Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 138, place 80, org 8, work 5
1
masthead
17. srpna 1900.
2
masthead
Číslo 226.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
masthead
Str nag
5
article
zdatnosti a práce své zasluhuje.
Činiti takovýto požadavek má národ český plné
právo. Za těchto podmínek je ku poctivému
míru vezdy ochoten, jinak ale se nepodrobí a
nepovoli, tím méně pak, poněvadž přesvědčen
jest, že u hájení tohoto svého stanoviska,
hájí zároveň prospěchy této říše, nechť si jej
podezřivá kdokoli a jakkoli. Národ čes ký
nalezá se s celou svou existeneí
s veškerým svým statkem duchov-
ním i hmotným v oblasti této říše
a dopouštěl by se tedy šílenství,
kdyby usilovalo něco, co by této
říši bylo na škodu. Jinak má se to
s našimi národními odpůrci, kteří přes to, že
osobují si neprávem zásluhu, že tuto říši za-
ložili, mají kulturní těžisko své za
hranicemi a ze všech sil o to se
snaží, aby také za hranice bylo pře-
neseno její stanovisko hospodář-
ské. Žádáme především plnou a poctivou
rovnoprávnost jazykovou. Ne takovou plnou
záludů, jež by byla na úkor jednotě naší vlasti
a plná výjimek a vyhrazení. A poněvadž do
hloubi duše jsme přesvědčeni, že němeciví ve
správě a vůbec v životě veřejném v tomto
státě je pouze přirozeným následkem cen-
tralistické soustavy státní, žádáme s důrazem,
aby v konečném poznání, že nemožným
to, co možným bylo neb se zdálo v do-
bách národního našeho úpadku, ustála Víden
od své tradicionální politiky, nás národně ubíti.
6
article
Nedospěla-li ještě k tomuto přesvědčení, pak jest
to jeji neštěstí, nám ale nezbude nic jiného
než v boji svém proti nynější soustavě buď do
vysílení nebo do vítězství pokračovati. Nějaký
kompromis na prospěch a privile
němčiny je u nás v Čechách práv
tak jako v zemích ostatních, za
něž tu mluvíme, nemožný. Proto
nemůže býti o tom ani řeči, a nej-
větší pohany by nám způsobil, k do
by odvážil se učiniti nám návrh na
uznání němčiny za řeč státní, spro-
středkovací či dorozumí vací
Chceme býti po nekonečném zápasení a utrpení
konečně také národem šťastným a nyní, kdy
neunavnou prací svou a uznanou silou životní
tak vysoko již jsme dospěli, že vidíme již v dáli
před sebou zaslíbenou zemi Kanaan, se neobrá-
tíme a nenastoupíme pochod zpáteční. To po-
ctivě opakovati budou poslanci naši dru. Kör-
brovi, to mužně vysloví třeba i před trůnem,
jak káže jim svatá povinnost k národu a k
králi. Nepřejeme si ničeho jiného, než aby Němei.
až povoláni budou opět, aby na vysokých mí-
stech promluvili, byli naplněni touže mírumilov-
ností, jako zástupei národa našeho a aby pro-
dehnuti byli tak, jako tito, pravdou a pevnou
trvalou vůli hájíti své právě tak, jako dopřát
bez námitek druhému, což jeho jest.
Kanaan
Němei
Čechy
7
article
— Německá státní správa Pánům př
jídle roste chuť. Těměř každodenně dostavují
se s novými požadavky. Němčina jako jazyk
státní, jinými slovy jako řeč veřejných úřadů
jim neslačí, což jsou jen slova i německy pro-
nesená neb napsaná. Chtějí míti německou
správu ne pouze na papíře, nýbrž veřejná správa
v této říši — tak si diktují — má býti skrz
na skrz německým duchem prosáklá. Toť se
rozumí, že by potom byl důsledný požadavek
jejich ne snad pouze ten, aby každý státní úřad-
ník německy uměl, nýbrž aby byl Němcem krví
a přesvědčením. A to ne snad jenom v zemíeh
německých, nýbrž i v českém kraji, všude,
všude, neboť Němec jest zrozen k tomu, aby
byl v této říši pánem. Tak nemluví snad šílenci.
kandidáti svěrací kazajky, nýbrž v tak stojí to
černé na bílém v listě, jenž vychází pod vzne-
šenou protekcí německo-liberálního vůdce dra
Funka, kterýž prý listu tomu nejednou byl
již a sice pokaždé velice nešťastným soufleurem.
Ale divme se, když všude se prohlašuje, že v tomto-
státé absolutně vlédnouti se nedá bez Němeů
a když se to vykládá v ten smysl, jako by stát
tento byl k tomu odsouzen jim ve všem co se
jim zlibí a co jim napadne vyhověti. A taková
dnes se v Rakousku přece dělá politika. Vždyt
se jim nepřestává namlouvati, že bez nich
bez jejich vůle v tomto státě nic se nestane.
Němec
Funk
Rakousko
8
article
Proč by při takovémto nepřetržitém ujišťování
nedělali to, co se děje? Proč by se mírnili,
proč by jevili upřímnou vůli ke shodě s ostat-
ními národy? Co na tom nepůjde li to v Ra-
kousku. Vždyť mají dobrou assekuraci jinde
vědí, kam se uchýlit. A je-li pravda, že bez
nich to nepůjde, proč by nečinili podmínek nej-
odvážnějších, podmínek přímo bláznivých, ze-
jmena když při tom nic neriskují. Zda-li by
s člověkem hněv nezalomcoval, když slyší ne
ustále, nám že po léta se hrnuly koncesse, my
že po více než dvacet let už bereme, ale že
jsme nenasytní. Nyní, že déle už to trpěti ne-
budou. Tak mluví ti, kteří ve hladovosti svéa
v horečné snaze shrábnouti jako národ privile-
govaný všechno, dnes by i diktovati chtělí skrz
na skrz německým duchem prodchnutou
veřejnou správu. Nemůže býti příjem-
nější politické zábavy, než ustanovovati nové a
nové požadavky. Práce podobná jako ustanovo-
vání jidelních lístků. Jde pouze jen o kuchaře.
který by jídla v nich označená zpupným Ném-
cům upravil.
— K zahájení zemského sněmu. V ně
kolika časopisech objevila se zpráva, že čeští po
slanci na vládu nalehají, aby sněm královstv
českého svolala, že však vláda činí podmínku
aby se na sněmu o věcech politických a národ-
ních nejednalo. Oproti tomu sděluje se nán
s kompetentní strany, že v té příčině s poslane
žádného jednání nebylo a že ohledně svolání če
ského sněmu toliko mezi nejvyšším maršálkem
knlžetem Lobkovicem a ministerským předsedou
drem. Körbrem obvyklým způsobem úrada se
děla. Vláda prý naprosto žádné podminky ne
klade a jest prý ocholna sněm svolati v dobu.
o kteréž se zemský výbor sám (vzhledem k hoto
vosti či nehotovosti svých předloh) usnese.
Lobkovic
9
article
— Ministr dr. Rezek nepřijede do Prahy
Z Vídně vyvrací se co nejrozhodněji zvěst, kteráž
tyto dni v časopisech se objevila a hlásala, že
ministr dr. Rezek co nejdříve do Prahy zavítá,
aby se zástupci českých poslanců a se správou
národní strany svobodomyslné vyjednával ohledně
upuštění od obstrukce na říšské radě. Ministn
dr. Rezek prý žádného takového poslání ani zá-
měru nemá a také prý do Prahy vůbec přijet
nehodlá.
— Vladimír Sergějevič Solovjev zemřel.
Znamenitý ruský filosof, básník a publicista
skonal na statku svého přítele knížete P. N.
Trubeckého u Moskvy. Narodil se r. 1853, byl
synem slavného historika Sergěje Solovjeva. Se-
psal množství statí a spisů, mezi nimiž jsou
hlavní: »Urenie o 60roe,« »Hcro-
i i«, »L'iděe russe«,
»Oaie pa« a j. Jako básník vynikl
jemným pojímáním krásna a dokonalou formou.
— Osobní. Starosta měst pražských pan dr.
Srb po třínedělní dovolené včera počal opět úřado-
vati. — Docent dr. Lad. Haškovec, odborný lékai
nemocí nervových, vrátil se z cesty a ordinuje opět
od 9—10 hod. dopol. a od 3—4 hod. odpol. — Pan
MUDr. Fr. Škorpík, praktický lékař, bydlí nyní
na Král. Vinohradech ve Vávrově ulici č. 36, I. patro
a ordinuje od 9—10 hod. dopol. a od 2—4 hod.
odpol. — Pan František Drbohlav, školník na
c. k. realném a vyšším gymnasiu v Chrudimi, slaví
v sobotu dne 18. srpna své sedmdesáté narozeníny.
Pan Drbohlav, jenž nedávno oslavil 25leté jubileum
své služby při tomto státním ústavě, těší se vzácné
přízní u svých představených a u všech, kdož na
chrudimském gymnasiu se vzdělávali. — Generální
inspektor voj. Ludvík princ Windischgrätz při-
byl včera večer do Prahy.
Rezek
doktor
Sergějevič Solovjev
P N Trubecký
Solovjev
L idě
Oaie
Srb
Lada
MUDr
Škorpík
Král
Drbohlav
Ludvík
Windischgrätz
Praha
Vídeň
Moskva
Francie
Vinohrady
Vávrův ulice
č . 36
Chrudim
10
article
— Rodinné zprávy. Paní Anuše Slámová
roz. Brandejsova a pan Ant. Sláma, professon
vyšší zemské realky v Jevíčku na Moravě, slavil
sňatek dne 15. t. m. v chrámu Panny Marie Vítězné
na Malé straně.
— Úmrtí. Dne 16. srpna zemřel na Král. Vino
hradech pan Ignác Paukner, řídíci učitel v. v.-
majitel zlatého záslužného kříže, čestný měšťnn
sedlecký (v Táborsku), dlouholetý člen c. k. okresní
školní rady v Sedlčanech u vzácném věku 84 let.
Zesnulý působil jako učitel 50 let a ponejvíce
v Sedlci (v Táborsku), kdež požíval obecné úctya
vážnosti. Pohřeb koná se v sobotu o 3. hod. odpol.
z volivního chrámu na Král. Vinohradech. — Dne
16. t. m. zemřel v Praze v kruzích pražských známý
hostinský p. Frant. Ečer ve stáří 64 let. Pohřeb
zemřelého koná se v sobotu dne 18. t. m. o 4. hod.
odpol. z ústřední kaple na hřbitově olšanském. —
Předevčírem zemřel ve Skutči pan Josef Jehlička,
bývalý obchodník, ve stáří 78 let. Byl znám jako
nezištný a horlivý národovec a vymírá jím poslední
z měšťanů skutečských, kleří roku 1848 činně bře-
znových bouří se zúčastnili. Zesnulý byl s Petrem
Fastrem osobně znám. Pro svoji milou povahu byl
všeobecně ctěn a vážen. Jako ředitel ochotnickélo
divadla získal si velkých zásluh a byl jmenován
čestným členem. Čest jeho památcel
— Jmenování. Z Vídně telufonují: Professo
vyššího reálného gymnasia v Kolíně, dr. Fr. Krsek
jmenován ředitelem akademického gymnasia v Praze.
— Potvrzená volba rektora c. k. aka
demle umění. Minist rstvo kultu a vyučování po-
tvrdilo volbu professora Josela V. Mysl beka
za rektora c. k. akademie umění v Praze pro stu-
dijní rok 1900—1901.
Slámová
Brandejsův
Antonín
Vítězná
Král
Paukner
František
Ečer
Jehlička
Petro Fastr
Krsek
Jevíčko
Morava
Táborsko
Sedlčany
Sedlec
Praha
Olšanský
Skuteč
Vídeň
Kolín
Francie
profesor Josel
akademie uměný
11
article
Vyznamenání. Chvalně známý v pedago
gických kruzích na Rusi náš krajan stätní rada pan
D. Vegl, inspektor reälných škol v Muramě na Rusi.
vyznamenán byl řádem sv. Stanislava II. třídy, jme-
nován inspektorem nově zřízených vyš. státních
průmyslových škol v Moskvě a na carský rozkaz
poslán do Paříže studovati pokroky ve školství
vůbec, zvláště pak v technickém. Pan D. Vogl je
rokák kladenský.
— Oslava sedmdesátých narozenin oisaře
Pražské ústavy bankovní usnesly se, ž
v sobotu dne 18. srpna za příčinou oslavy sedm-
desátých narozenin cisaře a krále ponechají své míst-
nosti od 1. hodiny s poledne uzavřeny.
— Z obchodnického spolku „Merkur
v Praze. Za příčinou úmrtí paní Milady Ottové vy
zývá správní výbor členstvo, by se v hojném počtn
dostavilo na pohřeb, který se koná dnes o 4. hodině
odpoledne z farního chrámu sv. Štěpána na hřbitov
vyšehradský
— K fondu prof. dra. Michla dále přispěli-
dr. Kabeš s rodinou a firma Märky. Bromovský a
Schulz po 50 K. rodiny Havlíkova s Horejcovou, to-
várník Josef Gottwald a Apollo Růžička, náměstek
ředitele Živnostenské banky, s chotí po 30 K, P. J.
Krejčí, velkoobchodník na Smíchově 25 K, prof. dr-
Reinsberg. MUDr. Ant Kulhánek, rodina Hainzova,
prof. dr. K. Chodounský, Ludmila Hofrichtrova, uči-
telka, Bohumil Staněk, inženýr na Král Vinohra dech
po 20 K, dr. Josef Novák, professor c. k. akademi-
ckého gymnasia, Antonín Sochůrek, restauratérv
Koppmannce, MUDr. Frant. Bouchal, obvodní lékal
v Jílovém, MUDr. Frant. Kvasnička, c. k. policejn
lékař v Praze a Jos. Popp, kníž. arcib. notář ve
Zlatníkách po 10 K. Pan Otakar Šťastný, hodinái
5 K. — Další příspěvky přijímá pokladník spolkový
cís. rada pan Frant. Schwarz, vrchní účetní Zemské
banky v Praze (na Přikopě).
D Vegl
Stanislav
D Vogl
Ott
Štěpán
profesor
doktor
Michl
Kabeš
Bromovský
Schulz
Havlíkův
Horejcův
Gottwald
Růžička
J Krejčí
Reinsberg
MUDr
Kulhánek
Hainzův
K Chodounská
Hofrichtrův
Staněk
Novák
Sochůrek
Koppmannce
František
Bouchal
Kvasnička
Popp
Otakar
Schwarz
Moskva
Paříž
Praha
Smíchov
Jílové
Märka
živnostenský banka
12
article
— Z kruhův úřadních. Z Vídně se nám
telefonuje: Ministerskému radovi a správci obchodně.
statistického oddělení v ministerstvu obchodu, dru
Matajoví, udělen název odborného přednosty. —
Ministerskému radovi v ministerstvu obchodu
Hasenöhrlovi udělen rytířský kříž řádu Leo-
poldova.
— K výletu do Krkonoš a na Sněžku
který pořádá společnost z kavárny » Boulevardee
dodáváme, že po bojišti jičínském řečenou společ-
nost z ochoty provede pan J. Beran z Král. Vino-
hradů a rodák ze Železnice u Jičína, jenž celého
postupu bitvy u Jičína roku 1866 byl očitým svěd-
kem. Přihlášky do 19. t. m. přijímá p. F. Havránek
majítel kavárny »Boulevard« na Václavském náměstí
aneb pan Josef Šutena, majitel první moravské vi-
nárny v Praze, Palackého ul. č. 4
— Schůze úřadnictva velkostatků. V ne-
děli dne 9. září konati se bude v Praze, v sála Pl
dinové bursy na Havlíčkově náměstí o 10. hod. do-
poledne veřejná schůze úřadnictva velkostatků v krá-
lovství českém, v kteréžto schůzi ohledně upravení
právních služebních poměrů a zaopatření v stáří ve-
škerého úřadnictva velkostatků pojednáno a dotyčná
resoluce schválena býti má. Veškeré úřadnictvo ho-
spodářské i lesnické z celého království je k hojné
návštěvě této schůze pozváno,
— Velká cena pařížské výstavy (gran
prix) udělena parnímu stroji, vystavenému pražskou
akciovou strojírnou dříve Ruston a spol. Stroj tento
jest určen pro dílny státních dráh v Plzni k účelům
osvětlovacím a vyznamenání jeho jest tím význač
uějším, že jest jediným parním strojem na celé vý
stavě, kterému udělena »grand prix«, aniž by by
v chodu.
Matajový
Hasenöhrl
Lea
J Beran
Král
F Havránek
Šuten
Vídeň
Krkonoše
Jičín
Václavský náměstí
Praha
Palacký ulice
Havlíčkův náměstí
Plzeň
13
article
— Obnovená fara. V Gruntě, vesnici po
Kaňkem v Kutnohorsku ležící, s kostelíkem, vystave-
ným na počátku tohoto století na místě velkého ně
kdejšího chrámu gotického, obnoven jest po vyřízení
sporu s patronátem poděbradským farní úřad. — Ze
starého, do dob slávy kutnohorských dolů spadajícího
chrámu zachovaly se toliko pevná, čtyřhranná věž.
stará okrouhlá vížka se šnekem a opěrací pilit.
V kostele jest nádherný náhrobník s postavou rytíře
v životní velikosti, práce velmi zevrubné; v pravo
nalezá se kamenná deska se znakem smíškovským
a nápisem, jenž zvěstuje, že roku 1588 zemřel J an
Smíšek z Libenic a na Jeníkově. Jiný ná-
hrobník postaven roku 1591 manželce pana Viléma
Všebora Libeneckého z Vrchovišť a na Jeníkově. Mi
nulou neděli slavil do Grunty příchod nový farář
pan Záruba a byl osadníky srdečně uvítán. — Se
stavbou nového kostela a fary počne se z jara.
— Z ústředních jatek pražských přináší
»Hlas Národa« ze dne 15. t. m. zprávu, dle které
chefred ktor listu toho pan dr. Baštýř v městské
radě pražské se dotazoval, jakých zkušeností nabyla
správní rada jatek ve příčině nabídek hospodářských
družstev rolnických na píci a stelivo? Nikdo zajisté
neočekával, že hned na první vypsání offertního ři-
zení rolnická družstva se přihrnou. Avšak návrhem
tím nastala změna v syslému dodávek pro
jatky a osvědčila se i v osobě inspektora jatek velm
dobře při opatřování píce a steliva pro ústřední
jatky. Navzdor tomu, že letos nastalé sucho nepříz-
nivě na výsledek žně otavy bude působiti a že ná-
sledkem toho cena píce a steliva stoupla, zejmena
u porovnání s rokem loňským, kupovaly se
píce a stelivo pro jatky od nastalé
změny vosobě inspektora jatek mno-
hem levněji, než před tí m. Jistý dodavatel.
Smíšek
Všebora Libenecký
Grunt
Záruba
doktor
Baštýř
Kaňk
Kutnohorsko
Libenice
Jeníkov
14
article
od kterého pan rytíř Pštross jetel za 4 zl. m. cent
byl zakoupil, slevil z uzavřené ceny této 20 kr..
od jiných dodavatelů kupoval se jetel za 3 zl. 20 kr.
až 3 zl. 60 kr. Slámu zakoupil pan rytíř Pštross za
1 zl. 80 kr. metr. cent a musila se arciť za cenu tu
přijati. Od jiných dodavatelů kupovala se sláma
metr. cent za 1 zl. až 1 zl. 25 kr. a po nastalém
zdražení za 1 zl. 55 kr. Při tom napomáhala okolnost.
že nynější inspektor jatek sám píci neb ste-
livo pro jatky nekupuje, nýbrž, dokud správní rada
dodávky nezadala, vždy za přítomnost
správce jatek a obročního; dále napomá-
hala k tomu okolnost, že hlásili se také mnozí rol-
níci k dodávkám, a že v některých případech také
od nich píce a steliva bylo zakoupeno, při čemž se
ukázalo, že je výhodnější kupovati od několika do-
davatelů a netvořiti monopol pro jednoho nebo dva
dodavatele. Po prvním offertním řízení došlo málo
namnoze nepřijatelných offert a tu bylo přece přiro-
zeno, že správní rada schválila i později došlé pří-
znivější offerty.
Sláma
Pštross
15
article
Ještě o konceasi Řoubitschkové. H-
storka o této koncessi není ještě ukončena. Pan
Roubitschková jednou již ji dostala. Žádala o kon-
cessi výčepnickou a vinárnickou do prvého patra
v domě naproti staroměstské radnici a v hospodářské
komisi bylo žádosti její vyhověno. Ale koncesse ne
byla uskutečněna. Vyšly mezi tím na jevo jiné okol-
nosti, o nichž jednáno bude před okresním soudem
na Ovocném trhu příští pálek a vyřízení žádost byl
zadrženo. Důvod byl již sdělen členům hospodářské
komise. Oni hlasovali pro povolení koncesse v klam-
ném domnění, že bude to kavárna národní a zatím
mělo to být docela něco jiného. Vyřízení zadrže
vlastně magistrátní doručovatel a pak žadatelce ne-
bylo více vydáno. Včera odpoledne konala se schůze
městské hospodářské komise a na její pořad dostala
se opětně žádost — paní Roubitschkové o povolení
téže koncesse. Tentokráte bylo k žádosti přiložene
z moci úřadní vysvědčení od policejního úřadu
v němž se sdělaje, že manžel Roubitschkové by
trestán pro falšování úřadní listiny. Žadost o povo
lení koncesse byla pak jednomyslně zamitouta. Ku
návrhu p. dra. Kühna byla naproti tomu vyslovena
pochvala magistrátnímu doručovateli, že se zachoval
dle předpisů a vyřízení prvé žádosti Roubitschkoré
nevydal.
Roubitschková
Kühn
16
article
— Nové motorové vagony. Včera po 10
hod. v noci byly z Ringhoffrovy továrny na Smíchově
do vinohradské elektrické remisy převezeny dva nové
motorové vagony pro elektrické dráhy města Prahy.
— Kladení kolejí pro elektrickou dráhu
na Palackého mostě. Dnešního dne započne s
s kladením kolejí elektrické dráhy na mostě Pala-
ckého. Aby most pro povozy uzavřen býti nemusil,
bude práce prováděna tím způsobem, že bude kla-
dena nejprve jedna kolej, na které zároveň i dlažba
bude provedena; pak teprve započne se s kladením
koleje druhé. Koňská tramway bude dojižděti neu-
stále ze Smíchova až ku potravní dani.
— Týdenní statistická zpráva, vydaná měst-
skou kanceláří statistickou v Praze za týden od 5. do
11. srpna uvádí tyto podrobnosti. Teplota v Praze
býla nejvyšší + 26.40 Č., nejnižší + 13.60 C., střední
+18.20 Č.; střední tlak vzduchu byl 743. 06 mm
srážek bylo 2.8 mm. Narozených bylo v Praze 59
dítek mužského a 52 ženského poblaví; z těch 29) muž-
ského a 31 ženského původu manželského a 24 muž-
ského a 18 ženského původu nemanželského (z těch
v porodnici 25 mužského a 18.ženského pohlaví). Ve
čtyřech předměstích narodilo se 32 dítek mužského
a 34 ženského pohlaví. Mrtvě narozených dítek bylo
8 ženského a 4 mužského pohlaví. Úmrtí bylo celkem
152 a to v Praze 106 153 mužů a 53 žen), v Karlině
7, na Smíchově 8, na Král. Vinohradech 12 a na Žiž-
kově 19. Na tuberkule zemřelo 24 osob, na nemoci
prudké a zánětlivé 16 (v Praze); v předměstích 34 oso
na souchotiny, na nemoci prudké 19.
Ringhoffrův
Pala
Král
Smíchov
Praha
Palacký most
Karlin
mm
17
article
— Eplsoda z ulice. Včera o 1/25. hod. odpol.
shluklo se na Václavském náměstí naproti Štépánské
ulici množství obecenstva. Stále přicházeli noví a
noví zvědavcí a tázali se po příčině shluku. Byla
velmi nepatrná a charakterisovala pouliční zvědavost.
Pod koly motorového vagonu elektrické dráhy č. 123
vybuchla patrona, kterou neznámý pachatel do koleje
položil a výstřel rozlehl se daleko široko. A přikva-
pivší zvědavci pátrali a hledali na dlažbě, jakoby tu
byl diamant ztracen, ale nenalezli pranie
— Zatykačem pro zločin krádeže stíhaný 27lety
Josel Štěrba z Chroustuva u Poděbrad, byl včera ráno
v polích u Proseka přistižen a do vazby k soudu do
praven.
— Změny držebností. Soukromník pan Kar
Řehák koupil od p. Václava Ulíka stavební pozemek
čís. kat. 264/18 v Bubnech-Holešovicích za 26.000 k
— Podnikatel staveb pan Celestýn Šašek koupil o
obce smíchovské dům č. 275 v Kinského třídě na
Smíchově za 66.000 K. — Slečna Marie Brábcova
koupila dům č. 994 v Kobrově ulici na Smíchově z
26600 K. — Soukromník p. Václav Hájek koupil po-
zemek číslo parcely 112/6 na Smichově (u Košíř) za
8767 K
— Pokladna v kozím chlívku. Takový ne
šťastný nápad měl občan František Čáp ve Veltrusích.
Prodal kus své nemovitosti a stržených 700 zl
uschoval na skrylém místě v kozím chtivku. Tam
domníval se míti peníze v lepším bezpečí než v pe-
něžním ústavě. Každodenně v podvéčer, když z práce
domů přišel, navštivil chlívek a dival se do úkrytu.
Josel Štěrba
Řehák
Ulík
Celestýn
Brábcův
Hájek
Čáp
Václavský náměstí
Štépánský ulice
Chroustuv u Poděbrady
Prosek
Bubno
Holešovice
Smíchov
Kobrův ulice
Košíře
Veltrusy
smíchovský dům
18
article
zda se peníze nalezají dosud na svém místě. Mezi
tim uvažoval, co vše za sedm stovek koupí, aby se
mu kapitál co nejdřive rozmnožil. Měl na mysli
koupit kus políčka a nějaké dobytče, ale pojednou
všechny naděje rázem obráceny byly v nivec. V jeho
nepřítomnosti dostal se k primítivní léto pokladně
někdo jiný a celý obnos do posledního krejcaru mu
vzal. Rozumí se, že v sousedství nastal veliký po-
prask. Vyprávělo se, že na blízku domku Čápova
byl viděn mladik v černém kabátě. A vysloveno
podezření, že on peníze odnesl. Byl to obchodní
příručí Václav Pavlíček, posluchač jisté soukromé
obchodní školy z Prahy. Týž předvolán k výslechu
před okresní soud ve Velvarech, ale při tuhé zkoušce
obstál. Veškeré podezření slavnostně od sebe od-
vrátil a také bylo další řízení proti němu úplně za-
staveno. Tři týdny žil Pavliček v tom blahém pře-
svědčení, že je pochvcem, až náhle nepěkný kousek
jeho byl prozrazen. Již ze včerejší zprávy naší je
povědomo, že Pavlíček byl zatčen v Praze po
karbanu, při kterém prohrál přes 100 zl. Zprávu
včerejší doplňujeme podrobnostmi o tom, jak mladík
peněz nabyl.
Čápův
Pavlíček
Praha
Velvary
19
article
— Požáry na venkově. Píše se z Nýrska
V noci na minulou neděli vypukl požár v kolně used-
losti Jana Beierie v obci Hadrubě. Požár šířil se
s tak úžasnou rychlostí, že v krátké době lehlo pět
rolnických usedlostí popelem; plameny zničily veškeré
zařízení domácí i hospodářské. Při krutém řádění
živlu byly zničeny také dva lidské životy.
Plameny byli zachváceni a spáleni 18letý čeledín
Josef Hordík z Fleků a 42letý dělník Josef Hartl
z Nýrska. Dalšímu šíření požáru zabránily hasičské
sbory, jichž se z okoli 12 sjelo. Škoda požárem způ-
sobená obnáší asi 50000 K a jest pouze z poloviny
kryta pojištěním. — Manželům Kyselovým v obci
Konecchlumu u Jičína náležející usedlost, jakož i sto-
dola naplněná novou sklizní, v těchto dnech lehla
popelem. Příčina ohně není zjištěna.
— Odcizená záloženská knížka. V těchto
dnech vloudil se kdosí do bytu Alžběty Křížové, vý-
měnkářky na Chvalech a odcizil jí vkladní knížku
Občanské záložny v Karlíně, znějící na 124 K. P
pachateli zavedeno pátrání.
Požár
Beierie
Hadruba
Hordík
Hartl
Kyselův
Kříž
Nýrsko
Konecchlum
Jičín
Karlín
20
article
Vážné následky rvačky. Předevčírem
slavena v Dolních Počernicích u Karlina pouť a po-
něvadž se očekávalo, že dojde ku rvačce, zakázalo
okresní hejtmanství veškerou hudbu i taneční zá-
bavu. Vzdor tomuto opatření k výstředností došlo
sice při kartách, které po celé dopoledne v rukou
hráčů šustěly. K ránu na včerejšek počali se kar-
banici hádali, jeden z nich, Prokop Svoboda, truhláh
z Dolnich Počernic, uchopil jednou rukou sklenici,
do druhé pak sevřel nůž a vrhnul se na 18letého
zednického pomocníka Jana Štěpána ze Chval. Na
padený zaůpěl a klesl; proud krve vytryskl mu
z hlavy a z pravé ruky. Lékař pan dr. Nedošínský
uznal zranění jeho za smrtelné, neboť měl pře-
říznutou tepnu a lebeční kosť přeraženou a dal ho
dopraviti do všeobecné nemocnice. Pachatel byl
včera četnickým strážmistrem zatčen a dopraven
k okr. soudu karlínskému a odtamtud převeden do
vazby k trestnímu soudu.
— Zaniklý spolek. Úsporný spolek »Štěstěna
v Řečanech se dobrovolně rozešel
— Příjem Ústřední Matice školské dne
14. srpna: Nové Strašecí z pokl. 453 v hostine
p. Hálka 6.— K, p. Vojtěch Staněk v Praze 80
Vysoké Mýto odbor Ú. M. Š. různé sbírky 400. —
dr. Přemysl Šámal, adv. v Praze odkaz slč. Stillerove
per 180 K. Celkem 586.80 K.
—Změna místnosti. Firma Josef Davi
přesídlila ze Žitné ulice do ulice Vodičkovy do čísl
25 n. do II. patra.
— Karavana dervišů na ostrově Štvanici tě
šila se o minulý svátek přečelné návštěvě obecen
stva, jehož dostavilo se několik tisíc. Dervišové zu
stanou zde jen ješlě šest dní a odjedou 23. t. m. do
zoologické zahrady v Drážďanech.
Karlin
Prokop Svoboda
Jan Štěpán
doktor
Nedošínská
Hálek
Staněk
Šámal
Josef Dav
Vodičkův
Dolní Počernice
Dolnich Počernice
Řečany
Nová Strašecí
Praha
Vysoký Mýto
Žitná ulice
Drážďany
21
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Z Lince, 16. srpna. (C.-B.) Říšský poslane
Jan Wimhölzel, obchodník, předseda obchodní ko-
mory v Linci, včera zemřel. Zesnulý narodil se
20. října 1833 v Stampfu v Horních Rakousích. Roku
1878 zvolen byl presidentem obchodní komory li-
necké, roku 1894 stal se purkmistrem města Lince
do poslanecké sněmovny byl zvolen 8. února 1894.
Náležel k straně německo-pokrokové.
= Panika v kostele. Z Bilbaa telegrafují
Tím, že spadla hořící svíce se svatyně Matky Boží
v Begoně, povstal poplach, při čemž jedna žena byl
umačkána a druhá byla smrtelně zraněna. Čelné
osoby byly zraněny méně vážně.
= Srážka na moři. Z Paříže telegrafují: Dle
zprávy »Echo de Paris« způsobena byla kata strofa
torpedové lodi »La Framěe« tím, že signalové pří-
stroje této lodi nepůsobily správně. Oproti tomu trvá
admírál Fournier na tom, že katastrofa zaviněna byla
špatným kormidlováním.
= Nehoda na koňskě dráze Z Paříže sdě
lují: Dle »Figara« bylo včera na náměstí Clichy ne-
hodou na koňské dráze 35 osob poraněno, ale nikde
smrtelně.
= K železničnímu neštěstí v Římě se
telegrafuje: Rančným vede se lépe, i beigickému
gen. Buffinovi. Za to missionář P. Vanutelli, bratn
obou kardinálů, ranám podlehl. Jak poslanec Monti
»Tcibuně« píše, neštěstí zaviněno bylo hlavně pře-
tížením personálu. Tak na př. strojník vlaku
jejž neštěstí stihlo, před tím musil čtyry vlaky říditi
Wimhölzel
Fournier
Figar
Clichy
Rančný
P Vanutelli
Monti
Tcibuna
Linec
Stampf
Horní Rakousy
Bilbao
Begona
Paříž
Řím
poslanecký sněmovna
Matek boží
echo jít Paris
Le Framě
22
article
Z literatury.
Z literatury.
Německý návrh zákona o právu
nákladním.
22— Nevím, jestli jste se již někdy bavil
s nějakým nakladatelem nebo spisovatelemo
jich zaměstnání; zkusil jsem to již častěji, ale
marně dosud hledám nakladatele, který bysi
chválil spisovatele, a ještě marněji spisovatele,
který by byl nadšen nakladatelem vůbec a svým
zvláště. Nejpřijemnější nakladatel nezdrží se,
aby při zmínce o spisovatelích nevypustil těžkou
žalobu na zlé časy, mrtvou saisonu a »vědecké«
nebo »odborné« spisy, které nemaji čtenářstva
— důvěrněji sdělí vám přímo ohromující ztráty
na tom či onom díle, k jehož nákladu se z ja-
kýchkoliv šlechetných pohnutek dal svésti —a
nejčtenější spisovatel je vždy z hloubi duše
přesvědčen, že vlastní nakladatel jen tyje z jeho
mozolů, shrabuje bohatství a staví paláce z du-
ševního fondu autorů, kteří nuceni jsou hledati
jeho prostřednietví, aby pronikli na veřejnost
— zkrálka srovnává se přímo s oním pověst-
ným — tuším Daudetovým — mužem, jenž
měl zlatý mozek a po kouskách jej prodával
chtivému, nemilosrdnému »množství«.
Řekli byste, že v tom výkvětu intelligenc
společenské, který tvoří spisovatelé a nakladatelé,
dal by se snáze najíti nějaký modus vivendi,
s nímž by obě strany byly spokojeny, aniž by
bylo potřebí nějakých právnických formulí
paragrafů, ale chyba lávky. Jsou dokonce, kdo
tvrdi, že právě pro to neobchodní, na oko ge
nerosní, ve skutečnosti však naprosto bezzákladné
jednání s obou stran zaviňuje ty obapolné nářky
a přímo volá po nějakém »quos ego« v podobě
hromádky uměle sestavených paragrafů, věno-
vaných právům a povinnostem hlavních tvůrců
naší literatury.
Daudetův
23
article
Nepochybuji, že nejste ani na okamžik na
rozpacích, s kterou z rozvaděných stran sympa-
tisuji, a kdybych měl psát dále o jich vzá-
jemném poměru, jistě že bych vám vylíčil do-
jemnými barvami utrpení spisovatele, putujíeího
se svým manuskriptem od nádherných vi
tisknoucích chlebodárců, jichž blahobytné okol
a přepych neušly by důkladnému rozboru.
Zdržují mne však v tom snahy, jež se projevují
na ochranu literárního majetku a po upravení
poměr. mezi autorem a nakladatelem. Referoval
jsem nedávno o krocích, jež podnikány jsou n
mezinárodní ochranu práva autorského, citoval
jsem též důkladný elaborát, jímž se k této akci
připojuje Česká akademie; pokud se našeho
zákonodárství týče, nevím, kde by jinde upra-
vovalo ochranu duševního majetku, než v § 467.
trestního práva, jenž týká se provinění proti
literárnímu a artistickému majetku, a pak zákon,
týkající se práva původcova (nevím, překládám
správně zvučně »Urheberrecht«) ze 26. pro-
since 1895. Nejsem právníkem a nevím, pokud
tyto prostředky stačí, zajímá mne však, že
v posledním čase Němci nezdají se spokojovat
se svými dosavadními právními prostředky
v tomto oboru, a podávají návrh zákona o právu
nákladním (Verlagsrecht).
Český akademie
Verlagsrecht
24
article
Důvodem k tomu jest ta okolnost, že »zá-
konný poměr mezi autorem děl literáních i umě-
leckých a mezi nakladatelem těchto děl není
ani v občanském zákonníku ani v obchodním
zvlášť upraven . . . Právního podkladu pro
právní styk i pro přiměřené vyrovnání proti
sobě stojících zájmů autora a nakladatele lze
však jen tím dosíci, že vztahy mezi oběma se
vyřídí nově cestou zákonodárnou . . . . Věcně
nechce návrh vytvořiti nějaké zcela nové právo,
nýbrž jen uzákoniti vykonávané již právo, jež
se vědou a právními výroky na základě zvyk-
losti německého nakladatelstva vytvořilo, roz-
hodnouti jisté sporné otázky a uvésti v souhla
jednotlivé předpisy se zásadami občanského zá-
konnika.
25
article
Aniž bychom zde mohli podrobnéji probí-
rati jednotlivé 88 tohoto důležitého navrženého
zákona, můžeme přece jen konstatovati všeobecně
že formuluje velice pečlivě a důkladně právaa
povinnosti jak autora tak nakladatele a že
snaží se právě v ožehavých otázkách, na př.
smíli nakladatel svoje práva, ze smlouvy s au-
torem plynoucí, bez svolení autora přenésti na
někoho jiného a p, zjednati si jasný názor
zbudovati pevný právní podklad.
Upozorňuji naše autory i nakladately na
tento návrh, ačkoliv u nás otázka nakladatelská
daleko ještě nedospěla do tak kritického stadia
jako v Německu, a doufám, že naši právničt
odborníci, ktoří, až na vzácné výjimky, málo
dosud těchto otázek všímali, nedají si ujíti příle-
žitosti a srovnají návrhy německé s našimi po-
měry, podrobujíce oboje kritickému úsudku.
Nepochybuji ovšem, že přes to přese
všechno, i kdybychom u nás dosáhli sebe ideál-
nějších právních formulací autorských a nakla-
datelských práv, dlouho ještě čeští autoři ne-
budou závodit v přepyehu s cizozemskými,
že dlouho ještě pěstováno bude u nás nezištné
robení jak vědeckých tak belletristických praci
bez finančních vavřínů, proto přece však myslím,
že by diskuse o otázkách, kterých se návrh
zmíněného zákona dotýká, nebyla našim lite-
rárním poměrům na škodu a vyvolala snad
i blahodárnou, živější svépomocnou činnost.
Německo
26
article
České spisy-
* Jan z Wojkowicz: Poosle. V Praze 1900.
Nákladem vlastním.
»Považují básnění v literaluře za sortiment
(zboží) nejvíce luxusní« (přepychové).
To je nyní osobní náhled básníkův. Ukazuje
hlavně, jak se má autor sám k svému dílu. Tedy
umění pro umění, neúčelné, spontanní, svátečné.
»Poesie je zpěv srdce«, a musí tedy byti melodická,
»poesie není denník« ald.
Hlavně vyniká žádost o hudbu v celé knize. »Já
měkký houslista.« O hudbu solovou, snivou a přitlu-
menou. Snivá je všecka ta poesie. To je blavní
její znak. Ona nemyslí mnoho, nejraději nic, a jen
naslouchá, jakoby v srdci u veliké hloubí někdo hrál.
Ale někdy se i probudí z té snivosti a pak se v my-
šlení jejím objeví rej představ ku podivu hmolných.
Začiná něžnou hrou na housle a končí výkladem
z fysiologie plození. Ku podivu !
Obsah a složky »Poesie« jsou vůbec zajímavy.
Jsou tyto asi: Nevyslovitelné nálady, divoká žádost
i rozkoš snění, což způsobuje krutý, často nešťastný
boj se slovy, která chce donutit, aby mu nahradila
hudbu.
Jaro, podzim; deštivé časy, smutné touhy.
Komtessy, bllé lásky, snivá jezera, žluté měsíčky.
Novalis, sexus necans, místy Březina, místy Rosa
mystica.
Metafysický problém duše a fysiologie.
Jan
Wojkowicz
Ted
Novalis
Rosa
Praha
27
article
Individualita je tu rozhodně, ale k formě se te-
prve dobývá a to velmi pracně, protože má problém
tuze příkrý. Vytvořil si už zvláštní svůj slovník, jenž
by z části potřeboval revise a oprav (vlane m. vlaje,
temnil = tměl se, zmlžená m. zamžená, utichavě
dlouhou m. dlouze tichnoucí, vyjdeme rozsluněni [?).
otevřené hudby obzorů [naopak?] atd.).
Také sloh je časem tuze těžký a místy i ne-
možný (Nálady I., II., Poslání a j
Nejzajímavější jsou jistě čísla, kde provozuje
nejvlastnější svoje a také nejtěžší umění, toliž slovnou
hudbu. Je jich celý cyklus »Housle v duši«. Sám
autor jistě měl dojem ryzí, ale čtenáři ve většině jich
vadí strašně skřípající zlozvuky slovných nedopatření
a slohových tvrdostí. Čím hudba jemnější a anivější,
tím citelněji se dotýká sluchu všeliký zlozvuk. Tedy:
vytříbit! vyhladit ! Na př.
V prvé básni (str. 9.) »vše smutky — roze-
stomíme (?) »stesk věčný k ženskosti si vyšílím« (7).
V druhé (12.) poslední strofa úplně zkažena
»Ona sníla o touze... ., jak bude se k ní chvít —
tu chrtu štíhlému — jenž laskal se k ní dlouze,
nechala k nohám svým se přitulit.« Nemožný
slohl
V třetí (13.) vadí schtít sebe j arem v touze
roztesknit...« (v)
Jinak je ta píseň čirá hudba, ale ten řádekjí
úplně kazí dojem.
Ted
nálada I
28
article
Ve čtvrté (14.) »jarem ovoněné zvony« (l?)
a předposlední rým má zníti asi jinak. »Nadšení, jímž
se duch můj třpytil (? = snad »níti!«). Atd.
V hudebních básních jistě vadí sykání. Vyslov
nahlas: »Chtěl nedosněným snem jsem se to spít« (v)
Pořád je nám, jako bychom čekali, až hudba spustí.
ale hudebník pořád ladí, pořád znovu začíná, stále
mu to vrže. A hle, najednou se mu to podařilo, a tu
slyšte: jsou to slova, znamenají něco, ale žádné se
nevrývá pojmem, vše splývá měkce, nepřemýšlíte už,
snivá melodie vás unáší. Bolnosladký cit bezpojmový.
pouhopouhý cit a nálada. To je přikrá cesta k ryzímu
umění tomuto. Ukazuje ji píseň »My«. Nejdokonalejší
z celé sbírky, ale i vůbec zdařilá píseň je »Labutě
tesknily«. Zde už zmizel i básníkův subjekt za zhu-
štěnou sítí symbolické lyríky a vyšla píseň — ro-
mance — ballada — elegie, vše pospolu. Roztomilý
kousek.
Tato báseň a My a Žluté měsíčky jsou perličky.
Ostatek cyklu je jejich lasturou.
Z cyklu II. vyniká zdařenou a bezvadnou formou
Spleen a Jakobsen u moře. Tedy pět básní z celé
sbírky si schováme pro výbor.
Duší autorovu a jeho názor uči poznávati hlavně
cyklus III. Je to snivý romantik, dekadentní unylosti
a vášnivosti, unášený nekonečnými touhami nejasnými-
do mysliky, a materialismem života zaháněný do
Vbk.
metafysiky.
Jakobsen
29
article
* A. Maysl, Slaný a okoli. Slaný, 1900.
Nákladem J. Čížka.
Přátelé historické topografie a českého písem-
nictví ve Slaném podávají již po několik let české
veřejnosti ukázky zdárné snahy své ve formě ro-
čenky, již lze vřele i jiným městům českým za vzor
doporučili. Zvláště ve příčině té povolána jest Kutná
Hora a sice ve vlastním svém prospěchu, nebo místní
literatura nejvíce k poznání historicko topografických
důležitostí přispívá, zejmena když pěstována jest s lá-
skou a znalostí věci, jako se děje ve Slaném. Neve-
liká knížečka Mayslova bude vítaným průvodčím kaž-
dého po městě v Čechách z nejpamatnějších i po za-
jímavém jehio okolí. Vyniká-li dnes Slaný zdravým
životem pospolitým, uvědomělým vlastenectvím a utě-
šeným pokrokem ve všech odvětvích života hospo-
dářského, tož nesmíme zapomínati, že již z počátku
husitských válek náležel k pěti městům, která věrně
přidržela se Prahy v nerovném boji se Sigmundema
křižáky. Za to ovšem vytrpěl všechny ústrky reakce.
Nejprvé byl zastavován různým pánům namnoze ka-
tolickým, kteří nepřátelství svého ku kališnému mě-
sťanstvu sotva tajili, a konečně po bitvě bělohorské
— jediné ze všech měst českých — zbaven výsad
královského města a vřaděn mezi města poddaná,
což potrvalo až do dob Josefových.
* J. Janda, Atlas ptactva středoevrop-
ského. Se zvláštním zřetelem k druhům domácím.
Se 48 skvostnými tabulemi barvotiskovými, na kte-
rých věrně zobrazeno 385 ptáků Praha, I. L. Kober.
J Čížek
Josefová
J Janda
Atlas
Slaný
Kutná Hora
Čechy
Praha
30
article
Zajisté vhod přijde atlas tanto, skvostně upra-
vený a zevrubnými popisy doprovázený, přátelům
přírody v národě našem, trpce pozorujícím, kterak
různými příčinami, zvláště nedostalkem lesův a stro-
moví v polích, avšak i vinou zlomyslné vůle lidské,
mizejí opeření hosté, kteří v zimě i v létě byli člo-
věku milým soudruhem. Ubýváť rychle roztomilé te
havěti, klerá zvonivýmni hlásky, svěžím letem a
mnohdy i jímavou družností oživovala les, háj, pole
i sad. Zřídka již uslyšíš křepelčiných »pět peněz«
v prose, hynou drozdi, sýkory, pěnice, kosi a jak se
vůbec milí ptáčkové ti jmenují, a tu jest svrchovaně
nutno, buditi v mládeži lásku k nerozumně, ba hříšně
hubeným opeřencům. Prof. Janda snaží se ve spolku
s obětavým nakladatelem, aby v pečlivě upraveném
textu věrně vylíčil veškery stránky života našich plá-
čat, podávaje spolu vhodné pokyny, kterak chrániti
druhů neškodných a člověku milých, načež krásnými,
v přirozené barvitosti provedenými obrazy seznamuje
čtenáře s vnější podobou jednotlivých opeřencu.
profesor
Janda
31
article
Proto atlas Jandův zvláště knihovnám a členářům na
našem venkově doporučujeme, aby čerpajíce z něho
poučení i lásku k plačímu světu, dle sil svých s
přičiňovali k odvrácení kalastrofy, která již již naše
smavé kraje přeměňuje v mrtvě tichou poušť. — .
* Hr. Lev Nikolajevič Tolstoj, Vzkří-
šení. Román, přeložil P. Papáček. S 33 illustra-
cemi od Pasternaka. Nakl. J. Otto. Illustrace
Pasternakovy ke slavnému románu autora »Anny
Kareniny« povstaly pod přímým vlivem autorovým,
jemuž předkladány ke schválení. Nelze se ludiž divit,
že přesně přiléhají k textu a úplně vystihují před-
stavy antora slavného tohoto románu, jenž jest nyní
přeložen nejen do všech evropských řečí, ale i do
arménštiny atd. lilustrace Pasternakovy vyznamená-
vají se realistickou pravdivostí, prostou a nelíčenou,
jednotlivé osoby, jež tu vyobrazeny, jsou skutečnými
lypy ze současné společností ruské. Jest to zkrátka
Jandův
Nikolajevič Tolstoj
P Papáček
Pasternak
Otta
Pasternakův
Karenina
Hradec