ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 28986a70-78ea-11dc-9750-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 46 celkem · entity: person 58, place 93, org 39, work 12
1 masthead
24. června 1905. Císlo 171.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
Z Londýna, 23. června. Zdejší večerníky mají ze Štokholmu zprávu, že král O ska se poděkoval následkem nepřízni- vého posuzování svě trůnní řejč a že korunní prine zamýšl? ener- giekou politiku proti Nors ku. Z anglické dolní sněmovny. Z Londýna, 23. června. (C.-B.) Státní pod- lajemník zahraničních záležitostí Perey pro- hlásil, že od japonských úřadů v Port Arturu nedošel pražádný pokyn, aby majitelé anglických a amerických závodů se odtud vystěhovali. Proti pirátům. Ze Sajgonu, 23. června. (C.-B.) Vyšetřo- váním zavedeným následkem náhlých poprav provedených ve Kvančevanu pod záminkou po- tlačení námořního lupičství, zjistilo se, že byly spáchány násilnosti, jichž hlavní původce, zne uživší úřadní moci, zatím již zemřel. Ve vyše- třování se pokračuje. Roosevelt pro rozmnožení amerického loďstva. Z Williamstownu, 23. června. (C.-B.) Pre- sident Roosevelt v řeči, již pronesl ve zdejšt »Williams-College«, dovozoval, že by raději vi- děl, kdyby národ upustil od doktriny Monroeovy a průplavu panamského, než aby na těchto věcech trval, ale zdráhal se zároveň postarati se o jediný prostředek, jimž by sobě získal úcty všech národů ostatních. Amerika musí prý pokračovati ve stavbě lodí a udržovati svoje loďstvo na nejvyšším stupni zdatnosti, jinak prý nemůže domoci se významu velkého národa. Veneznela- Z Washingfonu, 23. června. (Reufer.) Dle úřadních zpráv sem došlých president Castro nařídil dekretem z 22. května, by v Cazbieru, 57 mil na východ od Laguayry, byla zřízena celnice. Zvěsť o tom způsobila zde živý zájem, ježto zřízením této celnice značně byla snížena ela laguayrská, zastavená velmocem na záruku daných zápůjček.
Artur Roosevelt Monroeův Castro Londýn Sajgon Williamstown Amerika Washingfon dolní sněmovna WilliamsCollege
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Alpská báňská společnost. Z Vídně, 23. června. (C.-B.) Dnes konána sehůze správní rady rakouské alpské báňské společnosti. Dle zpráv a výsledku prvního čtvrt- letí letošního obchodního roku, jež končilo 31. březnem, byl proti témuž čtvrtleti loňského roku větší za cen nezměněných, čímž celkový výsledek zlepšil se o 400.000 korun. Spole- čenské závody mají stále dostatek práce, pře to však některým továrnám poslední dobou po- někud ubylo. Letošní sklizeň havlny. Z Ailaniy (v Georgii), 23. června. (Reuter.) Letošní sklizeň bavlny odhaduje se — dle zpráv dopisovatele »Southern-Cotton-Association« — na 10,285.876 baliků. st. Z Pešti, 23. června. (Zvl. te egr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 21.000 metr. etů. beze změny. Platila za 100 kg.: pšenice tisská 82 kg K 17 70, 81 kg K 17.60, 80 k 17.35, 78 kg K 17.—, makovská 80 5 17.45, stolno-bělehradská 77 kg K 16.60, pešt- ská 83 kg K 16.80, 80 kg K 16.50, 76 kg K 16.—, kaločská 77 kg K 16..55, horňácká 80 7 kg K 16 90, adská 78 kg K 16 90, 76 kg K 16 60, bačská 76 8 kg K 16.40, 76 k K 16.30, pančevská 77.3 kg K 16.30, skladní 78 kg K 17.20; oves K 11. 80. Terminový obchod byl pevný na úhrady a odhadní koupě. K večeru znamenala: pšenic e na říjen K 1544, žito na říjen K 12 58, oves n říjen K 11.06, kukuřice na červenee K 14.86, na květen 1906 K 10.74, řepka n srpen K 23.70.
Platil Vídeň Georgia Pešť Reuter Ailania SouthernCottonAssociation kg
6 article
Sádlo smlouváno po K 140.—; jine zboží beze změny. Chladno. Z Liverpooln, 23. června. (Telegr.) Ve 4 hod. I0 minut. Obraty činily 8000 žoků. Z toho n spekulaca a vývoz —.— žoků. Denní dovoz — žoků. Americké dodávky na měsíc červen 4 90. 0.—, na červen červenec 4.90. 0.—, na červenec- srpen 489. 0.—, na srpen-září 4.88. 0.—, na září- říjen 4.88, 0.—, na říjen listopad 4.88, 0.—, na listopadprosinec 4.88, 0.—, na prosinee-leden 4.88. 0.—, na leden únor 4 88, 4.—, na únor-btezen 4.89, 0.—. Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 23. června. (Zvláštn telegr. »Nár. L. «) [Druhé číslice znamenají zá znsm poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo stálé. — Znamenala: pše- nice na červenec 953/4 (941/2), na září 895/2 (881/2), kukuřice na červenee 591/4 (60.25), eukr (Falr Muscovados) 35/s—31/16 (3/8—311/1s), bavlna 9.30 (9. 20 Závěrečné smýšlení na peněžním trhu pevné.
Sádlo Falr Muscovados Liverpooln Nový York 4 88
7 article
Daňová poplatnost Němců v Praze III. Daň z podniků veřejně účtujic fch. — Poplatnost celková. Co do výdělkové daně podníků podléha- jletch veřejnému účtováni jsou ovšem políže při národnostním členění největší. Viděli jsme ršak shora jejich veliký význam pro finance státní i antonomní a chápeme dobře, proč šlo prof. Wiesrovi o to, aspoň na této dani vydokumentovati co možná lví podll německý. To podaří se hravě, počítáme-li železné dráhy vesměs za podniky německé; platí jedině soukromé dráhy více než polovici daní všech veřejně účtujících podniků v Praze. Další výsledek pak závisí na tom, jak zachováme se k podnikům státním, zemským a obecním. Wieser, jak známo, reklamoval pinou polovici — bez jakéhokoli bhuižšího odůvodnění — pro ryzí Němce. Tak dospěl k famosní přímo cfře 3.73 mill. K. t. j neméně než 82 55% veškeré daně této kate gorie. »Politik« všecky svrchu uvedené podniky, o jichž národnostní povaze jsou principiální spory, zaladila do skupiny indiferentních a dospívá k výsledku tomuto: Ze všech 213 podniků veřejně účtujících je 122 ryze českých, 28 německých a 68 indiferentníchi co do daně, připadá na Čechy 605 097.51 korun čili 1271%, na skutečné Němce 31.715.03 korun čil 067% a na indifereniní 4,123.258.72 kor. = 86.6-90 Nehledime-li ke skupině indiferentních (podniků bud veřejných neho kapitálem nedomácfehi), která již vzhledem k politickým cílům prof. W. sleduvanym nepadá pro naše účely na váhu, má se poměr ryze český k ryze německému (domácimu) jako 95.02 : 4.98. Kvóla ryze německá v tomto oboru daňovém je tedy o polovici nižší než jejich kvóta populační.“) *) Na jiném základě, spočívajícím v zásadě ná- modnostního rozčienění i podniků veřejného rázu, tedy podniků smišených, určil jsem ve své odpověde prof. W. kvótu německou za r. 1902 paušášně n
Němec profesor Wiesr Wieser Praha Čechy
8 article 841.000 K =2 18. 619e
841.000 K =2 18. 619e V ohratném tahu, jejž si W. při členění této daně dovolil, spočívá zároveň tajemství celé »obrovské- převahy německé, jak ji W. zjistil i v konečných č slicích pro celkovou poplatnost, k níž se nyní stručně obrátíme. Především určeme poplatnost městskou. Zá kladem zvolíme za účelem srovnání a daty W. roz počet na r. 1903, tedy předpis daňový na r. 1902. při jednotlivých druzích daňových pak použijeme da poměrných, jednak vypočtených čas. »Politik«, jednak kde tato jsou méně přesná (na př. u činžovních krej carů), svých vlastních. U zbývajících daní, jež jsme dosud neprobírali, použijeme v nedostatku jiného klíče členění dle populace. Výnos přírážky obecní obnášel z toho připadá na Němce proc. absolufně 2.532 9.36 pozemkové 18.— 191.250 domovní činžovní. . . 1,062.518 váeob. výdělkové . . . 277.546 28.81 79. 96i výdělkové podniků ve- 0 67 9.08 řejně účtujíeích . . . 1,355.681 úrokové, přímo vybírané 33.777 9.36 3 161 z vyššího služného . . 22.563 9.36 2.112 k tomu činžovní krejcary 1,623.249 10.84 175.954 úhrnem . . . 4,377.866 10 55 461.75
Němec
9 article
k dani
10 article
Tedy i když nehledíme k momentu přesunutí při domovní dani činžovní, páčí se celá městská poplat- nost německá na 10.55 proc., z čehož dobrá polovin připadá na židy. Vůči kvotě obyvatelské jeví se tedy převaha jen o něco málo větší než 1 proc. Wiese naproti tomu napočital celých 47 proc. Ke zjištění zemské poplatnosti, obnášející ve směs 55 proc. báse přírážkové, uvedeme především mnoho-li z báse přirážkové, úhrnem 12,735.969 obnášející, připada na Němce. Připadá na ně 1514 u daně pozemkové u domovní činžovní . . . . . . . . 1,275. 10 u všeobecné výdělkové . . . . . . . 266.566 u výd. veř. účt podniků. . . . . . . 30.27 u přímo vyb. úrokové . . . . . . . 10.538 7502 u daně z vyš. služného . .. .. — úhrnem . . . 1,591.47
Němec
11 article
což při 55% přirážce rovná se 875 270 K, které cel- kem Němci v Praze odvádějí zemi proti Wiese- rem napočítaným 3.465 mill. V procentech znamená to 12.87 proc. (proti Wieserovým téměř 50 proc.) Co se konečně poplatnosti státní (rozuměi ovšem jen v příčině přimých daní) týče, určuje pan W. i absolutně podíl německý v Praze výše než český; odůvodňuje to jednak příznivějším poměrem u daně domovní (o číselném dosahu tohoto tvrzen viz shora !), jednak značným podílem na osobní dan z příjmu (důchodkové) a úrokovou daní nepřímo vy- bíranou, která prý se „počítá pre Němce velm příznivě“. Bohužel, nepovídá nic bližsího nad tate zcela všeobecná, nijak nedoložená tvrzení, zejmena ani slůvko o čiselných popěrech u posléze uvedených tř daní, nýbrž udává prostě konečnou cifru na 53.7 9 což jsme v absolutních datech přepočetli, vycházíme-li opět z rozpočtu města Pmhy na rek 1903, kde se uvádějí i daně, přírážkám nepodléhající, na neméně než 8,248.000 K. W. pomáhá si tu opět, již z dř - vějškapři všeobecné dani výdělkové) známou Irází- „abych příliš neunavoval, chci přes jednothivé číslic výpočtu přejíti. Máme za to, že tato šetrnost ke čtenářům, nechtějíci sdělili ani 3, nejvýše 4 číslice v pojednáni značně přes 100 stránek zaujímajícím, právě v takových svrchovaně zajímavých bodech je naprosto nemístnou. Kontrola této číslice W. ovšem je úplně nemožna. Stavíme proti ni tedy výpočet vlastní, zbudovaný ce do daní přirážkám podléha- jících na údajích hořejších, co do daně důchodové na podílu, prol. Taliřem svého času pro r. 1900 vy- počítaném (ryze německý podíl obnáší dle něho
Němec Wieserův K W Praha Wies Pmha
12 article
21.21%, podíl všech — i českých — Židů 22.35%) co do daně úrokové nepřímo vybírané na základě kvéty populační (v nedostatku jiného klíče). Tu vi- díme, že k hořejší bási přirážkové na Němce ob- nosem 1,591.475 K připadající přičísti nutno 415.000 kor. daně důchodkové (nehledíme-li k židům vůbeci a 62.000 K daně úrokové nepřímo vybírané, celkem obnáší tedy přímá státní poplatnost Němců v Praze 2.069 mil. K čili 13.46% celé téte poplatnosti a při- počítáme-li při dani důchodové všechny židy (také české) na konto německé, 2.505 mil. K číli 16.3 celkové poplatnosti pražské (proti Wiesrovým 8,248.000 K číli 53.72%1). Ovšem nepřezíráme, že náš vý- počet není exaktním, nebylo na př. přihlíženo po- drobněji k poněkud příznivějšímu poměru pro Němce u státní daně činžovní, nemáme však tolik jednotných dat o státních daních, abychom tak učiniti mohli v po- měru „Politik“ zjištěném; také bylo u některých daní drženo se jen klíče populačního, naproti tomu však byla kvola němocká na dani důchodové zvýšena proti skutečnosti připočtením všech židů (také če- ských). Avšak již z těchto approximativních dat vi- čěti přimo horrentní rozdíly mezi výpočty Wiesro- vými a objektivním, na úřadním maferiálu založeným postupem „Polilik“. Daňová kvola německá je ovšem o něco vyšší než kvola jich populační, rozdíl obnášt však u měslské poplatnosti toliko 1.193%, u zemské 3.51% a u stální nejvýše 7?%, při čemž znovu opako- vati dlužno, že bedlivě všude byly připočílány n konto německé i kvoty t. zv. německých židů, o nichž
Němec Wiesrův Praha
13 article
Něnci znčasté, jak svrchu korstatováno bylo, jsou na rozpacích, mají-li je za své počitati Tento rozdí židovský znamená pak právě u daní největších vždy nejnéně dobrou polovinu celé kvoty německé. Škoda že nebyla dosud publikována dala o kombinači kon- fese s řečí obcovací v Praze (městská statistická kan- celář slibuje tak němniti v III. díle své výborné pu- blikace o výsledcích posledního sčítání lidu) Pak zajisté bude možno i podrobněji rozsbra zajímavou otázku význanu židovstva pro němectví pražské vůbec. Dnesní stať pokusila se o důkaz, že poměrná daňová převaha německá v Praze je tak ne- patrnou, že ani sebe nadšenější zastance zásady za- stoupení zájmového v jakékoli formě ve směru peli- tickém rozumně nemůže činiti žádných zvláštních nároků pro Němce, tím méně ovšem, kdyby chtěl při- hlížeti k momentu přesunulí daní přímých a dále k daním nepřímým, zvláště spolřebním. Zároveň však je i prokázáno, že některé vážné hlasy české, jakoby W. v jádru měl pravdu a toliko o několik málo, po- měrně nerozhodných procent v horlivosti své pře- střelil, nejsou správny v tukově formulaci, poněvada objektivní kritikou sesunety byly výpočty Wiesrovy v zákkladních bodech na tak nízké niveau, že o ně- jaké celkové zvláštní převaze německé roz- umně nemůže býti řeči. Kdyby „jádrem“ práce Wie- srovy bylo prokázati značnou („námi přece již ne- popíranou) převahu německou v oboru velkoprů- myslu a velkoobchodu, pak zajisté byl by úsudek ta- kový s české strany připustný, ale o to W. přece ne- šlo, jak se lze dočísti takřka na každé stránce a jal znovu ukázáno bylo v přítonmé stati na příklaslt Prahy. A znovu bylo upozorněno na známé přeháněn dnešního významu daně výdělkové, zvláště všechecné pro finance veřejně.
Něnec Němec Wiesrův Praha
14 article
Na konec nelze potlačiti přání, aby konečně tako na německé straně a zejmena věhlasným p. auloren bylo si všimnuto českých posudků o práci jeho. Byiy učiněny tak závažné výtky, bylo nakupeno tolik čí- selných dokladů zjevných nesprávnestí, jichž se prok Wieser dopustil, že autoritářské tvrzení prof. W „Ziffer..., die ieh gezen alle Anfechtungen aue heute nech aufrechterhalten kann“ *) je sice velmi pohodlné, ale naprosto ničeho nedokazuje. Také ná- mitka, že k odpovědi na českou kriliku potřebuje nspoň tolik času, jako ji bylo potřebí s české stmany ke konečnému úsudku o práci jeho, zdu neplati; vždyt českým krilikům bylo probrati celý obsšhlý materiál. jebož W. použil, bylo sháněti pracně začastě jen v rukopise k disposici jsoucí data atd. atd., kdežto Wiesrova odpověď na naši kritiku nevyžaduje nyni než prostého nahlédnutí do jeho vlastního již sebra- ného materiálu a stručného výkladu, v čem my se mýlíme, nebo publikování konkretních, detailních dat jež ze zbytečných ohledů na čtenáře byl vypustil nebo konečně průkazu, že k vědecké práci stačí po- * V „Oestefreichische Rundschau“, seš. 8., ze dne 22. prosince 1901, kdy obšírná česká, odpověď ji byla vyliáléna.
Wieser profesor Wiesrův Oestefreichische Rundschau
15 article
vrchnosti, jemu vytýkané a pod. Že správného po- znání pravdy v problému Wiesrově je nezbytně za- potřebí, aby se zabránilo naprosto zbytečným a vlek- lým tahanicím o domněle oprávněné požadavky poli- tické i jiné, o tom výmluvně svědčí téměř každodenní po- litická kronika poslední doby. Že však toho jasna ne- zjednala práce Wiešrova, je dotud aspoň pro nás jisto. pokud W. nezaujne přesvědčivé stanovisko k přísluš- ným posudkům českým. A čím děle se tomu bude vyhýbati, tím více jen utvrdí v nás přesvědčení, že pouhou frází jsou jeho úvodní slova, dle nichž prý nejde mu o další živení sporu, nýbrž o jeho vyjasnění a ukrácení, přesvěd- čení, že mu nešlo o vědecké hledání pravdy, nýbrž Dr. Živanský. o pouhou politickou štvanici,
Wiešrův doktor Živanský
16 article
Z pražského trhu obilního. Vzhledem na před- cházející svátek neměla včerejší naše bursa obvyklé direktivy z trhu peštského. Návštěva byla také slabá- Koupěchtivost byla následkem příznivých zpráv stavu osení a uspokojivého průběhu počasí skrovná. Nabídka byla naproti tomu hojná, ale nikoliv nalé- havá. Při nezměněně slabém smýšlení zůstaly v platnosti a jakost 78—81 kg záznamy poslední K 9.80 až 10.05. Se žitem byly obraty rovněž ne- patrné. Poptávka byla velice skrovná, ale i nabídka zboží uherského byla méně vydatná a nepůsobila proto už dalším ilakem na ceny. Z Prahy znamenalo české žito 73—76 kg těžké K 8.25 až 8.45. Ove byl klidný a ceny nezměněny. Uherské zboží bylo placeno K 5. 65 až 6.90 z Vídně dle jakosti. České zboží doeililo K 7.90 až 8.— z Prahy. Ceny kuku- řice při minimálních obralech dodržely. Luštčnin a mák zůstaly nezměnčny. Řepka byla bez ob- chodu. Záznamy zůstaly na stejné výši jako po- Textilní průmysl ve vzájemném obchodu před- litavsko-uherském 1905. Hlavní data vývozu a dovozu předlitavskouherského jsme včera na tomto míst již podali. Vracíme-li se k textilnímu průmyslu ještě zvláště, dáno to tím, že ne tomto poli v poslední době usilují uherské vlády o emancipaci pokud možná nej- rychlejší. Zalím ovšem daný stav jest daleko za přá- ním. Prostě proto, že nutno teprve tvořiti předpoklady zdárného rozvoje, vychovávati pracovní lid, jehoe zdatnost padá v tomto oboru nejvíce na váhu. Vývor průmyslu bavlnářského vykazuje v prvých pěti měsících t. r. další pokles. Oproti loňským 266.554 vyvezeno v uvedeném obdcbí letošním od nás lo Uher 250.641 4, resp. zboží za 87,462.791 K a 82,931.754 K.
Řepka Praha Vídeň Uhry kg
17 article
Pokles tento přivoděn zmenšeným vývozem příze (loni 27.242 q. letos 26.538 q), burchentů a kalmuků 3.06, resp. 2.4 mill. K), látek kalhotových (4.09, resp. 3.4 mill. K), barvených a tištěných látek. (17.6, resp. 14.5 mill. K), stuh a pod. Pozoruhodno však jest, že při tonto poklesu vývozním, odebraly od nás Uhry o 184 q bavlny surové více a že k nám vyvezly zboži baviněného více než v roce minulém. Dovoz téeto skupiny z Uher k nám stoupl z 8.3 na 9.22 mill. K resp. z 30.707 q na 35.791 q. Největší vzesfup vyka- zuje režná příze. Také vývoz lněného, jutového, ko- nopného zboží ed nás do Uher podstatně klesl a to se 14.26 mill. K na 13.3 mili. K, resp. — čísla tato osvětlují pokles ještě více s 88.648 q na 75.787 q. Pytle jutové hrají tu roli hlavní. Vývoz průmyslu vlnal- ského vykazuje za to vzestup a to jak cenově, tak co do množstv (ze 36.6 mill. K na 37.8 mill. K, resp z 50.613 q na 51.031 d), nejlepší doklad, že spotřeh- nost v Uhrách nepoklesla co do fextilních ťovarů, a že tedy zmenšený vývez bavlnářský plyne ne v poslední řadě z toho, že domácí průmysl uherský zvolna se na domácím trhu uplatňuje. Správnost názoru tehot potvrzují i data vývozu hedvábnického. Vývoz této skupiny stoupl sice nepatrně, ale stoupl přece. Z 15.59 mill. K na 15.66 mill. K (resp. z 4426 q na 4487 o Obrat v zuské politice železniční. „Torg. Prom.
Pytl Uhry mill
18 article
Gazeta“ uvádí pod názvem „O získání soukromého kapitálu pro stavby drah v Rusku“ výňatky z podání ruského ministra financí řišské radě, které značí úplný obrat v dosavadní železniční politice ruské. Pouka- zuje na malou rozvětvenost ruských sílí železničních ve srovnání s drahami ve Spojených stálech a západu Evropy a na nutnosl vybudovati následkem zřejmé potřeby nové trat. Aby alespoň ve středu Ruska byle dosaženo té hustoty drah, jak jest tomu na př. ny ve Spojených státech, bylo by nutno vybudovati bě hem 20 let 80.000 verst drah, tedy asi 3000 verst ročně Výše této nebylo dosaženo ani va nejinlensivnější stavby drah r. 1890. Mimo to usneseno již 1903 zpo zvolniti od r. 1905 tempo stavby drah. Válka s Japon- skem a hospodářské reformy stavby tyto pak ještě více obmezí. Za těchlo okolností nelze při dosavadní soustavě státních drah vyhověti potřebám země. Je- diným východiskem jest získali soukromý kapitál pro stavby drah. Dosavadní koncessní podmínky pro soukromě dráhy byly ale do té míry obtížny, že bu kapitál úplně se léto činnosti vzdaloval, anebo odhod- lával se k ní jen s malým materiálním úspěchem
Rusko spojený stály Evropa spojený stát Japon
19 article
Hlavní závadou bylo, že vláda se zdráhala zaručili zúročení obligací. Ukázalo se, že nezaručené obligace lze i při 5% zůročení umfstiti pouze za 85 %. Tím stavba drah necbyčejně dražena. Návrh přimlcuvá s za zaručení zúročení obligací, předpokládaje, že obli- gace budou dosahováti maximálně 34 stavebního ka- pitálu. Dalšt závadou bylo, že se nelovolovalo zůročni kapitál za doby stavební. Od nynějška má na tuto dobu býti připuštěno 3 zůročení kapitálu tohoto Úroky tyto připočtou se k němu. Mimo to tisnila a dosud hojně i ustanovení o podílu fisku na zisku či- stém a o době sestáfnění. Doba, od kdy má sták práv vykoupiti dráhu, má býti prodloužena. Dalšich výhod a úlev má se dostali soukromým drahám dále co do dopravy pošty, obozu k hašení, vydržování cchrany a co do technických požadavků při stavbě, čímž ovšem náklady staveb v provozování ruských drah v budouc- nosti poklesnou. Tím Rusko vrací se k období sou- kromých drah, appellujíc nejvíce na chzí kapřtál.
Rusko
20 article
Bude-li výsledek odpovídati přáním, nutno zatím vyčkati. Poslední japonská pájčka. Jak „Fr. Zlg.“ ozna- muje, byla z různých japonských válečných půjček které vydány v Novém Yorku prostřednictvím ban- kovní firmy Kuhn, Löb a spol., poslední 41/2 % v cel- kovém obnosu 75 mill. dollarů zůčtována pe dohodě s japonskou vládou. Výnos půjčky šéto činí asi 6 mill. doll. (získává ledy věřiteř hned 10 mill. doll). z čehož již dříve remittováno 25 mill. doll. na Londýn. Zbytek — 40 mill. doll. — splacen nyní u různých novoyorských bank, respektive byl dán k disposie jsponské vládě. Má se za to, že veliké obnosy budou z télo půjčky vydány na opatření potřeb válečných ve Spojených státech. Ruské vyhlídky skkizčově. Dle zprávy „Torg Prom. Gazety“ nebyl stav ozimu všude přízniv kon- cem května, stav jarního osevu za to ale uspokojoval Nejpříznivějsím byl stav ozimů v obvodu středu v malm pásmu severním. Důvody toho nutno hledati ve špatných poměrech povětrnostních minulého jara a také v nedosti dohré jakosti osevního obilí sklizně 1904. Mimo to trpěla esev hojně hmyzem. Soukromé zprávy zněji ještě poměrně nepříznivěj.
Zlg Francie Nový York Londýn spojený stát Kuhn Löb Torg Proma
21 article
Světová námořni doprava ohchodni. Zajímavý přehled rozvoje obehodní dopravy námořni přináší „Köln. Zig.“. Doprava námořní do jižní Aenky z Ně- mecka byla r. 1900 značně rezšířena. Od té deb usilovalo i Portugalsko o přímé spojení s afri- ckými koloniemi svým. Dopravu tuto má obstarávati nová paroplavební společnost s kapitálem 12 mill. fr. při přiměřené podpoře státu. Disponovati bude pěti parníky prvé třídy s rýchlostí 20 uzlů. Činnost jejl bude zahájena co nejdříve Plavha potrvá pouze 25 dní. Společnost doufá se uplatniti skvostnými loďmi. levnými sazbami nákladovými i osobními. Francie znovu upravila před málo léty svou dopravu africkou. Od října 1902 má čtyři pravidelné linie. Rychlost činí 9—10 uzlů. Cesta trvá 32—36 dni. Londýnská firma Bethele. Gwire a spol. obrátila v poslední době zřen na austrálskou dopravu. Má býti zřízeno měsíční spo- jení mezi Bristolem a Australií. Německo rozmnnožilo svá spojení s Australii lim způsebem, že severoně- mecký Lloyd doplnil své australské linie. Také Japonci usilují se zde uplatniti. Nippon-Yussen-Kaiša zdoko- naluje ustavičně svoji dopravu do Filpin a Australie Rusko usiluje o zpevnění obchodních vztahů k Persii a ruská společnost pro paroplavbu a obehod zahajuje novou Enii z Oděssy do perského zálivu. Ruskté lod dopravují zvláště petrolej, cukr a některé tovary pro- myslové. Jak usiluje Rusko o vytroření silného národ ního obchodního lodstva, patrno z úkazu z 1. ledna 1902, dle něhož smějí dopravu mezi ruskými přístav
Köln Lloyd Japonec Portugalsko Francie Bristol Austrálie Německo Nippon Yussen Kaišo Rusko Persie perský záliv Bethel
22 article
vůbec K
23 article
sledně. korun
24 article
obstarávati jen ruské lodi. Následkem toho povstalv
25 article
laké čtyři nové ruské paroplavelní společnosti (vedle zmíněné již společnosti ještě „Neptun“, „Rus“ a „Ocean“). Společnosti tyto jsou ovšem v počátcích vývoje a tedy sláby. Žvlástní pozornosti zasluhují snahy Spojených států, aby zaříhily přimou dopravu do vývoziší. Americké obchodní loďstvo utrpělo ob- čanskou válkou značné rány. Její tehdejší výše (5 mill. tun brutto) dosaženo teprve opět r. 1900. Čtyři pětiny tohoto loďstva obstarávají dopravu přímořskou. 90 vývzu amerického dopravováno lodstvem cizím. Americké vlády usilovaly prolomiti tuto závislost na cizině prémiemi. Zatím ale tvoří se společnosti pro dopravu těch kterých nákladů (obilí a pod.). Snahy o utvoření silné dopravy uhelné do Evropy zatím se tříštily. Ale vyloučeny nejsou pro budoucno a není pochyby, že dojde na okamžik, kdy ocelářskký trus bude s lo, aby pomocí své námeřní dopravy soutěžil plně s ovropskou ocelí na jejích odbytištích. Rusko- američtí kapitalisté zamýšlejí zříditi přímé spojení mezi Ruskem a Unií. Ovšem především musí se po- měry politické vyjasniti. Výkonnost světového obchod- ního loďstva stoupla v posledních deseti létech o 80 a jak vžrostla doprava námořní, patrno nejlépe z ve- likosti parníků. Dle zprávy severoamerického námoř- ního komisaře bylo r. 1890 jen 218 námořních parníků s nosností 4000 t, r. 1900 ale již 980 o 5.6 mill. t.. čtvrtina to světového obchodního lodstva. Nyní má světové loďstvo obchodní asi 23.5 mill. t. Z toho při- padá 15.5 mill. t. na námořní parníky. Lodi paropla- vebních i plachetních bylo pak dle výkazu Lloydu- přírostek 1904 či úbytek
Neptun Lloyd Rus spojený stát Evropa Rusko Ocean
27 article
Anglie . . . 14.889 571 15,391.350 + 501. 779 Německo . . — 3,283.247 3369.807 + 86.560 Spojené státy 3,611.95 3.849.400 + 237.4 Norsko , . . 1,653.740 1,717.654 + 63 914
Anglie Německo spojený stát Norsko
28 article Francie . .
Francie . . 1,622.016 1,693.366 + 71.350 Italie . .. 1,180.335 1,187.566 + 7.231 809.6 8 Rusko . . . 840.515 + 30 876 764.47 Španělsko . 754.855 + 9.59 Švédsko. 721.116 751 533 + 30.417 Holandsko 658.845 687.529 + 28.68 Japonsko .. 726.818 671.417 — 55.401 Dansko 581.247 597.984 + 16.737 Rakousko. 578. 697 585.156 + 6.459 Nové obchodní gremíum král. hl. města Prahy koná mimořádnou valnou hromadu v pondělí 26. červ- ne 1905 o 8. hod večerní ve velkém sále domu ob- chodnického spolku „Merkur“ v Mikulášské třídě. Představenstvo žádá členy, aby se valné hromady v četném počtu zúčastnili nejen vzhledem k důležitosti jednacího pořadu, nýbrž i v zájmu vážnosti gremia Hospodářský spolek smíchovský koná valnou hro- madu 9. července 1905 o 10. hodině dopolední v mist- nostech akciového pivovar na Smíchově. Vedle for- malií jesi na pořadu: Přednáška p. Rich. Purgharta. inspektora českého odboru rady zemědělské pro krá- lovství české „O pokrocích v zemědělství za poslední desetilelí“. — O přešinách nynějšího zdražení hospo- dářských výrobků.
Rich Francie Rusko Španělsko Švédsko Holandsko Japonsko Rakousko Praha Smíchov hospodářský spolek český odbor rada zemědělský pro krá
29 article
První společná momvská továrna na cukrovin a čokoládu v Olomouci vydala právě účetní zprávu za rok loňský. Vykazuje rozvaha k. 31. prosinci 1904 Aktiva: Inventáž po amortisační srážce 32%. 10./40 K, stroje po amortisační srážce 5% 4692 K, zařízení po amortisační srážce 10 3586 K, zásoba zboží a nádob 28.503 K, dlužníci 116.556 K, hotovost pokladní 31. prosince 1904 4890 K. Passiva: 488 závodních podílů po 100 K = 48.800 K. věřitelé 101.000 K. reservní fond 4526 K, pensijní fond 1500 K, fond dis posiční 60 K. přebytek za rok 1904 12.746 K. Trh na dobytek v Sadské koná se v pondělí dne 26. června. Místní poplažek a tržné z dobytka k trhu přihnaného se neplatí. Potřebné dobytči průvodní listy vydají se bezplatně. Výhodné spojení dráhou stanic státní dráhy Pořičany Nymburk v místě. Při dopravě dobytčat drahou obstará městský zvěrolékař zdravotní problídku bezplatně. Konkuzs byt uvalen krajským soudem v Mostě na jmění Josefa Püschla, košíkáře v Mostě. Kon- kursní komisař rada Klein, správce dr. Slein, advokál v Mostě. Schůze věřitelů 30. června, přihlášky do 31. července, rok likvidační 3. srpna. — Dále byl konkurs uvalen krajským soudem v Liberc i na jmění Julia Bauera, obchodníka v Liberci. Lhůty 7. a 30. července a 7. srpna. Insolvence. S. Fried, obchod s modním zbožím pro dámy ve Vídni (dluhy 470.000 K). — Ludvík Steiner, obchodník v Jablonci. — Alois Minařík. obchodník v Roudnici. — Jakub Reimann, protok obchod s kožemi ve Vídni. — Frant. Sznseik, civilní a vojenský krejčí v Prešpurku. — Mojžíš Gottlieb obchodník v Brodech. — Heřman Dickstein, protok firma ve Vídni. — Goldemann a Malcher, prot. firma ve Vídni.
Püschl doktor Slein Bauer S Fried Steiner Minařík Reimann František Mojžíš Gottlieb Heřman Dickstein Malcher Olomouc Most Liberec Vídeň Jablonec Roudnice Prešpurk Brod Pořičany Nymburk Kon rada Klein
30 article
Banky, záložny a spořitelny Pražské odáčlovaci sdružení. Ke vzáje mné vý měně podané směnky, cheky, poukázky a faktury činily od 16.—23. června 1905 úbrnem K 11.949 149.7 proti K 10.419.41917 v soudobí roku 1904. Souče všech podání od 2. ledna 1905 obnášf K 351.798.713 3 a vykazuje u porovnání » K 347.079.427.60 téhož období předešlého roku příbytek K 4,719..285.72. Trhy peněžni. Z Vídně, 23. června. GZávěrečné úřa dn kursy.) 100 80 Ivovskočernovická 586.— Onorová renta. 100.30 spol. st. dr. rak.-uh. 663 50 květnová a. jižní dráha . . 85.50 100 25 červenc. ». 100.80 štyrsko hr.-köfl. . —. říjnová s 119.50 severní dráha . 5820.— rakouská » zlalá rak. severozán de. 432.— 100 35 » kor. 117 20 pardubická dráha uherská . zlatá 96 80 polabská dráha 446.25 » kor. 93. 05 česká sev. dráha 361.— rak. invest. renta buštěhradská A uher. , a 1078.— 49e zást. listy Hyp. pražsko - duchcov. banky král. č. duchcov.- podmok 31/2% zást. 1. Hyp. 2300. ústecko-lepl. dr. banky král č. 991.— dunaj. paroplaveb. 4% kom. dluhop.
doktor Vídeň
31 article
88. 05 100.35 100.25
32 article
rakouský Lloyd Zem banky kr. č. turecká tabák. rež. 4% žel. dl. úpisy rak, zbrojovka 584.— Zem. banky kr.e Rudolfova hut státní losy 1860 524. 50 alpská montan. sp po 500 zk. 544 50 rým.-muráň. spol. pe 100 zl. 520 — Poldina huť . . statní losy 186 26400 — praž. želez. spo. losy úvěrního úst česká montan. sp. 1835.— vídeň. I. komun 455.— Daněk . .. tisské losy . . 259.50 západočeská ubl. turecké losy severočeská uhl. rak.uh. banka 645.— mostecká uhl. sp. rak. úvězní ústav videň stavební sp b. angio-rnko uská 1008.— hirtenberské .. vídeňská unionka 615.— Schodnica b. pro zemně rak. haličsko-karpatské 945 uh. úvěrní banka 549 60 pesťska vagonka bank. jednota .
Lloyd Daněk e Rudolfov Poldin huť úvěrní banka vagonka banka
33 article
1013.— devisa němeczá . 117.43 r. úst. prv úv. por » pařížská . 95.45 Česká průmyslová 98-30 „ curyšska 416 — banka . tondýnská 240.25 414. 60 roln. úvěr. banka —.— dvacetikrank . . 19 12 česká b. Union. 117.43 246.— marka papírová. Živnest. banka 253 . — 923.— ruhl králodvor. cement. Eskontní saaby 31/2—31/z proceata. Při skrovných obsatech knrsy téměř vesmě ochahly. Ma chvili byly jen na pověsti o sesláinění dotyčné železnični papiny vyšši. Uherské hodnoty značněji klasly. Dedatečná bursa: kreditky 657.—, alpinky 523. 50. a. Z Vždne, 23. června. (řelefgr. » Nar. Listů- Denní bursa. Trh byl dnes pod dojmem uherské situace. Došla k rozsáhlým prodejům ve všech obo- rech tím spiše, že také zprávy z ciziny nezněly docela uspokojvě. Marocká otázka se zhoršila. mírové chance jsou menší. Oboje kreditky a alpinky byřy slabší, také akcie státních drah se seslabily. Šraškové hodnoty steuply parlamentními vývody v postátňovací akci. Akeie Schodnice klesly. Hirten- berské a zbrojovky byly dobře upevněny. Během polední bursy náklonnost k realisacím nabyla pře- vahy. Na trhu ukládseím kromě uherských bodnoh také rakouská renta byla dotčena. Naproti tomu byla popšávka po 4% státních odpisech železničnícha železničních prioritách pozeruhodna. Devisy a valuly nezměněny. Na eskomptním trhu stav peněz ne- změněn, 21/—21/. x. Z Vídně, 23. června. (Telfgr. »Nár. Listů«. Večerní burs a. Kreditky 656.75, po —.—, —.—
Ma Vždnout Nara Vídeň Český průmyslový 98
34 article
100.25 15710 190 75 293. 50 477 — 536 50 141 — 1640 638 — 308 25 837.50 221.— 450. 50
35 article
uherské kreditky 771.50, angiobanka 308. 75, bankovní jednota 550.—, unionka 538.—, länderbanka 451.— státní dr. 663.—, —, jižní dráha 86.—, polab. dr. 43675, severozápadní dráha 432.75, turecké tabákové 369.50, rýmavskormuráňské 545.—, alpinky 523 25. květnová renta 100.30, uherská korunová 96 80 turecké losy 141 25, marky za hotové 117.42, ultimu —.—, na duben —.—. Smýšlení slabé. V Praze, 23. června. (Pův. zpráva »Nár. Listáe Ač na dnešní burse převládalo smýšlení slabší, došlo přece k četným obratům a jednána zlatá ra- kouská renta za K 119.60, dále placeny 49% zástavní listy Hypoleční banky král. českého za K 100.90, 31s% zástavní listy téže banky za K 95.20, zásťavnt listy I. moravské spořitelny za K 100.271/2 a akcie Zajišťovací banky za K 226.—. Jinak podáváno z skcie Živnostenské banky K 246.—, české banky »Union« K 247.—, strojírny Daňkovy K 455.—, Prvn Českomoravské strojírny K 590.—. Orácišiní záznamy znělí Zástavní listy české hyp. banky 59% 312e Záktadní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl. (v K Mel. úpisy . . » (ve zl. (v k Žel. Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp mor. zeměd. banky Želez. úpisy „ Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/29 » » hal. zem. banky 47/29 40e Kom. dl. úpisy „ » . 4 Železnič. , s » „ 40 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/2 7 „, Rak.uberské banky 400 », Dolnorak. hyp. ústavu 4 „ 31/9
Daňkův Praha K Mel Hypoleční banka živnostenský banka český banka Český průmyslový Hal Železnič
36 article
Kom. dl. úp. . 4 . . 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 490 Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 32% Únorová spol. renta (v pap.) 4.20 Dubnová » » (ve stř.) 4.2 0 Květnová » » (v pap.) 49 % Červencová spol. renta (ve stř.) 490 Rakouská zlatá renla . . . . 490 » korunová renta . . 49% » investiční , . . 31/a Česká eskontní banka . . . . akcse Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . a Česká zajišťovací banka . . . Baličská skc. hypoteční banka . » Hospodářská úvěrní banka . .a Moravská eskontní banka . . Pražská úvérní banka . . . . Rskousko-uherská banka . . . Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . .» Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojímna . . . . Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní .. Český pivovar v C. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost První česka raff. v Modřanech » » tov. orient. cukrov. Z Petrohradu, 23. června. (Zpráva Živnost. banky. Diskontní 392.—. Ruská banka pro vnější obcho 335.--. Mezinárodní banka 367.—. Ruská průmy- slová banka 253.—. Baku 436.—. Mantašev 194.—. Caspienne 5100.—. Sormovo 233.—, Putilovské že- lezo 132.—. Hartmannské lokomotivy 251.—. Petro- hradské metallurgické 170.—. Ruská konstruke 235.—. Phönix 290.— Z Berlina, 23. června. (ZvI. telegr. »Nár. Listů«.) [Druhé číslice značí zaznam ze dne 21. června.) 41/2procentní ruská renta 1905 94..70 (94.90), 4pro- centní ruská renta 1902 88 60 (89.30), 4procentní rusk konsolidační renta 1889 88.60 (88 75), 31/eproce ntní ruská zlatá renta 80.—. (80 10), petrohradská diskontn banka —.— (160.50), petrohradská mezinárodní hanka 147 95 (148.50), ruská banka pro vnější obchud 133.90 (135.—)
Daňkův Rustonův Poldin Petro Rskousko Zala Hradec Králové C . Budějovice Modřany Petrohrad Bak Berlín Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka hospodářský úvěrní banka moravský eskontní banka úvérní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost diskontn banka Dubnová Phönix 290
37 article
Z Berlina, 23. června. (O I hod. 15 m. odpol) Kreditky 206 75, státní dráha 143 60, lombardy 18. 40 Smýšlení slabě. Z Bezlina, 23. června. (C.-B.) Kreditky 206 25 beri obchodní 168 25, darmštadiská banka 141.20, německá banka 236 70, diskonto komand. 188 10, dráždanská hanka 154 40, národní banka 130.50, státní dráha 142 20. lombardy 18.30. Kanada 149 30, Gotthard —.—, dráha Heuri 117 10, bochumská 249.—, dortmundské 88—, Lauřina huť 253 70, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 225 70, harpenské 210.70, Hihernia —.—, Packet 149.60, Lloyd 121.50, dynam. trust 182.70. Smýšlení chabě. Z Frankiurtu, 23. června. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 206.90, akcie společnosti státní dráhy 142.80, lombardy 1840, papirová renta —.—, stří- brná renta 100.75, zlatá renta 101 50, uherská zlat renta 99.—, un. korunova renta 97.10, 4o rak. korun. renta 100.25. Smýšlení chabě. Z Prankinztu, 23. června. (Dodat. bursa.) Úvěrní akcie 206.20, státní dráha 142 40, lombardy 18.40. Z Paříže, 23. června. (Tetegr. závěrečné kursy) 3proc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 97 90, 3vproc. renta —.—, italská renta 105.95, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1370 , státní dráha 720. —, lombardy —.—, cheky na Londýn 23 164/2, zakee- ská zlatá renta 10025, uherská zlatá renta —.—, otomanská banka 601.—, tabáková režie 391.—, tu- recké losy 132.—. Smýšlení slabé.
Gotthard Lloyd 121.50 Berlín Bezlina Kanada Lauřin huť Frankiurt Prankinzt Paříž Londýn německý banka národní banka 130.50 Consolidace Packet 149.60 Heuri 117 10 uno
38 article
669.— 369 —
39 article
Trhy na zbohi. Pražská plodinová bursa, 23. června. Obili. Znamená se za 50 kg transito: p šenice česká 1904 78—81 kilogramů K 9.80, 10.05, uherská 00—00 kg —.—, —.—, moravská 0—0 kg. —.—, rak. jakosť 0—0 kg —.— až —.—, vadná —.—, nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská —— kg —.— —.—; žito české 19004 73—76 k 8.25—8.40; české 0— až 0—, moravské 0.— ai —.—; ječmen výběr 0.—, 0.—, první jakosti 0.—, 0.—, střední 0.—, 6.—, merkantilní 0.—, 0.— ječmen k selí 0.—, 0.—, vadný 0.—. 0.—; oves ry- chlík 19047 95. 8.—, prima 1904 7 95, 8.—, merkantilní 7.90. 0.—, k setí 0.—. 0.—, cizozemský 7.50 2 75 kukuřice uherská 0 —, 0.— cizozemská 7. 90. 8.20, cinquant. 1905 K 950 9.60, vike v čoská —.—, — .—, hahčská —.—, —.—, uh. K —.—, ——, pobanaa 0.—, 0.—, proso 9.— 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transitos pše- ničná mouka č. 0 K 30..30, 31.—, č. 1 29.30, 30.—, č. 2 28.30, 29.—, č. 3 27..25, 28 —, č. 4 26.50, 27.—, č. 5 25.75, 26.—, č. 6 24.25, 25.—, č. 7 22 —, 23. —, č. 8 16.50, 17.—. Žitná mouka č. I. 24. 50, 25.—, č. Il. 23.—, 24.—, e. Il. 19.—, 20.—, č. IV. 16 —, 1?. — Pšeničně otruby jemné 13.80, 14.—, hruhé 13. 80 14.—, otruby žitně 14..—, 14.20, krupice 30.30, 31.—, prach 14.—, 14.20, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4/U B 39.— 40.—, čís. 370 39.—, 40.— čís. 20 38.——, 39.— čís. 0 37.—, 38.—, čís. 1 35.—, 36.—, čís. 2 34.—, 35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čls. 4 31.—, 32.—. čís. 30.—, 31.—. čís. 64 31.—31.50, čis. 7A 27.—. 28.—, čís. 8A 26.—, 27.—, čís. 3A 23.—, 24.— zlom 22.50, 23.75.
plodinový burza uherský 00 kg
40 article
Pražská bursa.
41 article
Penize Zboží 104 bo 101.50 102 75 100.75 100. 75 100 75 100.75 100.75 101.75
42 article
103.50 100.50 101.25 100.25 100.25 100.25 100.25 100.25 100.75 100.— 100.30 100. — 100.90 100.85
43 article
99.85 99.85 101.50 99.80 100. 65 101.70 102.70 99.50 100.50 99.40 100.40 100 . 35 99.35 101.45 102.45 100.— 100 65 101.65 100. 40 101.40 94.50 95.50 102.30 95.50 100.85 85 10 101.— 101.— 100.50 100.45 119. 70 100.5 93 40 247.50 418.— 227.— 552.— 420.— 570.— 455.— 246.50 610 — 460.—
44 article
100. 8 102.50
45 article
100.30 94.50 190.— 84.10 100.80 100 80 100.30 100.25 119 5 100.35 93.20 247.— 416.— 228 — 551.— 412.— 560.— 445.— 246.— 590.— 1505 170.— 640.— 3700.— 185.— 520.- 2641 435.—
46 article
1545 173 — 660.— 195.— 525.— 2660 260.— 250.—