Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

24. června 1905.

4

Číslo 171.

5 article

bářství a malé plavbě. Vzhledem k Uhrám vláda parlament musí setrvati při vyrovnání z r. 1567. Celní rozluka ublížila by velice také Chorvatsku. jehož zástupci v říšském sněmu uherském zastanou se jednomyslně společného celního území. Konečné vytkl předsedovi ministerstva, že ve své řeči ne- zmínil se o Dalmacii a ta ví teď, čeho se může na- dáti, avšak proto přece vláda je povinna vyhověti hlavním přáním země, rozšířiti lidové vzdělánía dáti zemi dobrou a spravedlivou správu i soudnictví. (Hlučná pochvala mezi Jihoslovany.) Posl. Biankini nejprve chorvatsky, potom něme- cky, toužil, že dosud žádná vláda nedbala odvrátit od Dalmacie hospodářskou záhubu. Mají pro ni jen lahodná slova. Podobně vede se jí v národně-politi- ekém ohledu. Vlaština jest úřadní řečí jako bývala za benátského záboru a mimo ni němčina. Lituje. že m. p. Gautsch nezmínil se ani slovem o jazykové otázce v Dalmacii. Naříká si na justiční poměry tamější, na chování se ministerstva zahraničných věcí v záležitosti staroslovanské liturgie. Plá se ministr presidenta, jak si myslí konečné řešení dal- matské otázky a prohlašuje, že jediným spravedlivým rozřešením chorvatsko dalmatské otázky je samo- statné státoprávní skupení všech chorvatských zemí. (Pochvala mezi Chorvaty.) Následují věcné opravy. Posl. V. Hrubý: Opava není německým městem, jakoli má krajně německé obecní zastupitelstvo. Dle úřadního sčítání lidu je tam značná slovanská men- šina, dle skutečného stavu věcí je tam dobrá polo- vina Čechů. Tolikéž v okolí. Je tam přes 30 spolků českých, kulturní a hospodářská organisace. Tvrzení Němců, že slovanské parallelky jsou neštěstím pro zemi, je bezpodstatné, nebot se stanoviska lidskosti nemůže žádná škola zvána býti neštěstím.

Jihoslovan Posl Gautsch Chorvat V Hrubá Čecho Němec Uhry Chorvatsko Dalmacie Opava obecní zastupitelstvo spolek český , kulturní a hospodářský organizace

6 article

Posl. hr. Sternberg žádal předsednictvo za svobodné slovo k obraně proti dnešnímu prohlášení ministra Schönaicha. Ohradil se proti poznámce místopředsedy dra. Žáčka, že si má počínati slušně, a litoval, že noviny věnují málo pozornosti sně- movním řečem, spíše skandálům. Dává si libiti důtky z taktických příčin, aby příslušná čásť jeho řeči byla uveřejněna. Ptá se, proč vláda neodpověděla, když si druhdy stěžoval, nýbrž úkladně reservátním roz- kazem utrhá mu na cti. Pro urážlivý výrok o vo- jenské správě byl volán řečník k pořádku. Dokáži hned — pokračoval — že výklad mini- stra obrany není správný: Kdyby byla pravda. že urážka, kterou jsem způsobil hr. Peshourovi, je naprosto neslučitelna se stavovskou ctí důstojníka. byli by mne musili skasírovat do 8 dnů a potom by byli musili říci: To je syn muže, který nosil řád zlatého rouna a jenž nosil řád Marie Terezie, který prodělal válku burskou, syn rodiny, která podporo- vala dynastii po staletí. A muž takový je ted kasírován. Auditor tenkráte řekl, že z listin nedá se proti mně sestavit materiál pro líčení před vojenským soudem. Také jsem byl osvobozen ode všech deliktů až na to, že jsem dostal výstrahu pro políček. Co říkáte úřadu, který neprohlásí, že dva důstojnické sbory mne jednomyslně osvobodily? Důstojník, který neprchl před nepřitelem, syn člověka, který dostal všechny řády a vojenské dekorace za obranu trůnu a oltáře, jest obětí takové bezectné chásky. Místopředseda Kaiser: Volám vás k pořádkua beru vám slovo.

Posl Schönaich Marie Terezia Kaiser Sternberg

7 article

Posl. Choc prohlašuje naproti m. p. Gautschovi že Slované nemohou spokojiti se s opavskými pa- rallelkami, a žádají samostatný učitelský ústav. Vy- sokých škol nezneužívali Čechové nikdy jako bojov- ných prostředků národních; to činí Němci. Zřízení české university v malém městě bylo by urážkou českého národa. Konečně žádal, by jazyková otázk v zemích české koruny byla řešena jednotněa současně. Tím bylo 1. čtení zalímného rozpočtu ukončeno a přikázán rozpočtovému výboru. Sněmovna rokovala potom o pilném návzhu Schönererově. Posl. Sohönerer poukazoval při odůvodňován na Banffovu resoluci, přijatou uherským sněmema prohlásil, že rakouský parlament je povinen na ni odpověděli. Toť účel jeho návrhu. M. p. Gantsch prohlašuje jménem vlády, že ne- záčastní se věcně nynější debaty a zůstavuje sně movně na uváženou, chce-li v otázce tak velkého významu na konec zdlouhavé schůze o rozpočtu po- dati hned votum. Posl. Reil soudí, že sněmovna jespovinna zaujati postavení k této olázce bez ohledu na to, odkud ná- vrh vychází. Pro nesnesitelnost nynějších poměrů v Uhrách měli by všichni poslanci postupovati svorně. Posl. Schönerer prohlašuje ve svém doslovu, že pilnost jeho návrhu patrně propadne, protože veliké sněmovní strany zachovají se k Uhrám dle zásady. vyslovené vládou, ustupujeme den co den a dáváme se dále Ubrami vykořisťovati. Pro tento případ žádá. by jeho návrh byl přikázán derschattovskému výboru. Při hlasování shledáno, že je přítomno pouz 89 poslanců a sněmovna nemůže se platně usnášeti. Předseda končí schůzi; Všeněmci volají: Eljen Košut! a Iro zanotoval císařskou hymnu. Konec schůze o 7. hodině večer; příští bude pondělí o 3. hod. odpol.

Posl Choc Gautsch Slovan Čecho Němec Gantsch Banffovo Uhry Eljen Košut

8 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 23. června. (Polský výkl ad Gautschovy řeči.) Dle vídeňské zprávy krakovského »Czasu« Gautschova řeč učinila dobrý dojem především tím, že v hlavních dvou nepřálelských táborech, německém a českém, zmizela nedůvěra a obava před možným pře- kvapením. Sebevědomí bar. Gautsche vzhledem k otázce uherské pisatel si vykládá tím, že bar- Gautsch může již spoléhati na podporu rakou- ského parlamentu, který mu schválí beze změny obehodní smlouvu s Německem, jako přijal celní tarif. Pokud se týče slovanských po- boček ve Slezsku, »Czas« píše: »Nutno s důrazem vytknouti, že baron Gautsch, dovolá- vaje se mínění zemské školní rady slezské, m ěl na mysli pouze Opavu a nikoli Těšín. Podle dobrých informací věc má se tak, že Čechové sami jsou ochotn vzdáti se poboček v Opavě, dosta- ne-li se jim v jiném městě samo- statného učitelského ústavu če- ského. Otázka poboček vyřídí se tedy tak, že těšínské pobočky zůstanou netknuty, Čechové pak obdrží učitelský ústav v jiném městě.« Prohlášení Gautschovo stran průplavů uspokojilo Poláky, poněvadž vláda pokládá se vázanou starším usnesením, ale chce jednati opatrněji než se jednato při alpských drahách.

Gautschův Gautsch Czas Čecho če ský Polák Praha Německo Slezsko Opava Těšín

9 article

Ve věci moravských universi píše dále: »Bar. Gautsch oznamuje, že vláda, ne- shodnou-li se zástupci obou národů o sídle uni- versit, podá své vlastní návrhy. Čteme-li pro- hlášení českých a německých poslanců v této věci, můžeme si již nyní představiti obrysy bu- doucího rozřešení této otázky. Čásť německýc poslanců z Moravy ohražuje se nyní už jen proti tomu, aby česká universita byla v Brně. Čechové o Olomouci se ještě nezmiňují, ale ze všeho (?) vysvítá, že německá univer- sita bude zřízena v Brně a česká v Olomouci« V Praze, 23. června. (Situace v Uhrách.) Bar. Fejérváry byl dnes přijat panovníkem ve slyšení ve vojenském táboře v Mostě n. L. Nový uherský ministerský předseda příjel k panovní- kovi ovšem se zprávou o projevech nedůvěry jimiž byl uvítán jak ve sněmovně poslanecké, tak i ve sněmovně magnátské, sotva se jin

Gautsch Čecho Fejérvára Morava Brno Olomouc Praha Uhry Most

10 article

představil. Z toho, že vládní »Mag. Nemzete trvá houževnatě na tom, že i bar. Fejérváry odvodí parlamentní důsledky z vota nedůvěry podá demissi, možno uzavírati, že tuto demiss pro forma skutečně podá, ale že panovníkem přijata nebude, tak že přechodná vláda bude moci během letních prázdnin vládnouti dále, jakoby »ústavně«. Mezi různými uherskými politiky vznikl spor o to, měla-li poslanecká sněmovna právo projednati návrh Banffův, podaný po přečlen odročovacího reskriptu. Liberální strana pokládá hlasování o Banffově návrhu, jímž se zapovídá vypláceti příspěvek na uherskou kvotu a stoliee se vyzývají k trpnému odporu, za neplatné. Také hr. Čsaky jako předseda magnátské sně- movny prohlásil ihned jednání sněmovní za skončené, jakmite byl přečten odročovací re- skript, prohlásiv, že další jednání jest nepři- pustno. Předseda posl. sněmovny Justh trval na svém výkladu, že sněmovna má právo usnésti se o reskriptu odročovacím a tedy také o něm rokovati. V tomto případě šlo o reskript, předložený vládou neparlamentní a tedy ne- ústavní, tedy vládou, která vůbec nepožívá ve sněmovně indemnity. I liberální strana prohlásila odročení sněmovny za nezákonné. Sněmovna nomohla tedy odročovací reskript vzíti prostě bez poznámky na vědomí, poněvadž by to bylo protiparlamentní a protiústavní.

Mag Nemzout Banffův Justh poslanecký sněmovna

11 article

Koalice přenese nyní svou působnost na venek, aby jej přiměla k trpnému od- poru. Ministerstvo Fejérvárovo se usneslo ro- zeslati všem municipiím oběžník, v němž ohlásí změnu vlády a požádá za podporu. Oběžník ten musí býti předložen stoličním výborům, aby je vzaly na vědomi. Přiležitosti té užijí opposiční poslanci, aby přiměli stolice k odporu prot vládě Fejérvárově. Navrhnou podobnou resoluei jaká byla přijata stoličním výborem pešťským ta bude asi ve většině stolic přijata. Místní samospráva odepře tím vládě pomoc při vyblrání dani a případném odvodu k vojsku. O spolupůsobení nové uherské vlády př vyjednávání oobchodní smlou vy s cizinou stalo se dle »Pester Lloydu« již rozhodnutí a sice záporné. Ve včerejší mi- nisterské radě vzata totiž v úvahu nota rakou- ské vlády v této věci a ustanoveno, že nynější uherská vláda není na ten čas s to, aby s dalšího vyjednávání účastnila. Smí prý prováděti pouze platné zákony, ale nesmi přijímati jmé- nem království uherského nové závazky. Svým účastenstvím při vyjednávání o obchodní smlouvy vázala by Uhry pro budoucnost a na to nemá práva. Z Krakova, 22. června. (Haličské po- čepné.) »Czas« dovidá se z Vídně z pramene prý bezpečného, že otázka prodloužení propi- načního práva zemského výboru haličského dále za rok 1910 není ještě rozřešena, že však se pilně vyjednává a jest naděje, že bude vy- řízena zemským zákonodárstvím tak, že celá země bude spokojena. Ovšem namitá se s jině strany, že otázku tu nemůže rozřešiti sněm haličský, nýbrž jedině říšská rada, poněvadz haličské počepné dotýká se zájmů také jiných korunních zemí.

Lloyd Uher Krakov Vídeň

12 article

Ze Záhřeba, 21. června. (Hlaholská bohoslužba.) »Obzor« obdržel ze Zadru úvahu o nynějším stavu otázky staroslovanské bohoslužby na Přimoří. Pisatel byl v Římě nabyl tam přesvědčení, že rozhodující kruhy ve Vatikáně jsou proti všelikým dalším ústupkům ve prospěch rozšíření slovanské bohoslužby. Jeden z kardinálů namitl zastanci hlaholské bohoslužby, že všichni dalmatští duchovní znaj výborně vlašský jazyk a sami žádají, aby se missionářská kázání konala v jazyku vlašském. Nač prý tedy slovanská bohoslužba? Hlaholskou bohoslužbu pokládají v Římě za prostředek ruské agitace (Ruský synod naopak jest prý také proti hlaholské bohoslužbě. Pozn. red.) a proti té musi prý se pracovati všemi pro- středky. Tak prý o hlaholici smýšlí i nynější papež Pius X. a ve smýšlení tom jej podporuje také rakouská diplomacie. »Soudím — píše zpravodaj »Obzoru« — že Chorvaté nedosáhnou v otázce hlaholské ni- čeho, dokud se jí nechopí sám národ. Chy- bilo se, když se řešení otázky té svěřilo jen biskupům. Ti se na konec vždy budou musit podrobiti výroku Říma. Pro ně platí » Roma locuta, causa finita«. Bude třeba energičtějšího zakročení živlů od Vatikánu neodvislých a to může býti jen národ. Pak teprve v Římě pro- hlédnou. Chtějí míti nové Ricmaně; nutno tedy jednati jako v Riemani.«

Pius Chorvat Rom Záhřeb Řím Vatikán

13 title

Politické zprávy zahraničné.

14 article

V Praze, 23. června.

Praha

15 article

Napjetí mezi Německem a Francií. Nota Rouvierem zaslaná německému vyslanci ve středu večer ohledně Marokka,o níž jsme se již zmínili, obsahuje obšírný histo- rický přehled otázky a vysvětluje zvláštní po- stavení Francie vůči Marokku. Rouvier prohla- šuje, že Francie byla vždy pro »otevřené dvéře« v Marokku, pro nedotknutelnost územi maro- ckého a pro suverenitu sultánovu. Důležité je, že francouzský ministerský předseda se ne- vyjadřuje ani pro, ani proti mezi- národní konferenei. »Liberté« myslí, že nola Rouvierova, ode- vzdaná knížeti Radolinovi, byla zároveň poslána do Londýna a Madridu. »Temps« píše: francouzská vláda dala svému vysvětlení formu písemného dokumentu a dokazuje tak upřímnost i důvěru ve své argu- menty. Nezamítá princip konference a jeví smiřlivé smýšlení. V Berlíně zajisté ocení tyto okolnosti. Německá diplomacie má též chut jednati s Rouvierem ve smyslu smírném. Dou- fejme, že to osvědčí skutky«.

Noto Německo Francie Maroko Londýn Madrid Temps Berlín Rouvierov

16 article

Německé žurnály, zejmena »Berliner Tag blatt«, s povděkem vítají rozvážný tón orgánu blízkého zahraničnému ministerstvu. Zdali bude či nebude konference svolána, nepadá tak da- leko na váhu, zde se jedná především, jak bylo umírněnými hlasy v Berlině i v Paříži několikráte vysloveno, aby kámen úrazu byl odstraněn na cestě mezi Paříží a Berlínem Zdá se, že ostrost krise mezi oběma státy mi- nula. Vývoj událostí byl provázen velkou nervosnosti pařížských kruhů, jež nebyla dosti pochopitelná v Německu, kde sledovali věc s napjeum, ale chladně. »Berliner Tagblatt« do- znává, že noty zasílané z Německa do Francie byly tak zvláštního tónu, že již jimi aspoň čá- stečně se vysvětluje rozčilení v Paříži. Na šlěst nálada se zlepšila, do vyjednávání vešel mir- nější a vlídnější duch, ačkoli možno očekávati, že se ještě značně prodlouží. Že však jistá podrážděnost stále panuje v Paříži, tomu nasvědčují telegrafické zprávy ze včerejška, oznamující baisse četných papírů na burse a dotazy v tom obledu kladené ve sněmovně mnohými poslanci Rouvierovi. Mini- sterský předseda prohlásil, že pessimisti- cké zprávy, kolující na burse ve sněmovně, jsou zcela bezpod- statny. Vyjednávání s Německem normálně pokračuje.

Rouvier Berlín Paříž Německo Francie Min Berliner Tagblatt

17 article

Všechny žurnály pačížské přirozeně se dů- kladně zaměstnávají marockou otázkou. Sociali- stický list »Petite République« praví, že Deleasse se postaral průběhem dvou let, aby notně za- motal záležitost marockou. Není možno ted očekávati, že Rouvier věc vyřídí za týden. »Gaulois« pohliží na situaci klidně. Není pří činy k zneklidnění. Pouze nejistota činí veřejné mínění nervosním a bere mu odvahu i opti- mismus. »Humanité« připouští, že francouzská nota nesrovnává se zcela s názory německými, že však v zásadě nezavrhuje mezinárodní kon- ferenci, Je naděje v dohodnuti a není třeba se rozčilovati, ovšem též není možná slepá důvé- řivost.

Petit République Deleass

18 article

»Petit Parisien« sděluje z Londýna, že mi- nistr zahraničných věcí Lansdowne pro- hlásil vzhledem k notě Rouvierově, že no ta vyhovuje úplně názorům anglické vlády. Avšak houževnatě se udržují zprávy o napjetí francouzsko-německém. Tvrdi se ise stran dosti spolehlivých, že německá diplo- macie je daleka jakékoli spokoje- nosti s notou Rouvierovou. Na pa- řížskou bursu, o jejíž stisněné náladě výše se zmiňujeme, působil zejmena článek »Köln. Ztg «, který tvrdí, že předčasná je naděje Francie, že budou obtíže ohledně Marokka s Německem lehce a brzo urovnány. Koloniální strana sice odsoudila směr Deleasséa, ale ráda by sklidila přece ovoce jeho politiky.

Petit Parisien Köln Deleassé Londýn Maroko Německo

19 article

Z Paříže byly šiřeny včera pobuřující zprávy, že byla v prineipu uzavřena mobilisace, aby byly východní hranice pro každý případ připraveny. Jistý poslanec, který prý má styky s vládními kruhy, vypravoval zá- stupci »L'Echa deParis«, že od čtvrtka rána bylo posláno na hranice dva- cet vlaků s vojskem, střelivem a zásobami. Ministr námořnictv Thomson je očekáván v Toulonu, aby učinil náležitá opatření pro mobilisování loďstva. Dle jiné depeše pařížské potvrzuje se zpráva o vyslán dvaceti vlaků vojenských na hra- nice, avšak tento pohyb armády nemá prý nic společného s mobili- sací. Podobné vlaky odjíždějí každoročně, aby dopravovaly vojsko na evičišté v Mailly. Cvičení ta mají za účel obeznámiti mužstvo prvního roku s rychlou dopravou po železnici. Z Berlína se oznamuje: Zdejší sociali- stický týdenník »Europe« přinášírsensnění zprávu, že říšský kancléř kníže Bülow před zahájením své marocké politiky se tázal ministra války a generálního štábu, zdali je Německo připraveno pro případ války. Má prý sice nejlepší úmysl zameziti válku, ale v podobných afférách se vy- skytují chvíle, kdy je nutno být připraven na nej- horší možnosti.

Thomson Bülow Paříž Toulon Berlín Europe Německo

20 article

Vzhledem k pověstem o nebezpečí války zaznamenávají pařižské listy faktum, ostatně již vytknuté i ve sněmovně, že Franciev prvních dnech mobilisace může proti 165 německým praporům pouze 104 postaviti a pouze 68 švadronami jízdy může čeliti 73 německým. Co se týče dělostřele- ctva, může Francie postaviti pouze 89 baterii po 4 kusech proti 148 německým bateriím po 6 kusech. Hned na počátku války byla by tudíž Francie o 50.000 mužů slabšl. Náš zvláštní dopisovatel z Kolina n a Rýnem telegrafuje: »Frankfurter Zeitung« se dovídá z Berlina, že vyjednávánís Rouvierem zaujme více času, nežli se vůbec myslilo, když zde známa zá- sadní ochota Francie ke konferenci. Z úřadních kruhů se ujisťuje, že předevčírem podaná nota neposkytuje dostatečné h podkladu k dorozumnění. Něme- cko neuzná všecky výhody, na něž si Francie v Marokku činí nároky a rovněž z chování sultanov dlužno předpokláti, že je též vše- cky neuznává. »L' Echo de Paris« oznamuje, že Rouvien přijal včera zástupce marockých státních dluž- ních úpisů Regnaulta, který předevčírem přije z Fezu.

Rouvier Paris Rouvien Regnault Francie Rýn Berlín Maroko Frankfurter Zeitung

21 article Denní zprávy.

Denní zprávy. „Panslavistisches“. Větří-li již „Bohe- mia“ v ujištění českého přátelství vůči ruskému národu a v srdcích ruských vkořeněné vzájem- nosti slovanské panslávské nebezpečí, jak svým včerejším referátem o vítání kyjevských stu- dentů ukázala, dobře by učinila, kdyby své vigi- lantské oko obrátila k severu této naší, dosud společné vlasti. V Liberci by na příklad byla našla v posledních dnech nekonečně okatější podnět k austropatriotickému střehu, v němž tak skvěle vyniká. Liberecké místní odbory Bundu Němců v Čechách měly v pondělí — tak vypravuje „Deut. Volkszig.“ — přemilé hosty. Přibylo tam v ponděli ze Zhořelce na 20 členů berlínského „Deutschbundu“ k návštěvě zmíněných místních odborů, a večer konán společný přátelský večer tuzemského „Bundu der Deutschen“ a říšsko-německého „Doutsch- bundu“. Říšsko-němečtí hosté uvítání byli před- sedou „Bundu“, poslancem drem. Schückerem který jen „letmo“ dotekl se účelů svého Bundu a pronesl říšským Němcům „Heil“. Pan prof Stephan ze Zhořelce vyložil „krátkými slovy“ cíle „Deutschbundu“, v jehož čele stojí dr Lange, vydavatel „Deutsche Ztg.“ v Berlíně. Říšsko-německý „Deutschbund“ prý potají, ale účinně působí pro německý národ a čisté ně- mectví. Každoročně slaví „Herrmansfest“, na němž přijímají nové členy po delší zkušebné lhůtě. Lotos konala se taková slavnost na Ojvíně u Žitavy, a také liberecké místní odbory

Němec Schücker Stephan Lange Liberec Čechy Zhořelec Berlín Žitava Bunda der Deutschen Deutsche Ztg Deutschbund

22 article

Bundu vúčastnily se této slavnosti na zvláštní pozvání. Pravým jménem označil společné cíle Bundu v Čechách a Bundu v Prusku proslulý liberecký šriftlajti Knieschek, jenž „vrhl ně- kolik létavých světel na nacionální poměry Čechách“ a pronesl přípitek na všeněmeckou sounáležitost — „alldeutsche Zusam- mengehörigkeit“, patrně Němců v Če- chách a Němců mimo Čechy. Slatečná prý na cienální slova promluvili ještě pan majo Hinck z Berlína, dr. Heidecke ze Zhořeler Erhard z Berlína, stud. fil. Henckel z Hessen ska a j. v. Rozumi se, že se statečná slova pru- ského majora a ostatních řečníků z říše netý kala ničeho jiného, než té všeněmecké sou- náležitosti, beze všeho mučení tak zjevně do- znané, jako společný cíl obou Bundů, pracují- cích s obou stran rakousko-německých hranic..

Bunda Prusek Knieschek Němec doktor Heidecke Erhard Henckel Čechy Berlín Hessen

23 article

Měla by tedy „Bohemia“ dříve, než poklíz v zasedací sini pražské radnice, zametati raděj před libereckým prahem vlastní německé do- mácnostil — 18. srpen v Opavě. Opavský pan vice- purkmistr dr. Krommer drží slovo, jež dal ně- mecké veřejnosti v německo-nacionální korraspon- denci v příčině výtržností chystaných na den 18 srpna. Dne 22. t. m. konala se již první zkoušk k demonstracím, kteréž letos o narozeninách mon- archových mají býti ještě, »neslýchanější« než loni. Došlo onoho večera při návratu nacionálních spolků ze slavnosti slunovratu před vládním pa- lácem opavským k velikým výtržnostem, způso- beným prý následkem stanoviska vlády v otázce slovanských poboček. Demonstranti počtem 800 provolávali před vládní budovou bouřlivě: »Fuj!« zemskému presidentu hr. Thunovi a vládě. Jak již známo z famosní korrespondence dra. Krom- mera, vede hr. Thun vůbec nesnesitelný život Opavě, v divadle na přiklad ani prý se objeviti nesmí. Současně s demonstracemi konala se schůze důvěrníků německo-nacionální strany za předsednictví náměstka starosty dra. Krom mer a četných členů městské rady. Na schůzi uči- něna již usnesení v příčině demonstrací v den 18. srpna . . . Aby byly co možno velkolepé, o to starají se opavští Němci již půl druhého měsíce napřed v naději, že vláda vykoupí při- jemný večer zemskému presidentu v kritický den přeložením anebo dokonce úplným zrušením českých poboček opavského paedagogia. Úhledné to poměry, říkají Němci.

doktor Krommer Thun Němec Opava Bohemia

24 article

— Z Hořovic. Ve dnech 1. a 2. čer- vence t. r. bude se konati ve městě našem slav- nostní otevření a odevzdání svěmu účelu nově vystavené radnice městské. Slavnost bude zahá- jena dne 1. července slavnostním představením na novém stálém jevišti ve velkém sále hostin- ském, a to v 8 hodin večer, při němž spolek divadelních ochotníků sehraje historické drama Jar. Vrehlického »Exulanti«. — Druhého dne pak bude po bohoslužbách v klášterním chrámu v Hořovicích vysvěcení zasedací síně a potom slavnostní řeč zemského poslance a rodáka zdej- šího pana Josefa Anýže. Odpoledne v 1 hod. banket, po něm koncert a večer věneček. Ke slavnosti této jsou zváni všichni rodáci zdejší a osoby, které ve městě našem kdy působily. Poněvadž však není známo, kde se všichni ro- dáci nebo osoby zde působivší zdržují, činí se tímto pozvání veřejné i žádají se všichni tito, kdož pozvání neobdrželi pro neznámost jich po- bytu, chtějí-li se slavnosti této zúčastniti, aby se přihlásili sami u městského úřadu v Hořo- vicích, a tak k důstojnému zasvěcení nového stánku účastí co nejhojnější přispěli. — Padesát let života prof. dra. Jana Deyla ... Z pravidla pisatelé oslavných článků k abrahamovinám omlouvají se v úvodech, proč zaslavují se právě u tohoto mezníku života ju- bilárova, kdy činnost jeho není uzavřena ani věkem, ani ustoupením do klidného zátiší. U pro- fessora Deyla v dnešní den jeho padesátky není úvodů podobných potřebí; neboť při šedesátce, sedmdesátce a bohdá i vyšší dekádě jeho života bude lze jen v míře vyšší opakovati, co říci mu dlužno již dnes: že plní obětavě se zdarem a úspěchem největším poslání v lidské společnosti nejvznešenější, vraceje vědou a uměním svým člověčenstvu klenot jeho nejdražší, zrak a tím

Anýž profesor doktor Deyl Hořovice Hořo

25 article

také cenu života. Pověst Deylova jako věhlas- ného okulisty, jako nejpopulárnějšího lékaře očního, daleko nedostihuje onen význam blaho- dějství dovedné jeho ruky, které vzpomínají dnes vděčně bezpočetní jeho klienti, těšící se po těžkých, trudných dobách slepoty a zoufalstv opět svitu slunečnímu a radosti ze života. Těch blahopřání jistě nejvroucnější provázeti bude dnešní den Deyla operateura. Jako če- ského učence pozdraví ho veškeren český svět lékařský a vůbec celá společnost naše česká, jež je právem hrda na to, že na české fakultě lékařské, honosící se tolika jmény učene zvuku světového, právě stolice okulistiky obsa- zena byla vědátorem, který jest uvědomělým ryzím Čechem, ducha osviceného a pokroko- vého. Odborná věda vzdává pak mu čest spe- cialisty vynikajícího nejen v oblasti české, nýbrž i široko daleko za hranicemi, kde v kruzích lé- kařských je jméno jeho autoritou na slovo vzatou a váženou. Spisy jeho vědecké řadí literatura lékařská mezi jedny z nejprohloubenějších, s po krokem a rozvojem vědy ustavičně pokračují- eích, na základě vlastních studií utvořených Však nejen literou, nýbrž i slovem rozdává Dey přebohaté poznatky a zkušenosti své, slovem la- skavého universitního učitele, paedagoga výbor- něho. V živé paměti je dosud, kterak dorost lé- kařský s nadšením uvital před třemi léty jeho povolání na stolici očního lékařství. Znamenaloo otevření nových širokých obzorů, rozmach do nových sfér, éru zcela novou, deylovskou. Dnes stopy práce professora Deyla v dorostu lékařském jsou již patrny. Proto, bude-li pro- vázeti dnešní příležitostný den závěj srdečných projevů ze všech vratev a kruhů, nebude divu; neboť kdo požehnanou rukou na všech stranách tolik dobrého rozsil, klidí zasloužený vděk úctu ze všech stran — Volba rektora na české universitě

Deylův Deyl Čecho český fakulta lékařský

26 article

Karlo-Ferdinandově na studijní rok 1905— byla vykonána včera a zvolen rektorem pan Antonín Vřešťal, doktor theologie, řádný professor mravouky a kanovník král. kol. kapi- toly u Všech svatých na hradě pražském. Pro- fessor dr. Vřešťal narodil se dne 23. října roku 1849. Mimořádným professorem byl jme- nován roku 1891, řádným roku 1895. V letech 1897 a 1903 byl děkanem na theologieké fa kultě.

Vřešťal KarlaFerdinandov

27 article

— Osobní. Ředitelství c. k. výs. Riunione A atica di Sicurtá v Terstu jmenovalo pan Hu g o ni Korníelda, vrchního úřadníka při vrchním jednl- telství v Praze prokuristou. — Promoce. Pan JUC. Jos. Horák z Vrátn. kandidát advokacie t. č. ve Fryštátě, bude v pondě dne 26. června 1905 o 121/4 hod. polední na Karlo- Ferdinandově české universitě v Praze prohlášen doktorem práv. — Pan inženýr Frant. Kö hler z Moravan, assistent geodelického ústavu na c. k české vysoké škole technické v Praze, bude v so- botu dne 24. června 1905 o 1/412. hod. dopol. m české technice doktorem věd technických veřejně pro hlášen. — Úmrtí. Ve čtvrtek dne 22. června zesnul m Malé straně pan Václav Holeček, mistr zed- nický, známá osobnost pod jménem „Král Holečs XXVII.“, předseda vlastenecké dobročinné společnos rytířů Smiřických „U ziaté lodi“. Svou svéráznou ušlechtilou povahou získal si Václav Holeček hojne přízně společenských kruhů malostranských. Nišdy nemizící jeho humor zavládl všude, kam vkročil, jehe usměvavá tvář zjevovala každému dobré, láskyplná srdce české. Se svým kroužkem stal se podpor- vatelem Národních jednot severočeské a pošumavské, Ústřední Matice školské a Sokola malostranského. Pal podporoval různé dobročinné účely; každého roku cb- darováno bylo jeho péčí několik vdov a sirotků, V panu Václavu Holečkovi ztrácí společnost jednoh z oněch dobrých neunavných pracovníků, kteří cely život svůj zasvětili práci národní. Pohřeb konati s bude dnes 24. června o 6. hodině odpolední z kaple sv. Barbory při chrámu sv. Tomáše na hřbitov o. šanský.

di Sicurtý Hu JUC Horák František Moravan Holeček Holečs Smiřický svatý . Barbora Tomáš Terst Praha Fryštát český vysoký škola technický v Praga KarlaFerdinandův český univerzita

28 article

— Dík Madridu Práze. Ve včerejší schůzi městsk rady pražské bylo sděleno, že zvláště pozorným způ- sobem poděkovala městská rada madridská městské radě pražské za blahopřejný projev, zaslaný k slav- nostním dnům jubilea prvého vydání Cervantesovi Don Ouixota. Zaslala totiž městské radě pražské dl- kovný dopis ve fialových kožených deskách, zdobe- ných zlatým znakem města Madridu; uvnitř na prvé stránce v bohatém ornamentu na zlaté půdě provedeny jsou znaky Madridu a Prahy, na dalších pak stránkáck jest ve skvostném kaligrafickém provedení dopis v ja- zyce španělskémi českém tohoto znění: „Vele- ctěnému panu starostovi královského hlavního měst Prahy! Vítáme nadšený pozdrav staroslavné královské Prahy, kterým v tyto dny — veliké a památné pro Španělsko — se přidružila k ostatním, k oslavě smrtelného Cervantesa. S hlubokým vděkem městski rada madridská zvěčnila váš vroucí blahopřejný po- zdrav v aktech 5. května a mezi ostatními drahými upomínkami, při přiležitosti této skvělé slavnosti, n které celý vzdělaný svět podíl béře, nezapomene bratrských výrazů, kterými se zúčastnilo hlavní měslo staroslavného království českého — uvědomělá Praha.

Vele Madrid Praha Španělsko královský Praha

29 article

— Srdečné „Na zdar!“ provolávám velkoměstu n březích stříbropěnné Vllavy a Vám, velectěný pane starosto, vyslovují dík a důkaz vděčnosti obyvalel- stva a městské rady Madridu. — Upřímně řiskneme Vám ruku na důkaz opravdového přátelství, které Vám nabízíme a kterého u Vás doufáme dosáhnout. Vhodně pravite, že „el ingenioso hidalgo“ vydobyl si na vždy slávu celého světa a jsme přesvědčeni, že na její zá- kladech docílíme harmonie obapolných našich cil a myšlenek ke společnému a nezměnitelnému př- telství. Znamenáme v hluboké úctě Vám oddaný před slavený městské rady v Madridu el conde de Mejo — Z městské rady pražské. (Za upravení ak tivního přídavku státnímu úladnictvu Předsedajíci náměstek p. dr. K. Groš sdělil ve včerejší schůzi, že presidium městské rady obnovilo pelici obce pražské k radě říšské, přimlouvající se za upravení aktivního přídavku státnímu úřadnictvu v Praze. — (Projevení díků.) Pan ob. st. Schrötter tlumoči radě městské díky Prvního spolku sv. Mikuláše k podporování chudé školní mládeže v Praze v s Petra za vyslání delegátů, jakož i za všechnu pomo mravní i hmolnou, projevenou tomuto spolku p oslavě třiceliletého trvání a žádost, aby přízeň ta na dále byla mu zachována. — Náměstek p. d

jít Mejo K Groš Schrötter Petro Madrid Praha spolek svatý . Mikuláš

30 article

Groš sdělil, že do presidia jménem pozůstalých v vlád. radovi V. V. Tomkovi dostavil se p. R. Svobod a vyslcvil díky za uspořádání pohřbu, udržení vzo ného pořádku při něm a za pocty, zesnulémas proka zaně. Rade městská přijala díky na vědonií a rovněž vysloveny díky za dar 500 K, pozůstalými věnovaný chudině pražské. — (Fischlovka na Zlícho vě.) Vzato na vědomi, že ministerstvo orby zamit stížnost lirmy Fischel a Rosenbaum na rozhodnuu místodržitelství, kterým této firmě byly nařízeny ně- které úpravy ve zlíchovském lihovaru. — (Stít- nosk.) Pan m. r. Brož tlumočil stížnost obyvatei Jelení ulice, že v bezprostřední blízkosti domů spe- lují se slamníky po nemocných koních dělostřeleckých, takže obyvatelstvo je obtěžováno kouřem. Dále uveil že cvičením vojska v otevřených jízdárnách vířís denně množství prachu, čímž obyvatelstvo, chode vojsko jest na zdraví ohrožováno. Usneseno v té př- čině zakročiti u vojenského velitelství o nápravu. — — Mostného a poplatků bylo přijalo v týdnu 11. do 17. t. m.: z tunelu vyšehradského 808 K 52h na lávkách železničního mostu mezi Vyšehradem Smíchovem 491 K 12 h, na mostě Palackého 5410 1 22 h, na můstku žofínském 1177 K 16 h, na novin mostě kamenném 6399 K 56 h, na mostě Frantiih Josefa 5719 K 36 h, na pilotovém mostě přes Štvan 3836 K 60 h a na mostě libeňském 594 K 82 h- V lázních přijato: na Žofíně v parních a vanovd 830 K 20 h, ve slatinných 420 K, v uhličnatých 31 v říčních 56 K 90 h, v lidových v Holešovicích 19i 16 h. — Dělníků zaměstnávala obec 3384, z c 205 mimořádných.

Groš V V Tomek Fischel Rosenbaum Brož Josef 5719 jelení ulice Holešovice Vyšehrad Smíchov Palacký 5410

31 article

— Stavební záležitosti obce pražské. Ve včere schůzi městské rady bylo sděleno, že stavební úhe vypracoval projekt spojovací silnice od Chotkovy s- nice k Bubenči. Sboru obecních starších bude pře- ložen návrh na schválení nákladu na slavbu télo sl- nice. — Dodávka nábytku do přístavby škol mě- šťanských na Korábě v Libni zadána pp. Ot. Štěpán- kovi, H. Kolmannovi a Jos. Heydukovi za 17.856 K 50 h. — Dodávka tělocvičného nářadí a náčiní pr tutéž školu zadána p. Boh. Pajekrovi za 2590 — Pánové dr. Podlipný, Lada, dr. Holubovský a Baštýř podali dolazy jednak ohledně další stavby ná- břeží a podbřeží od školy josefavské směrem ke Ka- línu, jednak o úpravě řeky od staroměstských mitní vzhůru. Náměstek p. stav. Seifert a mag. rada Hrněí podali vysvětlení, že v práci se postupuje ve stik dohodě s kemisí pro kanalisování Vllavy. — Povo leny byly tyto novostavby: p. Ferd. Šamainlovi stavh dvou čtyřpatrových domů v ulici Šimáčkově v ll- lešovicích; p. Ed. Rechzieglovi stavba domu v ulic Libeňské v Holešovicích; p. J. Milotovi stavba čtjt- patrového domu v ulici Králodvorské. — Sboru ostro- střeleckému bylo uloženo, aby atliku na nové verande na Střelcckém ostrově na straně k Žofínu a náble ozdobiti dal sgrafity; sbor žádal, aby této povinnes byl zbaven. Rada městská však tuto žádost zamil vzhledem k místním poměrům.

Chotkův Otakar Štěpán H Kolmann Jos Heyduk doktor Podlipná Holubovský Baštýř Seifert Hrněí Ferd Šimáčkův Ed Rechziegel J Milota Bubeneč Koráb Libeň Ka Holešovice Žofín

32 article

— Městské zastupitelstvo v Žižkově mělo včens řádnou schůzi za předsednictví starosty p. Žáka.P sdělení zprávy o činnosti rady městské uvedl starcs p. Žák, že městská rada požádala bývalého starost města Žižkova p. Fr. Bláhu o propůjčení jeho fol- grafie, aby podle ní byl vymalován jeho obraz p zasedací síň městského zastupitelstva. Pan Bláha ol- pověděl, že podobizny z dob svého starostování nem a že také zvěčnéní nežádá, ježto již jednou stalo se mu pokoření tím, že po dostavení budovy reálk v Žižkově jméno jeho bylo vynecháno z paměin desky. Kromě toho vytýkal, že podobizny bývalýc starostů města v zasedací síni nejsou slejně pro dené. Pan starosta Zák souhlasil s tím, že ohledn desky se stalo něco, co se státi nemělo, vyvrátil všal klamnou domněnku p. Bláhy, že každá podobinnn je provedena jinak a že také rámy jsou rozdílné. Polle usnesení městské rady tlumočil p. starosta přání, abv p. Bláha byl opětně požádán o propůjčení své p dobizny. Návrh tento byl zastupitelstvem schválen.— Schváleno opatření městské rady, aby svolána byhr anketa zástupců předměstí pražských k jednání zabránění dalšímu zdražování potravin. — Po ro- hodnulí odvolací instance ve sporu manželů Kráso- vých proti městské elektrárně (uveřejnili jsme r- sudek v rubrice ze soudní síně) usneseno, aby proi rozsudku tomu nebylo další odvolání podáno. — Míěs- ský tajemník p. Klán referoval o návrhu na změnu splácení výpůjček obecních 800.000 K a 1,200.000 u Zemské banky král. českého uzavřených. Výpůjčky ty uzavřeny s podmínkou, že obec žižkovská splal dluh Zemské bance pololetními anuitami v době 5 let. Zemská banka k žádosti obce žižkovské prodlouž dobu splácení obou výpůjček z 50 na 75 roků a sni zároveň správní příspěvek ze 4 na z výpůjt

Bláha Krása Klán Žižkov