Periodikum ALTO Viewer

1

25. června 1905

2

Přiloha „Národnich Listu

3

k číslu 132.

4

Strana 13.

5 article Výtvarné uměni.

Výtvarné uměni. Nová radnice.

6 article

= Nynější radnice vypravuje svoje osudy dosti zřetelně. Aspoň, obcházime-li ji zevně, lehce vyčteme nebo uhádneme, kterak kus po kusu k sobě se řadily, kterak z nutnosti vždy některý dům sousední byl přikoupen a nejspíše nějakým průlomem uvnitř s předehozím domem radničním spojen, kterak dále, koncem patnáctého věku, věku měšťanského, obec pražská provádl novou stavbu se záměry representačními a tato pak v minulém věku dostává nový kabát. To všechno už dávno nestačí. Nejen že, nyní spo- jená, obec stále roste, nýbrž že i její administrace stává se vždy složitější a rozlehlejší tou měrou, že jí už dávno místnosti na radnici nestačí, ano že nevystačí víc ani s místnostmi, které byv nové budově celý známý komplex mezi

7 article

Velkým a Malým náměstím, zabraly. Proto se pomýšlí na to, na Linhartském náměstí zbudo vati novou stavbu, isolovanou, jen někde v patře krylým mostem přes ulici s hlavní spojenou. Za málo let, možná že už nežli se vskulku radnice počne stavěl, ani to nepostačí a nastavování půjde dál a dál znova. Z této nalepované rad- nice se tedy sotva už vyzujeme. Jeť nutným dů- sledkem našich pietních citů a zároveň i nedo- statku místa pro veliké stavby prostřed Starého města. O změně místa nikdy nechtěli na radnici slyšet a také ne o jaké podstatně změně zacho- valých části vladislavských, uvnitř arci ne beze změny udržených. Mohla by sice věž a dva domy na jihu k ní přilehající zůstat stát i kdyby se celá radnice přestěhovala, tomuto však brání zase silné přání, aby radnice městská zůstala jednou pro vždy na místě, kde se stará byla vyvinula, prostřed svého okruhu, Starého města. I stavební její plocha není námi, nýbrž našimi předky stanovená. Za takových okolností nelze od projektů očekávati jakou imponující jednoli- lost a silné, všestranné osobní rozpjetí. V roz- vinu půdorysu jsou tisněny a zevní architektuře omezovány, třeba že se mnohé už, jak jsem mi- nule naznačil, emancipovaly od titěrné roztřiště- nosti fronty proti Malému náměstí.

8 article

Uvnitř dva hlavní body programu, které s zároveň representativné stránky dotýkají a její arehitektonický výraz na venek určují: síň slav- nostní a s ní spojené presidium, a zasedací síř obeeních starších. Při prvním si vedli málem všichni stejně, kladouce je do nynější hlavní fronty a křidla mikulášského, jenom A. Dlabač ji přenesl do traktu Malého náměstí. V tomto průčeli cítili mnozi nutnost upraviti nějaký do- minantní motiv, nějakým shrnutím a zvětšením os, risalilovým vyzvednutím, a někteři se správ- ným taktem stavi tuto dominantu proti Linhart- skému náměsti, ale Engel na př. nemá proni vnitřního oprávnění a za spojitou řadou velikých oken, klerá by měla býti výrazem jedné velké míst- nosti, kryjou se malé kanceláře. Se síní zase- dací za to chodí projeklanti po celé budově. Koula a Balšánek ji dokonce skrývají ve dvoře, nepochybně, aby ji oddělili od hluku ulice K. Hilbert, A. Cechner, A. Dlabač ji kladou do výstupků Minuty; F. Mikš, A. Engel jí pone- chávají na nynějším místě, V. Beneš- če.- J. Po spíšil kladou ji proli Linhartskému náměstí. Při tom je patrno, že by všichni rádi dali ji co nejbohatší úpravu a také ji rozšiřili o potřebné mistnosti vedlejší, kdyby jen k tomu měli dost misla a zvůle. Předsíně, čekárny, foyery nejsou všady nejlepší stránkou v půdorysech, buď po- lohou nebo velikosti, ano jednou dostalo se před- slni starostově podoby a poměru, jaké mají ne- šťastné pražské předsíně činžovních bytů. Množ- ství kanceláří, jejich seskupení, jejich umistěn a komunikace mohou posouditi jen prakti- kové stavební a kancelářští. Sotva budou všady a ve- skrze s nimi spokojeni, třeba že dodržují svědomitě

Linhart Engel Koula Balšánek K Hilbert A Cechner F Mikš A Engel V Beneš Malý náměstí

9 article

předepsanou plochu; na štěstí však nejsou as všechny té nevhodnosti jako v jednom projektu městský archiv, jehož studovny a úřadovny jsou nastrkány, kam se dalo, bez ohledu na organisaci pracovní. Seseknuté, nebo koutově vykrojené nároží proti bývalému domu Krenově slalo se bezděky kamenem úrazu většině pro- jeklantů. Ocitli se na mrtvém bodu, kde se ne- mohou rozhodnout, mají-li je spojit s hlavním nebo Mikulášským průčelím a nejhůře tam, kde jeho pomocí roztrhli obě od sebe. Prázdné nebo nejistě vytvořené plochy Mikulášského křidla proli Velkému náměstí dávají svédectví o ne- překonaných obtížích. Průčelí proti Týnu obrácené soustředilo všech projektů největší napjetí umělecké. Přiro- zeně, že zde chtějí převěst representativný cha- rakler budovy v umělecký útvar, v jehož to- nině pak drží ostatní průčeli. Ovšem že v již- ním se z toho vytrhují; zde musí přeskočiti obě průčeli s věží sousedici. Někdy se ukazují konservativními i dále, obnovujíce slabé průčeli Baumovo, a Koula i výstupkový dům Minuty odívá v roucho pozdní renesance. Jinak vládne golika, v nejrůznějších odslínech. Jednou je suchá, střízlivá, jindy sehematická a bezduchá, jinde svěží a graciosní, nebo bohatá a důrazná. dokonce i silně zmodernisovaná. A Dlabač vy- tel od »české renesance«.

Baumův Koula Dlabač ty

10 article

K. Hilbert a A. Engel, každý svým způso bom, dbají při tom co největší jednotnosti. Oba maji na zřeteli komponovati svoje architektury pro dům sic velmi nepravidelný, ale přece jen spojítý, složilému, přece však soustředěnému účelu sloužící. Odtud také vycházi klid a stejno- měrný, nebo souměrný rytmus jejich architekto- niekého obrazu, z něhož se nedávají vytrhnout a svésti k nepoměrnému akcentování a neod- měrnému vyvýšování ani průčelí do Velkého ná- městí obráceného. Sesilují je, vytvářejí význam- něji nežli ostatní, ale dodržují při tom pěknou spojitost s nimi,. Hilbertova architektura, jako vždy, má svoji milou svéžest, lehkou hybnost molivů a snad až příliš něžnou půvabnost. A. Engel jako homo novus má dost s ním přibuz- nosti a při vši delikátnosti nastupuje důrazněji- Pro něho je gotika zásobou slov, řečí, jimiž chce svoje výtvarné myšlenky pronést. Nenít vždyeky třeba nové řeči k vyjádření nových myšlenek. Staroslohovou observanci přenechává ji- ným, asi ve způsobu Messelově nebo francouz- ských architektů mimo školu Violet-le-Ducovu. J. Koula a A. Balšánek ve dvou souběžných svých projektech, které jsou jako varianty jedné a téže myšlenky, působí nejúčinnějiv návrhu hlavním průčelím proti Týnu. Jim eekutke přebíjejí všechny ostatní částky svého

K Hilbert A Engel Hilbertův J Koula A Balšánek Violet leDucův

11 article

plánu a ze všech projektů přísně gotických mají největší říznost a nejdůraznější vyvinutí fo- rem. Loggie přízemní, silně výtvoření středu pod bohatým štítovím, malebný motiv spojky mezi ním a věží, ozdobnost nároží na druhé straně jsou velmi význačné momenty této kom- posice, do níž k vůli jakési rovnováze, jenomže neorganicky, vložili novou věž na severu. I ji- nak je v projektech dost nových věží a věžiček, z nichž však jen Hilbertova při severozápadním rohu má uměleckou roztomilost a krásu. A. Cechner a F. Mikš vyšli z Mockerovy školy, z jeho hradčanské hutě, a to mnoho vy světluje. Mikš podržel nejvíce z jeho stejnoměr- nosti a jakési doktrinarnosti, Cechner v rámei jejž mu jeho mistr dal, je myslivější a tím take hybnější. Ve své logice přišel k tomu, zasedaei síň akcentovati na venek skoro stejně silně jako hlavní průčelí. Jeho dosavadní karakter sic mnoho nemění, ale štíty a vysokými střechami zdůraz- ňuje nově tuto část stavby. Pro zasedací siň chce mít stavbu dekorovanon ve způsobu Rej- skově a Benešově; i stanovou zvláštní střechu nad ní staví a před ní, arci zase neústrojněa pouze jako dekorativní obohacení zevnějšku, vy- soký šllt. V. Beneš J. Pospíšil vytvářejí silný střední risalit proti Týnu, jako všichni o veli- kých oknech, jež vroubí arkýřovými štímemi vě- žemi; A. Dlabač učinil pokus arehitekturu wie- hlovo-vejrychovskou vyzvednout v monumentalitu.

Hilbertův A Cechner F Mikš Mikš Cechner V Beneš J Pospíšil Benešov Mockerův škola

12 article

Zatím zůstalo při tom, jako zůstane celá kon- kurence jen v projektech. Vskutku není v ni návrhu tak pronikavého, že by všechno dalšt hledání architekta budoucí radnice bylo zbytečné. a myslím, kdyby porota svůj soud o nich odů- vodňovala a šíře vykládala, že by vnilřní dispo- sice plánů byly hlavní výtkou, již by jim činila. Úloha daná a podruhé už opakovaná vede oči- vidně buď k cestě všelikých kompromisů a jenom částečného a kusého zdaření na tom či onom místě, anebo čeká geniálního architekta, který by v netušené, ale žádoucí bystrosti a smělosti ji na ráz a všem na podiv dovedl rozřešiti. Takto se celá záležitost může zdáti pro nás ty- pickou: na radnici i u projektantů mnoho dobré vůle a chtění, k rozřešení a provedení však mohou se dostaviti jen silné a obsáhlé, hlavně však neohrožené potence a odhodlanosti. Na radnici teď už dobře si byli vědomi, že konkurenční úloha je plná nástrah a poul že je příliš přeplněna ohledy a proto jaksi v ná- hradu oddělili přístavbu v samostatnou budovu Arci není to víc radnice, nýbrž jen úřadní bu dova, skoro jako kterákoli banka. Možná, že se v tom ohlašuje třeba i budoucí možnost staveb- ního osamostatnění i jiných složek radničních, dovoluje-li tomu, nebo dovoli-li v budoucnosti vzrůstající možnosti a pohodlnosti komunikace zpráv a aktů, co by při daných a už nepřeko- natelných poměrech stavebních arci mohlo být jen viláno. B. Bendelmayer E. Weichert podali projekt v onom smyslu a v architektonice ze- vnějšku dojista nejlepší. Bendelmayer spojuje zde vlastnosti ne právě obyčejné v jedno: ušle- chtilou eleganci a uměleckou rozhodnost. Proto se vyjadřuje tak jistě a příjemně jak v roz- vržení ploch a poměru otvoru k pevným částkám. tak v architektonickém detailu svižné linie. Karel B. Mádl.

B Bendelmayer E Weichert Mádl

13 article

Nové publikace redakci télo rubriky zaslané Typografia: Odborný list knihtiskařů. Roe XVI. Čís 6. (K. Mrázek pojednává »O účelu a vkusue v tisku a úpravě knihy; AII. Běhal pokračuje v seri svých přednášek »Technická úprava knihy«. Jako v každém čísle i zde zvláštní přílohy akcidenčního tisku.) Český Lid Roč. XIV. čís. 9. (Umění výtvar- ného týkají se články Frant. Lega: Pomlázka z Ka- men. Malikova s ukázkami jihočeských kraslic s bvé- zdovitými motivy, malované paní R. Vrzákovou; pak Č. Zibrta referát o nové knize F. Schirecka, lýkající se »Haličské továrny na majoliku« s poukazy na do- savadní literaturu a sedmi vyobrazeními výrobků této dílny ze sbírek Uměl. prům. můsea v Pešti, Liberei a knížete Jana Lichtenšteina. Souborné práce Fr. Bílka vydává »Slu- dium«. Babice u Lesonic. Tiskne »Unie«. — Seš. 3 fol. obsahuje šest listů kreseb v zinkografické repro- dukci a dvě orig. litografie. Krása našeho domova. Čís. 9. (K. D Mráz dokončuje článek »Praha malířů«. A. Engel Laschův dům su slona«. Zprávy ze svazu čes. okraš- lovacích spolků a klubu »Za Starou Prahu«.)

K Mrázek Běhal František Malikův R Vrzákův F Schireck Lichtenštein Bílek sl Krása K D Mráz A Engel Laschův Ka Pešť Francie Lesonice Praha Typografia Roe XVI Český Lido ročník svaz če

14 article Školská hlidka.

Školská hlidka. Nezmarný klerikalismus. (Kapitola úvodní.)

15 article

Tvůrce moderní lidové školy národní, náš nesmrtelný Komenský, formuloval i den školy obecné tak, aby byla „školou pro všech- ny, urozené i neurozené, bohaté i chudé, hochy i dívky, po všech městech, městečkách, vesni- cích a dědinách, kde by mládež veškerá na- učila se těm věcem, jichž užívání vztahuje se na celé živobyti.“ Vývoj obecné školy v celém pře- dešlém století, jež navazovalo na osvícenské ná- běhy století osmnáctého, je v celku bojemo uznání a ztělesnění této idey, za niž i nám ve dvacátém století bude ještě tuze bojovati. Naše nynější škola obecná jen dle slova zákona, jen dle zdání theoretického, je „pro všechny“ v skutku, v praxi má ještě velmi daleko, aby do- stíhla plně svého určení v kultuře národa podle tendence tak prostě a přece hluboce obsažně Ko- menským vystižené dvěma slovy: pro všechny! Není vskutku pro všechny, když legiony děti českých nuceny jsou choditi do škol, v nichž se učí jazykem jim nesrozumitelným, není „pro všechny“ kdy tisícové dětí nejchudších ro- dičů ji pravidelně navštěvovati nemohou pro ná- klady s docházkou školní spojené (školní plat, pomůcky, knihy a p.). Není pro všechny, když vtiskuje jí vládnoucí politický systém svůj politický ráz, a není konečně pro všechny, je-li dosud institucí jedné církve a má-li ráz konfesionálnosti. A právě konfesionální ráz školy obecné bude, jak se podobá, ještě dlouhoa dlouho předmětem mnohého úsilí a mnohých bojův.

16 article

Škola byla příliš dlouho spravována církví. přiliš dlouho byla církevní institucí, příliš dlouho byla nedostupna laickému učitelstvu, než aby poměrně krátká doba čtyřiceti let zvrtnouti byla s to, na čem věky budovaly. Pravda, od té doby. kdy osvícená mocnářka Marie Terezie prohlásila. že „školství jest a zůstane politi- cum“ uplynulo velmi mnoho let, ale navzdor dvojím mocným otřesům starou církevní insti- tucí školní ve století devatenáctém, a to nejprve v době revoluční a později v době reformní — není dosud škola naše zbavena osudné nábožen- ské výlučnosti století minulých, není dosud pravou školou „pro všechny“, nucena jsouc slou- žiti duchu církevní politiky — zkrátka vystižně řečeno, jsouc dosud — ccclesiasticuma nikoliv politicuml Cizina domnívá se, soudíe dle říšského zá kona školního z roku 1869, že naše obecné škol- ství je vskutku simultánním. I u nás roz- šířeno je mylné mínění, že škola nynější je vskutku odeírkevněna a že vymanivši se z pod- ruči eírkve, stala se institucí státní. V omylu tom utvrzována byla a jest veřejnost naše pro- pagačními výkřiky bojovných klerikálů, kteří s uznání hodnou vytrvalosti prohlašují školu ny- nější za beznáboženskou, neustávajíce při každé vhodné příležitosti od protestů proti nynějšímu útvaru školy národní.

Marie Terezia

17 article

A přece již sám základní zákon školský zr 1869 měl charakter konfessionální a nesl již zá- rodky zklerikalisování školy s sebou na svět jme- novitě ustanovením o subsidiálním vyučování ná- boženství učiteli laickými a nařízením nuceného dozoru učitelů laických při náboženských „evi- čeních“, kterými dle volného výkladu církevní hierarchie jsou i processí a podobné represen- tační výkony církevnické. U nás tudíž de facto nikdy škola simultanní nebyla, nýbrž se jen interkonfessionální školou „pro všechny“ býti zdála. A třeba že zákonitý zevnějšek formálně označoval školu naši jako ústav laický, nicméně duch školy — nátlakem vysoké školské byro- kracie a vysoké hierarchie — zůstal týž jako před vydáním zákonů o škole „simultánní“. O to již se postaral celý soubor vysvětlujících a prů- vodních nařízení a vynesení, aby nějaký naivní učitel snad se dokonce nedomníval, že platí li- tora zákona školního, v podstatě velmi liberál- ního. Důsledkem těchto nařízení a mocným tla- kem „s hora“ nastala praxe, kteráž zkrátka ře- čeno všechnu i tu formální simultánnost škol ná- rodních anullovala. A když nastala vždy bdělé reakci první pří- hodná doba, učiněn i té formální simultánní škole obecné konec a již r. 1883 přinesl osudnou školní novellu, která jmenovitě svým § 48. sta- novicím, že za odpovědného správce školního může býti ustanoven jen takový učitel, který také prokáže, že má způsobilost vyučovati nábožen- ství onoho vyznání, ke kterému náleží většina žáků té školy, vtiskla škole naší význačný ráz konfesionální. A zase následovala spousta na- řízení, výkladů, rozhodnutí, vynesení, zase na- stoupila pověstná praxe a učitel — jakoby na- schvál hmotně i osvětně slabý a závislý — měl na vybranou: buď „mlčet a dál sloužit““ nebo jíti.

zákon o škola

18 article

Nastalo známé matení pojmů. Vznešená idea náboženská, nezbytná náboženská výchova — zaměňovány ihned klerikální terminologií v různá „náboženská cvičení“, při nichž mělo ono histo- rické právo kleru na školu býti jaksi před veřej- nosti dokumentováno, a kde měla podřízenost laického učitele hodně nápadně vyniknouti. Od- por osvícenějších učitelů proti zmáhající se vý- bojnosti církevníků nazýván bezbožstvím, a kon- fesionální dogmatičnost, církevnický ceremoniel nazvány náboženstvím. A poněvadž všechny okolnosti rostoucímu klerikalismu byly příznivy, poněvadž samo kněžstvo, jež v lepší své části ne- spatřujíe v pěstování výlučné konfesionálnosti pravý význam výchovy náboženské, nenásledo- valo výbojných „nahoře dobře zapsaných“ a uči- telstvo a svobodomyslné občanstvo vůbec zůmy- sla draždíeích a vyzývajících, klerikálů, bylo přímo i nepřímo, klerikálním tiskem, a zavolá- ním „ad verbum audiendum“ donucováno o kle- rikalisování školy se přičiňovati, a poněvadž nejen mnozí naši školdozorcové, nadtož okresní hejt- mani, ale i dokonce naši školští autonomisté dali se zúmysla či mimovolně do služeb klerikálních — je vskutku možno dnes vážně mluviti o zkle- ríkalisování školy národní.

19 article

Nebude-li tomuto vlivu školu naši klerikali- sujícímu zavčas bráněno, nebůde-li naše veřej- ost dbáti, aby škola byla vymaňována z tohoto proudu, všemi skulinami do naší školy vnikají- cího, a bude-li na dále nečinně přihlížeti k zmá- hání se vlivu klerikalismu, vytvoří se situace, která bude úplnému ovládání školy klerikalis- mem příznivá a potom bude pozdě stavěti hráze proti mocnému proudu, vzniklému z pramínků dříve tak podceňovaných. Naše veřejnost by se měla občasně uvědo- miti, že svoboda školy, svoboda výchovy těžce byly vykoupeny mnohými obětmi na statku a krvi. A zvláště my máme tisíce příčin zamy- sliti se, zdaž svojí liknavosti, lhostejností a po- hodlností vůči nezmarnému klerikalismu nepro- hřešujeme se proti své historii národní. Ovšem každý odpor proti klerikální snaze, nesoucí se k úplnému opanování školy, láme se obyčejně matením pojmů, shora již dotčeným.

20 article

Vystupte proti kterémukoliv klerikálnímu pře- hmatu, proti zneužívání moci klerikální ve škol- ství, proti ostentativní rozpinavosti klerikální moci ve školství, a budete ihned označení jako lidé brojící proti bohu a proti náboženství. Pro- mluvte upřímné slovo o způsobu náboženské vý- chovy a dostane se vám odbytí, že věc náboženská je interní záležitostí církve. A tak jste vždy vůči klerikalismu v nevýhodě. Do věcí náboženské výchovy a učby nemá státní a vyučovací správa co mluviti — zde jsou církve úplně samosprávnými — ale církve mají právo spolurozhodovati o všech věcech škol- ských. S rostoucí mocí a přibývajícím vlivem klerikalismu roste sebovědomi a církevnická upjatost vůči školním úřadům a laickým učite- lům, jedná-li se o sebe menší záložitosí výchovy náboženské, ale zároveň přibývá troufalosti v zasahování do výchovné sťéry mimonáboženské de vnitřní školské správy, do vnější administra- tivy a vůbec do všech oborů školství. A za tétc situace, za těchto okolností vyžaduje účinný od- por vůči nezdravému klerikálnímu směru mnoho vytrvalosti, mnoho tak tu, mnoho práce, bdělosti a pevnosti.

21 article

Neváhám tvrditi, že těchte vlastností není všude nazbyt, kde by měl býti odpor zdvižen. Kdežto svobodomyslná čásť národa, svobodomyslná intelligence naše, pojímá tu oproti klerikalismu svobodomyslnost velmi pohodlně podle hosla laissez faire, laissez passer, stojí a znovu po- vtávají ve službách klerikalismu celé organi- sace, pracují houževnatě tisícové lidí, podněco- vaných a donucovaných mocnou hierarchní, horli zorganisovaný tisk; — a všichni tito hor- livci jsou ve své propagační a agitační práci u veliké výhodě oproti svobodomyslným svým odpůrcům, poněvadž oni si místo mnohých, mě- ňavých cílů vytkli jeden smělý cíl: — opano vati školu, kdežto pokrokoví lidé a pokro- kové organisace rozptylují své práce v mnohé směry a obory. Ojedinělé projevy manifestační, když zase nové nebezpečí hrozí, proti rozpínavým snahám kleru ve školství našem na rychlo svolávané, jsou snad sice vždy ješlě lepšími, než naprosté oddání se pohodlí — ale pro praktické úspěchy pro osvobození školy nemaji takové ceny j a ko vytrvalá horlivost, nepoddaj- nost, ostražitost a bdělest těch. kdož jsou národem ke správě škol- ství národního delegováni. Ale právě tu potřebí je u nás mnoho na- praviti — a otam bude nutno na tomto místě promluviti upřímné slov častěji.

22 article

Na českém slálním gymnasiu v Praze, II., v Tru- hlářské ulici přijímají se žáci do I. třídy dne 15.a 17. července, do všech osmi tříd dne 16. a 18. září t. r. vždy v 8 hodin ráno počínajíc. Podrobnější zpráva vyvěšena v ústavě. Zápis do trojroční obchodní školy Ženského vý- robního spolku českého konati se bude ve dnech 14 a 15. července, jakož i po prázdninách. Přihlášky denně v ředitelně školy, v Resslově ulici č. 1940—Il. Z Dědictví Komenského. Vynesením ze dne 29. května 1905 č. 22.379 zemská rada školní doporu- čila pro žákovské knihovny škol obecných i měšťan- ských spisy vydané Dědictvím Komenského, a to; Říha-Wenigové „Jesle“ (školní vydání o 24 volných listech za K 4.—) a Výborčetby pro mlá dež (Č. 1. Poklad od K. J. Erbena za 8 h; č. 2. Babiččin příchod do údolíčka od B. Němcové; č. 3. Ze života v trávě. Snih. Od R. E. Jamota; č. 4. Blažený den od A. Jiráska. Po 6 haléřích). Výbor žádá pp. členy. aby uvodené knihy navrhovali všude do knižnic žá- kovských. Nové nádherné díle přírodopisné počalo vycháze nákladem Jos. R. Vilímka v Praze pod názvem „Říše nerostná obrazem i slovem“. Dle spisu prof. dra. P. Braunse se zřetelem k českým poměrům upravil prol. Jan John. Dílo v pravdě skvostně, kterého dosud v naší literatuře jsme citelně postrádali. Obsahovati bude vedle textu barevná vyobrazení 877 nerostů, světlo- tisková vyobrazení 78 nerostů; kromě loho v textu bude přes 300 vyobrazení. České toto vydání doplněno jest četnými illustracemi nejnádhernějších exemplářů českých nerostů ze sbírek českého musea. Dílo vy- chází v sešitech po 60 hal

Komenský Říha Wenig Výborčetba Erben B Němcová Jamot A Jirásek R Vilímek profesor doktor Jan John Praha Tr Resslův ulice II

23 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Šerm. ** Akademický klub šermířský koná ve středu dne 28. t. m. o 8. hod. večerní členskou schůzi v restauraci Schöblově »u Pokorných« v Ječné ul. Po schůzi přátelský klubovní večírek. Athletika a sportovní hry. ** V. všestudentské athletické zá- vody konají se dnes o 4. hod odpolední na hřišt S. K. »Slavia«. Na programu jest závod o přeborní- ctví studentstvá na 100 y, 220 y, 440 y, 880 y, 1 angl. míli, 3 míle, skok vysoký, skok o tyči, skok daleký. — Ježto skoro všichni čeští athleti jsou studenty, lze čekati nejnapínavější boje. Pro studenty venkovské zařazeno pak zvláštní číslo (pouze nečlenům klubu vyhrážené) a sice závod na 500 m. Dále uspořádán budezávod footballistů na 600 m, přihlásí-li se ke startu aspoň 6 závodníků. — Vstupné jest stanoveno velice nízce. Ze známých závodníků, kteří závodů se súčastní jmenovati sluší: O. Kohouta, J. Kottinga, Zdeňka. Smetanu, Schorma, Joe, Řezníčka, dále Vlad. Bechyň- ského, vítěze vídeňského závodu marathonského (40 kin), Jendu Scharpa, známou levou spojku A. C. Sparty atd. Očekává se, že tyto závody, které jsou dobrou přípravou k matchi »Slavia«— dánská »Frya«, jenž koná se již ve čtvrtek 29. června, shromáždí na Letné nejčetnější návštěvu.

Pokorná S K J Kotting Zdeňka Smetan Schorm Joe Řezníček Vlad Scharpa A C Letná Schöblov Slavia Sparta O . Kohout

24 article

** Místopředseda »Českého Atbletik Footbal Clubu« p. E. Blažej zasilá nám následující zprávu, ze které osobní narážky jsme vynechali: Ke zprávě ze dne 21. I. m., dovoluji si ct. veřejnosti oznámiti tolo: »Č. A. F. K.« na Král. Vinohradech se dosud nerozešel, jak dne 21. t. m. v listě vašem bylo ozná- meno, jelikož s valné hromady, jež jediná jest kom- petentní k rozpuštění klubu, přičiněním jistého pána sešlo. Týž pán usmyslil si starý klub rozbíti (aby patrně nepřekážel novému), což mínil učiniti tím, že o své újmě v denních listech oznámil, že ohlášen valná hromada, klerá rozhodnouti měla o další exi- stenci »Č. A. F. K.« na Král. Vinohradech, se ne- koná a tím se stalo, že členové, řídíce se zprávou touto, do valné hromady nepřišli. Ve svém prohlá- šení opírá se o to, že klub nemá řádný počet členů což ovšem jest nepravdou, neb členů jest ještě tolik, kolik k udržení klubu je třeba. Pravda ovšem je, že klub klesl tento rok, leč nebyly toho příčinou stopy nezdravých vnitřních poměrů«, nýbrž ztrála hřiště a odstoupení více dobrých hráčo ke klubům jiným. (Podotýkám, že o pravosti námi uveřejněné zprávy jsme nepochybovali, neb zaslána nám v obálce, klubovým titulem opatřené dle rukopisu poznali jsme též, že zasílatefem jest klubovní dopisovatel do našeho listu. Poznámka re- dakce.)

Král A F K Atbletik Footbal klub Č . A . F

25 article

Vodní sporty- ** Miloš Doucha, člen A. C. Sparta, hráč I. b) mužstva a výborný plavec, hlášen byl Spartou závodůu v plování do Vidně, a sice k mistrovstvím Rakouska, která v červenci budou vybojována. Ač- koliv nedá se dobře mysliti, že by mladý plavec ně- jakých úspěchů proti silné soutěží vídeňské a uherské docilil, přece dlužno výpravu tu schváliti, neb na- dějný začátečník mnoho tam uvidí a odkouká a zku- šenosti získané doma pak dobře uplatni. Automobilism. ** Dnes koná se motocyklistský závod o vyzý vací cenu francouzského motocykle-klubu na okružní trati v Dourdanu, kterého zúčastní se zástupci čtyi zemí. Za Francii startují: Demester (Griflon), Cham- poiteau (Peugeo!). Giuppone (Peugeot): za Anglii Campbeli (Ariel), Collier (Matchless). Franktin (J. A P.): za Rakousko: Toman (Laurin a Klement), Ni- kodem (Puch), Vondřich (Laurin a Klemeni); za Ně- mecko: Mülfer, Menzel Jahu (všichni tři Progress). Největší chance na vítězství připisují se Francii a Rakousku. Turistika a sport cestovatelský.

Doucha A C Griflon Collier Matchless Franktin Toman Laurin Klement Vondřich Klemit Menzel Rakousko Dourdan Francie Cham Anglie Sparta Peugeo Peugeot Giuppone Ariel

26 article

** Odbor klubu českých turistů Domažlicích nám sděluje: Hrabě Jiří ze Sta- dionů, Thannhausenu a Warthausenu atd., pán na Tr- hanově, na žádost odboru Klubu českých turistů zří diti dal obětavě nákladnou pohodlnou silnici (4.2 kmn.) od silnice erární v Caparticích na vrchol Čerchova k chyši Pasovského. Za vzácnou přízeň, již jmenovaný šlechtic snahám odboru vždy na jevo dává, zvláště pak za podporu turistického podniku na Čerchově. již stavbou řečené silnice projevil, usnesl se odbon k poctě svého příznivce pojmenovati řečenou cestu silnicí řišského hraběte Jiřího ze Stadionů. Žulový obelisk, jejž jsme pro věčnou paměť se jménem příznivce na pokraji silnice zbudovali, odhalíme a cestu tu veřejnosti odevzdáme slavnostně ve středu dne 28. 1. m. ve 3 hod. odpoledne, k čemuž přátele turistiky české uctivě zveme. Program : Odjezd ran- ním vlakem (8 hod.) ze zastávky domažlické do České Kubice a pochodem na vrchol Čerchova. Na Čerchově v chyši Pasovského snídaně — problídka dohotovené Kurzovy věže. Odchod o půl 2. hodině odpolední novou silnici do Capartic, kde slavnostně odhalíme obelisk. Hosty osloví starosta klubu českých turistů stavební rada p. Vratislav Pasovský. Po od- halení volná zábava při hudebním koncertu. Návrat v 7 hodin povozy k domovu. Kdo nemohou výletu celodenního se zúčastniti, odjedou v 1 hod. odp. po- vozy žebřinovými do Capartic (tam i zpět za osobo 80 h; cesta jenom zpáteční 50 h). Přihlášky na po- vozy přijímá do dne 27. června do 3 h. odp. p. Jos Bittner, revident. Střelectví- ** Ze cvičitelského sboru »Národní jedno- ty českých střelců na Smíchově,« Dnes v neděli 25. t. m. dopoledne schůze »na knížecí« cvičení členstva ve střelbě za dozoru cvičitele br.j Smíška.

Jiří Pasovský Kurzův Bittner Smíšek Domažlice Capartice Čerchov Smíchov Český Kubice

27 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z pražského trhu peněžního. V Praze, 24. června. Hlavní české pojišťovací ústavy mají tedy po valných hromadách a výsledky jich cele uspokojují. Speciálně pojišťování životní vyka- zuje značný vzestup. Okolnost tato zasluhuje pozornosti. Nejen se stanoviska ústavů, kterým přináší rozvoj obchodů posilení jich posice, ale i s hlediska širšího. Se stanoviska záměrů, kleré možno z tohoto momentu odvozovati pro náš celkový rozvoj hospodářský, pro naše hospo- dářské obrození, jak jsme si v poslední době navykli případně označovati souhrn snah za po- sílením naší hospodářské základny, jedné z hlav- ních opor našich kulturních a politických Ukázali jsme na tomto místě opělně, že práce nesouci se za hromaděním peněz ještě prací hospodářskou v našem smyslu není. Tam, kde je hromadění zlata účelem, tam není úvahy o významu a posláni bohatství, tam není po- chopení pro vhodné užití jeho, tam nemá ho- spodářské snažení onoho hlubokého mravního a kulturního podkladu, který je povznáší na vyšší úroveň a který mu vtiskuje cíle vznešenější. Když předvedli jsme čtenáři některé vynikající repre- sentanty moderního podnikání, zakladatele veli- kých obchodních a průmyslových podniků, kladli jsme na otázku molivů jich činnosti důraz zvláštní.

Praha

28 article

Nejen proto, abychom doložili nárok moderního podnikatele — ať v tom či onom oboru — na sociální cenění a sociální váhu (Německo, An- glie, Spojené státy dosáhly cíle tohoto již dávno a právě vysoké sociální cenění podnikatelovo staví do služeb obchodu a průmyslu nejbystřejší hlavy národa ku zdaru a prospěchu celé vlasti), ale i proto, abychom ukázali, jak vysoce kul- turní jest práce podnikatelská tehdy, pakli se nese výše než k pouhému hromadění pro- středků. Londýnský Nathanael Rothschild, kte- rému děkuje vlastně rodina králů burs za své postavení na všech peněžních trzích světa, od mital ovšem uštěpačně různá pozvání k hudeb- ním produkeím, že je mu zvuk zlata nad každou jinou symfonii — ale sám celým svým životem ukázal, že jeho radostí není hromadění peněz, ale to, že dovede přede všemi a nejlépe pro- věsti veliké bursovní operace. Jeho téší práce. Krupp má jedinou ideu a jedinou snahu životní: vyráběti nejlepší ocel, mocný rozvoj jeho závodů stojí teprve v druhé řadě. Siemens chce vytvo- řiti obchodní dům, objímající celý svět, touhy po přepychovém využiti hohatství nemá. Roz- koší je mu práce a zápas života. A Carnegie, který tak krásně dovedl slovem i skutkem vy- stihnouti význam bohatství, praví výslovně, že hromadění bohatství k vůli hromadění jest za- vržitelno. Tvořím proto, abych urovnával cestu lidstvu za jeho kulturními cili a především: vyzbrojuji generaci další k nové a intensivnější

Nathanael Rothschild Krupp Roza Carnegie Německo an spojený stát Siemens

29 article

Ten závěr má především pro nás význam veliký. Moderní vývoj hospodářský zastíhl nás v probouzení národním. Celé úsilí národa nese se k zajištění jazyka národního. Persekucea germanisace dvou století nedovedly nás zničiti a tak hlásíme se k životu důstojnému. Bijeme se o jazyk a zapomínáme — nie pochopitelnějšího než to! — na obrovské převraty, které se staly v našem založení hospodářském. Persekuce po- bělohorská vzala nám tmel našeho měšťanstva; jím odešel do ciziny živel, který byl při jiném vývoji povolán státi v čele podnikatelských snah v době další a zachovatelem tradice národní zú- stal venkov. Vstoupili jsme opět v život jako národ rolnický a z lánů polí vnikalo ovzduší obrody do měst. To bylo ve chvíli, kdy český zněmčený sever položil již své základy průmy- slové. Byli jsme i zde vrženi zpět a není za- časté naší vinou, že nejsme tam, kam dostali se sťastnější krajané naši jiné národnosti. Bylo nutno začíti od základu, z malých počátků a z obrovské části s malými prostředky. Prospali jsme hojně vhodných přiležitostí a učinili hojně chyb — je nejlépe z poznávání jich s Ale právě tímto vývojem zdůrazněna závaž- nost otázky výchovy budoucích gene- rací u nás. Náš život je malý, obmezený dosud, společnost má nároky nevalně vysoké, měřítko zámožnosti jest u nás podstatně nižší než v národech jiných, společnost nevytvořila si dosud své předpoklady kulturní, žije z denních dějů. Má více půvabů pro zvučné, zábavné spo- lečníky, kteří se pohybují v pásmu denních pří- hod, než pro seriosní muže, kterým je zábava zábavou teprve tehdy, když kruh stojí na vyšší úrovní kulturní a když tato úroveň i při vese- lém smíchu je zřejma. Je jasno, že toto spo- lečenské prostředí snadno svádí ty, kdož touží

30 article

po styku a že se v ní snadno zapomíná k vůli úloze společenské, jak se to zove, na poslání pra- covní, na radost z vytvoření podniku, sesílení jeho, založení jeho. Přiklady dává nám každý den a uvá- děti jich netřeba. Starý poznatek: začíná u nás vlastně každá generace znovu a přikladů, kde byv rodě zachován byl majetek a zvětšován prací od ge- nerace ke generaci, máme tak úžasně málo. Nad faktem ale zoufati ještě netřeba. Nebylo tomu aní jinde jinak a teprve pronikající kultura vne- sla jiné názory a přivodila jiné důsledky. Jak- mile začíná společnost ceniti teprve muže, jak- mile je teprve vlastní práce a krásné výsledky její legitimací k úctě a významu, zvrací se celá forma její. Modernisuje se prostě, demokratisuje v krásném a hlubokém významu slova. U těch výšek ještě nejsme a proto cení se u nás ně- jaké úřadnické postavení tak vysoko a nechápe poslání obchodu a průmyslu a nevyjadřuje se poznatek tento společensky. Jakmile dospějeme k prohloubení názoru, půjdou i naše nejlepší hlavy na dráhu průmyslovou a obchodní a zdat- nost sil ponese i zde své ovoce. Přikladů zdaru a hlubokého pochopení pro význam poslání pod- nikatelského, jak na ně zde pohližíme, máme přece již hojně. A i dalších momentů výmluvných: péče o dorost se nepopíratelně prohlubuje. Nejen polud, že školství se zlepšuje a sili, ale i s jiného hle- diska. Nebylo-li přáno generaci jedné — ať už z té či oné příčiny — plně uplatniti sily vlastní, co jí vadí, aby nepečovala o to, aby děti šly v život již více vyzbrojeny, aby nejen jich kul- turní a mravní, ale také hospodářská základna byla pevnější, silnější? Tento hluboký rodinný smysl vyznáčuje ostře a význačně moderní vý- úsilí.