ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2746c670-660d-11dc-a906-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 50, person 108, org 23, work 3
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
Praze, v pondělí dne 17. června 190.
Praha
3 masthead
Číslo 165.
4 article
Na ramt n odpal. Alst přitohahí Naučnýor v středu a „lorári lku v pátekapřešzlaci es Praze v edtinistraoř pa miěsíe ns čtvrt leta . . . . . 6 K. — s dvojí denážko na měsje na čtvt leta 7K 5ok ve silsikáíchs 2 K 80n Poštous za měslo na maěsie . . . . . . na čtvrt leia . . . . s dvojí zižilkou Beo člvrki le na měsí
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu Je o B stranách.
Praha
6 title
Císař a král v Praze.
Praha
7 article Panovník v dómě svatovitském.
Panovník v dómě svatovitském. V průvodu svých generálních pobočník hr. Paara a šl. Bolfrasa a nejvyššího hofmistra kníž. Montenuova včera po 6. hodině rann císař přišel do velechrámu svatovitského, aby byl přítomen tiché mši, již celobroval kardiná v přítomnosti kapitoly a členů výboru spolku pro dostavění dómu svatovitského. Po mši pro- hlížel císař vnitřek chrámu, jsa provázen kardi- nálem a proboštem msg. Horou. Potom panovník odebral se špalírem dělníků, při stavbě zaměst- naných, do novostavby, kde byli přítomni čle- nové ředitelstva spolku pro dostavění dómu s předsedou hr. Fr. Thunem, jakož i někteří členové výboru. Jmenem spolku hr. Fr. Thun mocnáře uvítal a týž odvětil, že přišel milerád, aby seznal, jak stavba pokročila. Panovníkovi byli představeni členové ředitelstva a zejmena stavitel chrámn p. Hilbert. Když při pro- hlídce chrámu přistoupil clsař k jižnímu vý- chodu »porta aurea«, upozornil jej hr. Thun na korunní komoru, v níž uloženy jsou kornnovační klenoty české. Cisa pokynul při tom hlavou. Po zevrubné prohlídee chrámu představen byl císaři nejstarší zedník Tomáš Vlček a kamenický polír Karel Bureš Za výdatného deště nastoupil císař po zevrubne prohlidce stavby návrat do královského hradu.
Paar František Thun Hilbert Vlček Bureš Thun královský hrad spolek pro dostavěný
8 article
Císnř na Smíchově. Průmyslové předměstí pražské, Smíchov včera odpoledne s náležitou oslavou uvitalo pa novníka. Zevnější ráz města byl oděn v roucho slavnostní a ulice poskytovaly mimořádný obraz Po obou stranách byly chodníky naplněny obo- censtvem a špalír tvořily školní dítky a četné spolky smíchovské. Uvítání císaře bylo ustano veno na rozhraní obce pražské a smíchovské naproti vstupu do Kinského zahrady a do Karlovy třidy. V těch místech byla nákladem smichovské obce postavena slavobrána, velmi dovedně vy- pracovaná a dekorací barev národních opatřená na níž zlatými písmenami skvěl se nápis: » Vítei císaři a králi náš !« U slavobrány shromáždili se členové městské rady a obecního zastupitelstva se starostoup.
Smíchov Karlov třida
9 article
Elhenickým v čele, členové okresního vý- boru se starostou p. drem. Koldínským. posl. Kaizl, který je zvolen poslancem z město Smíchov. Na protější straně postavili se úřadníci okresního hojtmanství, okresního soudu berního úřadu, pošty, finanční stráž, vedle brány pak zaujali místo členové professorského sboru smíchovského reál. gymnasia s ředitelem panem Douchou, professoři německého gymnasia smí chovského a duchovenstvo. V Karlově třídě tvořilo špalír žactvo če ského vyššího reálného gymnasia, české mě šťanské školy chlapecké a ostatních škol chla- peckých a divčích. V ulici Švédské shromáždi se u slavobrány zástupcově 62 obci a míst okresu smíchovského. Každá obec byla zastou- pena třemi delegáty. Slavobrána vystavena ná- kladem okresu smíchovského a znázorňuje římskou bránu s jonickými sloupy, vyčnívajícím v koruny svatováclavské. Uprostřed je zlatá tyč s drahocennými perskými koberci; bordový plyš s iniciálkami F. J. doplňoval vrchní dekorae slavobrány. Na sloupech jsou emblemy země- dělství, obchodu, průmyslu a umění. Na pod stavcích před sloupy jsou lvi, držicí znak říšský a iniciálku. V loubí uprostřed exotiekých květin na vysokém podstavci postaveno poprsí pa- novníka. Přesně dle ustanoveného programu přijel císař se svojí družinou ve dvorním kočáře, pro- vázen místodržitelem, ke slavobráně. Příjezd jeho provázen provoláváním slávy a intrádam heroldů, stojících na slavobráně a hudba zahrála císařskou hymnu. Jakmile císař vystoupil z kočáru, přistoup k němu okresní hejtman p. Pokorný a před- stavil panovníkovi starostu města Smíchovap. Elhenického, jenž oděn ve fraku, takto mocnáře oslovil: »Vaše c. k. apoštolské Veličenstvo, Nej- milostivější eísaři a králi náš! Okamžik toužebně
Elhenická Koldínský Kaizl Doucha Pokorná Elhenický Smíchov Karlov třída Smíchovaponsko berní úřad
10 article
očekávaný, přešťastný, nadešel obyvatelstvu města Smíchova, kdy se srdcem radostí a blahem pře- kypujícím pozdravuje ve svém středu posvátnou osobu Vašeho Veličenstva a v otcovskou, lásky plnou tvář hledí svému nejmilostivějšímu země pánu. Jménem plesajícího obecenstva města Smí chova vítám v nejhlubší pokoře a oddanost V. V. v městě našem a ujišťuji V. V. v oka- mžiku tak povznášejícím, tak šťastném, nezvratnou láskou a věrností veškerého obyvatelstva k nej jasnějšímu trůnu V. V., tlumočím spolu nej vroucnější díky za nejvyšší vyznamenání a nej- skvělejší důkaz otcovské přízně a lásky, jakou vznešenou a milostivou návštěvou V. V. město Smíchov bylo poctěno. Bůh všemohoucí posilňuj a opatruj V. V. a žehnej všem krokům a činům ke zmohutnění říše, k rozkvětu naší drahé vlasti a ku blahu a míru všech věrných oddaných ná- rodů směřujícím. Jeho Veličenstvu, našemu nej milostivějšímu a nejjasnějšímu cisaři a králi Františku Josefu I. Sláva !« (Shromáždění pro- volalo trojnásobné Sláva !) Panovník, nasadiv skřipec, odvětil na oslovení: »S velkou radostí a srdečným díkem přijímám váš vlastenecký pozdrav, který jes mně potěšitelným důkazem, že město i oby vatelstvo mně i domu měmu jest věrně oddáno Zachovám rád ujištění vaší oddanosti v mile paměti « Na to byl panovníkovi představen okresn starosta p. dr. Alois Koldínský, jenž cisaře uvítal tímto oslovením: »Vaše Veličenstvo, nej milostivější císaři a králi ! Dovoluji si jako okresní starosta s okresním výborem na Smí chově jmenem zastupitelského okresu smíchov- ského V. V. co nejsrdečněji uvítati s ujištěním o věrné oddanosti naší samosprávy k Nejvyš- šímu trůnu Vašeho cís. a královského apoštol- ského Veličenstva, jemuž provoláváme „Sláva!“e
doktor Koldínský Smíchov král František Josef I . Sláva
11 article
(Shromáždění zvolání toto trojnásob opakovalo.) Císař odvětil: »Těším se, že se zde se- tkávám se zástupci okresu a jsem přesvědčen o upřímnosti a loyálním smýšlení obyvatelstv a okresu, jehož rozvoj s vřelým zájmem sleduji.« Slečna Miroslava Bečkova, deera měst- ského rady a stavitele, předstoupila a císaři ode- vzdala kytici vzácných libovonných květin s timto oslovením: »Vašemu Veličenstvu podávám kytici jménem žactva smíchovských škol.« Císař kytic převzal a tázal se dívky: »Jste také ze Smí- chova?« a když obdržel kladnou odpověď, po- kynul hlavou, načež následovalo představování. Kanovník Švehla, člen zastupitelstva, pravi po svém představení německy: »Bůh žehinej Vašemu Veličenstvu!« Cisař tázal se, zda je na Smíchově velký kostel. Kanovnik odvětil; »Ano, a V. V. má o to velikou zásluhu.« St rosty p. Elhenického pial se císař česky »Smíchov je velké město?« Pan Elhenický »V posledních letech velice vzrostlo, v minulém desetiletí skoro o polovici.« Císař (česky)o »Máte dosti práce?« Pan Elhenický: »V stavením ruchu nastala sice stagnace, ale nyn se to již zlepšilo. Dále byl panovnikovi představen nejstarší člen městského zastupitelstva p. dr. Štěpnička. Cisar tázal se (česky): »Jste dlouho v zastu- pitelstvu?« Dr. Štěpnička: »Třicet dv roky.« Dále byli představeni císaři: měst. rad: p. Krupka, jenž jest členem 21 rok, měst. rada p. Tykač, dale radové pp. Linhart Cuřín a Potůček.
Bečkův Švehla Cisař Elhenický Elhenická doktor Štěpnička Krupka Tykač Linhart Cuřín Potůček Smíchov
12 article
Pojednou spozoroval císař býv. ministra p dra. Kaizla, jenž měl odznak hodnosti taj- ného rady. Císař přistoupil k němu a pravil; Vy jste také zde na Smíchově? Dr. Kaizl Veličenstvo, zastupuji město Smíchov na říšské radě. Dále p. dr. Kaizl poděkoval mocnáři, že Smíchovu prokázal čest návštěvou. Cís at vlídně pokynul hlavou. Po představení ředitele technické kanceláře p. Duchoně a ředitele obecního úřadu p Krejčího představil okresní starosta p. dr. Koldinský císaři členy okresního výboru pp. ředitele Kolenského a stav. Gablera. Po představení těchto tázal se císař sta- rosty p. dra. Koldinského: Kolik náleží obe k okresu? Dr. Koldinský: 62. Císař Kolik je mezi nimi měst? Dr. Koldinský Tří, a sice Smíchov, Košíře a Roztoky. Cisař Kolik čítá okres obyvatelstva? D. Koldinský 115.000 duší. Cisař: Jakou máte v okresu industrii? Dr. Koldinský; Nejen ve městech, ale i ve venkovských obeích kolem Prahyje velký průmysl, továrny a cihelny. Císař: T musíte mít mnoho práce.? Dr. Koldinský Práce je velmi mnoho, agenda okresu je veliká. Císař: Ano, to je veliký okres; přeji mu, aby zkvétal a aby se mu dobře vedlo. Dr. Kol- dinský: Děkuji, Veličenstvo. Na to byl panovníkovi představen ještě ředitel vyššího realného gymnasia p. Doucha a někteří úřadníci. Z odpovědi ředitele p. Douchy a ředitele německého gymnasia p. Schimka zvěděl panovník, že v české střední škole je 286 v německé 180 žáků. Na to vsedl panovník do kočáru a odje Karlovou třídou do ústavu hluchoněmých.
Kaizl doktor Duchoň Krejčí Koldinská Kolenský Gabler Koldinský D Koldinská Doucha Schimek Smíchov Košíře Roztoky Karlová třída obecní úřad
13 article
Slavnosť položení základního ka mene k ústavu hluchoněmých. Po uvítání na hranici města Smíchova odjel císař ke staveništi ústavu hluchoněmých, které se nalézá za Kinského zahradou u kláštera Be- nediktinek. Provisorní konstrukce budovy byla vkusně dekorována. Uprostřed na podlaze, ko- berci pokryté, byl postaven hranol jemně hla- zeného sliveneckého mramoru, zpracovaný p. Holubem ze Smíchova. Vedle kamenu postaven byl stolek s pozlaceným kalamářem a perem, dále s pamětní listinou v pouzdru z rudého plyše. Kolem staveniště bylo postaveno přes 300 hluchoněmých dítek, chovancu ústavu bývalých i nynějších. Za nimi stálo množství obecenstva. Před 1 hod. odp. přijel kardinál kníže arcibiskup baron Skrbenský s prelátem Hornsteinerem a kanovníky Doubravou a Man- dlíkem, aby vykonal církevní obřad posvěcení základního kamene. Jménem ústavu pro hlucho- němé uvítal jej dvorní rada p. dr. Ott. Vysvě- cení byli přítomni i nejvyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkovie, starosta král. hlav. měst Prahy dr. Srb, kníže Alfred Windischgrätz, hr. Vojtěch Schönborn, vicepresident Zabusch, hr. Fr. Thun, vicepresident Dörfl. Záhy potom přijel císař se svojí družinou. Kardinál jej uvítal a pak vykonal obřad vysvě- cení. Sbor pěvců Národního divadla zapěl při tom chorál »Svatý Václave«. Po té císař pode- psal latinskou pamětní listinu, na pergamenu psanou, prohlédl plány i obraz budovy. Dále byli představeni panovníkovi dvorní rada dr. Ott, členové ředitelstva, ředitel Kmoch, který již 36 let zastává úřad ředitele ústavu hlucho- němých, pak učitelé a jeptišky-opatrovnice. Vy ptav se na některé podrobnosti ústavu, odje cí ař ku prohlídce ústavu
Skrbenský Hornsteiner Doubrava doktor Ott Jiří Lobkovie Srb Windischgrätz Schönborn Zabusch František Thun Dörfl Václav Kmoch Smíchov Praha národní divadlo Benediktinek
14 article
Francisco Josepheum. Hluchoněmé dítky mávaly šátky, když císař opouštěl budouci jejich přístřeší. Panovník jel podél kláštera »de Saere Coeur«, kde jeptišky byly shromážděny u vchodu a pěly cisařskou hymnu. Císař dal zastaviti, sestoupil z kočáru, přijal kytici a pak opět odjel. Cesta k ústavu slepců, založeného Českou spořitelnou, byla vroubena špalírem spolk z Košíř a okolí. Budova ústavu byla obkličena černožlutou dekorací. K uvítání císaře dostavil se členové ředitelstva a chovanci ústavu. Vrchní ředitel České spořitelny Theumer panovník uvítal a pravil mimo jiné: Ze skrovných po- čátků povstala Česká spořitelna a po dobu svého trvání vyspěla v onen rozkvět, v němž se dne jako nejlépe založený ústav svého druhu v Ra- kousku jeví, čímž může nyní v bohaté míře činiti zadost oné části svého statutárního půso- bení, která zahrnuje věnování prostředků pro veřejné a dobročinné účely. O svého založení věnovala 16 mill. korun. Z toho povstalo Rudolfinum, ústav slepců, útulek pro rekonvalescenty v Tuchoměřicích, dům něme- ekých studentů v Praze a byla Česká spořitelna v šťastném postavení, že mohla pro- vésti rozsáhlé předběžné práce pro zaopatřování pitné vody Praze i předměstím a dáti hotový projekt obci pražské.« Císař v odpovědi své uvedl, že spořitelně za tak četná a významná humanitní zařízení vyslovuje dík a nejúplnější uznání. Na to vy- stoupil do prvého pstra budovy. Na kůru za- pěli chovanci císařskou hymnu. Po představen a oslovení některých členů ředitelstva odje
Francisco Josepheum Saere Coeur Císař Košíře Tuchoměřice Praha Český spořitelna Theumer Rudolfinum ústav slepec
15 article
panovník se svojí družinou na záPadní ná- draží. Odjezd do Karlova Týna. Na půl třeti hodinu odpolední byl uslano- ven odjezd císaře ze západního nádraží smíchov- ského do Karlova Týna. Nádraží bylo zté příčiny vkusně ozdobeno. Nad vstupem do chodby nádraží byl zřízen slavnostní stan na způsob baldachýnu, velice vkusně vyzdobený ve stropě žlutou látkou dekorovaný. Ze stanu vedl vstup do dvorního salonu, po obou stran- nách libovonnými a vzácnými květinami naplně- ného. Koberec těžký natažen byl ze dvorního salonu na příč perronu až ke kolejím, na kte- rých byl připraven k odjezdu zvláštní dvorn vlak. Baldachýn na perronu byl rovněž dekoro ván, zde však více vynikala barva červenobílá. Svéží zeleň květin doplňovala ladný celek deko- rační. Po 2. hod. odp. shromáždili se na perronu tito pánové: starosta měst pražských dr. Sr s oběma náměstky drem. Fričem a inž. Neuber- tem, členově tří výborů ke uspořádání slavnosti pp. Novák, Hudl, Jahn, prof. Petrlik, Hubáček Rus, Voitl a dr. Kühn. Po obou stranách vstupu do dvorního vlaku stálo mnoho obecenstva. Dvorní vlak sestával z jednoho vozu rek- visitního, salonního vagonu, který byl zřízen pro bývalého ministerského předsedu. Badena, jednoho rychlikového vagonu 1. a 2. třídy konečně obyčejného vagonu těchže tříd.
doktor steradián Frič Ing Neuber Novák Jahn profesor Petrlik Hubáček Rus Voitl Kühn Baden Karlov Týn
16 article
Krátce před půl třetí hodinou přijel císař. V průvodu jel především starosta másta Smi- chova p. Elhenický, který panovníkovi poděkoval za návštěvu města. Císař odebral se pak v prů- vodu dvor. rady p. Pally do dvorní čekárny odtud na perron, kde shromážděnými byl hlučně uvítán. Mocnář promluvil několik vět s nejvyšším maršálkem a pak s hr. Buquoyem. Když pak dvor. rada p. Palla oznámil, že vlak je připra- ven k odjezdu, císař, ukloniv se shromážděným vstoupil do salonního vagonu a pozval k sobě nejv. zemského maršálka kníž. Jiř. Lobkowicze. za tímto vstoupil do vagonu generální adjutan hr. Paar, dále ministerský předseda dr. Körber starosta dr. Srb a místodržitel. Ve dvorním vlaku pak jeli: generální adjutant šl. Bolfras, křídeln pobočníci major Pitlik a major Apor, ordonanční důstojník setník Margutti, tělesný lékař dr. Kerzl kontrolor dvorní výplatny Mader a účetní oficiá Mareš; dále ministři dr. Rezek a dr. Hartel přísedieí zem. výboru Adámek, hr. V. Schö born a dr. Urban a dvorní rada Palla. Na lokomotivě nalezali se vrchní inspektor Karel a inspektoři Chládek a Appel od státních drah. Jakmile poslední účastník vyjíždky vstou- pil do vagonu, dáno znamení k odjezdu a vlal dvorní za provolávání slávy hnul se ku předu Doba jízdy stanovena byla ze Smichova na Kar- lův Týn na 35 minut.
Elhenická Palla Buquoy Lobkowicz Paar doktor Körber Srb Pitlik Apor Margutti Kerzl Mareš Rezek Hartel Adámek Urban Karel Chládek Appel Madera Kara
17 article
Návštéva Karlova Týna. Včerejší odpoledne po návštěvě Smíchova odjel panovník se svým průvodem k prvé své návštěvě posvátného místa, k mohutným zdem hradu Karlova, které po věky bylo národu na- šemu královskou svatyní a svědkem nejslav- nějších dob českého národa, ale s nímž zažilo i dob nejtruchlivějších a kleslo v úpadek, z něhož se nyní za mohutného národního roz- voje našeho znovu hlásí ke své staré pýše a slávě. Jestliže slavnosti předešlých dnů za ná vštěvy mocnářovy soustředily se v král. hlavním městě Praze a jeho nejbližších předměstích, přeneseny byly v neděli odpoledne na český venek, který objevil se při nich v plné sve srdečnosti a upřímnosti, jakou vyznamenávás ve své dobrotě a důvěřivosti náš bodrý český lid. Obyvatelstvo z dolního povodí Berounky použilo prvé návštěvy mocnářovy na nádherný Karlův Týn, aby uspořádalo mu vjezd, jaký vídán byl do něho jen za doby jeho slávy, vjezd triumfální. V celém širém hejtmanství hořovickém, k němuž okres berounský s Karlovým Týnem přísluší, nikdo nedbal včerejší nepohody, která za ranního prudkého deště jevila se býti hro- zivou a kdo kde mohl, chvátal i z nej- vzdálenější vesnice pod Karlův hrad, jenž sám včera ovšem nebyl mu přístupen.
Karlův Smíchov Praha dolní povodit Berounka Karlův Týn Karlová Týn Karlův hrad Návštév Karlov Týn
18 article
V drobném prodejit raerí čpile o selě . . . se sh sdipele cni . . . . a 2 ve dlialkich sa venkovt raení čislo. . . . . . . . 10 h sspolední. . . . . . . . 3 h Inserá ty platí se hetově pepře Předplacení a inerty přijínné zdminl- strace v Marlansa e ulicá č. s. Tam rschézejí se ták redak tiskarna a szpedice „Národsich Lists“, Iukogisy ae nevracvji.
Inserý Národsich List
19 article
Prví účastníci slavnosti přibyli do Buďnan již v časných hodinách ranních a po celé pak dopoledne, zejmena však v hodinách poledních cesty, vedoucí do Budňan, pěkného to městyse pod hradem, ani se netrhly. Spolek za spolkem, hudba za hudbou přecházely most přes Be- rounku a každý ubíral se na určené místo, jež obklopovaly již zástupy obecenstva. A příchozí vítaly již z dálí mohutné prapory, které vztý- čeny byly na stožárech, zatknutých na temenech vrchů, hrad obkličujících. Tak na př. osobám přijíždějícím od Prahy označoval eil cesty velký prapor na Plešivci, příchozí z horního toku Be- rounky a z jihu vítaly prapory »Na vrších«, z nichž čtyry obklopovaly na svahu k Berounce obráceném obrovské začáteční písmeny »F. J. I.« utvořené čerstvě zasazenými bujnými sazenicemi jehličnatých stromů. Vkusně a bohatě vyzdobena byla také cesta od nádraží, až ke hradu, po které postaveny byly všude stožáry s prapory barev zemských a říšských. Před mostem vypínala se do výše brána, postavená okresem berounským, znázor- ňující věrně bývalou pražskou bránu v Berouně a opatřená z předu slovy Jar. Vrchlického: »Kéž bůh žehnáním Té zastíní před koruny naší svatyní«, nad kterým vypínala se velká koruna svatováclavská. Na pravo nad piliřem zvedalo se cimbuři, pod kterým umístěny znaky české koruny, v levo pak zřízen byl dřevěný ochoz. Na druhé straně brány byl nápis: »Hrad Karlův nezborný, to Tvojich Čechů věrnost!« pocházející od tajemníka okresu berounského p. Macháčka, který byl duší celého uspo- řádání včerejší slavnosti. Ze železného mostu za branou, vyzdobe- ného bohatě chvojí, vyjímaly se pěkně stožáry s prapory, postavené na levém břehu Berounky do značné dálky podél berounské silnice, jejichž prapory odrážely se malebně ve vlnách
Vrchlický Čecho Macháček Be Praha Plešivec Berounka Beroun Hrad Karlův nezborný
20 article
Cesta za mostem ke hradu probíhá dále Budňany, jež oděly se k uvítání panovníka v háv slavnostní. Se všech budov, ozdobených pletenci a kvítím, vlály prapory v barvách zem- ských, kdežto na stožárech podél silnice, na kterých připevněny štíty střídavě se znaky říš- skými a zemskými, jakož i svatováclavskou korunou a korunovačními klenoty, až ke hradu byly barvy národní promíseny říšskými. Hrad Karlův Týn, jak přirozeno, byl při svém bohatém, malebném rozčlánkování vyzdoben střízlivé pra- pory i pletenci. Hlavní jeho věž opatřena byla čtyřmi prapory v barvách zemských a říšských, mezi nimiž při přijezdu panovníka do hradu vztýčena císařská vlajka. Bohatě vyzdobeno bylo také karlovotýnské nádraží, na kterém zřízena po pravé straně dvorní čekárna s postranními nápisy »Salve«, »Vivat«, nad jejímž vehodem zavěšeno reliefové poprsí mocnáře. Také nádraží smichovské, chuchelské, radotínské, černošické, nádraží v Dobřichovicích a Řevnicích i čekárny ve Všenorech a Třebáni byly vyzdobeny prapory a pletenci, na dobříchovickém kromě toho umí- stěno před perronem poprsí mocnáře v háji palem.
Dobřichovice Řevnice Všenory Třebáň Karlův Týn
21 article
Jak již podotknuto, dostavilo se do Budňan k uvítání panovníka obyvatelstvo z nejširšího okoli, zvláště z hejtmanství hořovického, z něhož zastoupeny byly pod Karlovým Týnem všechny vrstvy obyvatelstva a téměř všechny spolky. Největší účasť byla ovšem z Berouna, z něhož dostavily se zejmena spolky: Občanská beseda, dámský spolek »Ludmila«, společenstvo obchod- níků a výčepníků, Klub cyklistů, Řemeslnická beseda, Spolek divadelních ochotníků, Jednota řemeslných dělníků, Hospodářský spolek pro kraj berounský, Zpěvácký spolek »Slavoj«, Spolek spojených femesel, Jednota českých střelců, vysloužilci, krajská organisace vyslou- žilců, Spolek zřízenců dráh a jiné. Ve špalíru, který utvořen po obou stra- nách od nádraží až ke bráně hradu, nalezali se dále z Hořovic: Hospodářský spolek, Spolek absolventů hosp. školy, Spolek paní a dívek »Vlasta«, Občanská beseda, Spolek živnostníků oděvních, Hasiči, Učitelská jednota »Budeč«, Společenstvo řezníků, Společenstvo smíšených živností a Zpěvácký spolek »Slavík«, z Budáan Živnostenský spolek a Řemeslnicko- živnostenský spolek, z Cerhovic Živnostenské společenstvo,
Ludmila Vlasta Karlová Týn Beroun brána hrad Hořovice Budeč Cerhovice spolek : občanský beseda spolek divadelní ochotník spolek pro kraj zpěvácký spolek Slavoj spolek spojený femesel spolek zřízenec dráh hospodářský spolek spolek absolvent hospodářský spolek paní a dívka spolek živnostník oděvní Budáany živnostenský spolek a řemeslnickýživnostenský spolek
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Mravoučná povídka. Z »kostrbatých obrázků« Fr. Holu ba. Honzík Šamanů míval odjakživa »oko« na Kačenku Filkukovic. Nic nedbal, že mu všichná zrazovali, aby si nebral Káču. Každá Káča je zlá a je prý také každá znamenaná: horní po nebí v ústech prý má černé. Ale nic platno! »Žádný neví, co je láska, kdo jí nezkusí. Ať je starý nebo mladý, zbláznit se musl.« A Šamanů Honzik byl už pomalu blázen — aspoň mu už mnoho nescházelo ! Jednou zakoukal se, jda cestou, do spanilé Kačenky Fi kukovie tak, že si kus palce u levé nohy ura- zil. (Nutno ovšem poznamenati, že Honzik chodí v botách jen do »božího kostelička«. Ve všedni dny chodí v létě bos, v zimě v obrovských dřevěných santálech, kterým také eufemisticky někdy říká »saflánky«.) Ale což — ať si chodí, v čem se mu li — nám na tom po čertech málo záleži! Pr nás je jen důležito věděti, že byl Honzík do Kačky až po uši zamilován. Lásku prý je těžko definovat — a já se tu o to ani nechci pokoušet — ale prozradím vám neklamnou známku, podle níž poznáte snadno zamilovaného. Je to pěkná rýmovačka a pravdivá:
Hol Šaman Honzík Francie
24 article
»Honza neji, nepije, máma nevi, co mu je. Ale my to už víme. Inu — božínku — je zamilovaný! Honzík Šamanů také tak. Chodil jako vrtohlavý, jídla se skoro ani nedotkl, led že se v něm trochu povrtal. Ani ta kořalinka, která mu vždy tak na jazyku sládla, mu už pomalu nechutnalal Byli spolu na poli, Honzik a Kačka. Hon- zík šel okolo Kačky a dal jí do zad pořádný »bouchanec«. Když potom šli s pole domů strčil Honzík Kačku cestou do louže. Kačka po chopila, že jí tak Honzík »vyznal lásku«. O té doby počala se jejich »známost«. O pouti zavedl Honzík Kačku k pernikář ské boudě a koupil jí obrovské srdce s nápi sem: »Z lásky«. Kačka koupila si tam u kra máře prstýnek. Věděla napřed, že jí to Honzík sebere, ale vždyť ona ho právě proto koupila aby ji ho mohl sebrat! Večer u muzíky tancovali pořád a pořád kolečko za kolečkem, jenom spolu. Báby, sedle kolem na soudných stolicích a hnedato zpozoro- valy, sestrčily hlavy dohromady druhý den šla už jako na bubně od úst k ústům hrozná novina: »Honzík s Kačkou se chcou !«
Honza Šaman Honzík Kačka Honzík Kačka Báb
25 article
Toto »chtění« dovedlo oba až k oltáři. Slibili si věrnost a lásku manželskou až do smrti zachovati a mnohé jiné hezké věcí. Ono se to sice pěkně slibuje, ale velmi zřídka plní Za čas po svatbě i našeho Honzíka ten »srdečn zápal« dosti brzo pominul. Zvykl si pomalu šlapat zase cestičku k ho spodě na »čtvrtáček šedé«, která tak zázračně člověka občerství a-potom tak mile hřeje ... Z počátku odběhl sem tam někdy jen úkradkem, později začal chodit už veřejně. Ka- čenka to nerada viděla, domlouvala mužovi, ale ten nedbal. Že prý je svým pánem a že ne- hodlá ženě přepustit kalhoty, aby sám pak mu- sil chodit v sukních. Kačenka by byla přála mužovi nějaký ten hlt na posilněnou, jenom že Honzík nevěděl. když se dal do pití, kdy má přestat. Přišel mnohokrát domů až po půlnoci a vždycky spitý »pod obraz«. Nejhorší však u něho bylo, že ho v takovémto stavu vždycky chytla zuři- vost. Dělával hrozný rámus, půl vesnice pokaždé zbouřil, aby všichni věděli, že Honzík už je zase »v tahu«. Byl by pak nejraději s každým na potkání se rval, ba už mnohokráte chtěl se dát do »své drahé Kačenky« a ze samě lásky jí nabít. Ale Kačenka uměla být i Káčou. Uměla se postavi a že prý se nedá. »Jen se opovaž a udeř mě! Co popadnu do ruky, tím dostaneš přes hlavu !«. Tato výstraha na Honzika účinkovala, po- něvadž neměl ani nejmenší pochybnosti, že by »drahá Kačenka« hrozbu svou nespinila.
Honzík Ka
26 article Ženu tedy nebil.
Ženu tedy nebil. Ale jednou při hodné sopici« vzal s po- stele peřinu a nesl ji ven. Kačenka myslila, že se půjde prospat někam na půdu a nechala ho jít. Honzik odnesl peřinu na dvůr, položil ji na špalek a rozsekal ji sekerou na nudle. Peří byl plný dvorek. Litalo až přes vrata. Kačenka byla však resolutní osoba, odnesla si svoje peřiny k mamince, a mužovi nezbyla než holá postel »To jsou moje peřiny, abys věděl! Ty já si od tebe zmařit nedám! A taky ode dneška můžeš si lihat na čem chceš. Peřiny už nedo staneš !« Honzík se na to »dopálil« a začal si vylé- vat zlost na nádobí. Popadl hrnek a bác s ním Kačenka nemeškala, popadla druhý a taky bác s ním. Honzík chytl mísu a uhodil jí o zem, Kačka druhou a uhodila jí taky o zem. A tak svorně spolu roztřiskali všecko nádobí. Honzík lehl si pak na holou slámu na posteli, Kačka šla spat za maminkou. Ale nešla »na vandr«, jak se běžně říká na venku, uteče-li na čas žena od muže. Ráno přišla zase, uklidila střepy, poklídila si po svět- nici a šla po své práci. Honzík vstal mlčky. zapálil si svou fajfčičku a šoural se ven. Še pěkně naštípat dříví a přinesl ho dnes náruč až k peci, což jindy nebývalo jeho zvykem. Pak si sedl za stůl a bafčil pomalu, ja koby na něco čekal. Kačenka přiběhla do světnice a zase o běhla a nic. Nepromluvila ani slova. Když to Honzíkovi už dlouho trvalo, začal
Honzík Peřina Kačka
27 article
sám: »Tak jestli pak už se dočkám jaké sní- daně?.Co dnes tak dlouho neděláš oheň?« »Což je mi platno dělat oheň, když nemám v čem vařit! Hrnce jsme včera rozbili, tak jakž ti mám uvařit snídani !« Honzík zůstal, jako když hrom vedle něho uhodi. Opravdu — police prázdná — nikde ani hraku ani misky ! A on sám byl všim vinenl Kačka šla zas, jakoby nic, po své práci. Honzik po chvíli se vytratil, šel po návsí kolem hospody, ale nestavil se tam. Šel dále za ves, k blízkému městu. Na večer se vrátil a při- nesl ženě ranec nového nádobí. Usmířili se spolu, žena uvařila večeři a bylo zase dobře. Mír zavládl opět v domě . .. Čekáte morálku? Ve svato-josefském kalendáři byste ji svato- svatě našli. Není ani možno, aby poslední věty nevyzněly v tento smysl: »A od té doby se Honzík dal na pokání. Už nepije, ani hrnce netluče. Oba manželé žijí teď ve svornosti a lásce manželské . . « Jsem sám nerad, že nemohu takto pěkně skončit, poněvadž bych musil lhát. Ve skutečnosti Honzík píje statečně dále, rozbil už ženě asi čtyři garnitury nádobí a druhý den jde dobrovolně do města koupit zase nové . ..
Honzík blízký město