Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

18. července 1903.

4

Císlo 194

5 article

vinila netečnost koruny, která právě tak, jako ministři a poslanci, jen osobné zájmy znáa o veřejnou mravnost se nestará. Za takých poměrů není divu, že při vši lehkomyslnosti Řeků věci dospěly v některých provinciích do krajnosti. V Pyrgu vypuklo v pravém slova smyslu povstání. Již čtyř dni panuje tam anarchie. Tisícov majitelů vinohradů, ozbrojen puškami a revolvery, zmocnili se města. Se všech kostelů rozlehaje se ohlušujíeí zvuky zvonů, mísíeí se v proklínání vlády a střelbu. Veškeré obchodni domy jsou za- vřeny a obchodníci s hrozinka m utekli se do Athén. Již třikráte bylo jízdeetvo, jež se pokoušelo povstalce rozehnati, do kasárny zahnáno. Pěchota, jež chtěla za- brániti zběsilému zvonění na po- plach, musila ustoupiti, zasypána krupobitím kamenů a tašek. Mnoho vojínů a koňů bylo raněno kameny neboť vojsko dosud neosmělilo se použiti zbraní. vidouc, že by roznítilo zuřivost obyvatelstva sedíáků, kteří ze všech vesnic ozbrojeni se shromáždili a kleří dosud také jen do větru střílejí. Každé příkré zakročení proti povstalcům vedlo by ke krveproliti, jehož následky by ne- mohl nikdo předvídati, neboť posádka je proti tisícům ozbrojených rolníků nepatrná a byla by okamžitě zničena.

Řek Atény

6 article

Podobné projevy dějí se ve Filistře, Pa- trasu, Kalamatě atd., nemají však tak nebez- pečného rázu. Ministerstvo nedovoluje uveřejnění telegramů zpravodajů a hledí posilněním po- sádky obyvatelstvo zastrašiti a upokojiti. Krá však nedůvěřuje více ministerstvu, vida, že věci mohou dospěti k jeho zkáze, neboť celý Pelo- pones obrací se na něho, aby nynějšímu hospo- dářství učinil konec a povolal k vládě nezišlné muže. Z té příčiny jest odstoupení ministerstva Simopulova a Theotokisova čili fanariotských bankéřů takřka nevyhnutelno a proslýchá se, že sněmovna bude rozpuštěna a že Deligeorgis utvoří ministerstvo, jež nové volby provede. Tento nemá mnoho stoupenců a není vynikající osob- ností, ale platí za čestného politického muže a jest spojencem Deljanisovým. Nemo.

Deljanisův Nemo Kalamata

7 article

Chamborlainova celní politika. V Londýně pořádati se bude velká schůze protestující proti změně anglické celní politiky. kterou přivodilo by se zdanění životních potřeb. Schůze čeliti bude proti Chamberlainovu plánu na zavedení ochranných cel. Londýnskému lord- mayoru doručena již žádost 650 měšťanů City by k ní propůjčil sál Quildhall. Mezi zmíněnými měšťany jest 19 členů parlamentu, guverner an- glické banky, 9 ředitelů jiných bank a asi 500 obchodníků. Při veškerém boji, který již nyní vede s všude proti Chamberlainovým plánům, lze přece zřejmě pozorovati, že počet přivrženců ochran- ného cla se v Anglii vzmáhá a nelze pochy- bovati, že se ještě značně zvětší, až Chamberlain zahájí na podzim ohlášenou svou akci po různých městech země. Zajímavo je, co píše ve věci této berlínská „National-Zeitung“. Praví: „Nalézá-li celní ochra- nářství v Anglii stále více přívrženců, vězí příčina tohoto vývoje z části přirozeně v hospodářských poměrech Anglie; avšak také Všeněmci se svou národy štvoucí agitací nesou čásť této viny zároveň pak i sociální demokraté, kteří vládu své vlastní země u cizích národů očerňují, jako by byla lstivou.“ — Co tomu řeknou Všeněmci?

Chamborlainův Chamberlainův Cita Chamberlain Londýn Anglie

8 article

Telografie bez drátu ve službách námořnictva Ve Spojených státech severoamerických ko- naly se přes rok zkoušky s telegrafií bez drátu, ve službě námožní, které setkaly se nyní, jak se sděluje z Washingtonu, s úplným zdarem. Vy- šetřováním zjištěno, že pro námořní službu nej výhodnějším je systém Slabý-Arco, který se tudíž na lodstvu Spojených států zavede. Školní lod „Topeka“ přijme v těchto dnech 20 apparátů to- hoto systému a dopraví je na válečné lodi „Kcar surge“, „Illinois“, „Maine“ a jiné. Lodi tyto kor respondovati jimi budou se stanicemi, které zřídí se za nastávajících manevrů na Cape Elisabeth Cape Ann, Cape Cod a Montak Poinl.

spojený stát Washington Main Arco cape Elisabeth cape Ann cape Coda Montak Poinl

9 article

Válečné loďsivo anglické. Anglický námořní úřad zaopatřil si vynález jehož pomocí mohou podmořské čluny bez nebez- pečí pro mužstvo ujeti pod vodou velké vzdále- nosti. Vynálezu, pocházejícího od důstojníka, lze upotřebiti i na dosavadních podmořských člunech Srážka mezi Spojenými státy a Anglií? Pozoruhodnou zprávu, jejíž potvrzen třeba však teprve vyčkati, sděluje londýnská „Pressassociation“: „Americké válečné lodi zmoe- nili se asi 20 malých, Anglii náleže- jících ostrovů u Bornea a vztýčily na nich americkou vlajku.“ Jedná se tu patrně o ostrovy na severu nebo severozápadu Bornea. Usazování Burů v Mexiku. Bývalý velitel Burů v poslední válce, zná- mý generál Joubert, podporuje hnutí mez obyvatelstvem obou zabraných zemí jihoafri- ckých, jehož účelem je, aby se Burové, nespo- kojení se svým nynějším osudem pod anglickou vládou a pak bývalí válečníci a zajatci, ktel dosud zdráhají se složiti přísahu oddanosti An- glií, přestěhovali do Mexika, kde pro ně získal již 100.000 akrů půdy. Mexiko za stejným úče lem procestoval také jiný burský vojevůdce Kruitzinger a vrátiv se nyní do Kapského Města, zrazuje Bury před cestou do Mexika. protože nejsou v něm pro zemědělství vhodné po- zemky. Generál Louis Botha odcestuje záhy do Haagu na konferenci s Krügrem, Leydsen a některými býv. veliteli Burů, na které jednati se bude o dnešních poměrech v Africe, které vy- víjejí se pro burský národ stále nepříznivěji. Po- dolýká se, že Botha vyhne se Londýnu.

Joubert Burová Both Bur spojený stát Anglie Pressassociation Borneo Mexiko kapský město Bura Haag Krügr Leydsen Afrika Londýn

10 article

Oprava volebního řádu v Bavorsku. Také v Bavorsku, jako v Sasku, chystá se oprava volebního řádu do zemského sněmu bavorského a vláda má prý již přichystaný volební zákon zemský, který podá příštimu sněmu. Volební oprava chystá se v Bavorcku již od let sedmdesátých v minulém století. Jižv letech 60. žádalo se v Bavorsku přímé volební právo, které narazilo však ve sněmovně na od- por. Vládní předloha nebyla jí však pro fran- couzsko německou válku projednána. — Druhá vládní předloha, zabývajíeí se volební opravou. byla pro odpor sněmovny odvolána. V pozděj- ších dobách vzpírala se vláda podati novou vo- lební předlohu. Popud k nynější zavdal návrh sociálního demokrata Segitze, podaný ve sně movně dne 29. září 1899. Nová volební předloha vládní spočívá n zásadách, schválených sněmovnou v květnu loň- ského roku. Vláda vyžádala si tehdy její dobré zdání o chystané opravě, aby zajistila si již předem její schválení.

Bavorsko Sasko

11 article

Nový volební řád bavorský stanoví: přím volby; relativní většinu hlasů s obmezením, že zvolený musí soustřediti na sebe při prvé volbě třetinu všech odevzdaných hlasů, kdežto při druhé volbě zapotřebí jest ke zvolení naprosté většiny; kandidát musí býti nejméně rok ba vorským příslušníkem a nejméně rok platiti přímé daně; pro aktivní a pasivní volební právo vyžaduje se dožití 25 let a složení přísahy na ústavu; počet poslanců má se upraviti tak, aby vždy jeden připadl průměrně na 38.000 oby- vatel; pro tolo rozpočtení vezme se za základ sčítání lidu z 1. ledna 1900; celá země roz- dělí se na volební okresy o jednom, nejvýše dvou mandátech, z nichž z pravidla nesmí žádný míti méně, nežli 32.000, a více nežli 44.000 obyvatel, volební okres se dvěma po- slanci ne méně nežli 64.000 a ne více, nežl 88.000 obyvatel; při sestavování volebních okresů zachovati se mají všemožně hranice úřadních neb správních okresů a třeba-li těchto seskupiti více, mají tvořiti souvislý celek.

12 article

Novou vládní předlohou rozmnožuje se počet poslanců zemského sněmu o 4, tudíž ze 159 na 163, ale není známo, mnoho-li z no- vých připadne na města a mnoho-li na venkov- ské obce. Proslýchá se však, že z rozmnožení poslanců téžiti bude více venkov. Ačkoli vláda vyžádala si pro svůj volebnt elaborát, jak podotknuto, předem jaksi dobré zdání sněmovny a dle jejich zásad se při něm ce'kem řídila, přece nevěští se její předloze mnoho zdaru. Při sněmovní poradě o něm sved se boj mezi zástupci venkova a měst o nad- vládu v příští zemské vládě a následek toho bude pád celé vládní volební předlohy. Tato nedocílí totiž dvoutřetinové většiny, které po- třebuje. Anglie a Deloassé. Návštěva presidenta Loubeta v Anglii za městnává stále politický tisk jako nejvýznamnější událost poslední doby. »Daily Telegra phe uveřejňuje zajímavou rozmluvu s francouzským ministrem zahraničních záležitosti Deleassčem. Ministr francouzský přinesl si z Londýna nej lepší dojmy. Velice jej překvapila vzájemné zdvořilost representantů různých stran politiekých Ministři jej představili chefům opponice. Cham berlaina oceňuje Deleassé jako muže mocné vůle Deleassé přeje si upřímně přátelství anglo fran couzského, neboť vitální zájmy obou zemí ne jsou si v odporu a je potěšen srdečnými demon- stracemi sympatií obou národů. Pan Deleasso prohlásil, že cesta Loubetova prospěla značně míru evropskému.

Loubet Deleasso Anglie Londýn Cham

13 article Prahy světlo a stín v číslech.

Prahy světlo a stín v číslech. Statistická knížka královského hlavníh města Prahy a obcí, s komisí statistickou spo- jených, Karlina, Smíchova, Královských Vino- hradů a Žižkova za rok 1900, objevila se pře nedávnem ve veřejnosti. Není při ohromném materiálu ani možno, aby kniha, jaborující čí- selnými kolonami, odkázaná na sta a tisíce sta- tistik rázu podružného, čekajíef na uzavírku bi lancí a schválení všemožných položek, spatřila dříve tiskařský lis. Ředitel městské statistícké kanceláře Josef Erben, společně s adjunktem téže kanceláře Jos. Husákem po řadu let již s nevšední pílí a přesností redigují obsáhlou, přes 400 stránek velikého oktávového formátu čítající knihu. Takořka výhradně posety jsou stránky spoustami cifer. Slovného doprovodu jest tu pramálo. Ale soudnému čtenáři, odváží-li se vůbec zahloubati do zvláštní této lektury, nezů- stanou ty číslice jen hluchými kolonami nudných cifer ...

Erben Husák Praha Smíchov Žižkov královský hlavníh město Karlin královský Vinohrad Jos

14 article

Přemnoho zjeví se mu tajemnou jich mlu- vou, nad čím zavrtí hlavou neb užasne. Praha předměstí ve světle čísel! Arithmetické moře vyžaduje trpělivého plavce. Vlny jeho vypravují tu Pražanu, ochotnému naslouchati jejich šu- motu, velikou báseň o vzrůstu drahé Prahy, o ko- lotném jejím životu, o šíření se příbytku, hranie města, duší a majetku; pozoruje dále z cifer. jimiž přesně „měři“ se tu humanita, na jakém stupni kulturní výše stojíme oproti městůmji ným, doví se tu i o nejněžnějším hnutí mladšího i staršího obyvatelstva, jež přecházi můstek lásky a uzavírá sňatky; najdeme konečně i číslice smutné, mezi nimiž mnohdy jednotku tvoří osoba nám milá, číslice úmrti... Tomu, kdo by zalekl se spousty cifer, posloužíme stručným výtahem, zcela dle pořadu zajímavé knihy. Od- dělení první nese nadpis: Poměry mete reologické, topografieké ahlavní sumy obyvatelstva. Z tabulky na 3. straně shledáme, že největší zima byla dne 16.

Pražan Praha předměstí Praha

15 article

ledna, kdy ukazoval teploměr — 14.7° C.; nej- větší vedro 26. července + 33.1° C. — Nej- menší tlak vzduchu nad Prahou byl dne 20. února a obnášel 722.4 mm; maximum bylo dne 20. dubna a měřilo 759.4 mm. Tlak vodních par, vlhkost vzduchu, oblačnost a srážky nevyka- zují zvláštních cifer; nejvíce vody spadlo dne 5. ledna (snih) 22.4 cm. Směr tahu oblak nám povídá, že nejvíce putovala mračna od východu k západu; dle toho i směr větrů. Zajímavější jest tabulka výšky vody v řece Vltavě. Nejvíce vody bylo ve Vltavě dne 9. dubna, jarní velká voda. kdy vystoupila Vltava 3.14 m nad normál; nej- menší stav vody byl dne 29. srpna, kdy hladina klesla o — 9 cm pod normál. Z topografických poměrů vidíme, že matička Praha vedle ne- plodné půdy, v jakou se počítají plochy zasta- vené, ulice, cesty a náměstí, dále Vltava, pustiny a hřbitovy v úhrnném rozměru 1253 ha, 37 arů a 23.2 m, má mnohem bohatší půdu plodnou

Praha Vltava mm centimetr

16 article

a to pole, luka, zahrady, vinice, pastviny, lesy (!) a rybníky úhrnem 1797 ha, 80 arů a 23.0 m tak že celková suma veškeré plochy obnáší 3051 ha, 17 arů, 46.2 m. Všech ulic měla Prahaa obce spojené úhrnem 514, náměstí 38, nábřeži 9, sadů 15, ostrovů 8, mostů a můstků 17. Sla- vební ruch v r. 1900 proti roku minulému valně poklesl; provedeno celkem nových staveb 113. tedy o 62 méně než roku předešlého, kdy jich bylo 175, za to více domů bylo upraveno, tak že jeví se v ruchu stavebním přírostek + 25 proti roku předešlému. Pro majetníky domů rozhodně interossantní partií knižky statistické jest ze vrubný přehled staveb domů v Praze a obcí spo jených, jakož i přibytků. Úhrnem bylo v Praze a obcích zmíněných koncem roku 1900 domů 8122. Nejvíce domů mělo Nové město, po něm hned Král. Vinohrady, pak Smíchov, Žižkov Staré město, nejméně Vyšehrad. Vysoce zajíma vými tabulkami jsou hlavní sumy obyvatlstva. Samotná Praha totiž, Staré město, Nové město Malá strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad a Ho- lešovice-Bubna čítaly koncem r. 1900 obyvate 194.471 a to ženských 105.498, mužskýeh 88.973. I ve spojených obcích v Karlíně, na Smíchově a Král. Vinohradech a v Žižkově má něžné pohlaví mezi obyvatelstvem, jehož tu na počteno v téže době 178.317, převahu: žen bylo zde 94.369, mužů 83.948. Úhrnem všeho oby vatelstva města Prahy a obcí spojených bylo tu- díž koncem roku 1900 372.788 a to 199.867 žen a 172.921 mužů. Přičte-li se k tomu po- sádka počtem 9323, bylo všech duší 382.111.

Král spojený úhrn 514 náměstí Praha Smíchov Stará město Hradčany Josefov Vyšehrad Bubno Karlín Vinohrady Žižkov Žižkov Stará město ha

17 article

Druhé oddělení knížky jest partií poněku vděčnější; nese název „Měna obyvatelstva“, v zá- vorce sňatky, porody a úmrti. Hned na první ta- bulce narazíme na čísla, kteráž obírají se hnutím obyvalelstva pražského nejzajímavějším — lá skou; neboť i tu mění statistika, třeba že nen nějaký „Amormetr“ dosud u obce pražské v uží- vání; pomáhá si tudíž statistika, sečitajíc s ň at ky v předpokladu, že všechny uzavřeny z oprav dové lásky. Dejme tomu! Statistika takováto bude zajisté zajímati na konec i pleť, která vy- hýbá se cifrám, vyjma hospodyňskou bilanci. Ko lik bylo v Praze a přeměsti za r. 1900 sňatkůa jakých? Celkem 42171 V Praze samotně 2406 v Žižkově 568, ne Král. Vinohradech 532, n Smíchově 491, v Karlíně 220. Květen přestal už býti lásky časem; nejvíce lidí se oženilo v únoru a pak v listopadu, nejméně v březnu a prosinci V březnu v Žižkově nebylo ani jediného sňatku v Karlíně pouze jediný. Dle věku čtyři nevěsty nedosáhly 16. roku! Za to provdaly se dvě ženy více než 60 let staré. Mužských přes 70 let sta- rých se oženilo či spíše bylo oženěno na stará kolena šest! Ve dvacoti létech oženil se pouze jeden mladík a ten měl pak opletání s vojen- ským soudem. Mezi ženichy bylo vdoveů 417. vdov 100. Patrno, že mužští v obnovování sňatků jsou vytrvalejšími. Dle vyznání židovských nevěs bylo 363. Občanských sňatků 39. O dětech, živě i mrtvě narozených, legitim- ních i mimo svazek manželských na svět při- šlých, rozhovořila se statistická knižka číslicemi na čtyřech stranách. Všech porodů v celém ob- vodu bylo 11.744, z těch dětí manželskýeh 8043, nemanželských 3701, dětí mrtvě naroze- ných manželských 434, nemanželských 165.

Král Praha Žižkov Vinohrady Smíchov Karlín

18 article

Všech hochů bylo 6021, děvčat 5723. Nejvíce dětí narodilo se v měsíci lásky — květnu, nej- méně v prosinci. Trojčat narodilo se celkem v obvodu šest, v jednom případě 1 hoch a dvě děvčata. Dvojčat a to dvou chlapců narodilo se 86, chlapec a děvče 82, dvě děvčata 94. Le- gitimovánc bylo pozdějším sňatkem rodičů nemanželských dětí 1078. Trudnou jest rubrika úmrtnost děti nepočítaje v to děti mrtvě narozené. V celém ob- vodu zemřelo děti starých od 1 dne do 5 let 2685. Úžasná to cifra! Měsíc duben, přechod ze zimy do jara, řádil v řadách maličkých nejvíce. Chlapců zemřelo mnohem více než děvčat. Úmrtnost obyvatelstva vůbe v Praze a obcích spojených dosáhla číslice 7323, nepočítaje v to přespolní, v Praze zemřelé, jichž bylo 1600. Poměr mezi úmrtím mužů a žen byl téměř úplně stejný. Mužů zemřelo 3667, žen 3656, z přespolních mužů 869, žen 731. Nej- více lidi zemřelo, o nemluvňatech nemluvě, mez- 1.—5. rokem života, pak mezi padesátým a osm- desátým. Věku 95 let dožili se dva muži a sedm žen, přes 95 let slár nebyl nikdo. V přičinách úmrtí přímo děsivou rubrikou jest řádka: tuber- kule. Úžasná číslice 1423 jest mementem, jal nutno a nezbytno, co nejdříve a nejradikálněj proti strašlivé chorobě této vystupovati. Nejbliž ším číslem úmrtí a jeho příčin jest 735 v ru- brice záněty dýchadel. Pak přijdou sebevraždy jichž bylo 173, mrtvice 159, úrazy 118, a ka- tarhy střev.

Praha

19 article

Vražd nebo zabití bylo v r. 1900 12. Střovn tyfus má na svědomí číslici 64. Přeskočíme rubriky o poměrech vlastni- ckých, činžovních, hospodářských a živnosten- ských. Jsou to tabulky příliš detailní, mající prá- vě interes pro toho, jenž něco v nich hledá. Ve spoustě číslic zajímavější rubrikou jsou po- žáry, jichž v Praze a spojených obcích bylo 68, většího i menšího rázu. Škoda jimi způso- bená, odhadnutá znalci, činila 76.826 K 40 h. Oddělením, jež má interes pro širší vrstvy. bude dopravnictví. Jsou to především olektrické dráhy. Počet personálu při dráze této zaměstnaného, včetně úřadníků, podúřadníků a zřízenců činil koncem r. 1900 1048. Délka dopravní trati obnášela 39.088 km, motorových vozů bylo 151, vlečných 32. Koňská dráha měla tehdy ještě 109 vozů a 243 koní. Úhrnem do- praveno bylo v r. 1900 20,160.573 osob proti 18,168.437 osobám roku předešlého. Nejvíce osob jezdilo v prosinci. Lanovou dráhou na P - třín jelo 81.008 lidí, rozhlednu navštívilo 24.891. Na Letnou dopraveno 257.045 osob. Posluhův Praze dle ústavů „Přemysl“, „Expross“ a „Pa- tria“ bylo 486. Paroplavební společnost pražská na osmi šroubových parnících a sedmi kolových dopravila celkem 743.606 osob.

Přemysl Praha Letná km

20 article

Oddělení šesté má název: Zásobován potravou a nápoji. Dovídáme se odtudo množství poraženého dobytka v ústředních jat- kách, o nemocech dobytka, o přívozu masa na trh, o cenách dobytka a masa, o nejnižších a nej- vyšších cenách rozličných potravin ve staroměst- ské tržnici a na pražských a předměstských trzích vůbec, o cenách plodin, dle zpráv Plodi- nové bursy, o dani potravní a dávkách z alkoholi- ckých nápojů. Interessantní jest tabulka, mnoho-li piva se v Praze uvařilo. Každý uhodne na první ráz, že největší číslici ve spoustě pivo- varů zaujímati bude akciový pivovar smícbovský. Má na svědomí 494.250 hektolitrů. Pak přijde pražský měšťanský pivovar v Holešovicích, jenž uvařil 124.350 hektol. a měšťanský pivovar vino- hradský, jenž vykazuje 101.475. Úhrnem se uvařilo ve všech 26 pivovarech v Praze a obeíeh spojených 916.423 hektol. piva. Kolik máme v Praze příbližně spolků dle stavu v r. 1900? Překvapující počel: 1795 Spolků hospodářských 261, zábavních 348, vzdě- lávacích 642, vzájemně podporujících 330, hu- manních 184, náboženských 30. Ze spousty stránek dalších širšího interesu hodna bude str. 298. a 299. s názvem „Zdra- votnictví“. Dovídáme se, že koncem roku 1900 bylo v Praze doktorů lékařství 584. ranhojičů a to magistrů chirurgie a porodníků 3. zvěrolékařů 21, porodních pomocnic 262, lékár- níků 21, assistentů 61, tyronů 6. Ve veřejných nemocnicích v Praze ošetřováno bylo 35.651 osob, v porodnici bylo matek 3149.

Praha Holešovice spolek hospodářský 261 Zdra

21 article

Veřejnou bezpečnost, tak nazývá statistická knížka pražskou policii, obstarávalo 76 úřadníků konceptních, 32 kancelářských, 1011 mužů, čítaje v to vrchní, okresní a revírn dozorce, policii pěší i jízdní. Jízdních bylo 73. pěšších 924. Zatčeno bylo osob 9952. Klassickou přímo je tabulka o „postupu tuláctví v Praze v policejním obvodu“, ze které vysvítá, že „pro lákání mužů“ zatčeno bylo ženských 1337 a z těch přes šedesát let starých — 15 Z jednotlivých výkonů služebních bude zajímati. že ke konfiskacím časopisů komandováno bylo 14.243 mužů. Předvedeno bylo v r. 1900 c. k. stráží bezpečnostní pro podezření ze zlo- činu, přečinu, přestupku a z nařízení politickýeh neb policejních úřadů 34.871 osob. Z úřadní činnosti soudů a zejmena zem ského trestního soudu v Praze, pozoruhodnou jest číslice pro zločiny obžalovaných 1463 a od- souzených 1022. Pro přečiny 241 obž., odsou- zeno 137. U přestupků odsouzeno 254 osob. K smrti odsouzen nebyl v tom roce nikdo. — V trestnicích a věznicích zavřeno bylo 10.594 mužů a 2681 žen. Na daních úhrnem zaplaceno běhemr 1900 v Praze a v obcích spojených 28,771.055 korun a nedoplaceno na daních a přirážkách zů stalo 7,628.798 K.

Praha spojený 28,771

22 article

Posledním a nad jiné zajímavým a obsá hlým oddělením jest stať, shrnutá pod názvem- O světa. Nevíme, proč právě tuto důležitou ru- briku otevírá statistická komise mnichya jeptiškami, o nichž přece známo, že ne- šíři zrovna nejvíce osvěty do svéta. Působí přímo komicky sčitací zevrubnost, která sečítá arei- biskupy a přichází k výsledku: 1. Mimo primasa království českého nalézalo se v Praze vyšších hodnostů církevních 33, celkem světských du- chovních 172. Mnichů bylo v Praze celkem 291, jeptišek 431, v v obcích spojených mnich je- diný a to v Karlíně v invalidovně, a jeptišek 204. Na vysokých školách vyučovali čtyři mniši. V ar- cibiskupském semináři bylo celkem 142 boho- slovců. Na vysokém učení pražském působilo cel- kem 196 sil učicích, na školách technických 86. Posluchačů Čechů bylo 2833 na české uni- versitě, na technice 1038. Na německých ško- lách vysokých kříklavými jsou poměry učitelstv a žactva. Tak na universitě německé bylo 189 sil učicích pro — 946 studentů, takže připadali na jednoho učitele asi čtyři a čtvrt žáka. N technice německé pro 421 žáků bylo 49 učitelů.

Čecho Praha Karlín O svět

23 article

Promocí bylo 358, z těch 5 na fakultě theologi- cké, 127 na právnické, 200 na lékařské, 26 na filosofické. Sponsí mistrů farmacie bylo 54. Poslední rubrikou v knížce jsou divadla. Vysvítá z ní, jak složitý jest celý divadelní appa- rát. Tak úřadníků správních a režijních u če- ského národního divadla bylo koncem roku 1900 11, lékaři divadelní 4, napovědů 5, dramaturg 1. herců 19, hereček 13, zpěváků 14, pěvkyň 11, ve sboru pánů 36, ve sboru dam 45, kapelnicia sbormistři 4, koncertní mistři 2, ředitel sboru hudebního 1, členů orkestru 64, při baletu 3 pání a 31 dam, divadelní malíři 2, sluhů divadelních 5, personálu dekoračního, strojního a pod. 38, personálu šainího mužských 17, ženských 8, sta- tistů 12, biletářů a biletářek úhrnem 45. Tedy colkem všech osob u divadla postavenýeh bylo 391.

ský národní divadlo

24 article

Výstavy. Výstava pro uměleckou výchovu v Kulné Hoře 26. července až 16. srpna. Celé oddělení, vě- nované umění v našich domácnostech, svědčí o tom, že pořadatelům výstavy jedná se nejen o uměleckou výchovu mládeže, ale i nejširších vrstev lidových. Moderní pokoj občanský, provedený dle návrhův p. J. Kastnera, professora umělecko-průmy- slové školy v Praze svou jednoduchostí a tím i lácí ukáže, že může i prostředně zámožný občan upra- viti si domácnost svou s uměleckým vkusem; týž účel sleduje výběr umělecko průmyslových předmětů, jichž užiti lze v domácnostech našich k potřebě i vý- zdobě; předměty tyto jsou pracovány buď přím nebo dle návrhů předními umělci. Rovněž v tomto oddělení vystaven bude výběr uměl. reprodukeí (obrazů i plastik) a uměleckých knih, které zdobiti by měly české domácnosti. Umělecká hudba a zpěv v tomto oddělení omezí se na výběr sbírek národních písní, jejich různých úprav, dále uměl. skladeb če- ských skladatelů, pokud lze je prováděti v našich domácnoslech. Souborná výstava děl Jos. Manesa v pavil oně pod zahradou Kinského bude zejtra o 7. hodin večer uzavřena.

J Kastner Kinský Kulný hoře Praha Jos profesor umělecký

25 article Denní zprävy.

Denní zprävy. — »Česká otázka dříve či později jednou z nejdůležitějších otázek říšsko-německé poli tiky.« Tato slova pana Schindowského, redak tora »Deutschevangelische Cor.«, uveřejněná na obranu jeho pobytu v Praze za Husových slav- ností, prozařuje blahodárným světlem žádoue jasnoty celou situaci, danou dosavadním vý- vojem realisticko-prusko-evangelické afféry. Tentc Schindowski jest prototyp evan- gelických jesuitů, kteří svým ka tolickým mistrům odkoukali jich umění z síf«, živým dokladem, že klerikali smus na všech štěpích křesťanských vyznání je stejně odporným květem. Když jsme Schindow- ského označili v pravé jeho podobě jakožto pru- ského agenta, citoval proti nám »Čas« oslňujíeí referát pana Schindowského z jeho »Deutseh- evangelische Cor.« o průběhu výtržností před německým kasinem, v němž podle pravdy uvádí německé studenty jako provokatéry, uváděje ovšem velmi pochybného svědka, jistého prj vyššího policejního úřadníka pražského, který prý mu to potvrdil. Že demonstrace před ně meckým kasinem byla způsobena německými

Schindowský Husův Praha Deutschevangelische Coro

26 article

studenty, klestícími si proti proudu drze cestu, jest sice pravda, ale že by mu ji byl potvrdil nižší či vyšší nějaký policejní úřadník pražský, to jest věc naprosto neuvěřitelná. Hlavní věch jest ovšem, že referát pana Schindowského vy- padl, jak říšsko-německé listy píší, »ezechen- freundlich«. Podivuhodný tento případ vysvě- tluje nám ovšem odhalení berlínské »Germanie« o zvláštním výboru, dosazeném v »Evangelischen Bundu« k rozšiřování »Los von Rom« mezi Čechy společně se zajímavým detailem o reso- luci, aby hnuti tomu byl vzat osten Čechům bolestný, německo-nacionální jeho karak- ter. »Czechenfreundlich« referát p. Schindowského jest docela v mandátu speciální české propagandy de fide v »Ev. Bundu«, ustavené první ukázkou této tváře prusko-evangelické po přátelsku k Če- chům přetvářené. Neboť pan Schindowski jest tak dokonalým lhářem, že za svým prolhaným eílem i pravdu dovede mluviti, jak to učinil při líčení demonstrací před kasinem. Že lhářem jest, ukázal svým drzým zapřením offieiální povahy poslání zástupců bundu k Husovým slavnostem, neboť »Germania« citovala mu doslovný protokol z frankfurtského zasedání výboru pro získání

Schindowský Čecho Eva Schindowski Husův Los on Rom Čechy bund

27 article

Čechů, kdež se jmenují někteří tito officiální zástupei bundu. My jsme z vlastních zásob do- plnili tento seznam. Jesuitsky prolhaná a pod- vodná povaha tohoto patrona Čechů v pruském evang. bundu, jehož politika živě připomíná pro- klamaci krále pruského k národu českému po Králové Hradci, vysvítá z dalších jeho námitek proti sočení zklamaných a vystřízlivělých jeho kumpánů z německé říše. Na pachatele po- prasku pro fiasko evangelického bundu v Čechách mrká pan Schindowski tak významně očima, že tento posuněk jeho jest viditelným celé střední Evropě. Probůh, z ticha, pánové, volá pan Schindowski, což nevidite, že se musí na Čechy takovouto methodou, neboť »český jazy- kový ostrov v německém moři jest zajíma- vým problémem praktické politiky« a »česká olázka stane se dříve či později jednou z nej- důležitějších otázek také říšsko-n ěme- cké politiky.« Samé »Köln. Volkztg.« jest tento prusko-evangelický tabák cpaný do české fajíky přespříliš silný i hrozí se nešťast- nice nad tímto kompromitováním »Evangel.

Čecho Schindowski Köln Hradec Čechy Evropa

28 article

Bundu«, který svým nejvlastnějším orgánem dává prohlašovati, že jeho politikou jest »sta- věti se oproti Čechům přívětivěji, aby se snáze vžili v osud státi se poddanými německé řiše.« Tak zní doslovně definice, kterou vymezuje »Köln. Volkszig.« povahu poslání oficiálních poslů »Ev. Bundu« do Čech a kterou jedním takřka slovem zachycuje povahu všech těch transakcí mezi pruskými evang. faráři s jedné a český mi evang. faráři i realistickými evan- geliky s druhé strany. Když ne šídlo, ale tento topor vylézá z pytle realistických taj- nosti a my podle své povinnosti poukazujeme celému národu na úžasné machinace, jichž obět stává se český lid v nestřeženém okamžiku slavnostního rozechvění, neboť paliči nejlépe daří se, když je celá ves na posvícení, když pozdvihujeme svého kárného a varovného hlasu, práskne výkonný výbor realistické strany od pruského nadělení a pan dr. Herben vypravuje pohnutlivé pohádky o tom, co se v ně- meckém kasině nestalo! Stolování reali- stických žurnalistů s pruskými faráři v ně- meckém kasině náleží ovšem ke krás- ným zavedenostem výtečného tohoto výlupku národní hrdosti české, ale oběd realistického »chefredaktora« s pruskými emisary jest jenom podrobností veškeré intimnosti realistické s pru- ským výborem pro české »Pryč od Říma«. Kam až dospěla tato transakce, až kam vlezl reali- stický medvěd na voj, namazanou medem Schin- dowského? Jaký byl obsah úmluv mezi pru- skými a českými kompaciscenty při smlouvě o českou kůži? Marny jsou tyto otázky, odpovědi se nedožádáš, spíš ještě zapření fakt, pro něž existují nezborné doklady. Jeden z nich uveřejňuje ve svém čtvrtečním večerníku »Graz. Volksblat t«. List tento píše:

Čecho Köln Eva doktor Herben Čechy Řím Graz

29 article

Paměti hodnou oklikou přes Německo dostals v náš majetek dopis, který vzhledem k nynějším sporům o účastenství »Evangelického bundu« na pražské slavnosti Husově není bez významu. List, datovaný dne 18. března a zaslaný jisté osobnosti »Evangelického bundu« po- cházi od českého evangelického faráře Duška. Uvádíme z dopisu tohoto následující karakteristická místa: »Současně nacházíme se před spojením stran: Lidové (rozuměj realistické. Red.), pokro- kové a jisté Irakce mladočeské (1?) Byi jsem přítomen jedné takové poradě, v níž projed- návány byly otázky: Dorozumění s Němei. Češi evangelíky aneb katolíky? A proě evangeliky, i v případě annexe Německom Jest zjevno, že mysli směřují k nějakému výcho- dišti, a tu na ážíme my protestanti svou slabostí a nemajelností do hlavy, neboť co všechno mělo již býti učiněno, aby se těmte otázkám vyšlo poučením vstříc?l Protož vidím naši hlavní álohu v tom, aby prola- stantismu dostalo se dobré výbavy (sden Prote- stantismus gut zu equipieren«), aby stal se atrakcí a mocí, aby těm lidem byla poskyt- nuta oporu, něco hotového, pevného, sebevědo- měho. Taková záplatovaná ruina, jakou my jsme, není pro nikoho svůd- nou. Naše městské sbory měly by býti fožácky (fesch) vypraveny a všechny přední stráže dobře ohsazeny — tu by se nemělo lilovati žádných nákladů! (I1n)

Husův Dušek Čech Německo Německom

30 article

Doufáme velice, že se tyto řádky dostanou do rukou pana faráře Duška v Kolině i že ne- budou jim pohozeny. Nemůžeť jinak, leč vy- stoupiti na veřejnost a vysloviti se o tomto, jemu připisovaném dopise, který probourává do mičelivých zdí realisticko-evangelických úžasnou perspektivu a ukazuje v průlomu soudruhy ješte jiných netušených barev. Pan Dušek snad na- hlédne svou svatou povinnost, aby promluvil ?i — Protičeskému zuřivci z »Rappelu« do- stalo se opětného odbytí ve francouzském váž- ném tisku a to tentokráte velmi vtipným a pe- prným způsobem v »La Voltaire«. Jak známo, objevují se v »Rappelu« a »Radicalu« poslední dobou články o českých poměrech, psané neurvalým tonem pangermánského šmoka. Původ a účel těchto útoků je jasný. Záhadné je pouze, proč a jak se daly oba tyto listy zi- skati pro kampaň protičeskou. Orgány našich nejhorších nepřátel německých našly důstojné spojence v těchto listech francouzského jazyka. A tak daleko došel fanatismus »Rappelu«, že uveřejnil článek, ovšem opět anonymní, v němž zrazuje f ancouzské turisty před návštěvou Prahy a Čech. Raději ať jedou do Afriky mezi Zulu-

Dušek Čo Zulu Praha Afrika Le Voltaire