2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
30. června 1900.
5
article
zvancij ktoří přisli bezo všeho práva a příčiny
rušit harmonii čínského života, a vám je známo.
že ta harmonie Číňanu je nojvyšším blahem.
Číňané pokládají missionáře a čínské obrácene
za plevel, jejž musejí vytrhati, protože jinak by
se ho nezprostili.«
»Kromě toho,« pokračoval Markov, »Rusko
má v čínské otázce zájem, jakého ostatní státv
nemají. Anglie mluví o svém obchodě, al
Rusku jde o víc: o své bytí. Dvě civilisace
stojí si tváři v tvář: ruská a čínská. Žádná
přírodní překážka nerozděluje Rusko od Číny.
Rusko má 120 mill. obyv. a obyvatelstvo jeh
za každých 40 let se zdvojnásobuje. Ale Číňano
je 400 mill. a jejich počet za stejnou dobu s
ztrojnásobuje, protože Číňané záhy se žení
pokládají za štěstí, mají-li velkou rodinu. Jak
by ruská vláda mohla se oddati politice, klerá
by ohromného čínského souseda udělala Rusku
nesmiřitelným nepřítolem? Proto Rusko musí
čínskou otázku rozřešiti samo.«
Z hranic černohorských.
Mladý kapilán Milovan Medenica, jenž by
černohorským komissarem, když nedávno obno
vován mír na černohorské hranici na Kolašínsku
byl úkladně zavražděn. Kapitán Milovan
jel na koni do Kolašína a zákeřná puška ská-
cela ho se sedla. Byl pohřben s velikou slávou
neboť pocházel z junáckého rodu a sám také
ač mlád, dobyl si věhlasu. Dojemný list poslal
stařičkému jeho olci Miri Lisa Šemsudim paša,
jenž byl v usmiřovací komissi tureckým
členem.
Číňan
Markov
Číňano
Milovan Medenica
Milovan
Miri
Lisa
Šemsudi
Rusko
Anglie
Čína
Kolašín
6
article
Veliký staree.
»Bpena BooT« velmi pěkně vy
slovují se o presidentu transválské republiky
Krüger ješté věří ve svě poslání a Transvál ne-
stane se britanskou kolonií dříve, než umře víra
ta v duši jeho presidenta. Krügeři nekapitulují
jsoutě sliti z toho kovu, který možno zlomi
ale ne ohnout. Zářným majákem v těchto př-
šerných dnech stojí kolossálná, jakoby z bílého
mramoru vytesaná postava stařičkého Krügera,
majákem víry a naděje pro jeho národ i pro
milliony jeho přátel, nemohoucích pomoci mu.
ale sdílejících jeho hoře, a hoře sdílené je
půlhoře podle národního přísloví. Jemu, velikému
starci, celý svět je zavázán za to, že hrstka
sedláků uvrhla postrach a zmatek na Velkou
Britanii a přinutila ji mobilisovati obrovskou
armádu a napřáhnouti všecky svoje válečné síly
čehož neučinila od časů Wellingtonových. S úctou
a láskou pozírá k němu celý svět v okamžiku
kdy tento nezlomný sedmdesátipětiletý duch
ustupuje do hor k poslednímu boji.
Bpen Boot
Krüger
Wellingtonův
Velká Británie
7
article
Katolictví a pravoslaví.
»Bsarapng« oznamuje, že římsko - katolický
biskup sofijský, Menini, byi knížotem Ferdinan-
dem vyslán do Říma, aby mu vyprosil pape-
žovo rozhřešení,že jsa katolík vychovává své
dítky ve víře pravoslavné. Menini přesvědčoval
papeže, že je třeba, aby rozhřešení udělil, pro-
tože kníže Ferdinand jakožlo věrný katolíkje
velice rozhořčen, že církev katolická chová se
k němu tak přísně. A na druhé straně vyžaduj
toho i zájmy katolické církve v Bulharsku ; aby
katolická propaganda měla úspěch, je nevyhnu-
telno býti v dobrých poměrech s knížetem.
Papež odpověděl, že třeba o tom promluviti
kardinálem Vanutelliem, jenž je předsedou kon
gregace církevních trestů. Biskup Menini obrátii
se na Vanutellia, ten však nechtěl ani slyšet
odpuštění, řka, že odpustiti možno jen hřišníku
kajícímu, nikoli však takovému, který nejen s
nekaje, nýbrž ani ku svému hříchu so nezná.
Cesta Meniniova do Říma byla tedy marna.
S tím se vrátil do Sofie.
Ferdinand
Vanutellie
Řím
Bulharsko
Sofie
8
article
Nesnáze Turecka při zbrojení.
Nesnáze Turecka při zbrojení.
Na rejdách v Janově přestavuje se osn
tureckých starých válečných lodí, které mají
býti též moderně vyzbrojeny. Námořní komise.
které vyzbrojení toto uloženo, setkává se však
s obtížemi. Komise vyjednávala se závodem
lárním ledem. Ale Borehgrevink nebyl muž
zoufající nad zdarem. Přesvědčiv se, že s jedn
strany cesta k Zemi Viktorie jest uzavřena.
pustil se skrze plovoucí led jiným směrem
Tentokráte štěsti mu přálo a dostal se brzy do
otevřených, ale bouřlivých vod Ledového oceánu
Vyhnuv se konečně šťastně srážce s plovoucím
ledovci, zpozoroval v dálce na obzoru bílý pruh.
Byla to Země Viktoriina.
Brzy objevil se severní břeh s vysokými
horami v pozadí. Mezi nimi bylo viděti fjordy
Dva dni trvající ukrutná bouře nedovolila lodi
přiblížiti se ke kýženému cíli. Konečně dne 17
února 1899 »Southern Cross« vyhodil kotr
v zátoce Robertsonově. Thned začato s vynáše
ním na břeh potravin a zavazadel sedmi učenců
kteří měli zde zůstati přes zimu. Avšak zlý
osud ani zde nenechal výpravu na pokoji. Upro-
střed skládéní přihnala se hrozná bouře. Pre-
kvapení bylo tak veliké, že čtyři členové výpravy
nemohli ani vrátiti se na loď a byli nuceni zů-
stati na břehu. Za divokého vytí bouře, prudké
vánice sněhové a za pekelného mrazu moře
bouří bičované hnalo se ku břehu a hrozilo
odplaviti celý náklad. Na štěstí učenci, kteř
zbyli na břehu, uchovali si tolik duchapřítom-
nosti, že za nejhroznější nepohody dali se chute
do práce a zachránili drahocenné bedny a kufrv
bez nichž přezimování bylo by bývalo nemož
ným. V okamžiku tom loď vrazila na útes
zachránila se jen neobyčejnou rozhodností kapi
tánovou. Po všech těchto nehodách ubytoval
se výprava na mysu Ader ve dvou přivezených
dřevěných domkách a dne 27. února »Southern
Borehgrevink
Viktoriin
Robertsonův
Turecko
Janov
Upro
Pre
Viktoria
Southern Cross
Adra
9
article
Gross« opustil mladé učence, jež očekávaly ne-
znämě hrůzy antarktické zimy
Nedávno teprve po roce stráveném v ne-
hostinné končině vrátili se z dobrovolného vy-
hnanství, pohrbivše na pustém břehu nesťastného
soutruha. Podrohnosti jejich výzkumů nejsou
dosud známy, ale hlavní výsledky jsou tyto -
určena poloha jižního magnetického pólu, dosa-
žena nejvyšší jižní šířka 78° 50“ a konečne
proveden první roční cyklus meteorologických po-
zorování uvnitř jižního polárního kruhu. Je-
Země Viktoriina pevninou či archipelagem, o tom
zprávy mlčl. Veřejnost snad brzy zví ostatn
podrobnosti zajímavé výpravy.
Gross
Viktoriin
10
article
Kruppovým, který žádal za vyzbrojení všech
osmi lodí 750.000 liber. Obnos tento zdálse
komisi, znající prázdnotu tureckých pokladen.
příliš velkým a obrátila se proto na známý
anglický závod Armstrongův, který se jí pak
nabídl, že vyzbrojí lodi turecké za 600. 000
liber. Komu výzbroj bude zadána, není dosu
rozhodnuto, neboť cařihradský zástupce Kruppův
vyžádal si lhůtu několika dní, by dorozuměi
se mohl se svým závodem.
Záležitost tato dostala se také na přetřes
v dolní sněmovně anglické, kde posl. Ashimea
Bartlett tázal se ve včerejší schůzi, je-
vládě známo, že dodávky výzbroje zmíněných
8 tureckých lodí zadány budou, ač nabidk
anglického závodu jest nižší, přece ná-
sledkem politického nátlaku německé
Kruppově firmě a zdali anglickému vyslanci
v Cařihradě bylo nařízeno, by podporoval přání
Porty, aby v záležitosti této rozhodnuto bylo
s ohledem na stanovisko finanční a techinické.
Parlamentní podsekretář B rodrick od-
pověděl, že vládě sděleno, že turecká vláda dal
přestavěti v Janově 8 pancářových lodí a že s
oznamuje, že vyzbrojení jich dodati má Krupp
Anglická vláda oznámila již sultanovi požadavky
anglických závodů a řečník jest dále zmocněn,
vysloviti naději, že značná část tureckých za-
kázek při dodávce válečných potřeb zadána
bude firmám anglickým.
Kruppův
Armstrongův
Ashime Bartlett
Cařihrad
Janov
dolní sněmovna
11
article
Z Bělehradu-
(Ca.) Řeči českých poslanců Stránského
a Kaftana v delegacích byly hromovými ranami
do Milana. Jakmile přišly peštské a vídeňské
noviny s těmito řečmi, předseda ministerstna
poslní všem srhským redakcím písemný rozkaz.
aby se o nich nezmiňovaly. Osobní Míilanův
žurnalista, Pera Todorovič, napsali článek na
obranu Milanovu a předložil jej Milanovi ku
schválení. Milan článek potlačil, nahližeje, že
je všechna jeho chvála již marna a mlčením
o řečech českých delegátů dosáhne se dle jeho
mínění aspoň toho, že srhský národ budese
pořád pokládati za opuštěna od celého světa
vydána na milost i nemilost Milanovi. Prol
o tom posezení delegací nebylo v srbskýcl
listech nejmenší zmínky.
Srbské soudy dosud se nelěšily obzvláštn
vážnosti, avšak od té doby, co se Milan vrátil,
staly se ohništém násilí a křivdy. Od té doby
pak, co byl tak nespravedlivě odsouzen T au
šanovič, všecka víra v soudy je ztracena
Nejen u radikálův a přátel. Tanšanovičových.
nýbrž i u všech ostatních upevnilo se přesvědčení,
že nynější soudy nejsou nic jiného, leč nástroje
nynějších vládců na pronásledování národoveů.
A tak znenáhla soud pozbude všelikého vý-
znamu a každý se bude jeho rozhodnutím vy-
hýbati a vysmívati. Když bělehradský sond
mohl ve véci Kosty Taušanoviče vydati rozhod-
nutí, které i slepí odsuzují, je pochopitelno,
že soudy venkovské jsou ještě více znemrav-
něny a slouží již zvůli každého policajta. Soud-
covská nezävislost je zničena. Soudy srbské
nejsou již nic víc, než hajducké sluje.
Milan odjel do Karlových Varn.
Stránský
Kaftan
Milan
Todorovič
Milanův
Milan článek
Bělehrad
Kosta
Karlová Varn
Ca
12
article
Herecká slavnost.
Herecká slavnost.
Neobyčcjnému úspěchu těšila se včerejsí
slavnost herecká, uspořádaná za protektorátn
doyena českých herců pana Karla Šima nov-
ského ve prospěch Ústřední jednoty herecké
na ostrově Střeleckém. Úspěch slavnosti byl tak
veliký, že ostrov Střelecký, zvláště v nynějším
svém stavu, kdy omezen je stavbou nového
mostu, objevil se příliš malým. Zástupy obe-
censtva tísnily se ve všech prostorách, kde se
slavnost konala, v zahradní restauraci, v pro-
stranství za restaurací, ve skleněném sále i v bu-
dově hostinské, nikde nebylo místečka prázdného
a o nějaké volnější pasáži nebylo ani řeči. T
ovšem jen zvyšovalo veselou náladu slavnosti.
neboť za cenu takového zdaru humanního, krás-
ného podniku, zvláště když se jedná o prospěch
stavu hereckého tak milovaného a každé pod-
pory svrchovaně zasluhujícího, se každý rá
zřekne trochy pohodlí a nedělá si nic z nějak
mačkanice.
Na ostrově Střeleckém bylo tedy veselo.
velmi veselo ve stínu košatých stromů, pod vla
jícími prapory a pod vlahým žárem krásného
letního dne. Od časného odpoledne až do po-
zdního večera proudily ostrovem, slavnostním
úborem případně oděným, davy obecenstva
nenucené veselí hlaholilo a znělo ve všech m
stoch, kde se rozvinul humorem a živostí pře-
kypující rej slavnostní.
Obecenstvo, které tak neobyčejně poznovu
dalo na jevo své sympatie k českým uměleům
divadolním, bylo bohatě odměněno velmi vybra-
ným a pestrým programem zábavním. Pán
i dámy od divadla dovedou to již vždy dobře
zaonačiti, aby se obecenstvo mezi nimi dobř
pobavilo. Ani stín nudy nepadl do té jasné svě
žesti včerejší slunně a veselé slavnosti.
Šima
13
article
Rozměry zprávy referentovy nedovolují ani.
aby mohl do podrobna oceniti práci a výkony
všech, kteří se zúčastnili v programu včerejší
slavnosti. Avšak více jak všechny pochvaly
komplimenty znamená pro tyto umělce a uměl
kyně vědomí, že věnovali svou horlivost a pi
tak obětavě podniku ušlechtilému, sloužícímu
zájmům jejich stavu
Předovším musíme vytknouti novotinu vče-
rejsí slavnosti. V té pestré směsici slavností, jez
se u nás do roka vystridají, je někdy těžko
nejvynalezavějším aranžerům připadnouti na
nové nápady. Proto jsme vděčni za každy
i skromnější pokus. Jakési originální překvapení
přinesla včerejší slavnost. Byla to výst a v
uměleckých loutek, již uspořádaly ve-
škeré umělkyné Národního divadla, za příspění
obratných aranžérů akad. malířů pp. Šimůnka
u Štapfra. Byla to opravdová altrakce slavnosti.
Obecenstvo se též o překot hrnulo do velkého
sálu střeleckého, kde byla výstava umístěna.
Bylo tam vyloženo přes padesát loutek, zhoto-
vených přesně dle kostýmů nejvýznačnějších
úloh našich umělkyň. Loutky byly pak tom-
bolou vydraženy. Vynikaly vesměs velmi vkus-
ným upravením, mnohé byly přímo nádherně
věrnou miniaturní kopií některých význačných
damských postav repertoaru Národního divadla.
Umělkyně vesměs věnovaly tyto loutky, a namnoze
je samy upravily. Tak pl. Benoniová vystavila
»Maryšu« a »Její pastorkyni«, pí. Bradáčová
»Vlčenku« (»Braniboři«), pl. Danzerová »prin
Šimůnek
Štapfr
Benoniová
Maryša
Bradáčová
Vlčenka
Danzerová
národní divadlo
14
article
ceznu« (ze »Světa pán v županu«), slč. Dvořá-
kova »Hanči« (»Psohlavci«), »Taťanu« (»On-
gin«), slč. Grégrova »Zvíkovského raráška«
»francouzskou selku«, pí. Hájková. » Barčue
(z »Hubičky«), slč. Hilbertova »Julii« a » Phocbea.
pí. Hübnerová »Markétu« (»Zvikovský rarášek«)
a »Corvinovou« (»Vicomte z Letorieru«), sle.
Kettnerova »Káču« (»Čert a Káča«) a »Lobko
vicovou« (» Psohlavci«), pí. Klánová » RRadmilue
(»Libuše«) a »Amneris« (»Aida«), pi. Koldov-
ská »Jitku« (»Dalibor«) a »Noddu« (» Kome-
dianti«), pí. Kvapilová »Pampelišku« a » Mlabu-
lenu«, slč. Kubátova »Mařenku« (»Prodaná ne-
věsta«) a »Neftu« (»Asrael«), pí. Laudová » pra-
dlenu« a »vévodkyni« (»Madame Sans Gene«).
pí. Málková »Markytku« (»Furianti«), pí. Matu
rová »Libuši« a »Šárku«, pí. Olivová »Esme-
raldu« (»Prodaná nevěsta«) a »Denisu« (» Mam-
zelle Nitouche«), pí. Pštrossová »Žofku« (»Mine-
mistrová«), pí. Sklenářová »Královnu Barboru«,
slč. Šmídova »Dinoru« a »Astartu« (»Kouzelná
flétna«), slč. Tvrdkova »Barču« (» Hubičkae)
a »Markétu« (»Fauste).
Hanč
Taťan
Grégrův
Hájková
Barčue
Hubička
Hilbertův
Julie
Hübnerová
Markéta
Corvinův
Vicomte
Kettnerův
Klánová
RRadmilue
Libuše
Amneris
Aida
Jitka
Dalibor
Nodda
Kvapilová
Kubátův
Mařenka
Neft
Asrael
Laudová
Málková
Markýtka
Mat
Šárek
Olivová
Esme
Denisa
Žofka
Sklenářová
Barbora
Šmídův
Dinor
Astarta
Faust
Mineo
San Genus
kouzelný flétna
15
article
Jiným zajímavým příspěvkem ke zdaru
slavnosti byl zábavný slavnostní list: »Če št
herci své jednotě,« kde dokazovali naš
umělci svou hbitost v péře. Slavnostní list má
rozmanitý obsah a bude pěknou upomínkou na
slavnost hereckou. Je zahájen básní Karla že-
lenského, obsahuje drobné příspěvky i dels
články od umělců i od literátů českých. Uměl
větším dílem napsali úryvky ze svých vzpo-
mínek nobo stručné aforismy jako Jindřich
Mošna, Josef Šmaha, jenž napsal črtu o ztra-
coném mladém talentu, na různé episody vesel
ze svého působení divadelního vzpomínají pan
Kafka, pí. Hájková, slč. Zd. Grégrova vypravuje
rozmarně, jak již jako školačka pořádala diva-
delní předstarení se svými spolužákyněmí
hrála tohdy dokonce Shakespeara! Dále humo-
ristickými i vážnými příspěvky obohatili slav-
nostní list pl. Hübnerová, sič. Otilie Dvořáková,
p. Emil Focht, Josef Havelský (s nápisem již
opozděné časovosti: »bez fundu instruktu«)
pi. Marie Klánová Panznerová, pí. Růzena Ko
lárová-Havelská, Cilka Smídova. Též mnoh
jmena literární objevila se v slavnostním listě
F. A. Šubert, jenž napsal: »Pořádáme toli
vesolých slavností na úlevu truchlivé bídy-
že bychom se mohli nazvat národem vesel
bídy,« dálo Jakub Arbos, Boh. Adámek, L. Lo-
šták, F. S. Procházka, dr. Bořivoj Prusik, H-
vránek, Borotinský, Wenig, Lysander a j. Úspo-
řádání listu obstaral p. Faster.
Karel
Mošna
Šmaha
Kafka
Hájková
Zdeněk
Grégrův
Shakespeare
Hübnerová
Dvořáková
Focht
Josef havelský
Klánová Panznerová
Růzen
Cilka Smídův
Šubert
Arbos
Boh
Adámek
L Lo
F S Procházka
doktor
Prusik
H vránek
Borotinský
Wenig
Lysander
Úspo
Faster
16
article
Středisko slavnosti po stránce uměleské
bylo ve skleněném sále, kde odpoledno byla
uspořádána umělecká akademie ve dvou
odděleních. Oblíbení umělci, zejmena nadějný do-
rost starali so horlivě a výdatně o pobuveni
přečetného obecenstva. Proslov p. Želenskéh
s citem přednesla sl. Procházkova- Voleská, pan
Miloš Nový zadeklamoval s temperamentem
Čechovu báseň: »Zpět a v před«, dále humo-
ristické deklamace a výstupy velmi účinn
provedli pí. Marie Kratochvilová a pp. Charvá
Šváb a Kratochvil, kdežto čásť pěveckých vý-
konů obstarali pp. Josip Germ, Beniško, Lebed
a sl. Řihova. Ve druhém oddělení akademie,
o 5. hod. zahájené, účinkovali kromé uvede-
ných již umělců a umělkyň p. Rabas a členové
opery Národního divadla, kteří vyvolali bouři
potlesku svými znamenitými zhorovými zpěvy.
Procházkův
Voleská
Nová
Čechův
Kratochvilová
Kratochvil
Germ
Beniško
Rabas
Charvá Šváb
národní divadlo
17
article
Řízení akademie převzal ochotně skladatel
kapelník p. Čelanský.
Za restaurací byla o 4. hodině provoden
veliká švanda. Rudokoží Indiáni utábořilise
v těch místech a rozbili několik stanů, prová-
děli své divoké tance a zpěvy, jež byly více
řvaním a kozelci a žili v míru i veselí. Al
pojednou připlula historická loď Kolumbova o-
kudsi z neznámých vod podskalských. Když
vynořily se půvabné břehy Streleckého ostrova
na obzoru, zaznělo na lodi jásavé, rovněž hi-
storické zvolání: »Země! země!« a loď přira-
zila ku břehu a Evropané počali své civilisa-
torské a kulturní poslání tím, že nebohé di-
vochy ukrutně pobil.
V bezprostředním sousedství s táborem i-
váků hrály malí ochotníci, dítky břevnovské, i-
vadlo a na jiném jevišti produkovaly se loutky.
Děti sehrály k velkému obveselení obecenstv
Kvapilovu: »Pohádku o princezně Pampelišce«.
kdežto loutkové divadlo A. Čadského ostal
věrno ovšem repertoaru rytířskému. K večeru,
když nejšumněji kolotaly davy ostrovem, sve-
dena byla bitva serpentinami
»Omladina ochotníků« sehrála Vrchlického
aktovku »Závěť Lukavického pána«. Ve skleně-
ném sále se na večer počalo tančit. Za sou-
mraku byl vypálen ohňostroj, sestrojený ohno-
strůjcem p. Hájkem.
Po celé trvání slavnosti hrál na ostrove
úplný hudební sbor havířů kutnohorských z
řízení kapelníka p. Lantnera a došel velké po-
chvaly u obecenstva, jež setrvale na ostrově do
pozdních hodin večerních.
Čelanský
Indián
Al
Kolumbův
Evropan
Kvapilův
Vrchlický
Hájek
loutkový divadlo A . Čadský
19
article
— Národní rada. (Zpráva klubovní.
— Národní rada. (Zpráva klubovní.
Dlouhá řada let uplynula, než uskutečnila s
zdravá myšlénka, jež směřovala k tomu, aby
státoprávní a národní strany v zemích koruny
české spojily se ke společné práci v otázkách
dle programu jejich společných. Roku 1892
učiněn byl k popudu poslanců moravských ná-
běh známou listopadovou konferenel.
pokus ten nevedl však k cíli, ježto strany, uči-
nivše jakési theoretické kredo o základních
shodných bodech svěho programu, nedohodly se.
na společném postupu. Roku 1896 sdružily se
strany v Čechách ke zřízení národní ho
fondu na podporu českých menšin, ale insti-
tuce ta, nikoliv pro nedostatek dobré vůle, nýbrž
pro nedostatek pevné organisace po několik
letech se rozešla. Roku 1899 usnesl se sjezd
zemských důvěrníků národní strany svobodo
myslné na tom, aby výkonný výbor zavedl jed-
nání k založení svazku všech státoprávních
národních stran českých, by zabezpečen byl
společný postup v záležitostech všenárodních.
Čechy
národní rada
národní strana svoboda
20
article
Po přípravách, děle než půl lěta konaných,
ustavila se konečně dlouho očekávaná instituce
»Národní rada« v první schůzi svě konané
dne 17. t. m. v Praze. Schůze té zúčastnily se
všechny české strany, jichž program spočívá na
státním právu českém — mimo frakci radikálně
pokrokovou, jež své spolupůsobení odmitla.
Strana lidová (realistická) pozvána nebyla, nebot
straně té jest české státní právo utopismem —
a strana sociálně demokratická též pozvána
nebyla; neboť svým internacionalismem
negativním stanoviskem v otázce státního
práva českého vyloučila se sama. Sluší po-
dotknouti, že mimo politické strany zastoupeny
jsou v Národní radě všechna povolání, všechna
zájmová skupení, a že kromě zástupeů Prahy,
tisku a menšin i školství české od obec-
ného až po vysoké má v ní své přímé represen-
tanty. Co se jednání první schůze týče, pouka-
zujeme nejprvé na výklad dra. Š kar d y, který
tlumočil názor strany svobodomyslné, že Ná-
rodní rada nemá býti žádným areopagem, který
by rozsuzoval o jednání té neb oné strany,
žádným tribunálem, jenž stojí nad stranami,
nýbrž, ze má býti sdružením samostatných stran,
které ve společném sboru dohodují se o spo-
lečné práci v otázkách, jež jsou jim společnými.
Praha
národní rada
21
article
— Referát dra. Herolda o politické situaei
byl jasný a přehledný a vzbudil čilou debatu,
která vyzněla jak v jednomyslné odmitnutí ja-
zykových předloh vlády šl. z Körbrů, tal
v osvěděení proti jich oktroro-
váni skrze čl. XIV. Projevem tím celá česká
veřejnost manifestovala, že návrhy sl. z Körbrů
jsou národu českému škodlivy, nepřijatelny
jsou v křiklavém odporu s právem zákonným,
posud platným. Toto usnesení Národní rady přislo
a tempo a učinilo všude, kde je porozuméní pro
jednomyslný projev celé české veřejnosti, mohutný
dojem. Ježto plenum, chovajíc v sobě zástupce ze
všech zemí koruny český, jest velikým apparátem,
kteréhož nelze často svolávati, zvolila Národní
rada zvláštní odbory, kteréž ve smyslu usnesení
plena konati budou úkoly jim přikázané. V od-
borech těch jsou všechny politické strany za-
stoupeny. — Průběh jednání Národní rady
jeho výsledek podal důkaz, že jest možno sou-
střediti různé činitele národní v jeden svazek.
kterýž se zakládá na dobrovolném samostatném
rozhodnutí zúčastněných činitelů. — V době, kdy
nepřátelé naši, kteří dosáhnuvše neočekávaných
úspěchů, ve zpupnosti své domáhají se poža-
davků, které ještě loni měli za neuskutečnitelné
jest nezbytně potřebí, aby fysická i d
ševní potence českého národa na-
proti Vídni imponovala jednot-
ným, zceleným šikem. — A v této
snaze kroky posud učiněné podporo v at
budou všichni Češi dobré vůl e.
Čech
Vídeň
národní rada
22
article
— Poturčenec horší Turka. Píše se nám
z Kukusu: Ve zdejší obci utvořil se okrašlující
spolek, jehož účelem však jest pochybný něme-
cký ráz obce utužovati, nikoliv místo rozkoš-
nou polohou vynikající okrašlovati. Předsedou
zmíněného spolku zvolen pan Heřman Rössler
administrátor nadačního panství, který již tím,
že strhnouti dal starý, zakladatelem postavený
a vzácnýmí starožitnostmi vynikající zámek,z-
skal si u přátel umění a krásy velmi smutnou
pověst. Prvním činem tohoto výtečného předsedy
který zároveň místnímu odbor
Schulvereinu předsedá a bohuže
i svého času předsedou českého ho-
spodářského spolku v Jaroměr
byl a jehož kolébka, jak sám veřejně tvrdil,
stála v České Skalici, bylo, ze čes ký te
česko německých nápisů na pod-
stavcích krásných soch kolem
ústavu olejovou barvou dal pře-
tříti, takže nyní jen německý nápis čitelným
jest. Hrdinský tento čin vykonal na povel ně-
mecko-nacionálního učitelstva měšťanské školy
v Kukusu. Nadační panství hr. Sporeka podléhá
správě místodržitelství pro království české. Bylo
by zajímavé zvěděti, zda-li pan referent o na-
dacích, nebo snad sám pan místodržitel poma-
zání českých nápisů na podstavcích soch nařidi
a ne-li, jak smí se opovážiti místodržitelský ad-
ministrátor svévolně český národ urážeti. Spoluin-
spektor panství nadačního hrabě Gustav Sporck
svou národnostní snášenlivosti známý, jistě k od-
stranění českých nápisů popudu nedal.
Turek
Heřman Rössler
Sporck
Český Skalica
23
article
— Německá průmyslová škola v zá-
břehu na Moravě stojí na špatných nohách
Stále opakují se prosby, hlavně na Němce
v Prusku adresovaně, o peněžitou podporu
k udržení této soukromé školy, ovšem pro M -
ravu vůbec a Zábřeh zvláště, zcela zbytečné.
Už nestačí ani tyto podpory z říše, ani štědrá
podpora země. Vidno to z důvěrného dopisu
Spolku německé školy v Zábřehu, zaslaného
v minulých dnech všem důvěrníkům na Moravě.
Tito jsou vyzváni, aby každý ve svém okol
vyšetřil, kolik v průmyslových závodech kraje
toho jest zaměstnáno absolventů průmyslových
škol, kolik z nich jest techniků a p. Kolik na
místech takových jest zaměstnáno cizozemců.
Dále jsou-li taková místa také neobsazenaa
jsou-li hledáni absolventi průmyslové školy.
Tato data mají býti opatřena podpisy starosto
obcí, v nichž nacházejí se průmyslové závody
živnostenskými společenstvy a konečně správu
těchto průmyslových závodů. V důvěrném dopise
tomto praví se, že způsobem takovým dokáže
se vládě potřeba německé průmyslové školy
v Zábřeze, sestátnění její, a po připadě tak
zřízení druhé podobně německé
školy v severozápadní Moravč.
V přípise radi se, aby vyžádaně čísl ic
byly raději hodně vyšší, neželi
skutečnosť, aby takto potřeba i této
druhé školy německé pro Moravu byla doká-
zána. Čírým švindlem tedy chce Spolek německ
školy průmyslové v Zábřeze přiměti vládu, aby
zbytečnou jeho školu, která, jak známo, zřízen
byla jedině na vzdory českému tamějšímu
gymnasiu, převzala ve správu státní a tak zba-
vila jej starosti o její vydržovánl.
Němec
Prusek
Morava
Zábřeh
spolek německý škola v Zábřeh
spolek německ škola průmyslový v Zábřeh
24
article
— Třetí tábor českého lidu pod Řipem.
K pozvánl okresního výboru mělnického a ta-
mějšího Politicko-hospodářského sdružení shro-
máždili se včera dopoledne v hostinci pana
J. Šuberta v Jenšovicích zástupci sedmi
okresů podřipských, stoupenci všech českýeh
stran státoprávních a národních, aby přihlížejíce
k nynější politické situaci porokovali ve schůzi
oůvěrné o návrhu na svolání velikého tábor
lidu, na úpatí památného Řipu. Předsedou po-
radní schůze zvolen byl zemský a říšský po-
slanec pan Ervín Špindler. starosta města
Roudnice. Průběh rokování byl potěšitelným do-
kladem vzácně jednomyslnosti a vlasteneck
horlivosti, již osvědčovali všichni řečníci bez
rozdílu vůči podniku, který v nynější politicky
významně době má býti velikolepou manifestací
českého lidu, odhodlaného k nejtužšímu boji z
práva jazyková a celistvost království českého.
J Šubert
Špindler
Roudnice
25
article
Tábor svolán bude v měsíci srpnu t. r. Návrhy
o podrobnostech jeho uspořádání za účasti
všech samosprávných sborů, vlasteneckých spolko
i vynikajících jednotlivců celého Podřipska do-
kladně byly uváženy a jednomyslně schváleny.
Místní komitét roudnický, jemuž předsedá pan
starosta Špindler, vyřizuje veškeré záležitosti,
jež týkají se příprav ku třetímu táboru podřip-
skému.
— Z Roudnice n. Lab. Okresní vý-
bor v Roudnici n. La b. prohlašuje, že
jako dříve, kdy delogace česká v opposici prot
vládě se nalezala tím spíše i nyní, kdy po-
slanci čeští donuceni byli k uhájení práv národ-
ních, sáhnouti k nejostřejším prostředkům ob-
strukčním jest a nimi za jedno, vzdává jim z
jich činnost dík a vynasnaží se činnost posel-
stva českého vždy věrně podporovati. Staros
okresní: A. M ur eš.
— Z Kralovic. Výbor okresnív
Kralovicích, protestuje rozhodně prol
osnově jazykového zákona pro státní úřady v
království českém vypracovaně vládou dra.
Körhora a proti vnucení snad osnovy té způso-
bom nařizovacím a projevuje dle usnesení svélo
učiněného ve schůzi dne 18. t. m. úplný sou-
hlus svůj s postupem národních poslanců če-
ských, uznávaje jej za prospěšný zájmům ná-
roda, Starosta okresní: Frant. Slach.
Špindler
A M
František
Slach
Roudnice
Kralovice
okresní výbor
26
article
— Velký tábor lidu svolán bude v nej-
bližších dnech k popudu politického klubu
»Palacký« v Rokycanech. Bude to od r
1868 opět první mohutný projev
českého lidu na západě králov-
ství českého. Přípravy jsou v plném
proudu. K spoluúčasti vyzvány budou okresv:
blovický, kralovický, plzeňský, rokycanský a
zbirožský. Ze zástupců těchto okresů také bude
sestávati pořadatelský výbor. Tábor lidu konal
se má jako r. 1868 na tak. zv. »K y š ic kén
vrchu.«
Promoce. Pan MUC. Karel Čížek z I-
myšle bude v pondělí dne 2. července t. r. o půl 1.
hod. odpol. na Karlo Ferdinandově vysokém učenl
českém na doktora veškerého lékařství veřejně po-
výšen. — Pan MUC. Tomáš Vyorálek z Březo-
lup na Moravě bude dne 30. t. m. o 4. hod. odpol.
ve velké dvoraně vídeňské university povýšen n
doktora veškerého lékařství.
— Rodinné zprávy. Dnes dne 30. t. m. o 11.
hod. dopol. slaví p. Otakar Tichý, c. k. okresnl
komisař z Brna, v kostele Křížovníků v Praze sňatek
se sl. Hermínou Voigtovou, dcerou c. k
okres. lékaře ze Sušice.
— Úmrtí. Dne 27. června zemřel v Praze pan
Kare! Naaff, c. k. adjunkt zemského soudu ve
výslužbě, ve věku 50 let. Zesnulý obíral se pracemi
archiválními, historickými a místopisnými. Nervová
choroba přinutila jej, že předčasně opustil dráhu
soudcovskou. Pohřeb koná se dnes v sobotu o 4.
hod. odpol. v Mostě. — Ve velkých Kozojedech ze-
mřel dne 27. t. m. pan Václav Studený, jubil.
starosta obce Velkých Kozojed, býv. dlouholetý člen
výboru okresního v Novém Bydžově, náměstek okres-
ního starosty, býv. dlouholetý člen c. k. okresní
školní rady, člen kuratoria zimní školy hospo-
dářské atd. ve věku 58 roků. Zvěčnělý byl vzorem
hospodáře a získal si o rodnou obec i okres neoce-
nitelných zásluh. Pohřben bude dnes v sobotu o 10.
hod. dopol. ve Velkých Kozojedech.
Palacká
Čížek
Karla Ferdinandův
Vyorálek
Březa
Tichá
Voigtův
Kare
Naaff
Studená
Rokycany
Morava
Brno
Praha
Sušice
Most
velký Kozojedy
Velká Kozojedy
Nový Bydžov
27
article
— Nejvyšší zemský maršálek kníže Jiš
Lobkovic včera dráhou Františka Josefa vrátil se
z Vídně do Praby-
— Ruští studující v Praze. Dne 19. (6y
června opushila výprava professorů a studujících za
vedení státního rady p. R. Petra, ředitele gymnasia
v Kyjevě, celkem 97 osob, město Kyjev, aby odjeln
na světovou výstavu v Paříži. Cesta projektována
přes Varšavu, Berlin, Drážďany, Prahu, Frankfurt,
Kolín n. R., zpět přes Kostnici, Bregenz, Inšpruk
Mnichov, Vídeň, Pešt, Lvov a Brody. Výprava prodlí
na cestě dva měsíce. Na pruských hranicích výprave
přestála vyšinutí vlaku, která však šťastnou náhodou
nezpůsobila nikomu poranění. V Berlíně zdržela se
pět a v Drážďanech dva dny. Včera o 6. hod. 50 m
večer přibyla výprava do Prahy podmokelským rych-
líkem rak.uherské státní dráhy. K uvítání dostavili
se na perron jmenem Slovanského klubu pan dr.
Jiš Lobkovic
František Josef
R Petro
Vídeň
Praba
Praha
Kyjev
Paříž
Varšava
Berlín
Drážďany
Frankfurt
Kolín
Bregenz
Peštátný
Lvov
Brod
Inšpruk Mnichov
28
article
Černý a někteří členové výboru, četní v Praze dlící
Rusové a množství obecenstva. Mimo ředitele pana
Petra nalézají se ve výpravě: katecheta prof. Trigu-
bov, professoři Simeonov, Semencev, Bogdanov, Ba-
zarovič Antonov, Kadžebarž, Ertel, Děrevjankin,
Pjatygorovič, krajan náš p. Duda, studající pěli gym-
nasií, reálky, hudební školy a kněžského seminaře
Po vřetěm uvítání byli hosté ubytováni v hotelích a
v domě »stará kolkovna« v Dlouhé třídě. V HIybera-
ské ulici a na Příkopě příjezd ruských hostí byl oče-
káván četným obecenstvem. Večer byla přátelská
schůzka v Měšťanské besedě. V Praze prodlí vý-
prava tři dny-
Žatecké násilnosti z roku 1897 před
správním soudem. Dne 5. července t. r. o 11. hod.
dopolední konati se bude u správního soudu čís. II.
ve Vídní ústní líčení prati obci žatecké v zátežitosti
náhrady škody povstalé několika žateckým Čechům
na jejich domech a ostatním jmění a majetku při
známém řádění žateckých Němců dne 28. a 29. listo-
padu 1897. Žatecké Čechy a Ústřední Matici školskou
zastupovati bude p. dr. J. Jahoda, advokát ve Vídni.
Rus
Petro
Simeonov
Semencev
Bogdanov
Antonov
Kadžebarž
Ertel
Děrevjankin
Pjatygorovič
Duda
Čecho
Němec
doktor
J Jahoda
Praha
ský ulice
Vídeň
Žatecký Čechy
29
article
— Husovy slavnosti. Tělocvičná jednota
»Sokol« ve Vysočanech pořádá v pátek
6. července o 8. hod. večer v tělocvičně veřejnou
manifestační oslavu památky Mistra Jana Husa. Na
pořadu večera jest zpěv, recitace příležitostných
básní a řeč »O významu Mistra Jana Husa«, kterou
prosloví br. JUC. Fr. Mašek, jednatel Č. O. S.
Zpěvní čásť obstará zpěvácký spolek »Záboj«. Vstu
volný.
— První česká politická jednota ve Vídni
pořádá v neděli 1. července o 1/2. hod. odpol. ve-
řejnou schůzi, na níž budpu referovati: Tomášek-
Plavečský »O součinnosti husitství s Velkou Mo-
ravou«, B. Hnidek »O změně ústavy« a dr. Živný
»O pangermanismu«. Schůze jest v X. okr. v restau-
raci Raplově v Himbergerstrasse, 4l.
— Světová výstava v Pařiži. Výstavní
odbor »Sokola« pařížského udílí informace, za-
opatřuje byty a vyřídí všechny záležitosti výstavy
se týkající krajanům svým úplně bezplatně. Odbor
»Sokola« nesmí se zaměňovati se společností pa-
řížskou s názvem: Česká družina výstavní. Dopisy
s přiloženou známkou na odpověď nechť zastlají se
na výstavní odbor »Sokola« pařížského, 5 Rne
Beaujolais Palais Royal. Restaurant Svoboda,
— Velký oyklistský průvod Prahou uspo-
řádán bude zejtra o 1/211. hod. dopol. Ubírati se
bude z malého vojenského cvičiště v Karlíně přes
Příkop, Ferdinandovou třídou na ostrov Žofinský.
Husův
Hus
František
Mašek
Tomášek
plavečský
doktor
Živná
Ferdinandová
Č . O . S
Vídeň
Praha
Karlín
Sokol
rne Beaujolais Palais Royal
restaurant Svoboda
Český družina
31
article
Průvod uspořádán jest na oslavu 20letého trvání
českého klubu velocipedistů na Sml-
chově, nejstaršího cyklistského klubu v soustáti
rakouském (z r. 1880). Průvodu zúčastní se veškerě
kluby pražské, dále řada klubů z našeho venkova,
jakož i zástupci Moravy z Brna a Prostějova, kleří
ke slavnosti přijedou po kolech do Prahy, dále česko-
slovanský klub velocipedistů ve Vídni a krakovský
»Klub mtodziezy cyklistów«. V průvodě pojede se
čtyřstupem, což pražskému obecenstvu jest novinkou.
Za deštivého počasí průvod pořádati se nebude.
— Přednášky. Čtvrtá konkurenční přednáška
Filos. Jednoty bude dnes v sobotu o půl 8. hod.
večer v VIl č. Klementina. Přednáší p. fil. stud.
Prokop Mir. Haškovec: O vývojí moderních
literatur. Vstup volný.
— Dary. Pan Fr. M. Tůma, obchodník s ča
jem v Praze, odevzdal Národní jednotě severočesk
jmenem p. Horálka, c. k. vrchního berního, 83 růa
M Tůma
Horálek
Morava
Brno
Prostějov
Praha
Vídeň
Francie
Mir