Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NÁRODNI LISTY

3

17. srpna 1900.

4

Císlo 226

5 article

vzorná ukázka, kterak má illustrátor vyhovět charak leru vynikajícího díla literárního * V. Kotyška, Nová mapa královstv českého. Kreslil N. Haní. Měřítko 1: 200.000 Nakl. Bursík a Kohout. Mapa tato vyzname nává se nejen čistotou svého provedení, ale také svou podrobností a úplností. V ohledu místopisném zaznamenány iu nejmenší podrobnosti, zříceniny. osamělé mlýny, samoty atd. Rovněž čist horopisna vyniká podrobným provedením a snadnou přehled ností jednotlivých partií. Pro výlety do krajů českých jest tato praktická a důkladná mapa, provedená na listech, vitanou pomůckou a spolehlivým rádcem nobot na ní nalezne turista všech informací, jichž na delším výletu třeba. * František Dlouhý, Brouci. Se 7 ryti nami a 20 barevnými tabulemi s 500 vyobrazeními Nakl. I. L. Kober. Kniha podává soustavný popi nejdůležitějších českých brouků s návodem, kteral zakládati sbírky brouků ku potřebě sběratelů. Autor pojednává především přehiledně o ústrojí broukův. o jich bydlišti a sbírání, o úpravě brouků pro sbírku a o určování bronků. Výklad jest stručný a každému srozumitelný, pokyny ve příčině sbírání brouků zakládání sbírek praktické a účelné. Popisy jedno- tlivých brouků jsou sice stručné, ale názorné; ob- razy jednotlivých druhů věrné v kresbě i harvě a dokonale provedené. Uspořádání knížky vyhovuj velmi dobře praktické potřebě.

V Kotyška Bursík Dlouhý I L Kober

6 article

* Ch. Hipman. Les Tchques au XIXme Slécle. Nákladem vlastním. Elegantně upravený sva zek o půldruhém stu stran velkého kvartu obsahuj na 80 illustrací, barevných reprodukcí a jiných na šich nejpřednějších umělců, mezi nimi patnáct tabul mimo text. Vřele psaný úvod »Slované a civilisacee pochází z péra dávného přítele pašeho národa L Légera, dále nalezáme tu články »Probuzení národ- ností v mocnářství rakousko-uhorském« od C. Flou- rensa, »Historik národa českého, František Palacký- od L. Légera, »Český Lid« od A. Černého, »Hadba v Čechách« od Camilty L'Hluillierovy, »Literaturn česká v XIX. století« od M. Mureta a »České umění- od F. V. Krejčího. Úprava knihy je tak skvostná, že bude ke cti české práci i v cizině, avšak zajímavé toto dílo zasluhuje pozornosti též našeho ctenářstva Ze slovanských listů. * V Moskvě zemřel vynikající právník kníže Alexandr Urusov, těšící se pověsti předního advokáta ruského. Činnost zabájil brzo po narozeni nách ruské advokatury a záhy domohl se vynika- jícího postavení ve společnosti, háje při každé příle- žitosti s neobyčejným zápalem, odvahou a eners volnost svědomí a svobodného přesvědčení. Společ nost ruská ztratila v něm předního svého člena a zá- stupce, jenž měl poroznmění i pro otázky týkajicíse širší veřejnosti. Nad jeho hrobem promluvil rovněž proslulý advokát p. Andrejevskij. Spasowicz prý svým talentem, vzděláním a pracovitosti stal se prvním advokátem v Petrohradě, ale opustiv professurn, zů- stal i v praxi poněkud prolessorem, kdežto kníže Urusov jest prý prvním typem činného a horlivého obhájce na Rusi.

Ch Hipman XIXme Slécle Slovan Palacká L Léger A Černý Hadba F V Krejčí Urusov Andrejevskij Spasowicz Čechy Moskva Petrohrad Rus Les Tchque Camilt L ' Hluillierův Český uměný L Léger

7 article

Známý filosof a básník, syn proslulého děje- pisce ruského, V. Solovjev, uchýlil se na léto ku svému příteli do vsi v moskevské gubernii, kde po- vážlivě se rozstonal. Stav jeho budí vážné obavy. * Slovanský petrohradský spolak vydal obsáhlé dílo A. L. Lipovského o Chorvatech. Relerent »Vienca« je s dílem velmi spokojen, neboť vyvrací prý některé mylné předsudky a nedorozumění dosa vadních spisovatelů ruských o věcech chorvatských, jmenovitě některé názory Majkova, Hilferdinga, La manského a j. Autor píše velmi sympaticky o Chor- vatech a dílo prý může konati dobré služby iu ostatních Slovanů. V předmluvě spisovatel dotýká se též slovanské otázky, která pro ruskou společnosl nesmí býti otázkou módy neb náhody. Podstata jeji není ani v té ani v oné politické kombinaci, ný- brž ve všeslovanské vzájemnosti, duchovní podpoře a úctě. Jak dalece Rusko bude míti ohled ku prá- vům slovanských národností na samostatný rozvoj podporovati je v těchto právech, tak daleko bude užitečno slovanskému světu a na tolik prospěje svému vlivu na západě. Přes veliké úspěchy slovanské my šlenky na Rusi Rusové mají velmi neurčité a pře vrácené pojmy o Slovanech. Z toho vznikají ne plodné šrůtky a nepotřebná, těžká zklamání, po nichž následuje omrzelost a zlost. Nejlepší cesta k poznání jest čistě objektivní, vědecké a všestranné studium slovanského světa. Tomuto úkolu chce sloužiti spis p. Lipovského. Rozdělen jest na 5 hlav, z nichž prvn podává zprávy statistické, zeměpisné a národopisné druhá dějiny a poliliku, třetí jedná o slátním zřízení čtvrtá o náboženství a pátá o vědě, písemnictvía umění. Spis zasluhuje též u nás náležitého po- všimnutí.

V Solovjev A L Lipovský Chorvat Majkov Hilferding Le Rus Lipovský Rusko Slovan

8 article

* Polské listy zaznamenávají ztrátu vynikajícího dějepisce J. Wolffa, člena krakovské akademie,a žurnalisty A. Mieszkowského. Prvější zemřel v Heidelberce a proslul jmenovitě spisy »Řód Gedy mina« a »Senatorowie a dygnitarze W. Ks. Lilew- skiego 1386—1795«, Ž menších dějepisných studi jeho uvádí se zejmena zajímavá práce »Žyd mini- strem kréla Zvgmunta«. A. Mieszkowski byl činným při listech varšavských a byl typem novináře, žijí cího cele pro své čtenáře. V posledních letech by redaktorem »Kurvera Codziennego«, potom založi »Goúca« (Posla«) v Lodi a koncčně stul se tajemní kem časopisu »Wiek«. Z četných jeho novel a poví dek vyniká dějem i propracováním práce »Bawmy sie w žolnierzy!« Byl též oblíbeným divadelním re ferentem. Byl teprve 36 let stár. * Varšavské »Slowo« trpce naříká, že polská mládež počíná se straniti seminářův, ačkoli v pořské společnosti postavení duchovního bylo vždycky ctěno a váženo. V tomto ohledu poměry v Polsku prý se nezměnilý, ale příčina vězí v poměrech hmotných. Dnes postavení kněze nezabezpečuje již vlivu, jako bývalo tomu jindy. »Gazeta Radomska« konstatuje. že v posledním roce sotva dva chovanci vstoupili do semináře sandomierského. Ve Varšavě jest rovněž znáti každým rokem značný úbytek. »Gazeta Polska« hledá příčinu tohoto zjevu v přílišných požadavcíeh duchovní správy při vědecké kvalifikaci kněží.

J Wolff A Mieszkowský Geda Senatorowie Žyd A Mieszkowski Kurver Codziennego Goúca Posl Polsko Varšava krakovský akademie Ž malý Gazeta Radomsko

9 article

* Na podzim bude Varšava opět o jedno divadl bohatší. Budova jeho spěje k zakončení a překvapuje již nyní elegancí a vkusem. Stavbu řídí p. Stepin ski, ale není ještě jisto, kdo převezme jeho správu. Denní tisk předpovídá energickému řediteli s dobrou, vybranou společností znamenitý úspěch v konkurenci s dosavadními divadly a divadelky varšavskými. * V Paříži vyšly dějiny ruské literatury z péra K. Waliszewského. Jsou to první úplné literární dějiny ruské v jazyku francouzském. Němci mají pří- ruční knihu Reinholdovu »Geschichte der russischen Literatur von ihren Anfängen« a Angličané »Picture of russian history and litterature« od ruského knížete S. M. Volkonského. Spis p. Waliszewského, vydaný též po anglicku, psán jest se stanoviska západního člověka a mnohé úsudky jeho překvapují jak origi nálností, tak vtipem. Rozumí se, že stojí na stano vísku subjektivním. Tak o Puškinovi opakuje odmít- nuté mínění, že byl opportunistou. Podobná nedo- patření vyskytují se u Turgeněva, Gogola, Ostrov ského. Dostojevského a j. Přes to ruská kritika uznává s povděkem, že spisovatel podal dilo zajímavé, ač jednostranné. Slavjani n.

K Waliszewský Němec Angličan S M Volkonský Puškin Turgeněv Gogol Dostojevský Varšava Paříž Reinholdův » Geschichte Picture of russian histor

10 article

Dopis z Paříže. V rařiži, koncem července 1900. (Od našeho zvláštuího dopisovatele.) V některých žurnálech posmívají se poněkud slavnostnímu přijímání nově zvolených nesmrtelných v Akademii. Tvrdí, že ceremonie je jaksi zastaralá. upjatá, forma řečí kopvencionální, celek málo zá- bavný. Ale přes to při každěm přijetí do Azademie hrne se na p. Pingarda, známého tajemníka Akade- mie, taková spousta žádostí o vstupenky, že dobrý pan Pingard neví ani, kde mu hlava stojí. A jakje možno odmitnouti žádost roztomilé hraběnky X božské herečky Y, nějaké slavně zpěvačky nebo manželky ministrovy? . . . Musí být ochotným k všem, neboť Akademie francouzská zakládá si na tom, že je nejen strážkyní dobrého jazyka francouz- ského, ale i vybraných mravů. Že úplně vyhovuje slavný ústav i svému společenskému poslání, o tom nás přesvědčí jediný pohled do sálu pod kopuli v den slavnostní schůze. Na tribunách tísní se mládež a tr, kteří nestojí o to, aby byli pozorováni, amí- teatr je reservován pro rodiny členů Akademie,a ve středu je velký svět, nejkrásnější toalety damské. Je tam nejméně místa a přirozeně se tam chce každ

Pingard Paříž

11 article

dostat. Někdy je takový nával, že opozděné obe censtvo přináší si v rukou sedátka a posadí se, kde je jaké místečko prázdné, mnozí, kdyby bylo možné. sedli by si třeba etihodným členům Akademie na klín. Celkem je to rozkošný, šumný obrázek, plný barev krásných rob damských. Náhle nastane ticho. Vojáci v koridoru vzdávaj čest. Páni akademikové vstupují do sálu. Obečen- stvo si je okazuje. Za postedního přijatí pana Paul Herviena zaujal p. Brunetičre místo předsednické po jeho stranách zasedli pp. Guiliaume a Gaston Boissier, pak hrdina dne p. Hervien, velmi korrektní elegantní mladý muž. Jeho »kmotry« jsou usmě- vavý p. L. Halévy a vážný básník p. de Hérédia pak následuje p. Vandal, stále elegantní, p. de Vogně. stále aristokratický, p. hr. Hanssonville, ctihodný hovorný, p. Henri Lavedan, posměvačný a bodrý p. Theuriet, snivý, p. Sardou, který se nikdy nenudí musím připomenouli též p. Alberta Sorela s jeho velkým knírem a orlím nosem, který poslouchá řeč Hervicnovu s největší sympatií, neboť sám značně přispěl ke zvolení, mladého, duchaplného a velmi moderního spisovatele, který měl proti sobě silnou stranu v Akademii. Paul Hervien byl velkým přítelem Paillerona ve své řeči líčí jeho povahu, zobrazuje velmi pěkný portret spisovatele roztomilých veseloher. Hervien mluví neefektně, chce účinkovati na posluchače pouze upřímností svých citů a své řeči. Vzdávi nadšený hold památce autora »Světa nudy.« Posu- zuje jej jako psycholog a oceňuje jej jako auto dramatický. Nikdo nemůže mu odporovati, když vý mluvně porovnává »Svět nudy« se »Směšnými ko ketkami« a nikdo neshledává nic povážlivého v tomto zblížení Paillerona s Moliérem.

Hervien Brunetičre Boissier L Halévy jít Hérédium jít Vogn Lavedan Theuriet Sardou Sorel Posa Moliér

12 article

Pak mluvil p. Brunétiěre. Je to znamenitý, jemný řečník, dokonalé dikce, živé mimiky. Je nutno je, slyšeti, abyste pochopili jeho styl, někdy trochu násilný, splelitý, ale bohatý ideami. Je velmi vir- tuosuím v pronášení krkolomných paradoxů. Dovede též lidem říci své mínění někdy velmi professorsky někdy velmi kousavě. Dokazuje, že dovede něco jiného nežli mluvil ke studentům v Římě o Borsnetov a upřímná hubička, kterou mu po slavnosti dal Pau Hervien, dokázala, že tito dva pání tak různýcl názorů mají ducha i srdce. Ještě něco z Akademie. Po smrti Josefa Bertranda zvolen byl za člena p. Berthelot. Volba fato učinila všeobecné příznivý dojem. Jméno Berthelotovo je velmi slavné. Je to duch skulečně eneyklopedický Je význačným vyjádřením myšlénkových a věde- ckých proudů našeho století. V literárních a uměleckých kruzích velmi sym- paticky byla přijata půvabná kniha slavného malíře Jules Bretona: »Naši malíři stoleti.« Je to zábavná a též poučná sbírka krilik a vzpomínek, jež jsou vypracovány rozlomilým a nenuceným slohem. Konečně se musím zmínit o krásné slavnosti. kterou předseda sněmovny p. Paul Deschanel při- pravil poslancům. Hrálo se tam divadlo, recitovány byly verše nejpřednějších básníků nynější Francie. Velké úspěchy měli rozkošná pí. Bartelová, jež nád herně přednesla krásně strofy Sully Prudhomma. Slavnost měla ráz vysoce umělecký a byla provanuta vroucím duchem vlasteneckým. A. E. Sorel.

Brunétiěre Pau Hervien Josef Bertrand Berthelot Berthelotův Jules Breton Deschanel Sulla Prudhomme A E Sorel Řím Francie

14 article

* Hmotné poměry učitelstva morav ského r. 1900. Srovnávací tabulky a dala o pomě rech učilelstva okresu prostějovského. Seslavil Alois Hruban. Pod tím názvem vydal učitelský spolek okresu prostějovského svým nákladem spisek, v němž statistickými daty a srovnávacími tabulkami o po- měrech učitelských ukázáno jest, jak nedostatečné jsou platy učitelstva moravského a dokázána jes oprávněnost požadavků učitelských, aby učitelé v příjmech postaveni byli na roveň státním úřadní- kům čtyř posledních tříd hodnostních. Neutéšené po- měry přesvědčují každého, že již čas a potřeba, aby učiněna byla náprava ve smyslu požadavků učitel ských. Cena 50 h. *Svatá Země. Sešit 2. Praha 200—-II. Přináš chronologickým pořadem památné a zdařilé pohledy ze Svatě Země, a to kostel Narození Páně v Betiémě. vnitřek chrámu P. M. v Betlémě, příčná loď tamtěž jeskyně betlémská s místem narození Paně, náměst v Betlémě, hrob Rachely, studna Magů, mešíta Ei Aksa, mešita Omarova, Asot. Text je z péra pro Müllera. Mimo to přiloženy vlužky : báseň Xavera Dvořáka a sentence Em. Žák a. 60 hal. * Vlaský dvůr v Kutné Hoře. Napsal d Eugen Muška. Jako první spis ve svém ná kladu vydalo knihkupectví Hežda a Tuček v Praze Se 4 obrázky v textu a s 11 přilohami, zejmen perolresbaini zemř. řed. Jišího Zacha, iliustracemi Karla Liebschera a fotografiemi od Ad. Sil a b a Edv. Fuxy v Kulné Hoře. Cena 80 kr. Práce ta spočívajíc většinou na studiu archivalním určene je především pro širší veřejnost, majíc za hlavní úkol podati srozumitelné a populárně psané vysvětlení hi storického významu »Vlaského domu« i ocenění vzác- ných památek výtvarných.

Hruban Mag Omarův Asot Müller Dvořák em Muška Hežda Tuček Zach Liebscher Ada Fuxa Praha Betlém Kutná hoře Kulný hoře učitelský spolek narozený Páně

15 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Ve středu odpoledne vystoupila v Národním divadle pohostinsky paní Marie Ryšavá jako Kate- řina Šestáková v Tylově »Paličově dceři.« Bylo to zajímavé představení, mělo svou zvláštní dojímavost lím opozděným vstoupením staré umělkyně na scénn Národního divadla, jejiž ozdobou a platnou silou po zásluze měla být již mnoho let. Opozděně vystoupila paní Ryšavá v Národním divadle, ale přece ne pozdě. Jako ona přes značný věk a dlouhá léta vysilující lopotiny v divadlech venkovskýcha předméstských ostula svéží, křepkou, s hlasem podivu- hodné čistoty a jasnosti, tak i její umění nesestárlo. svou přirozenosti a neunavným akcentováním, ka rakteristickým odstiňováním vyhovuje požadavkům nejmodernějším. Obecenstvo přijalo vzácnou a úcty hodnou umělkyni velmni sympalicky, uvítalo ji hned při objevení nadšaným polleskem. Paní Ryšavá hrála jadrnou, řiznou a dobromyslnou plátenici tak svěže a čile asi, jak ji hrála již před nějakým dvaceti lety, kdy jako mali školáci a šestákoví habi- ués kravínské areny patřili jsme již mezi její ctitely. Kypivý humor a milé kouzlo pravdy, přiro zenosti rozehřívá všechny výkony paní Ryšavé.

Ryšavá Kate národní divadlo

16 article

S radostí jsme ji uvítali v Tylově hře a s ješte větší radostí ji uzříme snad brzo znovu a v jiné ruli. Středeční představení odpolední bylo vůbe velmi šťastné. Tylova populární činohra chytala v hledišti svými nikdy neselhávajícími scénami vzrušujícími, rozesmávajícími, témi efekty vypočtě- nými na cit a bránici obecenstva, jež nevyblednou ani v staromodních hrách. A pak velkou přednost činohry Tylovy je její zrnilý dialog plný životnosti, který tak pěkně a přirozeně maluje ty figurky ma- lého, zašléno světa, jimž proto odpouštíme všelijaké melodramatičnosti a naivnosti. Hra byla podána všemi účinkujícími s neobyčejnou chutí. Byla čá- stečně nově obsazena. Pan Mošna jako hrobník

Tylův Mošna

17 article

Melichar byl dokonalý svou svrchovanou přiroze- nosti. Jeho hra mluvila k srdci. Tklivé srdečné tony případně našla pí. Matějovská pro Rozárku, v pev- ných, výrazných rysech jevil se Kolinský pana Rady, pan Pstross vynalužil na figuru schátralého šumaře všechen svůj temperament i všechny mocnosti hlasivek svých — a to se zdarem dost cffektním. Ve veselém neposedovi, mladém Indianovi Prokopovi udržovala hlediště v nejlepším rozmaru slč. Grégrova. Mladistvá umělkyně snaží se patrně okázati všestrannost svého talentu a od poetické Akme nebo diskretní »Myšky« hravě přechází do nejbujnějších roli burleskního humoru, subretní pikaninosti. V lodianovi měla by svůj slaměný širák nosit méně nonchalantně, aby nebylo vidět, že jej má přišpendlený k vlasům, což nebývá zvykem malých námořníků. Menší rola trefně podali paní Danzerová, pl. Hübnerová a pp. Mušek a Havelský Z kanceláře Národního divadla. Dnešní slavnostní představení na počest 70. narozenin císaře a krále Františka Josefa I. zahájeno bude Haydnovou hymnou, již v instrumentaci Zd. Fibicha zahraje orkestr Národního divadla. Potom se hraje Vrchlického veselohra »Noc na Karlštejně- (2. čtvrtka předpl.). Zejtra vystoupí po druhé paní Marie Ryšavá pohostinsku v Tylově »Paličově dceři«. Při středečním představení této hry byln vážená umělkyně nadšeně pozdravena četným obe- censtvem a její výkon byl po všech aktech hlučně akklamován. V neděli večer hraje se Smetanův

Melichar Matějovská Rozárka Kolinský Rada Pstross Indian Prokop Grégrův Myška Danzerová Hübnerová Haydnův Zdeněk Fibich Vrchlický Marie Smetanův Karlštejn Tylův národní divadlo král František Josef I

18 article

»Dalibor« a vystoupí v něm pohostinsku pan Emi Burian. V činohře chystají se pro příští týden dvě aktovky z dřívějšího repertoiru a to Gilbertovo »Po- kračování“, v němž vystoupí pohostinsku pan Jos. Strouhal, a »Námluvy« od A. P. Čechova. Od téhož spisovatele chystá se obraz z národního živeta ruského »Strýček Váňa«. Ke společnosti Národního divadla přistoupilo za členy s podíly po 2000 K okresní a městské zastupitelstvo na Král. Vinohradech. K novému předplacení v Národním di vadle docházejí již četné přihlášky; dřivějším pánům abonentům se tudiž doporučuje, aby se přihlásili zavčas, třeba písemně, o svá dosavadní místa. + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes opakuje se výborná Costova fraška »Zuzančin pan kaprál«. Pro neděli připravuje se původní fraška »Bez halíře do Paříže« od J. Vande- rera a spol. Plštěkovo letní divadlo na Král. Vino hradech. Dnes dává se ve prospěch pí. San dové v obráceném obsazení výborná Nestrojov fraška se zpěvy o 3 jedn. »Zlý duch Lumpaci vagabundus« aneb »Ludrácký trojlís tek Začátek o 1/27. hod. Koncertní produkci v mezihle řídí při úplném orkestru řed. Pišlěk.

Dalibor Burian Gilbertův Jos Strouhal Čechův Váňa Král Costův Zuzančin kaprál národní di vadle Paříž Vande národní divadlo smíchovský divadlo Plštěkovo letnit divadlo Sana dová

19 article

+ Divadlo »Urania« na výstavišti v Král Oboře. (Redilel V. Suk.) Dnes dává se po šesté »Zaza« ve prospěch manželů Bermanových, kterál při prvém svém provozování těšila se nadobyčejnému úspěchu. Představení dnešní nabývá zajímavosti také tím, že v titulní úloze vystoupí sič. Marie Helle- rova, žačka pl. Sklenářové-Malé, známá již praž skému obecenstvu z různých výstupů při koncertech zábavách a divadelních představeních. Ostatní hlavn role spočívají v rukou dam: Ryšavé, Šípkově, Veselé Konělopské, Vejvodové, dále pp.: Suka, Šípka, Lach manna, Čekanského, Kováře a j. v. Zejtra v sobotu zůstane divadlo zavřeno. — Předprodej lístků v tra- fice na Příkopě, proti »Špinkům«, do 4. hodiny odpolední. + Divadlo v Libní. (Ředitel Antoš J. Frýda. Dnes v pátek dává se představení pro školn dítky a jich průvodce při polovičních cenách vý pravná pohádka »Zlatovláska« od A. Šímy Začátek o 3. hod. odpol

V Suk Zaza Bermanův Hell Ryšavá Konělopský Vejvoda Suk Šípek Lach Čekanský Antoš J Frýd A Šíma + divadlo divadlo v Libeň

20 article Hudba.

Hudba. + Gounodův »Faust« nevíme, jakým osuden určen k tomu, by začátečníci i hosté sladkými kanti- lenami jeho představovali se obecensívu. Včera sly- šeli jsme hned dvě úlohy, Markétky a Valenlina, takto obsazeny: slečnu Šourkovu, poprvé na scénu vystupující a člena opery záhřebské p. Buriana. Slečna — něžný, milý zjev — disponuje krásným hlasem značné síly. Zatím je zde však pouze lento pěkný maieriál — k němuž, jak se zdá, se druží stejně pěkné mimické a herecké nadání. Plnému jeho vyškolení i vzdělání po stránce čistě hudební chybí ještě, odečleme-li i nepříznivé výkonu následky nezbytného zde rozčilení, velmi mnoho: i přesnějš vokalisace i určitější frasování i výraznější rhytmui i manýry prostá, logická prostota přednesu. Ostatně. jak patrno, samé věci, jimž možno někomu, kdo hlavní podmínkou úspěchu, hlas v té míře, jak slečna má, snadno a v brzku se naučiti. Výkon p. Burianův byl v některém ohledu pra vým opakem výkonu sl. Sourkovy. Hlas ani ne ob jemný ani ne z míry mohutný ani zvlášť vysokého citového vzepjetí schopný. Ale ekonomic, jak uměle se svým nevelikým fondem vládne a zachází, zaslu huje plného uznání. Zpívá své melodie přirozeně správně, výrazně, deklamuje zřetelně i provází pě vecký výkon případnou, místy ne zcela ješté vl nou hrou. — O celkovém dojmu představení možno tentokrá málo zvlášť příznivého a pochvalného říci. Pan Mařák měl méně šťastný večer a čistoia a ladnost celku nebyly ani jinak právě vzorny. Orchestr ji přivykl patrně přiměřeně tlumenému, diskretnějšímu doprovodu.

Gounodův Faust Markétka Valenlin Šourkův Burian Burianův Hlas Mařák

21 article Věstník živnostanský a dělnický.

Věstník živnostanský a dělnický. * Ku ajezdu řemeslnicko žívnostenskému Druhá schůze slavnostního výboru za účelem sesla vení programu slavností, pořádaných ve dnech svato- václavských, po čas trvání sjezdu řemeslní k a živnosíníků národností slovanských z Rakou- ska v Prazé, konati se bude dnes v pátek o 8. hod večer v místnostech Řemeslnicko živnostenské běsedý pražské i zvon se páni delegáti, aby se v plném počtu dostavili. Volby přísedících a náhradníků c.k živnostenského soudu v Praze. Majitele všec v Praze ležících podníků, na které se vztahuje pří slušnost soudu živnostenského, upozorňujeme,ž lhůta k odevzdání seznamů dělnictva ku sestaven volebních listin pro volební sbor dělnický a přinlášek podnikatelů pro sestavení volebních listin pro volebn sbor podnikatelů končí dnešním dnem, t. j. 17 srpna 1900 o 2. hod. odpolední. Tyto se- znamy dělnictva u přihlášky podnikatelů přijímají s od podnikalelů pražských ve Staroměstské radnie v 1 patře čís. dveří 14. Stávvky. * Z Brusselu, 16. srpna. (C.-B.) Stávka dělník na přístavišti v Brusselu jest ukončena

Praha Brusel živnostenský soud v Praga

22 title

Sportovní věstník.

23 article Z oyklistského ruchu.

Z oyklistského ruchu. ** Staroměsský klub českých velo- cipadistů »Praha« pořádá v neděli dne 19 t. m odpolední výlet ku zříceninám hradu »Okoř«. Schůzka účastníků o půl 2. hod. na klubovním cvičíšti. Athletika a oportovní hry- ** Klub »Slavoj« v Praze koná dnes pátek o půl 9. hod. več. schůzí správního výboru v své místnosti ve Vodičkově ul. u p. Lhotky. Čienově se žádají, by se v hojném počtu dostavili. Při schůz mohou se též hlásiti dobří footbalisté a cyklisté. Šachy. ** Z Mnichova, 16. srpna. (Zvl. telegr. » Nár Listů«.) Druhou partii při obapolném zápolení o prvn cenu vyhrál Pilisbury proti Schlechterovi po 58 tazich Zejtra jest ve hře přestávka

Pilisbura Schlechter Praha zřícenina hrad Okoř Vodičkův ulice Lhotka Mnichov Staroměsský klub Slavoj

24 title

Věstník spolkový.

25 article Slavnosti.

Slavnosti. Místní odbor Nár. jednoty severo české pro Velvary a okolí uspořádá 19. srpua velkou národní slavnost ve prospěch Národn jednoty severočeské. Příoravy, které až dosud vyko- návány, zabezpečují již předem, že slavnost setká se se zdarem. Naše vlastenecké dámy pod česlným protektorátem choti říšského a zemského poslane pI. Anny Jandové zahájily zvláště živou činnost jež korunována bude zajisté skvělým výsledkem Slavnost zahájena bude průvodem hostí a spolků n místo slavnosti — louku p. J. Čermáka, jež nalez se u samého města na stoku dvou potoků, jsouc ze všech stran krásnými, vysokými a košatými stromy vroubena. Pestrý program slavnostního výboru, který skytne příjemnou zábavu velkým i malým, přiváb na slavnost tuto nejen občanstvo král. města Velvar ale i venkov. Mezi jednotlivými čísly koncertovati bude osvědčená městská kapela mělnická. Vstupné za osobu 40 h, za dítko 20 h. Večer pak koná se věneček v záloženském hotelu.

Janda J Čermák Velvary

26 article Schůze.

Schůze. Dne 17. srpna: Národně odborov z družení dělníků řeznických pro král české se sídlem v Praze svolává na 7. hod večerní veřejnou schůzi pro veškeré děl nictvo odboru řeznického do sálu v »Konviktěe s tímto pořadem: 1. O významu živnostenských soudů pro dělnictvo. 2. O poměrech dělnictva a vý- znamu odborného spolku. Hojná účast žádoucí. Dne 18. srpna: Zábavní a vzáj. s podporující spolek »Neruda« v Žiž kové koná o 8. hod. večerní schůzi správního vy boru v místnosti spolkové »U vévody Břetisiava« Husova tř. č. 157 (hostinec p. Mašky). Hojné úča stenství žádoucí. Dne 19. srpna: Strojnická bese da koná platební schůzi o 9. hod. ranní. — P r vn výpomocný a vzdělávací spolek »Sa maritán« v Praze koná o 2. hod. odpolední půl- letní valnou hromadu v místnosti spolkové v ho stinci »U zlaté štiky« s důležitým programem. Hojná účast pp. členů jest žádoucí. Sjezdy. Mládenci severo-v ýchodních Čech po řádají svůj druhý sjezd v České Skalici v neděli dne 19. srpna. Pořad: Dopoledne o půl 10. hodině schůze mládenců v sále hotelu paní Bartoníčkové, a) uvítán účastníků sjezdu předsedou, b) určení příštího sjezdu c) volné návrhy. Odpoledne o 2. hodině seřaděn k průvodu u továrny firmy Bratří Bartoňové, o pů 3. hodině průvod do zahrady pana Semeráka, slav nostní řeč, koncert úplné kapely Sokola novoměst ského řízením kapelníka pana J. Boše. Večer slav nostní osvětlení. Vstupné 40 haléřň. Čistý výnos v prospěch Ústřední Matice školské. Za nepříznivého počasí koná se koncert v místnostech hostince pan Semeráka.

Neruda Břetisiava Husův Mašek Bartoníček Bartoň Semerák Sokol J Boš Praha Čechy Český Skalica vzdělávací spolek » sa maritán

27 article

Zábavy. Dne 19. srpna: Klub novinářskýc sazečů pražských pořádá velkou zahradní zábavu a bohatým programem v místnostech restau race »Na krásné vyhlídce« na Král. Vinohradech u Nuselských schodů. Kromě hudební kapely laskavě přednášeti budou někteří osvědčení členové dramat odboru »Typogr. Besedy.« V sále taneční zábavaa na kuželníku koulení o ceny. V případě nepříznivého počasí odloží se zábava na 26. t. m. Lístky v před prodeji po 10 kr. obdržeři možno v restanraci tamtéž a v restauraci »Typogr. Besedy« ve Smečkách; u po- kladny 15 kr. Začátek ve 3 hod. — Zábavn klub »Šotek« uspořádá II. velkou zahiradní koncertní zábavu »u tří Pivoněk« v Jirchářích. Bo- hatý program. Naskutelníku koulení o 3 skvostné ceny. Zač. o 3. hod. Za každého počasí. »Beseda Okoř« zahájí pravidelnou divadelní sezónu poslední neděli měsíce září v malém výstav- ním sále »U Štajgrů«. Dosavadní jeviště bylo velkým nákladem moderním potřebám přizpůsobeno a ve- škeré potřebné dekorace znovu pořízeny. Výbor kus předem určených zajišťuje obecenstvu příjemný pob při veselé zábavě. Jako prvé představení připravuje se »Gazdina roba« za ražie p. Boh. Kavky Další »Břinkalovy trampoty«, »Ženilkov«, »Jiný vzduch«, »U bílého koníčka«, »Třetí zvonění«, »Zajíc«. »Martin Luba«, »Vina«, »Zkušební kandidát« atd.

Král Šotek Kavka Břinkalův Ženilkov Martin Lubo Vinohrady Okoř Zábavn klub Vino

28 article Válčení s Čínou-

Válčení s Čínou- V Praze, 16. srpna.

Čína Praha

29 article Před Pekinem?

Před Pekinem? Různě soukromě zprávy o tom, jakoby byly spojenci již vtrhli do Pekinu, nebyly an do večera potvrzeny, ano i očekávání že by noční depeše ofíiciální přinesly polvrzení zvěstí těch, jest silně oslabeno sdělením polo- úřadní italské »Agenzie Stefani« ze dne 14 t. m. z Taku (do pozdější doby onyno naděj nější zprávy také nesahaty), dle něhož spojene netoliko byli té chvíle ještě přes den pochodu od Pekina vzdáleni, nýbrž dokonce nalezli další cestu na Pekin silně zahraženu. Depeše ta, oznamujíc mimochem i příjezd admirála Condrania do Taku a italského oddílu pod po- ručíkem Siziannem do Jancunu, dodává dále, že spojenci přibyli 11. t. m. do Matu (ve vzdá- lenosti asi 40 km. od Pekina) a to po velmi obtižném pochodu. Silná armáda činská zahražovala zde spojeneům další cestu do Šankiavanu, kteréžto místo leží a v polovici cesty mezí Matu a Pekinem. Ruský prozatímni velitel spojencův, zvědév té chvíle. že spojení jeho se zadním vojem jest ohroženo, žádal na kvap posily, obá- vaje se útoku. I byly na kvap za tím účelem v Taku vysazeny na břeh jeden francouzský prapor a dvě úplné setniny italské. Dále zatím poloúřadní depeše římská nesahá.

Stefan Condranio Peking Šankiavan Mat km

30 article

Za to jsou po ruce některé podrobnostio předchozím postupu spojencův až po Matu sice od ruského velitele jich generála Leneviče. Po dobytí Janeunu nastoupil předvoj spojeneů dne 7. srpna o 6. hodině ranní další odtu pochod na Pekin. Předvoj ten skládalse z jednoho východosibiřského pluku střeleckého, z jedné setniny kozáků, tří praporů žaponská pěchoty, žaponské setníny sapeurův a z jedné horské baterie. Ač cevta byla v hrozném stavu urazil předvoj v den ten devět mil. U nau cajeunu narazil předvoj na činský oddíl, kterýž po boji 1shodinném zahnal na útěk. N zvěst tu hnuly se ku předu i ostatní sbory spo- jenců, kteří nyní postupovaly k Pekinu ve třech kolonách s kozáky v předu i v bocích svých.

Lenevič Peking

31 article

Dne 9. srpna obsazen Hosian a brzy do- razili spojenci i do Mučanu. Přes mízerné cesty také děla dostala se v před, jelikož Žaponci pokud možno za pochodu svého cesty ty upra- vují. Přirazivše z Mučanu do Matu, shledal spojenci, jak již řečeno, že jim u Hosianu čínská armáda další cestu na Sonkiavon a na Pekin zabraňuje a že nutno tu bude svěsti boj snad rozhodný. Soudí se, že se tu pod generály Tunfusianem, Mafu a Čunem zahradilo okopy 40.000 Číňanů, mezi nimi i mnoho mohame- dánů. Zprávy soukromé, oznamující, jakuby n i tato překážka byla z cesty odstraněna, dlužno přijímati zatím s reservou V Pekině opět hůře. Li Hun Čan projevuje obavy, že při při blížení se spojenců k Pekinu uprchnou odtud aniž by vyjednávání zapředly, cisařovna-vdov i celý dvůr. Dle zpráv (nespolehlivé!) agentury Dalzselovy obnoveny v prvních dnech t. m útoky na vyslanectva, kdež jest prý už jer málo obhájcův (?). Prine Tuan opustil prý rov- něž asi se 100 úřadníky vyššimi P'ekin. Na zvěst o vítězství spojenců ze dne 5. t. m. opustil také velký počet obyvatelů Pekin. Císařovna vdova vydala edikt, v němž zavraždění člena žaponského vyslanectva Sugiyama připisuje »neznámým lupičům«, ač také plenění domu nikoli boxerům, nýbrž různé prý chátře, jež se do domů vloudila. Z ediktu tohoto vyplývá, že také východní katedrála pekinských lazaristů jest pobořena. Dvě stě domorodých křesťano bylo pobito, mnoho upáleno. Také budovy celnické, cizími úřadníky obývané, byly sežehnuty. Domorodí služební úřadníkův i jejich rodiny povražděny, za to, že jich živilelé byli v cizích službách.

Tunfusian Číňan Hun Čan Dalzselův Mučan Mata Peking Mafa Čun P ' ekin

32 article

Výstraha Německu. Orgán strany katolieké v Německu »Kčl nisehe Volkszeitung« dnes opětně vyjadřuje se s velikými obavamí o tom, že Némecko by lo náhle strženo do víru světově po litiky a že musí se naditi kaž dě chvíle nejnepříjemnějšlch pře kvapenl. V posledních dnech mnoho se sly šelo, co musilo znepokojiti. Poeifujeme dobře dnes — pr ovi list — že postupovalo se přil zprudka a ukvapeně. Svolání říšského sněmu nic na tom nezmětl. Zodpovědnost aná za vš vláda a nikdo nebude míti chuti zodpovědnos tu sejmouti s beder její Některé německé vládě blízké listy horš se velice na to, že nejposlednější řeč Viléma II. k důstojnictvu v Bremerhavenu dána byla do veřejnosti, poněvadž Vilém II. káral v ní také nerozvážnost a neobratnost operací Seymuro- vých u Tjencinu, kteroužto kritikou bude prý Anglie proti Německu popuzena. Telegramy. Hrabě Waldersee. Z Berlína, 16. srpna. (C-B.) » Wolffova kancelář« oznamuje: Hrabě Waldersee svolal dopoledne své důstojnictvo a promluvil k němu řeč. Dne 18. t. m. bude přijato vrchnl velitelstvo armády východoasijské císuřem a vyjede dne 20. t. m. o půl 8. hod. ranní Berlína. Polní maršálek hrabě Walderse s částí svého štábu zajede z Verony do ŘŘíma, učiniti návštěvu králi italskému. Dne 22. vy- pluje říšským poštovním parníkem »Sachsene z Neapole na cestu do východní Asie. Z Paříže, 16. srpna. (C.-B.) Not »Agence Havas« praví: Francouzská vláda vy- rozuměla Německo, že generál polní maršál hr. Waldersee po svém přijezdu do Číny, ve válečné radě velitelů mezinárodního vojska bude za- ujímati vynikající ono postavení, jakéž mu dle superiority hodnosti jeho náleží. Generál Voyron, vrchní velitel francouzského oddílu neopomene poměr svůj k maršálu Walderseeovi zjistiti. ne V Pekině.

Vilém II Waldersee Wolffův Walders Havas Voyron Německo Bremerhaven Anglie Berlín Verona ŘŘím Neapol Asie Paříž Čína Sachsen

33 article

Z Vídně, 16. srpna. (C.-B.) »Pol. Corr. oznamuje z Berlina: Činského vyslanectví zdej- šího došla depeše od německého zástupce v Pe- kině šl. Bellowa ze dne 9. t. m.; která na prosbu rakousko-uherského zástupce tamního šl. Rosthorna, sdělena byla vládě rakousko- uberské. Depeše zní: Lichunčan, jak nám bylo sděleno, jest splnomocněn se státy telegraficky vyjedná- vati, Cízí zástupci souhlasí v tom, že vyjedná- váním tím nemá býti rychlý postup spojeneův na Pekin zadržen, neboť jen tak mohou býti osvobozeni cizinci ze stavu svého, kterýž ne- dostatkem potravin a nemocmi stává se kritickým. Rýže, mouky a masa kon- ského máme už jen na 14 dní. Ostatně se situace od 15. m. m. nezměnila. Jsme obklí- čeni na dále vojskem, jež čas od času prudce na nás střilí a ztráty nám způsobuje. O postupu vojska osvobozovacího nemáme zpráv. Z Washíngtonu, 16. srpna. (»Reuter. kancelář«). Došla sem zpráva, že čínská vláda nařídí svým vyšším úřadníkům, aby sešli se v Tuncu u Pekinu s veliteli spojeneckých vojsk, aby společně se umluvili o poskylnutí bezpeč- nostního průvodu zajatým vyslancům. Praví se, že na prince Čina vznesen úkol říditi vyjedná- vání. Bezpochyby již k této schůzce došlo.

Pol Corr Bellow Vídeň Berlín Rosthorno Peking Tunc Reuter

34 article

Diplomacie. Z Washingtonu, 16. srpna, »Reuter. kancel,« sdéluje: Lichunčan žádal vládu zdejší, aby způsobila, aby vojsko spo- jenců, jež stojí u Tuncu, zasta vilo další pochod na Pekin. Vyšší státní úradník čInský přibuďe prý do tábora tamniho, aby smluvil pří- měří. Lichunčan navrhl také americkému konsulu v Šanchaji, že cizí vyslancí budou do- praveni k vojsku spojenců mimo Pekin. Ame- rická vláda odmítla návrh ten. a opakovala po- žadavek, že Čína musí spolupůsobiti se spo- jenci, aby umožnila resp. ulehčila vtrhnutl dostatečně veliké moci spojenců do Pekina a i odjezd vyslanců, jakože i ostatních cizineů z Pekina. n Z Nov. Yorku, 16. srpna. (C.-B.) »Eve- ning Journal« uveřejňuje depeši z Kobe, dle níž Japonsko dalo podnět k příměří mezi státy spojencův a Čínou. Tato prý na podnět tení přistoupila. Podmínky, jež by ze strany spojencův kladeny byly, v jsou, aby vy- slanci bud před branami Pekina vydáni byli vojsku spojencův, aneb tomuto vojsku dovoleno bylo vtrhnouti do města, by odtud vyslance od- vedlo. Japonsko zahájilo prý jíž přípravné vy- jednávání.

Lichunčan Washington Peking York Kobe Japonsko Čína Reuter Tunc Pekina

35 article

Přípravy. Rakouský důstojník v družině hr. Walderseen. Z Vídně, 16. srpna. Setník Vojčík, jenž, jak známo, byl přidélen generálu hr. Walder- seeovi, přijel do Islů, kde bude bezpochyby příjat císařem v audienci. Z Vídně, 16. srpna. (C.-B.) Dlo » Wienen Abendpostu« připlují lodi »Cisařovna A lzbětae a »Aspry«, urychlivše co nejvíce plavbu svou počálkem září k čínskému pobřezí sn Operace spojencův. u Z Berlína, 16. srpna. (C.-B.) »Wolffov kancelář« oznamuje z Tjencina ze dne 14. t. m.: Vojsko spojenců dobylo Šankiavan za malých ztrát Číňané zanechali na bojišti 500 mrtvých a uprchli dílem do Tuncu, dílem přímo do Pekina. Z Říma, 16. srpna. (C. B.) »Agenzi Stefani« oznamuje z Taku přes Čifu ze vče- rejška: Ruský piluk vysazen by zde na břeh, aby chránil spojení armády spojenců s pobřežím. Žaponský vysla ne sděluje, že spojenci 12. t. m obsadili Tuneu (asi 30 km. před Pekinem. Pozn. red.) Útok na Pekin očekává se pro dnešek. Z Washingtonu, 16. srpna. (C.-B.) Ame- rieký admirál Remey telegrafuje ze dne 13. t. m.

Vojčík Wienen Číňan Stefan Remey Vídeň Isl Berlín Pekina Řím Tuneu Peking Washington km

36 article

Od fronty nemám od 11. t. m. žádných zpráv. Dle posledních ale zpráv z pramene japonského bylo 12. t. m. dobyto Tangeu a spo- jenci chystali pro 13. t. m. útok na Pekin, Z Londýna, 16. srpna. Dopisovatel jed- noho listu, provázející armádu evropskou n výpravě do Pekmu, sděluje ze dne 9. t. m.: Nepřítel dal se nedaleko Hosiona na ústup. Postup náš neseikal se nikde téměř s odporem. Bengálšti kopinníci a žaponská jižda jsou stále v čele armády a nepřitele silně ohrožují. Čí- ňané prchají před jizdou. Utrpěli veliké ztráty a pozbyli již mnoho dél. Postupujeme rázné. Z 11. srpna týž dopisovatel sděluje: D- láme vehiké pokroky. Činané stále ustopujl a nikde nekladou odporu. Z Berlína, 16. srpna. (C.-B.) Wolffo kancelář oznamuje z Tokia ze dne 14. 1. m. Dne 12. srpna obsadili Japonci za svítání Tan

Tangeu Japonec Peking Londýn Berlín Tokio