ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 2675af00-66b6-11dc-9125-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 29 celkem · entity: person 84, place 68, work 6, org 14
1 masthead
30. června 1900.
2 masthead
Číslo 178.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 5.
5 article
ku platnosti přiváděti, nikoli však jich ve sporu tomt pro úplnou jich nerozhodnost uváděti. Po výslechu svědků o způsobu odmítnutí přijete řepy p. Josefem Brabcem, o jakosti nvedené sucbě řepy a postupu při veřejném jejím prodeji, kteří sou- hlasně potvrdili, že řepa byla dobrou, zdravou, su- chou a ku zpracování způsobilou, dokládajíce, že sám p. Brabec uznal, že jest dobrou a pouze na- mítal, že není dvouletou, dále po nepřísežném vý- slechu stran, při němž okolnost poslední žalovaný sám doznal, jednání skončeno a vynesen rozsudek jmž žalobě v plném rozsahu dáno místa, exekuce prohlášena zrušenou a p. Josef Brabec k náhradě sporných útrat odsouzen.
Brabec
6 article Z cizích soudů.
Z cizích soudů. Kněz — otcovrak. V těchto dnech projednán před porotním soudem v Granadě neobyčejně sensační proces. Jednímz obžalovaných byl Juiian Anguita, mladý farář z Ca- stillo de Locubino, jemuž k vině přičítán zločin úkladné vraždy, provedeně za současné pomoci vlastní matky a dvou strýců na 58letém otci Antoniu Anguitovi. Starý muž, jenž byl poněkud slabomyslným. vedl několik roků se svými bratry rozsáhlý spor jakési rodinné dědictví a jakkoliv tomu nasvědčovaly okolnosti, že spor pro něho příznivě skončí, by stařec nakloněn k uzavření smíru, jenom abyse s bratry dále nehněval a uchoval s nimi konečnou shodu. Z toho důvodu zamýšlel Antonio přinésti ja- kousi oběť a vzdáti se z části svých nároků na sporný majetek. Žena jeho však Maria Gracia a syn farář nesouhlasili v tom směru s otcem a vzpíral se všemožným úsilím jeho záměrům, radíce mu, aby spor se vší bezohlednestí dokonce provedl a bratřím v ničem nepovoloval. Nicméně když veškeré působení synovo i ženino zůstávalo bezvýsledným, smluvil se farář s matkou, že otce odstraní. Za tím účelem opatřila si žena dávku prudkého jedu a farář jal se rozšiřovati okolí zprávu, že starý muž musí pro vzmáhajíc se slahomvslnost býti dopraven do přespolního lé- čebného ústavu. Dne 18. rijna 1898 přinutili Antonia jeho švakři Miguel a Candido — bratři to jeho ženy, kteřív ohyzdném dramatě hráli úloby vražedných pomá- haců, — že se s nimi vypravil na oslu z obce. Za místo, kdež měl slabemyslný stařec býti držán, označována nepatrná víska v sousední provincii.
Juiian Anguita Locubino Antonius Anguit Antonio Gracio Miguel Candido Granada Ca
7 article
Po jízdě, trvavší několik hodin, učiněn v lesiku po kraji hlavní silnice odpočinek. Členové výpravy rozložili se v bohatém stínu borovie a dali se do požívání pokrmů a nápojů. Starci nabízeno nápad- ným způsobem víno, s prudkým jedem smísené. Úči- nek nedal na sebe dlouho čekati. A když několik minut po požití vína nastala smrt, počali vrazi pře- mýšleti o tom, jak by mrtvolu zohavili, aby nebyla poznána, po případě, jak by úřady uvedli v omyla znemožnili jim odhaliti stopu zločinu. Z té příčiny vložil syn do kapsy otcova kabátu falešné legitimační papíry a těžkým kamenem rozbil hla v mrtvoly na padrť takže byla naprosto k nepoznání. Když padouší byli se zákeřným dilem hotovi, vhodili mrtvé tělo do jámy v lesních skalinách.
Starek
8 article
Po návratu domů počal farář roztrušovati mezi lidem, že otce dopravil šťastně do léčebného ústavu že mu však nebylo dáno mnoho naděje na jeho za- chování a dvojice šlechetných strýčků tvrzení to pod- porovala, jen aby vznikla domněnka, že o chorob- ného muže s dostatek jest pod cizí střechou posta ráno. Za několik neděl potom dopsalo jakési ná- mezdné individuum faráři list, v němž mu oznamuje že prý starý otec v ústavu náhle ze- mřel. Vzorný kněz dopis každému v obci ukazoval a tvářil se, jakoby byl trudnou zprávou do duše zdrcen. A bídáctví hnusného činu korunoval ještě tím, že za nebožtíka otce sloužil v svém kostele mši, jíž matka vrahov s oběma bratry v hlubokém smutku byla přítom na. Přes to vše nezůstal zločin zatajen. Bratrům nebožtíkovým, jimž rodinné poměry Antoniovy s dostatek a podrobně byly známy, zdálo se neočekáyané jeho zmizení nápadným i počali věci pátrati, až konečně toho docílili, že stopa hnus- ného čínu byla téměř po dvou letech v plné nahot odhalena. Jak už řečeno, dospěla věc v těchto dnech k po rotnímu líčení, jež výslechem 17 svědků průvodních a 19 vývodních trvalo skoro celý týden. Rozsudek vynesen byl v sobotu večer. Fará Julian Anguita, jeho matka Mari Garcia a téže bratr Candido Garcie odsouzeni ku trestu smrti provazem čtvrtý z obžalovaných, Miguel Garcia, byl porotou žaloby sproštěn.
nebožtíkův Antoniův Anguita Garcia Candido Garcie
9 article Nepokoje v Číně.
Nepokoje v Číně. Čínské podivnůstky. Nováčkovi zdají se býti v Číně v šecky věci podivuhodny. I zkušenější poutník a člověl svěla znalý má tam oči na vrch hlavě a nevy chází z úžasu, navštiví-li část města, v něm jsou usazeni výhradně copatí synové nebesk říše. — Ale cop splývá Kitajci po zádech jenom o sváteční náladě. Za práce svinuje si Čiňan cop do věnečku, aby mu v lopotě nepřekážel Na toto znamení poroby v Číně již nepo chybně zapomněli, sice by ho neošetřovali tal úzkostlivě. Za dřívějších dob nebyl cop u Číňanů v modě; byl zaveden teprve po opanování říše kitajské tatarským kmenem Mandžu. Za rozhá raných poměrů, jaké byly za dynastie Mingů podrobil si bojovný kmen mandžuský Číňany dosti snadno. Nastoupením nové dynastie zaváděly se v říši nové reformy. Jedna z nich týkala se zmrzačování noh u ženského pohlaví. Zákaz ten vydal moudrý císař Chang-hi. Ale naproti tomu zavedla mandžuská dynastie obyčej, jenž měl vtisknouti každému Čiňanu nesmazatelné znamení podmaněného národa. Chtěj nechtě musil si holiti každý Číňan hlavu a ponechati si z vlasů toliko chochol na temeni, jenž, když vyrostl, musil mu splývati po zádech v podobě copu. Od té doby hledí si Číňan svého copánku tak pečlivě, že v něj skládá všecku čest svou. Dostane li Číňan z nedorozumění notný políček vzpamaluje se brzy, ale uchopí-li ho někdoz cop, způsobí se tím Číňanu taková pohana, že na ni nezapomene do své smrti.
Číňan Mandžu Ming Chang Čína
10 article
Nejde nám na mysl, jak se mohl ujati cop v celém čínském národě za půltřetího sta let a aby odznak pohany národa stal se symbolem cti a chlouby. Na úpravu svého copu věnuje Číňan mnoho času. Měli jste jen jíti se mnou do veřejné školy v Kantoně a dívati se, s jakou noblesou upravoval holič copánek čínskému mému kolle- govi před tváří všech školáků ve třídě Kdo jen trochu může, povolává si do domu friséra, jenž vplétá do copu svého panstva trochu černého hedvábí. Jenom za doby smutku mívá v sobě cop tkanici bílou. Na Číňanovi zdá se nám býti věcí podivnou cop, u Číňanky zmrzačelá nožka. Ale zadívati se na takový ústroj, nenasky tuje se cizinci příležitost snadno a vždycky neboť již pouhé ukázání nohy obuté jest v očích Čiňanových hřích proti mravopočestnosti, neřku-li aby činská dáma ukázala zvědavci nohu obna- ženou. Proto uschovávají pořádné Číňanky sve nohy, jak jen mohou, a pořádní muži v Číně vědí, že se nesluší, aby se na jejich nožky dívali. Dopustila-li se čínská dívka nebo žena ta kové neprozřetelnosti přece a byla- li pokřtěná. neopomíjí se přisný zpovědník vyptávati po křiěné ovečky na takový hřích a ukládá provi nilcům těžké pokání. Volnosti takové může s dopřáti jenom dívka, jež jest ve službách Ve nušiných. Kněžky toho druhu poznáme jediným pohledem na fotografický snímek: nožky zjevně na něm představené prozrazují vždycky anděla padlého, dámu z polosvěta. Předkládaný zákon Heinzův přijala by celá Čína s velikým jásotem, nebo nic se tam tal neprotiví lidu, jako rozpustilost ženského po- hlaví, byť i sebe nevinnější. Tím více urazil by je obrázky, pokládané již od evropských Catonů za, necudné. Proto vypravoval přísný posuzovatel evropského života svým rodákům čínským: »V Evropě chodí ženy dokonce s ob- naženými rameny, což se mužům velmi libí.
Číňan Číňanka Kněžka Heinzův Čína Evropa evropský Kato
11 article
A co zvláštního jest, že tančí každý muž s eiz ženou mnohem raději, nežli se svou vlastní baví se s ní tak, jako by byla jeho. Bere ji i za pas a vodí se s ní. Zdá se, že vlastn muž má z toho veliké potěšení a radost, že se jeho žena v plesu dobře bavila.« »Ve skladech pařížských viděl jsem krásn dívky obnažené i na prsou. Všecky vítaly kupce s úsměvem na tváři. Koupíte-li od nich rukavice, můžete býti jisti, že vám je spanilá prodavačka sama oblékne. Ale laskavost jej přijde vám trochu draho, neboť hezké ty ženské žádají za rukavice místo tří dolarů pět. V ne- děli můžete požádati jednu z nich, aby šl s vámi na procházku, a ona půjde. V těch krámích, kde muži posluhují, prodává se málo.« »Na ulicích potkával jsem dívky skvostn oděné. Chtěla-li některá připoutati k sobě muže mimojdoucí, odhrnula svůj elegantní oděv tak že »nebylo viděti jenom nohu, ale dokonce lýtka.« Tak a podobně čte nám vtipný Čiňan le vity. Že jsou v Číně malířské akty neznámy samo sebou se rozumí. Znetvořená nožka čínské krásky nebývá větší nežli dětská pěsť a je vždycky předn ozdobou a známkou, že pochází dívka z ušlechti- lejšího rodu. U nás mrzačí si ješitné dámy hrudník život, v Čině nohu. Moda tato udržuje se v Čině již od několika set let. Že byla taková již ve 14. století, víme z cestopisu Františkána Odorice, jenž vypravuje: »Matky mívají ve zvyku zavinovati nožičky narozené deerky stahovati je tak, aby nemohly růsti.« Abyste si mohli představiti, jak vypadá znetvořená noha Číňančina, pozorujte pěst své zavřené ruky a položte ji prsty na podložku.
Odorice Číňančin Čína
12 article
Tak jeví se i slapadlo na zmrzačené noze čínské a bývá obvyklé zvláště v severní Čině Na činském jihu deformuje se dívčina noha ještě jiným způsobem a týká se kostí nártních. Aby se operace dařila, vkládá se pod šlapadlo, a to mezi prsty a dlaň kovový vá- leček, načež se utahuje noha obvazem. Sla- žením sklenou se nártní kůstky obloukovilě a nožka stává se tak krátkou, že střevíčky n ni zdají se nám býti střevíčkem pro nějakou loutku, a přece je vystavil činský obuvník n prodej pro dospělé ženy. Pochybuji, že by se vám noha tak zmrza čená líbila. Vypadá dle našeho vkusu šeredně Také chůze čínských krásek není po naší chuti byť i činští poetové přirovnávali ji ke »kolébán lilie«. Ženy činského vyslance Sui Kuo Jina, ktero jsem poznal již za plavby na Tichém oceánu mohly se na drobných svých »nožkách lilio vých« sotva udržeti a podpíraly se za chůze o zábradlí neb o lenošku, nebo měly oporuv svém synovi. Doma toho nebudou ovšem po třebovati, neboť se dávají odnášeti do zahrady na zádech svých služebnic. Na návštěvu zná mých, kteří bydlí v jiné ulici, dají se beztoh dopraviti v nositkách, jak sluší na dámy z lep ších rodin. Ale cvikem stávají se i »liliové nožky« obratny k chůzi a slouží Číňance skoro tak jako by jí byly vyrostly přirozeně.
Kuo Jin Číňanka
13 article
Výminku ve zmrzačování noh činí ženy mandžuské a mongolské. Však to bývá i u žen plujícího města v Kantoně. Zmrzačelé nohy byly by jim přece jen při veslařském zaměst nání na překážku. Avšak obyvatelstvo na pev nině pohlíží na takové ženy jako na vyvrhel pokládá říční osadníce za nejnižší třídu lidí,je jichž synové nemohou býti ani připuštěni k ve řejným zkouškám a pro nízký svůj rod ne docházejí žádného státního úřadu. Jeden z panovníků chtěl šeredný ten zvyl odstraniti, ale zákaz zmrzačovati nohy dívek byl brzy zase odvolán. Dnes musí se přidržo- vati toho zvyku i křesťanské missie, chtějí-li aby se osiřelé dívky, v ústavu odchované. dobře provdaly. Dívky s přírozenými nohami nešly na odbyt. Tak alespoň tvrdila etihodná sestra Fernanda ze sikavejského sirotčince v okolí šanghajském, když jsem si zřízení blaho- dárného toho ústavu prohlížel. Co přimělo Číňany k deformaci noh dívčích. neumí nám pověděti ani Číňan a cituje pouhou legendu: Čínští císařové měli rádi něžné po- hlaví právě tak, jako všickni smrtelníci, vladař Li-heu-ču rozplýval se blahem, když viděl tančiti půvabnou milostnici, jejíž jmeno Li-jao- niang. Aby přízeň císařova neochabovala, vymýšlela sličná tanečnice nová kouzla. Tako vým půvabem byly stažené nožky její. Pohledem na ně byl císař jako u vytržení a kázal vy- ložiti půdu, které se nožky dotýkaly, zlatými liliemi. Když pak byl jednou tancem opět unešen, zvolal: »Každým krokem vykouzluješ novou lilii na půdě«. A od té chvíle stahovaly si palácové dámy nohy, jen aby se císaři za- líbily. Výraz »liliová nožka« je v Číně posu běžný.
Fernand Číňan Čína
14 article
Jinou podivnůstkou u vznešených Čiňanek jsou dlouhé nehty, či vlastně dlouhý nehet n malíčku. Čínská dcera Evina vykrášluje svů malíček pouzdrem filigránovým, aby si uchrá- nila dlouhý nehet před poškozením. Mně zdálo se, že se dívám na ruku madagarské poloopice Chiromys. Co všecko žádá poeta na čínské krásce mohly by naše dívky stěží vyplniti. Milostné básně čínské líčí přednosti libezných Číňanel asi takto: prstíky jako stéblo svěží trávy, pleo jako vonná mast, zoubky jako melounová jádra, ústa jako purpur, široké čelo jako má cikáda, obočí jako tykadla bource kedvábníka černé vlasy jako shluky mračen, vlásnicez kosti slonové, šperk náušní z kouzelného jadu Honosila-li se čínská kráska přednostmi tako vými, potom rozehřála i srdce čínského pěvce a jevila se jeho zraku jako host s nebo po slaný. Ale jakkoli se umí i srdee Číňanovo roze hřáti pro něžné pohlaví, přece se bavívají co patí synové nebeské říše ve svých divadleeh jenom sami a dopřávají své drahé polovici di- vadelních radostí nanejvýše buď v ložích nebo na galeriích. Mravokárci číňští vyloučili ženu z veřejných zábav a čerpali ze zkušenosti, níž vešlo do života: Deset žen, devět zárli vých.
Evin Číňanův
15 article
Také personál herecký skládá se jenom z mužů. Vystupovati na divadelních prkneci Číňankám se zakazuje. Zákaz ten pochází z 18 stoleti. Hudba na jevišti zdála se lmi býti pravou kocovinou: bubeníci víří na bubínky, bušíde tamtamu, pískají na píšťalky, skřípají na m linké housličky, cinkají na bronzové zvonečký a vyluzují podivné zvuky z tamburiny, flétny mandoliny a jiných nástrojů, pro něž mi schá zejí jména. Ryšavý barbar z Evropy úzkostí trne, ale Číňan slyší v těch tonech harmoni nebeskou, jež je a to, aby jí byly vyvolány z hrobů i duše zemřelých a radovaly se s ra dujícími pozemšťany. Aby se taková hudba v čínském národě zachovala, o to má péči zvláštní úřad v mini sterstvě osvěty a obřadu (i-pu). Presidentem této činské konservatoře je snad doposud Tsai-šu a náměstkem Ši-cenk. Nahlédněte jen do diplomatické ročenky, vydávané v Goté již po stoosmatřícet let! Pokud je čínský herec na prknech, těší se přízni unešených posluchačů, ale po divadle je zároveň po respektu k živnosti herecké. Herei a nádenníci neboli kuli (slovo nepochybně in dické) počitají se v Čině k nejnižší třídě lidí. Divadelní ředitel vychovává si herce ze svých učedníků. Snad je koupil jako malé dět a stává se jejich majitelem. Čínští herci vystupují také v rodinách sou kromých a baví společnost hrami, jež před- kládají hostiteli na vybranou. Stačí oznámit pouhé jméno divadelního kusu a herci již hrají I o čínských hercích mohl by říci Shakespearův Polonius: V odříkávání a improvisování nen jim nikde rovných. O jiných podivnůstkách čínských ještě jindy Jos. Kořenský.
Číňan Shakespearův Polonius Kořenský Evropa
16 article
V Praze, 29. června. Zprávy dnes nás došlé obsahují podstatný jeden údaj, odlišný od telegramů dřívějších Kdežto před dvěma dny dán byl na veřejnos telegram admirála Kempíla z Čifu, že cizí vy slanectva a ochranné mužstvo nalezají se u a mirála Seymoura, koluje nyní světem zpráva anglického generálního konsula v Šanghají, který od nankingského místokrále obdržel sdělení o císař ském reskriptu, dle něhož cizí vyslanci požívaj ochrany čínské vlády. Dle toho vyslanci u Sey moura nebyli a nejsou. Zvláštní londýnský zpravo daj »Berliner Tageblattu« totéž sdělil svému listu. Že měl pravdu, tomu zajisté nasvědčuje fakt,že v anglické dolní sněmovně podtajemník Brodriek ve svém výkladu o výpravě Seymourově se ani slovem nezmínil o cizích vyslancích. Lord Salis- bury v horní sněmovně výslovně řekl, že o vy- slancích zpráv nemá, dovozuje z toho, žes jim nie zlého nestalo. Ze všeho je dovoleno sou- diti, že vyslanci dosud — vlastně do času, kdy datovány jsou zprávy, které jsou jediným pra- menem našich vědomostí o tom, co se v pečilské provincii děje — trvají v Pekingu.
Kempíla Seymour Brodriek Seymourův Salis Praha Šanghaj Peking Berliner Tageblatta dolní sněmovna
17 article
Zprávu až přes příliš romantickou, z angli- ckého časopisu »Daily Express« citovanou, uve- řejňuje včerejší »Kölnische Ztg.« jako telegram z Londýna: Cizí vyslanci byli prý za ochrany čínského vojska dopraveni do Šansi, nastávajícího hlavního města čínského, kdež držáni prý jsou jako rukojmí vůči evropským mocnostem, že evropské státy dají souhlas ke státnímu převratu prince Tuana, který syna svého prohlásí čínským cisařem. Tak prý soudí konsulové evropskýeh států. O stavu věcí po tjencinském úspěchu cizi- neckých vojsk lze opětně konstatovati, že zna- mená jen dočasné zlepšení situace cizinců na jihu pečilské provincie. Cizinecká vojska stoj i nyní proti obrovské přesile čínské, a tak po vážlivým podnikem jeví se pochod ruského plu- kovníka Stesla s 10.000 muži proti Pekingu.
Tuan Londýn Peking Daily Express Kölnische Ztg
18 article
Je ovšem zřejmo, že úkolem spojených vojsk protičinských je obsazení Pekingu, ale stač k tomu dosavadní jich síly ? Zúčastněné evrop- ské státy, Japonsko i severoamerická unieo překot zbrojí; nejvíce Rusko a Japonsko; z čeho lze souditi, že mají vážné zámysly; ale již nyn objevují se příznaky, z nichž rodí se pochyb nosti, zda evropské státy zachovají do konce dosavadní solidaritu. Že tato komplikace byla by nesmírně vážnou, je na jevě. Z Londýna, 28. června. (C.-B.)v dolní sněmovně prohlásil parlamentní pod- tajemník Brodrick, že dle došlých zpráv není pochybnosti o vyprostění admirála Seymoura s vojskem a jejich ná- vratu do Tjencina. Tjencinská depeše ze dne 24. t. m. obsahuje zprávy o vrehním veliteli. Dle nich zmocnil se malé zbrojniee severně od Tjencina. Střílelo na něho mnoho vojska a proto poslal depeši, žádaje důtklivěz pomoc. Z jeho vojska padlo 40 a raněno byl 70 m. Tyto zprávy přinesl sluha vyslanectví na nějž se možná bezpečiti. Na cizinecké državy v Tjencin střílelo se od 18. do 26. t. m. Škoda je po- měrně skrovná: jen ffancouzská osada značně utrpěla. Konsulátní budova britská byla skor rozbořena. Z britského vojska padli 4 m. ae důstojníků se 44 m. byli raněni. Přečet známou depeši ruského viceadmirála. sdělil Brodrick, že vojsko mocnost u Taku a Tjencina je značně roz množeno, avšak neví, co velitelé vojsk hodlají podniknouti. V horní sněmovně odpověděl markýz Salisbury na dotaz lorda Kimberleye: Poku víme, je Seymour vyproštěn a v bezpečí. Ji
Seymour Kimberley Pok Peking Japonsko Rusko Londýn Salisbury Škoda
19 article
ného nevíme, ani o svém vyslanei Mae Donaldovi a personálu vyslanectva, ani o ostat- ních vyslancích, troufáme však, že se jim možná nestalo dosud žádné příkoří. Opakuji, že možná.. O budouenosti je lord Kimberley zpraven tuším tak dobře jako já. Se všech stran posílá se do Číny na kvap tolik vojska, kolik se ho může sehnati. Lord Wolseley vyjádřil se na hostině dobroyolníků, že nynější pohled na celý svě není vábný. Doufá, že jihoafrická vojna chyl se ku konci, avšak v Číně hrozí. zápletky. D věřuje ve vojenského ducha Anglie a troufá, vzniknou nesnáze jakékoli, že bude dostatek dobrých vojáků. Ze Šanchaje, 28. června. (Daily Express. Dnes uveřejněna císařská vyhláška, že cl sařský palác v Pekingu byl 16. t. m zapálen a přepaden odbojným čínským vojskem. Z Londýna, 29. června. (C. -B.) Reute- rova kancelář dovídá se z dobrého pramene že cizím vyslaneům v Pekingu byly vydány 19. t. m. jejich průvodn listy. Zahraničný úřad oznamuje, že nankinský místokrál telegrafoval zástupci anglického kon sula v Šanchaji, že dostal 25. t. m. cis ařský reskript, dle něhož cizí vyslaneet v v Pekingu požívají stále dle zvyku všeliké ochrany čínské vlády. »Times« oznamují včera ze Šanchaje Dle hodnověrných informací šantunských gu- verner Janšikaj udržuje přátelský pomě s cizími úřadníky a pomáhá missijním ústavům jak jen může. Z četných rychlých poslů, jež posledně poslal do Pekingu, nevrátil se ani jediný. Číňané stěhují se houfně ze Šan chaje, vracejíce se ze strachu do svých rodišť. Proto jedni hledají útočiště v Šanchaji jnif v Kantoně a Nankině. Z Čifu, 28. června. (Reuter.) Admirá Seymour je nyní v Tjencině. Zde je všecko zdrávo. Cizí obyvatelstvo utrpělo malé ztráty.
Mae Kimberley Wolseley Číňan Šan Seymour Tjencina Čína Anglie Peking Londýn Reut Daily Express Reuter
20 article
Ze Šanchaje, 28. června. (»Daily E press«.) Věrohodné zprávy ze severu na zdejšíc úřadních místech tvrdí, že tam mají vážné obavy, že v Port Arturu, na celém seve ním poloostrově a v Mandžursku jeví s protiruské hnutl. »North China Daily News« oznamují z Vej hajveje ze dne 27. t. m.: Železnic e je sjízdná až na šest anglických mil severně o Tjencina, ostatní trať je pobořena. Z Jokohamy, 28. června. (»Times«. Číňané žijící v Japonsku podal zdejší vládě petici, aby se přičinila u cizíeh mocností, aby dosadily zase čínského císaře přeložily hlavní město na jih. Jen tak prý zjedná se mír a provedou reformy v zemi. Z Berlína, 29. června. (C.-B.) Německý konsul v Čífu oznamuje 23. t. m.: Admirá Seymour jest osvobozen, bližs zprávy o tom, jsou-li vyslanci u něho, není. Železniční spojení s Taku je dosud ohroženo. Poslední trať až do Tjencina (12 mil po silnici) je dosud schůdna pro větš oddíly. Dnes odtud odjelo 15 uprchlých inže- nýrů do Taku na obnovení celé trati. N Tjencin střílí se dosud se západní strany. Z obyvatelů byli prý tři raněni nebo zabiti. Dřívější udaje o zničení anglických usedlostí, kde bydlí většina Němců, zdají se přehnanými.
Artur Číňan Němec Jokohama Berlín Daily E press Admirat Seymour Tjencina
21 article
Německý konsul v Čífu telegrafuje, že ad mirál Seymour je v Tjencině. Z Londýna, 29. června. (C.-B.) Vojen ský úřad dostal depeši z Čifu ze dne 28. t. m. jež potvrzuje, že Seymour jest osvobozen všecko britské vojsko je v Tjencině Z Paříže, 29. června. (C.-B.) »Ag. H vas« uveřejňuje zvláštní telegram z Londýna, v němž praví se: Po posledním vyjednávání zdá se, že shoda mezi mocnostmi v Čín operujícími je definitivně dosažena. Jejím základem je status quo dosavadních zájmů obchodních arrangementů, záruka a náhrada. jež bude na Čině požadována. Mezinárodn okupační vojsko bude záhy obnáše- 80.000 m., z nichž připadá na Rusko a Ja- ponsko po 12.000, na Anglii 10.000 m. z Indi na Francii 8000, na Německo a ostatní mo nosti po 5000 m.
Seymour Londýn Paříž H vas Čína Rusko Anglie Francie Německo Aga Ind
22 article
Posléze mobilisovaný armádní sbo sibiřský překročí čínské hranice, jen kdyb se poměry v Číně zostřily. V ministerské radě označil ministr zahr ničných věcí, že francouzský konsul Fran g oi a jünanští Evropané opustili Jünan s e 24. a 27. byli v Tonchaji (na půl cesty do Tonkina). Místokrál dal popraviti osoby zodpo vědné za povstání proti cizincům v Jünansenu Cizí vyslanei, již opustili Peking jsou 12 mil od Tjencina. Z Veselberku, 29. června. (C.-B.) Ve litel kvantunského okruhu, viceadmirál Alex ejev jmenován velitelem zvláštního sboru čas vojny. Z Jokohamy, 28. června. (Reuter. V ministerské radě byly neshody o tom, jaké postavení má Japonsko zaujmouti. Někte ministři, také ministr vojenství, přimlouvají se. aby Japonsko převzalo potlačení čínského po vstání, druzí by rádi, aby spokojílo se jer ochranou cizineů v Čině. Z Washingtonu, 29. června. (»N. Y Tribune«.) Kontradmirál Remey vystřídá možná v neděli viceadmirála Kempffa pošle ho do Nogasaki nebo Čifu. Otázka, pro se Kempff nezúčastnil útoku na Taku, bude prý vyšetřena, až poměry dovoli, aby se vyšetřován zahájilo. Z Berlína, 29. června. (C.-B.) Vojsk vypravené do Číny odpluje v neděli odpoledne přímo do Taku. Na zdejším čínském vyslanectvu bylo pro- hlášeno zpravodají »Neue F r. Pres s e«, že nedošlo žádných zpráv, že však dlužn položiti důraz na to, že Čína nenalez se proti evropským velmocem ve stavu válečném, ježto bylo by zaslep- ností všem evropským státům vyhlašo v at válku. Z Londýna, 29. června. (C.-B.) Zahra- niční úřad obdržel z Tjencinu zprávu, že n tamější celní úřad bylo oznámeno, že vy slanci jsou jestě v Pekingu.
Fran Evropan Alex Kempff Neue Zahra Čína Peking Tjencina Veselberk Jokohama Japonsko Washington Berlín Londýn Reuter Y Tribune
23 article Telegramy.
Telegramy. Z Říma, 29. června. (C.-B.) Crispi podal dnes ve sněmovně dotaz na ministra za- hraničních záležitostí, Visconta Venostu, v příčině úmyslu evropských států v čínská otázce. Z Paříže, 29. června. (C.-B.) Časopi »La Presse« uveřejňuje telegram z Brestu, dle něhož v čínských vodách právě se nalezající křižák »D'Entrecasteaux« se potopíl. Mini- sterstvo námořnictví neobdrželo o tom žádné zprávy a domnívá se, že sdělení toto je klamné. Z Washingtonu, 29. května. (C.-B.) Admirál Kempfí oznamuje z Čifu ze dne 28. t. m., že výprava admirála Seymoura se 200 nemocnými a raněnými jest v Tjen- cinu. Vyslanci a v Pekingu žijící eizinci ne- jsou u něho, ani nedošla o nich žádná zpráva.
Crispi Viscont D Entrecasteaux Kempfí Seymour Řím Paříž Brest Min Washington Peking Le Presse
24 title
Válka jihoafrická.
25 article Telegramy.
Telegramy. Z Londýna, 29. června. (C.-B.) »Daily Telegraph« sděluje z Pretorie ze dne včerejšího: Od neděle namáhají se generál French n levém, generál Hamilton na pravém křídle a 11. divise uprostřed, by obklíčili nepřítele na pahoreích, 15 mil na východ od Silvertonu s rozkládajíeích. Byl sveden dvoudenní boj. Než v úterý v noci ustoupil nepřítel na východ podél delagojského zálivu. Ztráty Angličanů obnášejí celkem asi 150 mužů. Podařilo se zamezit Burům ústup. Z Londýna, 29. června. (C. B.) Ve zprávě lorda Robertaa z Pretorie ze včerejška činl se sdělení o bezvýznamných potyčkách, jako o případech, ve kterých Burové složili zbraně. Z Londýna, 28. června. (C.-B.) V doln sněmovně, odpovídaje na některé dotazy po za- cházenfs raněnými a nemocnými vojáky v jižní Africe, první lord pokladu Bal- four četl výňatek ze zpráv marsála Robertsa, jimiž poukazuje na nevyhnutelné nesnáze do- pravy, líčí nařízená opatření a zároveň navr- huje, aby se sestavila malá komise ze dvou zkušených lékařův a dvou rozšafných lidí, jež by věc zevrubně prozkoumala. Balfour praví, ž vláda souhlasí s Robertsovým návrhem. Sná- movna bude moci o věci zejtra porokovati. Z Paříže, 29. června. (C.-B.) Det nický meeting, uspořádaný za příčinou hornického sjezdu mezinárodního, přijal resoluci, v níž vyslovuje se přání anglických, belgických, francouzských a německých délníků, by byla ukončena jihoafrícká vojna, jež slouží pouze kapitalistickým zájmům.
Pretorius French Hamilton Angličan Robertaa Burová Robertsa Balfour Robertsův Londýn Silverton jižní Afrika Bala Paříž doln sněmovna Daily Telegraph
26 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ M.-p. dr. Körber u císaře. Z Vídně, 29. června. M.-p. dr. Körber byl přijnt císařem dnes odpoledne ve zvlášt- ním slyšení a podal mu zprávu o situaci, kterou sobě panovník vyžádal před svým odjezdem na dva měsíce do Išlu.
doktor Körber Vídeň Išlu
27 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 29. června. (C.-B.) Ministr vojenství šl. Krieghammer odjel na do- volenou do Haliče. Uherský ministr orby Daranyi odjel do Paříže, kam ubírá se přes Vídeň také bulharský kníže. Italský parlament. Z Říma, 29. června. (C.-B.) Sně movna přijala 276 proti 74 hlasům za- tímný rozpočet na měsíc a usnesla se rokovati v neděli o předloze no vého jednacího řádu. Senát schválil adresní odpověď na trůnní řeč. V ní praví se: Senát sdíll královo přání, by parlamentní zasedání bylo důstojno italských tradic. Spolky a přátelský poměr k ostatním mocnostem poskytují Itali ochrany, avšak tato nesmí přihlížeti nečinně k událostem, naopak musí se zúčastnit akce mocností, kde toho vyžaduje civilisace a ná- rodní zájmy. Italie potřebuje pořádku a do- mácího míru. Podkladem její jednoty je dynastie. Ministr pokladu předložil zatímný rozpočet na červenec, o němž s bude rokovati zejtra.
Krieghammer Daranyi Vídeň Halič Paříž Řím
28 article
Francouzská sněmovna. Z Paříže, 29. června. (C.-B.) Sně- movna pokračovala v poradě o osnově zá- kona na rozmnožení válečného lodstva. Ministr námořnictví odůvodňuje předlohu, řka, že Francie potřebuje velkých pancéřových lodí k obhájení svého pobřezi a křižáky k ochraně, svých kolonií. Torpe- dové a podmořské čluny jsou sice užitečně, ale nedostačují k obraně pobřeží. Ministn chválí námořnictvo a praví: Francie chee své válečné loďstvo sesíliti nikoli k účelům agressivním, nýbrž jen k ochraně svých ho- spodářských zájmů a své národní cti. (Po chvala.) Ministr financí zastává se osnovy se stanoviska finančního a prohlašuje, že roz- počet svými normálními příjmy snese výdej 25,000.000 franků, jež předloha vyžaduje. Posl. Aimond navrhuje osnovu zákona, jehož první článek stanoví celkový nákla 619,000.000 jmísto 476,000.000 fr. Návrh jeho se však 384 proti 164 hlasům zamítá a rokování odročeno na zejtřek. Dementi. Z Berlína, 29. června. (C.-B.) »Nordd. Allg. Ztg.« dovídá se ze spolehlivého pra- mene, že je smyšlenkou zpráva o demissi ministra veřejných prací Thielena
Posl Nordd Paříž Francie Berlín
29 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Schůze hospodářských lihovarníků z Čech, Moravy a Slezska konala se včera odpoledne v místnostech zemědělské rady pro království české. Zahájil ji místopředsed lihovarnického spolku v Praze pan Bauer, vyzvav shromážděné, by si zvolili předsednictvo. Aklamací zvolen byl předsedou poslanec pan Sajíert, místo- předsedou bar. Barratta z Moravy a zapisovatelem pan Roček z Budislavic. Účelem schůze byla po- rada o opatřeních, jež nutno podniknouti, aby při individuálním rozdělení kontingentovaného lihu, jež letos má se státi skutkem, bylo vyhověno zájmům hospodářských lihovarů. Reférent pan Steindler z Benešova dovodi ve svém obšírném, do detailů propracovaném referátě že příslušná osnova vládní, jež byla parlamentu po
Bauer Sajíert Barratt Roček Steindler Čechy Morava Slezsko Praha Budislavice Benešov rada pro království