Načítám náhled…
Chunky — 29 celkem
· entity: place 61, person 82, org 16, work 3
1
masthead
Ročník XXXXV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 24. června 1905.
Praha
3
masthead
Číslo 17.
4
article
Fa ranní s odpol. HIsty
předplácí ser
v Praze v alministrai
na měsíe
n ětvrt hta . . . . 6 K—
s dvoji donáškou
na ne
tta. . . 7 K 50h
ve BBialkácki
nauěle . . . . . . 2 K 90 h
Pošton:
ra ntásíe
ns čtvrt leůa
s drojí zlrilkoe
rs wěr i
at l . . . kei
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 23. června. (Z l
telegr. od zvl. zpravodaje »Nár. L.«). Gene-
rální štáb rozhodně popírá, že by
Liněvič byl Japonci obklíčen.
Japonec
Petrohrad
Genus
6
article
Jak dále?
Jak dále?
Odročením sněmu uherského a vyslovením
nedůvěry ministerstvu bar. Fejérvára obrov-
skými většinami jak sněmovny poslanecké, tak
magnátův, dospěla krise uherská do poslední
stanice, jež na dráze ústavní a parlamentní jest
vyznačena. Za tuto stanici nemůže neparla-
mentní nynější vláda pešťská učiniti ani jedi-
ného kroku, protože sněmovna přijatým návrhem
bar. Banffa ucpala vládě prameny všech fi-
nančních a administračních prostředků na dalš
cestu.
Vídeňské časopisy namáhají se sice všeli
jakými finessami zastříti význam posledních
událostí pešťských, ale to jest počínání ptáka
pšírosa Koho má na př. přesvědčiti, nedíme
v Uhrách, ale kdekoliv jinde, útěcha, že mini-
slerstvo bar. Fejérvára není parlamentním, a že
proto zákony parlamentní jsou
oproti němu bezmocné! Ministerstv
to prý chce pouze obstarávati záležitosti uher-
ské. Sněmovně prý se představilo jen proto, aby
mohla býti odročena královským reskriptem.
jenž vyžaduje spolupodpisu předsedy minister-
stra. Nač pak tedy ministerstvo ohlásilo před
tm řadu návrhů, jež měl sněm vzíti v úvahuí
Tuto nedůslednost pociťuje „Fremden-
Matt“, když vyslovuje pochybnost o tom, zdal
tvahy bar. Fejérvára byly správné, když ihned
přikročil k odročení sněmovny, protože tím zba-
vil sněmovnu možnosti, aby pojednala o před-
leháen, jež sám ohlásil.
Uhry
FremdenMatt
7
article
Rovněž jest naprosto pochybno, týká-li se
odročení sněmovny již té rchůze, v níž byle
ohlášeno; vždyť schůze ta platí pro celý onen
den, a sněmovně nemůže býti odepřeno právo
zaujati postavení i k odročení samému.
zvláště když se podniká ve stavu ex-lex (mimo-
zákonném).
V Uhrách v těchto otázkách panuje takměř
jednomyslnost, jak v táboře spojeně opposice,
tak v táboře bývalé vládní, liberální strany
Listy opposiční a př. tvrdí, že do představen
se nového ministerstva sněmovně mohly se
ještě činiti pokusy vydávati je za naprosto
dobrodušné a poslání jeho za mírumilovné, ale
po schůzi sněmovny umlkly ihnod na dobro po-
dobné názory. Všecky kluby poslanecké, ani li-
berální nevyjímaje, odhlasovaly ministerstvu
projev nedůvěry, ale ono se tvářilo, jakoby
o tom nemělo ani zdání. Předseda sněmovny za
souhlasu jejího ani nemohl přikročiti k vyřízení
druhého vlastnoručního listu, dokud sně-
movna nevyřídila prvaí. A na tomto
úskalí uvízl plán předsedy ministerstva, sebe
a svou vládu zachrániti před vyslovením ne-
důvěry sněmovnou. Tím, že sněmovna vykonala
své právo, pozbylo jeho další úřadování veške-
rého povného podkladu. Bar. Fejérváry prostě
nochtěl, aby sněmovna pracovala, aby rokovala
o jeho návrzích.
Uhry
8
article
I přední orgán strany liberální, „Pester
byd“, táže se, kam spěje bar. Fejérváry? Nie
kneudržuje ve styku s politickým světem uhe-
ším, nesouvisí se žádnou tamní politickou
sranou, může sice nedbati hmotné stránky ne-
čvěry sněmovní, ale nemůže uniknouti její
nravnímu účinku; odročením sněmovny
ail se v rozhodném odporu i se stranou
Herální. Může pokračovati v takovéto politice
Lned musí se odhodlati ke skutku (t. j. odstou-
pili), než v zemi nedůvěra se rozmůže ještě
vice a ve Vídni nastane odcizení. Odročení sně-
za se považuje všemi stranami za čin proti-
úslavní, ale poskytuje vůdcům všech síran pří-
kžitost, aby se přičinili o nápravu. Pevně doufá,
te se jim k tomu záhy naskytne příležitost.
Spojená opposice dokazuje, že po všem
tm. ce se stalo, další setrvání ministerstva bar.
Vídeň
9
article
Fejérvára v úřadě jest nemožné. Má usnesením
sněmovny svázány ruce, leda že by chtělo do-
spěti až na kraj absolutismu; nesnáze
mezi korunou a sněmovnou spadají na vrub bý-
valé vládní strany, ale dosul jest obr at
možný. Lze povolati ministerstvo ze spojené
opposice, ministerstvo ze středu většiny sně-
movní, byť to bylo jen ministerstvo přechodní;
to by mohlo obnoviti souhlas mezi králema
národem.
Jakožlo na nejbližší krok v tomto směru
pomýšlí se na svolání předsedů všech klubů.
avšak bez účasti bar. Fejérvára.
Jak si počínati bude vláda po dobu prázd-
nin sněmovních, t. j. do 14. září, o tom se ná-
zory rozcházejí.
Příspěvek na společné záležitosti čili kvot
stanovena jest pouze do konce června; tu prý
se usneslo ministerstvo Fejérvárovo, aby se pro-
dloužila kvota rozhodnutím panovníkovým
beze změny na další jeden rok. Hůře již to
bude se stanovením delegačního rozpočtu na
r. 1906; kdyby sněm uherský ani po 15. září
nebyl dělný, nastalo by přerušení posavadního
poměru i ve věcech společných, nastal by
i tady poměr mimozákonný.
Jsou však i jiné naléhavé záležitosti, jež
musí býti letos vyřízeny, jako na př. obchodn
smlouva s Německem. V poradě ministerstva
uherského prý se stalo usnesení, že vzhledem
ke stavu sněmovnímu nemůže vyjednávati o zá
ležitostech, k nimž bylo pozváno předsedou mi
nisterstva této poloviny říše, bar. Gautschem.
Gautsch
Německo
10
article
Další kapitola týká se záležitostí, jak se
pestaví země a její orgány, župy a municipia
městská k nařízením vlády; ale tu netřeba před-
bíhati událostem. Prozatím stačí zaznamenati.
že vrchní županové ohlásili dle zvyku při změ-
ně ministerstva běžného, že svá místa dávají
vládě k disposici. Co bude dále následovati,
zvláště odhodlají-li se někteří setrvati, jest více
než pochybno.
Pro tuto polovinu říše připravily událost
uherské rovněž nejeden tvrdý oříšek. Vyřízení
kvotové záležitosti na př. odbude se tak, jakoby
„silná“ nynější říšská rada ani se byla nepři-
činila o volbu kvotové deputace; připomíná to
skoro případ se zvýšeným kontingentem no-
váčků.
Povážlivější však jest další usnesení před-
sedů klubů rady říšské, že se projedná ještě
v tomto zasedání návrh obchodní smlouvy s Ně-
meckem. Návrh ten byl smluven po dlouhých
tahanicích mezi Peští a Vídní na straně jednéa
Berlínem na straně druhé. Sdělán jest na zá-
kladě předpokladu, že bude zachována celní
pospolitost mezi Uhrami a Rakouskem.
Pešť
Vídeň
Berlín
Uhry
Rakousko
11
article
Dnes nejen že není tato pospolitost zabez-
pečena, ale z vlastnoručního listu panovníkova
zcela určitě vyplývá, že v otázkách hospodář-
ských ponechává Uhrám volnou ruku, rád oče-
kávaje návrhy sněmu tamního; a bar. Fejérváry
odpovídá bar. Gautschovi, že není s to, pokra-
čovati s ním v jednání o obchodních smlouvách.
Kdyby rada říšská, nevyčkávajíc konečného
rozhodnutí v Uhrách, jednostranně a ukvapeně
schválila obchodní smlouvu s Německem, hrozí
ji nebezpečí, že zaváže jednostranně tuto polo-
vinu soustátí, aniž by měla toho jistotu, jaké po-
žadavky hospodářské budou klásti Maďaři, až
se dospěje k uspořádávání vzájemných styků
hospodářských, a aniž by měla toho jistotu, že
obchodní smlouva mezi Německem a Uhrami
ncdozná některých doplňků, což dle znění
jejího textu jest přípustné.
Pro země české by však takovéto ukvapeno
vyřízení obchodní smlouvy německé mělo i svůj
zvláštní politický význam; jsouť obchodní
smlouvy i průpravou k těsnějším dalším úvaz-
kům, i zajištěním dalšího vzrůstu hospodářsky
silnějšího kontrahenta. A zájmy naše české, jak
hospodářské tak politické a národní niktersk
nejsou naprosto totožné se zájmy ostatních
zemí rakouských, ať alpských, ať východních.
Máme my Čechové k tomu všemu za ny-
nějších nejistých poměrů — zavírati oči?
Maďar
Čecho
Uhry
Německo
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
339. schůze.
Z Vídně, 23. června.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.)
V rokování sedmihodinném dodělalose
první čtení zatímního půlročního rozpočtu. Na
9. hodinu ráno je zejtra svolán výbor, aby ho
vyřídil. Očekává se, že bar. Gautsch ujme se
tam slova a doplní předvčerejší projev svůj.
Galerie byly dnes plny. Ale zasedací sit
ze tří čtvrti byla prázdna. Trvalo do 111%2 hod.
než mohl předseda hr. Vetter sehnati 100
poslanců, aby mohl schůzi prohlásiti usnášení
sehopnou.
Kromě všeho očekávání zasáhl do rokován
o provisoriu rozpočtovém ministr zeměbrany
Schönaich, Přečetl stručný referát o čest-
ném soudě vojenském nad poslancem za ven-
kovské obce královéhradecké a dodal, že se jím
nebude nikdy již zabývati. Toto vyjádření učinil
hlasem povýšeným a chvěje se na celém těle.
Až bude zástupce vojenské správy déle ve sně-
movně, odvykne si podrážděnosti, zvláště je-l
nemístná. Dokumenty, které sdělil, jsou zajist
pozoruhodny.
Gautsch
Vetter
Vídeň
13
article
Hr. Sternberg mluvil ve věcné po-
známce a bránil se proti publikaci Schönaichově
To jest bez odporu jeho právem. Ale poslane
za venkovské obce králové-hradecké mýlí se
domnívá-li se, že mluví se ve sněmovně pro no
viny a že tyto jsou k tomu, aby reprodukovaly
do slova nebo obšírně všechny řeči v něklerém
zastupitelském sboru promluvené.
Pan Glöckner se dnes produkoval jako
vševěd, který stejně rozumí problémům berním,
jako krisi uherské, jako jazykové otázce české,
jako parlamentarisování kabinetu a kde jaké
otázce vůbec. Že k neskromnosti takové přisedá
na jedné větvi také nevědomost, nepřekvapuje.
Tento poslanec má pro sebe alespoň polehčujíeí
okolnost: nedostalek odborných vědomostí, ale
žalecký advokát dr. Herold měl by věděti,
jak se věci měly při posledním jmenování ad-
junktů v Čechách a varovati se výkřiků, jakým
bylo jeho tvrzení, že bylo jmenováno 51 Čechů,
pro kterě nebyla ani místa systemisována.
Glöckner
doktor
Herold
Čecho
Hradec
Čechy
14
article
Pan dr. Herold, dědie mandátu Schük-
kerova, počítá se k radikálům. Myslili jsme
dosud, že radikáiním býti, znamená: býti dů-
kladným. Pan dr. Herold žatecký nás vyvedl
názoru toho.
Jiř Sehönerer po dlouhé době pro
miuvil zase řeč. Byla pozorně poslouchána, po-
něvadž hlavní její tresti byla záležitost aktuální
poměr obou polovin říše. Ovšem jeho výklad
vyzněl v požadavek úplné rozluky od Uher
Na konec provalilo krajní všeněmectví hráz ve
škery rozmyslnosti a rozlilo se širokým proudem
ve kterém pluly staré kusy t. zv. lineckého
programu. »Vůdce Němeů ve východní marce«
stal se pathelickým a deklamoval, co kníže Bs-
mark a nynější císař německý pronesli v duchu
všeněmeckém. Nikomu to neimponovalo, ntkdo
se také nesmál a lhostejným zůstalo také audi-
torium, když provolal slávu Vilému II. a »hoch
Alideutschland«. Před léty, když provolal »hoch
Hohenzellern«, manifestovalo se proti němu
Nyni se taková demonstrace posuzuje střízlivěji.
Dva dalmatšti poslanci, Borčič a Bi an
kini, přednesli četné stesky na křivdy, které
tam působi rakouská správa.
Poslanci Hrubý a Choc ve věcných po-
známkách reklamovali práva česko-polské vět
šiny ve Slezsku vůbec a české menšiny v Opavě
zvláště.
Posl. Schönerer koncem schůze po-
dal pilný návrh na úplné rozvázání všelike
pespolitosti se zeměmi koruny uherské. Mini-
sterský předseda baron Gautsch meritorně
se o něm nepronesl, zůstavuje sněmovně roz-
hodnutí. Ta neučinila žádné. Schůze skončila
totiž ostudou. Jen tak lze nazvati fakt, že po-
slanci prchli před hlasováním. Skoro 30 členů
sněmovny prchlo do kuloárů, když měli položiti
doktor
Herold
Schük
Herold žatecký
Vilém
Bi
Hrubá
Choc
Posl
Gautsch
Uhry
Slezsko
Opava
Min
Bs
sněmovna
audi
15
article
votum pro anebo proti návrhu. Byli to zejmen
přivrženci německé strany lidové, kteří na
nesčetných schůzích volali „pryč od Uher!“
Teď však, kdy veřejně a prakticky to měli
osvědčiti, odeslali pryč všechny své lidi, vyjma
tři (Kienmanna, Hubermanna a Hinterhubra).
Pro návrh všeněmecký hlasovali ještě jen jeho
přátelé, potom němečtí pokrokovei Grössl
Pfaffing er. Ze sociál. demokratů Resel.
Hannich, dále poslanci Wolf, Sommer
a Christ. Secessí Němců stala se sněmovna
v otázce zajisté dalekosáhlé, usnášení neschop-
nou. Byloť všeho všudy v síni zasedací jen 89
poslaneů. Právem volali Všeněmci: „Eljen Ko-
šut!“ Tak se nesmí presentovati vídeňský par-
lament ve schůzi, která následovala hned po
deklaraci Gautschově pro hospodářskou celist-
vost monarchie. Opět to byli němečtí lidovci,
kteří v kritické chvíli nebyli na svých místech.
Následkem toho nemohla býti ustanovena schůze
přiští, nemohl býti presidiem ohlášen její jed-
nací pořad, nemohl bar. Call přečíst uchysta
ncu odpověď na interpellaci poslanců českýeh
ve příčině českých poštovních poukázek.
Pozdě v noci roznášeli sluhové sněmovn
zprávu hr. Vettra, že příští schůze je v pon
dělí o 3. hodině odpoledne s jednacím pořadem
pilný návrh Schönererův. Druhé čtení rozpočte
vého provisoria. První čtení obchodních smluv
s Německem.
Hubermann
Grössl Pfaffing
Hannich
Wolf
Sommer
Christ
Němec
Gautschův
Uhry
Německo
Eljen ko
16
article
Z Vídně, 23. června. (C.-B)
Předseda hr. Velter zahajuje schůzi o 11.25h
dopoledne.
Předseďa ministerstva sděluje písemně, že císal
vzal s díky na vědomí smuteční projev němovny
nad úmrtím arciknížete Josefa.
Mezi došlými spisy je návrh posl. Schč
nerera a spol. na způsob rozdělení peněz usta-
novených na pomoc v nouzi; — dotazy poslaneů
Ira a spol. po jednojazyčnosti uličních drah v Praze
— Schönerera a spol. po opatřeních pro přípa
rozdělení armády a dv. r. Tučkovi v Plzni; —
Choce a spol. po jednání berního inspektora stra-
konického při předpisování daní.
Ministr vnitra hr. Bylandt-Rheidi odpověděl na
dolaz poudálostech v Domželech. Z úřadního
vylíčení vysvítá, že úřady, ač srážka neočekávala se,
postaraly se o rozmnožení četnictva a další jeho se-
síler když na místnost shromáždění německého zpě-
váckého spolku demonstranti házeli kamením, jim
bylo několik osob zasaženo a tři děti lehce raněny.
Demonstranti žádali za odstranění černo-červeno-zla-
tých (velkoněmeckých) praporů, což slavnostní výbor
odepřel.
Josef
Ir
Tuček
Choc
Rheidi
Vídeň
Praha
Plzeň
17
article
Při vyklízení ulic dva četníci ze strachu tí
že budou odzbrojení, užili bodáků a dvě osoby byly
lehce raněny. Když účastníci slavnosti pod ochran u
četnictva vraceli se k nádraží, byli zasaženi kameny
vělšinou četníci. Padly také dvě rány, jedna proli
Němcům, druhá oroti Slovincům, ale nikdo nebyl
raněn. Dva četnici, kteří měli uzavřiti nádraži, byli
kamenováni a poněvadž přes napomínání a vyhro-
žování zbraní, házení neustávalo, užili střelné zbraně,
ale netrefili nikoho.
Vláda lituje, že národní mír v Krani byl porušen,
doufá však, že přesvědčila sněmovnu, že úřady ničeho
neopomenuly, chovaly se správně, četnictvo užilo
zbraně v nutně obraně a bez rozkazu. (?) Bude-li třeb
— dle výsledku dalšího šetření — dalších opalření,
vláda bude dbáti, by právu zjednána byla platnosl
a vylíčí také úplně stav věci, jak přál si posl. Po-
gačnik;
na Ellenbogenův po nedělním klidu v ban-
kách, spořitelnách, pojišťovnách, advokátských a no-
tářských kancelářích, že vláda snaží se přichystati
zákonnou úpravu nedělního klidu pro širší vrstvy
a až přijde čas podá určité návrhy.
Sněmovna rokovala dále
Němec
Ellenbogenův
Kran
národní mír
18
article
o zatímním rozpočtu.
19
article
Čeští radikálové volají: Kde jest Call? A
odpovídá na interpellace!
Ministr zemské obrany Schönaich praví, že posl.
hr. Sternberg v minulé schůzi zmínil se o své zále-
žitosti před čestnou radou způsobem, jenž nesmí zů-
stati bez odpovědi. Jeho vývody vrcholí v tom, že
propuštěním z hodnosti důstojnické stalo se mu bez-
právi. K objasnění stavu věci ministr uvádí: IIr. Ster-
bergovi bylo kladeno za vinu v usnesení čestné rady
mimo bezstarostnost o jistý dluh ze hry, že pravil
svému věřiteli, rovněž důstojníku, jenž učinil ozná-
mení u velitelství pluku, že zasluhuje políček. Po-
něvadž je v proudu trestní řízení, v němž hlavní váha
klade se na dluh ze hry, nechce se ministr o tomto
kuse blíže zmiňovati, nýbrž hodlá promluviti jen
o druhé části. Vojenský trestní zákonník pokiádá
urážky na cti mezi důstejníky, jsou-li to týrání nebo
nadávky, považované ve slavu důslojnickém za po-
tupné, za zločin a trestá je žalářem až do 5 let, s čímž
jest spojeno dle zákona propuštění z hodnosti důstoj-
nické. Při vyhrožování násilnostmi jest osobní vy-
řízení případu vyloučeno a s vinníkem má se naložiti
Sternberg
20
article
v črobném prodejlt
anní číslo o zobě . . . za sh
poled
. . za zh
ve slialkick na veakově
raaní čisle.
9dipolední
Inseráty
plati se hotově napře
Předplacení a insesty přljtmá ndntini-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nzeházejí se táž redake
tiskárnaa eapečiee . Nárudnich Laistá“
Rukeply ae nevraesji.
Nárudnich Laistat
Rukepnout
21
article
dle Irestního zákona Učinil-li tedy hr. Sternberž zml-
něný a jím samým doznaný výrok jako aktivní dů-
stojník, propadl vojenskému trestnímu zákonu. Z toho
vysvítá, že nestalo se mu nijskéhc bezpráví. Neslý-
chané útoky na osobnosti při řízení před čestnou ra-
dou nezúčastněně musí ministr tudiž s rozhorlením
odmítnouti a nebude na další takové úloky reagovati.
Posl. Popovič ohražuje se proti prudké agitaci
mladorusínské strany proti pravoslavné církvi.
Posl. Romančuk žádá v zájmu ruského národ
oddělení východní Haliče, obývané zvláště Rusy, od
západní a utvoření zvláštního území. Kritisuje ostře
násilnost haličských úřadů a ukazuje k afféře posl.
Walewského, jenž byl zvolen v ruském okresu jen
porušováním zákona a voleoními zlořády. Stěžuje s
na šikanování a týrání Rusů a prohlašuje, že je po-
vinnosti vlády, jednati s Rusy nestranně a spravedlivě
a chrániti je proti bezpráví a násilnostem odpůrců.
Jinak musili by zůstati v nejostřejší oposici. (Pochvala
mezi Rusy)
Posl. Giöekner jednal o postátňování železnica
vodních dráh, nabádaje k největší opatrnosti. Při-
mlouvá se za různá zákonná opatření, zvláště za
změnu zákona o činžovní dani domovní. Vláda
musí konečně hověti sněmovním požadavkům. Nikde
není tak nespravedlivé domovní daně jako v Ra-
kousku. Dále přimlouval se za zřízení okresního
finančního řediteiství v Liberci a přednesl různé ne-
dostatky finanční stráže. Zmiňuje se o poměrech
uherských soudí, že celní rozluka nikoho nerozčill.
Bude-li armáda rozdělena, ať si Maďaři platí vojen-
ské výloby sami. Záleží na mocném postavení říše,
avšak chtějíli hrdopyšní a domýšliví Maďaři dosa-
vadní poměry změniti, opalříme si své věci sami.
Posl
Popovič
Romančuk
Rus
Walewski
Maďar
Liberec
východní Halič
22
article
Obstrukce na českém sněmě hyla arci z jara zasta-
vena, ale obnoví se, pokusí-li se Čechové mařiti děl-
nost říšské rady. Dohoda musí provésti se mez
národy. Nedostatek německých úřadníků je proto.
že němečtí uchazeči odmítaji se. Především musí
státi se změna v presidialních kancelářích. Nalehá
na odvolání Stremayerovských výnosů. O jazyko-
vém zákoně bude možná jednati, prohlásí li se něm-
čina za státní řeč. Němci trvají na národním roz-
dělení všech správních sborů. Konečně opřel s
parlamentarisování ministerstva, protože by Němci
a stát ničeho nezískati.
Posl. Schönorer protestoval proti pokusu, ohlá-
šenému min. předs. Gautschem o zavedení češliny jako
úřadní řeči vnitřní. Soudí, že stala se o tom dohoda
také s německými politiky a úřadní čeština mobla
by se tu prohlásiti beze všeho odporu. Min. před-
seda bar. Gautsch přiznal se příslušným svým pro-
hlášením úřadně za hrobaře státní němčiny a změnil
své dřívější minění. Úřadní čeština jest elapou k pro-
vedení českého státního práva a jí má se zabezpe-
čiti panství v Čechách i na Moravě. Všeněmci po-
ukazovali též na toto nebezpečí. Velebí státní něm-
čina a uvádí výrok dra. Eppingra, že řeč minister-
ského předsedy má úplně platonický ráz. Spíše měl
říci, že Němci vzeprou se přímému i nepřímému za-
vedení úřadní češtiny. Hanba, že německý poslanec,
vůdce německých agrářů, z taktických příčin nechtěi
podepsati návrh na zavedení statní němčiny. Stýská
si, že neodpovídá se na jeho věcné dotazy. Prote-
stuje proti nálezu nejvyššího soudu v příčiné Chebu
a Čhebska a proti pokusům o jazykovou rovnopráv-
nost u tamních úřadů. Přecházeje k uherským záleži-
tostem, brojí proti vývodům předsedy ministerstva.
Čecho
Němec
Posl
Gautsch
Prot
Čechy
Morava
Cheb
23
article
Vše, co se leď stalo v Uhrách, je následek neblabé
habsburské politiky. (Souhlas mezi Všeněmci.)
Vytýká utlačování Němců v Uhrách, prohla šuje
resoluční návrh Banflův, vydaný po prohlášeném od-
ročení sněmevny, je protiprávný a nezákonný,
neboť prostým usnešením uherské sněmovny nelze
zrušiti zákon, platný pro obě části říše, jenž byl
císařem schválen. Naléhá na zodpovědění svých do-
lazů po věcech, týkajících se též Uherska. Všeněmci
stojí na stanovisku pouhé osobní unie, na něž dojde.
Jako uherský je také rakouský parlament povinen
zaujmouti resolučním návrhem postavení v této
otázce. Proto činí pilný návrh, jenž oputřený dosta-
tečným počtem podpisů bude podán ještě dnes
předsednictvu: »Poslanecká sněmovna vyslovuje s
pro zrušení dosavadního společenství s Uhrami a
vláda vyzývá se, aby provedla příslušné předběžné
práce.« Dále líčíl nebezpečí § 14. V otázce mimo-
německých universit odkazuje na všeněmecké pro-
hlášení za rokování o roveredské předloze. My
Všeněmci — praví ke konci — jsme monarchisté.
Němec
Banflův
Uhry
Uhersko
poslanecký sněmovna
24
article
Jama velcí ctitelé cisaře Viléma II., který zcela
v našem smyslu r. 1892 pravil: Slovanská sveře-
post ublížití chce Němcům. Jsem tedy nucen volati
Němce k obraně: »Heil, heil, Vilém II. !« (Všeněmei
volají sheil!«) Kdyby byli všichni Němci tak nacio-
nální jako německý císař, pak by vládli celému
světu. (Hlučná pochvala mezi Všeněníci l)
Posl. ryt. Henzel navrhuje konec debaty, c l
přijato za hluku a křiku »Udělejte to raději s § 141
a hlavními řečníky zvoleni poslanci Borčič
Biankini.
Posl. Bozčič toužil na nespravedlivé rozdělení
daní na újmu hospodářsky zanedbaných jižních zemí,
zejmena Dalmacie. Vyčítal, že rozpočtový schodek
způsobila nerozvážná hospodářská politika býv. vlády.
Příčinou nynějších zlých poměrů je byrokratismusa
choutky po německé vládě. Jednaje o Dalmacii, stý-
skal si na nedostatek železníčního spojení. Zemi
byla obětována v obchodní smlouvě italské a bude
obětována také v příštl. Uškodí se jí zejmena v ry-
Vilém II
Němec
Všeněník
Posl
Vyčítal
Jama
Dalmacie
Borčič Biankini
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
O statečném krajanu.
K návštěvě ruských hostí.
V nepřehledné řadě krajanů našich, osuden
uviljch do všech končin světa, najíti lze ne
jslza osobnost vynikající, jíž osudem nepo-
přáno, aby mohla věnovati své sehopnosti a sily
přimo svému národu. K nim náleží i paedagog.
učenee, skutečný státní rada ruský dr. Vjačeslav
(dříve jeko katolík Rajmund) Ivanovič Petr, tou
dobou s návštěvou ruskou v Praze prodlévající
Jméno Petrovo známo po štré Rusi, nejen ve
kruzích školských, ale i vědeckých a hudebních.
Nedávno dovršil V. Petr 33. rok své p-
sebnosti učňtelské a zároveň 20letou činnost jako
ředitel V. slátního gymnasia v Kyjevě, s jmeno-
vaným ústavem se rozloučiv. Byl (je ostatně do-
pesud) učitelem a ředitelem v plném obsahu
slova, jsa svěřenému ústavu hlavou i srdcem.
Nejen učil, ústav spravoval a staral se povzněsti
jej na úroveň nejpřednějších v Rusku, ale sku-
tečně vychovával, radil, pomáhal žákům, jevě
ke svým svěřencům oteovskou o ně péči. Nebál
se prolomiti hráz panujícího suchého forma-
lismu, jímž znemožněn učiteli jakýkoli proje
vlasiní individuality, aby z žáků vychováni byli
čisovníci. Ředitel Petr prvý pokusil se prolomiti
zímadu autoritářství, jež mezi učitele a žáka stavi
nepřeklenutelnou propasť, vylučující obapolné
sbližení a porozumění. Pravý paedagog jevil se
býti především člověkem ušlechtilého, dobrého
srice. Svému učitelskému personálu byl vždy
laskavým představeným, obětavým rádcem a vý-
boeným druhem, skromně přístupným a deli-
ktinín, znaje ziskati srdce každého, kdo se mu
přiblížil. V. Petr jako ředitel gymnasia nevyko-
nával jen platné předpisy, ale vlastními refor
mami, nečekaje nařízení ministra, kde mohl
hleděl zdokonaliti vzdělání a výchovu chovanců.
doktor
Vjačeslav
Rajmund
Ivanovič Petr
Petrův
Petr
Petr prvý
Praha
Rus
Kyjev
Rusko
26
article
Zavedl kursy praktického vyučování moderním
jazykům, které měly dobrý výsledek, rozšířl
pěstbu tělocviku, povolav na ústav učitele od-
borníka z řad sokolských. Pro svoji novotu do-
vedl získati i přátele na širší veřejnosti. Každo-
ročně se svými žáky pořádal „olympické hry“
Za přitomnosti rodičů, hostů a zástupeů kruhů
vládních podáváno tu množství ukázek novo-
dobé výchovy fysické. Výborný krajan prokázal
tím nemalou službu i naši české věci. Hry při-
vábily k sobě mnoho pozornosti, následováno
jich příkladu a dnes již na mnoha středních
ústavech ruských jeho přičinéním působí s úspě-
chem mnohý našinec „Sokol“, zjednávaje
přátele myšlence sokolské i české věci. A jiná,
neméně důležitá instituce vděčí svůj základ
Vjačeslavu Ivanoviči. Každoroční prázdninové
cesty s chovanci po kraji ruském, po zemíeh
slovanských i ostatní Evropě. Nejnázornějšt
způsob vyučovati zeměpisu, národopisu, při-
redopisu! Uspořádav r. 1891 svou první vý-
pravu s žáky, setkal se ředitel Petr ovšem s ji-
stým neporozuměním, ba i dokonce s odporem
a to nejen se strany obecenstval I kruhům roz-
hodujícím nešla novota hned na mysl. Však
dobrá věc rychle ziskala přátele a dnes je důle-
žitost žákovských výprav po všem Rusku již
uznána. Pořádati exkurse již dokonce minister-
stvem nařízeno. Navštiviv letos Kyjev minist
osvěty, projevil v té věci našemu krajanu zvlášt-
ní uznání, podolknuv, že sám ear jeví o novolu
nemalý zájem. Za jeho vedení procestovala mlá-
dež mnoho krajů. Navštívena Moskva, Petro-
hrad, Povolzí, Úrál, kraje baltické, Krym, Kav
Vjačeslav Ivanovič
Petr ovšem
Úrál
Každo
Evropa
Rusko
Kyjev
Moskva
Krym
Sokol
Petrahrad
Povolza
27
article
kaz, Rakousko-Uhersko (zejmena Praha, Plzen
a Lublaň s Postojnou); dále Finsko, Německo.
Švédsko, Dánsko, Francie (světová výstava)
Švýcary a Italie. Letošní výprava (první v no-
vém gymnasiu) ustanovena opět do Švýcar
(Kostnice, mohyla Jana Husa), do Německa a
Rakouska. Zvláště pojata do záměru pouť na
památný Velehrad a prohlídka královské Prahy.
Není divu, že sestavuje cestovní program ře-
ditel, rodák český, tak rád se rozpominává
své vlasti, aby svým chovancům ukázal, cotu
památného.
A ještě umělecká výchova žactva! Ředite
Petr nemalou váhu klade na dokonalé vyučo-
vání zpěvu a hudbě. Sám výborný hudebník,
věnoval se věci s celou duší pravého syna
hudbymilovné vlasti. V několika letech vypěsto-
val na svém ústavě sbor a orchostr žákovský
jaký se mohl pohledati. Nojednou s pěkným zda-
rem provedena tu skladba nejvážnějšího klas-
sika, často pořádány večírky hudební, dekla-
mační a divadelní.
Tak ve 33 letech své paedagogické působ-
nosti odehoval V. Petr setniny zdatných pracov-
níků. Nemálo občanů z jehe bývalých žáků dě-
kuje mu za dnešní vynikajíci své postavení.
Minulého roku opustil ředitel Petr pečerský
ústav, aby se plně mohl věnovati svému vlast-
nímu ústavu, který si zřídil a letos otevřel. Lou-
čení s učitelským sborem i s žáky bylo tklivé.
Nezůstalo při něm oka nozaroseného. Když ob-
jal a políbil se se všemi professory a zástupei
žáků, propuklo shromáždění hlasitým vzlykem.
Scéna nikomu z přítomných nevymizí z paměti.
Odešed na „odpočinek“ muž s mladistvým
zápalem chopil se nové — práce, nelekaje se
obrovského podniku. Město Kyjev po řadu le
marně usilovalo zříditi nový ústav, další ví
Švýcar
Hus
Petr
pečerský
Lou
RakouskoUhersko
Praha
Lublaň
Postojna
Finsko
Německo
Švédsko
Dánsko
Francie
Rakousko
Velehrad
Kyjev
královský Praha
Italia
28
article
státní gymnasíum. Myšlenky uchopil se nyníV
Petr. Co se nepodařilo městu, docílil sám v po-
měrně krátké době. Dnes stkví se jméno našeho
krajana na budově ústavu, jenž honosí se všem
právy středních škol státních. Ministerstvo po-
volilo, případ velmi vzácný, otevříti hned školu
o 5 třídách. Petrův ústav je poloklassické
gymnasiům zvláštního moderního typu. Latině
vyučuje se počínaje v 3. třídě, řečtině teprv
ve třídě 5. a zůstává celkem předmětem nepo-
vinným. Za to mnoho práce věnuje se jazykům
moderním, umění a výchově fysické (tělocviku,
zahradnictví a příště i pracem řemeslným)
Nový ústav hned v prvním roce měl na 300
žáků. Příštím rokem hodlá ředitel Petr zavésti
zvláštní kursy jazyka českého pro Čechy v Ru-
sku rozené. Zdravotním požadavkům plat
zvláštní péče. V jedné třídě nesmí se směstnati
nad 30 žáků. Pro žáky venkovské zřízen při
ústavě rozsáhlý internát.
Aby nových popudů nebyl konec, zavedl
V. Petr večerní kursy pro starší mladíky, kteř
z jakékoli příčiny nemohli dostudovati střední
školu. Ve třech letech může, kdo se opozdil, do-
končiti studia dodatečně, podrobiti se maturitě
Má stejná práva jako abiturient ústavu stácního-
Kursy jsou četně navštěvovány. Dostavili se po-
sluchači až ze Sibiře.
Od činnosti paedagogické ještě malý odskok
na pole vědecké a literácní: I zde nezůstal nečin-
ným Vjačeslav Ivanovič. Na universitě sv. Vladi-
míra, jako doktor klassické filologie, je docen-
tem klassické filologie, mimo to přednášeje
dějiny hudby a český jazyk, těší se V. J. Pelr
zvučnému jménu. Jeho literární práce obsahuje
řadu spisů kulturně-historických, naučnýcha
kritických. Stačí jen poukázati na prác. . O me-
lodickém skladu arijské písně. O soustavách,
Petr
Petr zavést
Vjačeslav Ivanovič
Pelr
Čechy
Sibiř
Petrův ústav
univerzita svatý . Vlad
29
article
transposicích a druzích oktáv v hudbě staro-
řecké (dissertace doktorská). O starořecké har-
monii. Reč a zpěv. O persko-arabské tónové
stupníci. Náčriky dějin hudby od nejstarší doby
až do epochy křesťanské. Soustava řecké
rythmiky. Homerica, Etymologica. Etymologie
slova „Stribog“. Řecká gramatika. Genesis gen.
sing. v latinském jazyce (dissertace magister-
ská). Kult Ammona. Parthenion v Tauridě. Ná-
črtek ethnografie staroitalské. 1 v zansklém če-
ském „Kroku“ a v německém „Bezzenbergor s
Beiträge“ najdou se doklady jeho práce.
Jako hudebník (absolvoval varhanickou
školu v Praze za řed. Z. Skuherského) utvrdil
V. J. Petr svoji pověst několika zdařilými
skladbami. Je původcem čelných sborů, písní
a drebných skladeb instrumentálních. Nejvíce
vyníkla „Píseň o růži“ (pro soprán a orchestr)
na slova z Rukopisu královědvorského. Byla pro-
vedena o kyjevské výstavě pod taktovkou Hila-
váčovou a nemalému úspěchu se těšila. Rovněž
velká kantáta „Žaloba Jaroslavovny“ ze Slova
o výpravě lgorově (pro mezzosoprán, sbora
orchestr). České hudbě prokázal V. Petr ne-
jednu velice platných služeb. Jeho zásluhou
bylo provedení „Prodané nevěsty“ na jevišti
kyjevském. Velkým článkem v místních časo-
pisech přesvědčivě upravil půdu v obecenstvu
pro pochopení díla Smelanova. Nemálo tak při-
spěl, že i místní kritika jevila více porozumění
pro českou hudbu, než u ruské kritiky na po-
prvé bývalo zvykem.
Za plodnou svoji činnost vyznamenán kra-
jan náš vedle titulu skutečného slátního rady a
šlechtictví, ještě řádem Stanislava III. a II.
třídy, Anny III. a II. třídy, Vladimíra IV. a IIl.
třídy. V. Petr svou práci ještě nedokončil.
F. Kotek.
Stribog
Kult Ammon
Z Skuherský
Petr svůj
Jaroslavovna
Stanislav
Anna
Vladimíra
Petr
F Kotek
Praha