3
masthead
17. srpna 1900.
5
article
obranci dráhy po osvobození Charbina s prvější
energií chopíte se práce, abyste obnovili,
co na dráze porušeno, a dokončili veliké
započaté dílo, jehož zdar J. V. obzvláště n
mysli leží.
Inž. Alexandr Jugovič je původu srbského
Narodil se r. 1845 v Cařihradě. Odborně se
vzdělal v Londýně, načež přistěhoval se do
Petrohradu, kde dostal místo železničného inže-
nýra. Za rusko-turecké války byla mu svěřena
stavba polních železnie. V oboru tomto vynik
tak, že byl vyznamenán několika řády. Umě
železnice nejen stavěti, nýbrž i stavbu junácky
proti nepříteli hájiti. Za junáctví, osvědčené jak
za války s Tureckem, lak i při dobytí Geck
Tepe, dostalo se mu nejvyššího vojenského vy
znamenání ruského, řádu sv. Jiří se stuhou.
Za řízení stavby železně dráhy v Madžurii do-
stával nejprve 50.000 rub. ve zl. ročního platu
nyní pak 65.000 rub. ve zl.
Jugovič
svatý . Jiří
Cařihrad
Londýn
Petrohrad
Turecko
Madžurie
Tep
6
title
Světová výstava v Paříži.
Paříž
7
article
Lékařské sjezdy pařížské.
Lékařské sjezdy pařížské.
Píše dr. D. Pr aný rek.
V Pař íži, dne 9. srpna 1900.
(Pokračování.)
Časopis sjezdový, denně vycházející a při
nášející vedle programů, přednášek a inserátů
které nejvíce místa zaujímají, všelicos zajíma
vého ze sjezdového života, počíná po iniciativě
prof. Pešiny uveřejňovati vyhlášky jednotli
vých národních komitétů v jich mateřštině. Nej
dřive objevila se vyhláška česká — v dalšíel
číslech hemží se oznámení holandská, španělská,
italská, porlugalská. Vyhlíží to nad míru pestře
— tato mezinárodní spravedlnost a člověk rád od-
pustí nějakou chybičku, ktorou sazečský šotek
neznalý jazyka tu a tam způsobil.
Právě jsem dostal od výkonného výbor
I. mezinárodního sjezdu pro lékařský tisk —
trochu pozdě, oklikou přes Prahu — vyzváni
podepsané sekretářem drem. Blondelem, abych
přejal pro sjezd referát o uherské lékařšké
literatuře (anous prieront de dire quelques mots
au nom de la presse hongroise«). Vysvětlil jsem
panu sekretáři, že řízením osudu Čechy posu
nejsou na maďarském globu. Při těchto geogra-
fiekých vědomostech francouzského vědeckého
světa, vškutku lze se podivovati, že v seznamu
účaslníků sjezdu v žurnále kongresu vedeny
jsou země české (»Pays tehěques«), v čemž
tuším zvláštní informace. — Místo slavností ko-
nány budou následkem smutku nad zabitím krále
Humberta jenom recepce, a sice zejtra, v pátel
o půl 5. hod. v paláci elysejském u president
republiky, pozejtří o 3. hodině v radnici (měst-
skou radou pařížskou). Zvláštních pozvání třeba
není, postačí členské listky: Pozváni platí i pro
dámy konigresistů.
doktor
profesor
Pešina
Blondel
press
Čecho
Praha
Humberto
8
article
Sídlem přištího kongresu bude M a drid.
(Za 3 léta z jara v dubnu.) Již na minulém
sjezdu moskevském mluvilo se silně ve prospěch
Madridu.
Dnes, poslední den prací lelošního mezi-
národního sjezdu, koná se třetí a poslední hlavní
sezení s přednáškou prof. dra. Al ber ta o
architektuře kosti, která z II. hlavního sezení
odložena na III. Sezení to koná se ve velkém
amfiteatru »Sorbonny«. Současně bude slavnostně
ohlášeno přirčení ceny, věnované r. 1897 mě-
stem Moskvou.
Členové sjezdu se znenáhla rozjíždějí,
jednak k moři, jednak do hor, nebo domů
Brány jednoho kongresn se zavírají a druhý se
otevírá (X. mezinárodní hygienický a demogra-
fický sjezd). Pořádá se ještě sjezd pro studium
hypnotismu, kongres pro tělesnou výchovu, Iv
mezinárodní kongres pro psychologii a jiné
které nás tu nezajímají.
profesor
doktor
Al
Iva
Madrid
Moskva
národní sjezd
Sorbonna
9
article
9. srpna odpoledne.
10
article
Poslední hlavní sezení skončeno dnes9.
července odpoledne ve velkém amfitheatru Sor-
bonny za účasti dosud ještě velmi hojné. Prof
čtrnáct dní i vidím, že dosud nie se neděje
neberou mne do vězení, vojny není — a tu
začal jsem nejdříve jíst chléb a potom vůbe
všechno.«
cojtez
Nyní teprv Kovalev, zbaviv se cizích my-
šlenek a vlivu cizí vůle, začal přemýšleti samo-
statně o zběhlých událostech. V prvních dnech
po zakopání ženy a děti Kovalev nacházels
v úplné bezeitnosti a teprve když 26. prosince
vstoupil do průzdné světnice, pocítil žal nad
zemřelými a dal se do pláče, ale bol v srdei
neustával. Avšak myšlenka, kterou nejdříve se
obíral, že jeho rodní odebrali se do »království
nebeského«, neposkytovala duši nijaké radosti,
zanechávajíe v ni trapnou prázdnotu. Ješté po
delší době Kovalev se vyjádřil: »Srdce dosu
ustavičně mne boli; když chci spát — spím,
ale jakmile se probudím, ihned zase srdce
začne mne bolet. A jakž by nebolelo ? Ne-
budu více míti ani druhé matky, ani druhé
ženy.«
Nynější Kovalev jest tichý člověk, jenž
frápi se nad um, co více nelze navrátiti. Mys
jeho, sektářským blouzněním pomatená, dosu
vša k není úplně jasná . ..
Dnešní térnovské drama úplně ve všech
podrobnostech podobá se skutkům samoubijení
jež dálo se za carů Aleksije Michajloviče
Ivana a Petra Alekšejevíče.
Z dobrovolných smrtí bylo nejobvyklejším
samoupálení. Za cara Petra I. upálil se kníže
Myšecký s veškerou sveu čeledí, čítající přes
100 osob.
Kovalev
Petro Alekšejevíč
Myšecký
Sor
Aleksij Michajlovič Ivan
11
article
Jiný způsob bylo umoření hladem. Ondřeh
Ivaunov, jenž popisuje samoupalování za cara
Alekšeje Michajloviče, praví: »V novgorodské
oblasti mnozí v mohylách za živa se pohřbí val
a tak zbavovali se svého bídného života a v téže
novgorodské oblasti mnoho tisíe v ověinechse
upálilo.«
Možno souditi, že Vítalija a Polja měly ně-
které vědomosti o dobrovolných smrtích v ru-
ském rozkolu. Možno tak souditi dle slohu
obsahu přípisu, jejž zaslaly policii za příčinou
sčítání lidu a který upravila patrně Polja mladší.
Přípis ten připomíná velice oznámení, jež psá-
vali v XVII. století rustí rozkolnici, chystající
se podstoupiti smrt ohněm.
Albert přednášel (francouzsky) o architektuře
kostí. Po významně řeči předsedy sjezdu
Launelonguea, který prohlásil za sídlo
příštího kongresu Madrid, ujal se slova před-
seda tohoto madridského kongresu Carleu.
a živou, výraznou a nadšenou řečí zval při
tomné k hojnému účastenství při tomto sjezdu
děkuje za vyznamenání, které volbou tou Špa-
nělsku bylo učiněno. Řeč jeho (španělská) uví-
tána s obecným nadšením a odměněna hlučným
potleskem.
Veliký sál Sorbonny hodí se k takovýmto
účelům mnohem lépe nežli Salle de fétes na
výstavě. Jest akustičtější a vystačí na onen ne-
veliký již počet členů kongresu a delegátů úplně
Tentokráte pozorovali jsme opět mezi účastniky
hojnost dam. Vojenská hudba zahrála po slav-
nostním uzavření kongresu a několikráte během
sezení po významnějších řečích řadu piec, zá
řících temperamentem, které dodaly závěreč
nému tomuto jednání žádoucí nálady.
Vítalija
Polja
Albert
Launelongue
Madrid
Salla jít fétes
Ondřeh Ivaunov
Sorbonna
kongres
Alekšea Michajlovič
12
article
Sál samotný je velmí prostorný, ekono
micky uspořádaný tak, abycna malém poměrně
prostoru větší množství posluchačů pohodlně
umístiti mohlo.
V čele sálu ve výši zobrazeno allegoricky
jak mládež žíznici po vědě ukájí pramen vody
živé — věda — kterou jinochům podává stařec,
čerpaje ze zřídla opodál prýštícího. Řada žen-
ských postav, rovněž allegoricky nešených, vážně
zamlklých, významně doplňuje obraz, jehož
smysl tlumočí nápisy v rozích umístěné: »Fa-
culté des sciences« — »Faculté des lelhese.
Nemýlí-li mne zrak, prozrazují tváře téměř všech
přítomných větší nebo menší únavu a touhu po
odpočinku. Umdlenost patrna jak na pořadatelich
tak na zúčastněných. Návštěvy nemecnic, ob-
cování přednáškám v sezeních, studle na vý-
stavě, v pařížských ulicích za dne i večer,
vděčné sice, ale unavující, všecko to bohatství
nových a silných, ale příliš rychle se střída-
jících dojmů, všechen ten urychlený život velko-
městský, který už sotva stačí kvapnétu tempu
světového výstavního ruchu — tot zajisté do-
statečný důvod k omluvé této specifické vý
stavní a sjezdové umdlenosti. Trvá-li toto pre-
stissimo 14 dnů nebo 3 neděle, oddechine si
i čilejší temperament, když všedán na Gare di
Nord a odjíždí k domovu.
My, kdož budeme ještě obcovati hygieni-
ckému sjezdu, jenž bude zejtra zahájen, po-
budeme v Paříži aspoň ještě týden. Ale už nyní
kují se plány, kam potom. Neboť cestování ve
volné přírodě (nikoli ono bloumání po výstavě
po ulicích) bude pak vlastně lékem pro duši,
které poskytne času, aby ono obrovské minožstv
materiálu vědeckého i turistického srovnala si
uložila řadně očíslovaný do registratury a ne-
chala ho nějaký čas odpočívati.
Gare di Nord
Paříž
13
article
Je toho materiálu obrovské množství, ne-
počítaje tistěné dokumenty, z nichž vybereme
jen nezbytně. I to vydá na notný balík a vy
stačí na nějaký týden studia po návratu. Dnes
ráno přibylo ho notně v bureau X. mezinárod-
ního sjezdu pro hygienu a demografii, kde nám
kromě vkusného odznaku a objemného svazku
o německých lázních (už zas!) doručují velice
praktickou knížku »Guide de l'hygiéniste a Paris«
soplánem výstavy a hygienických instituci paříž-
ských. Kniha vypočítává, kde je co v Paříží a
na výstavě s hlediskal zdravotního důležitého
rozptýleno. Kdybychom byli věděli, že taková
kniha vyjde, byli bychom si ušetřili mnobo
běhání a hledání v průvodcích výstavních a byli
bychom mohli rychle a snadno orientovati se
o hygieně Paříže a výstavy, což stálo pode-
psaného a jistě i četné jiné návštěvnikyslékaře
mnoho práce a času — při veliké rozptýlenosti
tohoto předmětu.
Sjezd záleží ze dvou oddělení: I. hy
gieny a II. demografie. Tato je malým
počtem prací zastoupena, onano však čítá veliký
počet přednášek a sdělení, jichž bude ještě při-
bývati. Sjezdového bulletinu vyšel sešit druhý
(první dosud níkoli). Z něho se dovídáme,ž
čestní předsedové sjezdu jsou ministr vnitra
kultu, ministr obchodu a průmýslu, předseda
obecní rady města Paříže, prefekt selnský, pre-
fekt policejní a dr. Bergeron, Chauveau,
Colin, Duclaux, Levasseur, Morey
Th. Roussel, Emile Trél at.
Čestnými předsedy z ciziny jsou Callejo
(Španěly), Koehler (Německo), Pagli a n
(Italie), Corfield (Velká Britanie), vo
Inama-Sternegg (Rakousko), Bartolette
(Unie), Borup (Dánsko).
Paris
doktor
Bergeron
Chauveau
Colin
Duclaux
Roussel
Trél
Calleja
Španěl
Pagle
Paříž
Německo
Velká Británie
Rakousko
Dánsko
obecní rada
Morea Th
o Ina
guide jít l
I . ha giit
Koehler
Italia
Corfield
Sternegg
Bartolette
up
14
article
Předsedou je prof. Brouardel. Misto-
předsedy zvoleni dr. Bechmann, Cor nil,
Lande, Napias, Navarre, Nicolas
Proust, Vallin. Hlavním sekretářem je dr
A. J. Martin, pokladníkem Galante, se
kretáři dr. Bourges, dr. G. Brouardel
dr. Faivre, dr. H. Thierry.
V hygieně bude se pracovat v 8 sekcích
Látka těchto prací je pro nejširší kruhy zají-
mava a budeme moci o většině přednášek refe-
rovati, kdežto podrobné jednání právě ukonče
ného sjezdu lékařského bylo ryze odborně.
Na programu jest: zejtra, v pátek odpole-
dne o 123. hod. slavnostní zahájení sjezdu ve
velkém amfiteatru lékařské fakulty, za předsed-
nietví Waldeck- Rousse aua, předisedy
ministerské rady a ministra vnitra a kultu. V so-
botu 11. srpna je návštěva ústavu Pasteurova.
ústavu pro biologiekou chemii a nemocnice Pa-
steurovy. V neděli odpoledne je výlet do A chě
res. V pondělí odpoledne budou navštiveny
zdravotní instituce pařížské, nemocníce, stoky.
zdravotní museum městské, ústav pro výrobu
animální lymfy. Dne 14. srpna odpoledné bude
recepce členů v radnici. Dne 15. srpna bude
pořádána návštěva výstavy, 16. odpoledne bude
výlet do továren Meniera a Nois iela,
17. odpoledne bude sjezd uzavřen. Dopoledne
vždy o deváté hodině (vyjma neděli a středu)
bude se pracovati v sekcích.
Dne 10. srpna budou zvaní členové kon-
gresu přijati presidentem republiky v paláci
Elysojském.
Členové sjezdu mají volný vstup na výstav
od 10. do 17. srpna. Damám jich zjednány
»výhody«, jakých byly účastny při sjezdu lékař-
ském, mohou navštěvovati přednášky, účastnit
se výletů a sla vností.
(Dokončení.)
Brouardel
doktor
Bechmann
Cora
Lande
Navarre
Proust
Vallin
Martin
G Brouardel
Faivre
H Thierry
Pasteurův
Bourges
nietví Waldeck
Napias
Galant
15
article
Z výstavy v Paříži.
Z výstavy v Paříži.
Rs. Školská výstava vzbuzuje svou
ohromnou bohatostí ne snad obdiv, ale pravou
hrůzu u odborníků. Trochu se tu msti nový
systém rozdělení výstavy. Francouzské školstv
jest arci pohromadě, vlastně ve dvou částech
a sice na gallerii a dole část škol odborných
oelatní odborné v přístavku; za to ale školní
výstavky cizích států roztroušeny jsou mezi sku-
pinami č. I. a poněvadž ve skupině té jest ještě
více oborů, jako vědecké pomůcky, tisk, foto-
grafie, hudební nástroje, jest to věru pracné,
shledati předměty školství ze všech zemí.
Školství rakouské zastoupeno jest j en
odborným a to zase roztroušeno v různých
skupinách, kam dle dotyčného odboru patří
následkem toho neskytá zde obrazu celistvého.
Všeobecně vyniká tu ze školství právě školství
odborné a zvlášté směrů umělecko průmyslových.
Erancie areiť předvádí veškeré své školství způ-
sobem podrobným od školek mateřských až po
universitní vzdělávání. Anglie také z obecného
školství dosli mnoho vystavuje, Celkem jetu
z oboru školství zejmena, jak již z prvu řečeno
školství odborného, průmyslového, hospodářského
a ohchodního a i ze studia technického a me-
diciny učiněná spousta zajímavostí a po prvním
zběžném přehledu zdá se, jako by tu měl člo
věk přeplouti dravou, rozvodněnou řeku, než to
trochu prohlédne, nbeno
V první řadě upoutá arciť školství fran
couzské. Obecné školství od zasáhnutío vzdělání
lidu ve Francii velice zasloužilého ministra Fer-
ryho učinilo veliké pokroky. Jeho přičiněním
r. 1882 prohlášena povinnosti návštěvy školní.
Paříž
Anglie
Francie
Fery
16
article
Náklad na školství tak zv. primairní čili
základní r. 1897 činil 212 mill. fr., před pat-
nácti lety však jen polovinu z toho. Avšak pro
zdejší poměry velice zájímavým; nám arei dost
podivným zjevem jest, že školy řeholní a to ne-
jen pro dívky, ale i pro chlapce dosud se n
stějném počtu udržují. Na 10.000 obyvatelů
připadalo r. 1872 škol veřejných 20, řeholních
12, soukromých 9.5. Od té doby počet veřej
ných vystoupili na 27, soukromých na 12 a ře
holní se stejně drží přece. To ovšem jest dů
sledek poměrů politických i názorů sociálních.
Státu jest jedno, kde a jakým způsobem diu
získalo si zákonem žádanou míru obecného
vzdělání, jen když ji prokáže. Boháčí neposí-
lají děti do škol veřejných, nýbrž soukromých.
To jeví se nejen ud školstvi primairního, ale
i sekondérního, mezi nimiž pák arci vyniká pa
trný rozdíl, že prvější slouží vzdělání lido vému
druhé vzdělání vyššímu.
Návštěva škol primárnícho jest zdárma, ško
sekundárních spojena s nikoliv nepatrným ná
kladem. Jelikož ale školy sekundární jsou, jako
u nás gymnasia a reálky, přípravou pro studi
universitní nebo technická,omezuje se tím pří
stup ku vzdůlání vyššímu, kteréž se stává pří-
stupným jen lidem majetnějším. Arciť obec
i stát skytají nemajetným, kteří na školách prl
márních se zvláště vyznamenali, podpory, t. zv
bourse, avšak těch nemůže býti počet veliký
a tak jeví se omezování patrným. Vzdor tomu
čitá Francie 15 universit a na těch bylo minu-
lého roku 29.377 posluchačů, z nichž na dv
tisíce cizineů. Při školách sekundárních jsou
třídy přípravné, od prvních počátků vyučování
což arci nám připadá zvláště podivným, vidí-
me-li na ústavě sloučeno vyučování od dětství
až k bakalariatu, zkoušce to, která jako u nás
maturita se žádá pro vstup do škol vysokých.
17
article
Student, který vykonal bakalariat, slove ba-
1 v sjébai a
chelier.
Nejlépe jest toto rozlišení škol lidových
patrné v Paříži. Arondissement čili obvody měst
mimo střed, tedy po větsině dělnietvem oby-
dlené, čítají až na 6000 chlapoů a též b tolik
dívek ve školách primárních, kdežto ve středu
města maji některé obvody jen kol 800 chlapců
až i jen kol 500 dívek, což zase nasvědčuje
tomu, že u bohatců dívky ještě více chodí do
soukromých škol než hošie Školy sekundární
jsou až na malé výminky spojeny s internátem
a žactvo jest buď zcela ubytováno v ústavě
nebo aspoň v poledne stravováno, tak že celý
den ve škole zůstává. Toto zařízení vyskytuje
se i u škol odborných a našince nemálo pře-
kvapí, vidí-li v ústavě mimo učebné síně a dílny
i rozsáhlé jídelny, na vyšších průmyslových
školách státních jsou hotová kasárna a není
se tomu diviti, pakli při zdejších školách střed-
ních colleges a lycées a školách průmyslových
při takovém hromadném bytování sáhne se p
některých vojenských formách a i methodách
k docilení kázně a pořádku. Od toho pak po-
chází uniformování žactva těchto ústavů.
Výstava z toho všeho života školního po-
dává četné fotografie. Z mnohých vyzírají cel
zařízení těchto ústavů. Nejvíce pak zájem vzbu-
zuje péče o výchovu tělesnou. Z t
daly by se uvésti četné zajímavé obrázky o pě-
stování her, tělocviku, ba na škole Stannisln
v Paříži pěstuje se i jízda na koni. Střední
školy pěstují silně sportovní hry a také plování
věnuje se pozornost, jak toho právem zaslouží.
Paříž
škola Stannisln
18
article
Za takových okolnosti nemusíme nikterak po-
hrdlivě pohlížetí na obrázky, představující vy-
stoupení žactva ve způsobě trochu vojenském
naopak víděti v tom musíme výsledek pěče
o výchovu tělesnou, jejíž ještě dosavadní za
nedbávání u nás se tresce, bohužel, na mlá
deži samě.
Také velice překvapí na výstavě fran
couzského školství to množství vystavených
ručníéh prací. Předně práce z dětských skolek,
jež jsou tu skoro všeobecně zavedeny, pak práce
lupenkářské, ze dřeva i kovu. Práce tyto jsou
na primárních školách v Paříži povinné. Po ven-
kové však práce ze dřeva a kovu se nechtějí tak
ujímati, jak by si toho přátelé ručních prac
chlapeckých přáli; naopak, tu a tam od nich
dokonce i upuštěno. Něco jiného při vyšších ško-
lách primárních, jež by sice srovnávati bylo možno
s našimi školami měšťanskými, avšak mají žáky
v stáři 13 až 16 let a mají více učiva. Tam
uči pracím v dřevě a kovu. Ústavy normální
to jsou ústavy učitelské, jichž v každém departe-
mentu jest po jednom, jsou práce tyto zavedeny.
Pak též mívají některá lycea a koleje oddělen
industriální pro žáky, kteří se věnovati hodlaji
odboru technickému. Pro vstup do vyšší školy
průmyslové žádá se znalost praci v dilnách jistého
stupně. Následkem těchto okolnosti vidíme nejen
v odborněm, ale i v obecném a i středním sko
Paříž
19
article
ství vystavené práce z dílen, směřující k získánt
znalostí technologiekých a i nabádající k smyslu
pro přesnost.
Francouzské školství odborně jest zastou-
peno bohatými výstavkami, neboť je tu každá
škola zvlášť a nikoliv souborně jako ostatní za-
stoupena. Jest viděli, že Francie činí velice mnoho
k odbornému vzdělání lidu a to jednak před-
náškami, čemuž slouží četné společnosti, jednak
školami. Z dob, kdy nebylo ještě povinnost
návštěvy školní, pocházejí mnohé společnosti, jež
pečovaly o vzdělání lidu. Ty nyní obrátily svoji
činnost k poučování odbornému. Školy pokračo-
vací vté způsobě, jako naše, zde valně vyvinuty
nejsou. Zanto ale školství odborné! Školy umě-
lecko-průmyslové z Paříže a předních městi Francie
slynou dobrou pověstí. Výstava jejich jest velice
pěkná. Ten druh škol, jako naše průmyslové,
vystavují práce jako z nějakých strojíren a také
jsou vypraveny ne snad dílnami, ale skoro to-
várnami, kladouce na praxi velkou váhu. Školy
odhorně nejrůznějších směrů jsou zastonpeny
a překvapí též množství prací ženských, šití i šato
i prádla, příprava per, květin a jinýcho výzdoh
modních. Jest viděti, že i odhornému vzdělání
dívek se věnuje stále stupňovaná péče.
Francie
Paříž
20
article
Nejen školství průmyslové, ale též rolnické
vinařské, zahradnické předvádí se na francouz-
ském oddělení způsobem bohatým a zároveř
svědčlcím o velkém nákladu, kterýž se mu vě-
nuje. Jako vrchol vzdělavatelství vystaveny jsou
též práce z universit a i některých vědeckých
společností. Širší veřejnost arciť nejvíce poutají
práce z lékařství, přírodních věd a hvězdářství
Krásnou výslavku, nad jiné zajímavou, skýtá
školství americké. Jest-li ve francouzském na-
cházíme značné rozdíly ve způsobu vyučování
oproti našim osnovám a methodám, tož
při pozorování prací škol amerických neubráníme
se překvapení. Výstavka americká jest pěkně
a přehledně upravena a provázená podrobnými
popisy. Jako ve všem, tak i vi školství vystihuje
Američan jádro věci, k němuž pozornost sou-
střeďuje a jímž se pak bez úchylek a rozptýlen
činnosti zabývá a to s největší snahou zůstat
praktickým. Výchova dítek počíná tam všeobecně
velice záhy a zajímavé jest, že tak jako ve
Francii, i v Americe přihlíží se k výchovnímu
účinku kreslení, kteréž arciť vypadá zcela jinak
než kreslení na našich školách obecných, ktere
jest spíše dresurou v dělání čar. A důsledky
toho? Jsou viděti v umělecko- průmyslových
oborech.
Američan
Francie
Amerika
21
article
Američané zvláštní péči věnují vzděláván
žen. Také zajímavé jsou ukázky škol indian
ských a vidětí jest, že Američan koná vskutk
dílo kulturní — ale jiným způsobem než kolo
niální politikou. Uvádím jen, že v Severoamer
ckých státech jest zakázáno a přísně se trestá
dáti nebo prodati Indianům kořalku. Zajímavé
jest též, jak na středních školách hledí vzbu-
diti smysl pro umění. Vreholem všeho pak jsou
ty millionářské dary školám, zvlášť školám vyšším
a odborným. Na co u nás se vo školství ne
může zmoci zem ba ani stát, pro stálou vý-
mluvu — nedostatku prostředků, koná tam
jednotlivec s nadšením pro věc. A kde vzal to
nadšení? — Ve školách samých. Dle americké
výstavky již tomu věřím a chapu tu obětavost
Vychází z lidovosti školství a to nejen snad
z lidovosti ve způsobě školství, nýbrž i z lido
vosti jeho správy. V „tom jsou podstatné rozdíly
mezi americkými státy, jež slovou Svobodnými
a poměry u nás. — Z americké výstavky vy
stihneme, žetam zcela jiný ducho a i zcela
jiná půda pro školství.
Američan
22
article
Zajímavo jest, že v anglickém oddělení,a
výstavka ta velice neúpravná a neúhledná jest
vyzírají mnohé přibuzné stránky co do způsobu
v úpravy škol, avšak zdá se vše hrubší. V obou
odděleních jest mnoho vystaveno z oboru cvi
čení tělesných od evíčení dětských až po bry
sportovní.
Roztomilými výstavkami représentuje s
školství švédské, norské a dánské. V mno-
bých věcech vystihneme v odděleních těch při
dech něžnosti, ba lásky v práci školní — jak
dětí tak i učitelských sil. Ve všech těchto se-
verních zemích vynikaji výstavky ženských prací
a zvláštní pozornost vzbuzují ruční práce chla-
pecké z dřeva. Finsko vystavuje své velic
úhledné, ba půvabné práce školní ve svěm
zvláštním pavillonu.
Až překvapující svými rozměry jest vy-
stava školství ruského od obecného až po vyšší.
Značnou měrou jsou zastoupeny školy střední
i školy odborně. Jest viděti chvat, s kterýmž
Rusie pracuje na svém vzdělavatelství. Zvláš
patrné jest to v tom rychlém množení a roz-
voji škol odborných, většinou rázu škol ře
meslnických.
Rusie
Finsko
23
article
Portegalsko podává školskou výstavkou
ohrázek šťastné země, která má pro svě, ze-
jmena odborné školství, dost peněz. Belgie
předvádí školství obecné způsobem dosti roz-
měrným, v němž množstvím dětské školky nej
více vynikují. Má dost těžkou práci se zřízením
škol a jich návštěvou. Pro nás překvap ujíeí
jest že zvláštní pěči věnují neb snad věnovati
musí agitaci proti alkoholismu. Křiklavými bar-
vami líčí se následky pití. Několik kolleke
obrazů závodí zoskiiviti dětem ve školách piu
kořalký; činí se to prostředky tak drásavými,
že to věru velice divně musí působiti na ditě,
jehož otec jesttruňku trochu nákloněn. Možná,
že tato methoda spíše zoškliví dítěti otce než
tu kořalku, neboť tu na obraze nevidí.
Švýcarské školství vzbuzuje pozornost
svými odbornými školami. Ještě z jiných zem
tu a tam a sice velice roztroušeně se vyskytnou
výstavky školní, tak z Japanu, z Alžírska i Ma-
dagaskaru atd. Uhři vystavují ze školství velice
mnoho; činí to souborně, majíce jednak na
galerii, jednak na výhodném místě v přízemí
své školní a to pozoruhodně výstavky. Práce
škol odborných vzbuzují uznání a i také mnohé
rozjímání. Jest tu snaha — obětavost pro věc
patrná.
A naše školství? Vrchní správou omezena
byla účast škol jen na umělecké a odborné.
Uher
Belgie
Alžírsko
Ma
24
article
Co tím ale řečeno? Velice mnoho, neboť tim
se přiznává význam škoiství odborného, význam
vzdělávání průmyslového vůbec a úmělecko-
průmyslového zvlášť. Výsledek, s jakýmž setu
některé školy odborné a umělecko-průmyslové
representují, sluší uznati jako velice čestný
Pražská uměleckp průmyslová si svým inte-
riérem vydobyla zasloužených vavřinů. K výstavě
připuštěny byly jen liotové práce nejvyspé
lejších žáků jako konečný výsledek činnost
školní. Z prací z jednotlivých škol pocháze-
jících sestaveny jsou interiéry mnohdy i ben
udání odkud, z které školy věci pocházeji.
Takové upravení jest arciť na závadu k seznání
škol, vystavovatelem jest vlastně ministerstvo.
Právě zde v Paříži mešká výprava ředitelů
professorů z odborných škol rakouských v počtu
as 120 osob a přištím týdnem koná se kongres
odborného vzdělavatelství. Jsou to znamení
doby, znamení velice vážná. Celá ta světová
výstava jest vážným dokladem o významu
školství odborného. Avšak výstava školsk
jasně praví, že školství odborné samo o soba
ještě není vším a že k tomu rozvoji, jak jej
světová výstava předvádí, vychází předprava
lidu již ze škol obecných a i z jiných vzdě-
lávacích prostředků lidových. Ten pokrok ve
všech oborech činnosti průmyslové, hospodářské
a obchodní, od nichž hmotně zájmy států jsou
závislými, opírá seo vzdělání odborně. Otázkou
nyní jest, jakými prostředky se nejlepšího ta-
kového vzdělání a co nejrychlejším způsobem
dosáhne. Otázka níkoliv snadná, k níž ale se
pozornost zvýšuje. Okolnosti činí význam od-
borného vzdělávání vůbec a školství zvlást
mohutnějším, neboť z výstavy viděti jest, že
máme vážný zápas před sebou.
Paříž
25
article
Vyznamenání.
bZ Paříže, 16. srpna. (C-B.) Výstavní po-
rota v I. skupině »Vychovatelstvi a školstvís
přisoudila tato vyznamenání: Třída L. : »Obecné
školství«: »Grand prix« (Velkou cenu) ředi-
telství opatrovny knížete Liechtensteina v Ra-
kousku. Zlatou medailli: předsedovi literárního
spolku »Slovenské Matice« v Uhrách.
Třída II.: »Vyšší školství«. : »Grand prive
rakouskému ministerstvu kultu a vyučovánl.
Zlatou medailli: Jihoslovanské akademii věd
a umění v Záhřebě.
Třída V.: »Zemědělské školství odborné«:
»Grand prix« rakouskému ministerstvu orbya
vysoké škole zemědělské ve Vidni. Zlatou me-
dailli: professorstvu vysoké hospodářské škole
v Libverdě a hospodářaké zemské střední škole
v Přerově.
Ve druhé skupině: »Díla umělecká« při-
znána byla tato vyznamenání pro Rakousko
a Uhry. Hors concours František v. Pausinger,
Bernatzik a Broží k. »Crand prix«: Klimt.
Zlatou medailli: Angeli, Hynais, Mehofer,
Benezur, Csok a Laszló. — Krom toho rozdán
byl větší počet střibrných medaillí. (Poslednl
vyznamenání byla námi již částečně sdělena.
Pozn. red.)
»Odborné školy průmyslové a obchodní«
»Crand prixs rakouskému ministerstvu vyučo-
vání; zlaté medaille spolupracovníkům svob
p. Myrbacha při umělecko-průmyslovém museu
ve Vídni, Jiřímu Stibralovi, posluchači umě
lecko-průmyslové školy v Praze, Adolfu Walthrovi,
žáku tkalcovské školy v Mor. Šumperku, Fran-
tišku Borttschelberovi, žáku dřevodělnické školy
Králíkách, Robertu Stübehen-Kirchnerovi,
žáku odborné školy keramické v Teplicích, La-
dislavu Hanelovi, žáku odborné školy zá-
mečnické v Hradci Králové a Jiřímu Lauböckovi,
posluchači technologicko-průmyslového musea
ve Vídni.
Liechtenstein
František
Klimt
Angeli
Hynais
Mehofer
Benezur
Csok
Laszló
Stibral
Walthr
Borttschelber
Stübehen
Kirchner
Hanel
Lauböck
Paříž
Uhry
Záhřeb
Přerov
Rakousko
Vídeň
Praha
Šumperk
Fran
Teplice
Hradec Králové
Grand prix
literární spolek » slovenský Matica
jihoslovanský akademie věda
orbya vysoký škola zemědělský v Videň
vysoký hospodářský škola v Libverda
průmyslový muzeum
Zlata Idailli
26
article
Firmě Ringhoffer na Smíchově dostalo s
dvou »Grand prix« na vystavený parní stro
o 2000 koňských silách a na 7 vystavených
železntčních vagonů.
Z Paříže, 16. srpna. (G.-B.) Generální ko
misař opravuje zprávy novin o počtu vyzna
menaných rakouskýcht vystavovatelů, že dle
pravdy prohlášeno bylo dle výroku sboru
soudců: mimo soutěž 30 vystavovatelů, a velikou
cenu« (»Grand prix«) dostalo 102 vystavovatelů,
zlafou medailli 320 vystavovatel ů. Všechny kol-
lektivní výstavy dostaly jednu z těchto cen
Zúčastněno jest tedy na nich 2300 vysta-
vovatelů. Mimolto uděleno asi 1100 jinýeh
cen, takže 95 proc. rakouškých vystavovateli
bylo vyznamenáno. (Francouzských a cizích
průměrně 60 proc.)
Z Paříže, 15. srpna. (Zvl. tlgrm.) President
Loubet a ministr vojenství André přehliželi dnes
ve Vincennes hasiče francouzské a cizi, shro-
mážděné zde k mezinárodnímu sjezdu hasič-
zkému. Přehlídky zúčastnílo se deset tisíc ha-
sičů. Loubet udílel po ní vyznamenání za zá-
sluhu o hasičství. Z Čech obdržel vyznamenán
komerční rada Czermak v Teplicích (zlatou
medailli) jakožto zástupce vlády rakouské ; dále
byli z Rakouska vyznamenání stříbrnou medailh
ještě Schwarz, Standt a Czermak jun.
Loubet
André
Czermak
Schwarz
Standt
Paříž
Vincennes
Čechy
Teplice
Rakousko
Ringhoffer na Smíchov
Grand prix
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nové vyjednávání. Z Vídně ozna-
muje se, že učiněn bude ještě jeden pokus
přiměti poslance lidu českého i německého ku
smíru a že za tou příčinou čelní zástupci obou
národů povoláváni budou opět do Vídné, na
volnou poradu s chefem kabinetu drem. Körbrem.
Ba není prý vyloučena možnost, že hledě ku
vážnosti situace a k okolnosti, že tak jako
dosud dál to jíti naprosto nemůže, budou voláni
zástupci čeští i němečtí před instanci mnobem
vyšší. O mírumilovnosti národa českého nemůže
a nesmí nikdo pocliybovati. Přes. všechny
útrapy, jež od věků snášeti musil nároď ná
v této říši, přes všechna protivenství, jichž se
na něm téměř tradicionálně dopouštěla ná-
rodnost druhá, nechová národ náš v srdc
hořkost žádnou a naopak, byl by šťaslen,
kdyby podatí mohl ruku krajanům druhého
jazyka k opravdovému a trvalému smíru.
Zástupci národa našeho i všechen lid náš jests
plně toho vědom, jak je mu národnostní boj,
jak nynější smutné poměry jsou na újmu jeho
kulturním a hospodářským zájmům a jak jinak
by vypadati mohla tato vlast, v jak jiném za-
skvěti se lesku, kdyby se podařilo odklidit
příčiny národnostních sporů v této zemi. Leč
žádati na národu českém, aby se obětoval, aby
sám skácel opory své národní existence jen
proto snad, že před třiceti lety na vzdáleném
bojišti stát sousední pokořil svého soka, nikdo
na nás žádati nesmí. Národ český chee
tolik práva, aby jako národ samo-
statný, bez cizího poručníkování,
mohl býři živ volně vlastním ži-
votem a vyvinouti se v každém
směru tak, jak toho na základ
Vídeň
Vídný