3
masthead
17. června 1901.
5
article
dovu obchodní a živnostenské komory, poštov-
ního a telegrafního ředitelství vedle nepřehledné
řady budov jiných.
Skvostným effektem působila lampionová
výzdoba novoměstské radnice. Světlo, které zá-
řilo se závratné výše hlásnice její, viděti byl
daleko šíroko.
Palma náleží ovšem především přerůzným
světelným přistrojům plynovým a elektriekým.
Bylo jich tentokráte použiťo měrou nebývalou
a to: slunéček s iniciálkami F J, hvězdičel
různých tvarů, lyr, kotev, Merkurových holí.
okřidlených koleček, spirálů s hvězdou a j.
Pozornost všeobecnou budila na př. svě-
telná výzdoba pomníku Jungmannova: dvě zá-
řící slunce s protínajícími se kruhy po stranách
sochy. Plodinová bursa na Havlíčkově náměsti
ozařována byla velkým sluncem s iniciálkam
F. J. I., věncem vavřínovým a čřyřmi hvěz
dami, kavárna p. Titěry ve Vodičkově ul. dvěma
sluněčky s iniciálkami. U závodů obchodních.
hostinců a na nárožích pozorovati jich byl
v počtu přehojném.
Nové město representovalo se opravdu velm
skvěle.
Palma
Merkurův hole
Jungmannův
J I
Titěra
Havlíčkův
Vodičkův ulice
živnostenský komora
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. června.
K cestě černohorského knižete
do Říma.
Kníže černohorský odjel do Říma, aby
viděl svou novorozenou vnučku Jolantu Milenu
U královny Jeleny prodlévají už její matka
kněžna Milena a bratr kníže Mirko. Pobyt jejich
na římském dvoře má veliký, ne pouze rodinný
význam. Narození královské dcery vyvolalov
celé Italii, ba ve všem italském národě ohromné
nadšení jak pro královnu, tak pro Černou Horu,
a tak i pro Rusko. Král Viktor Emanuel prvou
telegrafickou zprávu o narození dcerušky poslal
caru Mikuláši, a car prvý jím blahopřál. Uliee
římské, neapolské i jiných velkých měst ital-
ských rozlébaly se kromě jiného voláním sat
žije Černá Hora!« Čornohorské prapory všude
vlály vedle italských, zvuky černohorské hymny
zaznívaly hned za hymnou italskou.
Tato radost v Italii, ne rodinná, nýbrž ná
rodní, nemůže zůstati bez vlivu na politiku
Kombinace o tom, přistoupí-li Italie ke dvoj-
spolku, se dnes nedolkneme a přejdeme i přes
patrnou dohodu Černé Hory s Ilalií v otázce
albánské. Dnes upozorňujeme na velkolepý pro-
jekt „ železničního spojení, který chová kníže
Nikola a který nedávno francouzskému obecen-
stvu sdělil známý publicista, věcmi balkánskými
se zabývající, pan Charles Loiseau. Jde o to.
aby projektovaná balkánská transversálka (vizt
Jos. Holeček, Bosna a Hercegovina za okupace.
str. 81) byla přivedena ve spojení se sítěmi
dráh italských a francouzských, při čemž by
převož ,z Brindisi na pobřeží černohorské nebyl
překážkou, nýbrž pro turisty zábavnou změnou
Spojení toto strhlo by na sebe i dopravu z Anglie
do Cařihradu a na východ.
Kníže
Milena
Mirka
Viktor
Emanuel
Mikuláš
Čornohorský
Loiseau
Holeček
Praha
Řím
Černá Hora
Rusko
Jos
Bosna a Hercegovina
Brindisi
Anglie
Cařihrad
Jolanta Milena U královna Jelen
Italia
7
article
Ruská podnikavost v Persii.
Noviny podaly zprávu o prvé plavbě ru-
ského korábu »Kornilov« perskými vodami
Anglický a německý tisk doposud tvrdil, že
Rusko jde v Persii pouze za strategickými clli.
Pokus »Kornilova«, navázati s Persií přímo ob-
chodní styky, poučil je o jiném. Není země
v Asii, která v takové míře očekávala od Ruska
svého hospodářského i politického obrodu, jako
Persic. Rusko ví nejen to, nýbrž mnohem více:
že vše, co udělá ve prospěch Persie, stokráte
se mu vyplatí.
Už vystavení silnice z Aschabadu do Cho-
rassanu a k jeho bohatému středu, Mešchedu.
značně zvětšilo rusko-perský obchod přes za-
kaspijskou hranici. Jestliže jediná tato silnice
vydala v prvé době skvělé ovoce, možno oče
kávati, že mnohem více dokáže železníční sit,
která spojí Teheran s ruskými zakaspijskými
zakavkazskými dráhami, a promění Persiiv
jedno z nejvýhodnějších odbytišť ruského prů-
myslu. V Persku s otevřenou náruči čekají
ruské kupce a perský národ už dávno je pro-
niknut vědomim, že jen Rusko může jej vy-
vésti z letargie, již zachvácena byla po tolik
věků. V sousedním Rusku Persie již od 25 le
vidí svého spojence, nedychtícího po výboji,
nýbrž vyhledávajícího přátele, jimž zůstavuje
úplnou neodvislost ve vniterné i zahraničné
politice.
Kornilov
Persie
Rusko
Asie
8
article
Není tomu tak dávno, kdy v Anglii taci
stálníci, jako Curzon, rozhodně prohlašovali, že
ruský přístav v Perském zálivu, ať Bender-
Abbas nebo jiný, byl by neslýchanou urážkou
Anglie, ba vyzváním k válce. V Londýně ne-
rozpakovali se zprvu za zemězrádce prohlásiti
každého anglického ministra, který by se smířil
s takým faktem. Zatím ruské dráhy v Persii
ruské obchodní plavby do Perského zálivu Angli
ani neurazily, ani nepřiměly k vypovědění války
Vidno, že Anglie v Asii Rusku ustupuje
Rusko si pospíší a zorganisuje pravidelné paro-
plavebné spojení s Persií, zřídí tam řadu kon-
sulátů — a ostatní přijde samo sebou.
Curzon
Abbas
Angl
Anglie
perský záliv
Bender
Londýn
Persie
Asie
Rusko
9
article
Americká korrupce na Filipinách.
Seržant americké intendantury v Manile
Henry Wilson, byl pro krádež zásob ve skladišti
armády odsouzen na 3 roky do těžkého
žaláře.
Proces proti Haroldu Pittovi, obchodvedou-
eímu firmy Evans Co., který jest žalován,že
kradené armádní zásoby kupoval, byl odročen.
V Cavite započal pak proces proti námořnímu
poručiku Bernardu Foraleyovi, bývalému velitel
námořní školy, který jest rovněž žalován pro
účastenství na podvodech v armádní inten-
dantuře.
Bylo rozhodnuto, aby správní úřad v Ma-
nile pozůstával z jednoho důstojníka, jednoho
amerického občana a jednoho domorodce.
Major Batoon vyjednává v Santa Cruza
generálem povstalců Caiilesem.
Sensační brožnra o maďarské akei
proti trojspolku.
V Praze vydána byla právě brožura, nade
psaná »Nutnost franeouzsko-rusko-
rakouské alliance«, kterouž sepsa
pensionovaný dvorní tajemnik rakousko uherskéh
ministerstva zahraničných záležitostí Ri m l er
Wilson
Pitt
Foraley
Batoon
Caiiles
Filipíny
Ma
Santo Cruza
Praha
Evans Company
10
article
V této brožuře podávají se velmi zajímavé zprávy
o krocích, které jedna strana maďarská podnikla
proti spolku německorakouskému.
Duší akce té byl Ugron, on poslal Rimler
jako mandatara svého do Paříže i byl 17.
ledna 1900 přijat samotným ministrem zahra-
ničných záležitostí Dolcassém, jemuž Ugron
takto vyložil své názory politické. Francie
měla dáti maďarské »straně neodvislosti« mil-
lion franků a měla v Pešti založiti i velíkou
franko-uherskou banku o 100—150 mill. ka-
pitálu.
Dále žádal Ugron, aby v Uhrách zaklá-
dány byly listy proti trojspolku.v
brožuře se tvrdí, že Deleassé formál ne
slíbil vyhověti všemu tomu, zvláště
ale založiti zmíněnou banku, jež měla býti po-
jitkem (le joint), jak Delcassé výslovně pravil.
Delcassé v bankovní otázce také osobně prý
zakročil a maďarské politiky ony uvedl ve stvk
s pařížskými finančními ústavy. Brožura vytýká
pak, že Delcassé později náhle obrátila
že na listy Rimlerovy již vůbec neodpovídal.
Ugron
Rimler
Paříž
Francie
Pešť
Uhry
11
article
Ač prý na vše přistoupil a Úgrona do-
konce vyzval, aby do Paříže k »definitivnímu
ujednání« přijel, na konec zachoval se — dle
brožury — Delcassé jako »zrádce«.
Brožura uveřejňuje také list dra. Rie
gra ze 14. srpna 1900. Rieger — dlel údajův bro-
žury — píše: »Kdyby se car odhodlal přijíti do
Vídně, aby položil tam na místech rozhodujících
své veto proti pangermánské propagandě, do Ra-
kouska podloudně vnikající, kteráž znamenala
by na konec »Finis Austriae« — bylo by to
velikým triumfem nad Němei rakouskými, kteří
neustále se smělou až přímostí do Berlína šil-
hají.« Rieger žádá Rimlera, jenž právě chystal
se k odjezdu do Petrohradu, aby pozdravil jeho
ruské přátely Pobědonosceva, gen. Ignatěva,
Komarova a Bogdanoviče« Zastavují-li se ně-
které německé listy nad touto výménou po-
zdravů mezi osobními přáteli, stávají se ulm
ovšem až přímo směšnými.
doktor
Rieger
Rimler
Ignatěv
Komarov
Bogdanovič
Paříž
Vídeň
Berlín
Petrohrad
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Klub sněmovních poslanců ná-
rodní strany svobodomyslné má schůzi
v úterý dne 18. června ve své místnost
v budově sněmovní na Malé straně o 11. ho-
dině dopolední.
Parlamentní komise klu
bovní sejde se v týž den tamtéž
10. hodině dopolední.
— Kriminální nervosita. Zvláštní úka
čerpaný ze statistiky státních zastupitelstev
a z archivů soudních. Přibývá totiž rok za rokem
denunciantův — ne pouze anonymních, nýbrž
i těch, kteří mají dosti odvahy udání své po-
depsati. Jde tu sice o statistiku Německa ao
nevalně pěkný zjev ve společnosti »prvního
kulturního národa na světě«, však zjev ten nen
již osamělý, nýbrž jeví se všude tam, kde na
jedné straně nabývá moci státní autorita a na
druhé stává se den za dnem krutějším boj o exi-
stenci. Spolehati ve všem na stát, volati ku
všemu stát a žádati ve všem ochrany státu i ve
případech, kdy by vlastní síla úplně stačila — je
vlastností moderny. Lidé odvažují se na zamrzlou
hladinu vodní i když jasně vidí, že s nimi probořiti
se musí: kdyby to bylo nebezpečné, stál by zde
policajt a ten by nás tam nepustil! — Jsou
skutečně lidé, kteří do tě míry spolehají na poli-
cejní prozřetelnost, že se s důvěrou v ni vrhnou
i do nebezpečí života. — Na druhé straně
plodí zápas o existenci a výdělkové pomůry stále
se horšící, oproti lépe postaveným a šťastnějším
— závist. A ta z 80 procent je pohnutkou
k denunciaci. Je to povážlivá mravní dekadence,
uváží-li se upřímně a opravdově tento zjev, ale
úžasem znatele lidské povahy nenaplní. Nějakou
malounkou skvrničku na svém jinak lesklém štítě
má snad každý a nemá-li jí, dá se mu přibásnit.
Německo
13
article
Co na tom, ukáže-li se potom nepravda nařčení
Něco přee zůstane na obviněném vždy a kdyby
vyvázl i úplně, už ten strach a na konec hněv
obviněného stačí škůdci, aby si mnul ruce. Třet
pohnutkou denunciace je — zlomyslnost. Jsou
lidé, kteří denuncují s tklivou přímo lehkomysl-
ností: tak jakoby hráli v karty nebo na
kulečniká. Toť se ví, že většina všech
udání týká se urážky Veličenstva. Toť nejpo-
hodlnějsí způsob někoho skoupat. Udání pro
zločin nebo přečin jiného druhu, možná že by
se pohodilo, udání ze jmenovaněho zločinu se
utajiti nesmi. Státní zastupitelstvo je sice po-
vinno o každém udání učiniti oznámení své se
žádostí o zavedení trestního vyhledávání nebo
vyšetřování, však při urážce Veličenstva jaké-
koli laxní jednání je vyloučeno. Je pravda, že
státní zastupitelstva ustoupí od vyšetřování
nejméně v 80 případech ze 100, však přes to
zbude takových případů ještě dost, kdy za
prostořeká ústa a za přilis horkou krev již
tak mnohý odpykal ztrátou na svobodě,
ztrátou existence a ztrátou na majetku. V ně-
kterých státech žalovati smí státní zastupitel-
stvo jen na návrh uraženého krále, v Italii musí
státní zastupitelstvo vymoci sobě svolení u mini-
stra spravedlnosti, chce-li obžalovat někoho pro
urážku krále. Nechť ale má se věc jakkoli —
smutným zůstane úkaz, že statistická cifra uda-
vačů všeho druhu roste také u nás.
14
article
— Souhlas s vodními pracemi. Okresní
výbor ve Vodňanech na základě usnesení svého
ze dne 8. června 1901 vítá s hlediska zájmů
obchodních a průmyslových s povděkem, že se
má ve smyslu vyjednávání mezi zástupci krá-
lovství českého v radě říšské a vládou o před-
loze v příčině stavby vodních dráh jakožto po
čátek uskutečnění dávných snah komory po vý-
stavhé vodních cest v tomto království provést
vedle splavnění Vltavy uvnitř Prahy a úpravy
holešovického příslavu v přístav obchodní též
kanalisace Vltavy od Prahy k Č. Budějovicům
středního Labe od Mělníka k Jaroměři, a vy-
slovuje dík všem činitelům, kteří o uskutečnění
těchto snah a návrhů se přičiňují, očekává
pevně, že budou učiněny též všechny nutné
kroky, aby i se stavbou průplavu dunajsko-
vltavského započato bylo v stejnou dobu se
stavbou průplavu dunajsko-oderského. Z výboru
okresního ve Vedňanech dne 12. června 1901.
Okr. starosta: Kvasnička.
— Odložená schůze. Na včerejší do-
poledne svolal p. Karel Prášek, jakožto říšský
poslaneo do Nymburka schůzi voličů IV. kurie.
Dávno již uplynula 10. hodina, určená pro za-
čátek schiůze, zeměpanský komisar zádal, aby
Kvasnička
Prášek
Vodňany
Vltava
Praha
Č . Budějovice
Labe
Mělník
Jaroměř
Nymburk
15
article
p. svolavatel schůzi buď zahájil nebo rozpustil
ale p. posl. Prášek otálel. V sále, kde schůze
měla se konati, přítomno bylo v té chvili, ne-
čítaje referenty a zeměpanského komisaře, 14
účastníků. Posl. Prášek neustále radil se s jed
ním svým stoupencem, pak s panem JUDrem
Krouským, který přišel jako zástupce strany
realistické a s p. Zedrichem, známým po celém
Nymburku, náhončím prince Bedř. Schwarzen
berga, až konečně prohlásil, že vzbledem k ne
patrné účasti schůzi vůbec nezaháji, a že svolá
schůzi novou. Účastníci se rozešli se smíšenými
dojmy. Těm, kteří poměry znají, mnoho pově-
dělo těsné spojenství posl. Práška s panem
Zedrichem, o němž všeobecně je známo,že
mezi rolnictvem nepožívá pražádné důvěry až
musil ustoupiti z colé řady korporaci, ve kte
rých kdysi stál na čelném místě, zvlášlě prolo-
že rolnictvo nesdilí Sehwarzenbergskou politiku
p. Zedricha. Své věrné — mezi 14 občany
kteři na schůzi se dostavili, nebyli všichni stou-
penci strany agrární — svolal pak posl. Prášekdo
uzavřené mísinosti a odbýval s nimi konferenei.
— Úmrtí. V Heřmanově Měslci zemřel dne 15
t. m. ve věku 65 let pan Jan Tomšů, c. k. vrch
poštmistr. Pohřben budo dne 17. června o 5. h. n
hřbitov sv. Kříže. — V Žichovicích zemřel dne 15.
t. m. ve věku 37 let učitel pan Antonín Slí va.
Mrtvola jeho převezena bude do Kotouně, kde bůde
dne 18. června pohřbena.
— O zamýšlené výstavě v Petrohradě
V úterý dne 18. t. m. v 8 hod. več. buda se konati
v rest Choděrově schůze českých výtvarných uměleů
bez ohledu na sdružení, jimž jednotlivei náleží, za
příčinou porady o zamýšlené umělecké výstavě v P-
trohradě r. 1902. Ke schůzi té zve tímto výtvarný
odbor Umělecké Besedy veškeré své řádné členy, kteři
by se výstavy té účastniti hodlali.
Prášek
Posl
JUDr Krouská
Zedrich
Bedř
Tomšů
Kříž
Antonín Slit
Choděrův
Nymburk
Heřmanův Měslec
Žichovice
Kotouň
Petrohrad
16
article
— Nové trati elektrických dráh. Dnes
ráno byla zahájana přímá doprava na nových tratích
elektrických dráh a sice zavedeno přímé spojení mezi
Karlínem—Národním divadlem—Újezdem a Malostran-
ským náměstím. Druhá nová trať vede ze Šmíchova
po novém kamenném mostě, Václavským náměstím
k nádraží Františka Josefa a do Bolzanovy ulice.
— Prosebné listy podané císaři na uli-
cích. Za pobytu císaře v Praze stalo se několik
případů, že panovníkovi byly vhozeny do kočárn
prosebné listy. Kromě uvedených již případů stalo
se tak ještě při návštěvě cisaře na Žižkově, kde
vhodil mu do kočáru prosebný list mladík. Když jel
císař předvčírem odpoledne z paláce hr. Thuna,
u Tomášské ulice, poklekla černě oděná dívka a
odevzdala panovníkovi list. Císař příjal podávaný
papír a usmál se. Včera odpoledne podal list císař
mladík na Schwarzenbergské třídě na Smíchově.
Policista uchopil mladíka za límec a odvedl jej za
ohromného shluku obecenstva na komisařství.
— Leopold Hilsner dopraven do trestnice
na Pankráci. Do vlaku státní dráhy rakovnicko-
protivínské vstoupil dnes o 4. hodině ranní na zá-
stavce písecké, provázen dvěma četníky, Leopol
Hilsner, odsouzený, jak známo, porotními soudy
v Hutné Hoře a v Písku pro zavraždění Anežky
Hrůzovy a Marie Klimovy k trestu smrti provazem.
Přes Zdice dopraven byl Hilsner dráhou po smí-
chovské spojovací dráze až na stanici vinohradskou
kde byl uchystán už zvláštní povoz, kterým do-
praven byl přímo do trestnice na Pankráci. Jaks
dovídáme, udělena byla Hilsnerovi milosť a tre
smrti změněn mu byl v doživotní těžký žalář, který
odpyká si v trestnici pankrácké.
Šmíchův
František Josef
Thun
Hilsner
Hrůzův
Klimův
Karlín
Václavský náměstí
Bolzanův ulice
Praha
Žižkov
Smíchov
Pankrác
Písek
Zdice
národní divadlo — Újezd
17
article
— První dary přírody. Již svážejí na dlou-
hých vozech naložené v uhlazené stěny i hrany upra-
vené vonné seno na půdy i do kolen, všude pří-
jemné aromatické vlny senné voňavky, která tak la-
hodí čichu a osvěžuje veškero naše nitro. Na rozsá-
hlých březích Jabských, kde z jara kalné vody hor-
ské zanechávají po záplavách nános kypré půdy, nej-
dříve dozraje první žeň rolníkova; sanoseč všude
v plném proudu, Na lukách úvalových, kde dlouho
dubnové vody stály, jen ostřici, rákosí a dále kyselou
trávu, vůbec koňské seno sklidí, jen poměrně malá
část luk štěpnou trávu a pravé seno poskytuje. Le-
tošní rok uchráněny j ou louky labské nejhorší metly
záplavy svatojanské, ktefa obyčejně podkali veškeru
sennou úrodu a ničí tak jediný užitek, který vlastní
nížina, břehy labské vydávají. Květnová parna dala
brzo dozráti hustému, letos dosti nízkému, živému
rouchu rostlin; na rychlo odkvetly různé květele
hrachory, jeteliny, šmel, ožánka, vrbiny penízkové
atd., jednou horkem, později chladny umořené. Na
loukách polních i na březích jiných řek rovněž roz-
marná první sklizeň již zahájena, všude řady dívek
veselých, dovádějících obracejí bledězelený, vonný
poklad pro zimní chov dobytka. V předhoří našic
hor tučné louky, poselé výživnými rostlinami, jeteli-
nami a kořením horským, ovlažované pramony na
různé strany po svahu rozváděnými, dvojí mnohde
ještě uděli žeň horalovi a k tomu i zelenou píci po
celé léto. Jen lam na slemenech horských mezi klečí
suchá tráva jednou za dva roky majiteli k senoseči
se připraví.
Jabský
18
article
— Hostince v Krkonoších. V minulých le-
tech mnoho oprávněných stesků bylo proneseno se
strany českých turistů na urážející úpluou neznalost
češtiny v krkonošských hostincích. Dík utěšeně rok
od roku se vzmáhající návštěvě Čechů pozorovati
lze lotos v příčině té příznivý obrat, jenž opravňuje
k naději, že podobné stesky brzo úplně snad vy-
mizí. Tak na př. ve Spindeimühle, kde doposud tu-
risté česky zřídka kdy obslouženi bývali, je nyn
úplně česká restaurace ve ville »Austria«. Restaura-
terem zde je Čech pan J. Dědek, jenž dříve hostin-
skou živnost na Žalém provozoval. Je tu nově zaří-
zená česká studentská noclehárna a zajislé i češt
turisté zde svoji stanici výhodně si zařídí. V míst-
ním hotelu su koruny«, na kterýž doposud jedin
byli doporučováni, ač i tu v nepřítomnosti hoteliera
p. Jos. Erlebacha, jenž češtinu dobře ovládá, u slu-
žebnictva mnohdy marně české obsluhy se domábali.
I zde letos nastaly jině poměry. Pan Eriebach splnil
slib loni daný a opatřil si číšníky, kteří plynn
česky hovoří. Ovšem nejvíce v minulých letech za-
rážela neznalost češtiny v Labské Boudě, ježje
jako majetek hraběte Harracha zevně nápisem česko-
německým označena. Při slavnosti otevření Šmídovy
cesty v Krkonoších o minulých svatodušních svát-
cích byla výletní naše společnost úplně česky ob-
sloužena a opatřením sklepnice správně česky mlu-
víci jest o to postaráno, aby i v dalším běhu této
turistické saisony stesky na neznalost a ignorován
češtiny v této boudě byly odstraněny. Vedle toho
v jiných boudách, jako ve Dvorské boudě na svahu
Lysé Hory a Kotle, v Luční a Rennerově boudě pod
Sněžkou, v Hübnerově hostinci v Hraničných bou-
dách, v hotelu »u Krakonoše« na Novém Světě.
v Erlebachově hotetu v Harrachově a j. majitelé ho-
stinců neb aspoň služebnictvo jsou češtiny znalí.
Čo
J Dědek
Erlebach
Eriebach
Harrach
Šmídův
Rennerův
Hübnerův
Krakonoš
Erlebachův
Krkonoše
Restaura
Žalý
Lysá Hora
Harrachov
Austria
Spindeimühle
bouda pod Sněžka
19
article
Nad jiné však v příčině té vyniká Böuschův hostine
na Černém u Janských Lázní, kdež turista- Čech
vždy vítaným je hostem, docházeje tu české obsluhy
ve vzorném způsobě. V Janských Lázních v někte-
rých místech také česky mluvívají, ale v prvé řadě
dlužno tu obraceti se na restauraci »Felsenburk«
zvanou, jež je majetkem Čecha, p. F. Musila. Není
ovšem v Krkonoších dosud češtiny tolik, aby Če-
chovi pobyt v horách na nejednom místě neztrpčo-
valo provokativní vystupování a protežování živlu
cizího, ale je jí přece již tolik, že nikdo z Čechů
nemá příčiny, aby se tu jako Čoch nedal všude
znáti. Staniž se pravidlem českým turistům, aby
v Krkonoších všemožně zjednávali průchodu češtině,
chráníce se všude zbytečně užívati němčiny. Četnou
návštěvou této nejmohutnější
pohraniční bašty
osvědčme horám svým náležitou pozornost a sta-
rejme se, bychom práva rodné řeči své statečně ubá-
jill i v těchto ohrožených místech, kam vtírá se ci-
zinec Prušák, aby hrál tu úlohu — domácího pána
— Foriální výprava na slovanský jih
Předběžné práce pořadatelské chýlí se již ke konei
tak že v nejbližších dnech bude lze určiti veškeré
podrobnosti této výpravy se týkající. Mnohým taza
telům sloužiž prozatím toto k vědomosti: Odiezd
z Prahy určen jest na den 1. srpna. Cesta do Lu-
blaně vykoná se směrem přes Sv. Valentin, Sv
Michal, Bůlák a Trbíž. Na to navštíví se Zábře
a čarokrásná Plitvická jezera, tento opravdový
div chorvatské přírody. Dálší program pak závisí
hlavné na počtu přihlášek. Při menším počtu vykoná
se z Rěky plavba po moři adriatickém poštovními
parníky, navštíví se místa Zader. Sibenik.
Böuschův
Černý
Čecho
F Musil
Čoch
Prušák
Valentin
Michal
Bůlák
Janský lázeň
Krkonoše
Praha
Lu
20
article
Trogir, nádherný Split, Korčula, Gru-
že, historicky památný Dubrovník,
Boka Kotorská a po návštěvě Černé Hory.
hlavně Cetyně, z Kotora stal by se návrat do Rěky
a výprava skončila by společnou návšlěvou Po-
stojny. Přes Št. Hradec a Vídeň navrátila by se
společnost 16. nab 17. srpna do Čech. — Při větším
účastenství získán bude k plavbů po Adrií z vláš tní
parník a návrat z Kotoru stal by se pouze do
Metkoviče. Odtud pak dráhou nastoupena by
byla cesta Hercegovinou a Bosnou, s ná-
vštěvou míst, zejmena Mostaru, 11Idže, Šara
jeva, Jajce, Banjaluky. Návrat přes Budín
Bok
Adrie
Banjaluka
Trogir
Split
Korčula
Grus
Dubrovník
Hradec
Vídeň
Čechy
Kotor
Metkovič
Bosna
Mostar
Šara
Jajce
Budín
Kotora
Idža
21
article
Pešt a Vídeň. Výlet skončil by dnem 20. neb 21.
srpna. — Pořádání rozsáhlé a daleké lélo výpravy
zabazpečiti mohou jedině včasné přihlášky. Pořadate
ujal se velice nesnadné úlohy své jedině z lásky
k věci samé, nemá prostředků aniž času, aby vděč-
nému podniku svému mohl činiti nákladnou reklamu.
hez které zřídka kdy co velkého se uskuteční, i když
jde o věci nejdůležitější a nejprospěšnější — douf
však pevně, že práce a starosti jeho nebudou marny.
nýbrž že zdárným uskutečněním výpravy dojdou ná
ležité odměny všickni, kdož na díle tomto podílu
bráti budou. — Cestovní náklad ovšem obnášeti bude
asi 160—200 zl. (mimo nápoje). lze však tvrditi, že
vzhledem k významu daleké výpravy a k pečlivě se-
stavenému výletnímu programu, při němž vzato bud
zření k nejpřednějším znamenitostem i památnostem
slovanského jihu, i k všestrannému pohodli účast-
níků, lze obnos ten považovati za velice nízký
V těchto dnech vydá pořadatel tiskem podrobný pro
gram, spolu se stručným popisem hlavních cílů vý-
pravy a zašle jej každému, kdo o to požádá a při-
loží 20bal. známku poštovní. — Přihlášky k výpravě
žádosti o zaslání složních listů ke složení předběžné
zálohy 50 korun za osobu buďtež do 30. t. m. uči-
něny na adresu pořadatele J. Buchara, říd. učitel
v Štěpanicích u Jilemnice.
Vídeň
30
Buchara
Štěpanice
Jilemnice
zl
22
article
— Rvačka na ulici. V Jilské ulici na Starém
městě včera před 2. hod. odpolední povstala rvačka
mezi jirchářským učněm Jos. Osvaldem z č. 198—v.
a krejčovským pomocníkem Václavem Průchou. Ob
zúčastnili se vycházky měšťanského ozbrojeného sboru
a dostali se při tom do hádky a rvačky. Osvald byl
při tom od svého odpůrce bodnut do zad a utrpě
značné poranění. Pachatel byl zatčen.
— Zatykač. Proti Rudolfu Roubfěkovi, cestu
jícímu u Ignáce Frieda v Prčicích, bylo zahájeno vy-
šetřování přípravné pro zločin zpronevěření, spáchaný
roku 1901 na Ignáci Friedovi přisvojením si 100 f
ano 600 K převyšujícího obnosu. Roubiček jest ná-
boženstvížmosaického, así 33 roky stár, v Poděbradech
rozený, do Koněprus v okr. Hořovickém příslušný
prostředně veliký, silný, má krátké černé vlasy, nos
pouze černé kníry, má silný špičatý nos a vysoké,
skoro do pleše přecházející čelo. Protože uprchla
pobyt jeho neznámým jest, vydává se proti němu
zatykač, a vyzývají se veškeré soudy a úřady bez-
pečnostní, aby jej, jakmile bude postižen, krajskému
soudu v Táboře dodaly.
Osvald
Průcha
Roubfěk
Fried
Jos
Ob
Prčice
Poděbrady
Koněprusy
krajský soud v Tábor
23
article
— Pokus sebevraždy otravou. V Karlově
ulici č. 366 na Smíchově bydlící žena pekařského
pomocníka Františka Rokosová, 28 roků stará, včera
v sebevražedném úmyslu následkem domácích roz-
brojů požila značné množství kostíkn. Policejní lékař
p. dr. Lenz poskytl zoufalé ženě první pomoci a dal
ji dopraviti do všcobecné nemocnice.
— Kočárem přejet. Na křižovatce ulice Hy-
bernské a Havlíčkovy na dol. Novém městě byl včera
před 4. hod. odpolední fiakrem čís. 233 povalena
přejet 10letý syn účetního Vladimír Klíma z čís. 4
v Hálkově třídě na Král. Vinohradech a byl při tom
na levé noze poraněn; na policejní strážníci dostalo
se mu lékařské pomoci. Na kočího Jana Antoše po-
dáno trestní oznámení pro neopatrnou jízdu.
— Psem pokousán. V Kaplířově ulici na Žiž-
kově byl včera večer 14letý Rudolf Adolf z čís. 421
napaden psem hokynáře Světarky a pokousán na
pravé ruce tak, že chlapci musila býť opatřena pomoe
lékařská. Pes odevzdán byl pohodnému k pozo-
rování.
— Teplota vody dnes ráno ve Vllavě + 16° C.,-
vzduchu + 15 stupňů C.
— Barnum Balley. Americký světový pod-
nik firmy Barnum Bailey ukončí své produkce n
invalidovně již zejtra večer a op ustí Prahu.
Rokosová
Lenz
Kočár
Havlíčkův
Klím
Hálkův
Král
Antoš
Rudolf Adolf
Barna Balley
Barna Bailey
Karlov ulice
Smíchov
křižovatka ulice
ha
Kaplířův ulice
Žiž
Vllava
Praha
stupeň C
24
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Obr Calaisský, Jehan de Calals, bá-
ječný hrdina francouzského pobřeží Severního moře
slavil o svatodušní pondělí vjezd do svého věrného
města Calais, jež s velkou okázalostí a co nejskvěleji
vítalo obrovskou lepenkovou loutku, znázorňující jej.
Jehan de Calais byl dle pověsti mocný pohlavár ne
pobřeží Severního moře, jemuž se po dlouhých bo-
jich podařilo sprostiti ony končiny skandinavských
námořních lupičů. Při jedné z těchto výprav osvobo-
dil dvě krásné panny, jež byly lupiči v dálných ze-
mích uloupeny z jakéhos hradu. Jehan záhy zami-
loval se do jedné z obou krasavic, jež lásku jeho
opětovala. Oženil se. Záhy však musil Jehan opět
na širé moře. Dal na plachtu a na přídu své lodě
vymalovati obraz svě nanejvýš milované ženy.
Jednoho dne přistál před Lisabonem. Král portugal-
ský spatřil ve přístavu cizí loď, sestoupil k mořia
poznal v obraze na plachtách podobiznu jedné ze
svých dcer, jež mu byly před lety piraty uloupeny.
Calais
Jehan jít Calais
severní moře
Lisabon
Calaisský
Jehan jít Calal
25
article
Pozval k sobě cizího plavce a zvěděl od něho, že
dcera jeho dosud žije. Král jej objal, vyzval jej, ab
přivedi s sebou jeho dceru do královského zámkua
jmenoval Jehana svým následníkem. Průvod Jehana
de Calais koná se slavnostním způsobem od nepa-
mětných dob v Calais každoročně
= Následky architektova šprýmu. Z Dráž-
dan se oznamuje: Zdejší četná anglická kolonie jest
v poslední době značně pobouřena. Zdejší jeden
architekt hodlá postavití »Burský dům«, jehož prů-
čelí mají zdobiti sochy presidenta Krügra a bur-
ských vůdců. A také mr. Chamberlain má tu býti
znázorněn, ale jako karrikatura. To značně pobouřilo
anglickou kolonii, jež hrozí, že bude Drážďany boy-
kottovat, bude-li dům proveden, jak zamýšlí architekt.
A také zdejší angl. ministr-resident protestoval proti
stavbě tohoto domu a žádal aspoň, aby vynechána
byla karrikatura Chamberlainova. — Kdyby Angli-
čané na krásně provedli svoji hrozbu, proto se přece
nepostěhují do Prahy. Nejprve bychom se musili na-
učit stavět rozumněji a neponechávat úplnou volnost
lichvářům s pozemky.
Jehan
Krügr
Chamberlain
Chamberlainův
Calais
Drážďany
Angl
Praha
Jehan jít Calais
burský dům
26
article
= Proč paní societéři slzeli? Dojemná
scéna odehrála se onehdy ve schůzi čtenářského
komitétu Comédie Francaise. Předcítáno trojaktové
drama. Bylo, jak se zdá, velmi prosté a velmi
dojemné, neboť čtenářský komitét byl hluboce dojat.
Prolévali dokonce slzy a nikdo nečinil výjimky.
Když však první nadšení minulo, hleděli na sebe
navzájem po očku a tázali se, zda-li se poněkud
neukvapili. »Viděl jsem tě slzet,« pravil jeden ze
societérů ke svému druhu. »Na mou věru, tvoje po-
hnutí překonalo i mne a činil jsem jako ty. Ala byl
jsi skutečně dojat, není-liž pravda?« »Ach, říci, že
skutečně dojat, bylo by trochu mnoho. Celkem není
ten kus nikterak tolik pohnutlivý. Vinen tím je
toliko náš starešina, jenž rozpoutal proud slzí. A on
neplakal potají, nýbrž veřejně vytáhl šátek a upřímně
si utíral oči.... Cinil jsem tedy jak on a ostatní
činili totéž. To nebyl již čtenářský komitét, nýbrž
lijavec....« V tom přístoupil k nim Mounet-Sully.
»Ach, milý starešino, jaké to pohnutí!« pravil první
societér. »Jak to? Co tím chcete říci?« »Ten ku
pana H.« »Není zlý, ale dojat jsem nebyl nikterak.«
»Jak že? Ne dojat? Vždyť jste bořce plakalse
šátkem v ruce«.... »Mýlite se, můj znejmilejší.
vlétla mi do oka muška a třel jsem si oko šátkem,
poněvadž mne pálilo.... a pálí dokonce ještě ted.«
A pro mušku v oku pana Mounet-Sullya slzeli
všichni societéři.
=Podivný důvod pro sproštění od služby
vojenské. Pro ostrašující ošklivost byl onehdy
Nlmes silný, zdravý mladík odvodní komisí prohlášen
za neschopna ke službě vojenské. Mladík prý má
ovšem bálečně ohvzdnou tvář. Generál, předsedající
Al
Sulla
Mounet
Sullya
Comédie Francaise
27
article
komisi, prohlásil, že důstojníci a vojáci pluku, do
něhož by nebožáka zařadili, nemohli by se při po-
hledu na něj zdržeti smíchu, čímž by nezbytně
musila trpěti kázeň. Na to nastala dlouhá debata,
možno li to skutečně považovati za příčinu sproštění
od služby vojenské, což konečně uznáno. Je to
aspoň velmi vzácný případ neschöpnosti k vojenské
službě.
= Dvě vraždy v Cařihradě. Mohamedán-
ský majítel povozů Abbas, rodilý Kurd, oženil se
teprve v březnu s krásnou 16letou Aišou. Od samého
počátku svého manželství byl Abbas nesmírně žárliv
na svoji mladou krásnou žínku, jejíž líbánky byly
hotovým peklem. Minulého čtertka uprchla Aiša, ne-
mohouc déle snášeti týrání svého manžela, k matce.
Abbas, přijda domů a naleznuv harem prázdný, kou-
pil velký řeznický nůž a odebral se do bytu tchyně.
Když mu otevřela, Abbas, jedva zavřel za sebou
dvéře, vrazil jí nůž do břicha tak prudce, že se ihned
vyhrnuly útroby a nešťastnice již po několika minu
tách zemřela. Na pokřik matčin přiběhla Aiša a zu-
řivý Abbas usmrtil ji týmž způsobem jako matku
Na to dal se na útěk a policii dosud se nepod-
zmocnit se vraha.
= Výbuch na lodi. Z Chicaga se oznamu
Onehdy v noci přihodil se na jednom říčním parn
výbuch. Nedaleko Boonsville kotvil na řece Missoun
parník »Laurine«, jehož náklad sestával z 2100 liben
dynamitu, několika sudů střelného prachu, 1000 vel-
kých zápalek a 8 beden střelné bavlny. Tento ná-
klad byl určen pro uhelné doly v jižním Illinoisu.
Abbas
Aiša
Laurin
Cařihrad
Chicago
Boonsville
Missouny
Illinois
28
article
Ve strojovně vzňal se gasolin, kterého se používalo
jako hnací síly a hned na to následoval výbuch. Na
lodi vypukl požár a veškerá posádka až na 2 muže,
kteří se pokusili o uhašení plamenů, se rozutekla.
Záhy na to prodraly se plameny až do skladištěa
s ohlušujícím třeskotem následoval další výbuch.
Parník byl zničen a oba muži na něm se nalezající
na kusy roztrháni. Tři domy na pobřeží byly sbořeny
a 100 dalších budov v okolí jedné angl. míle pobo-
bořeno. Škoda způsobená páčí se na několik tisíe
dollarů.
= Odměna za srážku s elektrickým va-
gonem. Kdekoli jsou elektrické dráhy, odevšad do-
cházejí stížnosti na četné nehody a četná líčení
před soudem svědčí o tom, že obecenstvo, zejmena
pak četný voj vozků nedovede zvyknouti změněným
poměrům na ulicích, vyvolaným novým tímto vozi-
vem. Dle jejich názoru má vinu na srážce vždy
řidič motoru elektrické dráhy. Nyní však přinaší
»Journal des Débats« zprávu o bílé vráně v tomto
oboru. Pařížský policejní president, pan Lépine, za-
kusil onehdy při projíždce sám srážku s vagonem
elektrické dráhy, avšak na místě, aby hnal řidiče
před soud, poslal mu — čtyřicet franků jakožto od-
měnu za ducbapřítomnost, s jakou zabránil většímu
neštěsti.
Lépine
29
article
= Také zábava. Z Birminghamu, Ala, se
oznamuje. Bratří Oskar a Webb Linnovi, jakož
i Ollie Robbins, 3 bílí mladíci ve stáří 21 roků, na-
lezají se ve vazbě v okresním vězení a jsou žalováni
pro vraždu. Tito mladici seděli mezi Brooksidea
Nebo, nedaleko železniční trati, když se na blízku
objevil černoch William Knawa, který kráčel podél
kolejí. Tu jeden z mladíků zvolal: »Dej si pozor,
jak bude ten černoch skákat«, načež vytáhl revolver,
a na něj střelil. Též i druhý několikráte střelil,
kdežto Robbins dal se na útěk. Nebohý černoch,
byv střelami zasáhnut, skutečně vyskočil, ale bned
na to dopadl mrtev k zemi. Krátce před tím kráčel
tudy jiný černoch, na kterého ničemové rovněž
stříleli, avšak minuli se cíle.
= Dopadený činský podloudník. Spolupra-
covník časopisu »Dalnyj Vostok« ve Vladivostoku
vypravuje následující šprýmovnou historku : Onehdy
v sobotu o polednách spozoroval jsem Číňana v
dlouhém národním kroji se širokými rukávy, přichá-
zejícího od přístaviště po Prudové. Chůze jeho zdála
se poněkud těžká, avšak na první pohled nebylo tu
nic podezřelého. Blíže vchodu admiralitní budovy
přistoupil k Číňanu celní zřízenec, rychle jej ohmatal
a důkladně jej rýpnul. Jakoby zasažen elektrickou
ranou počal se Číňan oběma rukama obánět, při
čemž mu vyletělo z rukávu množství plochých, žlu-
tých krabiček, jak se zdá, se žaponskými papirosy.
V tom prinar se od Světranské jiný celnr zřizene
a přetáhl Čiňana bambusem. Účinek byl vskutku
magický. Celé tělo Číňana ocítilo se v čilém pohybu
a další tucet krabiček vysypal se na dlažbu. Po no-
vém rýpnutí objevilo se ještě několik krabic, ale již
v menším množství. Nakonec vylovil první zřízenee
z čepice Číňanovy ještě dvě krabičky, načež Čiňan
strachem všecek bledý dal se na útěk.
Al
Oskar
Webb Linna
Robbins
Knaw
Číňan
Číňanův
Birmingham
Vladivostok
Dalnyj Vostok
30
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Z
příčinou odřeknutí p. Karla Buriana nemůže se
dnes dávati ustanovená opera »Prorok«. Místo n
hraje se nově vypravený balet »Brahma« a Molli-
rova hra »Lakomece. Zejtra zahájí v Národním
divadle svoje pohostinské hry bývalý člen naší opery
p. Vilém Heš, člen dvorní opery vídeňské, vyzname-
naný právě titulem c.k. komorního pěvce. Od svého
odchodu do cizíny r. 1894 nevystoupil p. Hleš ještě
na naší scéně; zejtra pozdraví jej obecenstvo v jeho
nejpopulárnější roli z dřívějška, jakožto Kecala ve
Smelanově »Prodané nevěstě«. Představení
zejtřejší bude mimo předplacení, záznamy přijímají
se již od včerejška u denní pokladny. Druhou rol,
již bude p. Heš zpívat, bude Mefisto v Gounodově
opeře »Faust a Markéta«, kteréžto představení
určeno je na pátek. V činohře zkouší se denně Ca-
pusova veselohra »Manželové paní Lecn-
tiny« za režie páně Slukovovy. Vtipná a veselá
tato satira, jejíž autor je dnes rozhodně nejoblíbe-
nějším a nejvítěznějším dramatickým autorem mladší
francouzské generace, hráti se bude poprvé v neděli
s pí. Benoniovou a pp. Seifertem a Sedláčkem v ti-
tulních rolích.
+ Z kanceláře smíchovského divadla.
Dnes opakuje se po šesté Faydeanova fraška »Hote
u pěti strašídel«. Při sobotním představení
»U bílého koníčka« převzal za náhle ochuravělého
p. Liera úlohu p. Marek
Burian
Brahm
Moll
Lakomec
Heš
Hleš
Mefisto
Gounodův
Faust
Markéta
Lecn
Slukovův
Benoniová
Seifert
Sedláček
Faydeanův
Marek
Ca
Hot
národní divadlo
smíchovský divadlo
31
article
Hudba.
Hudba.
+ Vilém Heš dvorním komorním pěvcem.
Píše se nám z Vídně: Basista dvorní opery vídeňské
krajan náš Vilém Heš jmenován byl císařským
rozhodnutím ze dne 11. června t. r. c. k. dvorním
komorním pěvcem.
Heš
Vídeň
33
article
Dozvuky demonstrací holešovských.
Dozvuky demonstrací holešovských.
V Přerově, dne 15. června 1901.
Po známých bouřích holešovských roku 1898
odsouzen byl tehdejší starosta náboženské obce ži-
dovské v Holešově Šalomoun Zwillinger tamějším
okresním soudem do vězení na tři týdny za to, že
při týrání knihtiskaře Lamberta Klabusaye zasadil
tomuto hlavní ránu.
Z rozsudku Šalomoun Zwillinger se odvolal ke
krajskému soudu v Uh. Hradišti. Než ale došlo
k odvolacímu řízení, ohlásil obhájce Zwillingrův dr.
Winter, že prý se pravý pachatel už přihlásil, že
jest to jakýsi Jakub Grünbaum, mladík z Holešova.
Krajský soud nařídil pak trestní řízení proti Jakubu
Grünbaumovi, který při hlavním líčení u okresního
soudu v Holešově tvrdil, že nikoliv Zwillinger, nýbrž
on sám Lambertu Klabusayovi hlavní ránu zasadil.
Soudce nenaby! však přesvědčení, že Jakub Grün-
baum zasadil Lambertovi Klabusayovi hlavní ránu,
poněvadž bylo už při prvním přelíčení nezvratně do-
kázáno, že hlavním pachatelem jest Salomoun Zwil-
linger. Odsoudil Jakuba Grünbauma toliko pro
spoluvinu, že totiž také týrání Lamberta Klabusave
se zůčastnil do vězení na 48 hodin. Jest totiž zřejme,
že Jakub Grünbaum, osoba docela bezvýznamnaa
nemajetná, byl toliko nastrčen, aby Šalamoun Zwil-
linger, tehdejší starosta židovské náboženské obce,
ušel hanbě z trestu a mimo to asi faké proto, že
proti Zwillingrovi může Lambert Klabusays
úspěchem uplatniti své nároky soukromoprávní,
kdežto Jakub Grünbaum docela žádného jmění ne-
má. Proti tomuto rozsudku c. k. okresního soudu
v Holešově podal obhájce Grünbaumův dr. Kamil
Budik, advokat v Bystřící pod Host. odvolání, v je-
hožto provedení obvinil soudního adjunkta pana dra
Šalomoun Zwillinger
Lambert Klabusay
Zwillingrův
doktor
Winter
Grünbaum
Lambert
Grün
Zwil
Grünbaumův
Budik
Přerov
Holešov