1
masthead
24. června 1905. Císlo 171.
4
article
Z Londýna, 23. června. Zdejší večerníky
mají ze Štokholmu zprávu, že král O ska
se poděkoval následkem nepřízni-
vého posuzování svě trůnní řejč
a že korunní prine zamýšl? ener-
giekou politiku proti Nors ku.
Z anglické dolní sněmovny.
Z Londýna, 23. června. (C.-B.) Státní pod-
lajemník zahraničních záležitostí Perey pro-
hlásil, že od japonských úřadů v Port Arturu
nedošel pražádný pokyn, aby majitelé anglických
a amerických závodů se odtud vystěhovali.
Proti pirátům.
Ze Sajgonu, 23. června. (C.-B.) Vyšetřo-
váním zavedeným následkem náhlých poprav
provedených ve Kvančevanu pod záminkou po-
tlačení námořního lupičství, zjistilo se, že byly
spáchány násilnosti, jichž hlavní původce, zne
uživší úřadní moci, zatím již zemřel. Ve vyše-
třování se pokračuje.
Roosevelt pro rozmnožení amerického loďstva.
Z Williamstownu, 23. června. (C.-B.) Pre-
sident Roosevelt v řeči, již pronesl ve zdejšt
»Williams-College«, dovozoval, že by raději vi-
děl, kdyby národ upustil od doktriny Monroeovy
a průplavu panamského, než aby na těchto
věcech trval, ale zdráhal se zároveň postarati
se o jediný prostředek, jimž by sobě získal
úcty všech národů ostatních. Amerika musí prý
pokračovati ve stavbě lodí a udržovati svoje
loďstvo na nejvyšším stupni zdatnosti, jinak
prý nemůže domoci se významu velkého národa.
Veneznela-
Z Washingfonu, 23. června. (Reufer.) Dle
úřadních zpráv sem došlých president Castro
nařídil dekretem z 22. května, by v Cazbieru,
57 mil na východ od Laguayry, byla zřízena
celnice. Zvěsť o tom způsobila zde živý zájem,
ježto zřízením této celnice značně byla snížena
ela laguayrská, zastavená velmocem na záruku
daných zápůjček.
Artur
Roosevelt
Monroeův
Castro
Londýn
Sajgon
Williamstown
Amerika
Washingfon
dolní sněmovna
WilliamsCollege
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Alpská báňská společnost.
Z Vídně, 23. června. (C.-B.) Dnes konána
sehůze správní rady rakouské alpské báňské
společnosti. Dle zpráv a výsledku prvního čtvrt-
letí letošního obchodního roku, jež končilo 31.
březnem, byl proti témuž čtvrtleti loňského
roku větší za cen nezměněných, čímž celkový
výsledek zlepšil se o 400.000 korun. Spole-
čenské závody mají stále dostatek práce, pře
to však některým továrnám poslední dobou po-
někud ubylo.
Letošní sklizeň havlny.
Z Ailaniy (v Georgii), 23. června. (Reuter.)
Letošní sklizeň bavlny odhaduje se — dle zpráv
dopisovatele »Southern-Cotton-Association« —
na 10,285.876 baliků.
st. Z Pešti, 23. června. (Zvl. te egr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 21.000 metr. etů.
beze změny. Platila za 100 kg.: pšenice
tisská 82 kg K 17 70, 81 kg K 17.60, 80 k
17.35, 78 kg K 17.—, makovská 80 5
17.45, stolno-bělehradská 77 kg K 16.60, pešt-
ská 83 kg K 16.80, 80 kg K 16.50, 76 kg
K 16.—, kaločská 77 kg K 16..55, horňácká
80 7 kg K 16 90, adská 78 kg K 16 90, 76
kg K 16 60, bačská 76 8 kg K 16.40, 76 k
K 16.30, pančevská 77.3 kg K 16.30, skladní
78 kg K 17.20; oves K 11. 80.
Terminový obchod byl pevný na
úhrady a odhadní koupě.
K večeru znamenala: pšenic e na říjen
K 1544, žito na říjen K 12 58, oves n
říjen K 11.06, kukuřice na červenee
K 14.86, na květen 1906 K 10.74, řepka n
srpen K 23.70.
Platil
Vídeň
Georgia
Pešť
Reuter
Ailania
SouthernCottonAssociation
kg
6
article
Sádlo smlouváno po K 140.—; jine
zboží beze změny.
Chladno.
Z Liverpooln, 23. června. (Telegr.) Ve 4 hod.
I0 minut. Obraty činily 8000 žoků. Z toho n
spekulaca a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —
žoků. Americké dodávky na měsíc červen 4 90.
0.—, na červen červenec 4.90. 0.—, na červenec-
srpen 489. 0.—, na srpen-září 4.88. 0.—, na září-
říjen 4.88, 0.—, na říjen listopad 4.88, 0.—, na
listopadprosinec 4.88, 0.—, na prosinee-leden 4.88.
0.—, na leden únor 4 88, 4.—, na únor-btezen 4.89,
0.—. Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 23. června. (Zvláštn
telegr. »Nár. L. «) [Druhé číslice znamenají zá
znsm poslední.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. — Znamenala: pše-
nice na červenec 953/4 (941/2), na září
895/2 (881/2), kukuřice na červenee
591/4 (60.25), eukr (Falr Muscovados)
35/s—31/16 (3/8—311/1s), bavlna 9.30 (9. 20
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
pevné.
Sádlo
Falr Muscovados
Liverpooln
Nový York
4 88
7
article
Daňová poplatnost Němců v Praze
III. Daň z podniků veřejně účtujic fch. —
Poplatnost celková.
Co do výdělkové daně podníků podléha-
jletch veřejnému účtováni jsou ovšem
políže při národnostním členění největší. Viděli jsme
ršak shora jejich veliký význam pro finance státní
i antonomní a chápeme dobře, proč šlo prof. Wiesrovi
o to, aspoň na této dani vydokumentovati co možná
lví podll německý. To podaří se hravě, počítáme-li
železné dráhy vesměs za podniky německé; platí
jedině soukromé dráhy více než polovici daní všech
veřejně účtujících podniků v Praze. Další výsledek
pak závisí na tom, jak zachováme se k podnikům
státním, zemským a obecním. Wieser, jak známo,
reklamoval pinou polovici — bez jakéhokoli bhuižšího
odůvodnění — pro ryzí Němce. Tak dospěl k famosní
přímo cfře 3.73 mill. K. t. j neméně než 82 55%
veškeré daně této kate gorie.
»Politik« všecky svrchu uvedené podniky, o jichž
národnostní povaze jsou principiální spory, zaladila
do skupiny indiferentních a dospívá k výsledku
tomuto: Ze všech 213 podniků veřejně účtujících je
122 ryze českých, 28 německých a 68 indiferentníchi
co do daně, připadá na Čechy 605 097.51 korun čili
1271%, na skutečné Němce 31.715.03 korun čil
067% a na indifereniní 4,123.258.72 kor. = 86.6-90
Nehledime-li ke skupině indiferentních (podniků bud
veřejných neho kapitálem nedomácfehi), která již
vzhledem k politickým cílům prof. W. sleduvanym
nepadá pro naše účely na váhu, má se poměr ryze
český k ryze německému (domácimu) jako 95.02 : 4.98.
Kvóla ryze německá v tomto oboru daňovém je tedy
o polovici nižší než jejich kvóta populační.“)
*) Na jiném základě, spočívajícím v zásadě ná-
modnostního rozčienění i podniků veřejného rázu,
tedy podniků smišených, určil jsem ve své odpověde
prof. W. kvótu německou za r. 1902 paušášně n
Němec
profesor
Wiesr
Wieser
Praha
Čechy
8
article
841.000 K =2 18. 619e
841.000 K =2 18. 619e
V ohratném tahu, jejž si W. při členění této daně
dovolil, spočívá zároveň tajemství celé »obrovské-
převahy německé, jak ji W. zjistil i v konečných č
slicích pro celkovou poplatnost, k níž se nyní stručně
obrátíme.
Především určeme poplatnost městskou. Zá
kladem zvolíme za účelem srovnání a daty W. roz
počet na r. 1903, tedy předpis daňový na r. 1902.
při jednotlivých druzích daňových pak použijeme da
poměrných, jednak vypočtených čas. »Politik«, jednak
kde tato jsou méně přesná (na př. u činžovních krej
carů), svých vlastních. U zbývajících daní, jež jsme
dosud neprobírali, použijeme v nedostatku jiného
klíče členění dle populace.
Výnos přírážky obecní obnášel
z toho připadá
na Němce
proc. absolufně
2.532
9.36
pozemkové
18.— 191.250
domovní činžovní. . . 1,062.518
váeob. výdělkové . . . 277.546 28.81 79. 96i
výdělkové podniků ve-
0 67
9.08
řejně účtujíeích . . . 1,355.681
úrokové, přímo vybírané 33.777 9.36 3 161
z vyššího služného . . 22.563 9.36 2.112
k tomu činžovní krejcary 1,623.249 10.84 175.954
úhrnem . . . 4,377.866 10 55 461.75
Němec
10
article
Tedy i když nehledíme k momentu přesunutí při
domovní dani činžovní, páčí se celá městská poplat-
nost německá na 10.55 proc., z čehož dobrá polovin
připadá na židy. Vůči kvotě obyvatelské jeví se tedy
převaha jen o něco málo větší než 1 proc. Wiese
naproti tomu napočital celých 47 proc.
Ke zjištění zemské poplatnosti, obnášející ve
směs 55 proc. báse přírážkové, uvedeme především
mnoho-li z báse přirážkové, úhrnem 12,735.969
obnášející, připada na Němce.
Připadá na ně
1514
u daně pozemkové
u domovní činžovní . . . . . . . . 1,275. 10
u všeobecné výdělkové . . . . . . . 266.566
u výd. veř. účt podniků. . . . . . . 30.27
u přímo vyb. úrokové . . . . . . . 10.538
7502
u daně z vyš. služného . .. .. —
úhrnem . . . 1,591.47
Němec
11
article
což při 55% přirážce rovná se 875 270 K, které cel-
kem Němci v Praze odvádějí zemi proti Wiese-
rem napočítaným 3.465 mill. V procentech znamená
to 12.87 proc. (proti Wieserovým téměř 50 proc.)
Co se konečně poplatnosti státní (rozuměi
ovšem jen v příčině přimých daní) týče, určuje pan
W. i absolutně podíl německý v Praze výše než
český; odůvodňuje to jednak příznivějším poměrem
u daně domovní (o číselném dosahu tohoto tvrzen
viz shora !), jednak značným podílem na osobní dan
z příjmu (důchodkové) a úrokovou daní nepřímo vy-
bíranou, která prý se „počítá pre Němce velm
příznivě“. Bohužel, nepovídá nic bližsího nad tate
zcela všeobecná, nijak nedoložená tvrzení, zejmena
ani slůvko o čiselných popěrech u posléze uvedených
tř daní, nýbrž udává prostě konečnou cifru na 53.7 9
což jsme v absolutních datech přepočetli, vycházíme-li
opět z rozpočtu města Pmhy na rek 1903, kde se
uvádějí i daně, přírážkám nepodléhající, na neméně
než 8,248.000 K. W. pomáhá si tu opět, již z dř -
vějškapři všeobecné dani výdělkové) známou Irází-
„abych příliš neunavoval, chci přes jednothivé číslic
výpočtu přejíti. Máme za to, že tato šetrnost ke
čtenářům, nechtějíci sdělili ani 3, nejvýše 4 číslice
v pojednáni značně přes 100 stránek zaujímajícím,
právě v takových svrchovaně zajímavých bodech je
naprosto nemístnou. Kontrola této číslice W. ovšem
je úplně nemožna. Stavíme proti ni tedy výpočet
vlastní, zbudovaný ce do daní přirážkám podléha-
jících na údajích hořejších, co do daně důchodové
na podílu, prol. Taliřem svého času pro r. 1900 vy-
počítaném (ryze německý podíl obnáší dle něho
Němec
Wieserův
K W
Praha
Wies
Pmha
12
article
21.21%, podíl všech — i českých — Židů 22.35%)
co do daně úrokové nepřímo vybírané na základě
kvéty populační (v nedostatku jiného klíče). Tu vi-
díme, že k hořejší bási přirážkové na Němce ob-
nosem 1,591.475 K připadající přičísti nutno 415.000
kor. daně důchodkové (nehledíme-li k židům vůbeci
a 62.000 K daně úrokové nepřímo vybírané, celkem
obnáší tedy přímá státní poplatnost Němců v Praze
2.069 mil. K čili 13.46% celé téte poplatnosti a při-
počítáme-li při dani důchodové všechny židy (také
české) na konto německé, 2.505 mil. K číli 16.3
celkové poplatnosti pražské (proti Wiesrovým 8,248.000
K číli 53.72%1). Ovšem nepřezíráme, že náš vý-
počet není exaktním, nebylo na př. přihlíženo po-
drobněji k poněkud příznivějšímu poměru pro Němce
u státní daně činžovní, nemáme však tolik jednotných
dat o státních daních, abychom tak učiniti mohli v po-
měru „Politik“ zjištěném; také bylo u některých
daní drženo se jen klíče populačního, naproti tomu
však byla kvola němocká na dani důchodové zvýšena
proti skutečnosti připočtením všech židů (také če-
ských). Avšak již z těchto approximativních dat vi-
čěti přimo horrentní rozdíly mezi výpočty Wiesro-
vými a objektivním, na úřadním maferiálu založeným
postupem „Polilik“. Daňová kvola německá je ovšem
o něco vyšší než kvola jich populační, rozdíl obnášt
však u měslské poplatnosti toliko 1.193%, u zemské
3.51% a u stální nejvýše 7?%, při čemž znovu opako-
vati dlužno, že bedlivě všude byly připočílány n
konto německé i kvoty t. zv. německých židů, o nichž
Němec
Wiesrův
Praha
13
article
Něnci znčasté, jak svrchu korstatováno bylo, jsou
na rozpacích, mají-li je za své počitati Tento rozdí
židovský znamená pak právě u daní největších vždy
nejnéně dobrou polovinu celé kvoty německé. Škoda
že nebyla dosud publikována dala o kombinači kon-
fese s řečí obcovací v Praze (městská statistická kan-
celář slibuje tak němniti v III. díle své výborné pu-
blikace o výsledcích posledního sčítání lidu)
Pak zajisté bude možno i podrobněji rozsbra
zajímavou otázku význanu židovstva pro němectví
pražské vůbec. Dnesní stať pokusila se o důkaz, že
poměrná daňová převaha německá v Praze je tak ne-
patrnou, že ani sebe nadšenější zastance zásady za-
stoupení zájmového v jakékoli formě ve směru peli-
tickém rozumně nemůže činiti žádných zvláštních
nároků pro Němce, tím méně ovšem, kdyby chtěl při-
hlížeti k momentu přesunulí daní přímých a dále
k daním nepřímým, zvláště spolřebním. Zároveň však
je i prokázáno, že některé vážné hlasy české, jakoby
W. v jádru měl pravdu a toliko o několik málo, po-
měrně nerozhodných procent v horlivosti své pře-
střelil, nejsou správny v tukově formulaci, poněvada
objektivní kritikou sesunety byly výpočty Wiesrovy
v zákkladních bodech na tak nízké niveau, že o ně-
jaké celkové zvláštní převaze německé roz-
umně nemůže býti řeči. Kdyby „jádrem“ práce Wie-
srovy bylo prokázati značnou („námi přece již ne-
popíranou) převahu německou v oboru velkoprů-
myslu a velkoobchodu, pak zajisté byl by úsudek ta-
kový s české strany připustný, ale o to W. přece ne-
šlo, jak se lze dočísti takřka na každé stránce a jal
znovu ukázáno bylo v přítonmé stati na příklaslt
Prahy. A znovu bylo upozorněno na známé přeháněn
dnešního významu daně výdělkové, zvláště všechecné
pro finance veřejně.
Něnec
Němec
Wiesrův
Praha
14
article
Na konec nelze potlačiti přání, aby konečně tako
na německé straně a zejmena věhlasným p. auloren
bylo si všimnuto českých posudků o práci jeho. Byiy
učiněny tak závažné výtky, bylo nakupeno tolik čí-
selných dokladů zjevných nesprávnestí, jichž se prok
Wieser dopustil, že autoritářské tvrzení prof. W
„Ziffer..., die ieh gezen alle Anfechtungen aue
heute nech aufrechterhalten kann“ *) je sice velmi
pohodlné, ale naprosto ničeho nedokazuje. Také ná-
mitka, že k odpovědi na českou kriliku potřebuje
nspoň tolik času, jako ji bylo potřebí s české stmany
ke konečnému úsudku o práci jeho, zdu neplati; vždyt
českým krilikům bylo probrati celý obsšhlý materiál.
jebož W. použil, bylo sháněti pracně začastě jen
v rukopise k disposici jsoucí data atd. atd., kdežto
Wiesrova odpověď na naši kritiku nevyžaduje nyni
než prostého nahlédnutí do jeho vlastního již sebra-
ného materiálu a stručného výkladu, v čem my se
mýlíme, nebo publikování konkretních, detailních dat
jež ze zbytečných ohledů na čtenáře byl vypustil
nebo konečně průkazu, že k vědecké práci stačí po-
* V „Oestefreichische Rundschau“, seš. 8., ze dne
22. prosince 1901, kdy obšírná česká, odpověď ji
byla vyliáléna.
Wieser
profesor
Wiesrův
Oestefreichische Rundschau
15
article
vrchnosti, jemu vytýkané a pod. Že správného po-
znání pravdy v problému Wiesrově je nezbytně za-
potřebí, aby se zabránilo naprosto zbytečným a vlek-
lým tahanicím o domněle oprávněné požadavky poli-
tické i jiné, o tom výmluvně svědčí téměř každodenní po-
litická kronika poslední doby. Že však toho jasna ne-
zjednala práce Wiešrova, je dotud aspoň pro nás jisto.
pokud W. nezaujne přesvědčivé stanovisko k přísluš-
ným posudkům českým.
A čím děle se tomu bude vyhýbati, tím více jen
utvrdí v nás přesvědčení, že pouhou frází jsou jeho
úvodní slova, dle nichž prý nejde mu o další živení
sporu, nýbrž o jeho vyjasnění a ukrácení, přesvěd-
čení, že mu nešlo o vědecké hledání pravdy, nýbrž
Dr. Živanský.
o pouhou politickou štvanici,
Wiešrův
doktor
Živanský
16
article
Z pražského trhu obilního. Vzhledem na před-
cházející svátek neměla včerejší naše bursa obvyklé
direktivy z trhu peštského. Návštěva byla také slabá-
Koupěchtivost byla následkem příznivých zpráv
stavu osení a uspokojivého průběhu počasí skrovná.
Nabídka byla naproti tomu hojná, ale nikoliv nalé-
havá. Při nezměněně slabém smýšlení zůstaly
v platnosti a jakost 78—81 kg záznamy poslední
K 9.80 až 10.05. Se žitem byly obraty rovněž ne-
patrné. Poptávka byla velice skrovná, ale i nabídka
zboží uherského byla méně vydatná a nepůsobila
proto už dalším ilakem na ceny. Z Prahy znamenalo
české žito 73—76 kg těžké K 8.25 až 8.45. Ove
byl klidný a ceny nezměněny. Uherské zboží bylo
placeno K 5. 65 až 6.90 z Vídně dle jakosti. České
zboží doeililo K 7.90 až 8.— z Prahy. Ceny kuku-
řice při minimálních obralech dodržely. Luštčnin
a mák zůstaly nezměnčny. Řepka byla bez ob-
chodu. Záznamy zůstaly na stejné výši jako po-
Textilní průmysl ve vzájemném obchodu před-
litavsko-uherském 1905. Hlavní data vývozu a dovozu
předlitavskouherského jsme včera na tomto míst
již podali. Vracíme-li se k textilnímu průmyslu ještě
zvláště, dáno to tím, že ne tomto poli v poslední době
usilují uherské vlády o emancipaci pokud možná nej-
rychlejší. Zalím ovšem daný stav jest daleko za přá-
ním. Prostě proto, že nutno teprve tvořiti předpoklady
zdárného rozvoje, vychovávati pracovní lid, jehoe
zdatnost padá v tomto oboru nejvíce na váhu. Vývor
průmyslu bavlnářského vykazuje v prvých pěti
měsících t. r. další pokles. Oproti loňským 266.554
vyvezeno v uvedeném obdcbí letošním od nás lo Uher
250.641 4, resp. zboží za 87,462.791 K a 82,931.754 K.
Řepka
Praha
Vídeň
Uhry
kg
17
article
Pokles tento přivoděn zmenšeným vývozem příze
(loni 27.242 q. letos 26.538 q), burchentů a kalmuků
3.06, resp. 2.4 mill. K), látek kalhotových (4.09, resp.
3.4 mill. K), barvených a tištěných látek. (17.6, resp.
14.5 mill. K), stuh a pod. Pozoruhodno však jest, že
při tonto poklesu vývozním, odebraly od nás Uhry
o 184 q bavlny surové více a že k nám vyvezly zboži
baviněného více než v roce minulém. Dovoz téeto
skupiny z Uher k nám stoupl z 8.3 na 9.22 mill. K
resp. z 30.707 q na 35.791 q. Největší vzesfup vyka-
zuje režná příze. Také vývoz lněného, jutového, ko-
nopného zboží ed nás do Uher podstatně klesl a to
se 14.26 mill. K na 13.3 mili. K, resp. — čísla tato
osvětlují pokles ještě více s 88.648 q na 75.787 q. Pytle
jutové hrají tu roli hlavní. Vývoz průmyslu vlnal-
ského vykazuje za to vzestup a to jak cenově, tak
co do množstv (ze 36.6 mill. K na 37.8 mill. K, resp
z 50.613 q na 51.031 d), nejlepší doklad, že spotřeh-
nost v Uhrách nepoklesla co do fextilních ťovarů, a že
tedy zmenšený vývez bavlnářský plyne ne v poslední
řadě z toho, že domácí průmysl uherský zvolna se
na domácím trhu uplatňuje. Správnost názoru tehot
potvrzují i data vývozu hedvábnického. Vývoz této
skupiny stoupl sice nepatrně, ale stoupl přece. Z 15.59
mill. K na 15.66 mill. K (resp. z 4426 q na 4487 o
Obrat v zuské politice železniční. „Torg. Prom.
Pytl
Uhry
mill
18
article
Gazeta“ uvádí pod názvem „O získání soukromého
kapitálu pro stavby drah v Rusku“ výňatky z podání
ruského ministra financí řišské radě, které značí úplný
obrat v dosavadní železniční politice ruské. Pouka-
zuje na malou rozvětvenost ruských sílí železničních
ve srovnání s drahami ve Spojených stálech a západu
Evropy a na nutnosl vybudovati následkem zřejmé
potřeby nové trat. Aby alespoň ve středu Ruska byle
dosaženo té hustoty drah, jak jest tomu na př. ny
ve Spojených státech, bylo by nutno vybudovati bě
hem 20 let 80.000 verst drah, tedy asi 3000 verst ročně
Výše této nebylo dosaženo ani va nejinlensivnější
stavby drah r. 1890. Mimo to usneseno již 1903 zpo
zvolniti od r. 1905 tempo stavby drah. Válka s Japon-
skem a hospodářské reformy stavby tyto pak ještě
více obmezí. Za těchlo okolností nelze při dosavadní
soustavě státních drah vyhověti potřebám země. Je-
diným východiskem jest získali soukromý kapitál
pro stavby drah. Dosavadní koncessní podmínky pro
soukromě dráhy byly ale do té míry obtížny, že bu
kapitál úplně se léto činnosti vzdaloval, anebo odhod-
lával se k ní jen s malým materiálním úspěchem
Rusko
spojený stály
Evropa
spojený stát
Japon
19
article
Hlavní závadou bylo, že vláda se zdráhala zaručili
zúročení obligací. Ukázalo se, že nezaručené obligace
lze i při 5% zůročení umfstiti pouze za 85 %. Tím
stavba drah necbyčejně dražena. Návrh přimlcuvá s
za zaručení zúročení obligací, předpokládaje, že obli-
gace budou dosahováti maximálně 34 stavebního ka-
pitálu. Dalšt závadou bylo, že se nelovolovalo zůročni
kapitál za doby stavební. Od nynějška má na tuto
dobu býti připuštěno 3 zůročení kapitálu tohoto
Úroky tyto připočtou se k němu. Mimo to tisnila a
dosud hojně i ustanovení o podílu fisku na zisku či-
stém a o době sestáfnění. Doba, od kdy má sták práv
vykoupiti dráhu, má býti prodloužena. Dalšich výhod
a úlev má se dostali soukromým drahám dále co do
dopravy pošty, obozu k hašení, vydržování cchrany a
co do technických požadavků při stavbě, čímž ovšem
náklady staveb v provozování ruských drah v budouc-
nosti poklesnou. Tím Rusko vrací se k období sou-
kromých drah, appellujíc nejvíce na chzí kapřtál.
Rusko
20
article
Bude-li výsledek odpovídati přáním, nutno zatím
vyčkati.
Poslední japonská pájčka. Jak „Fr. Zlg.“ ozna-
muje, byla z různých japonských válečných půjček
které vydány v Novém Yorku prostřednictvím ban-
kovní firmy Kuhn, Löb a spol., poslední 41/2 % v cel-
kovém obnosu 75 mill. dollarů zůčtována pe dohodě
s japonskou vládou. Výnos půjčky šéto činí asi 6
mill. doll. (získává ledy věřiteř hned 10 mill. doll).
z čehož již dříve remittováno 25 mill. doll. na Londýn.
Zbytek — 40 mill. doll. — splacen nyní u různých
novoyorských bank, respektive byl dán k disposie
jsponské vládě. Má se za to, že veliké obnosy budou
z télo půjčky vydány na opatření potřeb válečných
ve Spojených státech.
Ruské vyhlídky skkizčově. Dle zprávy „Torg
Prom. Gazety“ nebyl stav ozimu všude přízniv kon-
cem května, stav jarního osevu za to ale uspokojoval
Nejpříznivějsím byl stav ozimů v obvodu středu
v malm pásmu severním. Důvody toho nutno hledati
ve špatných poměrech povětrnostních minulého jara
a také v nedosti dohré jakosti osevního obilí sklizně
1904. Mimo to trpěla esev hojně hmyzem. Soukromé
zprávy zněji ještě poměrně nepříznivěj.
Zlg
Francie
Nový York
Londýn
spojený stát
Kuhn
Löb
Torg Proma
21
article
Světová námořni doprava ohchodni. Zajímavý
přehled rozvoje obehodní dopravy námořni přináší
„Köln. Zig.“. Doprava námořní do jižní Aenky z Ně-
mecka byla r. 1900 značně rezšířena. Od té deb
usilovalo i Portugalsko o přímé spojení s afri-
ckými koloniemi svým. Dopravu tuto má obstarávati
nová paroplavební společnost s kapitálem 12 mill. fr.
při přiměřené podpoře státu. Disponovati bude pěti
parníky prvé třídy s rýchlostí 20 uzlů. Činnost jejl
bude zahájena co nejdříve Plavha potrvá pouze 25
dní. Společnost doufá se uplatniti skvostnými loďmi.
levnými sazbami nákladovými i osobními. Francie
znovu upravila před málo léty svou dopravu africkou.
Od října 1902 má čtyři pravidelné linie. Rychlost činí
9—10 uzlů. Cesta trvá 32—36 dni. Londýnská firma
Bethele. Gwire a spol. obrátila v poslední době zřen
na austrálskou dopravu. Má býti zřízeno měsíční spo-
jení mezi Bristolem a Australií. Německo rozmnnožilo
svá spojení s Australii lim způsebem, že severoně-
mecký Lloyd doplnil své australské linie. Také Japonci
usilují se zde uplatniti. Nippon-Yussen-Kaiša zdoko-
naluje ustavičně svoji dopravu do Filpin a Australie
Rusko usiluje o zpevnění obchodních vztahů k Persii
a ruská společnost pro paroplavbu a obehod zahajuje
novou Enii z Oděssy do perského zálivu. Ruskté lod
dopravují zvláště petrolej, cukr a některé tovary pro-
myslové. Jak usiluje Rusko o vytroření silného národ
ního obchodního lodstva, patrno z úkazu z 1. ledna
1902, dle něhož smějí dopravu mezi ruskými přístav
Köln
Lloyd
Japonec
Portugalsko
Francie
Bristol
Austrálie
Německo
Nippon
Yussen
Kaišo
Rusko
Persie
perský záliv
Bethel
24
article
obstarávati jen ruské lodi. Následkem toho povstalv
25
article
laké čtyři nové ruské paroplavelní společnosti (vedle
zmíněné již společnosti ještě „Neptun“, „Rus“ a
„Ocean“). Společnosti tyto jsou ovšem v počátcích
vývoje a tedy sláby. Žvlástní pozornosti zasluhují
snahy Spojených států, aby zaříhily přimou dopravu
do vývoziší. Americké obchodní loďstvo utrpělo ob-
čanskou válkou značné rány. Její tehdejší výše (5
mill. tun brutto) dosaženo teprve opět r. 1900. Čtyři
pětiny tohoto loďstva obstarávají dopravu přímořskou.
90 vývzu amerického dopravováno lodstvem cizím.
Americké vlády usilovaly prolomiti tuto závislost na
cizině prémiemi. Zatím ale tvoří se společnosti pro
dopravu těch kterých nákladů (obilí a pod.). Snahy
o utvoření silné dopravy uhelné do Evropy zatím se
tříštily. Ale vyloučeny nejsou pro budoucno a není
pochyby, že dojde na okamžik, kdy ocelářskký trus
bude s lo, aby pomocí své námeřní dopravy soutěžil
plně s ovropskou ocelí na jejích odbytištích. Rusko-
američtí kapitalisté zamýšlejí zříditi přímé spojení
mezi Ruskem a Unií. Ovšem především musí se po-
měry politické vyjasniti. Výkonnost světového obchod-
ního loďstva stoupla v posledních deseti létech o 80
a jak vžrostla doprava námořní, patrno nejlépe z ve-
likosti parníků. Dle zprávy severoamerického námoř-
ního komisaře bylo r. 1890 jen 218 námořních parníků
s nosností 4000 t, r. 1900 ale již 980 o 5.6 mill. t..
čtvrtina to světového obchodního lodstva. Nyní má
světové loďstvo obchodní asi 23.5 mill. t. Z toho při-
padá 15.5 mill. t. na námořní parníky. Lodi paropla-
vebních i plachetních bylo pak dle výkazu Lloydu-
přírostek
1904
či úbytek
Neptun
Lloyd
Rus
spojený stát
Evropa
Rusko
Ocean
27
article
Anglie . . .
14.889 571
15,391.350 + 501. 779
Německo . . —
3,283.247
3369.807 + 86.560
Spojené státy
3,611.95
3.849.400 + 237.4
Norsko , . .
1,653.740
1,717.654 + 63 914
Anglie
Německo
spojený stát
Norsko
28
article
Francie . .
Francie . .
1,622.016
1,693.366 + 71.350
Italie . ..
1,180.335
1,187.566 + 7.231
809.6 8
Rusko . . .
840.515 + 30 876
764.47
Španělsko .
754.855 + 9.59
Švédsko.
721.116
751 533 + 30.417
Holandsko
658.845
687.529 + 28.68
Japonsko ..
726.818
671.417 — 55.401
Dansko
581.247
597.984 + 16.737
Rakousko.
578. 697
585.156 + 6.459
Nové obchodní gremíum král. hl. města Prahy
koná mimořádnou valnou hromadu v pondělí 26. červ-
ne 1905 o 8. hod večerní ve velkém sále domu ob-
chodnického spolku „Merkur“ v Mikulášské třídě.
Představenstvo žádá členy, aby se valné hromady
v četném počtu zúčastnili nejen vzhledem k důležitosti
jednacího pořadu, nýbrž i v zájmu vážnosti gremia
Hospodářský spolek smíchovský koná valnou hro-
madu 9. července 1905 o 10. hodině dopolední v mist-
nostech akciového pivovar na Smíchově. Vedle for-
malií jesi na pořadu: Přednáška p. Rich. Purgharta.
inspektora českého odboru rady zemědělské pro krá-
lovství české „O pokrocích v zemědělství za poslední
desetilelí“. — O přešinách nynějšího zdražení hospo-
dářských výrobků.
Rich
Francie
Rusko
Španělsko
Švédsko
Holandsko
Japonsko
Rakousko
Praha
Smíchov
hospodářský spolek
český odbor rada zemědělský pro krá
29
article
První společná momvská továrna na cukrovin
a čokoládu v Olomouci vydala právě účetní zprávu
za rok loňský. Vykazuje rozvaha k. 31. prosinci 1904
Aktiva: Inventáž po amortisační srážce 32%. 10./40
K, stroje po amortisační srážce 5% 4692 K, zařízení
po amortisační srážce 10 3586 K, zásoba zboží a
nádob 28.503 K, dlužníci 116.556 K, hotovost pokladní
31. prosince 1904 4890 K. Passiva: 488 závodních
podílů po 100 K = 48.800 K. věřitelé 101.000 K.
reservní fond 4526 K, pensijní fond 1500 K, fond dis
posiční 60 K. přebytek za rok 1904 12.746 K.
Trh na dobytek v Sadské koná se v pondělí dne
26. června. Místní poplažek a tržné z dobytka k trhu
přihnaného se neplatí. Potřebné dobytči průvodní listy
vydají se bezplatně. Výhodné spojení dráhou stanic
státní dráhy Pořičany Nymburk v místě. Při dopravě
dobytčat drahou obstará městský zvěrolékař zdravotní
problídku bezplatně.
Konkuzs byt uvalen krajským soudem v Mostě
na jmění Josefa Püschla, košíkáře v Mostě. Kon-
kursní komisař rada Klein, správce dr. Slein, advokál
v Mostě. Schůze věřitelů 30. června, přihlášky do
31. července, rok likvidační 3. srpna. — Dále byl
konkurs uvalen krajským soudem v Liberc i na
jmění Julia Bauera, obchodníka v Liberci. Lhůty
7. a 30. července a 7. srpna.
Insolvence. S. Fried, obchod s modním zbožím
pro dámy ve Vídni (dluhy 470.000 K). — Ludvík
Steiner, obchodník v Jablonci. — Alois Minařík.
obchodník v Roudnici. — Jakub Reimann, protok
obchod s kožemi ve Vídni. — Frant. Sznseik, civilní
a vojenský krejčí v Prešpurku. — Mojžíš Gottlieb
obchodník v Brodech. — Heřman Dickstein, protok
firma ve Vídni. — Goldemann a Malcher, prot. firma
ve Vídni.
Püschl
doktor
Slein
Bauer
S Fried
Steiner
Minařík
Reimann
František
Mojžíš Gottlieb
Heřman Dickstein
Malcher
Olomouc
Most
Liberec
Vídeň
Jablonec
Roudnice
Prešpurk
Brod
Pořičany Nymburk
Kon
rada Klein
30
article
Banky, záložny a spořitelny
Pražské odáčlovaci sdružení. Ke vzáje mné vý
měně podané směnky, cheky, poukázky a faktury
činily od 16.—23. června 1905 úbrnem K 11.949 149.7
proti K 10.419.41917 v soudobí roku 1904. Souče
všech podání od 2. ledna 1905 obnášf K 351.798.713 3
a vykazuje u porovnání » K 347.079.427.60 téhož
období předešlého roku příbytek K 4,719..285.72.
Trhy peněžni.
Z Vídně, 23. června. GZávěrečné úřa dn
kursy.)
100 80 Ivovskočernovická 586.—
Onorová renta.
100.30 spol. st. dr. rak.-uh. 663 50
květnová a.
jižní dráha . . 85.50
100 25
červenc. ».
100.80 štyrsko hr.-köfl. . —.
říjnová s
119.50 severní dráha . 5820.—
rakouská » zlalá
rak. severozán de. 432.—
100 35
» kor.
117 20
pardubická dráha
uherská . zlatá
96 80
polabská dráha
446.25
» kor.
93. 05
česká sev. dráha
361.—
rak. invest. renta
buštěhradská A
uher. , a
1078.—
49e zást. listy Hyp.
pražsko - duchcov.
banky král. č.
duchcov.- podmok
31/2% zást. 1. Hyp.
2300.
ústecko-lepl. dr.
banky král č.
991.—
dunaj. paroplaveb.
4% kom. dluhop.
doktor
Vídeň
31
article
88. 05
100.35
100.25
32
article
rakouský Lloyd
Zem banky kr. č.
turecká tabák. rež.
4% žel. dl. úpisy
rak, zbrojovka
584.—
Zem. banky kr.e
Rudolfova hut
státní losy 1860
524. 50
alpská montan. sp
po 500 zk.
544 50
rým.-muráň. spol.
pe 100 zl.
520 —
Poldina huť . .
statní losy 186
26400 —
praž. želez. spo.
losy úvěrního úst
česká montan. sp. 1835.—
vídeň. I. komun
455.—
Daněk . ..
tisské losy . .
259.50
západočeská ubl.
turecké losy
severočeská uhl.
rak.uh. banka
645.—
mostecká uhl. sp.
rak. úvězní ústav
videň stavební sp
b. angio-rnko uská
1008.—
hirtenberské ..
vídeňská unionka
615.—
Schodnica
b. pro zemně rak.
haličsko-karpatské 945
uh. úvěrní banka
549 60
pesťska vagonka
bank. jednota .
Lloyd
Daněk
e Rudolfov
Poldin huť
úvěrní banka
vagonka banka
33
article
1013.—
devisa němeczá . 117.43
r. úst. prv úv. por
» pařížská . 95.45
Česká průmyslová
98-30
„ curyšska
416 —
banka
. tondýnská 240.25
414. 60
roln. úvěr. banka
—.— dvacetikrank . . 19 12
česká b. Union.
117.43
246.— marka papírová.
Živnest. banka
253 . —
923.— ruhl
králodvor. cement.
Eskontní saaby 31/2—31/z proceata.
Při skrovných obsatech knrsy téměř vesmě
ochahly. Ma chvili byly jen na pověsti o sesláinění
dotyčné železnični papiny vyšši. Uherské hodnoty
značněji klasly. Dedatečná bursa: kreditky 657.—,
alpinky 523. 50.
a. Z Vždne, 23. června. (řelefgr. » Nar. Listů-
Denní bursa. Trh byl dnes pod dojmem uherské
situace. Došla k rozsáhlým prodejům ve všech obo-
rech tím spiše, že také zprávy z ciziny nezněly
docela uspokojvě. Marocká otázka se zhoršila.
mírové chance jsou menší. Oboje kreditky a alpinky
byřy slabší, také akcie státních drah se seslabily.
Šraškové hodnoty steuply parlamentními vývody
v postátňovací akci. Akeie Schodnice klesly. Hirten-
berské a zbrojovky byly dobře upevněny. Během
polední bursy náklonnost k realisacím nabyla pře-
vahy. Na trhu ukládseím kromě uherských bodnoh
také rakouská renta byla dotčena. Naproti tomu byla
popšávka po 4% státních odpisech železničnícha
železničních prioritách pozeruhodna. Devisy a valuly
nezměněny. Na eskomptním trhu stav peněz ne-
změněn, 21/—21/.
x. Z Vídně, 23. června. (Telfgr. »Nár. Listů«.
Večerní burs a. Kreditky 656.75, po —.—, —.—
Ma
Vždnout
Nara
Vídeň
Český průmyslový 98
34
article
100.25
15710
190 75
293. 50
477 —
536 50
141 —
1640
638 —
308 25
837.50
221.—
450. 50
35
article
uherské kreditky 771.50, angiobanka 308. 75, bankovní
jednota 550.—, unionka 538.—, länderbanka 451.—
státní dr. 663.—, —, jižní dráha 86.—, polab. dr.
43675, severozápadní dráha 432.75, turecké tabákové
369.50, rýmavskormuráňské 545.—, alpinky 523 25.
květnová renta 100.30, uherská korunová 96 80
turecké losy 141 25, marky za hotové 117.42, ultimu
—.—, na duben —.—. Smýšlení slabé.
V Praze, 23. června. (Pův. zpráva »Nár. Listáe
Ač na dnešní burse převládalo smýšlení slabší,
došlo přece k četným obratům a jednána zlatá ra-
kouská renta za K 119.60, dále placeny 49% zástavní
listy Hypoleční banky král. českého za K 100.90,
31s% zástavní listy téže banky za K 95.20, zásťavnt
listy I. moravské spořitelny za K 100.271/2 a akcie
Zajišťovací banky za K 226.—. Jinak podáváno z
skcie Živnostenské banky K 246.—, české banky
»Union« K 247.—, strojírny Daňkovy K 455.—, Prvn
Českomoravské strojírny K 590.—.
Orácišiní záznamy znělí
Zástavní listy české hyp. banky 59%
312e
Záktadní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.
(v K
Mel. úpisy . . » (ve zl.
(v k
Žel.
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky
Želez. úpisy „
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/29
» » hal. zem. banky 47/29
40e
Kom. dl. úpisy „ » . 4
Železnič. , s » „ 40
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/2 7
„, Rak.uberské banky 400
», Dolnorak. hyp. ústavu 4
„ 31/9
Daňkův
Praha
K Mel
Hypoleční banka
živnostenský banka
český banka
Český průmyslový
Hal
Železnič
36
article
Kom. dl. úp. . 4
. . 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 490
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 32%
Únorová spol. renta (v pap.) 4.20
Dubnová » » (ve stř.) 4.2 0
Květnová » » (v pap.) 49 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 490
Rakouská zlatá renla . . . . 490
» korunová renta . . 49%
» investiční , . . 31/a
Česká eskontní banka . . . . akcse
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . . a
Česká zajišťovací banka . . .
Baličská skc. hypoteční banka . »
Hospodářská úvěrní banka . .a
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvérní banka . . . .
Rskousko-uherská banka . . .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .»
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojímna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní ..
Český pivovar v C. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česka raff. v Modřanech
» » tov. orient. cukrov.
Z Petrohradu, 23. června. (Zpráva Živnost. banky.
Diskontní 392.—. Ruská banka pro vnější obcho
335.--. Mezinárodní banka 367.—. Ruská průmy-
slová banka 253.—. Baku 436.—. Mantašev 194.—.
Caspienne 5100.—. Sormovo 233.—, Putilovské že-
lezo 132.—. Hartmannské lokomotivy 251.—. Petro-
hradské metallurgické 170.—. Ruská konstruke
235.—. Phönix 290.—
Z Berlina, 23. června. (ZvI. telegr. »Nár. Listů«.)
[Druhé číslice značí zaznam ze dne 21. června.)
41/2procentní ruská renta 1905 94..70 (94.90), 4pro-
centní ruská renta 1902 88 60 (89.30), 4procentní rusk
konsolidační renta 1889 88.60 (88 75), 31/eproce ntní
ruská zlatá renta 80.—. (80 10), petrohradská diskontn
banka —.— (160.50), petrohradská mezinárodní hanka
147 95 (148.50), ruská banka pro vnější obchud 133.90
(135.—)
Daňkův
Rustonův
Poldin
Petro
Rskousko
Zala
Hradec Králové
C . Budějovice
Modřany
Petrohrad
Bak
Berlín
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
hospodářský úvěrní banka
moravský eskontní banka
úvérní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
diskontn banka
Dubnová
Phönix 290
37
article
Z Berlina, 23. června. (O I hod. 15 m. odpol)
Kreditky 206 75, státní dráha 143 60, lombardy 18. 40
Smýšlení slabě.
Z Bezlina, 23. června. (C.-B.) Kreditky 206 25
beri obchodní 168 25, darmštadiská banka 141.20,
německá banka 236 70, diskonto komand. 188 10,
dráždanská hanka 154 40, národní banka 130.50,
státní dráha 142 20. lombardy 18.30. Kanada 149 30,
Gotthard —.—, dráha Heuri 117 10, bochumská
249.—, dortmundské 88—, Lauřina huť 253 70,
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 225 70, harpenské
210.70, Hihernia —.—, Packet 149.60, Lloyd 121.50,
dynam. trust 182.70. Smýšlení chabě.
Z Frankiurtu, 23. června. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 206.90, akcie společnosti státní dráhy
142.80, lombardy 1840, papirová renta —.—, stří-
brná renta 100.75, zlatá renta 101 50, uherská zlat
renta 99.—, un. korunova renta 97.10, 4o rak.
korun. renta 100.25. Smýšlení chabě.
Z Prankinztu, 23. června. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 206.20, státní dráha 142 40, lombardy 18.40.
Z Paříže, 23. června. (Tetegr. závěrečné kursy)
3proc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 97 90,
3vproc. renta —.—, italská renta 105.95, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1370 , státní dráha 720. —,
lombardy —.—, cheky na Londýn 23 164/2, zakee-
ská zlatá renta 10025, uherská zlatá renta —.—,
otomanská banka 601.—, tabáková režie 391.—, tu-
recké losy 132.—. Smýšlení slabé.
Gotthard
Lloyd 121.50
Berlín
Bezlina
Kanada
Lauřin huť
Frankiurt
Prankinzt
Paříž
Londýn
německý banka
národní banka 130.50
Consolidace
Packet 149.60
Heuri 117 10
uno
39
article
Trhy na zbohi.
Pražská plodinová bursa, 23. června.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: p šenice
česká 1904 78—81 kilogramů K 9.80, 10.05, uherská
00—00 kg —.—, —.—, moravská 0—0 kg. —.—,
rak. jakosť 0—0 kg —.— až —.—, vadná —.—,
nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská
—— kg —.— —.—; žito české 19004 73—76 k
8.25—8.40; české 0— až 0—, moravské 0.— ai
—.—; ječmen výběr 0.—, 0.—, první jakosti
0.—, 0.—, střední 0.—, 6.—, merkantilní 0.—, 0.—
ječmen k selí 0.—, 0.—, vadný 0.—. 0.—; oves ry-
chlík 19047 95. 8.—, prima 1904 7 95, 8.—, merkantilní
7.90. 0.—, k setí 0.—. 0.—, cizozemský 7.50 2 75
kukuřice uherská 0 —, 0.— cizozemská 7. 90. 8.20,
cinquant. 1905 K 950 9.60, vike v čoská —.—, — .—,
hahčská —.—, —.—, uh. K —.—, ——, pobanaa
0.—, 0.—, proso 9.— 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transitos pše-
ničná mouka č. 0 K 30..30, 31.—, č. 1 29.30, 30.—,
č. 2 28.30, 29.—, č. 3 27..25, 28 —, č. 4 26.50, 27.—,
č. 5 25.75, 26.—, č. 6 24.25, 25.—, č. 7 22 —, 23. —,
č. 8 16.50, 17.—. Žitná mouka č. I. 24. 50, 25.—, č. Il.
23.—, 24.—, e. Il. 19.—, 20.—, č. IV. 16 —, 1?. —
Pšeničně otruby jemné 13.80, 14.—, hruhé 13. 80
14.—, otruby žitně 14..—, 14.20, krupice 30.30, 31.—,
prach 14.—, 14.20, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4/U B
39.— 40.—, čís. 370 39.—, 40.— čís. 20 38.——, 39.—
čís. 0 37.—, 38.—, čís. 1 35.—, 36.—, čís. 2 34.—,
35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čls. 4 31.—, 32.—. čís.
30.—, 31.—. čís. 64 31.—31.50, čis. 7A 27.—.
28.—, čís. 8A 26.—, 27.—, čís. 3A 23.—, 24.—
zlom 22.50, 23.75.
plodinový burza
uherský 00
kg
40
article
Pražská bursa.
41
article
Penize Zboží
104 bo
101.50
102 75
100.75
100. 75
100 75
100.75
100.75
101.75
42
article
103.50
100.50
101.25
100.25
100.25
100.25
100.25
100.25
100.75
100.—
100.30
100. —
100.90
100.85
43
article
99.85
99.85
101.50
99.80
100. 65
101.70 102.70
99.50 100.50
99.40 100.40
100 . 35
99.35
101.45
102.45
100.—
100 65
101.65
100. 40
101.40
94.50
95.50
102.30
95.50
100.85
85 10
101.—
101.—
100.50
100.45
119. 70
100.5
93 40
247.50
418.—
227.—
552.—
420.—
570.—
455.—
246.50
610 —
460.—
45
article
100.30
94.50
190.—
84.10
100.80
100 80
100.30
100.25
119 5
100.35
93.20
247.—
416.—
228 —
551.—
412.—
560.—
445.—
246.—
590.—
1505
170.—
640.—
3700.—
185.—
520.-
2641
435.—
46
article
1545
173 —
660.—
195.—
525.—
2660
260.—
250.—