ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 27f53f00-727b-11dc-a9d3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 68, place 54, org 21, work 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNY LISTY
3 masthead
17. srpna 1900.
4 masthead
Císlo 226.
5 article
obranci dráhy po osvobození Charbina s prvější energií chopíte se práce, abyste obnovili, co na dráze porušeno, a dokončili veliké započaté dílo, jehož zdar J. V. obzvláště n mysli leží. Inž. Alexandr Jugovič je původu srbského Narodil se r. 1845 v Cařihradě. Odborně se vzdělal v Londýně, načež přistěhoval se do Petrohradu, kde dostal místo železničného inže- nýra. Za rusko-turecké války byla mu svěřena stavba polních železnie. V oboru tomto vynik tak, že byl vyznamenán několika řády. Umě železnice nejen stavěti, nýbrž i stavbu junácky proti nepříteli hájiti. Za junáctví, osvědčené jak za války s Tureckem, lak i při dobytí Geck Tepe, dostalo se mu nejvyššího vojenského vy znamenání ruského, řádu sv. Jiří se stuhou. Za řízení stavby železně dráhy v Madžurii do- stával nejprve 50.000 rub. ve zl. ročního platu nyní pak 65.000 rub. ve zl.
Jugovič svatý . Jiří Cařihrad Londýn Petrohrad Turecko Madžurie Tep
6 title
Světová výstava v Paříži.
Paříž
7 article Lékařské sjezdy pařížské.
Lékařské sjezdy pařížské. Píše dr. D. Pr aný rek. V Pař íži, dne 9. srpna 1900. (Pokračování.) Časopis sjezdový, denně vycházející a při nášející vedle programů, přednášek a inserátů které nejvíce místa zaujímají, všelicos zajíma vého ze sjezdového života, počíná po iniciativě prof. Pešiny uveřejňovati vyhlášky jednotli vých národních komitétů v jich mateřštině. Nej dřive objevila se vyhláška česká — v dalšíel číslech hemží se oznámení holandská, španělská, italská, porlugalská. Vyhlíží to nad míru pestře — tato mezinárodní spravedlnost a člověk rád od- pustí nějakou chybičku, ktorou sazečský šotek neznalý jazyka tu a tam způsobil. Právě jsem dostal od výkonného výbor I. mezinárodního sjezdu pro lékařský tisk — trochu pozdě, oklikou přes Prahu — vyzváni podepsané sekretářem drem. Blondelem, abych přejal pro sjezd referát o uherské lékařšké literatuře (anous prieront de dire quelques mots au nom de la presse hongroise«). Vysvětlil jsem panu sekretáři, že řízením osudu Čechy posu nejsou na maďarském globu. Při těchto geogra- fiekých vědomostech francouzského vědeckého světa, vškutku lze se podivovati, že v seznamu účaslníků sjezdu v žurnále kongresu vedeny jsou země české (»Pays tehěques«), v čemž tuším zvláštní informace. — Místo slavností ko- nány budou následkem smutku nad zabitím krále Humberta jenom recepce, a sice zejtra, v pátel o půl 5. hod. v paláci elysejském u president republiky, pozejtří o 3. hodině v radnici (měst- skou radou pařížskou). Zvláštních pozvání třeba není, postačí členské listky: Pozváni platí i pro dámy konigresistů.
doktor profesor Pešina Blondel press Čecho Praha Humberto
8 article
Sídlem přištího kongresu bude M a drid. (Za 3 léta z jara v dubnu.) Již na minulém sjezdu moskevském mluvilo se silně ve prospěch Madridu. Dnes, poslední den prací lelošního mezi- národního sjezdu, koná se třetí a poslední hlavní sezení s přednáškou prof. dra. Al ber ta o architektuře kosti, která z II. hlavního sezení odložena na III. Sezení to koná se ve velkém amfiteatru »Sorbonny«. Současně bude slavnostně ohlášeno přirčení ceny, věnované r. 1897 mě- stem Moskvou. Členové sjezdu se znenáhla rozjíždějí, jednak k moři, jednak do hor, nebo domů Brány jednoho kongresn se zavírají a druhý se otevírá (X. mezinárodní hygienický a demogra- fický sjezd). Pořádá se ještě sjezd pro studium hypnotismu, kongres pro tělesnou výchovu, Iv mezinárodní kongres pro psychologii a jiné které nás tu nezajímají.
profesor doktor Al Iva Madrid Moskva národní sjezd Sorbonna
9 article
9. srpna odpoledne.
10 article
Poslední hlavní sezení skončeno dnes9. července odpoledne ve velkém amfitheatru Sor- bonny za účasti dosud ještě velmi hojné. Prof čtrnáct dní i vidím, že dosud nie se neděje neberou mne do vězení, vojny není — a tu začal jsem nejdříve jíst chléb a potom vůbe všechno.« cojtez Nyní teprv Kovalev, zbaviv se cizích my- šlenek a vlivu cizí vůle, začal přemýšleti samo- statně o zběhlých událostech. V prvních dnech po zakopání ženy a děti Kovalev nacházels v úplné bezeitnosti a teprve když 26. prosince vstoupil do průzdné světnice, pocítil žal nad zemřelými a dal se do pláče, ale bol v srdei neustával. Avšak myšlenka, kterou nejdříve se obíral, že jeho rodní odebrali se do »království nebeského«, neposkytovala duši nijaké radosti, zanechávajíe v ni trapnou prázdnotu. Ješté po delší době Kovalev se vyjádřil: »Srdce dosu ustavičně mne boli; když chci spát — spím, ale jakmile se probudím, ihned zase srdce začne mne bolet. A jakž by nebolelo ? Ne- budu více míti ani druhé matky, ani druhé ženy.« Nynější Kovalev jest tichý člověk, jenž frápi se nad um, co více nelze navrátiti. Mys jeho, sektářským blouzněním pomatená, dosu vša k není úplně jasná . .. Dnešní térnovské drama úplně ve všech podrobnostech podobá se skutkům samoubijení jež dálo se za carů Aleksije Michajloviče Ivana a Petra Alekšejevíče. Z dobrovolných smrtí bylo nejobvyklejším samoupálení. Za cara Petra I. upálil se kníže Myšecký s veškerou sveu čeledí, čítající přes 100 osob.
Kovalev Petro Alekšejevíč Myšecký Sor Aleksij Michajlovič Ivan
11 article
Jiný způsob bylo umoření hladem. Ondřeh Ivaunov, jenž popisuje samoupalování za cara Alekšeje Michajloviče, praví: »V novgorodské oblasti mnozí v mohylách za živa se pohřbí val a tak zbavovali se svého bídného života a v téže novgorodské oblasti mnoho tisíe v ověinechse upálilo.« Možno souditi, že Vítalija a Polja měly ně- které vědomosti o dobrovolných smrtích v ru- ském rozkolu. Možno tak souditi dle slohu obsahu přípisu, jejž zaslaly policii za příčinou sčítání lidu a který upravila patrně Polja mladší. Přípis ten připomíná velice oznámení, jež psá- vali v XVII. století rustí rozkolnici, chystající se podstoupiti smrt ohněm. Albert přednášel (francouzsky) o architektuře kostí. Po významně řeči předsedy sjezdu Launelonguea, který prohlásil za sídlo příštího kongresu Madrid, ujal se slova před- seda tohoto madridského kongresu Carleu. a živou, výraznou a nadšenou řečí zval při tomné k hojnému účastenství při tomto sjezdu děkuje za vyznamenání, které volbou tou Špa- nělsku bylo učiněno. Řeč jeho (španělská) uví- tána s obecným nadšením a odměněna hlučným potleskem. Veliký sál Sorbonny hodí se k takovýmto účelům mnohem lépe nežli Salle de fétes na výstavě. Jest akustičtější a vystačí na onen ne- veliký již počet členů kongresu a delegátů úplně Tentokráte pozorovali jsme opět mezi účastniky hojnost dam. Vojenská hudba zahrála po slav- nostním uzavření kongresu a několikráte během sezení po významnějších řečích řadu piec, zá řících temperamentem, které dodaly závěreč nému tomuto jednání žádoucí nálady.
Vítalija Polja Albert Launelongue Madrid Salla jít fétes Ondřeh Ivaunov Sorbonna kongres Alekšea Michajlovič
12 article
Sál samotný je velmí prostorný, ekono micky uspořádaný tak, abycna malém poměrně prostoru větší množství posluchačů pohodlně umístiti mohlo. V čele sálu ve výši zobrazeno allegoricky jak mládež žíznici po vědě ukájí pramen vody živé — věda — kterou jinochům podává stařec, čerpaje ze zřídla opodál prýštícího. Řada žen- ských postav, rovněž allegoricky nešených, vážně zamlklých, významně doplňuje obraz, jehož smysl tlumočí nápisy v rozích umístěné: »Fa- culté des sciences« — »Faculté des lelhese. Nemýlí-li mne zrak, prozrazují tváře téměř všech přítomných větší nebo menší únavu a touhu po odpočinku. Umdlenost patrna jak na pořadatelich tak na zúčastněných. Návštěvy nemecnic, ob- cování přednáškám v sezeních, studle na vý- stavě, v pařížských ulicích za dne i večer, vděčné sice, ale unavující, všecko to bohatství nových a silných, ale příliš rychle se střída- jících dojmů, všechen ten urychlený život velko- městský, který už sotva stačí kvapnétu tempu světového výstavního ruchu — tot zajisté do- statečný důvod k omluvé této specifické vý stavní a sjezdové umdlenosti. Trvá-li toto pre- stissimo 14 dnů nebo 3 neděle, oddechine si i čilejší temperament, když všedán na Gare di Nord a odjíždí k domovu. My, kdož budeme ještě obcovati hygieni- ckému sjezdu, jenž bude zejtra zahájen, po- budeme v Paříži aspoň ještě týden. Ale už nyní kují se plány, kam potom. Neboť cestování ve volné přírodě (nikoli ono bloumání po výstavě po ulicích) bude pak vlastně lékem pro duši, které poskytne času, aby ono obrovské minožstv materiálu vědeckého i turistického srovnala si uložila řadně očíslovaný do registratury a ne- chala ho nějaký čas odpočívati.
Gare di Nord Paříž
13 article
Je toho materiálu obrovské množství, ne- počítaje tistěné dokumenty, z nichž vybereme jen nezbytně. I to vydá na notný balík a vy stačí na nějaký týden studia po návratu. Dnes ráno přibylo ho notně v bureau X. mezinárod- ního sjezdu pro hygienu a demografii, kde nám kromě vkusného odznaku a objemného svazku o německých lázních (už zas!) doručují velice praktickou knížku »Guide de l'hygiéniste a Paris« soplánem výstavy a hygienických instituci paříž- ských. Kniha vypočítává, kde je co v Paříží a na výstavě s hlediskal zdravotního důležitého rozptýleno. Kdybychom byli věděli, že taková kniha vyjde, byli bychom si ušetřili mnobo běhání a hledání v průvodcích výstavních a byli bychom mohli rychle a snadno orientovati se o hygieně Paříže a výstavy, což stálo pode- psaného a jistě i četné jiné návštěvnikyslékaře mnoho práce a času — při veliké rozptýlenosti tohoto předmětu. Sjezd záleží ze dvou oddělení: I. hy gieny a II. demografie. Tato je malým počtem prací zastoupena, onano však čítá veliký počet přednášek a sdělení, jichž bude ještě při- bývati. Sjezdového bulletinu vyšel sešit druhý (první dosud níkoli). Z něho se dovídáme,ž čestní předsedové sjezdu jsou ministr vnitra kultu, ministr obchodu a průmýslu, předseda obecní rady města Paříže, prefekt selnský, pre- fekt policejní a dr. Bergeron, Chauveau, Colin, Duclaux, Levasseur, Morey Th. Roussel, Emile Trél at. Čestnými předsedy z ciziny jsou Callejo (Španěly), Koehler (Německo), Pagli a n (Italie), Corfield (Velká Britanie), vo Inama-Sternegg (Rakousko), Bartolette (Unie), Borup (Dánsko).
Paris doktor Bergeron Chauveau Colin Duclaux Roussel Trél Calleja Španěl Pagle Paříž Německo Velká Británie Rakousko Dánsko obecní rada Morea Th o Ina guide jít l I . ha giit Koehler Italia Corfield Sternegg Bartolette up
14 article
Předsedou je prof. Brouardel. Misto- předsedy zvoleni dr. Bechmann, Cor nil, Lande, Napias, Navarre, Nicolas Proust, Vallin. Hlavním sekretářem je dr A. J. Martin, pokladníkem Galante, se kretáři dr. Bourges, dr. G. Brouardel dr. Faivre, dr. H. Thierry. V hygieně bude se pracovat v 8 sekcích Látka těchto prací je pro nejširší kruhy zají- mava a budeme moci o většině přednášek refe- rovati, kdežto podrobné jednání právě ukonče ného sjezdu lékařského bylo ryze odborně. Na programu jest: zejtra, v pátek odpole- dne o 123. hod. slavnostní zahájení sjezdu ve velkém amfiteatru lékařské fakulty, za předsed- nietví Waldeck- Rousse aua, předisedy ministerské rady a ministra vnitra a kultu. V so- botu 11. srpna je návštěva ústavu Pasteurova. ústavu pro biologiekou chemii a nemocnice Pa- steurovy. V neděli odpoledne je výlet do A chě res. V pondělí odpoledne budou navštiveny zdravotní instituce pařížské, nemocníce, stoky. zdravotní museum městské, ústav pro výrobu animální lymfy. Dne 14. srpna odpoledné bude recepce členů v radnici. Dne 15. srpna bude pořádána návštěva výstavy, 16. odpoledne bude výlet do továren Meniera a Nois iela, 17. odpoledne bude sjezd uzavřen. Dopoledne vždy o deváté hodině (vyjma neděli a středu) bude se pracovati v sekcích. Dne 10. srpna budou zvaní členové kon- gresu přijati presidentem republiky v paláci Elysojském. Členové sjezdu mají volný vstup na výstav od 10. do 17. srpna. Damám jich zjednány »výhody«, jakých byly účastny při sjezdu lékař- ském, mohou navštěvovati přednášky, účastnit se výletů a sla vností. (Dokončení.)
Brouardel doktor Bechmann Cora Lande Navarre Proust Vallin Martin G Brouardel Faivre H Thierry Pasteurův Bourges nietví Waldeck Napias Galant
15 article Z výstavy v Paříži.
Z výstavy v Paříži. Rs. Školská výstava vzbuzuje svou ohromnou bohatostí ne snad obdiv, ale pravou hrůzu u odborníků. Trochu se tu msti nový systém rozdělení výstavy. Francouzské školstv jest arci pohromadě, vlastně ve dvou částech a sice na gallerii a dole část škol odborných oelatní odborné v přístavku; za to ale školní výstavky cizích států roztroušeny jsou mezi sku- pinami č. I. a poněvadž ve skupině té jest ještě více oborů, jako vědecké pomůcky, tisk, foto- grafie, hudební nástroje, jest to věru pracné, shledati předměty školství ze všech zemí. Školství rakouské zastoupeno jest j en odborným a to zase roztroušeno v různých skupinách, kam dle dotyčného odboru patří následkem toho neskytá zde obrazu celistvého. Všeobecně vyniká tu ze školství právě školství odborné a zvlášté směrů umělecko průmyslových. Erancie areiť předvádí veškeré své školství způ- sobem podrobným od školek mateřských až po universitní vzdělávání. Anglie také z obecného školství dosli mnoho vystavuje, Celkem jetu z oboru školství zejmena, jak již z prvu řečeno školství odborného, průmyslového, hospodářského a ohchodního a i ze studia technického a me- diciny učiněná spousta zajímavostí a po prvním zběžném přehledu zdá se, jako by tu měl člo věk přeplouti dravou, rozvodněnou řeku, než to trochu prohlédne, nbeno V první řadě upoutá arciť školství fran couzské. Obecné školství od zasáhnutío vzdělání lidu ve Francii velice zasloužilého ministra Fer- ryho učinilo veliké pokroky. Jeho přičiněním r. 1882 prohlášena povinnosti návštěvy školní.
Paříž Anglie Francie Fery
16 article
Náklad na školství tak zv. primairní čili základní r. 1897 činil 212 mill. fr., před pat- nácti lety však jen polovinu z toho. Avšak pro zdejší poměry velice zájímavým; nám arei dost podivným zjevem jest, že školy řeholní a to ne- jen pro dívky, ale i pro chlapce dosud se n stějném počtu udržují. Na 10.000 obyvatelů připadalo r. 1872 škol veřejných 20, řeholních 12, soukromých 9.5. Od té doby počet veřej ných vystoupili na 27, soukromých na 12 a ře holní se stejně drží přece. To ovšem jest dů sledek poměrů politických i názorů sociálních. Státu jest jedno, kde a jakým způsobem diu získalo si zákonem žádanou míru obecného vzdělání, jen když ji prokáže. Boháčí neposí- lají děti do škol veřejných, nýbrž soukromých. To jeví se nejen ud školstvi primairního, ale i sekondérního, mezi nimiž pák arci vyniká pa trný rozdíl, že prvější slouží vzdělání lido vému druhé vzdělání vyššímu. Návštěva škol primárnícho jest zdárma, ško sekundárních spojena s nikoliv nepatrným ná kladem. Jelikož ale školy sekundární jsou, jako u nás gymnasia a reálky, přípravou pro studi universitní nebo technická,omezuje se tím pří stup ku vzdůlání vyššímu, kteréž se stává pří- stupným jen lidem majetnějším. Arciť obec i stát skytají nemajetným, kteří na školách prl márních se zvláště vyznamenali, podpory, t. zv bourse, avšak těch nemůže býti počet veliký a tak jeví se omezování patrným. Vzdor tomu čitá Francie 15 universit a na těch bylo minu- lého roku 29.377 posluchačů, z nichž na dv tisíce cizineů. Při školách sekundárních jsou třídy přípravné, od prvních počátků vyučování což arci nám připadá zvláště podivným, vidí- me-li na ústavě sloučeno vyučování od dětství až k bakalariatu, zkoušce to, která jako u nás maturita se žádá pro vstup do škol vysokých.
17 article
Student, který vykonal bakalariat, slove ba- 1 v sjébai a chelier. Nejlépe jest toto rozlišení škol lidových patrné v Paříži. Arondissement čili obvody měst mimo střed, tedy po větsině dělnietvem oby- dlené, čítají až na 6000 chlapoů a též b tolik dívek ve školách primárních, kdežto ve středu města maji některé obvody jen kol 800 chlapců až i jen kol 500 dívek, což zase nasvědčuje tomu, že u bohatců dívky ještě více chodí do soukromých škol než hošie Školy sekundární jsou až na malé výminky spojeny s internátem a žactvo jest buď zcela ubytováno v ústavě nebo aspoň v poledne stravováno, tak že celý den ve škole zůstává. Toto zařízení vyskytuje se i u škol odborných a našince nemálo pře- kvapí, vidí-li v ústavě mimo učebné síně a dílny i rozsáhlé jídelny, na vyšších průmyslových školách státních jsou hotová kasárna a není se tomu diviti, pakli při zdejších školách střed- ních colleges a lycées a školách průmyslových při takovém hromadném bytování sáhne se p některých vojenských formách a i methodách k docilení kázně a pořádku. Od toho pak po- chází uniformování žactva těchto ústavů. Výstava z toho všeho života školního po- dává četné fotografie. Z mnohých vyzírají cel zařízení těchto ústavů. Nejvíce pak zájem vzbu- zuje péče o výchovu tělesnou. Z t daly by se uvésti četné zajímavé obrázky o pě- stování her, tělocviku, ba na škole Stannisln v Paříži pěstuje se i jízda na koni. Střední školy pěstují silně sportovní hry a také plování věnuje se pozornost, jak toho právem zaslouží.
Paříž škola Stannisln
18 article
Za takových okolnosti nemusíme nikterak po- hrdlivě pohlížetí na obrázky, představující vy- stoupení žactva ve způsobě trochu vojenském naopak víděti v tom musíme výsledek pěče o výchovu tělesnou, jejíž ještě dosavadní za nedbávání u nás se tresce, bohužel, na mlá deži samě. Také velice překvapí na výstavě fran couzského školství to množství vystavených ručníéh prací. Předně práce z dětských skolek, jež jsou tu skoro všeobecně zavedeny, pak práce lupenkářské, ze dřeva i kovu. Práce tyto jsou na primárních školách v Paříži povinné. Po ven- kové však práce ze dřeva a kovu se nechtějí tak ujímati, jak by si toho přátelé ručních prac chlapeckých přáli; naopak, tu a tam od nich dokonce i upuštěno. Něco jiného při vyšších ško- lách primárních, jež by sice srovnávati bylo možno s našimi školami měšťanskými, avšak mají žáky v stáři 13 až 16 let a mají více učiva. Tam uči pracím v dřevě a kovu. Ústavy normální to jsou ústavy učitelské, jichž v každém departe- mentu jest po jednom, jsou práce tyto zavedeny. Pak též mívají některá lycea a koleje oddělen industriální pro žáky, kteří se věnovati hodlaji odboru technickému. Pro vstup do vyšší školy průmyslové žádá se znalost praci v dilnách jistého stupně. Následkem těchto okolnosti vidíme nejen v odborněm, ale i v obecném a i středním sko
Paříž
19 article
ství vystavené práce z dílen, směřující k získánt znalostí technologiekých a i nabádající k smyslu pro přesnost. Francouzské školství odborně jest zastou- peno bohatými výstavkami, neboť je tu každá škola zvlášť a nikoliv souborně jako ostatní za- stoupena. Jest viděli, že Francie činí velice mnoho k odbornému vzdělání lidu a to jednak před- náškami, čemuž slouží četné společnosti, jednak školami. Z dob, kdy nebylo ještě povinnost návštěvy školní, pocházejí mnohé společnosti, jež pečovaly o vzdělání lidu. Ty nyní obrátily svoji činnost k poučování odbornému. Školy pokračo- vací vté způsobě, jako naše, zde valně vyvinuty nejsou. Zanto ale školství odborné! Školy umě- lecko-průmyslové z Paříže a předních městi Francie slynou dobrou pověstí. Výstava jejich jest velice pěkná. Ten druh škol, jako naše průmyslové, vystavují práce jako z nějakých strojíren a také jsou vypraveny ne snad dílnami, ale skoro to- várnami, kladouce na praxi velkou váhu. Školy odhorně nejrůznějších směrů jsou zastonpeny a překvapí též množství prací ženských, šití i šato i prádla, příprava per, květin a jinýcho výzdoh modních. Jest viděti, že i odhornému vzdělání dívek se věnuje stále stupňovaná péče.
Francie Paříž
20 article
Nejen školství průmyslové, ale též rolnické vinařské, zahradnické předvádí se na francouz- ském oddělení způsobem bohatým a zároveř svědčlcím o velkém nákladu, kterýž se mu vě- nuje. Jako vrchol vzdělavatelství vystaveny jsou též práce z universit a i některých vědeckých společností. Širší veřejnost arciť nejvíce poutají práce z lékařství, přírodních věd a hvězdářství Krásnou výslavku, nad jiné zajímavou, skýtá školství americké. Jest-li ve francouzském na- cházíme značné rozdíly ve způsobu vyučování oproti našim osnovám a methodám, tož při pozorování prací škol amerických neubráníme se překvapení. Výstavka americká jest pěkně a přehledně upravena a provázená podrobnými popisy. Jako ve všem, tak i vi školství vystihuje Američan jádro věci, k němuž pozornost sou- střeďuje a jímž se pak bez úchylek a rozptýlen činnosti zabývá a to s největší snahou zůstat praktickým. Výchova dítek počíná tam všeobecně velice záhy a zajímavé jest, že tak jako ve Francii, i v Americe přihlíží se k výchovnímu účinku kreslení, kteréž arciť vypadá zcela jinak než kreslení na našich školách obecných, ktere jest spíše dresurou v dělání čar. A důsledky toho? Jsou viděti v umělecko- průmyslových oborech.
Američan Francie Amerika
21 article
Američané zvláštní péči věnují vzděláván žen. Také zajímavé jsou ukázky škol indian ských a vidětí jest, že Američan koná vskutk dílo kulturní — ale jiným způsobem než kolo niální politikou. Uvádím jen, že v Severoamer ckých státech jest zakázáno a přísně se trestá dáti nebo prodati Indianům kořalku. Zajímavé jest též, jak na středních školách hledí vzbu- diti smysl pro umění. Vreholem všeho pak jsou ty millionářské dary školám, zvlášť školám vyšším a odborným. Na co u nás se vo školství ne může zmoci zem ba ani stát, pro stálou vý- mluvu — nedostatku prostředků, koná tam jednotlivec s nadšením pro věc. A kde vzal to nadšení? — Ve školách samých. Dle americké výstavky již tomu věřím a chapu tu obětavost Vychází z lidovosti školství a to nejen snad z lidovosti ve způsobě školství, nýbrž i z lido vosti jeho správy. V „tom jsou podstatné rozdíly mezi americkými státy, jež slovou Svobodnými a poměry u nás. — Z americké výstavky vy stihneme, žetam zcela jiný ducho a i zcela jiná půda pro školství.
Američan
22 article
Zajímavo jest, že v anglickém oddělení,a výstavka ta velice neúpravná a neúhledná jest vyzírají mnohé přibuzné stránky co do způsobu v úpravy škol, avšak zdá se vše hrubší. V obou odděleních jest mnoho vystaveno z oboru cvi čení tělesných od evíčení dětských až po bry sportovní. Roztomilými výstavkami représentuje s školství švédské, norské a dánské. V mno- bých věcech vystihneme v odděleních těch při dech něžnosti, ba lásky v práci školní — jak dětí tak i učitelských sil. Ve všech těchto se- verních zemích vynikaji výstavky ženských prací a zvláštní pozornost vzbuzují ruční práce chla- pecké z dřeva. Finsko vystavuje své velic úhledné, ba půvabné práce školní ve svěm zvláštním pavillonu. Až překvapující svými rozměry jest vy- stava školství ruského od obecného až po vyšší. Značnou měrou jsou zastoupeny školy střední i školy odborně. Jest viděti chvat, s kterýmž Rusie pracuje na svém vzdělavatelství. Zvláš patrné jest to v tom rychlém množení a roz- voji škol odborných, většinou rázu škol ře meslnických.
Rusie Finsko
23 article
Portegalsko podává školskou výstavkou ohrázek šťastné země, která má pro svě, ze- jmena odborné školství, dost peněz. Belgie předvádí školství obecné způsobem dosti roz- měrným, v němž množstvím dětské školky nej více vynikují. Má dost těžkou práci se zřízením škol a jich návštěvou. Pro nás překvap ujíeí jest že zvláštní pěči věnují neb snad věnovati musí agitaci proti alkoholismu. Křiklavými bar- vami líčí se následky pití. Několik kolleke obrazů závodí zoskiiviti dětem ve školách piu kořalký; činí se to prostředky tak drásavými, že to věru velice divně musí působiti na ditě, jehož otec jesttruňku trochu nákloněn. Možná, že tato methoda spíše zoškliví dítěti otce než tu kořalku, neboť tu na obraze nevidí. Švýcarské školství vzbuzuje pozornost svými odbornými školami. Ještě z jiných zem tu a tam a sice velice roztroušeně se vyskytnou výstavky školní, tak z Japanu, z Alžírska i Ma- dagaskaru atd. Uhři vystavují ze školství velice mnoho; činí to souborně, majíce jednak na galerii, jednak na výhodném místě v přízemí své školní a to pozoruhodně výstavky. Práce škol odborných vzbuzují uznání a i také mnohé rozjímání. Jest tu snaha — obětavost pro věc patrná. A naše školství? Vrchní správou omezena byla účast škol jen na umělecké a odborné.
Uher Belgie Alžírsko Ma
24 article
Co tím ale řečeno? Velice mnoho, neboť tim se přiznává význam škoiství odborného, význam vzdělávání průmyslového vůbec a úmělecko- průmyslového zvlášť. Výsledek, s jakýmž setu některé školy odborné a umělecko-průmyslové representují, sluší uznati jako velice čestný Pražská uměleckp průmyslová si svým inte- riérem vydobyla zasloužených vavřinů. K výstavě připuštěny byly jen liotové práce nejvyspé lejších žáků jako konečný výsledek činnost školní. Z prací z jednotlivých škol pocháze- jících sestaveny jsou interiéry mnohdy i ben udání odkud, z které školy věci pocházeji. Takové upravení jest arciť na závadu k seznání škol, vystavovatelem jest vlastně ministerstvo. Právě zde v Paříži mešká výprava ředitelů professorů z odborných škol rakouských v počtu as 120 osob a přištím týdnem koná se kongres odborného vzdělavatelství. Jsou to znamení doby, znamení velice vážná. Celá ta světová výstava jest vážným dokladem o významu školství odborného. Avšak výstava školsk jasně praví, že školství odborné samo o soba ještě není vším a že k tomu rozvoji, jak jej světová výstava předvádí, vychází předprava lidu již ze škol obecných a i z jiných vzdě- lávacích prostředků lidových. Ten pokrok ve všech oborech činnosti průmyslové, hospodářské a obchodní, od nichž hmotně zájmy států jsou závislými, opírá seo vzdělání odborně. Otázkou nyní jest, jakými prostředky se nejlepšího ta- kového vzdělání a co nejrychlejším způsobem dosáhne. Otázka níkoliv snadná, k níž ale se pozornost zvýšuje. Okolnosti činí význam od- borného vzdělávání vůbec a školství zvlást mohutnějším, neboť z výstavy viděti jest, že máme vážný zápas před sebou.
Paříž
25 article
Vyznamenání. bZ Paříže, 16. srpna. (C-B.) Výstavní po- rota v I. skupině »Vychovatelstvi a školstvís přisoudila tato vyznamenání: Třída L. : »Obecné školství«: »Grand prix« (Velkou cenu) ředi- telství opatrovny knížete Liechtensteina v Ra- kousku. Zlatou medailli: předsedovi literárního spolku »Slovenské Matice« v Uhrách. Třída II.: »Vyšší školství«. : »Grand prive rakouskému ministerstvu kultu a vyučovánl. Zlatou medailli: Jihoslovanské akademii věd a umění v Záhřebě. Třída V.: »Zemědělské školství odborné«: »Grand prix« rakouskému ministerstvu orbya vysoké škole zemědělské ve Vidni. Zlatou me- dailli: professorstvu vysoké hospodářské škole v Libverdě a hospodářaké zemské střední škole v Přerově. Ve druhé skupině: »Díla umělecká« při- znána byla tato vyznamenání pro Rakousko a Uhry. Hors concours František v. Pausinger, Bernatzik a Broží k. »Crand prix«: Klimt. Zlatou medailli: Angeli, Hynais, Mehofer, Benezur, Csok a Laszló. — Krom toho rozdán byl větší počet střibrných medaillí. (Poslednl vyznamenání byla námi již částečně sdělena. Pozn. red.) »Odborné školy průmyslové a obchodní« »Crand prixs rakouskému ministerstvu vyučo- vání; zlaté medaille spolupracovníkům svob p. Myrbacha při umělecko-průmyslovém museu ve Vídni, Jiřímu Stibralovi, posluchači umě lecko-průmyslové školy v Praze, Adolfu Walthrovi, žáku tkalcovské školy v Mor. Šumperku, Fran- tišku Borttschelberovi, žáku dřevodělnické školy Králíkách, Robertu Stübehen-Kirchnerovi, žáku odborné školy keramické v Teplicích, La- dislavu Hanelovi, žáku odborné školy zá- mečnické v Hradci Králové a Jiřímu Lauböckovi, posluchači technologicko-průmyslového musea ve Vídni.
Liechtenstein František Klimt Angeli Hynais Mehofer Benezur Csok Laszló Stibral Walthr Borttschelber Stübehen Kirchner Hanel Lauböck Paříž Uhry Záhřeb Přerov Rakousko Vídeň Praha Šumperk Fran Teplice Hradec Králové Grand prix literární spolek » slovenský Matica jihoslovanský akademie věda orbya vysoký škola zemědělský v Videň vysoký hospodářský škola v Libverda průmyslový muzeum Zlata Idailli
26 article
Firmě Ringhoffer na Smíchově dostalo s dvou »Grand prix« na vystavený parní stro o 2000 koňských silách a na 7 vystavených železntčních vagonů. Z Paříže, 16. srpna. (G.-B.) Generální ko misař opravuje zprávy novin o počtu vyzna menaných rakouskýcht vystavovatelů, že dle pravdy prohlášeno bylo dle výroku sboru soudců: mimo soutěž 30 vystavovatelů, a velikou cenu« (»Grand prix«) dostalo 102 vystavovatelů, zlafou medailli 320 vystavovatel ů. Všechny kol- lektivní výstavy dostaly jednu z těchto cen Zúčastněno jest tedy na nich 2300 vysta- vovatelů. Mimolto uděleno asi 1100 jinýeh cen, takže 95 proc. rakouškých vystavovateli bylo vyznamenáno. (Francouzských a cizích průměrně 60 proc.) Z Paříže, 15. srpna. (Zvl. tlgrm.) President Loubet a ministr vojenství André přehliželi dnes ve Vincennes hasiče francouzské a cizi, shro- mážděné zde k mezinárodnímu sjezdu hasič- zkému. Přehlídky zúčastnílo se deset tisíc ha- sičů. Loubet udílel po ní vyznamenání za zá- sluhu o hasičství. Z Čech obdržel vyznamenán komerční rada Czermak v Teplicích (zlatou medailli) jakožto zástupce vlády rakouské ; dále byli z Rakouska vyznamenání stříbrnou medailh ještě Schwarz, Standt a Czermak jun.
Loubet André Czermak Schwarz Standt Paříž Vincennes Čechy Teplice Rakousko Ringhoffer na Smíchov Grand prix
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nové vyjednávání. Z Vídně ozna- muje se, že učiněn bude ještě jeden pokus přiměti poslance lidu českého i německého ku smíru a že za tou příčinou čelní zástupci obou národů povoláváni budou opět do Vídné, na volnou poradu s chefem kabinetu drem. Körbrem. Ba není prý vyloučena možnost, že hledě ku vážnosti situace a k okolnosti, že tak jako dosud dál to jíti naprosto nemůže, budou voláni zástupci čeští i němečtí před instanci mnobem vyšší. O mírumilovnosti národa českého nemůže a nesmí nikdo pocliybovati. Přes. všechny útrapy, jež od věků snášeti musil nároď ná v této říši, přes všechna protivenství, jichž se na něm téměř tradicionálně dopouštěla ná- rodnost druhá, nechová národ náš v srdc hořkost žádnou a naopak, byl by šťaslen, kdyby podatí mohl ruku krajanům druhého jazyka k opravdovému a trvalému smíru. Zástupci národa našeho i všechen lid náš jests plně toho vědom, jak je mu národnostní boj, jak nynější smutné poměry jsou na újmu jeho kulturním a hospodářským zájmům a jak jinak by vypadati mohla tato vlast, v jak jiném za- skvěti se lesku, kdyby se podařilo odklidit příčiny národnostních sporů v této zemi. Leč žádati na národu českém, aby se obětoval, aby sám skácel opory své národní existence jen proto snad, že před třiceti lety na vzdáleném bojišti stát sousední pokořil svého soka, nikdo na nás žádati nesmí. Národ český chee tolik práva, aby jako národ samo- statný, bez cizího poručníkování, mohl býři živ volně vlastním ži- votem a vyvinouti se v každém směru tak, jak toho na základ
Vídeň Vídný