Periodikum ALTO Viewer

1

18. července 1903. Číslo 194.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

Strana 3.

4 article

kafry, nežli do vlasti barbarských Čechů. Ko miku této posedlé vzteklosti protičeské výborně vystíhl »Le Voltadre« v duchaplném článku, podepsaném Jeanem Morusauem. Připomínáme. že »Le Voltaire« je žurnálem vládní skupiny radikální, že nepatří mezi nacionalistické listy, nenáviděně »Rappelem« nejen pro svůj patrio- tismus, ale i pro české sympatie. Pan Morusau v článku »Pán, jenž se chce smát«, dobírá si kratochvilně jakéhosi B., jenž spáchal nejnovější atlentát »Rappelu« na nás. Pan Morusau při pomíná zajímavé články, jež o Češích napsal spolupracovník »Voltaíru« p. J. V. Sers, který byl v Praze o Husových slavnostech a praví: »Neodvažujte se, drazi čtenáři, do Čech. Pan B z »Rappelu« vás varuje a jak ! Představte si — pokračuje Morusau — že Čechové, tito pra- dávní přátelé Francie, měli podvratnou myšlénku zvěstovati Francouzům, že jejich vlasť má za- jímavé krajiny, města, zasluhujíeí návštěvy, ma- lebná údolí a žádají, aby francouzští turisti s obraceli též do Čech. Jaká to opovážlivost ! Pan B. spustil povyk. Co vás to napadá: krajiny a památná města v Čechách! Pan B. byl v Čechách a chudák nabyl strašných zkušeností: považte, že nemohl nikdy dostat pořádnou omolettu v té vychvalo- vané zemi!« — Jaká to pohroma pro naši českou kuchyni, na níž si zakládáme! Pan B. patrně cestuje za tím účelem uznání hodným, aby se najedl dobrých omelett. Proto je mu Afrika milejší, poněvadž v Ain-Sefře pochutnal si na výtečné omelettě au naturel. Pan Morusau píše dále: »Ale p. B. má ještě jiné příčiny, proč zrazuje Francouze od návštěvy Čech. Proto velký cestovatel, jenž nenávidí Čechy, nutí se číst české žurnály. Kdybyste viděli, jaké hrůzy v nich objevuje. Nazývají v nich p. Dombesa »páterem vyklouzem« a pravi se v nich, »že republika je kletbou národa francouzského.«

Čecho Morusau Čech Sers Husův Francouz Praha Čechy Francie Afrika Ain

5 article

Jak chcete, aby země, kde žurnalisti — pardon, jeden žurnalista — poněvadž jako jedna vla šťovka nedělá jaro, tak i jeden žurnalista ne- tvoří mínění tisku jisté země, jak chcete, aby země, v níž žurnalista píše takové věci, zaslu- hovala, aby byla viděna. Patrno, že taková země nemá existovat pro turistu.« Pan B. na- psal též jakousi urážlivou poznámku o povaze a bodrosti českého lidu a jeho nelitostný ko- mentátor z »Le Voltairu« pokračuje: »Pr vaše štěstí, turisti franeouzšti, pro vaše ža- ludky, vaše přesvědčení, pro váš humor, vy- hněte se těm Čechám, kde p. B. tolik trpěll« Komika šprýmovného nepřítele Čechů z »Rap pelu« byla v »Le Voltairu« analysována tal znamenitě, že »pánu, jenž se chce smát«, snad jistě zajde smích. A z toho všeho zřejmo, jak máme posuzovat kampaň »Rappolu« a » Ra dicalu« proti nám vyvolanou. — Z Hranic na Moravě, 17. prosince- (Zvl. telegram »N. L.«) Volba výboru ve třelím sboru včera zahájená dnes skončena. Zvoleno všech 10 českých kandidátů jedno- myslně. Němci se volby nezúčastnili. Ve městě je všeobecná radost a nadšení. Svolané sem četnictvo nemělo dosud příčiny k zakro- čení, protože v městě jest úplný klid. Zejtra voli se náhradníci.

Čecho Němec Čechy Hranice Morava Le Voltair Le Voltairo

6 article

— Dojemný projev díků Matici. Do kan- celáře Ústřední Matice školské došel tento do- pis: „Zemská vyšší reálka v Lipníku vysílá dnes nás, své druhé chovance, do života. Při odchodu z ústavu uvědomili jsme si, že ústav, jenž nás odchoval, a k těžkému zápasu životnímu ozbro- jil, pomocí naší „Matice“ založen a vydržován byl. Při vzpomínce na „Matici“ objevila se nám před zraky zároveň celá ta velozáslužná činnost, již „Matice“ ku prospěchu národa českého na poli školství rozvíjí. „Kniha a škola jsou křídla duše národa“ tak slyšeli jsme o slavnosti svě- cení naší reálkové budovy, „podvažte, podlomte jedno a národ upadá v náruč záhuby.“ To však se u národa českého nikdy nestane! Vždyť máme svoji „Matici“, kteráž tomu nikdy nedopustí a za pomoci obětavosti našeho lidu pro školu, pro účel tak čistě osvětový, ideňlní, bude i nadále v zemích koruny svatováclavské budovati nové a nové školy české, pomníky to, hlásající cizině du- ševní sílu, sílu mravní národa českého. To pevně věříme a jsme přesvědčeni, že nevěříme nadarmo! Jati vděčností k Ústřední Matici školské za velké a neocenitelné činy její, usnesli jsme se jedno- hlasně darovati při odehodu svém z ústavu, jenž kdysi nesl název „Soukromá reálka matiční“ 400 korun ve prospěch Ústřední Matice školské, kte- rýžto obnos současně zasíláme.“ Abiturienti zem- ské vyšší reálky v Lipníku.

Lipník Matica Matica

7 article

— Celý policejní apparát nestačil by ke splnění oprávněné snahy, aby konečně přítrž uči- něna byla pohoršlivému řádění nestoudné paní protekce, která v tomto slzavém údolí a zvláště u nás tolik neplech již byla natropila. Mnohý snaživý a ve svém oboru zdatný mladík mohl by mnoho o tom vypravovati, jak na životní dráze jen protekce jiných, na mocné přátele bo- hatších, cestu mu zatarasila a všechno jeho sna- žení úplně zmařila. Ano, nutno bohužel přiznati, že mladému muži bez protekce dnes po čertech špatně se daří. U mnohých úřadů stala se protekce absolutně vládnoucí mocí. Když uchazeč o ně- jaké sebe více zodpovědné místo, vyžadující do- brého odborného vzdělání, nemá nějakého vlivu- plného strýčka nebo jiného příbuzného, který by za něj, jak vulgárně se praví, „pucoval kliky“, nejsou mu výtečné vlastnosti a všechno odborné vzdělání, byť nad ostatní kompetenty až křiklavě vynikalo, pranic platny. Protekce jde před prá- vem a vládne všude. Ani kruhy vyšší se jí ne- štítí, jak oznamuje nám jistý poslanec, jemužsi stěžoval mladý muž na protekci vysokého státního úřadníka, který se k podobným věcem propůj- čevati nemá. Však pod svíenem bývá tma a pro- tekce právě nejvíce bují v těch kruzích, které by měly býti vzorem všem státním občanům. Věru, že by se doporučovalo podobné případy ve- řejně přibíjeti na pranýř, aby konec byl učiněn ohyzdnému nepotismu. — Promoce. Pan MUC. Alois Festa z Miletína v Čechách bude veřejně prohlášen doktorem veške- rého lékařství v úterý dne 21. t. m. o 12. hod. po- lední ve velké aule na českém vysokém učení Karlo- Ferdinandově.

Fest Miletín Čechy vysoký učený KarlaFerdinandov

8 article

— Z kruhů lékařských. MUDr. Otakar Zuna. praktický lékař, vrátil se do Prahy a ordinuje opět v obvyklé hodiny. — Úmrti. Ve Slaném zemřel dne 13. července t. r. po krátké nemoci pan MUDr. Karel Libo- vický, primář tamější všeobecné veřejné nemocnice, obvodní a tovární lékař, člen městského zastupitel- stva a člen ředitelstva Občanské záložny, stár jsa 42 roků. Pochován byl ve středu dne 15. července na místním hřbitově. —— Ve čtvrtek zemřel náhle v 68 roce věku svého ve svém bytě na Král. Vino- hradech pan Mr. Ph. Václav Sejnoha, kterýt byl 26 roků spolupracovníkem firmy J. L. Rösslera v Praze v Jindřišské ulici, kdež se pro svou rozto- milou rovahu všeoberné vážnosti a oblibě těšil. Před tím byl lékárníkem v Libochovicích, kdež s v létech šedesátých horlivě zúčastnil národního hnuii a byl vždy upřímným synem svého národa. Budi česť jeho památce! Pohřeb koná se v neděli o 9. ho- dině ranní z ústřední kaple olšanské, kamž se zajisté ctitelé zesnulého v hojném počtu dostaví! — Pohřeb Eugena Miroslava Rutta. Do hrobu vystlaného sprchou růží a vavřínů uložen byl včera odpoledne na Olšanech zesnulý spisovatel a netář Eugen Miroslav Rutte. Zvěčnělý, který v živolě těšil se vzácně úctě a přátelství širokých kruhů naší ve- řejnosti, s hlubokým a procílěným účastenstvím pro- vázen byl i na poslední své pouti. Rodině zesnulého dostalo se vřelých projevů upřímné soustrasti; účast při smutné povinnosti pak nasvědčovala, že veřejnost želí předčasné ztráty zasloužilého, populárního muže.

MUDr Zuna Liba Král Mister fón Sejnoha Rössler Rutt Praha Slaný Jindřišská ulice Libochovice Olšanský Olšany

9 article

Pohřeb konal se včera o 2. hodině odpol. z kostela u Panny Marie Sněžné. Skvostná černá, kovová rakev uložena byla na mohutném katafalku, ozářeném záři nesčetných voskovic, v záplavě krásných věnců a ky tic. Byly to věnce rodinné „Nezapomenutelnému man- želi a otci“ Růža, Miroslav a Miládka, „Svému dra- hému synu“ Anna a Josef, „Drahému bratru“ Gustav a Marie, „Upřímnému druhu“ sjezd kollegů gymnasia jičínského 1865—1873, „Poslední s Bohem“ od šva- krové Bohdanecké, „Laskavému chéfovi“ oddané kan- celářské úřadnictvo, „Svému milovanému chéfovi“ Ferd. Hejna, dále věnce rodin Černých, M. Urbánka. Vernerových, Stejskalových, Kasandrových, Reslových atd. Výkrop v kostele a církevní obřady vykonal p Roudnický za assistence duchovenstva farního. P obřadech snesena rakev za zpěvu smutečních písní do šestispřežního pohřebního vozu. V čele průvodu jel věncový vůz, poděl rakve kráčeli zřízenci ústavu Fuchsova s bohatými kyticemi. Za rakví ubírali se nejbližší příbuzní zesnulého a to bratří Albert, Gustav a Vladimír Rulteově, tchán zesnulého advokát dr. Jos Mokrý, s ostatními členy rodiny a příbuzenstva, dále řed. Zemské banky Procházka, prof. dr. Albín Bráf rada z. soudu Rektorys, řed. pojišťovny „Praha“ Šimr dr. Vrat. Černý, arch Thierhier, ředitel Reinwart soudní tajemník Pikhart, továrník Knotek, dr. Moleji četní členové Měšťanské besedy pražské, členové zpě- váckého spolku „Hlaholu“, členové Klubu českých turistů, bývalí kollegové z jičínského gymnasia r. 1875, úřadníci Hypoteční banky pro král. české úřadníci kanceláře, četní spisovatelé a žurnalistě. Z průvodem, který ubíral se Václavským náměstím jela veliká řada kočárů. Na hřbitově olšanském byly pozůstatky zvěčnělého znova vykropeny a do zvlášt- ního hrobu k věčnému spánku uloženy.

Sněžná Miroslav Miládka Anna Josef Gustav Marie Hejna Černá M Urbánek Vernerův Stejskalův Kasandrový Reslův Roudnická Fuchsův Albert Rulteův doktor Mokrý Procházka profesor Albín Bráf Rektorys Thierhier Reinwart Pikhart Knotek Molea Praha Olšanský u pannus

10 article

— Z městské rady pražské. Ve včerejší schůzi městské rady pražské usneseny mimo jině tyto věci Dodávka železných součástek pro kanalisaci pražskou zadána byla železárnám rokycanským, firmě Breit- feld a Daněk a firmě Fanta a Jireš. — Stavba stoky v Palackého ulici v Libni zadána panu Václavu C bulovi. — K žádosti městské rady, aby v nové budově trestního soudu dle původního závazku otevřen byl průchod z ulice Spálené do ulice Lazarské, sděleno bylo, že budova uvnitř ještě není hotova a že tudíž požadavku obce nelze dosud vyhověti. Odpověď lale vzata na vědomí a záležitost bude opět po čase připo- menuta. — Projektanti, poctění prvými cenami za návrhy na stavbu obecního domu, dodali delailní, upravené projekty, k jichž vypracování byli vyzvání: bude je — dle návrhu technické komise posuzovati táž porola, která rozhodovala v první soutěži — Této komise zúčastnil se léž p. Novolný, inženýr záduš- ního úřadu ve výslužbě: nyní opětně dodal skizzu na stavbu obecního domu a bylo usneseno vysloviti mu díky za tuto pozornost obci prokazovanou. — K žádosti Zemského ústředního spolku jednot učilel- ských v král českém usneseno, propůjčiti polřebné místnosti ve vyšší dívčí škole pro sjezdovou kancelál v době od 28. července do 9. srpna 1903. — Předmětem debaty, které zůčastnili se pp. m. radové Kühn, dr

Daněk Fanta Jireš Kühn Palacký ulice Libeň Breit obecní dom

11 article

Růžička, Seifert, Hudl a nám. starostův inž. E. Neu- bert, stala se záležitost zřízení rampy s mostu libeň- ského na ostrov lamtéž. Technická komise navrhovala aby s majiteli pozemků na ostrově bylo jednáno o při- spěvek na zřízení rampy. Po debatě pak schválen návrh, aby náklad na rampu, obnášející 5070 korun doporučen byl opětně sboru obecních starších k schválení. — Řemeslné práce, souvisící se stavbou opatrovny v Libni zadány byly takto: práce klempířsk Janu Jelínkovi, práce pokrývačské Vojtěchu Jabůrkovi práce truhlářské Josefu Teklátovi, zámečnické Josefu Tůmovi, sklenářské Čeňku Brambergovi, lakýrnick Václavu Velílovi. — Na práce kamnářské a provedení palubových podlah vypsáno bude nové offertní řízení — Slib měšťanský vykonal v télo schůzi pan Ferd- nand Novotný, majitel mlýna v Praze. — Hrubý při- jem v týdnu od 5. do 11. července obnášel na lávce z Vyšehradu na Smíchov 262 K 66 h, na mostě Pala- ckého 4513 K 08 h. na mostě žofinském 455 K 52h na mostě císaře Františka 4562 K 72 h, na mostě cí- saře Františka Josefa 4124 K 44 h, na mostě přes Štvanici 2773 K 40 h, na mostě libeňském 392 K 34 h. V lázních vybráno na Žofíně v parních a vanových 876 K 70 h, ve slatinových 391 K, v uhličnatých 18 K v říčních 87 K 16 h. V lidových lázních v Praze VII.

Růžička Seifert E Neu Jelínek Jabůrek Teklát Tůma Bramberg Velíl Ferd Novotná Pala František 4562 František Josef Libeň Praha Smíchov

12 article

180 K 59 h. — Dělníků zaměstnávala obec 3084 a te 2882 řádných a 202 mimořádných. — Delší deba ta, které zúčastniti se m. radové Hudl, Vaníček, Broža starosta dr. Vl. Srb, rozpředla se o nutnosti nového jízdního řádu pro Prahu, řádu pro passanty, jízd auto- mobily, jakož i o dani z automobilů, jakožto dani pře- pychové. Veškeré tyto záležitosti odkázány bylyv úvahu zvláštní komisi, ve které zasedati budou i zá- stupci magistrátu, policejního ředitelství a občanstva, a jejiž snaha má se vésti zejmena k tomu, by posléze vstoupil v život nový jízdní řád pro Prahu, o kterém s policejním ředitelstvím již po pět roků se jedná,a jenž nyní bude potřebovat nových úprav. — Na pro- gram sboru položena bude volba dvou členů výboru městské spořitelny na místě odstouplého probošta dra. Karlacha a zemřelého Jos. Gottwalda. — Na sjezdu učitelském v Praze dne 5—9. srpna t. r. zastupovati budou obec pražskou pp. ob. starší Bulíř a Rašín, n sjezdu učitelském v Pardubicích dne 7—9 srpna t.r městský rada p. Schrötter.

Vaníček Broža doktor vládní Srb Karlach Gottwald Bulíř Rašín Praha Pardubice městský spořitelna

13 article

— Pařížský kroužek přátel Štencových pořádá dnes v sobotu o 1/28. hod. su Choděrů« v 1. patře č. 2 schůzi všech přihlášených členů pařižské vý- pravy, kde přesný program cesty bude projednána kde možno se ještě dodatečně k výpravě přihlásiti. — Nadace. V nadání manželů Jana a Johanny Ríchtrových uprázdnila se tři místa. S místy těmi spojeno je celé zaopatření v městském chudobinci u sv. Bartoloměje s roční dávkou na ruku 4 kor. Nárok na toto nadání mají: zachovalí, zasloužilí, ku práci neschopní pražští měšťané kalolického náboženství neb jejich ženy a zasloužilá, ku práci a službě ně- způsobilá čeleď obojího pohlaví, která jest katolickou. sloužila u měšťanského stavu a je do Prahy pří- slušná. Zádosti řádně doložené podány buďlež do podacího protokolu ve staroměstské radnici nejdél do 30. července 1903. K žádostem nedoloženým po lhůtě podaným nebude hleděno. — Při nadání Václava Bayera uprázdnila se tři místa. S místy tě- mito spojeno je celé zaopatření v městské chudob nici u sv. Bartoloměje. Nárok na tuto nadaci mají osoby ze stavu měšťanského obojího pohlaví. Žá- dosti řádně doložené podány buďtež nejdéle do 30 ťervence 1903 ve staroměstské radnici. — Dary. Místo věnce na rakev zvěčnělého notáře a hudebního skladatele p. Eug. Rutta věnoval praž- ský advokát pan dr. L Klumpar Ústřední Matici školské 10 korun. Peníze složeny v naší admini- straci — Sbor měšl. ostrostřelců v Praze. V pondě: dne 20. t. m., za deštivého počasí až druhého dne úterý, podníkne sbor pražských měšť, ostrostřelců s hudbou celodenní cvičební pochod. Odchod o 7. hod ráno ze Střeleckého ostrova do Velkých Strašnic, kde bude dpočinek a cvičení. Zpáteční pochod ke společ nému obědu a k odpolední zahradní zábavě při kon- certu sborové kapely do pivovarské zahrady na Král Vinohradech.

Štencův Choděra Jan Johann Ríchtrový Bartoloměj Bayer Rutt doktor L Klumpar Praha Strašnice Královský Vinohrady

14 article

= Po prvém hnízdění. Na dočasných bažinách záplavou labskou vtěchto dnech vzniklých, rozproudi se veselý, pravý letní život našeho vodního ptactva Rackové vyvedli již před měsícem mladé a v hou- fech do set kusů čítajících s velikým křikem navště- vují vody, kde jim vodní hmyz a malé rybičky jsou vílanou potravou. Mezi nimi vážně kráčí několik č ápů spokojeně a sebevědomě, plaše hemží se a neustále pod vodou mizí potápky, učí již potomstvo svým hbitým pohybům. Mladá kachňátka divoká ob- jevují se s matkou na širé vodě, dojemná jest láska, iakou lnou ke své ochranitelkvni, dbaji každé výstrahy,

15 article

každého zvuku vábivého, zalezou, jakmile samička jim rozkáže do rostlin je kryjících a čekají v tichu, ani se nehýbajíce, až se matka vrátí, a oznámí, že nebezpečí minulo. Kačer již od té doby, kdy kachna počala seděti, odloučí se úplně od rodiny a žije svo- bodně s ostatními pány ličáky. Při další procházce po mezích ve vysokých hradbách obilních, jež letos nad hlavu se pozvédají, vyděsíme se pojednou křikema divokým zamolaným letem koroptví, přiblížili jsme se blízko k jejich roztomilé rodině. Oba staří hledí pozornost naši od mláďat odvrátiti a obrátiti k sobě, jen aby nás vzdálli. Mláďata výstražným znamením slepičky nalezla úkryt v trávě, nebo v blízkém křoví, v obilí, jak jim bylo určeno. Když kol do kola vše se utiší, naleznou se opět známými zvuky. Až do žní hejna potulují se v obilí, pak zapadnou do bram- bor. do řepných polí a zelnišť, kdež do podzima v ne- ustělé bázni a nebezpečí živola trvají. Na četných drátech telegrafických kolem dráhy plno černých bodů, švitořících, pískajících a zpívajících, rozloženy jsou jako na nolových linkách černé a bílé noty, které jakoby zároveň skladbu takto improvisovanou provo- zují. Vlašťovky, strnadi, cvrčaty, pěnkavy, sýkory z prvního pokolení jarního již samostatně si vedou, v brzku i druhé rodiny k houfům se připojí. Strnadi samečkové prozpěvují od prvého jitra až pozdě do večera jednoduchou píseň, záležející z pěti, šesti stej- ných zvuků a zakončující se zvukem o oktávu vyšším a poněkud protáhlým Sýkorky jednoduchým zpěvem styty, sitydu, sitydu“ poblíž lesa se ukázaly. Nedo- spělé pěnkavy křičí zvlástě znějícím šeplavým hlasem.

Strnad

16 article

za krátký však čas již také mláďala naučí se slokám zpěvným, jež všelijak zaměni. Znalost zpěvů pěnkav- čích náleží zvláště v horských krajinách v odbornou vědu; znalci rozeznávají dvacet i více různých pěn- kavčích zpěvů, jejichž jména dobře karakterisují po- vahu melodie Nejznámější jest horský „rajčák“ zvaný dle konečných dvou staccatových tonů, vyznívajících ve slovo toto. V hustém křoví u zahrady vylíhli se již mladí luhýci; ubohá mláďata zpěvného našeho ptactva, která pro druhý chov se byla z vajíček vyklu- bala, valná většina z nich stane se obětí tohoto všechny drobné pěnice, sedmihláskové, budničkovéo ba i pláci, hnízdící v děrách, nejsou jisti před jeho vraždychlivostí. Lesní naši křiklouni straka, sojka. vrána již rodiny své dávno odchovaly; vrány ve veli- kých houfech z lesíků a lesů v těchto měsících vy- cházejí na lup: jsou právě nyní nejnebezpečnější hnízda ptačí, chorý zajic, koroptev padne pod jejich klínovilým zobanem, proto však přece náležejí k nej důležitějším plákům vlasti naší, že by bez nich škod- liví obratlovci a zhoubní hmyzové způsobem nej- nebezpečnějším se rozplemenili.

17 article

— Změny držebnosti. Pp. manželé Karel a Terezie Chobodydesovi koupili od podnikatele staveb p. Vil. Kohna pozemek č. kat. 206 583/9 s vystaveným na něm domem v Holešovicích-Bubnech za 64.000 K. Hospodářský správce p. Jaroslav Fitípek koupil od p. Vil. Kohna pozemek č. kat. 583/3 583/5 s vysta- veným na něm domem v Holešovicích-Bubnech za 60.000 K. Vdova po smíchovském advokátu pí. Marie Fleischmannova koupila od sl. Klary Součkovy dům čp. 544 v Barrandově ul. na Smíchově za 72.000 Majetník drožek p. Jan Mašek koupil od Svato- václavské záložny dům čp. 392 v Budovcově ulici v Žižkové za 29.0 0 K — Zakenčení stávky. Dne 13. t. m. vypukla v Kar- líně v továrně Baumgartlově stávka dělníků, kteří do máhali se zvýšení mzdy. Včera stávka byla ukončena, protože zaměstnavatel vyhověl požadavkům dělnictva. — Cyklista i s kolem va Vltavě. Škoda, že vyna- lézavý duch lidský nenašel ješlě kola, jež by nejen po souši, nýbrž i současně na vodě dala se upolře- bíli. Včera by znamenitě takový stroj byl posloužií 15lelému zámečnickému učňovi Karlu Rudalfovi, kte- rý provedl kousek, patřící mezi lepší produkce cykli- stického sportu. Uháněl včera dopoledne Nábřežní ulicí v Karlíně lak divoce, že sletěl s příslavní rampy i s kolem do Vllavy. Jakmile ocitl se ve vodě, dal se do křiku, kterým upozorněn byl kapitán lodi „Mane Valerie“ Václav Prokš, jenž učně i kolo vytáhl. Zmá- chanému prudkému jezdcí dostalo se míste politování výsměchu.

Karel Chobodydes Kohn Fitípek Fleischmannův Klar Součkův Mašek Svata Baumgartlův Rudalf Valerius Prokš Holešovice Bubno Barrandov ulice Smíchov Budovcův ulice Žižek Kara Vltava Karlín Vllava

18 article

— Zraněn na novoslavbě. Včera odpoledne udála se na novostavbě stavitele p. Hodka za karlínskou invalidovnou vážná nehoda. Při vytahování trámů do druhého poschodí vysmekl se jeden trám a spadl na 51letého dělníka Františka Pateru z Velkého Břev- nova č. 53 a přerazil mu levot nohu. Těžce zraněný dělník dopraven byl drožkou do všeobecně nemocnice. — Úraz v nádraží. Na nádraží severozápadní drá- hy ve Vysočanech opravoval včera odpoledne zámeč- ník Scebald Hindl z Vysočan č. 96 cosi na železnič- ním vagonu, který stál na tak zvané „slepě koleji“ Železniční zřízenci, kteří nevěděli, že Hindl pracuje u vozu, posunovali na slepou kolej jiný vůz. Při ná- razu na opravovaný vůz, přiražen byl Hindl k náspu a zlomena mu pravá noha ve stehně. Po první pomoci, poskytnuté nádražním lékařem, dopraven byl Hindl vozem záchranné stanice do všeobecné nemocnice. — Rukon pod válcem. V dílně firmy Fričovy n Žižkově zaměstnaný 33letý montér Antonín Havlíček, bytem v Prokopově třídě č. 215 dostal se včera odpo- ledne osudnou náhodou rukou pod těžký válec, který mu rozmačkal prsty. Zraněnému poskytla záchranná stanice případné pomocí, — Vzrušující výjev na Vltavě u Žofína. Včer krátce po 2. hod. odpol. hrálo si na schůdkáchi ve doucích z Tylova náměstí u Žofína do Vltavy ne známé asi pětileté děvčátko s hošíkem téhož stáří.

Hodek Patera Scebald Hindl Hindl Fričův Žižkův Havlíček Velký Břve Vysočany Prokopův třída Vltava Žofín Tylův náměstí Vysočan

19 article

Po vodě připlul k nim kousek papíru a tu děvčátko se naklonilo, aby jej ulovilo. Spadlo však do Vitavy a proud unášel je do středu řeky. V kritickém oka- mžiku ubíral se po žofínském můstku směrem od Žofina úřadník obce pražské pan František Poš, jenž bez dalšího uvažování v dhodiv klobouk skočil s můstku do Vltavy. Řeka v těchto místech není hlubokoua statečný záchrance, jenž dopadnutím lehce se zranii na noze, má co děkovati jen náhodě, že stav vody po deštích minulých dnů jest poněkud vyšším. Jinak mohl si přivodili valného zranění. Podařilo se mu dítě zachytiti. Stoje po prsa ve vodě a drže díte v náručí, čekal, až pískaři, kteří u Národního divadl těžili písek, přijeli mu s pramicí ku pomoci a zá- chrance i s dítětem dopravili na břeh. Hošík vidn co se stalo, odběhl domů a v zápětí na to přichvátala matka, jež si zachráněné děvče odnesla, aniž by byla záchranci slovem poděkovala. Jméno její nemohl z té příčiny býti zjištěno. Případ ten měl arci v zá- pětí veliký sběh lidi, kteří blahopřáli záchranci obdivovali jeho statečnost.

Poš Vltava

20 article

— Neštěstí na stavbě. Píše se nám z Netřebie u Nymburka: Rolník Josef Serbus v Netřebicích staví novou stodolu. Práce tesařské vykonával 52letý do vedný tesař Josef Bilman z Činěvse. Dne 18. čer- vence smekl se s vrchního trámu a chtěje se zadržeti. spadl dolů a povážlivě se zranil. Zůstal v bezvědomí ležeti. Těžce raněný byl povozem dopraven do Činěvsi, kdež mu byla poskylnuta lékařská pomoc Nešťastník ponechán byl v domácím ošetřování. — Defrandace ve svalováclavské záložně. Ke včerejší zprávě píše nám p. dr. Šebesta, pražský advokát a soudně vykázaný obhájce i zástupce pana Františka Zbírala: Není správné tvrzení, že pátrá- ním zjistilo se, že Zbíral byl do všech odvětví »ho- spodářské svatováclavské záložny« náležitě zasvěcen ba že byl pravou rukou msgra Drozda. Peníze, jež mandant můj vybíral, také odváděl, a není ani jedi- ného případu, kde by byl sobě něco ponechal. Není naprosto správné, že p. Zbíralovi bylo pouze dovo leno ležeti doma, nýbrž byl týž z vyšetřovací vazby propuštěn následkem mého rekursu rozhodnutím c. k. vrchního zemského soudu, jenž uznal, že du- vodů pro další vyšetřovací vazbu není — V hlavní městské poklydně pražské čistí s místnosti dne 20. července t. r. Za tou příčinou ne- budou se toho dne peníze vydávati ani přijímati.

Serbus Bilman doktor Šebesta Zbíral Netřebice Činěves Netřebie u Nymburk

21 article

— Z Ceské Třebové. Dne 6. července i naše město se sdruženými spolky čestně oslavilo neby- noucí památku Mistra Jana Husa. O 7. hod. večerní seřadily se místní spolky »Na skále«, odkudž za ve- liké účasti členů, ubíral se slavnostní průvod na ná- městí, kdež promluvil p. Šeb. Träger o významu Hu- sově. Po přednášce zazpíváno »Kdož jste boží bo- jovníci«, načež průvod hnul se na »Skálu«. Při před- nášce rozdáno bylo 500 výtisků slavnostního čísla »Boj« mezi lid. Celé město bylo osvětleno a na ná- vrších plály mohutné hranice. - Z Kondrace pod Blanikem. (Umělecká výstavka na vsi.) Ve středu otevřena byla u nás ve škole výstava obrazů, jež vymaloval na- daný krajinář August Satra, žák prof. z Oltenfeldů Jsou to místa z okolí podblanického, jež je bohato na lesy a krásy přírodní. Jako loni tak i letos vý- stavka budí všeobecný zájem. O tom svědčí zejmena

Hus Šeb Träger Hu Satra profesor Ceský Třebová Kondrac pod Blaniko

22 article

okolnost, že již dnes při jejím zahájení téměř všeckv obrazy jsou zaprodány. Tak koupili si je zvláště pp. min. rada bar. Villani, řed. realky v Hodonín Fr. A. Slavík, adj. soud. ve Vlašimi dr. Hladík, sládel ve Vlašimi Bernkopf, notář v N. Brodě Šátek, farái P. Brázda v Drahňoújezdě, inž. Bořkovec v Praze advokát v Mělníce dr. Balik, ady. v Uh. Brodě dr Ohrenstein a spisovatel dr. Navrátil. Návštěva vý- stavky doporučuje se zejména turistům, kteří zavítaj na Blaník. — Ze Semil. (Riegrova mohyla na Kozákově. Ve dnech od 6. června do 15. července t. r. přispěl na mohylu: města a obce Železný Brod 250 K Heřmanův Městec 100 K, Jablonec nad Jiz. 5K Dobrovice 20 K, Pecka 10 K. Stará Lomnice 2 K Stará Paka 10 K; okresní výbory Vysoké nad Jiz 100 K, Karlín 100 K. Mnichovo Hradiště 50 K, Nové Město nad Met. 25 K, Kolin 10 K. Polná 10K Zbirov 10 K; cukrovar akciové společnosti v Pře- louči 10 K, okr. hosp. záložna v Mll. Boleslavi 20 k. pojišťovací banka »Slavie« v Praze 25 K, záložna pojizerská v Přepeřích u Turnova 40 K, úřadníci báňští v Rapicích 10 K 40 h, Spolek českých úřad- níků železničních v Praze 10 K, Odbor klubu českých turistů v Roudnici 5 K, Měšťanská beseda v Praze 25 K, Čtenářská beseda ve Světlé pod Ještědem 10k sbor professorský c. k. gymnasia v Jičíně 30 K. — Z administrace »Nár. Listů« došlo 23 K 84 h, z admi- nistrace »Nár. Poliliky« 224 K 3 h. — Dále zaslali odboru klubu českých turistů v Turnově pp. MI. Herál přednosta nádraží v Něm. Brodě 3 K, Karel Krem- lička, soudní rada v České Skalici 10 K, JUDr. Vlad.

Villani A Slavík doktor Hladík Bernkopf P Brázda Ing Bořkovec Balik Ohrenstein Navrátil Riegrův Peck Polná Zbirov Kr JUDr Vlad Hodonín Vlašim Drahňoújezd Praha Mělník Uh . Brod Blaník Semily Kozákov Železná Brod Heřmanův Městec Jablonec nad Jizera Stará Paka Vysoký nad Jizera Nová město nad Met Boleslav Přepeře Turnov Rapice Praha 10 K Roudnice 5 K Jičín Německo . Brod Český Skalica 10 K pojišťovací banka Slavia spolek český úřad Stará Lomnica

23 article

Fáček, tajemník zemského výboru v Praze 10 k MUDr. Fr. Burda, lékař v Jičíně 2 K, Fr. Fridrich, inženýr ve Vídni 2 K, Bedřich Kratochvíl z Mochova 2 K, Prokop Slavík, lékárník v Kutné Hoře 2 K Martin Boda, vrchní inženýr státních dráh v Budějo- vicích 2 K, P. Ant. Láš, farář ve Vysokém nad Jiz 6 K, F. Portík v Praze 10 K, MUDr. Jaroslav Pro kůpek, lékař v Horkách nad Jiz. 4 K, Vilém Baudys professor v Písku 10 K. MUDr. Jakub Vondrovie, obvodní lékař v Poděbradech 2 K, Bedřich Pek, inž v Jičíně 2 K, Vil. Tobiš, rada zem, výboru v Praze za III. odbor zem. výboru 10 K, P. Frant. Janků, hlavní farář u sv. Jindřicha v Praze 10 K. Fr. Svatoš c. k. okr. hejtman v Turnově 10 K, Jan Karel Lešer úřadník Zemské banky v Praze 2 K 20 h, P. Kare Vorlíček, arciděkan v Kutné Hoře, sbírkou ducho- venstva kutnohorského 20 K, Vladimír List, inžený v Karlíně 10 K. K. Kotík, c. k. official při okr. hejt- manství v Turnově 5 K, Emil Langer, c. k. vrchní horní rada v Příbrami 3 K. Fr. Herných, farář ve Světlé pod Ještědem 2 K. nejmenovaná dáma z Ro- venska 40 K. Jaroslav Matouš, inž. banky »Slavie- v Praze 10 K, P. Jan Nep. Černohouz, děkan v Hosti- vaři 5 K. — Fond pro postavení Riegrovy mohyly dostoupil dnem 15. července t. r. výše 14.640 k 23 h.

Fáček Burda Fridrich Kratochvíl Prokop Slavík Boda F Portík MUDr Jaroslav Baudys Jakub Vondrovie Pek František svatý . Jindřich Svatoš Jan Karel Lešer Kare Vorlíček List Kotík Langer Ing Jan Nepa Černohouz Riegrův Praha Jičín Francie Mochov 2 K Kutná hoře Vysoký nad Jizera Praha 10 K Horka nad Jizera Písek Poděbrady 2 K Tobiš Turnov Karlín Příbram zemský výbor zemský banka Slavia

24 article

— Ze Žďáru. (Husovy slavnosti.) Národní a osvětové spolky žďárské pořádají za protektorátu obecní rady města Žďáru v neděli dne 19. července ve velké dvoraně Národního domu oslavu památky Mistra Jana Husa. Přednášku »Hus a my« prosloví p. František Žilka, ev. ref. farář z Mělníka. Živý obraz (Hold Husovi) upraví spolek divadelních ochot- níků »Sázavan«. Sbory zapěje č. p. sp. »Svatopluk« Začátek o 8. hodině večerní. Vstup volný — Z Trbového Štěpánova. V neděli dne 12. čer- vence kolem 7. hod. večerní rozpoutala se strašlivá bouře nad zdejší krajinou. Po dusném a mrtvém parnu počalo vyvstávati strašné mračno, které věštilo již z dáli hrozné neštěstí. Vichor nezkrotný rozpouta své síly nade všemi dery přírody. Stromy a osení polámal a co docela nezdolal, zdolalo nastavší kru- pobití, které v pravém slova smyslu všechno zdrtilo. Kusy ledu rozbily a otesávaly stromy, okna vytloukly a není pamětníka, který by víděl kdy kusy ledové, přívalem dešťovým přihnané, jako dne tohoto. Stébla obilná jsou na několika místech zpřerážena a vůbee vše, co na polích stálo, do země zatlučeno. Každý rolník a vůbec, kdo kus pole má, je dnes na mizině.

Husův Hus Žilka Hold Hus Svatopluk Vichor Žďár Mělník Trbový Štěpánov obecní rada národní dom oslava

25 article

Kdyby však bouře tato sahala jen do ztrát roku le- tošního! Ani té malé útěchy zdejší rolník míti ne- může, neb pole jsou v zdejší krajině na samých svazích rozložena, takže přívaly vod pole potrhalya pobraly. Smutná a srdcelomná byla podívaná na účinek hrozného živlu. Lid lomil rukama a plakal ... co měl činiti? Výdatná pomoc státní i zemská mů- že jen z části nahraditi škody, které se páčí n 200.000 K. — Nový belonový most systému Hennebique- Monier proveden bude dle návrhu inž. K. Herzána, docenta na čes. technice v Brně, přes Bečvu v Pře rově. Most tento při šířce 10.5 m., délce 75 m. vy žadovati bude stavebního nákladu toliho 160.000 k Pro zakládání pilířů použito bude betonových piloo dle pat. inž. Hennebiqua. — Lázeňská a letní místa Hrab. Anensk slatinné lázně v Bělohradě navštívilo d dne 17. července 606 lázeňských hostí. — Do Rož nova p. R. (Morava) přibylo dle úřadního výkazu do 15. července 534 hostl

Monier K Herzán Ing Hrab Brno Bečva Most Bělohrad Morava Hennebique

26 article

= Dr. Engelbort Mülbacher, professor dějepisu na vídeňské universitě, zemřel. = O milliony. Z Paříže, 17. července. V srpn m. r. byli, jak známo, manželé Fairovi při nehodě s automobilem v Passy sur Eure zabiti. Zanechal jmění 25 mill. dollarů, o něž rodiny Fairova a Van derbiltova se prou a rozhodnutí závisí na tom, kd z obou manželů zemřel první. O tom byli vyslechnui 2 svědci v Americe. Poněvadž jejich výpovědi zdály se podezřelými, bylo zavedeno s oběma trestní řízen a v jeho průběhu byli včera zde zatčení. = Nehody Z Temešváru, 17. července. N dvoře příbytku biskupa Nemetha vybuchly dopoledne tři cvičné náboje, jež zaletěly tam z dělostřeleckých kasáren, vzdálených několik set metrů Nezpůsobena žádná škoda. — Z Neapole, 17. července. Rychlik odjíždějící v 7.34 hod. ráno do Kalabrijského Reggia sjel s kolejí — následkem přestavení výhybky — asi 800 m. od nádraží. Tři vozy, mezi nimi dva III tř překotily se. Strojník hned však zastav. I. Asi 15 lid- bylo raněno, ale nikdo těžce = Obrovský požár. Z Petrohradu, 16. čer vence. Ve vsi Pokrov ém (Samara) shořelo včera 500 domů a všechny obilní sýpky. Při požáru zahy nulo 5 lidl.

doktor Engelbort Mülbacher Fair Nemeth Rychlik Paříž Passo sur Eure Amerika Temešvár Neapol Reggio Petrohrad N dvořit Samara

27 article

=Mor. Z Janova se sděluje: Námořník angli ckého parníku onemocněl zde za příznaků moru Úřady nařídily rozsáhlá opatření = Zasypán. Z Vídně se telefonuje: Při odko pávce půdy v XI. okresu sřítila se dnes dopoledne vrstva země ve váze asi 400 kg na místo, kde za městnáno bylo několik osob. Všem podařilo se usko čiti, jedině dělník Josef Schick byl zasypán a za hynul. = Oběť vzlekliny. Z Lublaně se telegrafuje Františkánský frater Emanuel Sojner, který dne 15. října 1902 při vyhánění zlého psa z kostela byl kousnut, zachvácen byl ráno zuřivostí a když mu podána voda, ukryl se a počal výti. Zachvácen byl vzteklinou a včera o 7. hodině ranní za hrozných bolestí zemřel. = Útok na korunní princeznu. Z Atliěn se sdě- luje: V letním divadle ve Faleronu vkročil do lože. v níž dlel řecký korunní prine s chotí, z nenadán muž a za nadávek vrhl se s napřaženou rukou na korunní princeznu Žofii. Korunní prine jej uchopi a odstrčil jej ke stěně a vystrčil jej konečně ze dveří, kde se úločníka zmocnili policisté. Korunní princ usedl a dal pokyn, by se ve hře pokračovalo. Útok provedl napilý zámečník Kavalaris z Athén, který byl k žádosti korunních manželů propuštěn na svobodu.

Mor Schick Sojner Žofie Janov Vídeň Lublaň Atény kg

28 article

= Krvavý čin šíleného důstojníka. Z jihoru ského města Wladimir-Wolynska dochází teáva pří- mo o hrůzostrašné příhodě. Poručík Chorošilov po- zval k sobě do bytu tři přátele, s nimiž v nejlepšt náladě užíval příjemností krásného večírku. Náhle zachvácen byl hostitel šílenstvím a zuřivostí. Vysko- čiv ze židle, strhl se zdi revolver a vypálil do svého kamaráda Akatnova několik ran. Zraněný klesl k zemi a za málo vteřin skonal. Oba druzí důstoj- níci snažili se zuřivého přítele spoutati na rukou učiniti jej neškodným, ale úmysl se jim nezdařil. Na- opak, Chorošilov přemohl je oba a jednoho zastřelil. druhého pak těžce zranil. Na konec prohnal si nešťastník sám hlavu nábojem. Případ vzbudil ve vojenských kruzích nemalé vzrušení. = Slnžebník Aslarkin a čerá mše. Paříž má svoji sensační afféru: smutným jejím hrdinou jes mladý baron Jacques d'Adelsward, člověk, podle vše- ho patřící pod dozor psychiatrů. Přinesli jsme již zprávu o jeho zatčení, jež vzbudilo sensaci v ceié Paříži. Orgie barona Adelswarda vycházejí teprve nyní na jevo v celém svém ohavném rozsahu a na- svědčují, že tento elegantní aristokrat, básník-deka- dent, patří rovnou bez bližšího vyšetřování do blá- zince. Ale jako vždy, počínají se objevovati i další účastníci jeho orgií, jež nesly název „černá mše“a kuli Astartin. Bylo zjištěno, že baron Adelsward byl intimním přítelem proslulého spisovatele v Paříži ži- jícího, který jej s poblouzněním a mysteriemi černé mše obeznámil. Vedle toho nemalý vliv měl na ba rona, který byl dekadentním poětou nejkrajnějšího křídla, anglický básník Oskar Wilde, onen nešfastný poěta, jenž svá poblouznění, plná výstředností, od- pykal v žalářích a přede dvěma roky sešlý na tělei na duchu zemřel v Paříži u věku sotva čtyřiceti let.

Chorošilov Adelsward Astartin Wild Wladimir Paříž Slnžebník Aslarkin

29 article

Baron Adelsward byl původně určen pro diplomati- ckou dráhu, ale oznámil svým rodičům jednoho dne. že ideály jeho vznáší se mnohem výše než jest karri- éra vyslance a že stane se básníkem a spisovatelem. Jako osmnáctiletý student vydal v Ženevě první di- voké básně pod nepřeložitelným, slovní hříčku zna- menajícím názvem „Ebauches et Débauches“. Ve sbírce této rázem přimknul se k dekadentům a moder- ním ztřeštilcům. To se rozumí, že prvním jeho krokem bylo prohlášení žen za méně cenné, hluboko pod mu- žem stojící stvoření. Když nastoupil jako dobrovolník svoji vojenskou službu v Charvillu, brzy stal se tu výstřednosti svojí pověstným. Nemalou pozornost obyvatel budily četné návštěvy známých francouz- ských literátů u mladého aristokrata: také ale okol- nosti této měl co děkovati, že pověst jeho nebyla již tenkráte znešvařena, nýbrž pokládán prostě za vý- středního poětu. Když se navrátil do Paříže, počal rozvíjeti intensivně divokou svoji činnost básnickou. „Nový kult“, který ve svých básních opěvoval, nazval kultem Astartiným. Nikdo mu blíže nerozuměl, jako dekadentům vůbec a nebyl by si ho také nikdo vážně v hlučné Paříži všímal, kdyby pojednou nebyl býval zatčen. Policie se dověděla, že vášnivé, bláznivé své theorie o láskách stejného pohlaví provádí ve svém elegantně zařízeném přízemním bylě v ulici Friedland. kde za noci shromažďovala se společnost mladých mužů a hochů sotva škole odrostlých. Tito vesměs obcovali perversním neřestem, k nimž se přistupovaio s náležitými ceremoniemi, jež sluly „černá mše“.

Baron Astartin Ženeva Paříž Friedland Ebauches et Débauches

30 article

Byly to zvláštní obřady při fantastickém osvětlení komnaty, provázené zpěvy a příšerným tancem, vše na oslavu hříchu a nepřirozené lásky satana. Hrůzy „černé mše“, kterou sloužil Adelsward sám, nazývaje se veleknězem Astartiným, nebyly ničím jiným, než hnusnými orgiemi nejperversnějšího řádu. Na ha- nebnosti, pachané v bytu zpustlého kavalíra a básníka- dekadenta upozorněna byla policie onemocněním několika mladíků za příznaků velmi podezřelého rázu. Adlatus barona Adelswarda, baron de Warren, známý světák a pařížský flamendr byl spolupořadalelem noč- ních zábav. Tuše zalčení v čas uprchl prý do Švý- carska. Zatčení z počátku na Adelswarda nezdálo se nikterak působiti. První noc, kterou ztrávil ve vy- šetřovací vazbě, jej však úplně obrátila. Když druhého dne předveden byl před vyšetřujícího soudce de Nolla, byl na smrt bledý a neměl již šněrovačky, kterou dříve nosíval, aby měl štíhlou tailli. Počal v dlouhé nastu- dované řeči vykládati vyšetřujícímu soudci své lheorie o kráse lidské a o láskách. ale byl přerušen pouka- zem, aby si ponechal své výklady až před soudní jed- nání. Na to vyšetřováni byli tři chlapci, kteří o knězi Astartině nevydávali právě nejlichotivější svědectví. Když však předvedena byla jeho matka, shroutil se v návalu nervosního záchvatu na zem a Irvalo to děle. než byl vzkřísen. S velikým napjetím hledí se v Paříži vstřic výsledku vyšetřování.

Hrůza Adelsward Astartin Warren Noll Paříž

31 article Školská hlídka.

Školská hlídka. K otázce osmitřídných škol reálných. Ve schůzi c. k. zemských školních in spek- torů, konané ve dnech 16., 17. a 18. dubna t. r. ve Vídni, probrána též důkladně otázka, v jaké míře a za jakých podmínek by bylo umožněno žákům škol reálných přijetí k řádnému studiu universitnímu. Shro- máždění usneslo se tehdy na následujících zá- sadních vělách: V zájmu všeobecně osvětovém jest nutno, poskytnouti realným studiím pří- ležitosti k náležitému rozvoji, aby úloze své ve- všech směrech dosti učiniti mohly. Z té příčiny jest žádoueno, proměniti sedmitřídnou školu realnou v osmitřídnou a tím uvésti obě střední školy osmitřídní, gymnasium a realku, na stupeň všeobecné přípravy pro určité odbory vysokých škol. Prozalím, než by uskutečnění zásadného tohoto usnesení nastati mohlo, necht dovoleno jest všem kandidátům, kteří vykázati se mohou vysvědčením zralosti pro návštěvu vysokých škol technických bez zřetele na stáří jejich podrobiti se doplňovací zkoušee pro studia universitní, která má býti valně usnadněna. Doplňovací zkouška sestávala by ze stylistické práce v jazyku mateřském, dále by žádána byla latina, řečtina a filosofická propae- deutika. Ministerstvo vynčování udělí pak ve zvláštních připadech v dorozumění s fakultami dotyčnými dalšími úlevy jednotlivým kandidátům.

Vídeň

32 article

Není divu, že v odborných kruzích středo- školských rozvinula se o významné této reformě, která pronesena byla v kompetentní a exeku- tivou pověřené korporaci, živá rozprava o zájmech jednotlivých škol. Zástupci škol realných hájí sedmileté studium, které prý by i na gymnasiích s moudrou restrikcí jednotlivých předmětů mohlo býti zavedeno; ohražují se proti tomu, aby za- řízení osmitřídných realek jakožto jediná pod- mínka k úplnému absolvování realných studi byla stanovena. K vůli 4—5 žáků realných, kteří by chtěli vstoupiti na universitu, nemá býti 95—96 žáků nuceno, aby studia středoškolská o rok prodlužovali, kdy vysoké školy technické, pro něž předem jest realka školou přípravnou, spokojily se studiem sedmiletým. Osmitřidná realka by zajisté zavedla latinu jako řádný předmět a stala by se nebezpečnou soutěžitelkou gymnasiu, což by pro vývoj obou těchto škol k prospěchu nebylo.

vysoký škola technický

33 article

Na základě úvah těchto dospěli zástupei škol realných k těmto zásadním bodům: Realné školy poskytují svým zařízením, účelem a methodou vyučovací absolvovanému žáku způsobilost, aby se mohl věnovati kterémukoliv vědeckému studiu se zdarem; vysvědčení zra- losti tedy ze škol realných opravňuje abiturienta k návštěvě vysokých škol všech druhů v kate- gorii řádných posluchačů. Dokud nedojde k při- měřené reformě škol reslných doporučuje se, aby abiturientovi škol realných, který vstoupiti chce na universitu, místo nynější doplňovací maturitní zkoušky na gymnasiích, podrobiti se bylo spiše předběžné zkoušce přijímací na universitě, pro kterou by se požadavky dle vnitřní podstaty vědecké jednotlivých fakult stanovily. Příprava ke zkoušce této usnadněna by býti mohla jednoročním kurse m, čímž by vyrovnal se čas studijní s abiturienty gymnasijními. Zástupeové směru gymnasij- ního protestují proli kratším studíím reálným při stejných právech k vyššímu studiu se žáky gymnasijními a vídí nejvhodnější vyro vnáni

34 title

Různě zprávy.