Strana4.

NAROVNR LISTY

24. června 1905. Číslo 171.

nému obecenstvu připravena bude na temeni vrchu athlet, klubem »Bivoj« v Žižkově zajímavá podívaná provedením řecko-tímských zápasů, mimo jiné athl. výkony. Též zpěvácký spolek »Ratolest« v Žižkove za spolnúčinkování zpěv. spolku »Křížkovský« z Kar- lína přispěje přednesením několika sborů a národních pisní k peslrosti programu. Nýřanští Čechové oslaví ve dnech 24. 25. června dvě důležité události svého veřejnéhoži vota: čivrtstoleté jubileum Ústřední Matice školské která zřídila a po celou řadu let vydržovala českou školu v Nýřanech a dosud vydržuje tamtéž českou opatrovnu, a dvacetileté trvání české školy veřejné. V sobotu dne 24. června v 8 hod. večer uspořádaj slavnostní akademii, při niž program obstarají umě lecké stly plzeňské a v neděti dne 25. června o3 hod. odpol. velkou národní slavnost v lesíku nýřan- ském, na které o významu jubilea a důležitosti české věci v Nýřanech promluví poslanec p. Fr. Schwara z Plzně. Čechové nýřanští spolehají na účasť českého občanstva, českých spolků a společností z král. měst Plzně a okolí. Vyjede se z Plzně v neděli dne 25 června odpoledním vlakem ve 2 hodiny (z hlavního nádraži) a zpět z Nýřan o 9. hod. 17 min, večer- Sehůze. Dne 24. června: Zpěv. spolek »Lumi r« na Menším městě pražském má o 1/27. hod. več. damské o 1/29. hod. več, panské cvičení.

Zábavy. Měšťanská beseda v Praze. Dnes v so botu o 8. hod. več. koná se hudební produkce kapely pěšího pluku č. 11 řízením kapelníka p. J. Plěmana Za nepříznivého počasí koná se koncert v bořejším sále. Přístup maji pouze pp. členové a jich dámy. Výlety a vycházky. »Damska Beseda« pořádá v neděli dne 25. června pro své členky a hosty celodenní výle na Skalku. Odjezd z nádraží Františka Josefa v 7.01 ze Smíchova v 7.14 ráno. Schůzka 10 min. před od jezdem před nádražní budovou. Bližší informace v Ženském klubu českém. — Spolek úřadni- ctva časopisů českých v Praze pořádá zejtra v neděli dne 25. června poučnou vycházku do knihovny kláštera na Strahově. Schůzka o 1/24. hod. odpol. u pomníku Radeckého. — Spolek »O chr a nae pro ošacení chudých českých dítek a beseda »Do- brovský« konají 25. t. m. polodenní vycházku do Hlubočep do restaurace »U Dědků«. Schůze ve 3 hod. odpoledne u přístaviště malých parníků. — Výle k rozsáhlým sříceninám hradu Valdeku v skvostném zákoutí Bedských velikánů a do Komá- rova, prostulého svými železářskými závody, pořádá v neděli 25. t. m. odbor klubu českých turistů v Ro- kycanech. Z Rokycan odjede se vlakem v 11.12 dop. na stanici Mýto, odkudž krásná lesní cesta dovede až ke sříceninám Valdeku. Po prohlídce hradu pochod do Komárova. Návrat z Hořovic v 10.20 več.

Události ruské. L. Z Petrohradu, 23. června. (Pův tel. zvl. zprav. »Nár. Listů«.) Dnes ráno tři lidé ve vojenském stejnokroji střelili z revelvera po pomocníkovi ministra vnitra Smělském, myslíce, že to sám ministr Bulygin. Attentát nezdaři se; pachatelé prehli. Několik hodin před tím pod set- ninou jízdné policie vybuchly pamy položené na dlažbě. Několik osob byle raněno a jeden kůň zabit. Kdo jsou nejhorší nepřátelé Rusů. Na tu otázku odpovidá »Kijevijanin«, ž Rusové sami. Píše: Válečné nezdary Ruska vyvolaly v zahraničném tisku mnoho škodo- libosti a zlomyslných poznámek, ale nikdo ne- rozšířil o Rusku tolik klevet, nikdo ho tolik nepošpinil, jako sami Rusové. Značná čásť fran- couzského tisku a vážné listy německé i západn- slovanské dlouho odolaly nátisku nepřátelských vlivů, zachovaly vážnosť k Rusku a přátelský tón. Ale za to značná čásť ruského tisku uěi- nila všecko možně, aby podkopala vážnosť a důvěru k naši vtasti. Tu zásluhu jejich ocení dějiny, avšak my myslíme, že bude oceněna současníky, jakmile setřesou strašnou můru, která jim tísní hrud. Ruský tisk v osudné době. kdy se na ruský národ valilo neštěstí za ne- štěstím, neměl nic idealnějšího na práci, leč přesvědčovati ruský národ, že je v stavu zoufa- lém a nepomohou-li mu Japonci, že žádné spásy pro něj není. Nesečteš, co tu bylo zúmy- slně lži a politického podvodu, jenž působil na mnohé lidi upřímné a skutečné vlastence.

Ač je duše bolela, i oni oddávali se zoufalství a mračnému pessimismu, a zdálo se jim, že všecko se boří. Tak lidě malodušní podporovali dílo zlých. Už je nedaleka doba, kdy bude svolán národní sobor a kdy, jakž doufáme, vy- světli se mnohé, co je dosud nejasné. My do- konce nenáležime k optimistům a nemalujeme si, že pouhým svoláním národního soboru bude všecko rázem spraveno; ale rozdíl bude v tom, že samým představitelům národa dána bude přímá možnosť, hájiti životné prospěchy národa i státu. Duchovná epidemie zmizl, jakmile s potká s reálnými zájmy života. Pěstuí právo. Charakterný případ pro nynější rozpoutané poměry v ruské říši udál se tyto dni ve Var G. a Z. byli společníky obchodu. Potom se spolu znesvářili a rozešli a jak to bývá, je- den pojal naproti druhému smrtelnou nenávist.

Z. pojal znamenitou myšlenku: ustanovil se, že podplatí »chuligany« (po polsku »lobuzy«), aby zavraždili jeho někdejšího společníka a při- tele, nyní nepřítele. Tak také učinil. Chuligani jdou ku G. a praví mu, že G. je najal, aby ho zavraždili, a každému dal pět rublů; ale oni nepovažují za důstojno sebe (sic) vražditi člověka za pét rublů, a více jim nedal. G. jim dal také po pěti rublech a chuligani odešli v pokoji. Sám ale G. ovázal si hlavu šátkem a šel k svému nepříteli. Řekl mu, že chuligani, které Z. naň najal, poranili ho do hlavy. Z. ne- popíral, že jim dal peníze, načež G. podal naň žalobu. Přelíčení konalo se dne 15. t. m. Chuligani byli svědky. Nezapírali. Soudce jim řekl, že by oni měli býti spolu posazeni na l- vici obžalovaných. Jinak odsoudil Z. na dva dni do vězení. Obžalovaný a svědkové odchá- zeli. Tu se rozlehly tři rány z revolveru. Kdo mohl, skryl se do kabinetu soudcova. Tam proseděli půl druhé hodiny. Rány byly na plano. Účelem jejich patrně bylo pouze zastrašit. Koho? To se děje v městě, které má 800.000 obyvatelůl Rusku je zapotřebí pevné ruky, předevšim pevné rukyl Ruské časopisectvo. »Libre Parole« tvrdí v podepsaném dopisu z Petrohradu, že židé zakoupili tři velké ruské časopisy: »Rus«, »Naše Žizň« a »Syn Oleče- stva«. V dopise je mimo to výslovně jmeno- váno několik důstojníků hlavního štábu, kleři ve válce slouží tomu směru, který Židovstv přijalo za svůj.

My, rozumí se, zůstavujeme zodpovědnos zpravodaji antisemitského listu francouzského. Židovské majilele mají »Novosti« a »Bi ževyja Vědomosti«. Prvý z obou listů vede z židovské ideály boj velmi rozhodný. Zadiuženost soukromého pozemku na Rusi. V třetím dlle »Statistiky dlouhodobého úvěru na Rusi za rok 1903« jsou zajímavé výkazy o zadluženosti ruské. Z celkového množství 121,313 255 desjatin soukromovlastnické půdy v 68 guberniích bylo na 59 millionů desjatin v záslavě. Odhad půdy té činí přes 3k% milliardy rublů, výpůjěky přes 2 milliardy rublů. Dle výše půjček první místo zaujímá státn šlechtická banka, druhé: akcionářské banky. třetí: selská banka, čtvrté: chersonská pozem- ková a páté: pozemková úvěrní společnost krá- lovství polského. Šlechtická banka poměrne na menší plochu půdy (okolo 17 mill, desjatin) vydala větší zápůjčky (přes 700 mill. r.) nežli akcionářské; v posledních zastaveno 20 mill. desj. půdy a půjčeno 568 mill. rublů v selské bance přes 6 mill. desj., půjčeno přes 300 mill. r.; v chersonské pozem kové bance přes 3 mill. desj., půjčeno 158 mill. r.; v pozemkové úvěrní společnosti k rá- lovství polského na 319 mill. desjatin půjčeno okolo 140 miil. rublů. Za 44 let — od r. 1859 do 1903 — za- dluženost vzrostla přes milliardu rubl (na 1309 mill. r.). Nová zadluženost v guberniích říše začala od r. 1864, kdy vznikla chersonská pozemková banka, pokračovala od otevření r. 1864 společ- nosti vzájemného pozemkového úvěru a ještě vzrostla zřízením akcionářských pozemkových Největší vzrůst zadluženosti nastal od ote- vření r. 1886 státní šlechtické pozemkové banky. do níž přešel značný počet výpůjček ze sou- kromých, hlavně akcionářských. Nieméně během dalších 16 let zadluženost soukromého pozemku vzrostla přes 278 mill. rublů. bank.

Rada pro obranu země. Z Petrohradu, 23. června. (Spb. Ag.) Nově zřízená rada pro obranu země, jejíž předsedou byl jmenován velkokníže Nikolaj Nikola jeviča k níž náležejí také ministři vojenství a námoř- nictví, náčelníci hlavního štábu a hlavní in- spektoři armádní, má jednat o opatřeních pro vývoj vojenské moci dle daných politických úkolů Ruska a návrzích ministrů vojenství námořnietví pro případ vojny, dohlížeti k na- řízeným opatřením a rozhodovat o různých ná- zorech v otázkách obrany země. Nepravý výklad carovy řečí. Z Petrohradu, 23. června. (C.-B.) Vrchní tiskový úřad zakázal novinám nadále činiti vý- klady o řeči carově k deputaci zemstev. Jako příčina se uvádí, že několik listů vykládalo slov carova, ačkoli neobsahovala nejmens narážku na možnost změny stát- nich základních zákonů, přec jen tak, jako by brzy dojíti mělo na svolání lido- vého zastupitelstva na těchže základech, jaké jsou v konstitučních státech západní Evropy. Z Petrohradu, 23. června. (Spb. Ag.) Ná městník Alexéjev hyl sproštěn své hodnosti, ale ponechán ve svém postavení jako generál- adjutant a povolán do říšské rady. Ministr vnitra zakázal časopis »Rus« na měsíe. Mistodržitel kavkazský prohlašuje v depeši, zaslané ministru vnítra o erivanský ch událostech, že šířené soukromé telegramy nesrovnávají se s pravdou. Panuje tam opět pokoj, jen po vesnicích pozorovati ještě roze- chvění. Z Varšavy, 23. června. V Lodi jes zase povstání. Vojsko střílí do lidu. Mnoho osob je zabito a ra- něno. Policie je bezmocna. Z Varšavy, 23. června. (Petrohrad. tel. kanc.) Za příčinou dnešního líčení proti pří- vrženci strany terroristů, Okrzejovi, který 26. března zapálil pumu v policejní budově n Pražském předměstí, zastavena odpoledne práce ve všech téměř továrnách.

Válka rusko-japonská. Pravda o válce. Inženýr Taburno, jenž byl nějaký čas vá- lečným zpravodajem »Nového Vremene« a je znám i našemu čtenářstvu svými věcnýmia vždy mužnými zprávami o bitvě mukdenské, vydal právě u A. S. Suvorina v Petrohradě knížku »Pravda o válce« (»IIa o BOĚ«), jež zasluhuje pozornosti a uvážení příslušných kruhů ruských. Rozumí se samo sebou, že o tak ohromném bistorickém ději, jako je válka rusko- japonská, nemůže celou pravdu pověděti jednol- livec, ba ani přítomnost. Ale inženýr Taburno vždycky se vyznamenával pravdivostí a proto jeho kniha jako očitého svědka vždy bude hi- storikovi cennou pomůckou. Knihou spisovatel doplňuje své zprávy z bojiště, odkudž ovšem mohl telegrafovati pouze suchá fakta a to pod dohledem armádní censury. Na gen. Sacharova, náčelníka armádního štábu si stěžuje, že zpravodajům ze všech sil překážel a ztěžoval jejich úkol. Sacharovs vyjádřil, že »tisk je nutné zlo a zpravodajové že jsou na bojišti pouze trpěni, aby se vyhovělo lidem, kteří ještě mají přemrštěný pojem o dů- ležitosti novin.« Pan Taburno přijel na bojiště nedlouho do bitvy mukdenské, jejímž byl svědkem. Nejprve liči veselý život v Charbině, kde je veliké množ- ství hostinců, krčem, šantanů a rozličných »zpě- vaček«. Charbin je pelechem všelikých neřest a orgil, jež vydávají strašnou atmosferu, otrá- venou cynismem a zhýralostí.

Charbin se hemží propuštěnými důstojníky, kteří se odebrali na bojiště, aby lovili v jeho kalných vodách, aneho přímo podvody páchali. Spisovatel ukazuje na nutnost, aby velitelem týlu byl jmenován generál tvrdého charakteru s prá- vem rozhodovati o životě a smrti každého. Když do Charbina stihla zpráva o ústupu od Mukdena, bylo, jakoby do něho hrom uhodil. Pan Taburno tvrdí, že porážka mukdenská ne- byla pro Rusy tak zlá a že strategické výkony Japonců nebyly tak znamenité, jak píšou jejieh velebitelé. Japonští vojevůdcové dělali špatné disposice, vojáci jsou nedostatečně ozbrojení trefují spatně. Vlastní příčina ústupu od Mukdena byl dle Taburna tato: Gen. Kuropatkin, jenž sám se odebral k severnímu frontu, přikázal jednomu ze svých nejbližších pomocníků, jehož jménose neuvádí, aby se staral o hotovost obozu ku po- chodu. »Jedva Kuropatkin odjel, přišl a ke zmíněnému pánu jeho mladá žena s níž se dlouho neviděl, protože Kuropatkin byl vydal zákaz, aby ženské při hlavním stanu meškaly. Pro radost vysoký důstojník zapomněl své povinnosti. Teprve když stihla zpráva, že Juponci prorazili střed, důstojník přerušil svou selanku a dal rozkaz k ústupu obozů — o 12 hodin později.

Příčiny všech neúspěchů ruské armády Taburno vidí v tom, že sibiřská dráha má pouze jednu kolej- O náměstníku Alexějevu vypravuje, žes zřídil nádherné paláce v Port Arturu, Dálném a Mukdenu. Cestoval jako král. Aby mu neby kažen spánek, byl-li někde na stanici, byle vždycky vozba po celou noc zastavena. Kuro- patkin, aby nepozbyl autority, musil se náměst niku přepychem přibližovati. Jeden z generálů si objednal z domova dojnou krávu, jež »bydlela« ve zvíáštním va gonu generálova vlaku. A podobných pří padů vlce. Každý důstojník má právo na tři sluhy Následkem toho ruské armádě v Mandžurii od padá na 40.000 m. V čem Japonci bez odporu nad Rusy vy- nikají, je služba výzvědná. Ta jest u Rusd pode vši kritiku. Byrokratický system nedůvěry rozežírá armádu. Jeden nedůvěřuje druhému, všichni mají tajemství, a to jde tak daleko,ž vůdcové tají své disposice před podvůdci. Jiná vada je, že každá hodnost udílí se podle starešinství. Starešinství je všechno talent nic. O Port Arturu praví, že nebylo třeba kapi tulovati. Nebylo tam nedostatku střeliva ani spíže. Ruským vojínům neruských národností dává dobré vysvědčení. Statečně se bijou Némci, Po- láci, Finové, Estové, Lotyši atd., ano i Žide zasluhují uznání.

Druhá kolej sibiřská. V ministerstvu dopravy znova utvořena bude komise pro zkoumání projektu na zřízení druhé koleje při střední části sibiřské že- leznice od Omska do Krasnojarska. Nejtéžší otázkou při tom jsou zátočky a srázné svahy. Komisi jde vyšetřit poměry a stanovi takový postup prací, aby byl co nejrychlejšía nedrahý a nevyžadoval nižádného přerušení ny- nější zrychlené dopravy vlaků po jedné trat dosavadní. Z Mandžurie. Dle nedávných, též ruských zpráv nastal doba deštů, tak že není prý pomyšlení na ve- liké úkoly na bojišti. Povodeň způsobí mnoho škod, zničí cesty, tak že i ještě po deštích ne- bude tak hned území přihodné pro veliké ope- race, zejmena pro všeobecný postup a do- veoroi pravu děl.- Z Londýna sděluje telegram prý z Gun- džulina o všeobecném boji na pravém křídle ruském. Ale poplašných zpráv takových bylo již několik v minulých dnech, dokonce o obklí- čení Rusů na obou křídlech. Podobně mlhavé jsou zprávy ze severn Koreje. Těžko rozsouditi, opustí-li Rusové území při řece Tumeni, leč by Japonci již byli při- stáli k pobřeží poblíž zátoky Petra Velkého. Dle šanchajské zprávy však ustoupili prý Rusové pod dojmem námořní porážky ruské.

Dementi. Z Guněžulina, 23. června. (»Spb. Ag.«) Zcela nepravdiva a pouhou smyšlen kou je zpráva »Daily Telegraphu«, že vojsko jest obklíčeno Japonci se všech stran. Japoncí stojí před linii ruské jižní fronty a Rusové sledují bedlivě každé jejich hnutí, Japonská výzva. —a. Z Londýna, 23. června. Japonský ministr války vydal denní rozkaz k mandžurské armádě, v němž praví: Uzavření míru jest ještě nejisté, jistě však trvá válka ještě; důstojníci a vojí- nové musí nyní pilněji ještě ko- nati své povinnosti. — Dále praví, že se musí vojsko připraviti na delší trvání váliky.

K jednání o mír. Z Washingtonu, 23. června. (C.-B.) Z úřad- ního pramene proslýchá se, že rusko japonské vyjednávání jen málo pozdrželo se následkem churavosti hr. Lamzdorfa. President Roosevelt nedostal prý ještě od Ruska odpovědi na po- slední rozklady ve příčině příméří. Odkladem tímto prý jednání nicméně neuvízne. Z mandžurského bojiště. Z Tokia, 23. června. (C.-B.) [Úřadní.] Ne- přátelská pěchota — asi 1000 m. — tísnila 21. června nedaleko Jinšanu japonské hlídky a postupovala. Když dorazila do Hajnjan šenu (10 mil jihovýchodně od Vanžanezukanu) japonské vojsko ji odrazilo s velikými ztrá- tami a pronásledovalo. Ve Vejpelanpumenu do- končilo pozdějí japonské vojsko, jež 19. června obsadilo Jaumalinao, svůj úkol a vrátilo se Nepřátelské oddělení — 3 prapory pěchoty a 4 škadrony s 12 děly — postupovalo vý- chodním distriktem po girinské silnici na jih. Dne 21. června od 11.30 hod. dopol. ob- jevovala se nepřátelská pěchota ponenáhlu na návrších mezi Šapenganem a Lišja- tunem, nepřátelská dělostřelba postavila se na vyšinách ljentenšinských a střílela na severní vyšiny nanšantanské Po několikahodin- ném boji Japonci podnikli útok na návrší, sehnali nepřítele, zmocnili se návrší a pronásledovali nepří tele. Jinak je situace beze změny.

Balkán. Sp. Z Bělehradu, 23. června. Pře- kvapující zprávy došly z Mitrovice na Kosovu, tam turecká policie n nádraží našla veliký transport ruě nic systému Manlicherova bez mecha- nismu a pažeb. Vyšetřováním potvr- zeno, že již dříve byly expedovány na Mitrovici do Skoplje pro tamější Bulhary. Ručníce zaslal někdo z Bosny . Úřadník železniční, který přijal trans- port, byl zatěen. Vyšetřování pokra čuje. Fřípad u Mitrovice byl příčinou že turecké úřady zahájily vyšetřování v Horním Kolašíně a obcích na hra nicl turecko-černohorské, okolí po- sledních krvavých útoků Turků Arnautů na Srby. U Arnautů nale- zeno přes 1114 Manlicherových ruě- nic. Vyšetřování trvá. Sp. Z Bělehradu, 23. června. (Pův. tel »N. L.«) Je dokázáno nezvratně, že Buihař zradili a úkladně zastřelili chrabrého a vůbee sympatického vojvodu a bojovníka srbského Aksentija Rujanee. Z Cetyně, 23. června. (C.-B.) Zvláštní ko misař Šemsi paša, zjednav klid mezi musulmaný a křesťany v Barici, odebral se do Baran zjisti zároveň s černohorským zástupcem pravý důvod srážky mezi tureckými vojíny a Černohore v Mokré Planině.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Čeští poslanci moravští a otázka druhé české universily. Z Brna, 23. června. Dnes konala se schůze všech českých poslanců z Moravy v besedním domě, na niž jednáno o stanovisku českých po slanců vůči prohlášení bar. Gautsche o zří zení české university na Moravě. Z 37 poslaneů přítomno bylo 35. Předsedal dr. Žáček a ref rentem byl dr. Stránský. Po referátě roz předla se debata, které se zúčastnili poslanci Pražák, Koudela, Perek, Šílený Kulp, Reich städter, Ševčík, Novák Parma a Hůlka. Přijata jednohlasně resoluce, ve které se napřed vytýká, že zřízení české university na Moravě pokládají čeští poslanci za o táz k čistě kulturní a ne politickou a prohlašují že trvají proto co nejrozhodněji na tom, a by universita zřídila se tam, kde je- dině svému úkolu, státi se středi- skem osvěty českého lidu na Mo- ravě, s úspěchem může dostáti. Praví se v ní dále, ža Brno má všechny pod- mínky pro zřízení druhé české university, že má vše to, co moderní doba pro zřízení vysokého učení požaduje. Prohlašuje se pak toto: »Pro- testujeme co nejrozhodněji proti každěmu pokusu, zříditi druhou českou universitu v nějakém ven kovském městě, jež nestalo by se její kolébkou, nýbrž rakví. Od- mitáme námitku odpůrců, jako by se nám jednalo o počeštění hlavního města Moravy, je- hož obyvatelstvo je z polovice české, pomocí škol.

Lid český na Moravě má třičtvrti- novou většinu a má tu přirozen i legální právo domovské, jako ho dopřává lidu německému, jednu čtvrtinu tvořícímu.« V resoluci po- ukazuje se pak k tomu, že v okresu uhe- skohradištském, kde není ani jediné německé obce, Němci mají tři středn školy, ač přece národní ráz tohoto kraje za- stal nedotčen. Podobně německá universita německá technika v Praze nemění ničeho na českém rázu tohoto města. »Důvody Něme proti našemu spravedlivému po- žadavku vytryskly jen z národ- nostní zášti a předpojatosti proto by nás nanejvýš roztrpčit musilo, kdyby vláda liché důvody Němců uznala. Prohlašujeme se vším důrazem, s veškerou, každo pochybnost vylučujíeí určitostí že žádného jiného rozřešení této otázky ne- uznáme nikdy správným a vzoru české uni- versity vyhovujícím, než takové, jímž umístěn bude česká universita v Brně. Od svaté po- vinnosti, hájiti zájmy osvěly a cli českého lidu na Moravě, nedovede nás odloučiti ani pří- padné rozhodnutí vlády, že také německá uni- versita nesmí dána býti do Brna.

Uznávajíce důvod vlády, že vysokého škol- ství nemá býti zneužíváno k politickým zápa- sům, žádáme od ní, aby z důvodů poli tických nebylo ho uživáno zamítání oprávněných naši ch osvětových snah. Kdyby ve věených dů- vodech této otázky vláda nenašla sily k vyma- nění se z diktatury německé, ja kž teprve chtěla nebo mohla by při- kročíti později k rozluštění pro- blémů národnostních daleko těž- šich? Nejsme nikterak i zde proti smírné dohodě s národnosti německou, ale pochybným zájmům německých stran nemůžeme a ne- smíme v oběť přinésti budoucnost druhé uni- versity. Zástupcové národa českého na Moravě json odhodláni jednomyslně vyvoditi nejkrajnější důsledky z jednání vlády.« Jednohlasným přijetím této resoluce ukázaly se bezpodstatnými zprávy některých listů, jak by část českých poslanců pracovala pro to, aby česká universita na Moravě byla zřízena v Pro- stějově.

Z parlamentu. Z Vídně, 23. června. Na jednacím pořadu zejtřejší schůze výboru rozpočtového nalezá se také vládní předloha o zřízení v la š s k fakulty v Roveredě. Pochybno je však zda tato věc se dodělá, ba vůbec načne, po něvadž vznikne, jako při české moravské univer sitě, spor o místo a Vlachové trvají neústupně na Terstu. Z Vídně, 23. června. Moravští ně- mečti poslanci konali dnes poradu, ke které pozvali bar. Chlumeckého. Byl věnována výhradně otázce universitní. Z Vídně, 23. června. Ve sněmovně vypra vovalo se dnes, že zemský president slezský hr. Thun opustí Opavu ještě v červnu. V po- litické správě slezské nastane nyní provisorium, ve kterém pověřen bude správou země Leopold šlechtie Marenzelen. Z Vídně, 23. června. V úterý koná se opět konference předsedů klubo aby smluvili pracovní program pro z by te letní kampaně. Tam bude také uveden na přetřes otázka postátnění velký ch drah. Touto akcí zabývati se hude však téhož dne zvláštní porada všech stran, svolaná k pod nétu poslaneů českých. Z Vídně, 23. června. Poslanci Breite a soudruzi podali dnes ve sněmovně inter pelae na předsedu ministerstva, ve které se praní: »Ve středu dne 21. t. m. bylo uveřejněno v Petrohradě a Varšavě v úřadní formě usne- sení ruského ministerského výboru, týkající s úpravy jazykové otázky v Polsku ruském. Do dnes však c. k. korresp. telegrafická kanceláh nesdělila tento vysoce důležitý a veškerým tiskem očekávaný a ohlášený výnos, rakouským no- vinám. Příčina vězí v tom, že c. k. telegrafická korresp. kancelář není ani v Berlíně ani v Petro- hradě přímo zastoupena a veškery zprávy z Ruska a Německa dostává jen prostřednictvím pruské Wolffovy kanceláře. Již v četných případech takovým způsobem byly důležité zprávy rakouským novinám odňaty.

Interpelanti se proto táži: Je V. E. ochotna, faktum toto vyšetřit a naříditi, aby v Berlíně Petrohradě bylo etablováno přímé zastupitel- stvo c. k. telegrafické korresp. kanceláře?« Poláci a prohlášení Gautschovo. Z Vídně, 23. června. V polském kole nepo- suzuje se předvčerejší vládní prohlášení tak růžově jako po prvním dojmu. Jmenovitě se stanoviska hospodářských požadavků haličských dlužno říci, že všechno, co baron Gautsch řekl o otázce průplavů, nasvědčuje tomu, že ve vlast- ní stavbě průplavu vídeňsko-krakovského se ne- stane ničeho v nejbližších 4 létech. Má-li po- slední řeč ministerského předsedy býti posuzo- vána se stanoviska haličského, znamená: ukli- zení otázky sestátňovací a zatu- šování otázky průplavo vé. Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 23. června. (C.-B.) Německá strana pokroková uložila předsednictvu blahopřáti posl. dru. Nitzschovi k jeho 70. narozeninám. — Na to jednáno o politické situnci a prohlášení předsedy ministerstva a sou- hlasně vysloveno mínění, že třeba sledovati co nejpozorněji vývoj politických poměrů domácích i uherských a dle toho učiniti od připadu k případu přiměřená usnesení.

Z Uher.

Z Kluže, 23. června. (C.-B.) Na dnešní valné schůzi městského municipálního výboru bylo usneseno naříditi municipálním úřadníkům a magistrátu, by neprováděli příka z neparlamentní vlády stran vybí- rání daní a svolávání nováčků. Magistrátu vakázáno, podporovati novou vládu v jejích úkonech. Proti jakémukoli útokus újmě, jež by je za to stihla, mů býti úřadnictvo chráněno. Z Pešti, 23 června. (C.-B.) »Korrespon denčí kancelář uherská« uveřejňuje toto úřadn sdělení: Královská uherská vláda 22. června s usnesla na demissi, načež ministerský pře seda bar Fejérváry předložil ji císaři, jeuž roz hodnutím ze dne 23. června žádosti nevyhověl a demissi kabinetní nepřijal.

Bar. Fejervry vratit se v 9 frot večer, načež hned sestoupila se ministerská rada. Z Pešti, 23. června. (C.-B.) V klubu stran neodvislosti měli členové národohospodářského vý- boru poslanecké sněmovny, náležející k spojené opposici, za předsednictví hraběte Alb. Apponye poradu, na níž usneseno jednati o uherském autonomním tarifu vzhledem na odročení sněmu na soukromých poradách, aby tak práce výboru po opětném svolání poslanecké sněmovny byl usnadněna a byl mu předložen propracovaný materiál. Z Pešti, 23. června. (C -B.) Zpráva, že ně kteří členové kabinetu ve středeční schůzi posla- necké sněmovny byli poplváni, je na- prosto nepravdiva. Dle tvrzení hodno- věrných svědků jen jeden poslanec ve značné vzdálenosti od ministra, odcházejícího ze sn movny sobě odplivl a byl prý za to svým druhy pokárán. Z Pešti, 23. června. (C.-B.) Strana náre měla dnes večer poradu, na níž předsedhí br. Aladar Zichy vyzval členy strany, by podával v době odročení parlamentu zprávy voličům žádal ony přívržence, kteří zasedají ve stolič- ných výborech, aby se vším úsilím zasadilis o provedení středečních usnesení sněmovních. Do výkonného výboru spojené opposice, jenž prohlásil se stálým, zvoleni náhradníky poslanei Jan Molnár a Mikuláš Boray. K otázce nástupnictví po Delyanisovi. Z Athěn, 23. června. (C.-B.) Krise trvá doposud, ježto ziroskotalo úsilí, přiměti ministry k odvolání demisse a synovce Delyanisova ku převzetí ministerstva zahraničních záležitostl Delyanisté z valné části přejí Rolliovi.

Kréta. Z Toulonu, 23. června. (C.-B.) Velitel středomořského loďstva dostal rozkaz přichystati jeden nebo dva křižáky k cestě na Kretu. Arabské povstání. Z Cařihradu, 23. června. (C.-B.) Včera od- plula dopravní loď »lzmid« se zásobou 10..000 mauserovek, střeliva a dvěma batleriemi děldo Jemenu. Dle doslechu bude tam vyslána ješt divise pěcholy. Nové ministerstvo ve Španělsku. Z Madridu, 23. června. (C.-B.) Nové mini- sterstvo nepředstaví se poslanecké sněmovně Úřadní list bezpochyby zejtra již vyhlásí de kret, jímž se sněmovne rozpouští. Z Madridu, 23. června. (C.-B.) Nový kal net sestaven je takto: Monterc Rios před- sednictví, Garcia Prieto ministerstv vnitra, Saint Roma zahraniční záležitosti. Urzair finance, generál Weyler vojenství. Villanuova námořnictvo, Romenone- orbu, Pena ministerstvo spravedinosti Mellado ministerstvo vyučování. Norský převrat. Ze Štokholmu, 23. června. (C.-B.) »Nya Dagligt Allehanda« dovídá se, že víáda požádala v úterý za propuštěnou. List žádá, aby bylo utvořeno ze všech stran ministerstv koaliční. Dle »Afton Bladetu« očekává se, že první sněmovna nesplnomocní nynější vládu vyjednávati s Norskem. Většina druhé sněmovny souhlasí asi s vládou, ale i tam oče- kávají se na ni prudké útoky.