ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 26677e30-66b6-11dc-9d82-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 174, place 63, org 20, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
30. června 1900.
4 masthead
Císlo 178.
5 article
zvancij ktoří přisli bezo všeho práva a příčiny rušit harmonii čínského života, a vám je známo. že ta harmonie Číňanu je nojvyšším blahem. Číňané pokládají missionáře a čínské obrácene za plevel, jejž musejí vytrhati, protože jinak by se ho nezprostili.« »Kromě toho,« pokračoval Markov, »Rusko má v čínské otázce zájem, jakého ostatní státv nemají. Anglie mluví o svém obchodě, al Rusku jde o víc: o své bytí. Dvě civilisace stojí si tváři v tvář: ruská a čínská. Žádná přírodní překážka nerozděluje Rusko od Číny. Rusko má 120 mill. obyv. a obyvatelstvo jeh za každých 40 let se zdvojnásobuje. Ale Číňano je 400 mill. a jejich počet za stejnou dobu s ztrojnásobuje, protože Číňané záhy se žení pokládají za štěstí, mají-li velkou rodinu. Jak by ruská vláda mohla se oddati politice, klerá by ohromného čínského souseda udělala Rusku nesmiřitelným nepřítolem? Proto Rusko musí čínskou otázku rozřešiti samo.« Z hranic černohorských. Mladý kapilán Milovan Medenica, jenž by černohorským komissarem, když nedávno obno vován mír na černohorské hranici na Kolašínsku byl úkladně zavražděn. Kapitán Milovan jel na koni do Kolašína a zákeřná puška ská- cela ho se sedla. Byl pohřben s velikou slávou neboť pocházel z junáckého rodu a sám také ač mlád, dobyl si věhlasu. Dojemný list poslal stařičkému jeho olci Miri Lisa Šemsudim paša, jenž byl v usmiřovací komissi tureckým členem.
Číňan Markov Číňano Milovan Medenica Milovan Miri Lisa Šemsudi Rusko Anglie Čína Kolašín
6 article
Veliký staree. »Bpena BooT« velmi pěkně vy slovují se o presidentu transválské republiky Krüger ješté věří ve svě poslání a Transvál ne- stane se britanskou kolonií dříve, než umře víra ta v duši jeho presidenta. Krügeři nekapitulují jsoutě sliti z toho kovu, který možno zlomi ale ne ohnout. Zářným majákem v těchto př- šerných dnech stojí kolossálná, jakoby z bílého mramoru vytesaná postava stařičkého Krügera, majákem víry a naděje pro jeho národ i pro milliony jeho přátel, nemohoucích pomoci mu. ale sdílejících jeho hoře, a hoře sdílené je půlhoře podle národního přísloví. Jemu, velikému starci, celý svět je zavázán za to, že hrstka sedláků uvrhla postrach a zmatek na Velkou Britanii a přinutila ji mobilisovati obrovskou armádu a napřáhnouti všecky svoje válečné síly čehož neučinila od časů Wellingtonových. S úctou a láskou pozírá k němu celý svět v okamžiku kdy tento nezlomný sedmdesátipětiletý duch ustupuje do hor k poslednímu boji.
Bpen Boot Krüger Wellingtonův Velká Británie
7 article
Katolictví a pravoslaví. »Bsarapng« oznamuje, že římsko - katolický biskup sofijský, Menini, byi knížotem Ferdinan- dem vyslán do Říma, aby mu vyprosil pape- žovo rozhřešení,že jsa katolík vychovává své dítky ve víře pravoslavné. Menini přesvědčoval papeže, že je třeba, aby rozhřešení udělil, pro- tože kníže Ferdinand jakožlo věrný katolíkje velice rozhořčen, že církev katolická chová se k němu tak přísně. A na druhé straně vyžaduj toho i zájmy katolické církve v Bulharsku ; aby katolická propaganda měla úspěch, je nevyhnu- telno býti v dobrých poměrech s knížetem. Papež odpověděl, že třeba o tom promluviti kardinálem Vanutelliem, jenž je předsedou kon gregace církevních trestů. Biskup Menini obrátii se na Vanutellia, ten však nechtěl ani slyšet odpuštění, řka, že odpustiti možno jen hřišníku kajícímu, nikoli však takovému, který nejen s nekaje, nýbrž ani ku svému hříchu so nezná. Cesta Meniniova do Říma byla tedy marna. S tím se vrátil do Sofie.
Ferdinand Vanutellie Řím Bulharsko Sofie
8 article Nesnáze Turecka při zbrojení.
Nesnáze Turecka při zbrojení. Na rejdách v Janově přestavuje se osn tureckých starých válečných lodí, které mají býti též moderně vyzbrojeny. Námořní komise. které vyzbrojení toto uloženo, setkává se však s obtížemi. Komise vyjednávala se závodem lárním ledem. Ale Borehgrevink nebyl muž zoufající nad zdarem. Přesvědčiv se, že s jedn strany cesta k Zemi Viktorie jest uzavřena. pustil se skrze plovoucí led jiným směrem Tentokráte štěsti mu přálo a dostal se brzy do otevřených, ale bouřlivých vod Ledového oceánu Vyhnuv se konečně šťastně srážce s plovoucím ledovci, zpozoroval v dálce na obzoru bílý pruh. Byla to Země Viktoriina. Brzy objevil se severní břeh s vysokými horami v pozadí. Mezi nimi bylo viděti fjordy Dva dni trvající ukrutná bouře nedovolila lodi přiblížiti se ke kýženému cíli. Konečně dne 17 února 1899 »Southern Cross« vyhodil kotr v zátoce Robertsonově. Thned začato s vynáše ním na břeh potravin a zavazadel sedmi učenců kteří měli zde zůstati přes zimu. Avšak zlý osud ani zde nenechal výpravu na pokoji. Upro- střed skládéní přihnala se hrozná bouře. Pre- kvapení bylo tak veliké, že čtyři členové výpravy nemohli ani vrátiti se na loď a byli nuceni zů- stati na břehu. Za divokého vytí bouře, prudké vánice sněhové a za pekelného mrazu moře bouří bičované hnalo se ku břehu a hrozilo odplaviti celý náklad. Na štěstí učenci, kteř zbyli na břehu, uchovali si tolik duchapřítom- nosti, že za nejhroznější nepohody dali se chute do práce a zachránili drahocenné bedny a kufrv bez nichž přezimování bylo by bývalo nemož ným. V okamžiku tom loď vrazila na útes zachránila se jen neobyčejnou rozhodností kapi tánovou. Po všech těchto nehodách ubytoval se výprava na mysu Ader ve dvou přivezených dřevěných domkách a dne 27. února »Southern
Borehgrevink Viktoriin Robertsonův Turecko Janov Upro Pre Viktoria Southern Cross Adra
9 article
Gross« opustil mladé učence, jež očekávaly ne- znämě hrůzy antarktické zimy Nedávno teprve po roce stráveném v ne- hostinné končině vrátili se z dobrovolného vy- hnanství, pohrbivše na pustém břehu nesťastného soutruha. Podrohnosti jejich výzkumů nejsou dosud známy, ale hlavní výsledky jsou tyto - určena poloha jižního magnetického pólu, dosa- žena nejvyšší jižní šířka 78° 50“ a konečne proveden první roční cyklus meteorologických po- zorování uvnitř jižního polárního kruhu. Je- Země Viktoriina pevninou či archipelagem, o tom zprávy mlčl. Veřejnost snad brzy zví ostatn podrobnosti zajímavé výpravy.
Gross Viktoriin
10 article
Kruppovým, který žádal za vyzbrojení všech osmi lodí 750.000 liber. Obnos tento zdálse komisi, znající prázdnotu tureckých pokladen. příliš velkým a obrátila se proto na známý anglický závod Armstrongův, který se jí pak nabídl, že vyzbrojí lodi turecké za 600. 000 liber. Komu výzbroj bude zadána, není dosu rozhodnuto, neboť cařihradský zástupce Kruppův vyžádal si lhůtu několika dní, by dorozuměi se mohl se svým závodem. Záležitost tato dostala se také na přetřes v dolní sněmovně anglické, kde posl. Ashimea Bartlett tázal se ve včerejší schůzi, je- vládě známo, že dodávky výzbroje zmíněných 8 tureckých lodí zadány budou, ač nabidk anglického závodu jest nižší, přece ná- sledkem politického nátlaku německé Kruppově firmě a zdali anglickému vyslanci v Cařihradě bylo nařízeno, by podporoval přání Porty, aby v záležitosti této rozhodnuto bylo s ohledem na stanovisko finanční a techinické. Parlamentní podsekretář B rodrick od- pověděl, že vládě sděleno, že turecká vláda dal přestavěti v Janově 8 pancářových lodí a že s oznamuje, že vyzbrojení jich dodati má Krupp Anglická vláda oznámila již sultanovi požadavky anglických závodů a řečník jest dále zmocněn, vysloviti naději, že značná část tureckých za- kázek při dodávce válečných potřeb zadána bude firmám anglickým.
Kruppův Armstrongův Ashime Bartlett Cařihrad Janov dolní sněmovna
11 article
Z Bělehradu- (Ca.) Řeči českých poslanců Stránského a Kaftana v delegacích byly hromovými ranami do Milana. Jakmile přišly peštské a vídeňské noviny s těmito řečmi, předseda ministerstna poslní všem srhským redakcím písemný rozkaz. aby se o nich nezmiňovaly. Osobní Míilanův žurnalista, Pera Todorovič, napsali článek na obranu Milanovu a předložil jej Milanovi ku schválení. Milan článek potlačil, nahližeje, že je všechna jeho chvála již marna a mlčením o řečech českých delegátů dosáhne se dle jeho mínění aspoň toho, že srhský národ budese pořád pokládati za opuštěna od celého světa vydána na milost i nemilost Milanovi. Prol o tom posezení delegací nebylo v srbskýcl listech nejmenší zmínky. Srbské soudy dosud se nelěšily obzvláštn vážnosti, avšak od té doby, co se Milan vrátil, staly se ohništém násilí a křivdy. Od té doby pak, co byl tak nespravedlivě odsouzen T au šanovič, všecka víra v soudy je ztracena Nejen u radikálův a přátel. Tanšanovičových. nýbrž i u všech ostatních upevnilo se přesvědčení, že nynější soudy nejsou nic jiného, leč nástroje nynějších vládců na pronásledování národoveů. A tak znenáhla soud pozbude všelikého vý- znamu a každý se bude jeho rozhodnutím vy- hýbati a vysmívati. Když bělehradský sond mohl ve véci Kosty Taušanoviče vydati rozhod- nutí, které i slepí odsuzují, je pochopitelno, že soudy venkovské jsou ještě více znemrav- něny a slouží již zvůli každého policajta. Soud- covská nezävislost je zničena. Soudy srbské nejsou již nic víc, než hajducké sluje. Milan odjel do Karlových Varn.
Stránský Kaftan Milan Todorovič Milanův Milan článek Bělehrad Kosta Karlová Varn Ca
12 article Herecká slavnost.
Herecká slavnost. Neobyčcjnému úspěchu těšila se včerejsí slavnost herecká, uspořádaná za protektorátn doyena českých herců pana Karla Šima nov- ského ve prospěch Ústřední jednoty herecké na ostrově Střeleckém. Úspěch slavnosti byl tak veliký, že ostrov Střelecký, zvláště v nynějším svém stavu, kdy omezen je stavbou nového mostu, objevil se příliš malým. Zástupy obe- censtva tísnily se ve všech prostorách, kde se slavnost konala, v zahradní restauraci, v pro- stranství za restaurací, ve skleněném sále i v bu- dově hostinské, nikde nebylo místečka prázdného a o nějaké volnější pasáži nebylo ani řeči. T ovšem jen zvyšovalo veselou náladu slavnosti. neboť za cenu takového zdaru humanního, krás- ného podniku, zvláště když se jedná o prospěch stavu hereckého tak milovaného a každé pod- pory svrchovaně zasluhujícího, se každý rá zřekne trochy pohodlí a nedělá si nic z nějak mačkanice. Na ostrově Střeleckém bylo tedy veselo. velmi veselo ve stínu košatých stromů, pod vla jícími prapory a pod vlahým žárem krásného letního dne. Od časného odpoledne až do po- zdního večera proudily ostrovem, slavnostním úborem případně oděným, davy obecenstva nenucené veselí hlaholilo a znělo ve všech m stoch, kde se rozvinul humorem a živostí pře- kypující rej slavnostní. Obecenstvo, které tak neobyčejně poznovu dalo na jevo své sympatie k českým uměleům divadolním, bylo bohatě odměněno velmi vybra- ným a pestrým programem zábavním. Pán i dámy od divadla dovedou to již vždy dobře zaonačiti, aby se obecenstvo mezi nimi dobř pobavilo. Ani stín nudy nepadl do té jasné svě žesti včerejší slunně a veselé slavnosti.
Šima
13 article
Rozměry zprávy referentovy nedovolují ani. aby mohl do podrobna oceniti práci a výkony všech, kteří se zúčastnili v programu včerejší slavnosti. Avšak více jak všechny pochvaly komplimenty znamená pro tyto umělce a uměl kyně vědomí, že věnovali svou horlivost a pi tak obětavě podniku ušlechtilému, sloužícímu zájmům jejich stavu Předovším musíme vytknouti novotinu vče- rejsí slavnosti. V té pestré směsici slavností, jez se u nás do roka vystridají, je někdy těžko nejvynalezavějším aranžerům připadnouti na nové nápady. Proto jsme vděčni za každy i skromnější pokus. Jakési originální překvapení přinesla včerejší slavnost. Byla to výst a v uměleckých loutek, již uspořádaly ve- škeré umělkyné Národního divadla, za příspění obratných aranžérů akad. malířů pp. Šimůnka u Štapfra. Byla to opravdová altrakce slavnosti. Obecenstvo se též o překot hrnulo do velkého sálu střeleckého, kde byla výstava umístěna. Bylo tam vyloženo přes padesát loutek, zhoto- vených přesně dle kostýmů nejvýznačnějších úloh našich umělkyň. Loutky byly pak tom- bolou vydraženy. Vynikaly vesměs velmi vkus- ným upravením, mnohé byly přímo nádherně věrnou miniaturní kopií některých význačných damských postav repertoaru Národního divadla. Umělkyně vesměs věnovaly tyto loutky, a namnoze je samy upravily. Tak pl. Benoniová vystavila »Maryšu« a »Její pastorkyni«, pí. Bradáčová »Vlčenku« (»Braniboři«), pl. Danzerová »prin
Šimůnek Štapfr Benoniová Maryša Bradáčová Vlčenka Danzerová národní divadlo
14 article
ceznu« (ze »Světa pán v županu«), slč. Dvořá- kova »Hanči« (»Psohlavci«), »Taťanu« (»On- gin«), slč. Grégrova »Zvíkovského raráška« »francouzskou selku«, pí. Hájková. » Barčue (z »Hubičky«), slč. Hilbertova »Julii« a » Phocbea. pí. Hübnerová »Markétu« (»Zvikovský rarášek«) a »Corvinovou« (»Vicomte z Letorieru«), sle. Kettnerova »Káču« (»Čert a Káča«) a »Lobko vicovou« (» Psohlavci«), pí. Klánová » RRadmilue (»Libuše«) a »Amneris« (»Aida«), pi. Koldov- ská »Jitku« (»Dalibor«) a »Noddu« (» Kome- dianti«), pí. Kvapilová »Pampelišku« a » Mlabu- lenu«, slč. Kubátova »Mařenku« (»Prodaná ne- věsta«) a »Neftu« (»Asrael«), pí. Laudová » pra- dlenu« a »vévodkyni« (»Madame Sans Gene«). pí. Málková »Markytku« (»Furianti«), pí. Matu rová »Libuši« a »Šárku«, pí. Olivová »Esme- raldu« (»Prodaná nevěsta«) a »Denisu« (» Mam- zelle Nitouche«), pí. Pštrossová »Žofku« (»Mine- mistrová«), pí. Sklenářová »Královnu Barboru«, slč. Šmídova »Dinoru« a »Astartu« (»Kouzelná flétna«), slč. Tvrdkova »Barču« (» Hubičkae) a »Markétu« (»Fauste).
Hanč Taťan Grégrův Hájková Barčue Hubička Hilbertův Julie Hübnerová Markéta Corvinův Vicomte Kettnerův Klánová RRadmilue Libuše Amneris Aida Jitka Dalibor Nodda Kvapilová Kubátův Mařenka Neft Asrael Laudová Málková Markýtka Mat Šárek Olivová Esme Denisa Žofka Sklenářová Barbora Šmídův Dinor Astarta Faust Mineo San Genus kouzelný flétna
15 article
Jiným zajímavým příspěvkem ke zdaru slavnosti byl zábavný slavnostní list: »Če št herci své jednotě,« kde dokazovali naš umělci svou hbitost v péře. Slavnostní list má rozmanitý obsah a bude pěknou upomínkou na slavnost hereckou. Je zahájen básní Karla že- lenského, obsahuje drobné příspěvky i dels články od umělců i od literátů českých. Uměl větším dílem napsali úryvky ze svých vzpo- mínek nobo stručné aforismy jako Jindřich Mošna, Josef Šmaha, jenž napsal črtu o ztra- coném mladém talentu, na různé episody vesel ze svého působení divadelního vzpomínají pan Kafka, pí. Hájková, slč. Zd. Grégrova vypravuje rozmarně, jak již jako školačka pořádala diva- delní předstarení se svými spolužákyněmí hrála tohdy dokonce Shakespeara! Dále humo- ristickými i vážnými příspěvky obohatili slav- nostní list pl. Hübnerová, sič. Otilie Dvořáková, p. Emil Focht, Josef Havelský (s nápisem již opozděné časovosti: »bez fundu instruktu«) pi. Marie Klánová Panznerová, pí. Růzena Ko lárová-Havelská, Cilka Smídova. Též mnoh jmena literární objevila se v slavnostním listě F. A. Šubert, jenž napsal: »Pořádáme toli vesolých slavností na úlevu truchlivé bídy- že bychom se mohli nazvat národem vesel bídy,« dálo Jakub Arbos, Boh. Adámek, L. Lo- šták, F. S. Procházka, dr. Bořivoj Prusik, H- vránek, Borotinský, Wenig, Lysander a j. Úspo- řádání listu obstaral p. Faster.
Karel Mošna Šmaha Kafka Hájková Zdeněk Grégrův Shakespeare Hübnerová Dvořáková Focht Josef havelský Klánová Panznerová Růzen Cilka Smídův Šubert Arbos Boh Adámek L Lo F S Procházka doktor Prusik H vránek Borotinský Wenig Lysander Úspo Faster
16 article
Středisko slavnosti po stránce uměleské bylo ve skleněném sále, kde odpoledno byla uspořádána umělecká akademie ve dvou odděleních. Oblíbení umělci, zejmena nadějný do- rost starali so horlivě a výdatně o pobuveni přečetného obecenstva. Proslov p. Želenskéh s citem přednesla sl. Procházkova- Voleská, pan Miloš Nový zadeklamoval s temperamentem Čechovu báseň: »Zpět a v před«, dále humo- ristické deklamace a výstupy velmi účinn provedli pí. Marie Kratochvilová a pp. Charvá Šváb a Kratochvil, kdežto čásť pěveckých vý- konů obstarali pp. Josip Germ, Beniško, Lebed a sl. Řihova. Ve druhém oddělení akademie, o 5. hod. zahájené, účinkovali kromé uvede- ných již umělců a umělkyň p. Rabas a členové opery Národního divadla, kteří vyvolali bouři potlesku svými znamenitými zhorovými zpěvy.
Procházkův Voleská Nová Čechův Kratochvilová Kratochvil Germ Beniško Rabas Charvá Šváb národní divadlo
17 article
Řízení akademie převzal ochotně skladatel kapelník p. Čelanský. Za restaurací byla o 4. hodině provoden veliká švanda. Rudokoží Indiáni utábořilise v těch místech a rozbili několik stanů, prová- děli své divoké tance a zpěvy, jež byly více řvaním a kozelci a žili v míru i veselí. Al pojednou připlula historická loď Kolumbova o- kudsi z neznámých vod podskalských. Když vynořily se půvabné břehy Streleckého ostrova na obzoru, zaznělo na lodi jásavé, rovněž hi- storické zvolání: »Země! země!« a loď přira- zila ku břehu a Evropané počali své civilisa- torské a kulturní poslání tím, že nebohé di- vochy ukrutně pobil. V bezprostředním sousedství s táborem i- váků hrály malí ochotníci, dítky břevnovské, i- vadlo a na jiném jevišti produkovaly se loutky. Děti sehrály k velkému obveselení obecenstv Kvapilovu: »Pohádku o princezně Pampelišce«. kdežto loutkové divadlo A. Čadského ostal věrno ovšem repertoaru rytířskému. K večeru, když nejšumněji kolotaly davy ostrovem, sve- dena byla bitva serpentinami »Omladina ochotníků« sehrála Vrchlického aktovku »Závěť Lukavického pána«. Ve skleně- ném sále se na večer počalo tančit. Za sou- mraku byl vypálen ohňostroj, sestrojený ohno- strůjcem p. Hájkem. Po celé trvání slavnosti hrál na ostrove úplný hudební sbor havířů kutnohorských z řízení kapelníka p. Lantnera a došel velké po- chvaly u obecenstva, jež setrvale na ostrově do pozdních hodin večerních.
Čelanský Indián Al Kolumbův Evropan Kvapilův Vrchlický Hájek loutkový divadlo A . Čadský
18 title
Denní zprávy.
19 article — Národní rada. (Zpráva klubovní.
— Národní rada. (Zpráva klubovní. Dlouhá řada let uplynula, než uskutečnila s zdravá myšlénka, jež směřovala k tomu, aby státoprávní a národní strany v zemích koruny české spojily se ke společné práci v otázkách dle programu jejich společných. Roku 1892 učiněn byl k popudu poslanců moravských ná- běh známou listopadovou konferenel. pokus ten nevedl však k cíli, ježto strany, uči- nivše jakési theoretické kredo o základních shodných bodech svěho programu, nedohodly se. na společném postupu. Roku 1896 sdružily se strany v Čechách ke zřízení národní ho fondu na podporu českých menšin, ale insti- tuce ta, nikoliv pro nedostatek dobré vůle, nýbrž pro nedostatek pevné organisace po několik letech se rozešla. Roku 1899 usnesl se sjezd zemských důvěrníků národní strany svobodo myslné na tom, aby výkonný výbor zavedl jed- nání k založení svazku všech státoprávních národních stran českých, by zabezpečen byl společný postup v záležitostech všenárodních.
Čechy národní rada národní strana svoboda
20 article
Po přípravách, děle než půl lěta konaných, ustavila se konečně dlouho očekávaná instituce »Národní rada« v první schůzi svě konané dne 17. t. m. v Praze. Schůze té zúčastnily se všechny české strany, jichž program spočívá na státním právu českém — mimo frakci radikálně pokrokovou, jež své spolupůsobení odmitla. Strana lidová (realistická) pozvána nebyla, nebot straně té jest české státní právo utopismem — a strana sociálně demokratická též pozvána nebyla; neboť svým internacionalismem negativním stanoviskem v otázce státního práva českého vyloučila se sama. Sluší po- dotknouti, že mimo politické strany zastoupeny jsou v Národní radě všechna povolání, všechna zájmová skupení, a že kromě zástupeů Prahy, tisku a menšin i školství české od obec- ného až po vysoké má v ní své přímé represen- tanty. Co se jednání první schůze týče, pouka- zujeme nejprvé na výklad dra. Š kar d y, který tlumočil názor strany svobodomyslné, že Ná- rodní rada nemá býti žádným areopagem, který by rozsuzoval o jednání té neb oné strany, žádným tribunálem, jenž stojí nad stranami, nýbrž, ze má býti sdružením samostatných stran, které ve společném sboru dohodují se o spo- lečné práci v otázkách, jež jsou jim společnými.
Praha národní rada
21 article
— Referát dra. Herolda o politické situaei byl jasný a přehledný a vzbudil čilou debatu, která vyzněla jak v jednomyslné odmitnutí ja- zykových předloh vlády šl. z Körbrů, tal v osvěděení proti jich oktroro- váni skrze čl. XIV. Projevem tím celá česká veřejnost manifestovala, že návrhy sl. z Körbrů jsou národu českému škodlivy, nepřijatelny jsou v křiklavém odporu s právem zákonným, posud platným. Toto usnesení Národní rady přislo a tempo a učinilo všude, kde je porozuméní pro jednomyslný projev celé české veřejnosti, mohutný dojem. Ježto plenum, chovajíc v sobě zástupce ze všech zemí koruny český, jest velikým apparátem, kteréhož nelze často svolávati, zvolila Národní rada zvláštní odbory, kteréž ve smyslu usnesení plena konati budou úkoly jim přikázané. V od- borech těch jsou všechny politické strany za- stoupeny. — Průběh jednání Národní rady jeho výsledek podal důkaz, že jest možno sou- střediti různé činitele národní v jeden svazek. kterýž se zakládá na dobrovolném samostatném rozhodnutí zúčastněných činitelů. — V době, kdy nepřátelé naši, kteří dosáhnuvše neočekávaných úspěchů, ve zpupnosti své domáhají se poža- davků, které ještě loni měli za neuskutečnitelné jest nezbytně potřebí, aby fysická i d ševní potence českého národa na- proti Vídni imponovala jednot- ným, zceleným šikem. — A v této snaze kroky posud učiněné podporo v at budou všichni Češi dobré vůl e.
Čech Vídeň národní rada
22 article
— Poturčenec horší Turka. Píše se nám z Kukusu: Ve zdejší obci utvořil se okrašlující spolek, jehož účelem však jest pochybný něme- cký ráz obce utužovati, nikoliv místo rozkoš- nou polohou vynikající okrašlovati. Předsedou zmíněného spolku zvolen pan Heřman Rössler administrátor nadačního panství, který již tím, že strhnouti dal starý, zakladatelem postavený a vzácnýmí starožitnostmi vynikající zámek,z- skal si u přátel umění a krásy velmi smutnou pověst. Prvním činem tohoto výtečného předsedy který zároveň místnímu odbor Schulvereinu předsedá a bohuže i svého času předsedou českého ho- spodářského spolku v Jaroměr byl a jehož kolébka, jak sám veřejně tvrdil, stála v České Skalici, bylo, ze čes ký te česko německých nápisů na pod- stavcích krásných soch kolem ústavu olejovou barvou dal pře- tříti, takže nyní jen německý nápis čitelným jest. Hrdinský tento čin vykonal na povel ně- mecko-nacionálního učitelstva měšťanské školy v Kukusu. Nadační panství hr. Sporeka podléhá správě místodržitelství pro království české. Bylo by zajímavé zvěděti, zda-li pan referent o na- dacích, nebo snad sám pan místodržitel poma- zání českých nápisů na podstavcích soch nařidi a ne-li, jak smí se opovážiti místodržitelský ad- ministrátor svévolně český národ urážeti. Spoluin- spektor panství nadačního hrabě Gustav Sporck svou národnostní snášenlivosti známý, jistě k od- stranění českých nápisů popudu nedal.
Turek Heřman Rössler Sporck Český Skalica
23 article
— Německá průmyslová škola v zá- břehu na Moravě stojí na špatných nohách Stále opakují se prosby, hlavně na Němce v Prusku adresovaně, o peněžitou podporu k udržení této soukromé školy, ovšem pro M - ravu vůbec a Zábřeh zvláště, zcela zbytečné. Už nestačí ani tyto podpory z říše, ani štědrá podpora země. Vidno to z důvěrného dopisu Spolku německé školy v Zábřehu, zaslaného v minulých dnech všem důvěrníkům na Moravě. Tito jsou vyzváni, aby každý ve svém okol vyšetřil, kolik v průmyslových závodech kraje toho jest zaměstnáno absolventů průmyslových škol, kolik z nich jest techniků a p. Kolik na místech takových jest zaměstnáno cizozemců. Dále jsou-li taková místa také neobsazenaa jsou-li hledáni absolventi průmyslové školy. Tato data mají býti opatřena podpisy starosto obcí, v nichž nacházejí se průmyslové závody živnostenskými společenstvy a konečně správu těchto průmyslových závodů. V důvěrném dopise tomto praví se, že způsobem takovým dokáže se vládě potřeba německé průmyslové školy v Zábřeze, sestátnění její, a po připadě tak zřízení druhé podobně německé školy v severozápadní Moravč. V přípise radi se, aby vyžádaně čísl ic byly raději hodně vyšší, neželi skutečnosť, aby takto potřeba i této druhé školy německé pro Moravu byla doká- zána. Čírým švindlem tedy chce Spolek německ školy průmyslové v Zábřeze přiměti vládu, aby zbytečnou jeho školu, která, jak známo, zřízen byla jedině na vzdory českému tamějšímu gymnasiu, převzala ve správu státní a tak zba- vila jej starosti o její vydržovánl.
Němec Prusek Morava Zábřeh spolek německý škola v Zábřeh spolek německ škola průmyslový v Zábřeh
24 article
— Třetí tábor českého lidu pod Řipem. K pozvánl okresního výboru mělnického a ta- mějšího Politicko-hospodářského sdružení shro- máždili se včera dopoledne v hostinci pana J. Šuberta v Jenšovicích zástupci sedmi okresů podřipských, stoupenci všech českýeh stran státoprávních a národních, aby přihlížejíce k nynější politické situaci porokovali ve schůzi oůvěrné o návrhu na svolání velikého tábor lidu, na úpatí památného Řipu. Předsedou po- radní schůze zvolen byl zemský a říšský po- slanec pan Ervín Špindler. starosta města Roudnice. Průběh rokování byl potěšitelným do- kladem vzácně jednomyslnosti a vlasteneck horlivosti, již osvědčovali všichni řečníci bez rozdílu vůči podniku, který v nynější politicky významně době má býti velikolepou manifestací českého lidu, odhodlaného k nejtužšímu boji z práva jazyková a celistvost království českého.
J Šubert Špindler Roudnice
25 article
Tábor svolán bude v měsíci srpnu t. r. Návrhy o podrobnostech jeho uspořádání za účasti všech samosprávných sborů, vlasteneckých spolko i vynikajících jednotlivců celého Podřipska do- kladně byly uváženy a jednomyslně schváleny. Místní komitét roudnický, jemuž předsedá pan starosta Špindler, vyřizuje veškeré záležitosti, jež týkají se příprav ku třetímu táboru podřip- skému. — Z Roudnice n. Lab. Okresní vý- bor v Roudnici n. La b. prohlašuje, že jako dříve, kdy delogace česká v opposici prot vládě se nalezala tím spíše i nyní, kdy po- slanci čeští donuceni byli k uhájení práv národ- ních, sáhnouti k nejostřejším prostředkům ob- strukčním jest a nimi za jedno, vzdává jim z jich činnost dík a vynasnaží se činnost posel- stva českého vždy věrně podporovati. Staros okresní: A. M ur eš. — Z Kralovic. Výbor okresnív Kralovicích, protestuje rozhodně prol osnově jazykového zákona pro státní úřady v království českém vypracovaně vládou dra. Körhora a proti vnucení snad osnovy té způso- bom nařizovacím a projevuje dle usnesení svélo učiněného ve schůzi dne 18. t. m. úplný sou- hlus svůj s postupem národních poslanců če- ských, uznávaje jej za prospěšný zájmům ná- roda, Starosta okresní: Frant. Slach.
Špindler A M František Slach Roudnice Kralovice okresní výbor
26 article
— Velký tábor lidu svolán bude v nej- bližších dnech k popudu politického klubu »Palacký« v Rokycanech. Bude to od r 1868 opět první mohutný projev českého lidu na západě králov- ství českého. Přípravy jsou v plném proudu. K spoluúčasti vyzvány budou okresv: blovický, kralovický, plzeňský, rokycanský a zbirožský. Ze zástupců těchto okresů také bude sestávati pořadatelský výbor. Tábor lidu konal se má jako r. 1868 na tak. zv. »K y š ic kén vrchu.« Promoce. Pan MUC. Karel Čížek z I- myšle bude v pondělí dne 2. července t. r. o půl 1. hod. odpol. na Karlo Ferdinandově vysokém učenl českém na doktora veškerého lékařství veřejně po- výšen. — Pan MUC. Tomáš Vyorálek z Březo- lup na Moravě bude dne 30. t. m. o 4. hod. odpol. ve velké dvoraně vídeňské university povýšen n doktora veškerého lékařství. — Rodinné zprávy. Dnes dne 30. t. m. o 11. hod. dopol. slaví p. Otakar Tichý, c. k. okresnl komisař z Brna, v kostele Křížovníků v Praze sňatek se sl. Hermínou Voigtovou, dcerou c. k okres. lékaře ze Sušice. — Úmrtí. Dne 27. června zemřel v Praze pan Kare! Naaff, c. k. adjunkt zemského soudu ve výslužbě, ve věku 50 let. Zesnulý obíral se pracemi archiválními, historickými a místopisnými. Nervová choroba přinutila jej, že předčasně opustil dráhu soudcovskou. Pohřeb koná se dnes v sobotu o 4. hod. odpol. v Mostě. — Ve velkých Kozojedech ze- mřel dne 27. t. m. pan Václav Studený, jubil. starosta obce Velkých Kozojed, býv. dlouholetý člen výboru okresního v Novém Bydžově, náměstek okres- ního starosty, býv. dlouholetý člen c. k. okresní školní rady, člen kuratoria zimní školy hospo- dářské atd. ve věku 58 roků. Zvěčnělý byl vzorem hospodáře a získal si o rodnou obec i okres neoce- nitelných zásluh. Pohřben bude dnes v sobotu o 10. hod. dopol. ve Velkých Kozojedech.
Palacká Čížek Karla Ferdinandův Vyorálek Březa Tichá Voigtův Kare Naaff Studená Rokycany Morava Brno Praha Sušice Most velký Kozojedy Velká Kozojedy Nový Bydžov
27 article
— Nejvyšší zemský maršálek kníže Jiš Lobkovic včera dráhou Františka Josefa vrátil se z Vídně do Praby- — Ruští studující v Praze. Dne 19. (6y června opushila výprava professorů a studujících za vedení státního rady p. R. Petra, ředitele gymnasia v Kyjevě, celkem 97 osob, město Kyjev, aby odjeln na světovou výstavu v Paříži. Cesta projektována přes Varšavu, Berlin, Drážďany, Prahu, Frankfurt, Kolín n. R., zpět přes Kostnici, Bregenz, Inšpruk Mnichov, Vídeň, Pešt, Lvov a Brody. Výprava prodlí na cestě dva měsíce. Na pruských hranicích výprave přestála vyšinutí vlaku, která však šťastnou náhodou nezpůsobila nikomu poranění. V Berlíně zdržela se pět a v Drážďanech dva dny. Včera o 6. hod. 50 m večer přibyla výprava do Prahy podmokelským rych- líkem rak.uherské státní dráhy. K uvítání dostavili se na perron jmenem Slovanského klubu pan dr.
Jiš Lobkovic František Josef R Petro Vídeň Praba Praha Kyjev Paříž Varšava Berlín Drážďany Frankfurt Kolín Bregenz Peštátný Lvov Brod Inšpruk Mnichov
28 article
Černý a někteří členové výboru, četní v Praze dlící Rusové a množství obecenstva. Mimo ředitele pana Petra nalézají se ve výpravě: katecheta prof. Trigu- bov, professoři Simeonov, Semencev, Bogdanov, Ba- zarovič Antonov, Kadžebarž, Ertel, Děrevjankin, Pjatygorovič, krajan náš p. Duda, studající pěli gym- nasií, reálky, hudební školy a kněžského seminaře Po vřetěm uvítání byli hosté ubytováni v hotelích a v domě »stará kolkovna« v Dlouhé třídě. V HIybera- ské ulici a na Příkopě příjezd ruských hostí byl oče- káván četným obecenstvem. Večer byla přátelská schůzka v Měšťanské besedě. V Praze prodlí vý- prava tři dny- Žatecké násilnosti z roku 1897 před správním soudem. Dne 5. července t. r. o 11. hod. dopolední konati se bude u správního soudu čís. II. ve Vídní ústní líčení prati obci žatecké v zátežitosti náhrady škody povstalé několika žateckým Čechům na jejich domech a ostatním jmění a majetku při známém řádění žateckých Němců dne 28. a 29. listo- padu 1897. Žatecké Čechy a Ústřední Matici školskou zastupovati bude p. dr. J. Jahoda, advokát ve Vídni.
Rus Petro Simeonov Semencev Bogdanov Antonov Kadžebarž Ertel Děrevjankin Pjatygorovič Duda Čecho Němec doktor J Jahoda Praha ský ulice Vídeň Žatecký Čechy
29 article
— Husovy slavnosti. Tělocvičná jednota »Sokol« ve Vysočanech pořádá v pátek 6. července o 8. hod. večer v tělocvičně veřejnou manifestační oslavu památky Mistra Jana Husa. Na pořadu večera jest zpěv, recitace příležitostných básní a řeč »O významu Mistra Jana Husa«, kterou prosloví br. JUC. Fr. Mašek, jednatel Č. O. S. Zpěvní čásť obstará zpěvácký spolek »Záboj«. Vstu volný. — První česká politická jednota ve Vídni pořádá v neděli 1. července o 1/2. hod. odpol. ve- řejnou schůzi, na níž budpu referovati: Tomášek- Plavečský »O součinnosti husitství s Velkou Mo- ravou«, B. Hnidek »O změně ústavy« a dr. Živný »O pangermanismu«. Schůze jest v X. okr. v restau- raci Raplově v Himbergerstrasse, 4l. — Světová výstava v Pařiži. Výstavní odbor »Sokola« pařížského udílí informace, za- opatřuje byty a vyřídí všechny záležitosti výstavy se týkající krajanům svým úplně bezplatně. Odbor »Sokola« nesmí se zaměňovati se společností pa- řížskou s názvem: Česká družina výstavní. Dopisy s přiloženou známkou na odpověď nechť zastlají se na výstavní odbor »Sokola« pařížského, 5 Rne Beaujolais Palais Royal. Restaurant Svoboda, — Velký oyklistský průvod Prahou uspo- řádán bude zejtra o 1/211. hod. dopol. Ubírati se bude z malého vojenského cvičiště v Karlíně přes Příkop, Ferdinandovou třídou na ostrov Žofinský.
Husův Hus František Mašek Tomášek plavečský doktor Živná Ferdinandová Č . O . S Vídeň Praha Karlín Sokol rne Beaujolais Palais Royal restaurant Svoboda Český družina
31 article
Průvod uspořádán jest na oslavu 20letého trvání českého klubu velocipedistů na Sml- chově, nejstaršího cyklistského klubu v soustáti rakouském (z r. 1880). Průvodu zúčastní se veškerě kluby pražské, dále řada klubů z našeho venkova, jakož i zástupci Moravy z Brna a Prostějova, kleří ke slavnosti přijedou po kolech do Prahy, dále česko- slovanský klub velocipedistů ve Vídni a krakovský »Klub mtodziezy cyklistów«. V průvodě pojede se čtyřstupem, což pražskému obecenstvu jest novinkou. Za deštivého počasí průvod pořádati se nebude. — Přednášky. Čtvrtá konkurenční přednáška Filos. Jednoty bude dnes v sobotu o půl 8. hod. večer v VIl č. Klementina. Přednáší p. fil. stud. Prokop Mir. Haškovec: O vývojí moderních literatur. Vstup volný. — Dary. Pan Fr. M. Tůma, obchodník s ča jem v Praze, odevzdal Národní jednotě severočesk jmenem p. Horálka, c. k. vrchního berního, 83 růa
M Tůma Horálek Morava Brno Prostějov Praha Vídeň Francie Mir