1
masthead
30. června 1900
5
article
ných knih, 1. ročník »Zlaté Prahy« a 1. ročník
»Řodinné Kroniky
— Vídoňětí Čechové na Českobrodsku
Píše se nám z Č. Brodu: Uvítání vídeňských Čechů
jedoucích do Jičína, na území okresu českobrodského
bylo velmi srdečné. Již ve čtvrtek večer v nejedné
domácnosti dovedné ruce hospodyň a dívek připra-
vovaly chutné pečivo a do budovy nádražní v Poří
čanech snášen nábytek, nápoje a pokrmy. Ráno
v pátek musili jsme brzy z postelí, my Broďáci již
po 3. hod. S četnými davy a s některými spolky
přišli na nádraží poříčanské také četníci. V nádražní
budově improvisována na rychlo restaurace a šatny
k čemuž přednosta stanice p. Kraumann pro
půjčil ochotně i světnice svého soukromého bylu
Poutnici přivítáni nadšeným voláním a s hudbou.
Za okres vzletnými slovy je pozdravil okr. starostn
p. Novotný, za poříčanské okolí říd. uč. p.
Stehlík a za měso Čes. Brod red. p. Miš kov-
ský. Komitět vítací sebral při té přílažitosti 16 po
dílů 20kor. na stavbu I. českého domu ve Vídni. —
Hosté uvedení do zřízené restaurace a po osvěžení
k čemuž jim přisluhovaly dámy z okolí poříčanského.
chystali se k odjezdu. Pěvecký kroužek »Slavoj« za-
při dojemný sbor. dámy brodské zasypaly hosty
růžemi a na rozloučenou promluvili: starosta »Tyrše?
br. Volánek, br. Hedvičák a br. Stříbrny
Za zvuků hudby a volání »Slávy« odjel vlak s mi
lými hosty k Jičínu.
Čecho
Novotná
Stehlík
Tyrš
Volánek
Hedvičák
Praha
Č . Brod
Jičín
Čes . Brod
Vídeň
český dom
Slavoj
Řodinný kronika
6
article
Výstava uměleckých loutek, která při
včerejší slavnosti herecké péčí veškerých umělkyi
Národního divadla uspořádána byla, měla tak velký
úspěch, jako snad žádná atrakce jiných slavností
proto rozhodl se slavnostní výbor dnes uspořádat
dozvuky herecké slavnosti na ostrově Střeleckém
zmíněnou výstavku až do dnešního večera pone
chati, aby veškery vrstvy lidu našeho ji ocenit
mohly, zejmena české herectvo, které z valné část
k vůli svému zaměstnání slavnosti včerejší zúčastniti
se nemohlo.
— Výstava prací na městském pokračo
vacím kurau dívčím na Král. Vinohradech
V několika síních vyloženo jest prádlo a šatstvo.
které svědčí o vytříbené krasochuti a luxusní práce.
které co nejvíce hledí přizpůsobiti se praktické po
třebě. Důkladně a pořádně zhotovené košile, kabátky
spodky, sukně, ozdoby vyšívané, prolamované, pali
čkované, pestré vyšívání na plátně, hedvábí, sukně
gazu zabaví i toho, kdo pobobnými výslavami již
častěji procházel. Praktickou, počítati umějící hospo-
dyni nejvíce asi zaujme oddělení šatů, kde se pře-
svědčí, jak ladně šaty dívky si ve škole zhotoviti
mohou a zhotoviti se naučí. Pěknou skupinu tvoř
práce oddělení kreslení a malby. Kdo prohlédne si
ještě vyložené úlohy z jazyka českého, francouzského
a německého, sešity jednoduchého účetnictví a pí-
semndsti jednací, odchází s milým přesvědčením, jak
blahodárné a prospěšné jsou dospělejším dívkám tylo
školy pokračovací.
— Konfiskace. Poslední číslo »Podřipských
Listů« bylo zabaveno pro dopis z Brandýsa n. L
Uspořádáno bude opravené vydání. — Včerejší číslo
»Humoristických Listů« bylo zabaveno pro verše
o prusko rakouské válce a pro dvě drobnosti o an-
zlické královně a o životě v kasárnách, ale vyšlo již
zase v novém vydání.
Král
Vinohrady
Brandýs
národní divadlo
7
article
— Matiční obětiny. Upozorňujeme českou
veřejnost na matiční navštívenky, gratulační archy.
listovní papíry, telegramy, lístky snubní, promoční.
dopisnice, pohledové listky atd. Z tiskopisů těchto
má dle rozpočtu Matice získati několik set korun.
— Z Vídně, 29. června. (Telfgr. »Nár. Listů.«)
V poloúřadní vyhlášce, kterou vydalo předsednictvo
ministerstva, připomíná se, že výhody poskytnuté
dnešním císařským nařízením Klapému, povolují
se nejen vzhledem na škody způsobené známou ka-
tastrofou z r. 1898, nýbrž i vzhledem na škod
pozdější.
— Koupě hotelu. Hůlel »International
v Č. Budějovicích koupila při veřejné exekuční dražbě
ve čivrtek dne 28. t. m. záložna českobudějovická z
75.500 K. Odhadní cena obnášela 112.908 K, nej-
menší podání stanoveno na 56.454 K.
— Šavlí do hlavy. Zpravodaj náš z Č. Budě-
jovic sděluje nám podrobnosti z výstupu na píseckém
vojenském cvičišti, o němž jsme se zmínili v pondeli
Očití svědci mu vypravovali: Oddělení záložník
11. pěš. pluku cvičilo ve čivrtek mínulého týdne n
vojenském cvičišti píseckém. Oddílu velel poručí
Putiani. Záložníkům, dlouhým cvičením již zna-
veným, dán byl povel stříleti v leže do náspu.
Reservista Krejčí počínal prý si při tom, dl
udání Putiania, poněkud pohodlně, což přimělo po
ručíka, že k němu přiskočil a ťal mu ostřím
šavle po hlavě tak prudce, že mu protal
čepici až šavle zaryla se do lebky.
Vojín zůstal ležeti ve mdlobách
zrozseknuté hlavy řinula se mu krev.
Vídeň
Klapý
Č . Budějovice
Č . Buda
Matica
8
article
Putiani hnedna to zkrvavenou šavl
zamával nad hlavou akomandova
»Aufl Kehrt euchl« (Vzhůru! Obrať!) — aby
prý ostatní vojini zkrvaveného svého soudruha ne
víděli. Na to jim řekl: »Ze mne si bláz n
dělati nebudete!« Přítomný major, vyšetřiv
věc, dal setníkovi první setniny rozkaz k zat-
čení poručíka Putiania. Poranění zá
ložníka Krejčího jest velmi těžké a bude vy-
žadovati dlouhého léčení, ač neskončí-li smrtí! V nej
lepším případě odnese si Krejčl na Putiania velm
smutnou upomínku. Dlužno dodati, že Puti an
byljiž jednou, jsa kadetem, trestán
pro týrání vojínů v Českých Budě
jovicích, kde dal vojínovi takový pohlavek
až jej omráčil
— Oheň v uzavřeném bytě. Včera o 1/23.
hod. odpol. v příbytku vdovy po lékaři pí. Marie
Jenčarové ve III. patře domu č. p. 218 v Hálkově
třídě na Král. Vinohradech vznikl oheň tím způso-
bem, že od žhavého popela vzňal se truhlík a o
tohoto chytil velký koš a kufr s kuchyňským nářa-
dím. Oheň byl sousedy záhy zpozorován, načež
nzamčené dveře bytu byly vypáčeny a oheň uhašen
Škoda není značná.
— Opička kočiho a jeji následky. Švarcen-
berskou třídou na Smíchově jel včera před 9. hod.
ranní 42letý kočí Václav Cüibůrek, zaměstnaný
majitele dvora J. Polláka ve Vršovicích č. 1. Kočí
pořídil si před tím nolnou opičku a v té řídil koně
s kozlíku tak neopatrně, že koně jeli semotamo p
široké jízdní dráze. Pojednou naproti domu č. p. 43
na Smíchově vrazil nákladní povoz Ctibůrkův do
dvoukolového vozíku, na němž zřízenec firmy Bárta
a Tichý Jan Schneider z č. 176—III. vezl chamotky.
Kehrt
Putianio
Jenčarová
Hálkův
Král
Cüibůrek
J Pollák
Kočí
Ctibůrkův
Schneider
Český Buda
Vinohrady
Smíchov
Vršovice
Bárt
Škoda
9
article
Náraz byl tak mocný, že Schneider byl k zemi sra-
žen a utrpěl lehké poranění na pravé ruce. Strážník
Syrovátka zakročil a kočího Ctibůrka vyzval, aby jel
k policejnímu komisařství. Podnapilý kočí rozkazu
neuposlechl a policistovi hrozil zpráskáním. Teprve
když dostavila se výdatná posila, byl kočí přinucen
jeti ke komisařství. A než se tam za stálého hulá-
kání a nadávek dostal, spadl s vozu a poranil se na
hlavě. Oběma zraněným policejní lékař poskytl po
moci. Ctibůrek byl ponechán v separaci až de vy
střízlivění a podáno na něho trestní oznámení. Tato
příhoda měla v zápětí značné shromáždění obe
censtva.
— Hlučný výjev z ulice. Z nepatrné pří-
činy vznikly mrzuté následky. Truhlářský pomocník
Karel Senecký, 21 roků starý z čís. 13—VI. předvčí
rem po 6. hod. večerní svůj dvoukolový vozik za
věsil na nákladní povoz, jedoucí Vyšehradskou třídou
a sám sedl na zadek povozu. Když zpozoroval »sle-
pého« pasažéra policista, vyzval jej, aby sestoupil
vozík táhl. Senecký místo uposlechnutí pronesl
urážku ramene spravedlnosti, pročež byl zatčen. Ale
Senecký se nedal. Způsobil hluk, že se ve Vyše-
hradské třídě shromáždilo několik set osob, nejvíce
dělníků, kteří ujali se zatčeného. Za chvíli dostavila
se posila a Senecký musil odebrati se na strážnici
ve Štěpánské ulici, kamž byl četnými zvědavci pro-
vázen.
— Drobné místní zprávy. Ze třetího patra
domu č. p. 922—I. obci pražské náležejícího, před-
včírem odpoledne spadla vyhlídka z okna u neoby-
dleného bytu. Vyblídka na ulici se roztříštila, ale
nezpůsobila nikomu poranění. — Obyvatelé domu
Schneider
Syrovátka
Ctibůrek
Karel senecký
Vyš
štěpánský ulice
10
article
č. p. 750 v Blanické ulici na Král. Vinohradech před-
včírem po 8. hod. večerní zpozorovali valiti se dým
z příbytku železničního úřadníka p. Rudolfa Müllera.
Neprodleně povolán byl zámečník a po otevření dveř
byl hořící hadr na kamnech v kuchyni uhašen. —
V Josefské třídě v páté části předvěírem odpoledne
75letý Josef Stupka z Drahno-Újezda stížen jsa mdlo-
bami, upadl na dlažbu a utrpěl značné poranění na
zadní části hlavy a v obličeji. Hlídkou byl zraněný
dopraven do nemocnice Milosrdných bratří.
— Ještě o podvodniku Kramlovi. Není
vyloučeno, že podvodník Antonín Kraml, který byl
při koupání ve Vltavě u Troje o oblek okraden,
přece prodléval v Paříži. Pan J. Štenc v restaurantu
na Rue St. Aime 42 v Paříži sděluje nám, že tam
kožešnický pomocník Ant. Kraml prodléval a že se
v Paříži různých podvodných kousků dopustil. Popis
Kramla z Paříže shoduje se úplně s Kramlem
v Libni zatčeným. Není také vyloučeno, že Krami
přijel do Prahy v elegantním oděvu a s cennými
věcmi, které ovšem vylákal. Pátrání o pobytu Kramla
v Paříži bude zajisté zavedeno.
Král
Müller
Stupka
Kraml
J Štenc
Antonín
Blanická ulice
DrahnoÚjezd
Vltava
Trója
Paříž
Libeň
Praha
Rue St . Aim 42
11
article
— Krádeže v městských sadech. V noc
ze dne 27. na 28. t. m. pošlapal neznámý pachate
v sadě na Komenského náměstí květinovou skupinu
otrhal v ní větší množství květů a s palmy »Cha-
maerops excelsa« uřízi 4 nejlepší listy, čímž cenu jej
značně poškodil. Zdá se, že pachatel použil list
k vázání věnců. Jelikož se podobné krádeže menšíc
květin v sadě na Komenského i na Fügnerovu na-
městí často opakují, žádá se obecenstvo slušně, by
sady tyto samo chiránilo.
— Velocipedem přejeta. Bělského třídou
Holešovicích předvčírem po 8 hod. večerní jel 21letý
hotovitel hudebních nástrojů Antonín Zelenka z čís
425—VII. na velocipedu tak rychle a neopatrně,že
povalil a přejel osmiletou dcerušku továrníka Emmu
Herzovu z čís. 359—VII., jíž způsobil četné odře-
— Dva sekundáni na cestě do Afriky
Ve středu došla do Č. Budějovic telegrafická zpráva
z Tábora, že dva žáci druhé třídy táborského gymna-
sia odešli z otcovského domu beze všech prostředkt
a že vypravili se na cestu do Afriky na pomoc Bu-
rům. Skutečně také oba hoši pěšky přišli do Č. Budě-
jovic, kde policie další jejich výpravu zamezila. Hošt
byli odevzdáni příbuzné rodině v Č. Budějovicích.
odkudž pak rodiče si je odvezli domů.
— Otrávila se kostíkem. V domě č. 340
na Malé straně zaměstnaná 18letá služka Terezie S.
ze Žebráka včera o 1/22. hod. v noci v sebevražed-
ném úmyslu požila značné množství roztoku kostíku.
Komenský
Fügnerův
Zelenka
Herzův
Hošt
Komenský náměstí
Holešovice
Afrika
Č . Budějovice
Tábor
Č . Buda
Žebrák
12
article
Když po 5. hod. ranní nastaly následky otravy, po-
volán byl lékař, který jí poskyti první pomoc a dal
jí dopraviti do všeobecné nemocnice. Příčina zoufa-
lého činu není známa.
— Služka skočila do Vltavy. Včera pře
6. hod. ranní skočila do karlínského přístaviště ná-
kladních parníků 22letá služka Amalie K. Lodníe
rak. severozápadní paroplavební společnosti přispěl
jí ku pomoci a zachránili ji. Služka byla dopraven
nejprvé na strážnici a odtud do všeobecné nemoc-
nice. Amalie K. dne 26. června vzdálila se ze služby
a včera odhodlala se k sebevraždě. Učinila to z té
příčiny, že ji milenec od vojska opustil.
— Těžce raněni. Šestnáctiletému Václavu
Součkovi ze Staré huti u Dobříše, zaměstnanému
v českomoravské strojírně, byla včera dopoledne při
práci na soustruhu proražena pravá dlaň. — Tři-
náctiletý syn obuvníka Josefa Musila v Ruzíni šlápl
včera na střepy rozbité láhve a pořezal si povážlivě
všecky prsty pravé nohy. — Osmačtyřicetiletý kočí
Frant. Pavelka v Bělokách u Smíchova vezl včera
o 7. hod. večerní jetel z pole. Při jízdě probořila s
mez pod vozem a kočí spadl pod kolo, které mu
přerazilo nohu. Všem raněným poskytnuta pomo
ve všeobecné nemocnici.
— Vystěhovalci. Včera jelo Prahou do Ame
riky 7 vystěhovalců z Haliče a 12 z Ruska.
Místa lázeňská a výletní. Do Rožnov
pod R. (Morava) přibylo dle úřadního výkazu do 28
t. m. 355 hostí.
Souček
Musil
František
Pavelek
Vltava
Stará huť
Dobříš
Běloky u Smíchov
Praha
Halič
Rusko
Rožnov
Morava
Ruzín
14
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Lučebník Berthelot, bývalý francouzsk
ministr, zvolen místo + Bertranda členem francouzské
akademie.
= Egyptský místokrál odjel včera z Londýna
do Windsoru.
= Zatopený důl. Z Pešti, 29. června. (C.- B.
V nových uhelnách belgické společnosti ve Sv. Ivanu
zatopen jeden důl na 30 m.
= Mor v Turecku. Z Cařihradu, 29. června
(C. B.) Ve Smyrně zjištěn nový případ moru.
Berthelot
Bertrand
Ivan
Mor
Londýn
Windsor
Pešť
Turecko
Cařihrad
Smyrna
francouzský akademie
15
article
Hudba.
Hudba.
+ Českoslovanská klavírní akademie
v Praze pořádá veřejné zkoušky žactva a poslu-
chačstva vešketých oddělení dne 2., 3., 4., 5., 6. a7
července od 2. hod. odpol. ve velkém sále Národ
ního domu na Král. Vinohradech. Zápis do nového
ročníku koná se od 10. do 18. září od 8—12 a o
2—5 hod. odpol. v místnostech akademie v Marian-
ské ul. č. 2.
+ Veřejná hudební produkce žáků konces
soukromého ústavu pro vyučování hudbě citern
Jana Fr. J. Bernhardta na Král. Vinohradec
koná se v sobotu dne 30. t. m. o 3. hod. odpolední
v divadelním sále Národního domu. Pozvání lze ob-
držeti v ústavu na Král. Vinohradech, v Hálkovětr.
čís. 10.
+ Zpěvácký spolek »Moravan« v Kromě
říži pořádá veřejné výroční zkoušky žactva hudební
své školy ve dnech 2., 3. a 4. července ve dvorane
na měšťanském nadsklepí v Kroměříži. Vstup po
všecky dny volný. — V pátek dne 6. červenc
jest na měšťanském nadsklepí koncertní produkce
nejpokročilejších žáků hudební školy. Začátek o 7
hod. večer.
+ Blaťácké kvartetto. Zpráva z Rychnova.
Na včerejším representačním výletu král. věnn. města
Hradce Králové do města zašeho produkovalo se zde-
na večerním koncertu v Národním domě Blaťácké
kvartetto, koncertní čiverozpěv z Hradce Králové
(pánové J Joneš, J. Komárek, J. Koutník, R. Souček
a zahrnováno bylo za svoje virtuosní výkony ne
sčetnými ovacemi. Jak jsme doslechli, hodlá pod-
niknouti tento umělecký čtverolístek mladé pěveck
generace okružní tournée po městech českých, aby
v širších krajích našich zpěvu českému nových čest-
ných uznání dobyl a vavříny již dnes mu ústy n
nepovolanými přiznávané novými rozmnožil.
Král
Jan František
J Joneš
J Komárek
J Koutník
R Souček
Praha
Mariany
Kroměříž
Rychnov
Hradec Králové
národní dom
zpěvácký spolek
Moravan
národní dům
16
article
+ Z Čáslavi, 25. června. (Druhý sjez
pěvecké »Polabské župy Smetanovy«.
(Pův. zpráva.) Výkony pěveckých sdružení, jež každo
ročně skládají účty ze své činnosti, přivedly nový
ruch do pěveckého života českého. Sjezdy pěveckých
žup obrozuje se a k novému životu přivádí přirozená
naše povaha zpěvná a jest jediným přáním, aby toto
nejušlechtilejší umění opět vyspělo k té platnosti
k těm mohutným účinkům, jež mělo v dobách na-
šeho probuzení. Účastenství na druhém sjezdu pě-
vecké polabské župy Smetanovy, v níž zastoupeny
jsou jednoty: nymburská, poděbradská, kolínská.
kutnohorská a čáslavská, bylo důkazem, že úloha
sdružení těchto jest uznání hodna, a také uznávánai
ze všech měst a z dalekého okoli čáslavského do-
stavili se přečetní pěvci a milovníci zpěvu: z Čáslavi
do Nymburka vypraven v noci o 1/212. hod. zvláštní
vlak, jehož užilo ke 400 osobám. Sjezd zahájen
byl v neděli dne 24. t. m. o 10. hod. dopol. valnou
schůzi delegátů župních v zasedací síni městské
radnice za řízení předsedy župního MUDra. Jana
Smetanův
Mudra
Jan
Čáslav
Nymburk
17
article
Konráda. — Po vyřízení administrativních věcí
stanoveny Poděbrady jako místo sjezdu na rok
budoucí a zvoleno župní předsednictvo a to: před-
sedou J. Topinka, ředitel v Poděbradech, místo-
předsedou dr. Funke, advokát z Kolína. O 5/42.
hod. přijely ze všech měst do Čáslavi pěvecké jed-
noty a přivítány byly župním starostou drem. Kon-
rádem, načež v průvodu imposantním ubíraly
se jednoty přes náměstí ku pomníku Žižkovu.
na jehož podstavec jednota nymburská položila
věnec, načež po nadšených projevech odebral se
průvod do Čtenářské besedy, kdež o 1/23. hod.
konána zkouška společných sborů na jevišti divadla
Dusíkova. V příjemné zahradě besední koncertovala
kapela Jednoty hudební a za krásného počasí užili
účastníci, jichž zahradní místnosti pojati nemohly
krásných procházek ve Vodrantech anebo si
Konrád
Poděbrad
J Topinka
doktor
Funke
Dusíkův
Poděbrady
Kolín
Čáslav
Žižkov
Vodranty
Kon
18
article
prohlédli starožitné město s rozsáhlým náměstím.
historickými památkami, museem atd. Večerní
produkce, v níž mohutností a zároveň přesným
nuancováním dynamiky vynikly společně před-
nesené sbory: B. Vendlerova »Modlitba na
Řipu«, op. 12., mužský sbor, Procházkova »Va-
lašská nevěsta«, damský sbor, a dra. Ant.
Dvořáka »Hymna českého rolnictva« na
slova dra. Pippicha, smíšený sbor, při kterém k pěti
stům pěvců seřadilo se ve velikolepou skupinu na
jevišti divadla Dusíkova. — Výkony jednotlivých
jednot svědčily ve všech číslech o pilném a odušev-
něném studiu sborů, o neutuchlé dosud lásce ku
zpěvu a o obětavosti sbormistrů, p. Symonaz
Nymburka, p. T. Hoffmanna z Poděbrad
p. Jelínka z Kolína, p. Ptáčka z Kutne
Hory a p. Boka z Čáslavi. Solovými partiemi
osvěžily produkci při Pauknerově sboru »V růžích
sen« pí. A. Sazymová a slč. O. Špinarová z Čáslavi.
Rychlý postup a uspořádání koncertu umožnil, že
obsáhlý program šestnácti čísel o půl 10. hod. ukon-
čen byl. Společenskou zábavou v Besedě a v jiných
hotelích čáslavských dokončen velezdařilý sjezd
účastníci odebrali se zvláštním vlakem o půl 12. hod-
do svých domovů. Jest upřímným přáním všech po-
krokumilovných a po ideálních směrech toužících
členů našeho národa, aby snaha pěveckých jednol
tak zdárně prováděná dospěla k cíli, jejž bylas
vytkla.
Vendlerův
Procházkův
Dvořák
Pippich
T Hoffmann
Jelínek
Bok
Pauknerův
A Sazymová
O Špinarová
Virginie
Poděbrady
Kolín
Kutne Hora
Čáslav
Dusíkův
Symonaz Nymburk
19
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dne
jest poslední představení za správy Družstva Národ-
ního divadla. Zároveň se rozloučí s obecenstvem
Národního divadla první kapelník p. Adolf Čecb
který téměř po 38 let stál ve službách českého di-
vadla. Dává se po 370. Smetanova opera »P ro-
daná nevěsta« s pí. Maturovou v partii titulní
p. Veselým (Jeník), p. Polákem (Kecal) a p. Krössin-
gem (Vašek) ve hlavních úlohách. — Při dnešním
představení podá správní výbor Družstva Národníh
divadla p. kapeníku Čechovi na uznání jeho neoce
nitelných zásluh o operu Národního divadla, jmeno-
vitě o provedení oper českých, nádberný stříbrný
věnec. V odcházejícím umělcí ztrácí Národní divadl
jednoho z nejhorlivějších a nejpilnějších pracovníků
který nejen v obecenstvu, nýbrž i ve členstvu zu-
stane nezapomenutelný. Dnešní představení jest zá-
roveň postední před prázdninami, neboť od 1. čer
vence zůstane Národní divadlo po celé čtyři neděle
zavřeno. — Včera ochuravěl p. Šamberk. Následkem
toho bylo nutno dávati místo hry »Sen v noci svato
janské« Dreyerovu hru »Zkušební kandidát«. — Do
savadní translátor Národního divadla p. Josef Ma
cek, který byl ve službách divadla od 1. dubna 1883
a v oboru francouzské, italské, anglické a j. korre
spondence Národnímu divadlu mnohou platnou službu
prokázal, odstupuje dnešním dnem od Národního i
+ Z kanceláře smíchovského divadla
Dnes opakuje se z cyklu fraškového Knatzova fraška
»Sensační vynález pana professora«. Začátek o 1/27.
konec o 1/29. hod. večer.
vadla.
Čecb
Veselá
Jeník
Polák
Vašek
Čecho
Šamberk
Dreyerův
ma
Knatzův
národní divadlo
Smetanův opera
Národníh divadlo
Krössingem
21
article
Heptameron.
Heptameron.
2 Když Taine napsal svůj úvod k ději
nám literatury anglické a vyslovil pevný poža
davek, aby literatura změnila studium historické
aby na základě »dokumentů«, plodů literárních
jistého národu, vykládány byly též jeho dějiny
vnitrné pružiny dějů a základní hybné idey
dějinných převratů, nastala v studiu literárnim
silná reakce. Neobešla se bez bojů, splodila
veliké množství odborné literatury, vytvořila
školu, přes to všechno úsili však dosud dnes
neznáme přesné rozmezl, mezi studiem literatury
a dějin: literární histýrikové věnují často ve-
škeru svoji péči studiu prostředí, z něhož vy-
rostly idoy a plody literární jisté doby
historikové z literárních památek čerpávají hojná
data a poznatky pro svoji vědu.
Jsou themata, na nichž bez ohledu na
spor, má-li převládati methoda literární či histo
rická, slučuje se studium literatury i dějin v je
den celek bez velkých obtíží, a řešení jich po-
vede snad prakticky k stanovení bezpečné me-
thody studia literárního spís než obsáhlé the-
orie. Jsou to látky z těch dob, kdy politické
dějiny a literatura úzce spolu souvisí, kdy dvory
jsou zároveň centry literárního života, kdy sam
ti, kdo mají účast na vytváření osudů národů
nacházejí dosti času, aby se zabývali též tvo-
řením literárním.
Mám novou knížku, která je typická pro
tento druh literárního a historického studia.
Jest to životopis královny navarrské *). Nech
posuzovati historickou cenu této knihy, ale ome-
zují se jen na dvě kapitoly, věnované sbíre
povídek, jimiž proslavila se tato panovnice
sestra téžkomyslného, francouzského krále Fran
tiška, známé pod titulem Heptameron.
Tain
Fran
Heptameron
22
article
Král byl neklidný, melancholický, nedůvě
řivý, nenáviděl společnost a dával se strhnouti
k ukrutnostem. Unaven válkou, zavíral se pře
světem ve svém zámku v Alenconu, a ztráce
veškeru energii. Tak nalezla jej sestra Margue-
rita a snažila se zdvihnouti jeho skleslou mysl
a zapuditi jeho hypochondrii. Aby jej rozve-
selila, předčitala mu novelly Boccacciovy, které
jejím návodem přeložil r. 1543 Antoinele
Macon, uklidnila jej a naklonila k míru a ne-
přestala starati se o něho a milovati jej, i kdyz
stal se krutým vůči Hugenolům, jejím chrá-
něncům.
Boccacciův
Alencon
Antoinele Macon
23
article
S Dekameronem vnikaly do Francie i jině
plody literární, i kritická činnost humanistů
přivodily v jejím utváření značné změny. Ma
guerita však jistě nezůstala jen na jediné četbě
Bocaceia: staré francouzské Fabiiaux, Sto no-
vých novel, povidky Baudellovy ozývají se v je-
jim díle, jímž zabývala se až do své smrti roku
1549. Při tom však, že její Heptameron, kromě
několika opravdu historických povídek, opírá se
jak tehdy bylo běžným zvykem, o starší vzory
nepozbývá přes to svého zvláštního půvabu lo-
kálním zabarvením, průsvitnými narážkami n
určité osoby a poměry dvorské, královna, prin-
cové, dvořané vystupují tam pod přijatými jmény.
tak že tyto zdánlivě lehce navržené, málo kdy
smutné, často — pro naše čtenářky — dost
ožehavé povídky stávají se historikovi vzácným
pramenem pro studium kulturních drobností
i pro obraz tehdejšího duševního života. V kníze
Darmsteterově po pěkném úvodu rozkošně je
vylíčen rámec, do kterého jsou zasazeny po-
vídky Heptameronu. Společnost lázenských hostí
v Pyrenejích je stížena na zpáteční cestě bou-
řemi a potopou, a deset hostí uteče se do klá-
štera Notre-Dame de Serrance, kde krátí si čas.
než bude zřízen most přes řeku, ráno modlitbou
a odpoledne povídkami. Je to jeden z těch he-
zounkých rámců povídkových, jimiž italští, špa-
nělští i angličtí novelisté spinali, dle východních
*) Mary James Darmsteter: Lareine de Navarre-
Marguerite d'Angoulěme. Trad. de T'anglais pat
Pierre Mercieux, Paris, Calmann, 1900, 8°, kap
XIV. Xv.
Maro James
Marguerita d ' Angoulout
Mercieux
Paris
Calmann
Francie
Ma
Pyreneje
Dame jít Serrance
Lareine jít Navarre
24
article
vzorů, své povídky v umělé celky a patří jistě
originálním založením a uměle vypracovaným
přechody k nejpěknějším. Starší dáma, »Oisille«.
v níž Marguerita jistě líčila sama sebe — bylo
ji již padesát dvě léta v roce 1544 — udržuje
rozhovor společnosti v mezích, připojuje své
poznámky k povídkám, v nichž zvlášť veseli
mladí dvořané počínají si s povážlivou neoma-
leností, a při tom shovívavě přihlíží k těm l
čením milostných historek, jimiž se povídky jen
hemží. Kolem ní kupí se pak figurky ostatní.
do podrobných detailů vypracované. Kniha,
které referuji, zachycuje znamenitě kolorit doby
rozbírá pečlivě vůdčí i podružné idey Heptame
ronu a zasazuje celé své barvité ličení do plyn-
ného dějinného vypravování, jímž vystihuje živo
i charakter královny-spisovatelky.
Zdá se vám snad podivno, že na tomto
místě referuji o knize tak speciální a k tomu
převahou historické. Pohnula mne k tomu př
čtení vzpomínka na naši literaturu: co máme
u nás v staré době typických literárních prac
a typiekých figur, jež přímo vábí k podobnému
jednak literárnímu, jednak historickému detail
nímu spracování: ne? A jak málo je jich u nás
ještě vypracováno. Kdo se pokusí.
Marguerita
26
article
* Jana Willenberga pohledy na města
hrady a památné stavby král. českého z po
čátku XVII. století. Dle původních, dosu
neznámých jeho kreseb, jež ve stra
hovské knihovně nalezeny byly. Vydá
vají dr. A. Podlaha a dr. I. Zahradnik
Sešít I. 1. Hora Kutná. 2. Hradec Králové-
V Praze, 1900. Nákladem vlastním. Fotozinkografické
reproduce J. Vilíma.
V. Flajšhans podotkl již v těchto listech, jak
překvapení způsobeno české veřejnosti zevrubnou
revisí knihovny kláštera strahovského, již podnik
nový horlivý a pro českou minulost nadšený knihovník
dr. Zahradník. Více než 20.000 svazků knih zapome-
nutých, asi 500 rukopisův a převeliký počet rytin,
listin a jiných vzácných předmětů, mezi nimi rukopi
velikého a dotud neznámého spisu Husova, na den
vyneseny. Na dlouhá léta čeští odborníci budou míti
dosti práce, aby vytěžili z pokladů strahovských nové
příspěvky k dějinám této země a její vzdělanosti.
Mezi jiným objeveny byly i četné pohledy chvalně
známého dřevořezce slezského Jana Willenberga.
který za bujných dob Rudolfa II. v Praze pobýval
a nejpřednější tehdejší publikace, jako Paprockého
Diadochos anebo Cesta Harantova do Palestiny vý-
tvory svého umění ozdobil. V Paprockém uveřejněny
jsou pohledy jeho na krajská města česká kromé
Čáslavě, ale v měřítku velmi malém. Za to pohledy
na vynikající města, hrady a stavby v Čechách řezány
jsou ve velikém formátu, ve známém způsobu, její
si oblíbil Willenbergův současník J. Sadeler na zná
mém pohledu na Prahu, a doplněny jsou vesměs
vysvětlivkami.
Willenberg
doktor
A Podlaha
I Zahradnik
V Flajšhans
Zahradník
Husův
Paprocký
Harantův
Willenbergův
J Sadeler
hrad
Hradec Králové
Praha
Palestina
Čechy
27
article
Pánové dr. Podlaha a dr. Zahradník s horlivost
a munificencí uznání hodnou podjali se úkolu vy-
dati dřevořezby Willenbergovy nákladem vlastním
podávají v sešitu prvém pohledy na největší tehdy
po Praze města česká, Kutnou Horu a Hradec Krá-
lové. Pohledu na Kutnou Horu ztracen toliko dí
jižní, od Hrádku a brány kouřimské i s chrámem
sv. Barbory; ovšem ztráta ta jest citliva, ježto na
původním obraze Willenbergově nakreslena byla
Hora i se zašlým později předměstím svým Novým
městem u chrámu sv. Trbjice. Než i to, co zacho-
váno, jest převzácné. Skvostný pohled města na
slavném obraze Jakuba řezbáře jest obrazem Witten-
bergovým objasněn a doplněn. Poznáváme z něho
podobu někdejší slavné radnice, domu knížecího, v-
likých chrámů svatojakubského, svatobartolomějského
a na Náměti, vidíme rozsáhlá někdy předměstí při
Páchu, která se táhla až téměř k Sedlci, a pozíráme
i na slavný chrám sedlecký, který od r. 1421 zů
stával v grandiosních ssutinách. Historikovi Kutné
Hory bude tento pohled Willenbergův pomůckou
velmi cennou.
doktor
Podlaha
Zahradník
Willenbergův
svatý . Barbora
svatý . Trbjice
Jakub řezbář
Pácha
Praha
Kutná Hora
Hradec
Witten
Sedlec
28
article
Než i druhý pohled vymyká se daleko nac
obvyklé zjevy významem svým. Z něho názorn
poznáváme, jaká škoda způsobena netoliko staro-
slavnému vdovskému sídlu českých královen, nýbrž
celé vlasti nerozumným opevňováním Hradce Krá-
lové za dob terezinských. Obrovské milliony zby-
tečně utraceny a Čechy zbaveny přirozené metropole
svého východu, která by dnes zajisté byla Plzně
významem dosahovala. Téměř 400 domů, namnoze
s řádnými díinami průmyslníkův, a několik chrámo
bylo zbočeno — a dnes boří se opět hradby, bez
účelu na místě jejich zřízené. Willenbergův pohle
právě onu část města zachytil, která po r. 1766 byla
demolována, statné totiž předměstí pražské s úprav-
nými domy, nákladnými chrámy, z nichž farní
chrám sv. Anny byl pěknou památkou golhickéh
stavitelství, se mlýny a jinými závody průmy
slovými.
Nezachovalo se nám mnoho pohledů, z nichě
bychom mohli oceňovati způsob našich měst za bla
hých dob předbělohorských, tím vzácnější jsou tudíž
pohledy Willenbergovy, jimž přejeme v kruzíeh
české veřejnosti pravého porozumění
Max Dlouhý.
Čecho
Willenbergův
Anna
Dlouhý
Hradec
29
article
* Frant. K. Hejda: Z davu. Povídky a črty
Jos. R. Vilímek. — Třeba jste se netajili svým
upjatějšími názory ve příčině vypůjčování knih, za
uherský měsíc přece pronikne k vašemu stolu ně
jaká sestřenice, děvče tak hodné, že nelze odmítnout.
nějaká panička ze sousedstva, nějaký z gruntu spo
řadaný známý, zaměstnaný u úřadu — a vytasí se
s prosbou »o něco novějšího ke čtení.« Rozpaky
nebývají malé. Přijde-li oktaván z druhého patra
jenž nedávno prokázal za hovoru obstojné vědo-
mosti o Verlainovi a Strindbergovi, zcela snadno
vyhledáte proň novou lekturu. Náleží do kasty, která
literaturu chutná. Hodná sestřenice, panička o
vedle, muž od úřadu naproti tomu knihy j e dí-
Nechť si! Těm dokonce vyhovite snad o kapánek
ochotněji. Půjčite Hejdovu knihu »Z davu.« Ale
vymiňujete si o ní úsudek. Rekněme: za účelem
statistickým.
A hodná sestřenice povídá: »Jsou to povídky
smutné.« — Panička, s koketní nevrlostí: »O lásce
ani zbla!e — Muž od úřadu: »Dobře psáno. Živo
je tak kostrbatý .. .«
Není pochybnosti, život leckomu kapitálně z
lézá za nehty. Zvláště příslušníkům davu. Ani n
třeba tak bystře se rozhlížet, jako se rozhlíží pan
Hejda. Četba denních zpráv v listech plně za důkaz
postačí. Přimknete-li oči, snadno se vkolébáte v sym-
bolické vidění. Rozlehlý rybník, s vlnami v silném
pohybu. Hemží se to ve vlnách lidmi, hledícími vš
moci se udržeti při dechu. Ten se vynořuje a dřeva
se chytá. Onen vzpíná ruce o pomoc. Třetí v resi
gnaci na zádech leží a nechává sebou pohazovati
jak pán bůh ráčí. Čtvrtému je vidět pouhou cho
cholku vlasů, ale vyhupuje se šipkou nad hladinu
nalapá vzduchu — a opět je na minutu zachráněn.
František
K Hejda
R Vilímek
Verlain
Strindberg
Hejdův
Hejda
30
article
Tam opodál v chumlu se rvou ubožáci o malinkou
kocábku, kterou dobrodinec pustil na vodu. A s jiné
strany smutné oči zimničně slídí, neplave-li kůrka
nějaká, kterou by se zkonejšila děsná lačnost.
Ovšem, po vinách plynou také furiantské koráby
solidně stavěné, zevnějškem nesmírný respekt bu
díci u zmožených chuďasů. A tuhle v zátočině, za
větrem, v šoumajícím rákosí také kohosi zřite. Je
tam mělko, bezpečno, při tom arciť rozhled pražádný
Pro zábavu možno si tam i píšťal narobit a v klidn
na ně selanku hvízdat
V celku je kniha Hejdova do opravdy smutna
Lásky nenalezneš. Ale jinak je v ní přerozličné zá
polení v nehezkém rybníku životném obratně po
psáno. A také o idyllách z rákosí tu a tam se čin
zmínka.
V devatenácti povídkách a črtách číslem pro-
středním, desátým, jest pieca, která mimořádně
chytne. Kdyby v ní bylo jen o trochu méně dia
lektické a deskriptivní přítěže, překážející myšlence
v letu k oblakům, a kdyby perspektiva náladového
obrázku byla výraznější, připustili byste, že ji psal
nějaký Mackay. »Dvě hodiny času.« Mladý
mineralog na studijní cestě nucen jest pozdržeti s
dvě hodiny na venkovském nádraží. Cosi se v něm
Hejdův
31
article
hnulo. Jde na zvědy do městečka. Je vyznavač mo-
derních ideí. Volně myslí, směle jedná. Tenkrát měl
originální nápad. Což, aby si — cestovní klopotou
utlučen — nabral v městečku doušek dojmů pro po-
silu na klopotu další! Ale jak? — V městečku je za
jítra fádně až běda. Mineralog sedí v hostinci u okna
a snídá. V tom se na ulici kmitne šlíhlá ženská po-
stava s vlajícím šálem, drobným kloboučkem. Zmnízí
rychle — ale v nejbližším okamžiku se vrací —a
plaše se rozhlížejíc vchází do osadnického obchodu.
Mineralog zaplatil. Před krámem na neznámou
počkal. A co provedl, když dáma vysunula se na
chodník? Měla vysoko vyčesané, nedbale, ale ko-
ketně upravené temné vlasy, jemně vykrojená ústka
a krásnou linii brady. Pozdravil ji, oslovil jí —a
požádal, aby se mu věnovala na hodinku, která
zbývá ještě do odjezdu vlaku . . . Hromada roz-
pakův a úžasu! Ale dáma posléze neodřekne. Jdou
podle sebe. »Přeletěl mi duší takový vzdor,« mine-
ralog se zpovídá, »odbojný a vzteklý, proti všemu
konvenčnímu, strojenému . . . . Slečno, chci jíti
kousek cesty s vámi, hovořiti s vámi o všem
o ničem, odnésti si drobet jasného dojmu, jen tak
nepatrný, jako je místo pro fialku utrženou v trávě
a vloženou mezi listy zápisníku — —
Jak praveno, obrázku nedostává se ostřejší per-
spektivy. Lákalo by postřehnouti v průzoru tom
další vývoj autorova talentu.
32
article
Prozatím zůstal autor i v této druhé knize (prvá
»Karrikatury«) při oblíbeném figurkářství. Postaví
před nás nějakého »drobného« člověka z velkoměst-
ského (obyčejně) davu. Svědomitě vylíči, za jakého
počasí, za jakých poměrův a okolností jej pro svoje
museum získal. Poví zručně: jak mužik vyhlíží,
kterak světem se protlouká, jaké má náklonnosti —
a konečně též, co se mu tehdy onehdy přihodilo.
Soustavnější jako povídka jest vlastně jen číslo
první: »Gratulanti.« Ostatek jsou črty, genry, por-
frety. Převážně zevnějšek. Duše méně. Zajímavá jsou
—is—
ostatně čísla všecka.
* Dr. A. E. Brehm, Život zvířat. Třetí nově
přehlednuté vydání s 1500 obrazy v textu a 120
malovanými přílohami. Dil I. Ssavci, znovu přehlížel
a upravil prof. B. Bauše. Nakl. J. Otto. Velké
dílo Brehmovo získalo si obliby svými nepopíratel-
nými přednostmi: založeno na naukách Darwinových,
podává množství správně odpozorovaných podrob-
ností ze života zvířat. Autor dovedl vypravovati za-
jímavě, ba zábavně stati o způsobu života a povaze
toho kterého zvířete, čtou se jak fenilleton; jest to
dílo v nejlepším smyslu populárně vědecké. V novém
vydání vzat zřetel ku pokrokům poslední doby v oboru
blologie i psychologie zvířete, tak že nové toto vy-
dání nalezá se na výši nejširších bádání a vý-
zkumů.
Ostatek
doktor
A E Brehm
Bauše
Otta
Brehmův
Darwinův
33
article
* Gabriele dAnnunzio. Nevinný.
Z vlaštiny přel. Václav Hanus. Světová knihovna.
Red. Jar. K vapil, č. 157—161. Nakl. J. O tto.
Psychologický román, zpověď plná trýznivých detailů,
ale dílo virtuosně zosnované a jevící onen překva-
pující vypravovatelský talent, jenž charakterisuje
slavného italského autora. Je to zpověď člověka, jenž
se domnívá o sohě, že jsa jiným než ostatní a maje
zcela jiný názor o životě, může právem uhnouti se
povinnostem, jež jiní rádi by mu uložili, že může
právem pohrdati míněním jiných a žíti v absolutní
prostotě své vybrané přirozenosti, ale sám doznává,
že za tím vším skrýval se pouze děsný egoismus.
A žaluje na sebe, že vědomě způsobil smrt svého
dítěte
* Mistr Jan Hus, Proti Němoům a cizo-
zemcům. Obrana Kutnohorského mandátu krále
Václava IV. z r. 1409. Přeložil dr. V. Flajšha na.
Nakl. J. R. Vilímek. Jest to první český překlad
tohoto zajímavého spisku Husova, jimž hájí práva
národa českého na přiměřené zastoupení při vysokém
učení Karlově. Ačkoli ve svých výkladech počíná si
dle staré methody scholastické, přece lze čísti z každého
řádku pevné přesvědčení o spravedlivosti věci, již
hůjí, jakož i hrdé uvědomění národní. Mimo vlastní
spis Husův podává překladatel po úvodu stať »Hus
v boji za práva národa českého« a taxty zlaté bully
Karla IV. a Václavova dekretu Kutnohorského, jakož
i veřejnou vyhlášku Husovu proti pomluvám Němců.
dAnnunzio
Hanus
Hus
Němo
Kutnohorský
Václav Iva
doktor
V Flajšh
Vilímek
Husův
Karel Iva
Václavův
Němec
Reda
Karlov
34
article
* Ze světa zvířat. Mžikové fotografie dle pří-
rody. Slovem doprovází prof. Boh. Bauše. Nakla-
datel J. R. Vilímek. Dílo obsahuje 194 reprodukce
dle fotografií, zhotovených v zoologických zahradách,
se stručnými charakteristickými popisy, dostatečnými
ku poučení a vysvětlení znázornéných druhů. Poně-
vadž není čáky, že by tak brzy mohl býti uskuteč-
něn projekt zřízení zoologické zahrady v Praze, jsou
tyto obrazy vhodnou pomůckou pro poznání cizo-
krajných ssavců, ptáků a plazů, neboť podávají obrazy
zvířat s naprostou věrností a přesností, jaké se dosud
nepodařilo dosíci žádnému umělci, sebe bystřeji po-
zorujícímu. Fysiognomie i charakteristický postoj
zvířat vystiženy tu s naprostou dokonalostí.
* Rud. Jar. Kronbauer: Bez matek a bez
otoů. Rada obrazů ze života nalezenců. Přítel domo-
viny, roč. XVI., sv. 7. Nakladatel Edv. Beaufort.
Boh
Bauše
Vilímek
Kronbauer
Edv
Beaufort
Nakl
Praha
35
article
Autor podává v této knížce, dle zkušeností v ústavě
nabytých, řadu temných i světlých obrazů ze života
nalezenců. Právě tyto vlastní zkušenosti autorovy
dodávají těmto historkám životní pravdivosti, nebot
se zakládají na skutečných poměrech, nikoli jen na
pouhé fantasii. V úvodu věnuje autor vřelou vzpo-
mínku kněžím vlastencům Františku Douchovia
Václavu Beneši-Třebízskému, jichž lidumilné snahy
směřovaly i ke zlepšení osudu nalezenců. Autor vy-
pravuje s upřímným soucitem o osudech těchto ne-
božátek bez otců a bez matek.
* Karel Herloš: Jan Hus. Historické ro-
mány, sv. I. Šesté vydání. Illustruje J. F. Hetteš.
Nakladatel I. L. Kober. Jest zajímavé faktum, že
romány tohoto německého romantika a českého vla-
stence vycházejí skorem současně u tří různých na-
kladatelů, což jest zajisté symptomatický úkaz v době
moderny. Herloš náležel v letech šedesátých již ku
nejčtenějším autorům u nás a nyní na novo do-
chází obliby v nejširších kruzích čtenářstva. Vysvě-
tluje se to především látkou jeho románů, jež vzata
z nejslavnějších a nejtrudnějších dob českých dějin,
z doby husitské a z doby pobělohorské.
Douchovius
Benech
Třebízský
Herloš
Hus
Hetteš
36
article
Z českých listů.
37
article
* (Jazyk a srhythmus.) Čas od času pozo-
rujeme v naší literatuře zvláštní snahu po očistě
našeho jazyka. Vyskytují se varovné hlasy proti zne-
tvořování češtiny inseráty, žurnalistickými články,
proti germanismům, protí novotvarům, proti cizím
slovům, proti básnickým licencím. Hlasy ty ozývají
se z různých stran: jsou to starší spisovatelé, kteří
u mladších vystihují nebezpečné novotiny, jsou t
filologové, kterým opravné pokusy laiků se neza-
mlouvají, jsou to i novináři, kteří v úřadních vyhláš-
kách a v reklamních článcích nalezají hrubé po-
klesky proti duchu a gramatice českého jazyka.
Jiná opravná snaha však vychází z jiného tá-
bora a od těch, kteří literaturu tvoří. Překladalelé
narážejí na různé překážky, hledí vystihnouti ducha
cizí řeči a subtilnosti slohu cizího autora, a tu často
jsou nuceni k novým vazbám, obratům, ke tvoření
nových slov a nových tvarů, zvláště když jedná se
o verše a rýmy. Básníci snaží se vystihnouti nové
barvy a vůně, nové idey, a k vyjádření jich potře-
bují nové stylistické a gramatické skupiny slov, jež
si samovolně tvoří, právě tak, jako románopisci, vy-
hledávající nové způsoby popisů a nová, literaturou
nedotčená themata. Že věda se rovněž horlivě účastní
takového občasného kvasení v řeči, netřeba připo-
minati.
38
article
Jde nyní jen o to, do jaké míry jsou tvůrci nově
literatury oprávnění ku změnám řeči, a do jaké míry
její — řekl bych — strážci a ochranci mohou opravně
zasahovati v tvůrčí tu činnost, kterou bezvědomě
vykonává lid a vědomě spisovatelé. Malou zajímavou
ukázku takové korrektury přináší »Véstník če-
ských professorů« od P. Váše. Jedná se o to,
zdali při překladu cizích veršů český básník má víc
přihlédati k zachování rytmu a obětovati mu libo-
zvučnost i posvěcenou věky správnost a tvárnost
mluvy. Autor demonstruje na jedné ukázce překladů.
jak překladatel dovolil si »přitesávati slova do verše
se nehodící«, násilné novoty neobvyklé vazby před-
ložkové atd. Redakce »Věstníku« připojuje k tomu
ještě trochu komickou hrozbu, »kdyby zlo se roz-
mohlo, nezbylo by než takové knihy jazyk znetvo-
řující nepřipouštěti do knihoven«.
Bylo by opravdu zajímavo projednati palčivou tu
otázku o změnách v řeči klidnou vědeckou diskussí.
která by osvětlila v této tak důležité věci práva i po-
vinností jak filologů tak literáta.
P Váš