1
masthead
19. července 1905.
2
masthead
Přílohha „Národních Listů
5
article
Výtvarné uměni.
Výtvarné uměni.
Konec výstav?
= Nepochybně že dnes skončí výstava
Jos. Mánesa deficitem. Za pět týdnů neobjevilo
se tolik lidí u pokladny, aby jejich vstupné
aspoň nahradilo a krylo výdaje s výstavou spo-
jené. A to výdaje nikterak veliké, nejméně pak
přebnané. Odhaduji, že výlohy na výstavu děl
J. Mánesa patří vůbec k nejmenším ze všech
dosavadních výstav »Manesa«. Mám po ruce
pouze statistiku návštěvy prvních dvou týdnů
ta je nanejvýše bědná: denně průměrně 32 ná-
vštěvníků, nejméně 15, nejvíce 66, úhrnem 477,
z nichž třetina platila snížené vstupné, To jsou
krutá čísla, zahanbující, ponížující, skličující.
Pochybují, že se později zlepšila, spíše tuším,
že ještě poklesla. Namítne se: doba roční byla
příliš pokročilá; Praha je na venkově. Jenomz
malé části lze to bráti za omluvu. Prostá letní
statistika obyvatelstva pražského by ukázala, že
těch několik set se rekrutovalo přece jen ze
statisíc.
Ten nepatrný počet návštěvníků, to že je
všechna uměnímilovná obec pražská ? Ta hrstečka
lidí, to že jsou všichni naši ctitelé genia Máne-
sova? Tito entusiasti (a kdož vl, zda všichní
jsou entusiasty !) jsou tedy jediní, jimž jméno
Mánes není prázdným zvukem, dobré jen ten-
kráte, kdy se vůči světu bíjeme hrdě v prsa
chlubivě honosíme rázovilosti a velikostí svých
umělcu?
Všichní jsme mysleli, že právě fato výstava
a v tento čas nese si záruku zdaru už ve vinku.
Mánes
J Mánes
Praha
6
article
Kterak jsme se mýlili ! Všechno zklamalo. Nie
tu neplatí, že v jednomyslném soudu našich
nejlepších duchů stojí Josef Mánes jako geniáln
zjev celého devatenáctého stoleli, že vlastně te-
prve jím zahajuje se nová řada velkých, sil-
ných a vzletných umělců, že jeho nádherné
umění stalo se zároveň směrodatným pokolením
následujícím. Což není ani piety ani úcty k těm,
kteří národu svému nejrudější krev svého srdce
v oběť přinesli? Nic tu neplatilo, že obsah vý
stavy podoben je kouzelné zahradě, plné nád-
herných a sálavých květů, s kouzelným vzdu-
chem a sladkou vůní. Zcela pochybené byly na-
děje, kladeně v to, že v pavillonu pod Petřinem
budou poprve a snad mnohé i naposled vysta-
vené na veřejný podiv v hojnosti práce Máne-
sovy, dosud žárlivě střežené jejich majiteli. Co
na příklad p. Vojt. ryt. Lanna takořka k uetění
památky svého přítele zapůjčil, neopustilo dosud
ani jednou portefeuille jeho sbírek evropské pro-
slulosti. Hrabě Silva Tarouca poslal z Čech nej-
krásnější kusy ze všeho, co tam jak relikvie
chovají, v zámku, v místě, kde dosud dlí duch Jos.
Mánesa, kde po dvacet let v štěstí i duševn
tísni žil, zářil a okříval. Jsou na výstavě portrely
a obrazy, jež dosud se stěn rodinných pokojů
nebyly nikdy sňaty, a nejednou vrcholná díla
mistrova.
To všechno bylo marné. Marně pracovali
obětavě a horlivě ve výstavním výboru » Mánesa«.
marně se rozehrála hymnicky všechna péra ča-
sopisecké kritiky, marně připravovali jsme do
sud půdu a vykládali a demonstrovali velikost
a význam umění Mánesova. Všechen výsledek
je vyjádřen v oné statistice a v onom účetním
závěru, který krev vhání do tváří.
Mánes
Lanna
Tarouca
Mánesův
Čechy
kouzelný zahradit
7
article
Co se to jen děje? Je tu ale přece jedna
věc utěšující, arci smutně utěšující. Osud vý-
stavy Jos. Mánesa není jediným svého druhu
u nás. Všechny podniky uměleckých výstav-
dříve nebo později došly k takovým koncům
i ty, které s horlivostí byly vedeny, s láskou
pěstovány, rozumně řízeny a s obětmi udržo-
vány. Kdyby »Mánes« uveřejnil bilanci všech
svých dosavadních osmi výstav — a byly to
nejkrásnější a nejzajímavější minulého pětiletí —
dověděli bychom se o veliké obětavosti, zoufalé
téměř námaze a o přesmutných výsledeích, tak
ukrutných, že všechno výstavní podnikání spolku
je blizko svého zakrvácení. Jednota výtvarných
umělců se snad z bídného účelního závěru své
nejinteresantnější výstavy ruských Peredvižníků
dosud nevzpamatovala. Umělecká beseda dávno
se už neodvažuje na jiné výstavy nežli své
trhové vánoční. F. Topič zavřel svoje výstavy,
nucen následovati v tom Wiesnerovu » Galerii
Ruch«. Krasoumná jednota, tísněna finančně
i místně, vzdává se už naděje, že své výroční
výslavy nadále udrží, a tak vlastně nejsme přília
vzdáleni té chvíle, kdy půlmillionová Praha bude
bez uměleckých výstav vůbec. Ovšem, podle
všeho si po nich ani nezasteskne.
Mánes
Wiesnerův
Praha
Galerius ruch
8
article
Je to stav dobrý a zdravý? Máme přijmout
tuto úžasnou lhostejnost obecenstva vůči umění
za přirozenou jeho vlastnost, kterou netřebaa
neslušno měnit? Nikoliv. Dobře víme, že touto
indolencí prohřešuje se naše společnost na vý-
znamném kuse všeho kulturního programua
konání národa a že zároveň sama sebe ochu-
zuje a olupuje o možnost nejkrásnějších a nej-
ušlechtilejších sensací. Umělecké výstavy umě-
lecky řízené jsou instilucí, kterou dnes v umě-
lecké kultuře dobře nemůžeme postrádati ; jsou
jedním z oněch bodů, kde se veřejnost s umě-
ním, s novými produkty, přímo stýká. Zde je
místo, kde se požadavky s nabídkami setkávají
a vyrovnávají, zde je stálá škola umělecké vý-
chovy a v těchto místech přecházi nejsnáze
umělecké dílo z ruky původcovy v soukromý
majetek toho, jehož vnitřní struny dovedlo ro-
zehrát. Ve výstavách »Mánesa« poslední dobou
dostalo se zároveň Praze, v nevelkých, ale za
Mánes
Praha
9
article
tím přiměřených rozměrech, exposic ryze umě-
leckých tendencí a aspirací; v novém pavilonu,
pěkně spořádaném, nalezli jsme vybrané poučení
a požitky cizích umění, jaké v millionových
městech nám asi záviděli; v družině »Mánesa«
jsou přese všechny pohromy stále pracovití
nadšenci s novými plány a programy, o jichž
prospěšnosti, zajímavosti a důležitosti je zbytečno
široce vykládat. Tak, co se zdá na první po-
hled záležitostí spolkovou, je vážnou afférou
vší intelligence a vší veřejnosti. Než jako tato
veřejnost široká a bezejmenná ukazuje se stále
ještě netečnou a lhostejnou, tak i její represen-
tace v autonomii města, země a jinde neuvažo
vala dosud, není-li její povinností instituci umě-
leckých výstav pro vrstvy, jež zastupuje, za-
chovati, zabezpečiti a o její zdárný vývin se
postarati. Zatím se takové pozornosti a moráln
hmotné pomoci se strany země a města těší jen
divadlo. Ze všech umění takořka samo jediné.
Za to však hned měrou zajisté imponujíeí.
Mánes
10
article
Ostatní umění, živá, produkující, ne pouze mu-
seálná a antikvární přicházejí zkrátka anebo
docela na prázdno. Zajisté že zem i město
nesly náklad na nejeden velký umělecký podnik
vždycky rázu monumentálního. Jím slouží sobě
i umění. Ale jak vidět, jsou tu mimo tato re-
presentační díla ještě jiná kolbiště uměleckýeh
snah a tvoření, jež nesmějí zarůsti travou. Sněm
to před léty uznal, když uslanovil dvacetitisícovou
položku na zakupování moderních dél uměle-
ckých, jenom že dosud nebylo ani haléře zní
vydáno. Upadla v zapomenuli a snad se docel
už ztratila.
Myslím však, že by v záležitostech uměle
ckých mělo být pamatováno nejen na umělce,
ale i na obecenstvo. Jestliže slát a země starají
se o četný dorost umělecký, nemohou se docela
nestarati o půdu umění příznivou, to jesto
obecenstvo, o probuzeni jeho vkusu a umělecké
potřeby, o jejich sesílení, rozšíření a zmohutnění.
I to se chápe a provádí. Umělecké galerie,
umění v museích je předmětem jejich pravi
delné a pozorné péče a výdatné finanční pod-
pory. Avšak dobrá umělecká výstava v pravidel
ném chodu, distingovaném výběru, s uměleckým
horizonty může být aspoň rovnocennou institue
poučnou, vzdělávací a výchovnou jako kterékol
museum. Nad to má výhodu větší hybnosti,
rozmanitosti a časovosti. To jinde dobře vidl
Výstavy v Mnichově, Paříži, Benátkách, Berlíně
dříve nežli vstoupí v živol, mají velké příspěvky
z pokladny státní, města a země zabezpečeny
V Praze k tomu dosud nedošlo. Spíše pravý
opak se stal, neboť ani pouhě místo k malé
výstavní budově nebylo dosud věnováno. Coto
stálo námahy, pochůzek, horleni, nežli bylo na
krátko jen zapůjčeno! Naše venkovská města
chápou lépe svoje povinnosti a úkoly nežli Praha.
Mnichov
Paříž
Benátky
Berlín
Praha
11
article
Žádají si zvláštních uměleckých výslav a neroz-
pakují se hmotně se o ně postarati. Někdy
nesou náklad instalační, jindy garantují kupní
sumy. Země, Praha, finanční ústavy musí jednou
se státi přístupnými této záležitosti. Nejde o ně
jaký soukromý podnik, nýbrž o věc duševního
blahobytu vší společnosti. Instituce výstav mo
derního umění určitých programů a spolehlivého
vedení musí být trvale zabezpečena. Prováděeí
sily jsou zde a zkoušky ze své zdatnosti složily
několikrát před našima očima s vyznamenáním.
Je třeba jen zbaviti je finančních obětl
strachů. Je to povinností příslušných korporací,
aby tak učinily, je povinnosti jejich, aby se
také jednou soustavně a reformně zabývaly umě-
leckou politikou. Ve vlastním našem zájmu
kulturním máme právo na nich to žádati.
Karel B. Mádl.
Mádl
Praha
12
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
O volbě povolání.
Několik statí pro rodiče
První pravidlo u volbě povolání: Milé za-
městnání staniž se životním povo-
láním, předpokládá samo sebou, že rodiče
dětem svým záležitost tu řádně objasní.
Řekne-li na př. syn: „Chci studovati pří-
rodní vědy“, otec mu vysvětlí: „Od pří-
rodních věd nemůžeš býti živ; ty nejsou po-
voláním, obchodem. Musiš tedy bud býti profes-
sorem, nebo učitelem silozpytu, přírodopisu na
nějaké vyšší škole, nebo lučebníkem, lékařem,
ředitelem, konservátorem přírodopisného musen;
musíš něco dělati, za co se dostává plat,
studovati pro sebe neživí.“
Tak uč dítě voliti si povolání! —
Boháči mívají ve příčině té veliké ulehčení.
Jistý p. B. blouznil po malířství. Necítil se
šťastnějším, nežli když maloval. Rodiče zacho-
vali mu dosti lesklého kovu, tak že si nemusil nic
vydělávati. Maloval a byl vesel a spokojen i když
obrazy jeho neměly valného odbytu; rozdával je
známým a přátelům. —
Znám ještě několik pánů, kteří umění a vědy
pouze z libůstky pěstovali, aniž by se tím živili;
jejich předkové vydělávali za ně.
Tím lépe jest, může-li otec říci: „Ty cheeš
studovati přírodní vědy? Studuj s Pánem-
bohem! Cestuj dle chuti! Piš knihy a vydávej
je svým nákladem; čiň pokusy atd., ale jen
tak daleko, by vše to nepřesahovalo dvacet tisíc
korun ročně, neboť na tvůj podíl více nevy-
padá.“
Nuceno-li je dítě jednou samo chléb si vy-
dělávati, musí arci při volbě povolání na
to pomýšleti. Nevol si povolání, které se tvým
přirozeným náklonnostem protiví; nýbrž to
které libůstkám vyhovuje a může tě živiti.
V obecném životě jsou mnohé poměry, kte-
rých čtrnáctiletý chlapec nezná; zde nuceni jsou
rodiče mu věc vysvětliti a radou nápomocni
býti.
Boháč
13
article
Ve dřivějších dobách nebylo pro dívky ji-
ného povolání, nežli státi se hospodyni
chotí a matkou. Při tom nebylo třeba lá-
mati hlavu. Dívka zůstala, pracujíc a pomáhajíe
v domě otcovském, až ji řádný muž za manželku
pojal a jí vlastní domácnost zjednal.
Dnes se maji ty věci jiinak. Žení se měn
mužů. Tisíce a tisíce rodin jest nuceno dáti
dcery své něčemu vyučiti, by se samy mohly
živiti, nepožádá-li jich nikdo o ruku anebo není-li
nikdo z uchazečů tak etihodným, by se k němu
na celý život připoutaly; zkrátka by byly neod-
vislejšími a samostatnějšími. —
Při volbě povolání pro dceru uvedu zde
dvě pravidla, která zasluhují bedlivého uvážení
1. Povolání, jemuž se dorostlé dcery věno
vati mohou, jest: ošetřování a vycho-
vávání, vyučování, dozor a veden
dětí. Toto povolání jest pro ně nejpřirozenější.
Nemůže-li své děti vychovávati, nechť vycho-
vává cizí; zásluhu má stejnou. Co tímto způ-
sobem k štěstí člověčenstva vykoná, jest krás-
nějši a slavnější, než co by v kterémkoli povo-
lání jiném vykonati mohla. Nepopřál-li jí osud
té radosti, by se za muže dostala, může přece
děti k svému srdci přivinouti a říci: „Vy jste
mé“, může je dobrými a šťastnými učiniti a z je-
jich zdaru se těšiti.
Ve mnoha rodinách vídal jsem pěstounky,
které s celou duší oddány byly svým chovan-
cům. Plakaly jako matky, onemocněli-li nebez-
pečně jejich svěřenci, a radovaly se, vedlo-li se
jim dobře.
Podobně viděl jsem, že vychovatelka byla
od svěřenců jako matka milována a děti dospěvše
14
article
ji u sebe podržely, ji ctily a ošetřovaly ve stář
s láskou a vděčností. —
Volí-li si dívka jiné povolání, nutno, by ohled
byl brán k jejím náklonnostem, a takové
si zvolila, ve kterém by za mužem nepokulhá-
vala. nýbrž jemu se vyrovnala, ne-li jej předčila.
Mně se zdá, že se této předůležité práci málo
času věnuje. Nejvíce ubírají se divky tou cestou
kudy muži chodí, nedbajíce při tom zásad.
Může na př. dívka se sláti kováře m
Nikoliv! Nemá tolik tělesné síly, by kladivem
bušiti mohla jako muž; její výkon byl by vždy
méně cenným. Tento příklad objasní můj ná
A nyní se táži přímo: „Ktará povolání jsou
v nichž žena za mužem nemusí pokulhávati?
Jest jich mnoho.
Žena může v malování podobizen, krajin.
v kreslení ornamentů, litografii, retušování ap
velmi dobře konkurrovati, nepotřebuje se dát
jako dělnice nižšího řádu potřebovati a za dvě
koruny takovou práci odváděti, za kterou muž
tři koruny dostává. Čeho nedostává se ženám
by se věnovaly fotografii? A nedaly byse
od nich paní (ba i muži) raději folografovati, nežli
od muže? Právě tak jako si dávají od nich ma
lovati podobizny ?
15
article
Všechny práce kancelářské, pri
vátní vyučování nejen v elementár
ních předmětech, nýbrž i ve věde-
ckých a technických, v kreslení
malování, hudbě, zpěvu atd. mohou
paní tak dobře vykonávati, jako muži. A žec i uni
versitním studiím s prospěchem mohou se věno
vati, dokazují napořád.
Především doporučuje se paním studován
lékařství. Jest pravým dobrodiním pro lid-
stvo, táží-li se trpící ženy ženského le-
kaře o radu a přejí-li si ženským ran
hojičem obsluhovány býti. Mnohá nemocná
by raději zemřela, nežli by se odhodlala svěřit
se mužskému lékaři. V některých státech.
především v Rusku, jest lékařek již na sta
tisíce.
Co se schopností žen k učenému po-
volání týká, vyslovil se professor Max Müllen
v Oxfordě následovně: „Byl jsem rozhodným
nepřítelem studia žen, nyní jsem se obrátil a
pokládám je za největší vymoženost naší doby.
Müllen
Rusko
Oxforda
16
article
Jest radost patřiti na mladé děvy, ve studiu
pohřížené. Mladí muži pracují tak málo, jen co
dostačí, mladé dívky tak mnoho, co vůbec
mohou, ba skoro až přes příliš. Mimo to jest je-
jich způsob učení soustavnější a jejich vědění
důkladnější. Přeji si, by muži se od dívek učili
jak se učiti ma jí.
Z tohoto posudku nesmíme arci dovozovati
že jsou dívky ke studiu způsobilejší, než jinoši
nýbrž děvy, které Müller se naučil na své uni
versitě znáti, byly všecky takové, které touhu
ke studiu v sobě pociťovaly, z celé duše se mu
oddávaly a vedlejšími věcmi se nezanášely
kdežto mezi mladými pány bylo jich mnoho
které matka příroda pro vědy nevyzbrojila, kte
z docela jiných příčin na universitu posláni byl
a proto se o hostince, šermovny a j. více staral
nežli o knihy. Talentovaní, řádní studenti, kteř
z vlastního popudu do vysokých škol chodí, ne
zůstávají za svými ženskými kollegyněmi po
zadu.
Zenských zubních lékařek ješt již dosti v
liký počet, jsou hledány a požívají vážnosti.
S lekárnicemi setkáváme se v Dánsku v počtu
hojném. —
Zcela dobře mohou dívky s muži zápolit
v knihařství, v tobolkářství, v le-
penkářství, rytectví, ve všech pra-
cích kancelářských a v těsnopise.
V dánském říšském sněmu sedí vedle mužskýeh
stenografů také ženské stenografky. Mnoho jest
pro ženské vhodných povolání, nehledě k těm.
ve kterých se jim rozhodně před mužskými dává
přednost, jako na př. prodavačky. —
Především však náleží ženám výchov
malých dětí a zvlášť výchova dí-
vek; ano i vyučování může se jim úplně
svěřiti.
Snad se, čtenáři, pousměješ, pomyslíš si,ž
jsem snílek a řekneš, jako mnozí jiní říkají: „Pro
počty, čtení, psaní dám si libiti učitelku,
křádnému vyučování, jmenovitě vědecke
Müller
Dánsko
18
article
mu, mám přece raději muže.“ Mluviš-li tak, ne
rozuměl jsi mi.
Pravím: Dívky nejsou od přírody měně na
dány, než chlapci; a čemu se tito učí, mohou
se i ony naučiti — zdali to činí, jest jiná otázka.
Myslím, že není ve hlavním městě ani jedině
dámy, která umí řecky. Ale nepochybuji ani
nejmenším, že by sestry studentů, kteří do
gymnasia chodí, mohly tak dobře naučiti se ře-
cky jako oni. Tím nechci dokazovati, že by se
všecky dívky měly učiti řečtině, ale tvrdím
„Ony mohou tak dobře tomu se naučiti, jak
chlapci.o
A kdyby někdo chtěl dáti svou osmnáctiletou
dceru učiti literatuře, možná, že dá přednos
učitelce před učitelem.
„Ano,“ budeš namitati, „pak-li umí a tomu
rozumí.“ Tato podmínka rozumí se sama se-
bou. Kdyby nedovedla zacházeti se šicím
strojem, nemůže si k němu sednouti a šíti.
kdyby nedovedla počítati a mluviti tou
řečí, jako mluví jiní, nevezme si ji nikdo do
krámu jako prodavačku; a proto nemůže se jak
zhotovitelka oděvu živiti, neumí-li při-
střihovati a šíti. Rozumi se samo sebou,
že každý musí míti k tomu, co s výsledkem ko-
nati chce, potřebné vědomosti, doved-
nost a schopnost, ať je to muž anebo
žena.
Dívky, které se na novou dráhu dáti chtějí
vzbudí pozornost, snad se jim dostane úštipků,
ale nic nevadí, pak-li jen své místo dovedou
zastávati ne hůře, nežli muž.
(Dokončení)
19
title
Národní hospodář.
20
article
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
V Praze, 18. července.
(Momenty akciového výnosu. — Drah
cena klesajících akcií. — Vina obecen
stva a jeho netečnost. — Maloměstske
tradice. — Kéž příští doba zka zí. — Hu
manita pražské bursy. — Hospodářské
Daňkovky. — Kolínské petrolejky.)
Jak se obecenstvo diví, že většina průmyslo
vých akcií, jakmile se dostane do tak řečených
posledních rukou obecenstva, hned skýtá niž-
ších výnosů a klesá v kursu!... Tu záhadu
jsme se snažili vysvětliti svým listem předešlým.
Poukázati však nutno ještě k tomu, že i v tom
případu, zůstával-li by výnos takových hodnot
na výši stejné, zůročení kapitálu, uloženého v
dotýčných akciích není takové, aby v něm byla
obsažena prémie nebo náhrada pro případne
období nižšího výnosu a ztráty kursové. Čili ji-
nak řečeno, zúročení akcie má býti mnohem
vyšší nežli při umístění kapitálu na zúročení
pevné, ježto ve zúročení akcie můsí býti podán
náhrada za nebezpečí nižšího výnosu při špat-
nější konjunktuře, kterého nebezpečí není při pa-
pírech k uložení kapitálu o zúročení pevném.
V Německu, Francii, Anglii i Americe jest
v dobách pravidelného hospodářského vývoje
poměr tento rozřešen úplně harmonicky. Kursy
průmyslových akcií i po epochách silného vze-
stupu skýtají vždy výnos přiměřeně vyšší nežl
zástavní listy, dluhopisy.
Proti této správné theorii a cizozemsk
praxi se kursy našich domácích průmyslových
akcií mnohdy udržují na větší výši, nežli jak by
připouštěla i úvaha, zde dříve objasněná o prů-
měrnosti dividend. Okolnost ona se vysvětluje
velkou pohotovostí peněžní, která v případech
toliko řídkých hledá umístění na cizích trzích.
Hu
Praha
Německo
Francie
Anglie
Amerika
hospodářský Daňkovka
21
article
Část tohoto uvolněného kapitálu je tudíž nut-
nosti puzena k akciím — a obraty ony se dějí
přese všecky výtky veřejné netečnosti, třebas
způsobem nenápadným — avšak za akcie ty za
daných poměrů se platí cena zvláštnosti.
V tomto oddílu úvahy docházíme tudíž
k závěru, že za nynějších poměrů jes
málo kupců pro akcic, že ale akcie
ty obyčejně bývaji kupovány př
klesající výnosnosti a při klesají-
címkursu ažeakciety bývají kupo-
vány draho.
Špatnými zkušenostmi při akciích bývá ale
z pravidla vinno obecenstvo samo, a kapitola ta
zasluhuje zvláštní pozornosti. Veřejnost nad
svým prospěchem finančním bdí toliko svým
nářkem. O umístění kapitálu v papírech akciových
možno plným právem užiti slov, která z povzdálí
by se zdála paradoxem. K ničemu není obe-
censtvo netečno víc — nežli ke svým penězům.
Kdo stará se, co se děje v akciových podnicíeh
na venek a uvnitř, jaké vlivy shromáždějí valné
hromady a udávají hesla v nich, jaké momenty
osobní se staly rozhodujícími — v těch akciových
podnicích, v nichž má uloženo jmění průměrný
akcionář?!
22
article
To ví haute finance i emitenti malých spo-
lečnosti i správní rada jejich velmi dobře, ž
zájem obecenstva k akciovým společnostem
konči tam, kde začíná kurs a dividenda akciové
společnosti. O prospěch toho pak, kdo sámse
o něj nestará, není povinen starati se cizí. Tak
v přítmi netečnosti jest usnášeno o zvýšen
akeiového kapitálu nebo jeho snížení. Akcionáři
jsou vtahováni do větších závazků, ježto jde o to,
aby byl vyůčtován ažiový zisk nebo zisk kur-
sový. Také dívidendy mívají svoje zákulisí. Jak
se právě hodí, valná hromada nasadí svým akcio-
nářům buď brejle optimistické nebo pessimisti-
ské... v devadesáti ze sta případech není akcio-
nářů neodvislých, kteří vlastní úsudek si do-
vedou vytvořit a co víc — jej také dovedou
pronest.
Akcionářům náleží onen tovární dům, nebo
oni naň sebrali peníze, osobnosti, v před zvo-
lené, jsou domu toho pouze správci. Majitel má
právo a povinnost od něho vyžadovat účty.
Jest málo valných hromad, které by nadě
laly většího hluku. Jsme již na cestě dekadence,
že živost taková by nebyla považována za po-
krok, nýbrž úpadek. Účast o majetek, činná
účast akcionářova o podnik jest považována za
smělost, která překročuje úzký řád domácího
světa. Akcionář získává a maje radost mlčí, o
ztrácí a mlčí na zlost nebo bručí za vraty. Zat
sklízí chválu disciplinovaného akcionáře. Jim byl
zatlučen do praporu hřeb: Paži tuž, vlasti služ,
plať a ..
Jim
23
article
Pánově, kéž příští doba vás zkazíl
Domácí akciový trh se udržuje v klidnýc
mezích akademických kursů a bezobehodné ná-
lady. Místo obratů, které nejsou, měla by pěsto
vati humanitu a staré sensály poslati na dovo
lenou. Kde ničeho není, nebere ani smrť, an
sensál. Ať se posilní na bezobchodnou dobu pod-
zimní. K nic nedělání je také třeba síly, abyse
to vydrželo.
Kursy odpočívají v letním spánku v malýeh
záchvěvech. Z papírů bankovních malou nuane
jeví pevný směr akcie Hospodářské banky. Pro
další rozvoj tohoto papíru se stanou rozhodnými
úspěchy ústavu ve druhé polovině roku, zda le-
tošní dividenda se udrží. Příznačným zůstává, že
banka sama žádného zboží — i v nejmenších
položkách nezcizuje — nynější kurs považuje
asi za nízký a doufá asi ve vyšší.
Symptomatickou byla dále pro trh důvěřivá
nálada Daňkovek, prokazující se v pevném kursu.
V situaci té se jevily asi spíše vyhlídky výrob-
ního kartelu nežli výroby samé, neboť v této pří-
čině padá především na váhu budouenost prů-
myslu cukrovarského — dosud nerozřešená.
Zajímavý boj se rozvíjí pod praporem kolín
ské petrolejky, jejíž valná hromada přislibuje
živější průběh. Poměry podniku i kursová úroven
akcie by vysvětlení se strany autoritativní vy-
žadovaly — vysvětlení věcného — jen o věcech
by jednati měly osoby.
Pánov
hospodářský banka
Daňkovka
24
article
Týdenní přehled bursovní.
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 18. července.
(Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
Jest sice pravda, že zdejší trh nedal se v tomt
týdnu unésti kursovními pobyby na bursách cizích.
nýbrž že měl tendenci svou vlastní, ale — nestála
za nic. Proti dobrým zprávám o žních, jež oprav-
ňují k jakýmsi nadějím a proti lepším politickým
zprávám z Balkánu a Číny stály tu jiné momenty.
jež za nynější mrtvé sezóny nechuť k obchodům
ještě více podporovaly. Bylo to v první řadě nové
zauzlení politických poměrů uherských, jež každou
podnikavost dusilo a nabádalo k zajištění even-
tnálně docíleného malého zisku. Jinak nepomohly
skoro nic vyšší záznamy a zprávy o čilejších obra
tech v hodnotách báňských na burse berlinské, pro-
tože oficiální zprávy o stále a hodně klesajícím od-
bytu našich železáren byly v cestě kursovnímu
vzpružení.
Za to obrátil na sebe pozornost trh dopravn
a zdálo se, že na základě dobrých žní a zprávo
příznivém stavu řepy v Čechách a na Moravě do
stane bursa určitější ráz. Proto také byl zájem pro
akcie státní i polabské dráhy, jež brány byly i za
vyšších kursů z trhu. A zajisté že by se byly
kursy ještě zlepšily, kdyby nebylo nahoře již zmí-
něného zauzlení politických poměrů uherských,
něhož ostatně se také soudilo, že asi podobně vy
vinou se poměry v podzimním zasedání cislajtán-
ského parlamentu.
Vídeň
Balkán
Čína
Čechy
Morava
25
article
Pokud o obchodě v hodnotách bankovních mlu-
viti lze, vztahoval se tento většinou k rakouským
i uherským kreditkám a povšechně vzato, platí
nich také to, co řečeno bylo o státní a polabské
dráze. Konečně docílené založení společnosti »P-
trolea« zůstalo bez vlivu na zúčastněné banky
hodnotám petrolejovým dopomohlo jen k okamži-
tému mírnému upevnění, po němž brzy nastal
reakce.
Co se hodnot průmyslových týče, zaznamensti
dlužno slušné variace akcií plzeňského pivovaru.
lepší tendenci hodnot elektrářských a poptávku p
akciích Daňkovy strojírny, souvisící s docházejícím
objednávkami, jichž cena jest tak prostřední. Cuker-
nímu průmyslu, jenž zajisté že odvádí slušné berně
chce se pomoci novou medicinou a sice — anketou
o železničních sazbách cukerních. Uzdravující úči-
nek tohoto »zázračného rakouského léku« viděti jest
také na akciích cukerních. A pak že nemá vláda
starostí — jak by zaměstnala rakouskou zbrojovku,
anebo koupila od länderbanky benátecké panství za
účelem zřízení nového vojenského tábora.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lse
z tohoto sestavení:
11. července 18. července
Rak. korunová renta . . . 100.65
100.70
Rak. zlatá renta . . . ..
121.25
121.15
Uherská zlatá renta . . ..
120.75
120.60
Uherská korunová renta ..
99.34
99.35
Turecké losy . . . . ..
Daňkův
Cuker
26
article
120.—
121.50
Rak. kreditky . . . . ..
661.25
662. 75
Banka pro země rakouské.
411.50
410..50
Uherské kreditky . . . ..
731.50
731.—
Bankovní jednota . . . .
483.50
481.50
Pozemkový úvěrní ústav ..
923.—
922.—
Živnostenská banka . . . .
251.—
251.—
666.—
669.25
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha
82. 75
82.75
Polabská dráha
417.—
423.—
Buštěhradská dráha lit. B.
982.—
973.—
878.—
875.—
Dunajská paroplavební spol.
349 —
Rakouská továrna na zbroj
350.—
370.50
Alpinky
464.—
468 50
Rým. muráňská společnost
1642.—
Pražská železářská společnost
1628.—
1098.—
Česká báňská společnost .
1095.—
651.—
653.—
Mostecká uhlářská společnost
743.—
789.—
Wienerberger . . . . . .
Schodnica . . . . . . .
726.—
715.—
239 40
239 25
Londýnská devisa . . ..
117.35
Říšské marky . . . . . .
117.52
živnostenský banka
státní dráha
železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
Bank pro země
27
article
Berlínská bursa.
Z Berlina, 18. července.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Novému a výdatnému otřesu novoyorskému
vzdorovala zdejší bursa úplně a všímajíc si dobrých
zpráv z krajů průmyslových, učinila zejmena na
trhu báňském dosti velké pokroky. Spekulace zají-
mala se hlavně o hodnoty železářské a uhlářské,
pro něž zprávy o dobrém odbytu koksu a uhlí byly
směrodatné. P'ři tom poukazováno bylo na zprávy
vyjednávání ohledně obnovení železářského syndi-
kátu a na sloučení prodejového spolku briketového
jakož i koksařského syndikátu s rýnsko veztfálským
syndikátem uhelným.
Velkou oporu nalezla spekulace také ve výkar
státních dráh pruských, jež za červen přijaly okrouhle
o 7.000.000 marek více než ve stejné době rok
loňského. Z toho se odvozovalo, že poměry průmy-
slové nezvratně se lepší a proto také akcie všech
dobře situovaných podniků báňských byly předmě-
tem čilejšího obchodu a poměrně hodně se zotavily.
Neobvyklého stoupnutí (38 proc.) docílily za jediný
den akcie báňské společnosti »Arenberg«, což souvi-
selo s transakcemi, jež tato společnost před obno-
vením uhlářského syadikátu chystá.
Berlín
Arenberg
28
article
Zmíněný výkaz státních dráh pruských prospět
také ostalním dráhám, v nichž vyvinul se čilejší
obchod. Ze spekulačních papírů této kategorie hle-
dány byly akcie lucemburské dráhy prince Jindřicha
varšavsko-vídeňské dráhy, gotthardské a anatolské
dráhy. Rakouské hodnoty zůstaly klidné, kdežto
italské spíše povolily. V hodnotách paroplavebních
podnikala hamburská spekulace úhradní koupě
proto mohly se kursy jejich trochu zlepšiti. Tak
Kanada, jež průběhem týdne novovorskými událostmi
byla dotčena, mohla se zolaviti, ježto z Londýna
došly rozkazy ke koupím, za nimiž pak následovalo
krytí zdejší kontreminy.
Pro domáci bankovní hodnoty nebylo žádného
zvláštního zájmu; naproti tomu brány byly akcie
ruské banky a petrohradské mezinárodní banky za
vyšších kursů z trhu, při čemž poukazováno bylo
na dobré žně ruské. Rakouské kreditky tlačeny byly
těžkým ovzduším politiky uherské, ke konci týdne
se však úhradními kospěmi trochu zotavily.
Ukládací papíry, zejmena cizí, zůstaly pevné
ježto zprávy z Mandžurska a z Balkánu, jak ostatně
v minulé zprávě podotknuto, nebraly se tragicky;
domácí renty byly klidně.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
varšavsko
Kanada
Londýn
Mandžursko
Balkán
29
article
11. července 18. července
Rakouské kreditky . . . . 207.87 208.75
Diskonto. . . . . . . . 186.25 187.37
Německá banka . . . . . 210.— 210.75
Obchodní společnost . . . 153.37 154. 12
Drážďanská banka . . . . 147.— 147.25
Spanělské exterieury . . . 89.80 89.5
Bochumské ocelárny . . . 172.— 175.25
. . 213 50 217.50
Lauřina hut
76.3
81.25
Dortmund Union lit. C. . .
177.— 182 12
Harpenské doly . . . . .
183.87 185.87
Gelsenkirchenské doly. ..
Hibernia . . . . . . . 178.87 180 25
Consolidace . . . . . . 379.50 388. 75
98.25 99.37
Severoněmecký Lloyd . . .
101.37 101 6
Hamb. amer. dopravní spol..
120.— 120.50
Kanada . . . . . . ..
167.— 167.70
Transvaal . . . . . ..
130.25
130.—
Turecké losy
Z kasovních papírů
301.—
295.25
Concordia . . . ..
226.8
222.-
Eschweiler . . . . ..
161.7
154.10
Geisweider . . . . .
165. 50
161 50
Hochdahl . . .
204 75
204.75
Katovické doly a železárny
216.50
224. 50
Wilhelm . . . . ..
132 10
129. 12
400.50
410.—
Schalker Gruben . . ..
127.5
130.50
Westfalia
141.—
142 50
Orenstein 4 Koppel. . ..
155.—
162 75
Hasper . . . . . . ..
210.25
210 90
Donnersmark . . . . ..
101.—
Huldschinský . . . . . .
203.75 205.10
Vulcan . . . . . . ..
223.—
225 50
Bismark . . . . . . ..
157.—
161.—
Hoesch . . . . . . . .
157 70
161.50
Königsborn. . . . . . .
251.90
256 90
Nordstern . . . . . ..
Phönix
Lloyd
Concordia
Wilhelm
Huldschinský
Hoesch
Dortmund
Harpenský dol
Hamb
německý banka
Spanělský exterieury
Hibernia
120.50 Kanada
Schalker Gruben
Phönix
Lauřin hut
30
article
Zomědělská rada o změně zákona o zdanění lihu
a o nucených společousivech zemědělských. Na po-
slední schůzi českého odboru rady zemědělské pre
král, české jednáno mezi jiným o těchto dvou vysoce
důležitých olázkách. Ze zprávy nám o tomto jednáni
zaslané vyjímáme:
Zpráva VI. komitétu o změně zákona o zdaněn
lihu, o rozvržení kontingentu daně lihové a o podpoře
technického zužitkování lihu. (Referent, člen výboru
pan František Sajfert.) Pan referent podává po delším
odůvodnění tyto návrhy? A. Ve příčině opravy zákona.
1. Hospodářské lihovary nebuďtež obmezovány na vý-
robu denní, nýbrž na výrobu ročni. 2. Bonifi-
kace z exkontingentu budiž zvýšena na ro
veň s kontingentem. Hospodářským lihovarům
budiž dovoleno též v letních měsících zpra-
covati koupené obilí, by mohly i v letních měsících
krmiti žírný dobytek a zabrániti tak nynějším nebla-
hým poměrům na trzích jatečního dobytka, kterého
se po kampani tihovarské nedostává, čímž konsum
zejmena v městech, velice trpí. 4. Veškerá podání
k finančním úřadům k výrobě lihu se vztahující bud-
tež kolku prostá. 5. Daň výdělková nebudiž zeměděl-
ským lihovarům, jako závodům čistě zemědělským
předpisována. 6. Buďtež učiněna přísná opatžaní, ar
Sajfert
český odbor rada zemědělský pre král
zpráva VI
31
article
Týdenní přehled.