1
masthead
30. června 1900.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
ku platnosti přiváděti, nikoli však jich ve sporu tomt
pro úplnou jich nerozhodnost uváděti.
Po výslechu svědků o způsobu odmítnutí přijete
řepy p. Josefem Brabcem, o jakosti nvedené sucbě
řepy a postupu při veřejném jejím prodeji, kteří sou-
hlasně potvrdili, že řepa byla dobrou, zdravou, su-
chou a ku zpracování způsobilou, dokládajíce, že
sám p. Brabec uznal, že jest dobrou a pouze na-
mítal, že není dvouletou, dále po nepřísežném vý-
slechu stran, při němž okolnost poslední žalovaný
sám doznal, jednání skončeno a vynesen rozsudek
jmž žalobě v plném rozsahu dáno místa, exekuce
prohlášena zrušenou a p. Josef Brabec k náhradě
sporných útrat odsouzen.
Brabec
6
article
Z cizích soudů.
Z cizích soudů.
Kněz — otcovrak.
V těchto dnech projednán před porotním soudem
v Granadě neobyčejně sensační proces. Jednímz
obžalovaných byl Juiian Anguita, mladý farář z Ca-
stillo de Locubino, jemuž k vině přičítán zločin
úkladné vraždy, provedeně za současné pomoci
vlastní matky a dvou strýců na 58letém otci Antoniu
Anguitovi.
Starý muž, jenž byl poněkud slabomyslným.
vedl několik roků se svými bratry rozsáhlý spor
jakési rodinné dědictví a jakkoliv tomu nasvědčovaly
okolnosti, že spor pro něho příznivě skončí, by
stařec nakloněn k uzavření smíru, jenom abyse
s bratry dále nehněval a uchoval s nimi konečnou
shodu. Z toho důvodu zamýšlel Antonio přinésti ja-
kousi oběť a vzdáti se z části svých nároků na
sporný majetek. Žena jeho však Maria Gracia a syn
farář nesouhlasili v tom směru s otcem a vzpíral
se všemožným úsilím jeho záměrům, radíce mu, aby
spor se vší bezohlednestí dokonce provedl a bratřím
v ničem nepovoloval.
Nicméně když veškeré působení synovo i ženino
zůstávalo bezvýsledným, smluvil se farář s matkou,
že otce odstraní. Za tím účelem opatřila si žena
dávku prudkého jedu a farář jal se rozšiřovati
okolí zprávu, že starý muž musí pro vzmáhajíc
se slahomvslnost býti dopraven do přespolního lé-
čebného ústavu.
Dne 18. rijna 1898 přinutili Antonia jeho švakři
Miguel a Candido — bratři to jeho ženy, kteřív
ohyzdném dramatě hráli úloby vražedných pomá-
haců, — že se s nimi vypravil na oslu z obce. Za
místo, kdež měl slabemyslný stařec býti držán,
označována nepatrná víska v sousední provincii.
Juiian Anguita
Locubino
Antonius Anguit
Antonio
Gracio
Miguel
Candido
Granada
Ca
7
article
Po jízdě, trvavší několik hodin, učiněn v lesiku
po kraji hlavní silnice odpočinek. Členové výpravy
rozložili se v bohatém stínu borovie a dali se do
požívání pokrmů a nápojů. Starci nabízeno nápad-
ným způsobem víno, s prudkým jedem smísené. Úči-
nek nedal na sebe dlouho čekati. A když několik
minut po požití vína nastala smrt, počali vrazi pře-
mýšleti o tom, jak by mrtvolu zohavili, aby nebyla
poznána, po případě, jak by úřady uvedli v omyla
znemožnili jim odhaliti stopu zločinu. Z té příčiny
vložil syn do kapsy otcova kabátu falešné legitimační
papíry a těžkým kamenem rozbil hla v
mrtvoly na padrť takže byla naprosto
k nepoznání. Když padouší byli se zákeřným
dilem hotovi, vhodili mrtvé tělo do jámy v lesních
skalinách.
Starek
8
article
Po návratu domů počal farář roztrušovati mezi
lidem, že otce dopravil šťastně do léčebného ústavu
že mu však nebylo dáno mnoho naděje na jeho za-
chování a dvojice šlechetných strýčků tvrzení to pod-
porovala, jen aby vznikla domněnka, že o chorob-
ného muže s dostatek jest pod cizí střechou posta
ráno. Za několik neděl potom dopsalo jakési ná-
mezdné individuum faráři list, v němž mu oznamuje
že prý starý otec v ústavu náhle ze-
mřel. Vzorný kněz dopis každému v obci ukazoval
a tvářil se, jakoby byl trudnou zprávou do duše
zdrcen. A bídáctví hnusného činu korunoval ještě
tím, že za nebožtíka otce sloužil v
svém kostele mši, jíž matka vrahov
s oběma bratry v hlubokém smutku
byla přítom na.
Přes to vše nezůstal zločin zatajen.
Bratrům nebožtíkovým, jimž rodinné poměry
Antoniovy s dostatek a podrobně byly známy, zdálo
se neočekáyané jeho zmizení nápadným i počali
věci pátrati, až konečně toho docílili, že stopa hnus-
ného čínu byla téměř po dvou letech v plné nahot
odhalena.
Jak už řečeno, dospěla věc v těchto dnech k po
rotnímu líčení, jež výslechem 17 svědků průvodních
a 19 vývodních trvalo skoro celý týden.
Rozsudek vynesen byl v sobotu večer. Fará
Julian Anguita, jeho matka Mari
Garcia a téže bratr Candido Garcie
odsouzeni ku trestu smrti provazem
čtvrtý z obžalovaných, Miguel Garcia, byl porotou
žaloby sproštěn.
nebožtíkův
Antoniův
Anguita
Garcia
Candido
Garcie
9
article
Nepokoje v Číně.
Nepokoje v Číně.
Čínské podivnůstky.
Nováčkovi zdají se býti v Číně v šecky
věci podivuhodny. I zkušenější poutník a člověl
svěla znalý má tam oči na vrch hlavě a nevy
chází z úžasu, navštiví-li část města, v něm
jsou usazeni výhradně copatí synové nebesk
říše. —
Ale cop splývá Kitajci po zádech jenom
o sváteční náladě. Za práce svinuje si Čiňan
cop do věnečku, aby mu v lopotě nepřekážel
Na toto znamení poroby v Číně již nepo
chybně zapomněli, sice by ho neošetřovali tal
úzkostlivě.
Za dřívějších dob nebyl cop u Číňanů
v modě; byl zaveden teprve po opanování říše
kitajské tatarským kmenem Mandžu. Za rozhá
raných poměrů, jaké byly za dynastie Mingů
podrobil si bojovný kmen mandžuský Číňany
dosti snadno.
Nastoupením nové dynastie zaváděly se
v říši nové reformy. Jedna z nich týkala se
zmrzačování noh u ženského pohlaví. Zákaz
ten vydal moudrý císař Chang-hi. Ale naproti
tomu zavedla mandžuská dynastie obyčej, jenž
měl vtisknouti každému Čiňanu nesmazatelné
znamení podmaněného národa. Chtěj nechtě
musil si holiti každý Číňan hlavu a ponechati
si z vlasů toliko chochol na temeni, jenž, když
vyrostl, musil mu splývati po zádech v podobě
copu. Od té doby hledí si Číňan svého copánku
tak pečlivě, že v něj skládá všecku čest svou.
Dostane li Číňan z nedorozumění notný políček
vzpamaluje se brzy, ale uchopí-li ho někdoz
cop, způsobí se tím Číňanu taková pohana, že
na ni nezapomene do své smrti.
Číňan
Mandžu
Ming
Chang
Čína
10
article
Nejde nám na mysl, jak se mohl ujati cop
v celém čínském národě za půltřetího sta let
a aby odznak pohany národa stal se symbolem
cti a chlouby.
Na úpravu svého copu věnuje Číňan mnoho
času. Měli jste jen jíti se mnou do veřejné
školy v Kantoně a dívati se, s jakou noblesou
upravoval holič copánek čínskému mému kolle-
govi před tváří všech školáků ve třídě
Kdo jen trochu může, povolává si do domu
friséra, jenž vplétá do copu svého panstva trochu
černého hedvábí. Jenom za doby smutku mívá
v sobě cop tkanici bílou.
Na Číňanovi zdá se nám býti věcí podivnou
cop, u Číňanky zmrzačelá nožka.
Ale zadívati se na takový ústroj, nenasky
tuje se cizinci příležitost snadno a vždycky
neboť již pouhé ukázání nohy obuté jest v očích
Čiňanových hřích proti mravopočestnosti, neřku-li
aby činská dáma ukázala zvědavci nohu obna-
ženou. Proto uschovávají pořádné Číňanky sve
nohy, jak jen mohou, a pořádní muži v Číně
vědí, že se nesluší, aby se na jejich nožky
dívali.
Dopustila-li se čínská dívka nebo žena ta
kové neprozřetelnosti přece a byla- li pokřtěná.
neopomíjí se přisný zpovědník vyptávati po
křiěné ovečky na takový hřích a ukládá provi
nilcům těžké pokání. Volnosti takové může s
dopřáti jenom dívka, jež jest ve službách Ve
nušiných. Kněžky toho druhu poznáme jediným
pohledem na fotografický snímek: nožky zjevně
na něm představené prozrazují vždycky anděla
padlého, dámu z polosvěta.
Předkládaný zákon Heinzův přijala by celá
Čína s velikým jásotem, nebo nic se tam tal
neprotiví lidu, jako rozpustilost ženského po-
hlaví, byť i sebe nevinnější. Tím více urazil
by je obrázky, pokládané již od evropských
Catonů za, necudné. Proto vypravoval přísný
posuzovatel evropského života svým rodákům
čínským: »V Evropě chodí ženy dokonce s ob-
naženými rameny, což se mužům velmi libí.
Číňan
Číňanka
Kněžka
Heinzův
Čína
Evropa
evropský Kato
11
article
A co zvláštního jest, že tančí každý muž s eiz
ženou mnohem raději, nežli se svou vlastní
baví se s ní tak, jako by byla jeho. Bere ji
i za pas a vodí se s ní. Zdá se, že vlastn
muž má z toho veliké potěšení a radost, že se
jeho žena v plesu dobře bavila.«
»Ve skladech pařížských viděl jsem krásn
dívky obnažené i na prsou. Všecky vítaly
kupce s úsměvem na tváři. Koupíte-li od nich
rukavice, můžete býti jisti, že vám je spanilá
prodavačka sama oblékne. Ale laskavost jej
přijde vám trochu draho, neboť hezké ty ženské
žádají za rukavice místo tří dolarů pět. V ne-
děli můžete požádati jednu z nich, aby šl
s vámi na procházku, a ona půjde. V těch
krámích, kde muži posluhují, prodává se
málo.«
»Na ulicích potkával jsem dívky skvostn
oděné. Chtěla-li některá připoutati k sobě muže
mimojdoucí, odhrnula svůj elegantní oděv tak
že »nebylo viděti jenom nohu, ale dokonce
lýtka.«
Tak a podobně čte nám vtipný Čiňan le
vity. Že jsou v Číně malířské akty neznámy
samo sebou se rozumí.
Znetvořená nožka čínské krásky nebývá
větší nežli dětská pěsť a je vždycky předn
ozdobou a známkou, že pochází dívka z ušlechti-
lejšího rodu.
U nás mrzačí si ješitné dámy hrudník
život, v Čině nohu. Moda tato udržuje se
v Čině již od několika set let. Že byla taková
již ve 14. století, víme z cestopisu Františkána
Odorice, jenž vypravuje: »Matky mívají ve
zvyku zavinovati nožičky narozené deerky
stahovati je tak, aby nemohly růsti.«
Abyste si mohli představiti, jak vypadá
znetvořená noha Číňančina, pozorujte pěst své
zavřené ruky a položte ji prsty na podložku.
Odorice
Číňančin
Čína
12
article
Tak jeví se i slapadlo na zmrzačené noze
čínské a bývá obvyklé zvláště v severní Čině
Na činském jihu deformuje se dívčina
noha ještě jiným způsobem a týká se kostí
nártních. Aby se operace dařila, vkládá se pod
šlapadlo, a to mezi prsty a dlaň kovový vá-
leček, načež se utahuje noha obvazem. Sla-
žením sklenou se nártní kůstky obloukovilě
a nožka stává se tak krátkou, že střevíčky n
ni zdají se nám býti střevíčkem pro nějakou
loutku, a přece je vystavil činský obuvník n
prodej pro dospělé ženy.
Pochybuji, že by se vám noha tak zmrza
čená líbila. Vypadá dle našeho vkusu šeredně
Také chůze čínských krásek není po naší chuti
byť i činští poetové přirovnávali ji ke »kolébán
lilie«.
Ženy činského vyslance Sui Kuo Jina, ktero
jsem poznal již za plavby na Tichém oceánu
mohly se na drobných svých »nožkách lilio
vých« sotva udržeti a podpíraly se za chůze
o zábradlí neb o lenošku, nebo měly oporuv
svém synovi. Doma toho nebudou ovšem po
třebovati, neboť se dávají odnášeti do zahrady
na zádech svých služebnic. Na návštěvu zná
mých, kteří bydlí v jiné ulici, dají se beztoh
dopraviti v nositkách, jak sluší na dámy z lep
ších rodin.
Ale cvikem stávají se i »liliové nožky«
obratny k chůzi a slouží Číňance skoro tak
jako by jí byly vyrostly přirozeně.
Kuo Jin
Číňanka
13
article
Výminku ve zmrzačování noh činí ženy
mandžuské a mongolské. Však to bývá i u žen
plujícího města v Kantoně. Zmrzačelé nohy
byly by jim přece jen při veslařském zaměst
nání na překážku. Avšak obyvatelstvo na pev
nině pohlíží na takové ženy jako na vyvrhel
pokládá říční osadníce za nejnižší třídu lidí,je
jichž synové nemohou býti ani připuštěni k ve
řejným zkouškám a pro nízký svůj rod ne
docházejí žádného státního úřadu.
Jeden z panovníků chtěl šeredný ten zvyl
odstraniti, ale zákaz zmrzačovati nohy dívek
byl brzy zase odvolán. Dnes musí se přidržo-
vati toho zvyku i křesťanské missie, chtějí-li
aby se osiřelé dívky, v ústavu odchované.
dobře provdaly. Dívky s přírozenými nohami
nešly na odbyt. Tak alespoň tvrdila etihodná
sestra Fernanda ze sikavejského sirotčince
v okolí šanghajském, když jsem si zřízení blaho-
dárného toho ústavu prohlížel.
Co přimělo Číňany k deformaci noh dívčích.
neumí nám pověděti ani Číňan a cituje pouhou
legendu: Čínští císařové měli rádi něžné po-
hlaví právě tak, jako všickni smrtelníci,
vladař Li-heu-ču rozplýval se blahem, když
viděl tančiti půvabnou milostnici, jejíž jmeno
Li-jao- niang. Aby přízeň císařova neochabovala,
vymýšlela sličná tanečnice nová kouzla. Tako
vým půvabem byly stažené nožky její. Pohledem
na ně byl císař jako u vytržení a kázal vy-
ložiti půdu, které se nožky dotýkaly, zlatými
liliemi. Když pak byl jednou tancem opět
unešen, zvolal: »Každým krokem vykouzluješ
novou lilii na půdě«. A od té chvíle stahovaly
si palácové dámy nohy, jen aby se císaři za-
líbily. Výraz »liliová nožka« je v Číně posu
běžný.
Fernand
Číňan
Čína
14
article
Jinou podivnůstkou u vznešených Čiňanek
jsou dlouhé nehty, či vlastně dlouhý nehet n
malíčku. Čínská dcera Evina vykrášluje svů
malíček pouzdrem filigránovým, aby si uchrá-
nila dlouhý nehet před poškozením. Mně zdálo
se, že se dívám na ruku madagarské poloopice
Chiromys.
Co všecko žádá poeta na čínské krásce
mohly by naše dívky stěží vyplniti. Milostné
básně čínské líčí přednosti libezných Číňanel
asi takto: prstíky jako stéblo svěží trávy, pleo
jako vonná mast, zoubky jako melounová
jádra, ústa jako purpur, široké čelo jako má
cikáda, obočí jako tykadla bource kedvábníka
černé vlasy jako shluky mračen, vlásnicez
kosti slonové, šperk náušní z kouzelného jadu
Honosila-li se čínská kráska přednostmi tako
vými, potom rozehřála i srdce čínského pěvce
a jevila se jeho zraku jako host s nebo po
slaný.
Ale jakkoli se umí i srdee Číňanovo roze
hřáti pro něžné pohlaví, přece se bavívají co
patí synové nebeské říše ve svých divadleeh
jenom sami a dopřávají své drahé polovici di-
vadelních radostí nanejvýše buď v ložích nebo
na galeriích. Mravokárci číňští vyloučili ženu
z veřejných zábav a čerpali ze zkušenosti,
níž vešlo do života: Deset žen, devět zárli
vých.
Evin
Číňanův
15
article
Také personál herecký skládá se jenom
z mužů. Vystupovati na divadelních prkneci
Číňankám se zakazuje. Zákaz ten pochází z 18
stoleti.
Hudba na jevišti zdála se lmi býti pravou
kocovinou: bubeníci víří na bubínky, bušíde
tamtamu, pískají na píšťalky, skřípají na m
linké housličky, cinkají na bronzové zvonečký
a vyluzují podivné zvuky z tamburiny, flétny
mandoliny a jiných nástrojů, pro něž mi schá
zejí jména. Ryšavý barbar z Evropy úzkostí
trne, ale Číňan slyší v těch tonech harmoni
nebeskou, jež je a to, aby jí byly vyvolány
z hrobů i duše zemřelých a radovaly se s ra
dujícími pozemšťany.
Aby se taková hudba v čínském národě
zachovala, o to má péči zvláštní úřad v mini
sterstvě osvěty a obřadu (i-pu). Presidentem
této činské konservatoře je snad doposud
Tsai-šu a náměstkem Ši-cenk. Nahlédněte jen
do diplomatické ročenky, vydávané v Goté již
po stoosmatřícet let!
Pokud je čínský herec na prknech, těší se
přízni unešených posluchačů, ale po divadle je
zároveň po respektu k živnosti herecké. Herei
a nádenníci neboli kuli (slovo nepochybně in
dické) počitají se v Čině k nejnižší třídě lidí.
Divadelní ředitel vychovává si herce ze
svých učedníků. Snad je koupil jako malé dět
a stává se jejich majitelem.
Čínští herci vystupují také v rodinách sou
kromých a baví společnost hrami, jež před-
kládají hostiteli na vybranou. Stačí oznámit
pouhé jméno divadelního kusu a herci již hrají
I o čínských hercích mohl by říci Shakespearův
Polonius: V odříkávání a improvisování nen
jim nikde rovných.
O jiných podivnůstkách čínských ještě jindy
Jos. Kořenský.
Číňan
Shakespearův Polonius
Kořenský
Evropa
16
article
V Praze, 29. června.
Zprávy dnes nás došlé obsahují podstatný
jeden údaj, odlišný od telegramů dřívějších
Kdežto před dvěma dny dán byl na veřejnos
telegram admirála Kempíla z Čifu, že cizí vy
slanectva a ochranné mužstvo nalezají se u a
mirála Seymoura, koluje nyní světem zpráva
anglického generálního konsula v Šanghají, který
od nankingského místokrále obdržel sdělení o císař
ském reskriptu, dle něhož cizí vyslanci požívaj
ochrany čínské vlády. Dle toho vyslanci u Sey
moura nebyli a nejsou. Zvláštní londýnský zpravo
daj »Berliner Tageblattu« totéž sdělil svému listu.
Že měl pravdu, tomu zajisté nasvědčuje fakt,že
v anglické dolní sněmovně podtajemník Brodriek
ve svém výkladu o výpravě Seymourově se ani
slovem nezmínil o cizích vyslancích. Lord Salis-
bury v horní sněmovně výslovně řekl, že o vy-
slancích zpráv nemá, dovozuje z toho, žes
jim nie zlého nestalo. Ze všeho je dovoleno sou-
diti, že vyslanci dosud — vlastně do času, kdy
datovány jsou zprávy, které jsou jediným pra-
menem našich vědomostí o tom, co se v pečilské
provincii děje — trvají v Pekingu.
Kempíla
Seymour
Brodriek
Seymourův
Salis
Praha
Šanghaj
Peking
Berliner Tageblatta
dolní sněmovna
17
article
Zprávu až přes příliš romantickou, z angli-
ckého časopisu »Daily Express« citovanou, uve-
řejňuje včerejší »Kölnische Ztg.« jako telegram
z Londýna: Cizí vyslanci byli prý za ochrany
čínského vojska dopraveni do Šansi, nastávajícího
hlavního města čínského, kdež držáni prý jsou
jako rukojmí vůči evropským mocnostem, že
evropské státy dají souhlas ke státnímu převratu
prince Tuana, který syna svého prohlásí čínským
cisařem. Tak prý soudí konsulové evropskýeh
států.
O stavu věcí po tjencinském úspěchu cizi-
neckých vojsk lze opětně konstatovati, že zna-
mená jen dočasné zlepšení situace cizinců na
jihu pečilské provincie. Cizinecká vojska stoj
i nyní proti obrovské přesile čínské, a tak po
vážlivým podnikem jeví se pochod ruského plu-
kovníka Stesla s 10.000 muži proti Pekingu.
Tuan
Londýn
Peking
Daily Express
Kölnische Ztg
18
article
Je ovšem zřejmo, že úkolem spojených vojsk
protičinských je obsazení Pekingu, ale stač
k tomu dosavadní jich síly ? Zúčastněné evrop-
ské státy, Japonsko i severoamerická unieo
překot zbrojí; nejvíce Rusko a Japonsko; z čeho
lze souditi, že mají vážné zámysly; ale již nyn
objevují se příznaky, z nichž rodí se pochyb
nosti, zda evropské státy zachovají do konce
dosavadní solidaritu. Že tato komplikace byla
by nesmírně vážnou, je na jevě.
Z Londýna, 28. června. (C.-B.)v
dolní sněmovně prohlásil parlamentní pod-
tajemník Brodrick, že dle došlých zpráv
není pochybnosti o vyprostění admirála
Seymoura s vojskem a jejich ná-
vratu do Tjencina. Tjencinská depeše
ze dne 24. t. m. obsahuje zprávy o vrehním
veliteli. Dle nich zmocnil se malé zbrojniee
severně od Tjencina. Střílelo na něho mnoho
vojska a proto poslal depeši, žádaje důtklivěz
pomoc. Z jeho vojska padlo 40 a raněno byl
70 m. Tyto zprávy přinesl sluha vyslanectví
na nějž se možná bezpečiti.
Na cizinecké državy v Tjencin
střílelo se od 18. do 26. t. m. Škoda je po-
měrně skrovná: jen ffancouzská osada značně
utrpěla. Konsulátní budova britská byla skor
rozbořena. Z britského vojska padli 4 m. ae
důstojníků se 44 m. byli raněni.
Přečet známou depeši ruského viceadmirála.
sdělil Brodrick, že vojsko mocnost
u Taku a Tjencina je značně roz
množeno, avšak neví, co velitelé vojsk
hodlají podniknouti.
V horní sněmovně odpověděl markýz
Salisbury na dotaz lorda Kimberleye: Poku
víme, je Seymour vyproštěn a v bezpečí. Ji
Seymour
Kimberley
Pok
Peking
Japonsko
Rusko
Londýn
Salisbury
Škoda
19
article
ného nevíme, ani o svém vyslanei Mae
Donaldovi a personálu vyslanectva, ani o ostat-
ních vyslancích, troufáme však, že se jim možná
nestalo dosud žádné příkoří. Opakuji, že možná..
O budouenosti je lord Kimberley zpraven tuším
tak dobře jako já. Se všech stran posílá se do
Číny na kvap tolik vojska, kolik se ho může
sehnati.
Lord Wolseley vyjádřil se na hostině
dobroyolníků, že nynější pohled na celý svě
není vábný. Doufá, že jihoafrická vojna chyl
se ku konci, avšak v Číně hrozí. zápletky. D
věřuje ve vojenského ducha Anglie a troufá,
vzniknou nesnáze jakékoli, že bude dostatek
dobrých vojáků.
Ze Šanchaje, 28. června. (Daily Express.
Dnes uveřejněna císařská vyhláška, že cl
sařský palác v Pekingu byl 16. t. m
zapálen a přepaden odbojným
čínským vojskem.
Z Londýna, 29. června. (C. -B.) Reute-
rova kancelář dovídá se z dobrého pramene
že cizím vyslaneům v Pekingu byly
vydány 19. t. m. jejich průvodn
listy.
Zahraničný úřad oznamuje, že nankinský
místokrál telegrafoval zástupci anglického kon
sula v Šanchaji, že dostal 25. t. m. cis ařský
reskript, dle něhož cizí vyslaneet v
v Pekingu požívají stále dle zvyku
všeliké ochrany čínské vlády.
»Times« oznamují včera ze Šanchaje
Dle hodnověrných informací šantunských gu-
verner Janšikaj udržuje přátelský pomě
s cizími úřadníky a pomáhá missijním ústavům
jak jen může. Z četných rychlých poslů,
jež posledně poslal do Pekingu, nevrátil se ani
jediný.
Číňané stěhují se houfně ze Šan
chaje, vracejíce se ze strachu do svých
rodišť. Proto jedni hledají útočiště v Šanchaji
jnif v Kantoně a Nankině.
Z Čifu, 28. června. (Reuter.) Admirá
Seymour je nyní v Tjencině. Zde
je všecko zdrávo. Cizí obyvatelstvo utrpělo
malé ztráty.
Mae
Kimberley
Wolseley
Číňan
Šan
Seymour
Tjencina
Čína
Anglie
Peking
Londýn
Reut
Daily Express
Reuter
20
article
Ze Šanchaje, 28. června. (»Daily E
press«.) Věrohodné zprávy ze severu na zdejšíc
úřadních místech tvrdí, že tam mají vážné
obavy, že v Port Arturu, na celém seve
ním poloostrově a v Mandžursku jeví s
protiruské hnutl.
»North China Daily News« oznamují z Vej
hajveje ze dne 27. t. m.: Železnic e je
sjízdná až na šest anglických mil severně o
Tjencina, ostatní trať je pobořena.
Z Jokohamy, 28. června. (»Times«.
Číňané žijící v Japonsku podal
zdejší vládě petici, aby se přičinila u cizíeh
mocností, aby dosadily zase čínského císaře
přeložily hlavní město na jih. Jen tak prý zjedná
se mír a provedou reformy v zemi.
Z Berlína, 29. června. (C.-B.) Německý
konsul v Čífu oznamuje 23. t. m.: Admirá
Seymour jest osvobozen, bližs
zprávy o tom, jsou-li vyslanci u něho,
není. Železniční spojení s Taku je
dosud ohroženo. Poslední trať až do Tjencina
(12 mil po silnici) je dosud schůdna pro větš
oddíly. Dnes odtud odjelo 15 uprchlých inže-
nýrů do Taku na obnovení celé trati. N
Tjencin střílí se dosud se západní
strany. Z obyvatelů byli prý tři raněni nebo
zabiti. Dřívější udaje o zničení anglických
usedlostí, kde bydlí většina Němců, zdají se
přehnanými.
Artur
Číňan
Němec
Jokohama
Berlín
Daily E press
Admirat Seymour
Tjencina
21
article
Německý konsul v Čífu telegrafuje, že ad
mirál Seymour je v Tjencině.
Z Londýna, 29. června. (C.-B.) Vojen
ský úřad dostal depeši z Čifu ze dne 28. t. m.
jež potvrzuje, že Seymour jest osvobozen
všecko britské vojsko je v Tjencině
Z Paříže, 29. června. (C.-B.) »Ag. H
vas« uveřejňuje zvláštní telegram z Londýna,
v němž praví se: Po posledním vyjednávání zdá
se, že shoda mezi mocnostmi v Čín
operujícími je definitivně dosažena. Jejím
základem je status quo dosavadních zájmů
obchodních arrangementů, záruka a náhrada.
jež bude na Čině požadována. Mezinárodn
okupační vojsko bude záhy obnáše-
80.000 m., z nichž připadá na Rusko a Ja-
ponsko po 12.000, na Anglii 10.000 m. z Indi
na Francii 8000, na Německo a ostatní mo
nosti po 5000 m.
Seymour
Londýn
Paříž
H vas
Čína
Rusko
Anglie
Francie
Německo
Aga
Ind
22
article
Posléze mobilisovaný armádní sbo
sibiřský překročí čínské hranice, jen kdyb
se poměry v Číně zostřily.
V ministerské radě označil ministr zahr
ničných věcí, že francouzský konsul Fran g oi
a jünanští Evropané opustili Jünan s e
24. a 27. byli v Tonchaji (na půl cesty do
Tonkina). Místokrál dal popraviti osoby zodpo
vědné za povstání proti cizincům v Jünansenu
Cizí vyslanei, již opustili Peking
jsou 12 mil od Tjencina.
Z Veselberku, 29. června. (C.-B.) Ve
litel kvantunského okruhu, viceadmirál Alex
ejev jmenován velitelem zvláštního sboru
čas vojny.
Z Jokohamy, 28. června. (Reuter.
V ministerské radě byly neshody o tom, jaké
postavení má Japonsko zaujmouti. Někte
ministři, také ministr vojenství, přimlouvají se.
aby Japonsko převzalo potlačení čínského po
vstání, druzí by rádi, aby spokojílo se jer
ochranou cizineů v Čině.
Z Washingtonu, 29. června. (»N. Y
Tribune«.) Kontradmirál Remey vystřídá
možná v neděli viceadmirála Kempffa
pošle ho do Nogasaki nebo Čifu. Otázka, pro
se Kempff nezúčastnil útoku na Taku, bude prý
vyšetřena, až poměry dovoli, aby se vyšetřován
zahájilo.
Z Berlína, 29. června. (C.-B.) Vojsk
vypravené do Číny odpluje v neděli odpoledne
přímo do Taku.
Na zdejším čínském vyslanectvu bylo pro-
hlášeno zpravodají »Neue F r. Pres s e«, že
nedošlo žádných zpráv, že však dlužn
položiti důraz na to, že Čína nenalez
se proti evropským velmocem ve
stavu válečném, ježto bylo by zaslep-
ností všem evropským státům vyhlašo v at
válku.
Z Londýna, 29. června. (C.-B.) Zahra-
niční úřad obdržel z Tjencinu zprávu, že n
tamější celní úřad bylo oznámeno, že vy
slanci jsou jestě v Pekingu.
Fran
Evropan
Alex
Kempff
Neue
Zahra
Čína
Peking
Tjencina
Veselberk
Jokohama
Japonsko
Washington
Berlín
Londýn
Reuter
Y Tribune
23
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Říma, 29. června. (C.-B.) Crispi
podal dnes ve sněmovně dotaz na ministra za-
hraničních záležitostí, Visconta Venostu,
v příčině úmyslu evropských států v čínská
otázce.
Z Paříže, 29. června. (C.-B.) Časopi
»La Presse« uveřejňuje telegram z Brestu, dle
něhož v čínských vodách právě se nalezající
křižák »D'Entrecasteaux« se potopíl. Mini-
sterstvo námořnictví neobdrželo o tom žádné
zprávy a domnívá se, že sdělení toto je klamné.
Z Washingtonu, 29. května. (C.-B.)
Admirál Kempfí oznamuje z Čifu ze dne
28. t. m., že výprava admirála Seymoura
se 200 nemocnými a raněnými jest v Tjen-
cinu. Vyslanci a v Pekingu žijící eizinci ne-
jsou u něho, ani nedošla o nich žádná zpráva.
Crispi
Viscont
D Entrecasteaux
Kempfí
Seymour
Řím
Paříž
Brest
Min
Washington
Peking
Le Presse
24
title
Válka jihoafrická.
25
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Londýna, 29. června. (C.-B.) »Daily
Telegraph« sděluje z Pretorie ze dne včerejšího:
Od neděle namáhají se generál French n
levém, generál Hamilton na pravém křídle
a 11. divise uprostřed, by obklíčili nepřítele na
pahoreích, 15 mil na východ od Silvertonu s
rozkládajíeích. Byl sveden dvoudenní boj. Než
v úterý v noci ustoupil nepřítel na východ podél
delagojského zálivu. Ztráty Angličanů obnášejí
celkem asi 150 mužů. Podařilo se zamezit
Burům ústup.
Z Londýna, 29. června. (C. B.) Ve zprávě
lorda Robertaa z Pretorie ze včerejška činl
se sdělení o bezvýznamných potyčkách, jako
o případech, ve kterých Burové složili zbraně.
Z Londýna, 28. června. (C.-B.) V doln
sněmovně, odpovídaje na některé dotazy po za-
cházenfs raněnými a nemocnými vojáky
v jižní Africe, první lord pokladu Bal-
four četl výňatek ze zpráv marsála Robertsa,
jimiž poukazuje na nevyhnutelné nesnáze do-
pravy, líčí nařízená opatření a zároveň navr-
huje, aby se sestavila malá komise ze dvou
zkušených lékařův a dvou rozšafných lidí, jež
by věc zevrubně prozkoumala. Balfour praví, ž
vláda souhlasí s Robertsovým návrhem. Sná-
movna bude moci o věci zejtra porokovati.
Z Paříže, 29. června. (C.-B.) Det
nický meeting, uspořádaný za příčinou
hornického sjezdu mezinárodního, přijal resoluci,
v níž vyslovuje se přání anglických, belgických,
francouzských a německých délníků, by byla
ukončena jihoafrícká vojna, jež
slouží pouze kapitalistickým zájmům.
Pretorius
French
Hamilton
Angličan
Robertaa
Burová
Robertsa
Balfour
Robertsův
Londýn
Silverton
jižní Afrika
Bala
Paříž
doln sněmovna
Daily Telegraph
26
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
M.-p. dr. Körber u císaře.
Z Vídně, 29. června. M.-p. dr. Körber
byl přijnt císařem dnes odpoledne ve zvlášt-
ním slyšení a podal mu zprávu o situaci,
kterou sobě panovník vyžádal před svým
odjezdem na dva měsíce do Išlu.
doktor
Körber
Vídeň
Išlu
27
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 29. června. (C.-B.) Ministr
vojenství šl. Krieghammer odjel na do-
volenou do Haliče.
Uherský ministr orby Daranyi odjel
do Paříže, kam ubírá se přes Vídeň také
bulharský kníže.
Italský parlament.
Z Říma, 29. června. (C.-B.) Sně
movna přijala 276 proti 74 hlasům za-
tímný rozpočet na měsíc a usnesla
se rokovati v neděli o předloze no
vého jednacího řádu.
Senát schválil adresní odpověď na
trůnní řeč. V ní praví se: Senát sdíll
královo přání, by parlamentní zasedání bylo
důstojno italských tradic. Spolky a přátelský
poměr k ostatním mocnostem poskytují Itali
ochrany, avšak tato nesmí přihlížeti nečinně
k událostem, naopak musí se zúčastnit akce
mocností, kde toho vyžaduje civilisace a ná-
rodní zájmy. Italie potřebuje pořádku a do-
mácího míru. Podkladem její jednoty je
dynastie.
Ministr pokladu předložil zatímný
rozpočet na červenec, o němž s
bude rokovati zejtra.
Krieghammer
Daranyi
Vídeň
Halič
Paříž
Řím
28
article
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 29. června. (C.-B.) Sně-
movna pokračovala v poradě o osnově zá-
kona na rozmnožení válečného
lodstva. Ministr námořnictví odůvodňuje
předlohu, řka, že Francie potřebuje velkých
pancéřových lodí k obhájení svého pobřezi
a křižáky k ochraně, svých kolonií. Torpe-
dové a podmořské čluny jsou sice užitečně,
ale nedostačují k obraně pobřeží. Ministn
chválí námořnictvo a praví: Francie chee
své válečné loďstvo sesíliti nikoli k účelům
agressivním, nýbrž jen k ochraně svých ho-
spodářských zájmů a své národní cti. (Po
chvala.)
Ministr financí zastává se osnovy se
stanoviska finančního a prohlašuje, že roz-
počet svými normálními příjmy snese výdej
25,000.000 franků, jež předloha vyžaduje.
Posl. Aimond navrhuje osnovu zákona,
jehož první článek stanoví celkový nákla
619,000.000 jmísto 476,000.000 fr. Návrh
jeho se však 384 proti 164 hlasům zamítá
a rokování odročeno na zejtřek.
Dementi.
Z Berlína, 29. června. (C.-B.) »Nordd.
Allg. Ztg.« dovídá se ze spolehlivého pra-
mene, že je smyšlenkou zpráva o demissi
ministra veřejných prací Thielena
Posl
Nordd
Paříž
Francie
Berlín
29
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Schůze hospodářských lihovarníků
z Čech, Moravy a Slezska
konala se včera odpoledne v místnostech zemědělské
rady pro království české. Zahájil ji místopředsed
lihovarnického spolku v Praze pan Bauer, vyzvav
shromážděné, by si zvolili předsednictvo. Aklamací
zvolen byl předsedou poslanec pan Sajíert, místo-
předsedou bar. Barratta z Moravy a zapisovatelem
pan Roček z Budislavic. Účelem schůze byla po-
rada o opatřeních, jež nutno podniknouti, aby při
individuálním rozdělení kontingentovaného lihu, jež
letos má se státi skutkem, bylo vyhověno zájmům
hospodářských lihovarů.
Reférent pan Steindler z Benešova dovodi
ve svém obšírném, do detailů propracovaném referátě
že příslušná osnova vládní, jež byla parlamentu po
Bauer
Sajíert
Barratt
Roček
Steindler
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
Budislavice
Benešov
rada pro království