Periodikum ALTO Viewer

1

18. července 1903.

2

Císlo 194.

3

NÁRODNÍ LISTY.

4

Strana 5.

5 article

elch. — Dnes působí na českém severu ve smíše- ném území aneb v ohrožených místech při rozhraní tyto finanční ústavy (seřaděné dle let založení) Obě. záložna v Terezíně (1868). Obč. záložna v Tre- benicích (1874). Česká záložna v Liberci (1894), Če- ská záložna v Postoloprtech (1894), Severočeská zá- ložna v Lounech (1894), Krkonošská záložna Jahlonci nad J. (1894, Spořítelní a úvěrní družstvo v Ústí nad L. (1896). Česká záložna v Hodkovicích (1896). Záložna v Liběchově (1897), Obč. záložna Českém Dubě (1896), Česká záložna v Duchcově (1899, filiálka v Teplicích 1903), Česká záložna Mostě (1892). Spořitelní a úvěrní družstvo v Če- ském Šumburku (1902). Litoměřicích (1902) a Trutnově (1902) a nově zřízena Občanská záložna v Lovosi- cích (1903). Touto organisací hospodářskou dodáno českým menšinám značné posily a již samou exi- stencí těchto 16 českých finančních ústavů proká- zána síla českého živla, stdlícího v krajích za ryze německé vyhlašovaných. Zásluhou a přičiněním od borů doplněna síť úvěrních družstev Raiffeisenových rozprostírajících se hustě po celém našem království

Raiffeisenův Terezín Tre Liberec Postoloprty Louny Spořítelní Ústí nad L Hodkovice Liběchov Duchcov Teplice Litoměřice Trutnov Lovos Český dub Český záložna Český záložna Most ský Šumburk

6 article

Za přímé účasti odborů jednoty a podpory ústřed ního výboru založeny byly v letošním roce Raiffei senky v Hlásnici, Hřebečníkách, Chlumíně, Chra- stovsi, Keblicích, Litoměřicích, Miskolesích, Srbské Vysoké, Sumburku Českém, Trutnově, Třebihošti Voděradech; přípravné kroky k založení Raiffeisenky podnikly odbory v Evani, Košticích, Křesýně, Pase kách, Víchové, Vinařicích a Zavidově. Společný ná kup hospodářských strojů si zavedly a s úspěchem prováděly četné místní odbory. Odborům opatřovány stroje hospodářské. Mnohé odbory z míst českých sprostředkovaly úvěr jednotliveům ze sousedních míst smíšených. Na poli úvěru nejvíce arci dovo- láváno se přímého příspění Ústředního výboru, jenž kde jen to poněkud možným bylo, buď půjčku sám poskytl aneb aspoň výhodnou půjčku od některého českého finančního ústavu získal. Pro zvelebení živnostenstva pracoval mimo jiné mužský odborv Hronově zavedením kursu obuvníckého. Při práci na poli hospodářském nutno vzpomenoutí i záslužné práce, provedené četnými přednáškami hospodář- skými, jichž v různých odborech vykonáňo bylov letošním roce 281.

Raiffeisenka Vích Hronův Hřebečníky Chlumín Chr Keblice Litoměřice Miskolese Trutnov Třebihošť Voděrady Koštice Křesýn Vinařice Zavidov

7 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. Slavnosť Českoslovanské obchod nické besedy koná se již tulo neděli dne 19. července na všech prostorách ostrova Střeleckého za každého počasí. Program slavností jest velice bohatý a zvláště akademie, pořádaná v zaskleném sále uspokojí úplně návštěvníky svým originálním pro- gramem. Tombola vyníká tentokráte výběrem růz- ných a na mnoze velmi cenných dárků. Tancechtiví budou uspokojeníi vínkem v hořejším sále. Slavnost koná se v týž den, kdy jest »ponť« markelská ve Hvězdě a lze se nadíti, že uvědomělé obecenstvo pražské dá přednosť slavnosti národní a dostaví se na ostrov Střelecký a podpoří tím šlechetné úkoly uvědomělého obchodního pomocnictva českého, které již po čtvrté koná slavnost na týž den, kdy koná se na posměch jména českého pouť marketská ve Hvězdě.

8 article

Haslěský věstník. Z haslčské župy Žižka na Král. Vi- nohradech. V neděli 12. července přijat ve vý- borové schůzi ve Zlatníkách u Jílového do svazku župního nově zřízený bratrský sbor v Cholupicíchu Jilového. O založení sboru tohoto přičinila se župa Žižka veřejnou přednáškou, pořádanou v Cholupi- cích loni 11. května. Župa má nyní celkem 20 sborů se 440 činnými členy. Roční župní sjezd ve Starých Strašnicích ustanoven na den 13. září a výbor okr. zastupitelstva v Žižkově přijal již jeho záštítu. Cvi- čení župní konají se od 10. května pravidelně každou druhou neděli v obecním dvoře vinohradském. Sbo- rům ve Starých Strašnicích a v Michli přednášeno v březnu a v červnu o pohřební pokladně. Základu župnímu na podporu členů a na národní daň vy- měřil shor vinohradský po 10 K ročního příspěvku. Na základě veřejné zkoušky jmenován p. Jakub Nosek z Prahy-Libně vrchním župním hudcem. Účet za »Rozhledy hasidské« vyrovnávejťe bratrské sbory přímo pokladně Zemské hasičské jednoty v Kame nici na Lipou, nikoli prostřednictvím župy.

Žižek Král Cvi Nosek Zlatníky Jílové Cholupicích Jilový Strašnice Žižkov Michle Praha Libeň

9 article

Sjezd dobrovolného hasičstva sle- vanského v král. Praze ve dnech 14. až 16. srpna 1903. Účastenství na sjezdu bude velké. Některá ředitelství dráh nepovolila však slevu jízd- ného, zejmena »Společnost státních dráhe (trati Praha-Pardubice-Česká Třebová a Praha Podmokly) a j. Je tedy nezbytně nutno, aby správy župní samy staraly se o vypravení zvláštních vlaků. — Veškere poplatky peněžité za odznaky sjezdové, soukromě ubytování, vstupenky do divadla, banket, tabulku. zasýlejte shorové správy pokladníku př. J. A. Jiu- drovi v Kamenici n. Lipou v době nejkratší, který přijímá i veškeré výslavní příspěvky do 1. srpna. — Sjezdová kancelář otevřena bude ode dnu 27. čer vence ve »Staroměstském obecním dvoře«, Ústřední hasičská stanice Praha-l. čís. 1017 (ulice »U obee. dvora«) Tam nechť přihlásí se každě, kdo bude si přáti jakýchkoliv zpráv nebo pokynů sjezdu se týka- jleích. Tam také vydávány budou objednané a pře- dem zaplacené odznaky sjezdové, vstupenky do di- vadla, poukázky na soukromé ubytování atd. Výbor sjezdový žádá za tou příčinou znovu pány hoteliery i soukromníky, kteří by chtěli poskytnouti pokoje k ubytování, aby nabídky své učinili p. H. Demar- tinimu, městskému radovi a řed. hasič. sboru v Kar- lině, předsedovi ubytovacího odboru. Témuž bud činěny také přihlášky pp. hostinských, uzenářů, při- padně i kavárníků, kteří by chtěli čepovati nebo prodávati svoje výrobky na výstavě. Všech informaci o výstavě lze rovněž nabyti ve sjezdové kanceláři.

Jia H Demar Praha Pardubice Český Třebová Lipá staroměstský obecní dvořit Kara Praga Praha Podmokly

10 article

Sehůze. Dne 19. července. Členská schůze Staro- katolické besedy »Huse v Praze koná see půi 3. hodině odpol. v sále Konviktském. Po členské schůzi koná se mimořádná valná hromada. — Vzáj se podpor. spolek »Vlastimile v Praze—VII. žádá členy, kteří mají knihy zapůjčené, by do konce to hoto měsíce je oduvzdali. Za příčinou revise ne- budou do konce tohoto měsíce knihy žádnému půj- čeny. — Pěvecký spolek »Křížkovs ký. přesídlil do místností restaurace p. Kazdy v Kar- lině su hroznů«, kde koná se dnes v 8 hod. vače řádné cvičení zpěvu. Zábavy. Spolek zemských úřadníků král českého pořádá zahradní, koncertní a humoristi ckou zábavu dnes v sobotu dne 18. července v za hradním restaurantu p. Ed. Schöbla su Pokornýche v Praze, v Ječné ul., ve prospěch podpůrného fondu spolku. Hudlbní čásť obstará pražské koncertní sdru- žení »Harmonie«. Spoluúčinkování přislíbili: pp. Al Charvát, člen Švandova divadla na Smíchově. Cyril Kočí, Ladislav Gabriel, členové spolku a pražské pě- vecké kvartetto. Začátek o 7. hod. več. Vstupné z osobu 40 hal., v předprodejí 30 hal., rodinný lístel 1 I. — První dobročinný spolek ob čanů v Josefově pořádá v neděli dne 19. čer- vence zahradní zábavu s tombolou a bazarem v za- hradní místnosti p Jos. Boučka v Břehové ul. č 233—V. ku podpoře vdov a sirotků při dobrovolném vstupu. Vycházka Kneippovců koná se v neděli dne 19. t. m. do Staré Boleslavi Toušeně. Vyjede se o 7. hodině dopolední z nádraží severo-západní dráhy do Mštětic. — Beseda »Čelakovský« v Praze po řádá dne 19. t. r. výlet do Radotína. Schůzka na smíchovském nádraží. V Radotínů v hostinci su bí- lého beránkae.

Vlastimil Kazda Charvát Kočí Ladislav Gabriel Bouček Čelakovský Praha Kara Smíchov Josefov Jos Stará Boleslav Toušeň Radotín smíchovský nádraží spolek zemský úřadník král Švandův divadlo

11 article Papež nemocen.

Papež nemocen. Z Říma, 17. července. V 8.50 hod. (C.- B) »Voce della Verita« oznamuje, že stav papežův byl o 31 hod. ráno ještě beze změny vážný Ve zprávě vydané o 9. hodině se praví Papež spal dnes v noci několik hodin. Chvílem byl lehce rozčilen. Tekutina v pohrudnici udr žuje se v mezích již zjištěných, nepůsobí váž nější obtíže. V celkovém stavu není pozoru hodnějších změn. Tepů 88, teploty 36 5 st., dechů 30. Z Řína, 17. července. (C.-B.) »Voce della Verita« dovídá se, že Mazzoni a Lapponi se usnesli vykonati dnes thorakoeentesi, dovolí-li to poměry. »Messagiero« oznamuje, že papež byl v noei poněkud rozčilen obtížemi při dýchání a ma- lými bolestmi v prsou. Pojedl velmi málo bouil- lonu, měl častějí záchvaty spavosti, ale ne mdloby jako minulé noci. Z Říma, 17. července v 10 hod. 50 m. (C.-B.) Prof. Mazzoni přišel o 139. hodině do Vatikanu a odešel v 9.20 hod. Lékaři pečlivě vyšetřili papeže. Dosud prý není potřeba thora- kocentese. Papež má veliké obííže při dychání. přijímá potravu, ale stěžuje si na velikou sla bost. Má jasné vědomi a mlnví s lékaři. Dr Lapponi prohlásil, že v papežově stavu nena stala nijaká změna. Z Říma, 17. července. (C. B.) Dle »Giornale d'Italia« zhoršení v papežově stavu, jehož do středy přibývalo, zastavilo se. Papež zdál se po- slední dni tak slabým, že se pochybovalo o jeho žití. Mimo nadání stav jeho po ně- kolik dní se nezhoršil. Je stále na po váženou, ale nebezpečí katastrofy je vyloučen na mnoho hodin, snad i dní.

Papež Řín Mazzoni Lapponi Řím Tep Voc della Verita Italia

12 article

Včera dopoledne přijel do Paříže baltimor ský arcibiskup, kardiná! Gibons a ubyto val se v klášteře sv. Sulpice. Z Říma, 17. července. (Stefani.) Papež při jímá stále tekutou potravu, ale na jeho žádos povoli mu lékaři dnes také troch u po travy pevně. a. Ž Říma, 17. čsrvencs. Za návštěvy té kařů ležel papež v loži a modlil ze. Papež jest velice zemdlen a mluví jen málo, jeho vědomí jest však nazkaleno. Potvrzuje se, že v průběhu nemoci n astal klid.

Stefan Paříž Řím Ž Řím svatý . Sulpice

13 article

Z Říma, 17. července. (C.-B.) Ve zprávě vydané v 7 hod. 30 min več. praví se: Papež strávil den desti klidně a chvilemi spal. Cel- kový stav je poněkud lepší. Tepů 88, dechů 32 — nejsou již tak j a ko dříve povrchní, teploty 36 6 Po vydání zprávy prof. Mazzoni odešel z Vatikánu, načež papež přijal státního t- jemníka — kardinála Rampollu. a. Z Říma, 17. července. Osoba, která zná poměry v komnatě, v níž papež leží, uji- šťuje, že nynějsí zlepšení ve stavu papeže jest jenom následek včerejšího třetího od- nětí tekutiny z plic nemocné ho jež lékaři tají. V předsíní vidělo však láhev s zmíněnou tekutinou více osob. n. Z Berlína, 17. července. »Berl. Tag blatt« sděluje z Říma: Úřady ve srozumění s Vatikánem učiníly tato opatření: Hned po úmrtí papeže bude Petrské náměstí uza vřene vojskem a 1000 karabinéry. Bezpečnostní službu v kostele sv. Petra při vystavení papežovýc pozůstatků obstarají karabinéři a strážníci. Ve chrámu zřídí se 5 lékařských stanic a dosta- tečný počet vojska bude v záloze. Obecenstvo pouštěti se bude do chrámu od 5. hodiny ranní do 4 hodin odpoledne, od hodiny této do 6. vyhražen jest vstup zvaným osobám a od 6. do 8. hodiny seminaristům, kleru, řeholím bratrstvům. Okoli Vatikánu střeženo bude hlid- kami jízdy. Všechny demonstrace a shluky v okolí Vatikánu se přísně zakáží. Italský poli- cejní úřad bude dnes se chefem vatikánské stráže spojen telefonem. Po papežově smrti se do Vatikánu nikdo nepustí, kdo nevykáže se svolením z kanceláře camerlenga.

Papež profesor Mazzoni Rampolla Berl Petro Řím Tep Vatikán Berlín

14 article

Z Říma, 17. července. (C.-B.) Msgn. Pif- feri, zpovědník dlel ráno delší dobu u pape- žova lůžka. Večerní návětěva lékařů Mazzenaa Lappona trvala asi 20 minut. Neobtěžovali pa- peže otázkami, aby se neunavil. Odlučování meče a celkový stav se trochu zlepšil, avšak možná, že zlepšení může zase pominouti. Kata- strofa zdá se oddálena. Ve Vatikáně je klid, ale důvěra a naděje zmizely. a. Z Říma, 17. července. Prof. Ma zzoni pravi žurnalistovi, že stav papežovy nemoci jest stále vážný a nebezpečný, ale že od včerejška nastaly příznaky. které nejsou-li zákeřnými, mehou býti známkou obratuk lepšímu. Nastala perioda utišení, která může trvati dny, neděle a snad i měsíce. a. Z Říma, 17. července. „Tribuna“ oznamuje Papež měl tak neklidnou noc, že jeho okolí obávalo se nejhoršího a na Petrském náměstí rozšířila se již pověsť, že zemřel. n. Z Berlína, 17. července. Z Říma se sděluje: Dle časopisu »Avanti« vyhrožují vati- kánští drem. Lapponem odstrčení lékaři velkým skandálem, nebude-li jim ponecháno výnosné balsamování těla papežova. a. Z Říma, 17. července. Co všecko jest dnes u bigotních zatemnělých lidí možno, na- svědčuje zpráva z Bordeaux. Všichni tamějš terciaři řehole sv. Františka složili hromadný slib, v němž nabízejí nebi svůj život, když se papež uzdravl. Slavnostl-

Mazzenaa Lappon ma Papež František Řím Vatikán petrský náměstí Berlín Bordeaux

15 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Nový bán chorvatský. a. Z Vídně, 17. července. »Wiener allg. Zig « sděluje ze Záhřeba, že bán hodlá již v nejbližší době rozpustiti chor vatský sněm a vypsati nové sčisté- volby. Řeč bánova, pronesená v klubu »národní« (vládní) strany, neučinila prý ani na opposici dojem nepříznivý. Myslí se též, že bán přinesl národní ůstupky. Soudí se tak z té příčiny, že maďarské nápisy na budově ředitelství státních dráh, kteréž za vdaly první příčinu k nepokojům, byly od straněny. Nepokoje v Chorvatsku. Za Šlyrského Hradce. 17. července. Dle zá- hřebské zprávy vystoupil zemský poslanec ka- novník Matunči, před jehož bytem vybuchl nedávno dynamit, z vládní strany a zřekl se po- slaneckého mandátu. Matunči, pak kanovník Sinderman a titul. biskup Krapa č opustil

Wiener Sinderman Krapa Vídeň Záhřeb Chorvatsko Šlyrský Hradec

17 article

Záhřeb. Sultán onemocněl. n. Z Berlína, 17. července. „Berl. Tage- blatt“ sděluje z Cařihradu, že sultan onemocněl. Lékaři předepsali mu klid a teplé lázně. Z německé říše. n. Z Berlína, 17. července. Badenský vyslauec a zástupce ve spolkové radě dr. šl

Berl doktor Záhřeb Berlín Cařihrad Tage spolkový rada

18 article Jagemann byl svého místa zbaven na

Jagemann byl svého místa zbaven na žádost císaře Viléma. V diplomati- ckých kruzích mluví se mnoho o tom, že odešel zcela tiše. Když po napjetí mezi dvory v Berlíně a Karlsruhe navštívil císař Vilém velkovévodu badenského, odešel berlínský vyslanec na dovolenou, ze které se více ne vrátil. Praví se, že v rozmluvě císaře s velko vévodou se seznalo, že vyslanec ve svýc zprávách se opozďoval a napjetí tím pro- dloužil. Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 17. července. (C.- B.) Ministr orby bar. Giovanelli odjel z Černovců do Radovce, kde si prohlížel různé závody a řecko-východní chrám. Caříhradský vyslanec bar. Calice mě po dnešním selamliku audienci u sultána. Uherská sněmovna. Z Pešti, 17. července. (C.-B.) Posla necká sněmovna rokovala dále o vládním programu. Posl. Mezószy (košutovec) mu odpo roval. Posl. Gajary a Ronay ujali se slova k osobním poznámkám, načež posl. baron Kaa s (košutovec) svou řečí vyplnil ostatel schůze. Příští bude zejtra. Z Pešti, 17. července. (»Bp. Corresp.« Pověsti, že ministr spravedlnosti dr. Plo sz odstoupí, šířené nejspíše v tendenčním úmyslu, jsou úplně bezpodstatny. No- vinová zpráva, že m.-p. hr. Khuen ode- bere se 19. t. m. k císařskému dvoru do Išlu, podati tam zprávu, není případna. Rozumí se samo sebou, že předseda mini- sterstva během léta odebere se k císařskému dvoru, ale v nejbližších dnech ne. Maďarské nápisy v Záhřebě. Ze Záhřeba, 17. července. (C. B. ub. Maďarské nápisy s budovy dopravní správy státních železnic byly odstraněny dnes na úřadní rozkaz.

Jagemann Vilém Vilém velkovévoda Giovanelli Posl Gajar Ronay Kaa Pla Berlín Karlsruhe Vídeň Černovec Radovka Pešť Išlu Záhřeb

19 article

Mezi Maďary a Němci. Z Pešti, 17. července. (C.-B. uh.) Prot služnému aradského komitátu, jenž nechtěl přijmouti telegram vídeňské policie, proto že byl německý, zavedeno disciplinární řízení. neboť mezi oběma vládami smluveno přijímat obapolné přípisy, jsou-li sepsány v dotyčné zemské řeči. Z ruské diplomacie. Z Cetyně, 17. července. (C.-B.) Pod- plukovník Potapov jmenován stálým vo- jenským zmocněncem ruským v Cetyni. Události v Srbsku. Z Bělehradu, 17. července. (C. B. Úřadní noviny uveřejňují vládní ú ka z, jímž správní úřady vyzývají se, aby o nastávají cích volbách chránily volební svobo du občanstva a vláda brojí proti zneu ží- vání králova jmena při volební agi- taci a prohlašuje, že jest odhodlána zamezit. rázně takové počínání. č. Z Bělehradu, 17. července. Krá vydá se v nejbližší době na okružní cestu po zemi. Program podzimní návštěvy u ci zích dvorů není ještě sestaven, ale praví se, že král navštíví nejdříve Vídeň, pak Petrohrad a Berlín. Z Balkánu. Z Cařihradu, 17. července. (C.-B V poslední době došlo v monastýrském kraji jen k bojům s malými četami a mnohým vraždám. Ale předvčírem udála se u Kaparu nedaleko Monastýru opět větší sráž ka s 30člennou čelou, při níž četa měla 12 mrtvých a turecké vojsko 4 mrtvé a 5 raně- ných. Po boji konsulové rakousko-uherskýa ruský v Monastýru prohlédli bojiště. Chystá se prý vojenská výprava d okresu diberského (v kraji monastýr- ském). Posádka předního města Dibry bude značně sesílena. Je toho třeba pro obojet nost náčelníků albánských Dibřanů k re formám.

Maďar Němec Prot služné Potapov Pešť Cetyně Srbsko Bělehrad Vídeň Petrohrad Berlín Balkán Cařihrad

20 article

Dělníci a ministr. Z Nantesu, 17. července. (C.-B) Del níci námořních dílen v nedaleké Indře uspo řádali včera na ulici za zpěvu socialistických písní veliký projev sympatie pro ministra Pelletana, jenž povolil jim zvýšení mzdy. Kulturní boj ve Francii. Z Rionu (u Clermontu), 17. července (C.-B.) Appellační soud osvobodil kláštern sestry chamulerské, odsouzené první stolicí k pokutám, protože zanechaly ve školní bu- dově, úřadně zavřené, několik jeptišek jako dozor. Z Paříže, 17. července. (C.-B.) M. p Combes začíná vyrozumívat ženské řehole (81), že sněmovna jim odepřela autorisaci. Na marockých hranicích. Z Ozanu, 17. července. (C.-B.) V Ne moursu docházelo k šarvátkám mezi maur- skými vojáky a zuavy, již měli na ně do hlídku. Maročané házeli kamením po fran- couzských vojínech a ti obořili se na ně bodáky. Tři Maročané byli raněni. K londýnské cestě francouzských sněmovníků. Z Paříže, 17. července. (C.-B.) Dle úřadní noty zúčastní se londýnské cesty sku piny rozhodčího soudu francouzského parla- mentu 65 poslanců a senátorů. Na programu je mezi jiným také návštěva windsorského zámku. Král Eduard oznámil předsedovi skupiny Destournellesovi a jejím členům pro- střednictvím svého soukromého tajemníka, že přeje jim příjemný pobyt v Londýně a troufá, že uvažování důležitých otázek, jež chtěji prozkoumati, mělo uspokojivý výsledek.

Nantes Pelletan Combes Ozan Maročan Eduard Francie Rion Clermont Paříž Londýn kulturní boj Destournelles

21 article

Anglie v Persku. Z Paříže, 17.července. (C.-B.) »Tempse pojednávaje o anglo-perské obchodní smlouvě praví, že forma i obsah její svědčí, že an- glického vlivu v Persku ubylo. Z asijského Východu. Z Washingtonu, 16. července. (C.-B. Poloůřadně se prohlašuje, že porady ru- ských úřadníků v Port Arturu jsou důležitým krokem ku provedení plánů zosnovaných v Pelrohradě, zaříditi v Man džursku vlastní správu tak, aby Rusko svo- lilo k otevření přístavů, jež žádají Spojené státy a Japonsko, bez porušení nebo ne spravedlivého zadání ruských zájmů. Nynějš stav této záležitosti byl způsoben podstatně rozmluvou mezi státním sekretářem Hayem a ruským vyslancem hr. Cassinem 28. m. m. Cassini měl tehdy potřebnou plnou moc k ujištění, jež se nyní uskutečňuje. On ujištění doručeno dnes písemně prvním ta- jemníkem ruského vyslanectva Hansenem při jeho návštěvě v zahraničném úřadě. Z Port-Arturu, 17. července. (Rus. Tel. Ag.) Při kladení základního kamene zdejší kathedrály ministr vojenství Kuro- patkin vyslovil ve své řeči přesvědčení. že Port Artur bude nedobytnou pevností pro všechny nepřátely, ať jich je cokoliv a při- cházejí odkudkoliv. Z Petrohradu, 17. července. (C.-B. »Nov. Vremja« uvažuje v dnešním úvod ním článku tak jako včera o rusko japonském poměru. Pro kyšiněvské událostl. Z Washingtonu, 17. července. (Reut.) Ruská vláda odpověděla prý americké, že ani nepřijme ani neuváží židov- skou petici o kyšiněvských událostech. Od- pověď telegrafoval zahran. úřadu správce petrohradského vyslanectva a byla hned ozná- mena presidentu Rooseveltovi. Celá záleži- tost považuje se za odbytu. Z Washingtonu, 17. července. (C.-B. St. taj. Hay prohlásil, že záležitost s židov skou peticí jest odbyta.

Temps Artur Ruska Hay Cassin Hansen Kura Roosevelt Anglie Paříž Washington Pelrohrad Man spojený stát Japonsko Port Rus Petrohrad St Reut

22 article

Telegrafické zprávy hospodářské. x. Z Vídně, 17. července. Na dnešn schůzi důvěrníků českých a moravský ei výrobeů surového cukru byla před nesena odpověď raffineri! na nedávné ná- vrhy výrobců suroviny. Všeobecně a jedno myslně projeveno přesvědčení, že nelze vzhle- dem na skutečné poměry vyhověti podminee raffinerií pro uzavření nového kartelu, by dosa- vadní výlučné právo raffinerií na obstarávání domácí spotřeby bylo jim beze změny pone- cháno. Usneseno proto jednomyslně, z asta- viti veškeré další snahy o uzavření nového kartelu a zpraviti o tom veškeré surovárny jimž má současně býti podána obšírná zpráva o průběhu vyjednávání. st. Z Pešti, 17. července. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 6000 metr. centů o 5 h dráže. Platila: pšenice tisská 80 kg K 7.95, hodmezövašarhelská 79.8 kg k 7.90, stolno-bělehradská 78 kg K 7.60, žlut 77.5 kg K 7.95, peštská 79 kg K 7.70, z kg K 7.624 žlutá; žito nové na červenee K 6.25; ječmen ke krmení K 5.55; nový na červenec-srpen K 5.55: oves K 5.50 až k 5.75; kukuřice K 6.40. Terminový obchod byl pevný n zkrovný dovoz a parno. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 7.27, žito na říjen K 6.23, oves na říjen K 5.35, kukuřice na červenec K 6 35. na srpen K 6.28, na květen 1904 K 5.05 řepka na srpen K 11.35. Plodinový trh byl bez odbytu, s tuky mdlý, s jiným zbožím beze změny. Počasí: pochmurno. Z Kolína n. R., 17. července. (» Köl Zlg.«) Siegský syndikát železnorudný usnesl se ve včerejší své hlavní schůzi, že zruší dosavadní omezení těžby o 25 proe.

Platil Vídeň Pešť Kolín kg Köl Zlgie

23 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Rusko-rakouské obchodní styky. Přes poloúřadní dementi z Berlína jest pa trno, že jednání o nové rusko-německé smlouvě již zahájena jsou. Opakuje se opětně historie z let devadesátých minulého století, kdy Německo nás přodešlo svou obchodní smlouvou s Ruskem a prejudíkovalo do jisté míry smlouvě rakousko- ruské. Ale Vídni byl tento moment lhostejným. Tam se nikdy poctivě neuvažovalo o sesílení ob- chodních styků a vztahů rakousko-ruských. Poli- tické motivy hrály zde vůdčí úlohu, a celý systém správy tohoto státu se příčil intimnějším stykům s Ruskem. Německu ovšem neobyčejně prospívaly staré obchodní styky s Ruskem a ochota oproti ruskému dovozu zemědělskému byla čarovným proutkem, kterým Caprivi skončil a přerval dů- sledky Bismarkova ochranářství posledních let. celní boj proti Rusku. Ze zápasů let 1892—93 nedovedlo Rakousko pro sebe vytěžiti ničeho. Nelze popříti, že posice jeho oslabena byla jeho rázem, jakožto státu obilí vyvážejícího anebo alespoň pro sebe s dostatek produkujícího, ale naprosto bezvýhlednou nebyla. Situace tato se ovšem nevrací, ale možnost lepších vztahů obchodně-politických dána jest. Jak daleko stojí Rakousko co do svého obchodu s Ruskem za Německem, toho nejlepším dokla- dem jest několik dat. Německý dovoz z Ruska z r. 1897 činil 708.1 mil. mk., rakouský 112.05 mil. K; roku 1898 německý 736.2 mil. mk., ra- kouský 136.4 mil. K; roku 1899 německý 636.4 mil. mk., rakouský 86.6 mil. K; — německý vý- voz do Ruska dosáhl r. 1897 267.7 mil. mk., ra- kouský 51.7 mil. K; německý r. 1898 304.2 mil. mk., rakouský 63.6 mil. K; roku 1899 německý 364.0 mil. mk., rakouský 80.9 mil. K. A tento vývoj jest nepřetržitý.

Caprivi Berlín Německo Rusko Vídeň Rakousko

24 article

Jak řečeno, padá zde značně na váhu ně- mecká spotřebivost zemědělských výrobků. Z do- vozu německého z Ruska r. 1897 připadalo na obilí a krmiva 311.8 mil. mk., r. 1898 347.4 mil mk., r. 1899 239.3 mil. mk., tedy skoro hezmála celá polovina jeho. Již z tohoto poměru obilí a krmiva ve vývozu ruském do Německa jest patrný ráz Ruska jakožto státu agrárního. Ještě dnes živí se více než 80 všeho ruského obyvatelstva zemědělstvím a země dělství jest také důsledně nositelem ruského ob chodu do ciziny. Vývozní zájmy průmyslové Ru ska jsou minimální. Z toho neplyne ovšem ještě že by Rusko nemělo svého průmyslu, ale momení tento dán tendencí a směrem ruské politiky ob chodní posledních let. I Rusko mělo doby ideálů svobodné tržby Mírně liberální systém Alexandra II. lámal ochot ně přiliš vysoká cla a oleviral ruské hranice př vozu západoevropských tovarů. Tento stav pro- spival nemálo obchodu a průmyslu na hranicích a na březích baltických. Nositelem odporu prot tomuto systému stala se Moskva. Šla za jinými cíli než Petrohrad: za ideou ochrany, která by napomáhala rozvoji mocného průmyslu ruského, která by v důsledcích svých provedla dílo eman- cipace od ciziny a která by vybudovala z Ruska sobě stačící stát, veliké imperium, silné a v sebe uzavřené s průmyslovým posláním v budoucnu.

Rusko Německo Moskva Petrohrad

25 article

Bavlnářský průmysl Moskvy byl nejmocnějším propagátorem těchto idejí, které se vstupem Alex- andra II. na trůn carský staly základními výcho disky budoucí ruské politiky obchodní. Od let osmdesátých zvyšují se ruská cla. Celní tarií zr. 1891 potvrzuje úplné vítězství ochranářských proudů, tarif z r. 1902—3 přináší další sesílen ochranné zdi celní. Mezi tím vyrůstá ve vnitru Ruska mohutný domácí průmysl. Moskevsko-vladimírský obvod textilní slává se opěť střediskem textilní produkce ruské, udává tón a směr její. Na jihu vyrůst široký průmysl železářský a v jeho pozadí petro- lejový, zatím co roste význam ostatních průmy- slových ústředí vnitra. Zde několik dat: Cena produktů v mill. zl. 1887 1893 189 4630 6229 9463 Textilní průmysl . .. Průmysl potravin . . . 375.3 3997 648 1 Zvířecí výrobky . . . 795 78.4 132 0 Zpracování dřeva . . . 25.5 389 1029 Papírnictví 21.0 27.5 45.5 Průmysl chemický . . . 21.5 39.6 59.5 289 34.5 826 keramický .. Doly a hutě . . . . . 1560 2492 293. Zpracování kovů . . . 112.6 171-1 3106 Jiné průmysly . . . . 50.8 742 Okrouhle 13345 17350 28391 Počet zaměstnaných dělníkt v tisících 1887 1893 189 Textilní průmysl 399.2 497.9 6425 Průmysl potravin . . . 205.2 2168 255. Zvířecí výrobky . . . 442 64 4 Zpracování dřeva . . . 39.9 863 Papírnictví . . . . . 19.5 338 46.

Moskva Rusko Dolo Alex 27.5 39.6

26 article

Průmysl chemický . . . 21.1 28.4 353 » keramický . . 75.5 143 3909 461.4 5443 Doly a hutě . . . . . Zpracování kovů . . . 1033 1320 2143 Jiné průmysly . . . . 41.9 52 9 662 Okrouhle . . 13180 1582 9 2096 Stoupání po roce 1897 — jehož přesných statistik není — děje se při nejmenším v stejném poměru. To je ideálem vůdců tohoto směru ruské politiky, aby v budouenu utvořen byl mocný, uza- vřený stát průmyslový, který by přebytky své výroby zahrnoval svět. Ale to jsou sny budouena. Zatím Rusko ješt tohoto ideálu nedosáhlo a není pochyby, že tak hned nedosáhne. Již z toho prostého důvodu, že vývoj k průmyslu předpokládá pronikavou změnu v celé hospodářské soustavě Ruska. Nebylo ne- právem řečeno, že teprve osvobození mužíka bylo počátkem průmyslového rozmachu. Do reform- ního díla Alexandra II. nemělo Rusko dělníkt po západoevropském způsobu. Nevolnický mužík nebyl však nejlepším dělníkem. Nesrosil tak jako na př. anglický dělník s továrnou, nenáviděl tyt závody, které vykořisťovaly jeho práci a trhaly ho od polí. Teprve zrušením nevolnictví počiná se v Rusku vyvíjeti dělnický proletariát po našem smyslu, odkázaný na mzdu, pracující stabilněv továrně a osobující si důsledkem toho nezbytné technické zručnosti. Ve většině jest však ruský dělník dosud dělníkem příslušícím v mir a vra- cejícím se občas k půdě, tedy ještě nedostatečně kvalifikovaným. Vývoj k průmyslu v našem smy- slu jest při mocném průmyslu domáckém ješta v počátcích. A do dob, kdy bude ruský dělník roven svému anglickému soudruhu, uplyne ještě řada let. Zatím vlivem těchto a jiných momentů, k nimž se ještě vrátíme, není ruský průmysl z valné části schopen konkurrovati na západě.

Dolo 662 Okrouhlo Rusko 28.4

27 article

Dosud také sám nestačí hraditi domácí spotřebu. A z druhé strany: čím více poroste počet závodů, tím více bude Rusko odkázáno na dovoz stroje a zařízení jich z ciziny. Dosud tedy i přes vysokou ochranu Rusko dobrým odbytištěm jest. Do- kazují to ostatně data německého vývozu na Rus stejně, jako nedávno polooficiálně projevená ochota Ruska uleviti dovozu některých německých tovarů průmyslových, ovšem pod padmínkou, že Německo sleví se svých minimálních cel obilních. Z celkového vývozu německého na Rus připadal na nejdůležitější tovary průmyslové (data celko- vého vývozu udána shora) r. 1897: 147.1 mil. mk., r. 1898: 176.5 mil. mk., r. 1899: 2082 mil. mk. Vzrůst německého vývozu průmyslovéh jest patrný. Hlavními položkami jeho byly roku 1899: knihy, mapy, hudebniny (8.0 mil. mk.) kujné železo (10.7), jemné železné zboží (5.2), hrubé železné zboží (23.5), pláty a plechy z kuj- ného železa, surové (5.1), vlněná příze (8.0) stříbrné a zlaté zboži (3.6), koks (5.2), kamenné uhlí (7.2), lokomotivy a lokomobily (6.2), stroje z litého železa (36.8), z kujného železa (7.3) atd.

Rus Rusko Německo Rus

28 article

Z průmyslu teziilního. Právě vyšlé 7. číslo „Ter- tilního Obzoru“, orgánu spolku českých textiiníků. oznamuje z průmyslu textilního: Závody nové zříi neb rozšíří. P. Ferdinand Kozák, mlynář v Sadovi u Hradce Králové, zřídí mechanickou tkakovnu pro- zatím c 30 stavech. — Přádelna na jutu a tkalcovna má býti zřízena v Lovosicích. — Firma Otto Kuha Co., mechan. tkalcovna na vlněné zboží v Brně, zřídíla v Lomnici u Tišnova na Moravě ruční lkal covnu. — Fa. Christian Fischer Söhne, továrn na zboží stávkové, zřídí v Aši přádelnu. — Fa. Jasek zřídí v Libětátě mechan. lkalcovnu na zboží bavlněně o 100 stavech. — Fa. Christian Geipel v Aši rozšíi v Grůnu svou barevnu a postaví novou úpravnu. — P. J. Menčík, mechan tkalcovna na bavinu s bělidlem, barvírnou, tiskárnou a úpravnou v Černodolu u Vrc- labí, v Heřmanicích u Jaroměře a ve Vrchlabí, koupil býv. Fränkelovu papírnu v Lištném (ob. Sněhov, o. Brod Železný) a zřídí přádelnu na jemnou bavlnu o 20—25.000 vřetenech. — Nově protokolované firmy:

P Kozák Fischer Geipel P J Menčík Fränkelův Brod Železná Sada Hradec Králové Lovosice Brno Lomnice Tišnov Morava Aš Heřmanice Jaroměř Vrchlabí Sněhov Otta Kuh Company Söhnout

29 article

Julius Hersch, výroba sukna v Liberci. — Fa. Neu- mann Haurowitz, mechanická tkascovna v Hrádk u Liberce. — Marie Melnická, provd. Klepelková, mechan. výroba zboží pleteného a výroba krajek pa- ličkovaných ve Vamberce. — Fa. Hielle 4 Wůnscha tkalcovna v Krásné Lípě. — Josef Kreibich, úpravn ve Warnsdorfu. — Fa. Herzíeld Fischl. tkalcovn na zboží hedvábné, bavlněné, vlněné a lněné ve Vy- sokém n. Jiz. — Erste Hirschberger Strumpíwaren- labrik S. H. Pohl v Doksech u Dubé. — Pp. Skrbek, Kramář a spol., mech. tkaleovna a šlichlovna ve Vy- sokém n. Jiz. — Frant. Laske, továrna na sukne v Krňově. — C. B. Göldner, přádelna na vlnu vigogn v Haslově u Aše. — Tomáš Wanka, tkalcovna na zbož lněné, baviněné a pestré v Benešově v rak. Slezsku. Otánka sestálnění severní dráhy císaže Fenli- namda. Požadavek, sestátniti severní dráhu, razí svou spravedlností cestu i mezi Němci. Vídeňský kar respondent „Berl. B. C.“ píše: Sestálnění severní drá- hy jest v nejvlastnějším zájmu státní železniční správy i státních financi. Severní dráha jest jedním z nejvýnosnějších dopravních podniků a olázka maed

Julius Hersch Melnická Hielle Kreibich Herzíeld Fischl Pohl Skrbek Kramář František Göldner Wanek Němec Berl B C Liberec Hrádk Vamberk Warnsdorf Jizera Doksy Dubá Haslov u Aš Benešov Erste Hirschberger Strumpíwar