitelstv
Jest pochopitelno, že Němci to chtěli — jiste
obavy jejich ženou je i k takovým přílišno
stem — my však ihned a nečekajíce teprve
posthumních rad, postulát ten jako zhola n
přijatelný jsme odmítli, poněvadž jest nespra
vedlivý a nerozumný, příče se přirozeným po
měrům a potřebám.
My, jak řečeno, nejsme proti vetu veskrze —
jest to obranná zbraň dvousečná — a jakože my
ehceme míti zaručeným nerušený pokrok svůj-
tak ani jim záruk stejných odpirati nemůžem
a nemíníme. Proto také řekli jsme, že na při
klad středních jejich a podobných škol prot
jejich vůli nikdy bychom po nastalém vyrovnán
o své újmě nezrušovali, vždyť každá škola trvá
jen potud, pokud jsou pro ni dány přirozené
podmínky a proti souchotinám není léku.
Němec
Morava
16
article
Nemůžeme nikterak a za žádnou cenu při
stoupiti na zmíněnou už žádost, aby zřizování
středních a jiných vyšších škol záviseti měle
od vůle a zvůle toho kterého obecního zastu
pitelstva.
Jakým způsobem by tedy pokrok náš ná-
rodní za takových okolností novou úpravou po-
měrů měl býti zamezován a hacen, nevím,
tím méně, jak by to mělo zhoršiti stav dnešní,
kdy v potřebách svých školských odkázáni jsme
na německé okresní školní rady, na německou
zemskou školní radu, na německý zemský
výbor a německý zemský sněm! O tom pro
nésti soud ponechávám klidně celé veřejnosti.
Vzhledem k tomuto stavu věci, přátelé
velectění, mohu vysloviti jen důtklivé přání, aby
nedala se z pokusu vyrovnávacího u nás věc
politického strannictví.
Mohu jen raditi: Setrvejme v poradách vy-
rovnacích, vynasnažme se se své strany upřímn
o jejich zdar, ohledně pak Němeů vyčkejme
co sami udělají, co přiznají nám či nepřiznaj
z práv, na něž plný nárok máme
Myslíli kdo, že rozbitím akce nynější po
měry naše by se zlepšily, tu pro naději takovou
podstatných příznaků nevidím žádných. Ne z ně-
jaké malomyslnosti, která byla a jest mne vůbee
daleka, říci musím naopak, že na to, co snad
nyni můžeme získati — pravím snad, poněvadž
némecký souhlas není nikterak ještě jistý —
za změněných, za rozvrácených poměrů několik
aspoň let musili bychom čekati a namáhavě oto
usilovati
17
article
Otevření trati Čerčany—Kácov.
Otevření trati Čerčany—Kácov.
Počátkem dvacátého století otevírá se Sá
zava světu. Kus českého kraje plného krás
lesů, kus kraje s bohatými vodními silami, su-
rovinami a četnými nevyužitými silami pracov-
ními, kus kraje stvořeného pro letní zátiší
pro rozvoj průmyslu, v poblíží hlavního města
a v bezprostředním sousedství k průmyslovému
severovýchodu. Nelze těžko určiti, jak asi bude
souditi o tomto opozděném činu národní ho-
spodář budoucna — nám však vinu toho ne-
přičte. Co práce bylo třeba, co námahy,c
úsilí, co bylo nutno překonati překážek nez
došlo k uskutečnění věci, která by se rozuměl
sama sebou v každém jiném státě, kterému jen
poněkud není hospodářský rozvoj lhostejným —
ale zase ta stará pohádka: šlo o kus če-
ského kraje. A tak stalo se jako obyčejně
dlouho se uvažovalo, jednalo a konec kone
musili jsme si pomoci sami.
Královstvi české svými slabým
finančními silami vykonalo toto dílo hospodář
ského významu nemalého a jen jemu m
Sázava co děkovati, jemu a intere-
sentům. Pomoc státu byla minimální a
tu za přímo ubohý příspěvek 8% nadiktovalsi
stát podmínky, které v nejednom směru víc
vadí, než mohou vůbec kdy i státu prospěui
Historie samechovského nádraží, polože-
ného uprostřed liduprázdného obvodu, vyzbroje
ného vodní stanicí pro 72 parních strojů, vy
stavěného nákladem 160.000 K z důvodů »stra-
tegických« mluví za celé řady jiných fakt. Ale
k čemu kaliti radostnou jinak udalost
Sázava dostala druhý díl své tratě a n
třetím (Kácov-Světlá) se brzy začne pracovati. Za-
kopaná hřivna vyhrabána a čeká, abychom ji vy-
užili. Čeká na zúrodňujíeí působon
českého kapitálu a české práce.
Čerčany
Kácov
Sázava
18
article
Zde vzcházejí nám nové povinnosti. Otevřel
jsme si Sázavu, zachovejme její síly, její bohat-
ství a její krásy pro sebe. Toť úkol nejbliž-
šího budouena. Další dá splavněné Labe a kana-
lisovaná Vltava.
Včera v ponděli o půl deváté vyjel prvý
vlak z Čerčan po nové trati. Ozdoben vez
oficiální hosty. Zemský výbor vyslal pp. vrchního
inženýra Pražáka, inženýra Rudyše, revi-
denta Valentu, dostavil se poslanec dr
Fořt, místodržitelství zastupoval místodržitelsk
rada bar. Heinold, státní dráhu pp. vrchn
inženýr cís. rada Kopista, vrchní reviden
Guber, vrchní komisař Talpa a adjunkt
Pokorný, za interesenty účastnili se pp. kon-
cesionář F. hr. Šternberg, majitelka panst
sázavského pí. Schwarzová se svým synem,
vrchní inženýr Hauser, inženýr Stuchl
majitel skláren Kavalír, notář Sláma, po
slanec Prokůpek a j. V prvé stanici Po
dubi uvítán vlak starostou panem Strejč
kem, jemuž poděkoval pan hr. Šternberg-
Na nádraží koceradském pozdravení účast-
níci prvé jizdy starostou panem Kopřivou
a vrchním správcem panem Veselým, jimž
odpověděl opětně pan koncesionář dráhy. »Vojen-
ská« stanice samechovská valného uvítání nepři-
chystala, vojska v ní nebylo a jiných nadšenců
nenalezlo se vůbec. Mimo zastávku P is ko
Rudyš
Valent
Heinold
Kopista
Pokorná
Šternberg
Schwarzová
Hauser
Stuchl
Kavalír
Prokůpek
Strejč
Kopřiva
Veselá
Sázava
Vltava
Čerčany
Šternberg
doktor Fořt
19
article
čely vjel vlak na nádraží sázavské. Sázava
se k uvítání pěkně připravila. Nádraží přeplněno
bylo místními spolky a obyvatelstvem a celým
tím přijetím vanul duch takové srdečnosti a roz
tomilosti, že jen neradi jsme po chvíli určeno
opouštěli stanici, z které se nám rozvíral po
hled na kout, jakých v Čechách málo, Starosta
okresní p. Kohora a p. městský tajemníl
Stránský uvitali v čele zástupců samosprávy
účastníky prvé jízdy. Památce zasloužilého pra-
covníka, zemřelého p. B. Sch warze, majitele
velkostatku sázavského, dostalo se zde vřelé
a jistě povinné vzpominky. V Převlakác
uvítal prvý vlak starosta p. Jůza, ve Štern
bergu, který se ladně vyzdobil, starosta pan
Fořt a na poslední stanici, Kácově, říd. učite
p. Klima. Řečníkům odpovídal hr. Štern-
berg a míst. rada bar. Heino ld.
Byla to krásná cesta po břehu Sázavy, již
nová trať nikde téměř neopouští, údolím vroube-
ným lesy, vonícím lukami a okouzlujíeím svým
půvaby. Každou chvíli nová scenerie a každá
svého zvláštního rázu, sytá a plná a při tom
tak úchvatná. Hláska, Stará Dubá, Pirk-
štejn, Šternberg černají se z lesů, pa
mátky staré slávy české, prvé tři v zříceninách
poslední zachovaný a obývaný. A tak byste nej
raději opustili vlak a zatoulali se hluboko d
těch Iesů, šli údolím a stráněmi, z nichž vane
sila a klid. A přece tak dlouho opuštěn ten ku
českého ráje. Snad nyní bude lépe.
Průmyslu zde velmi málo. V Čtyřko
lech pp. Čížek a Landa postavili novou továrnu
v Sázavě p. Kavalír své světoznámé sklárny
zdokonaluje a rozšiřuje, po stráních několik pil
několik lihovarů a pivovarů, a jsme
hotovi. A zatím po Sázavě odvážejí nám n
vorech naše dřiví do továren německých . ..
Stránský
Jůza
Štern
Fořt
Klim
Šternberg
Landa
Sázava
Čechy
Kácov
Hláska
Stará Dubá
Pirk
20
article
Vracíme se z Kácova do Sternbergu
Hr. Šternberg pozval sem účastníky do své
elegantní restaurace na oběd. Víídný hostitel na
krásném místě. S terassy, na níž sedíme, roze-
vírá se nevylíčitelný pohled na Šternberg, který
na skále tu ční. Mnohé na něm čas zničil.
mnohý rázovitý pavlán strhl, ale přece jen stoj
tu hrad zachován a pevný. Jeho majitel předse-
vezme nyní dosti značné práce restaurační.
Ve veselé náladě minul oběd. Krásná jízda
a milé uvítání rozehřálo hosty, sblížilo je, hudb
doplňovala hluk zábavy. Přípitky zahájil hr.
Šternberg. Vzpomíná pracovníků na tomto
díle, kterým stala se Sázava přístupnou světu.
Hr. Šternberg a p. B. Schwarz nedočkali se
této chvile, kdy jich dílo korunováno výsled-
kem. Nalozli ve svých snabách hojně podporo-
vatelů, kteři jim porozuměli a ve šlépejích jich
pokračovali. Těm platí dík. Dnes došli cíle.
Šternberg
Schwarz
Kácov
Sternberg Hradec
Hradec
21
article
Význam dnešního dne jest veliký a hlu-
boký. Mnoho zásluh přísluší vládě, zvláště však
zemskému výboru u interessentům. Nechť jieh
práce nese hojné ovoce. Přípitkem císaři řečnik
končí. Benešovský okr. hejtman Heinz vzpo-
míná arcivévody Františka Ferdinanda z Este.
jemuž připíjí. Místodržitelský rada bar. H e-
nold přeje si, by dnešní den byl počátkem
nově, šťastné doby pro Sázavu. Kéž nová trao
povznese zdejší průmysl a obchod, nechť jim
dá nové vzpruhy a nové podněty. Budoucí po-
kolení s díkem a láskou vzpomenou těch, kteř
dnes tak obětavě pracovali. Jim připijí, jieh
práci záslužné a vlastenecké. Cís. rada K-
pista vzpomíná práce těch, kteří stavěli no-
vou trať. Bylo jim překonati mnoho překážek
úskali. Učinili tak čestně. Jim a hr. Šternber
govi platí jeho připitek. Hr. Šternberg dě-
kuje. Učinil, seč jeho síly stačily, z lásky k vla-
sti. Sděluje telegramy zemského maršálk
kn. Lobkovice, sekč. předn. Wurm-
bra nda, hejtmana Kostky a řed. J. Ve-
selého. Účastníky jízdy zaslány telegramy
kabinetní kanceláři císařově, zemskému maršál-
kovi a ministru Wittkovi. Hostiny účastnili se
vedle účastníků jízdy zástupci všech interesso-
vaných obcí a okresů.
Heinz
František Ferdinand
Jim
Šternberg
Lobkovic
Wurm
Wittek
Est
H e
Sázava
Hradec
22
article
Po veselé zábavě vracíme se zpět. Kra
září odpoledním sluncem a na různých stanicíeh
loučíme se s účastníky. Bylo jich hojně, jiek
jmen nelze nám ani vyčísti, měli tolik srdeč
nosti a pozornosti a tolik porozumění pro práci
budouena. Kéž úmysly radostné chvíle nevy-
vanoul
Trať stavéna vzorně. Její stavba nebyla
lehkým ořiškem. Až do Sázavy zapadaly skály
které bylo nutno proraziti, četně průkopů bylo
třeba. Tim větší zásluha. Podnikatel p. O. Ž-
vocký odnáši si odtud skutečnou zásluhu
s ním jeho spolupracovníci. Zemský výbor vy
slal sem k práci pp. inž. Pražáka, Ru
dyše, Mladějovského, Ponce
Getlera. Spolupracovníky p. Živockého byli
pp. inž. Hauser, Plucha, Havelka.
Stuchl a Henych.
Ale bez ostudy přece jen nezůstalo-
Vzpomínám na ni jen nerad, ale nemohu přece
jen mlčky ji přejíti. Pan uč. Klíma ji při-
pravil ve své řeči na stanici kácovské. Na
stavbu dráhy přispěla země 72 proc., vláda
8 proc. a ostatním interessenti. Na poslední
stanici neměl řečník občanstva a samosprávy
pro král. české ani slova, za to vzpo-
mínal »moudré vlády« a pod. Byl to
trapný dojem, dojem ostudy. Mohl býti ušetřen
i Kácovu i našemu samostatnostnímu horování.
kdyby — inu — kdyby bylo více probuzení
méně — — Místodržitel hr. Thun to kdys
řekll
O Ž
Ing
Ponec Getler
Živocký
Hauser
Havelka
Stuchl
Henych
učit
Klím
Thun
Sázava
Pražák
Kácov
23
article
Válčení s Čínou-
Válčení s Čínou-
Telegramy,
Z Londýna, 5. srpna. (C.-B.) Dle »Ti
mesů« hodlá Francie vystavěti železnici z Pa
otinu do Tjencinu a to za souhlasu Číny neh
bez něho.
Z Pelina, 5. srpna. (C.B.) Přípravy k o
chodu cizího vojska z Pekina budí roztrpčen
v cizím obyvatelstvu. Toto poukazuje k tomu
že Číňané počínají si opět nevlídně a že dle
starého zvyku již opět cizincům po ulicíeh
spílají.
Číňan
Čína
Londýn
Francie
Pelin
24
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Telegramy.
Z Brusselu, 5. srpna. (Zvl. tel. »N. Le
Dle zpráv z transvaalského vy
jest celé severn
slanectva
odboji proti Angl
Kapskov
čanů m.
Burský generál Kruitzinge
ovládá, dle těchže zpráv, okoli
Kimberleye.
Z Brusselu, 5. srpna. (Zvl. tel. »N. L.-)
Ve schůzi výkonného výboru, konané za před-
sednictví Krü'grova, usneseno zaslati pro-
testní notu do Londýna proti použiván
Kafrů ve válce proti Burům. Z-
stane-li prolest bez výsledku, sáhne se k nej-
ostřejším repressáliím.
Kruitzinge
Bur
Brusel
Anglie
Londýn
25
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Koloman Szell.
Z Vídně, 5. července. Uherský mini-
sterský předseda Koloman Szell přibyl
dnes sem na své cestě k císaři do Išlu.
Volby v Srbsku.
Z Bělehradu, 5. srpna. (Zvl. telegr.)
Dle zpráv zvoleno bylo 88 dosavadních stou-
penců vládních, mezi nimi 76 radikalů, dále
4 neodvislí radikálové a 7 liberálů. Ve čty-
rech okresích konají se užší volby mezi pří-
vržencem vládním a neodvislými radikály.
Tak i v Bělehradě. V těchto okresích docí-
lili kandidáti neodvislých radikálů dílem po-
měrné většiny, dílem velmi silných menšin,
čímž také obdrželi 7 mandátů liberálové,
jejichž počet hlasů v poměru k lonským
volbám vzrostl. Zvolení liberálové patří oppo-
siční frakci Avakumovičově a Ribarcově.
Z Bělehradu, 5. srpna. (Zvl, telegr.)
Volby, při nichž bylo zvoleno 88 stoupenců
vlády, jsou tím významny, že v nich byl
patrna roztržka mezi radikály, poprvé o
vzniku radikální strany stáli proti sobě čle-
nové její. Neodvislí radikálové málem byli
by dosáhli ve 4 srbských okresích většiny
naprosté.
č. Z Bělehradu, 5. srpna. V běle-
hradském okresu dostali neodvislí radikálové
4127, vládní radikálové 3676 hlasů, v po-
drinském prví 5626, druzí 5377 hlasů, v se-
mendrijském prví 4190 a druzi 4727 hlasů.
Szell
Vídeň
Išlu
Srbsko
Bělehrad
26
article
Bude záviseti od liberálních menšin, budou-li
míti neodvislí při užších volbách úspěch.
V Šabci a Prokuplji zvoleni byli liberalové
absolutní většinou. V Niši Avakumovič
podlehl, prošel ale v kráji vranském; Riba-
rac zvolen v Požarevci. V negotinském kraji
zvolen býv. předseda ministerstva dr. Velj-
kovič, jenž při sňatku krále Alexandra úřadu
toho se zřekl.
Z Bělehradu, 5. srpna. (C.-B.) Dle
dalších zpráv o výsledku voleb musí se vy-
konati užší volba kromě v Bělehradě av
krajích bělehradském, valjevském, semen-
drijském a podrinském také v kraji užickém
a to mezi vládními a neodvislými radikály.
Až dosud zvoleni 84 stoupenci vlády, z nichž
71 radíkál, dále 6 liberálů a 3 neodvislí
radikálové. 38 mandátů musí býti vybojo-
váno v užších volbách.
Sjezd bulharských socialistů.
s. Ze Sofie, 5. srpna. Dnes byl za-
hájen v Plevně sjezd socialistů. Mezi účast-
níky jest mnoho bulharských učitelů.
Nejstarší poslancc anglické dolní
sněmovny.
Z Loudýna, 5. srpna. William Beach,
jenž zván byl všeobecně »otcem anglického
parlamentu«, upadnuv v pátek z drožky,
zemřel včera následkem utrpěného zranění.
Stár byl 75 let; ve sněmovně zasedal za
hampshirský volební okres již od r. 1857.
Hlásil se ke konservativcům.
Nedostatky anglického loďstva.
w. Z Londýna, 5. srpna. Admiralita
rozhodla se ihned po skončení manévrů lod-
ních rozmnožiti středomořské
loďstvo o několik torpedoborců.
Jest to následek nedávného listu Besafordova
o nedostatcích tohoto loďstva.
Velj
Alexandr
William beach
Šabac
Niš
Bělehrad
Sofie
Londýn
dolní sněmovna
27
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Berlína do Pešti.
Z Pešti, 5. srpna. (C.-B.) Německý
vyslanec ve Vídni kn. Eulenburg telegra-
foval z Vídně ministrpresidentu Szellovi:
Německý císař mi uložil, bych V. Excellenci
vyslovil upřímnou jeho soustrasť nad úmrtím
Szilagyia. Císař zná velikost ztráty, která
stihla vaši vlasť.« Vyslanec připojuje vlastní
projev soustrasti a končí: »Nezapomenu
nikdy vznešeného ducha nezapomenutelného
vašeho krajana.«
Spor Francie s Tureckem.
Z Paříže, 5. srpna. (C.-B.) »Tempse
zvěděl prý, že v ministerstvu zahraničných
věcí uvažuje se o návrhu francouzského vy-
slance v Cařihradě, aby on sám následkem
nesnází, činěných Portou v otázce dok a ná-
břeží byl odvolán a tureckému vy-
slanci v Paříži Munirovi aby
byly pověřovací listiny jeho
doručeny.
Crispi.
a. Z Říma, 5. srpna. Crispí strávil
celý včerejšek na loži, nemoha tělem vůbec
vládnouti, ale jsa při plném vědomí. Večer
žádal, aby posunuli postel jeho před balkon,
aby mohl uzříti ještě jednou západ slunce.
Z Neapole, 5. srpna. (C.-B.) Dle bulle-
tinu, vydaného dnes o 5. hod. odpol., jest
stav Crispův nezměněný.
Z Neapole, 5. srpna. (C. - B.) Noe
ztrávil Crispi nepokojně. Slabosti srdce
velmi přibylo.
Vévoda Orleauský.
Ze Saigonu, 5. srpna. Zlepšení ve
stavu prince Jindřicha Orleanského potrvalo.
Jest nyní naděje, že lékaři prince při životu
zachovají.
Na pomezí černohorském.
Z Cetyně, 5. srpna. (C.-B.) Náčelníci
okresu Plava a Gusinye usnesli se v souhlasu
s náčelníkem černohorských pohraničních
okresů dovoliti návrat lidem do hor uprch-
lým. 150 osob bylo doprovoděno do svých
osad.
Stávka učitelův.
D. Z Tridentu, 5. srpna. Zdejší orgán
učitelský »Didaskalie« hrozí stávkou učitelův
obecných škol, nebudou-li brzy zlepšeny
finanční poměry jejich.
Temps
Crispi
Crispův
Noe
Orleauský
Orleanský
Berlín
Pešť
Vídeň
Francie
Turecko
Paříž
Cařihrad
Řím
Neapol
Saigon
Cetyně
Trident