Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

5. května 1907. Císlo 123

4 article Lékařská hlídka. )

Lékařská hlídka. ) Nemoci, vznikajíci v pondělí. Není-liž pravda, titul řádků mých je sko- rem masopustní. Málo kdo tuší, že jimi zahá- jena býti má rubrika vážná. Nieméně je tomu tak. Jsou nemoci, které ze všech dnů v témdni nejčastějí počínají v pondělí. Ku přikladu jsou obrny menší nervů lid- ského těla, jejichž příznaky nemoený poměrně nápadně často pociťuje poprvé v pondělí ráno při procitnutí. Takových nervů je dosti mnoho a z povrchněji položených nervů neznám ani jediný, jehož obrnu bych nebyl viděl vzniknouti v pondělí. Nejčastěji ovšem potkávám se v pon- děli s obrnou nervu pramenného. Nerv ten zá- sobuje natahovače prstů a celé ruky —a kromě toho ovšem i jiné svaly, ale nejzřetelněji zrači se obrna jmenovaného nervu v poškození natahovačů pratů, neboť tím činí celou řadu rozmanitých povolání ku práci nezpůsobilou. Pianista na př. není schopen hry, poněvadž nemůže zvedati hbítě prsty nad klapky piana a kdyby se obrna jeho nevyléčila, stal by se in- validou. Totěž platí snad o všech hudebnících. Ale také četná jiná zaměstnání docházejí obrnou netvu pramenného veliké škody. Leč proč právě obrna nervu tohoto vzniká poměrně často v ponděl!? To se má tak! Obrn jmenovaná vytvoři se často ve spaní. Nerv je na jednom místě vnější plochy pažní velmi po- vrchní a člověk, který usne tak, že jedna ruka přitiskne nerv k nějakému tvrdšímu předmětu, na př. k pelesti postelo, k tvrdému polštáři, k opěradlu pohovky a pod., pohmoždí jej snadno ve spaní tak, že následuje rychle ochrnutí. Není-li spánek tvrdý, probudí spáče nepříjemný pocit smáčknutím nervu způsobený. Spáč si vyhledá posici jinou a spí dále a nerv nedozná škody.

5 article

Je-li ale spánek přiliš tvrdý, neprobudí poškození nervu spáče, nerv dozná ochrnutí a spáč se pro- budí s bezvládnou rukou. A tím jsme se dostali k pondělku. Velmi mnoho lidí totiž v neděli večer nepoměrně více pije piva, vína a jiných lihových nápojů než ve dnech všedních. Následkem toho je spánek u značného počtu jednotlivců v noci s neděle na pondělek tvrdší, nežli v nocech jiných a proto také obrna nervu tohoto jest v ponděli na poprvé častější, než ve dnech jiných. Pamatuji se na následující, skorem humo- ristickou přihodu. Před několika lety byla v Hradci Králcvé krajinská výstava, kteráž v no- vinách byla nemálo chválena. Dvé přátel do- cetlo se o výstavě, vydalo se jedně neděle také na výstavu tuto a prohlédli si ji velmi důkladně. Nočním pak vlakem, jenž přijíždí časně ráno do Prahy, se vrátili. Leč jako prozíraví lidé, vy- mohli pro sebe celé jedno oddělení třetí třidy a každý leže na jedné lavici ztrávil noci v tu- hém spánku. Když v pondělí ráno procitli, měl jeden ochrnuton ruku pravou, druhý levou, tak jak na nich byli leželi. Oba se uložili před tím opilí. V Čechách vůbec veliká většina obrn tohoto nervu přihodí se v tvrdém, opilosti přivo- děném spánku. Každý pak vytuší, jaká nemaláb národo hospodářská škoda vyplývá jen z toho jediného detailu: pohmoždění nervu pramenného násled kem opilosti. Opětuji pak, že není povrchněji uloženého nervu na lidském těle, jehož obrnu bych neby viděl nastati analogním způsobem. Komické je, že v londýnských nemocnicích slula druhdy obrna nervu pramenného —a možná, že sluje tak do dnes — sunday morning palsy. To jest obrna nedělního jitra.

Hradec Praha Čechy

6 article

Tato okolnosť nemá nijakého vztahu k země- pisným poměrům Londýna. Nýbrž v Londýně s pije nejvíce v sobotu večer. V neděli tak není možno proto, že výčepy se dílem neotevírají dílem jsou jen krátkou dobou přístupně. Proto pečlivý obyvatel londýnský rád si nahradí ne- dělní újmu již v sobotu a — obra nervu pra- menného pozoruje se nejvíce po ránu v neděli Nepochybně i jiné stavy nervového ústrojí, které urychleny anebo usnadněny bývají opil- stvím, na příklad mrtvice, epileptický záchvat pod. poměrně častěji se přiházejí v noci s ne- děle na pondělek, ale v té věci nemáme tolik přesných védomostí jako o obrnách povrchních nervů. Za to je jisto, že celá řada žaludečních střevních nesnází poměrně častěji se vyskytuje v ponděli nežli v jiných dnech. V jisté skupině případů za stejných okolností jako obrny po- vrchních nervů. Dílem jest to kocovina po požitém velikém kvantu nápojů, nejrůzněji po- spolu míchaných. Dílem jest to následek všeli- kých věcí, které potulní obchodníci pijákům k snédku na prodej nablzejí a které jsouce někdy pochybné kvality, snadno nevoli žaludeční po ránu přivodí. Takovým způsobem vidím, že jest to zvláště demon alkohol, člověka na tolika růz- ných směrech životních poškozující, jenž trči za bizarrní zkušeností, která nás poučila, že jisté chorobné stavy poměrně často v ponděl ráno se objevují. Kromě toho znám menší skupinu různých onemocnění, najmě žaludečních a střevních, která se sice rovněž nápadně často v ponděli ob jevují, avšak alkoholem zaviněny nejsou. V praž- ských nemocnicích téměř každý pondělek stýská si některý nemocný, který druhdy dobrému ža- ludku se těšil, na to, že v noci vrhnul, bolestmi v živolě trpěl a podobně.

Londýn

7 article

Skorem vždy má tato pondělní nemoc pů vod svůj v následujícím: V neděli se téší ne- mocní v nemocnicích už většímu počtu návštěv, jeť veliká většina těchto návštěvníků jen v ne děli nezaměstnána. Avšak je to starý zvyk, že se nemocným nosí všeliké věci pro potřebu, od květin počí- naje. Bohužel že právě těch květin nejméně a nejčastěji se přinášejí věci k snědku. Obzvláště často pečivo velmi pochybné kvality, bez vý- běru, chvatně u některého potulného prodavače nakoupené, nebo uzenářské výrobky, které by obtížily i zdravý žaludek, ne-li nemocný. Stalo se nám, že podobní samaritáni i nebezpečenství života svým přátelům přivodili. Tak nakrmil v mém oddělení tyfosního nemocného kdys ja- *) Zahajujeme rubriku tuto, v níž budeme pra- videlně čtenářstvu svému podávati články poučné. zajímavé, z péra odborníků, i informace o nových pozoruhodných objevech v různých oborech lékařstv a zdravotnictví. kýsi dobro dinec tou měrou, že nemocný veliee se pohoršil a jen divem vyvázl. A tak i druhá skupina pondělních nemoc zaviněna jest pokleskem lidským —- nepo rozuměním a špatně umístěnou dobročinností. J. Thomayer.

J Thomayer

8 article

80. narozeniny lorda J. Lisfera. 5. dubna t.r slavil svět lékařský 80. narozeniny lorda Listera Josef Lister byl synem obchodníka s vínem v Lon dýně, jenž zároveň byl vášnivým diletantem v mikro skopii, takže mladý Lister již v útlém věku byl za svěcen otcem do tajů a zázraků mikrokosmu vystudoval medicinu a chtěl oddati se fysiologii okolnostmi přiveden byl na dráhu chirurgickou. Žde vykonal věc, jež mu získala světovou pověst a ne hynoucí památku v historii mediciny: zavedl totiž do ranlékařství- směr antisepse, t. j. nalezl, že lze lučebními prostředky ničiti bakterie, způsobující onemocnění ranná (otrava krve, hnisání, ztrnutí, růže a pod.); z těchto prostředků doznal značného upo- třebení a rozšíření karbolový 3.5% roztok, jehož posud jako populárního prostředku k vymývání ran se užívá, ač existují již nyní prostředky dokonalejší. Je zajímavo, že práce Listrova vyšla téhož roku (1867), co zemřel J. Semmelweis, jenž sledoval touž ideu jako Lister, vášnivě dokazuje, že příčinu horečky omladnic nutno hledati v in- fekci rodiček se strany vyšetřujících (báby).

Lister J Semmelweis

9 article

Jedna a táž idea a jak různý výsledek pro geniální objevitele ! Semmol weis hyne svým zneuznáním v ústa- vu pro choromyslné, Lister triumfuje zprvu operativními výsledky a vyléčením případů (otevřené zlomeniny kosti), jež před jeho objevem zpravidla končily smrtí, později triumfuje uznáním za hranicemi v celém světě civilisovaném — naposled konečně doma, kdy ničemná závist musí pohasnout před oslňujícím světlem světové pověsti; první a jediný posud z lékařů vyznamenán je nejvyšší poctou — uveden r. 1897 jako lord do sněmovny pairů. Nej- větším ovšem triumfem zůstává Listrovi — jako ka- ždému objeviteli — vnitřní štěstí, že vykonal ve- liký kus positivní práce vědecké a — jako každému lékaři — že zachránil bekatomby nemocných od smrti, jež před jeho objevem byla pro nemocného téměř neodvratnou, bylo-li nutno vykonati závaž- nější operaci. Mimo to ovšem rozšířil se i obor operativních indikací, t. j. mohly se za opatření anti- seplických prováděti s úspěchem operace i u tako- vých nemocí, kde by se byl za jiných poměrů nikdo operovati neodvážil (zánět slepého střeva, kaménky žlučové, močové a pod.) Dr. S.

Lister doktor

10 article

Pětadvacetileté jubileum objevení bacila tuber- kulosy. 24. března 1882 v sezení berlínské fysio- logické společnosti ohlásil Robert Koch objevení ba- cila souchotin (tuberkulosy). Vytrvalou prací a novými methodami vyšetřovacími podařilo se mu dokázati že tuberkulosa je rozhodně onemocnění infekční čili nakažlivé, způsobené zvláštním bacilem, nyní Kocho- vým nazvaným. Objev ten měl ihned obrovský vý- znam pro diagnosu, therapii a profylaxi a stal se směrodatným pro výzkum actiologie jiných nakažli- vých onemocnění, do té doby záhadných. Tím také stal se Koch zakladatelem nové nauky — bakterio- logie. Objevem o podstatě soucholin nebyla práce Kochova ukončena, nýbrž teprve vlastně započata. Další snahou jeho bylo vyrobiti spolehlivý lék proti tuberkulose. Zjistil, že výlažek těl tuberkulosních — tak zvaný tuberkulin — má nepopíratelný význam léčivý u jistých forem ouemocnění, leč ne všeobecný. Na tomto poli pracoval Koch neunavně dále a nedal se rušiti hlasy nijakými, nezanedbávaje při tom bá- dání v jiných směrech. Jak nejnovější zprávy ozna- mují, podařilo se Kochovi v tuberkulum nalézii skutečně cenný lék proti nejrozšířenějšímu onemoc- nění, jehož podstatu byl nalezl. Z lidové literatury.

Koch Kochův

11 article

Illustrované přednášky pro lid z oboru vědy práce. Vydává dr. A. Batěk v Plzni. Z laciného lidového tohoto podniku polřebí (od čís. 1.—50.) upo- zoraiti v naší rubrice zejména na tyto přednášky: Čís. 9. Dr. A. Batěk: O městských vodách odpa dových (12 hal.) Spisek objasňuje důležitost čistěn vod odpadových, zejména procesem chemickým a bio logickým. Spisek následující Čis. 25. Dr. V. Folprecht: Zdravé zuby (12 hal. Obsahuje poučení o chrupu a nemocech zubů (zubn kámen, zánět okostice atd.), o plombování, o čistěn kartáčkem, o umělých zubech. Čís. 26.—29. Dr. A. Batěk: (48 hal.) Krátký ná stin zdravotnictví. První díl obsahuje kralké poučení o smyslech. V druhém díle — pojednávajícím o vý ži vě a potravě dotýká se autor škodlivých vlivů nápojů alkoholických, některých pochutin, podává některá pravidla dinetetická. V třetím oddílu pojed nává o krvi, činnosti plic, kůže a o ústrojích pohlav ních. Ve čtvrtém o oděvu, obydlí, větrání, topení správné životosprávě a o dobrém vlivu zábavy.

doktor A Batěk Čis V Folprecht Plzeň

12 article

Č. 35—36 »Ziví stróje« (24 hal.) (Dr. Techisw jest pojednání o ústrojích těla živočišného, o vývoji kuřete z vajíčka Č. 43—45 (36 hal.) Dr. F. Hoztvík: O nemocec zvláště nakažlivých. Autor objasňuje v úvodě pojem nemoci. Popu- lárně krátce a jasně rozebírá zevní i vnitřní příčiny nemoci, zmiňuje se o tom, jak se jeví nemoc, jaký jest její průběh a trvání. Ve stati o nemocech na- kažlivých vysvětluje, co jsou bakterie, jak do těla vnikají (zbytečně, poněvadž nesrozumitelná jest lai- kovi zminka o průkazu bakterií kultivováním) a po- pisuje jednotlivé bakterie choroboplodné (b. tuberku- losy, máždřivky, ztrnutí atd.) i plísně; zmiňuje s i o vzteklině, vysvětluje snaby profylaktické i desin. fekci a dotýká se i nejmocnějších prostředsů o potí- rání nakažlivých nemocí léčbou syrovatčinou krevní zvířat, která přestála umělou nákazu. V jednotlivých sešitech jsou kromě feuilletonu různé drobné poučne zprávy (zejména hlídka zdravotnická). Knihovna tato zasluhuje doporučení a snaba p. autorova uznání.

doktor F Hoztvík Pop Č . 35

13 article Vědecké rozhledy.

Vědecké rozhledy. Holanďané jako kolonisátoři. »Běda přemoženým«, platilo vždy pro podrobené národy, ale nikde slova ta nepřiléhala v tak hrozné pravdivosti, jako v mimoevrop- ských zemích, které obývány nevzdělanými do- morodci a okupovány Evropany. Ani domácí starobylá civilisace neuehránila domorodce pře bídou přemožených, jak příklad střední a jižní Ameriky dosvědčuje. Starobylá vzdělanostv Peru a Mexiku Evropany zcela byla vyvrácena. povaha obyvatelstva, původně zemědělského. úplně změněna v jeho i dobyvatelů neprospěch. Tím hůře ovšem vedlo se zcela divokým oby- vatelům Afriky a Australie.

Holanďan Evropan jižní Amerika Peru Mexiko Afrika Austrálie

14 article

Ch. Darwin podává ve svém cestopise hrozné doklady a přece byl sám Angličanem jednalo se o Angličany, takže jistě nenadsazo- val. »Zdá se, že kam noha Evropana vkročila, tam že smrt domorodci je souzena. Můžeme pohlédnouti na veliké roviny americké, na Po- lynesii, na předhoři Dobré Naděje a/na Australii, všude týž výsledek,« praví. A dále, zdá se, že různé rassy lidské na sebe stejně působí, jako různé druhy zvířat — silnější potlačí vždy slabší. Nemůžeme čísti bez hlubokého pohinutí, když popisuje, kterak na ostrově Tasmanii pod- niknuta na domorodce skutečná honba; anglické vojsko učinilo řetěz přes celý ostrov sahající, jenž měl před sebou hnáti domorodce až na malý poloostrov, kdež měli býti pochytánia dopraveni na osamělý malý ostrov; Tato kolonisační politika, jejímž zřejmým cílem bylo vyhubiti porobený národ, ustupuje nyní u rozumnějších států politice lidštější, smírné a praktičtější. Výstražné příklady ko- lonií, které loupeživým hospodářstvím přivedeny byly na pokraj finanční záhuby, působily tu snad více, než nějaké ethické pohnutky. Vý- sledky takových kolonisačních snah jsou ve mnohých ohledech vysoce zajímavé, nejen pro přírodozpytce, nýbrž pro každého, kdo se o ve- řejné otázky zajímá. Některé kolonie evropských států jsou totiž posledním zbytkem materiálu, s nimžto lze prováděti praktické pokusy státní a národnostní, aniž by stát sám se vydával ve příliš velké nebezpečí vnitřních otřesů.

Darwin Angličan Evropan Austrálie Tasmanie

15 article

Zdařilým pokusem kolonisačním ve velkém lze nazvati činnost Holanďanů na Javě. Také tam dlouho prováděna násilná politika proti domorodcům, zaviněná jednak dobyvateli, jednak domorodci, kteři houževnatě svobodu svoji há- jili. Konečně uznala vláda holandská, hlavně vlivem činnosti Multatulia, že smírnou cestou nejspíše ještě bude možno uchrániti kolonii před úpadkem a holandský stát před hroznými deficity, rok za rokem stoupajícími. Ideálem této nové kolonisační činnosti byla snaha zachovati domorodcům, pokud možno neporušeně jazyk, zvyky a náboženství a uči- niti je — skutečně nebo aspoň zdánlivě — účastnými vlády. Starati se o hmotný blahoby domorodců ochranou před schudnutím, pod- porou zemědělstvi, zprostředkováním prodeje vý- robků a spravedlivým rozdělením daní. A sku- tečně schodky v koloniálním rozpočtu klesaly. produkce zemědělská stoupala, ubývalo vzpour v obyvatelstvu domorodém, celá kolonie podívu- hodně vzkvětá. Holandská vláda svou ideální obětavost osvědčila ještě jinak a sice založením velkých ústavů vědeckých. Zavděčila si všechny přírodo- zpytce tím, že na Javě zřídila s velikým ná kladem botanickou zahradu v Buitenzorgu, jejíž vědecké laboratoře výborně pro studie botanické, zoologické a chemické jsou vypra- veny a s neobyčejnou liberálností badatelům všech národností přístupny. Zahrada ta stala se Mekkou pro evropské přírodozpytce, zvláště pro botaniky, ale také požebnáním pro Javu sa- motnou. Neboť s theoretickými ústavy spojeny jsou ústavy s úkoly čístě praktickými, zvlášte pokusné stanice zemědělské.

Holanďan Mekka Java Java

16 article

Zabrada buitenzorgská založena byla r. 1813 od r. 1880 je jejím ředitelem M. Treub, vyni- kající nejen jako badatel, nýbrž také jako ener- gický organisátor a muž praktického smyslu. Jen osobním vynikajícím jeho zásluhám děko- vati třeba, že se úslav, jeho řízení svěřený, stal vzorem pro všechny tropické kolonie jinýeh států. S botanickou zahradou spojeny jsou nynt tyto ústavy: velký herbář a botanické museum, knihovna, ústav fysiologický a fytopathologický (pro nemoci rostlin), ústav zoologický, fotograf- cký atelier, laboratoř pro zemědělskou chemii ústav farmakologický, ústav pro kulturu čaje, jiný pro pěstování kávovníku, konečně pro pěsto- vání indigovníku a rýže se zvláštním zřetelem k poměrům zemědělství a domorodců: laboratoř pro půdoznalství a bakteriologii, ústav pro zužit- kování produktů rostlin tropických. Vedle toho laboratoř pro cizí botaniky, kteří jako hosté sem v hojném počtu přicházejí. Celek je řízen snahou prospěti kolonii i vědě. Cukrová třtina, indigo- vník, čajovník a kávovník jsou vedle rýže nej- důležitějšími rostlinamjnimturními na Javě a těm vláda věnuje bedlivou pozornost. Snaží se na př. vyhledati odrůdy třtiny cukrové, které by nejméně podléhaly nemocím, snaží se vypěstovato indigovník, jenž by dával tolik indiga, aby při- rozené toto barvivo mohlo konkurovati s výrob- kem chemickým, vyhledává nové rostliny, jichz pěstování by se vyplácelo a založila za tím účelem kulturní zahradu v Tjikömöh, jejíž plocha ob- náší 72 hektary. Nešetří nákladu, aby dobré botaniky bo landské, ale i cizí získala pro zemědělské clle. Marně se po něčem podobném ohlížíme u nás.

M Treub Tjikömöh botanický muzeum knihovna ústav pro kultura čaj kulturní zahrada Java ha

17 article

Výsledky jeví se v koloniálním rozpočtu. Roku 1871 obnášely státní příjmy v celé holandské Indii 74 miliony zl., roku 1901 118 milionů. Skutečně je státní hospodářství na Javě sa- motné nyní aktivní, ostatní části holandské Indie jsou však pasivní a tak mateřská země stále ještě doplácí (r. 1901 něco více než mil. zl). Ale třeba uvážiti, že holandští osadníci na Javě bohatnou, že množství úřadníků zde nalézá vý- borné postavení a že celá kolonie je teprve na počátku svého rozkvětu. Nedávno pobyl několik měsíců na Javě prof. jenské university Detmer a vedle od- borných studií botanických věnoval velkou po- zornost administraci i hospodářství Holanďanů. Jeho údaje jsou velmi pozoruhodné a bude za- jímavo něco z nich uvěsti. Java, veliká as jako jižní Německo, má skoro 29 milionů obyvatel, mezi nimiž as 60 tisle Evropanů. Obyvatelstvo vzrůstá velmi rychle a vláda pečuje o to, aby co možná uchráněno bylo před hladem; činí tak, pečujíc o zlepšení zemědělství, založila ústřední stanici pro kulturu rýže a po ostrově zakládá vzorná pokusná pole, jež by domorodce názorně učila, jak nejlépe využiti půdy. Půda veškerá náleží vládě, vláda ji pronajímá domorodcům trvale za velmi la- ciný penlz, ovšem také Evropanům a Číňanům, ale těmto jen na 75 let. Domorodci mohou půdu pronajati druhému nájemci, ale ne pro- dati. Neboť domácí obyvatelé jsou příliš lehko- myslní, mají-li více peněz u sebe, a dobrý prodej půdy vedl by k ochuzování rodin a ne- pokojům.

Holanďan Evropan Číňan Indie Java Německo Java profesor univerzita Detmer

18 article

Celá Java rozdělena je v residentství, je- jichž náčelníky jsou residenti, kteří mají ku pomoci asistenty. Jim podřízeni jsou náčelnici okresů, kontroloři, kteři výslovně jsou k tomu určeni, aby o zájmy domorodců v každém ohledu se starali, zvláštnosti lidu podrobně stu- dovali, a pečovali o zachování jeho zvyků obyčejů. Evropským úřadníkům dáni jsou po bok úřadníci z domorodého obyvatelstva, zvaní regenty. Tito regenti, braní z urozených rodin domácích, vládou jsou jmenováni, ale pokud možno hledí vláda zachovati regentství v jedné rodině dědičně. Pozvolna vyvinul se na Javě dvojí souběžný systém úřadnietva, úřadníci ho- landšti a jich »starší bratři«, úřadníci domorodi. A poněvadž tito domorodí úřadníci vyhlašují vládní nařízení, zdá se vláda cizinců býti lidu snesitelnější. Nájemné, jež vládě domorodci platí stanoveno je podle průměrného výnosu půdy Vláda sama skupuje větší část produktů země- dělských, stará se o jich vývoz, jakož i o do voz levnějšího zboži z ciziny. V čem tkví příčiny šťastného rozvoje Javy? táže se prof. Detmer a odpovídá, že především ve výborném hiolandském úřadnictvu. V Leidenu

Jim profesor Detmer Leiden Java

19 article

musí úřadníci, dříve než vatoupí ve službu na Javě, po dva roky studovati poměry Javy, zvyky. obyčeje, náboženské názory domorodců a zvláště kladen důraz na to, aby si osvojili jazyk javan- ský a malajský. Přišedše na Javu, zprvu působí v centrálních úřadech, teprve pak dáni jsou na místa, hde jim třeba vcházeti ve styk s domo- rodým lidem. Jak pohlíží holandská vláda na své úřad- níky, vysvítá ze schematu osobních tabulek úřad- niekýcb, v nichž hned na druhém místě — první týká se zkoušek, jež úřadník odbyl — shledáváme otázku, kterým jazykem domorodeů úřadník plynně mluví a kterému rozumí. V od- stavci, týkajícím se charakteru, nalezáme ru- briku, zdali je úřadník všeohecně taktní, zvláště v obcování s domorodými úřadníky a urozeněj- šími domorodei. Dále zdali má opravdové vnitřní vzdělání, zdali je společenský, zdali je v úřad- ním i soukromém životě zdvořilý a sice jak oproti Evropanům tak také oproti domorodeům a jiným Asiatům. Je vidět, že holandská vláda dobře vl, jak si získati oddanost národa, který se konečně se ztrátou své svobody smířil. »Ve- škerá holandská správa koloniální jakož i úřad- níci jsou proniknuti humanním smýšlením oproli domorodcům.

Evropan Java

20 article

Holanďané jsou si vědomi svých povinnostl oproti domorodeům. Vzdáleni toho, aby malajeů využivali, starají se nyní o ně energickya snaží se, aby nepřístojnosti, které by se snad objevily, rychle odstranili.« Je přirozeno, že prof. Detmer doporučuje důtklivě, aby říšsko- němečtí koloniální úřadníci koloniální politiku holandskou na Javě podrobně studovali. Pozoruje život domorodců na Javě, do- chází prof. Detmer k závěru, že je nesporno, že tito lidé mnohem šťastněji žijí, než zástupci širokých vrstev lidových ve vysoce vzdělaných zemích, kteří ve strádání všeho druhu těžký boj o existenci vésti musí. Vůbec prý nepřed- pojatý pozorovatel, jenž měl příležitost srovnati cizí národy s obyvateli vysoce vzdělaných zemí našich končin, k pozoruhodnému závěru dojíti musí, že vyšší kultura často nikterak ne- přináší také současně zvýšené všecbecné ště- stí lidu. Často zdá se prý opak býti pravdou. »A přece nesmíme přestati statečně dále na díle kultury pracovati, neboť lze doufati, že přece přinese jednou plody — ovšem snad te- prve v dálné budoucnosti, které také nejširším vrstvám obyvatelstva kulturních zemí přimöřené vyšší štěstí zabezpečí.« Kultura sama o sobě jistě nesnižuje štěstí lidu, je to spíše řada okol- ností, které se vyvinuly zneužitím kultury. Je třeba, aby lid vzděláním byl zušlechťována osadní správa aby řídila se heslem: »Amorem meum populis meis.«

Holanďan profesor Detmer Java

21 article

Prof. dr. B. Němec.

profesor Němec

22 article

XSvětová výslava na Novém Zélandě. Mladé kolonie austrálské a Nový Zěland rozvíjejí se hospo- dářsky i sociálně tak rychle, že v mnohém již před- stihly Evropu i Ameriku. Australie, hrdá na skvělé výsledky rozumné kolonisační politiky svojí, uspořá- dala v hlavním městě Nového Zělandu, Christchurchu, světovou výstavu, která v mnohém zaslouží pozor- nosti. Hlavním cílem výstavy byla ovšem obch. reklama pro kolonii a její názvu světovosti dlužno rozuměti nikoli tak, jako světovým výstavám, pořádaným na území evropském nebo americkém. Zde nevystavují vystavovatelé z celého svěla, nýbrž hlavní převabou Australané, kromě toho Anglie a některé její kolonie. Za to však turistický a světový obchodní proud hrne se sem opravdu z celého světa, aby seznal pokrok kolonie, která má nejenom nejideálnější a nejmoder- nější zřízení státní, avšak i na poli průmyslu i agri- kultury vykazuje mnoho nového a svérázného. Možno tu dobře studovati vliv reforem demukratických na rychlý rozvoj všeho hospodářského života a tím i blahobytu. Ze zajímavého dopisu Poláka Ad. Mo- rawského, zaslaného redakci varšavského »Ty godnika illustrowaného«, vyjímáme několik úryvků, popisujících bohatství a ráz výstavních ex posic, i exotický život v nich panující: Nový Zéland zaujímá přirozeně největší čás výstaviště, zastoupen tu úplnou exposicí všech svých zemských plodin a obrazem tuzemského průmyslu i vší kultury, která s rozvojem zemědělství, obchodu a průmyslu souvisí. Jsou tu na přiklad stroje žacía mlékařské tak dokonalé, jakých nemá ještě Evropa ani Amerika. K nejzajímavějším objektům exposice patří stroj na dojení krav, jinde neužívaný, ale zde téměř nezbytný, neboť lidská práce je tu tak drahá, že i v tomto oboru dána přednost práci strojní.

Polák Ada Nový Zéland Evropa Amerika Austrálie Anglie Nová Zéland

23 article

Ohromný proud cizinecký, který zvlášť v prvních dvou měsících trvání výstavy (v prosinci 1906 lednu 1907) se sem hrnul, nejvíce zajímala přirozeně exposice zlatonosných polí z různých krajů austrál- ských, rýžoviště z Ballarat a Coolgardie, z Jarrah. Kaori a odjinud, podrobné znázornění různých typ zlatonosných ložisk, postup hledání a rýžování zlata. Anglická vláda vystavuje tu svoje pyšné námořnictví a děla nejnovější soustavy, Kanada americká pře- hledný obraz svých poměrů hospodářských, výrob- ních a vývozních. Imponující je rozvinutý průmys dřevařský v Australit i na Novém Zélandě. Exotick části výstavy tvoří vsi a kouty původních dom- rodců austrálských, jmenovitě osada Maori-Pah s chatrčemi krytými slamou, se svatyněmi pohan- ských bůžků »Tiki« a vším originálním životem vy- mírajícího kmene, jehož před 60 lety bylo ještě na 400.000 duší, teď z nich zbývá sotva 40 tisíc. Večer v Maori-Pah konají se zábavy, jejichž hlavní atrakcí jsou exotické tance »Haka« a »Poi«. Výstavu během zmíněných dvou měsíců navštívilo na 11/2 milionu návštěvníků.

Kaori Hak Poi Ballarat Kanada Nový Zéland Maori Pah

24 article

X Olázka vykopávek v Herkulanu, sesterském městě Pompejí, pohřbeném dosud úplně pod zemí zajímá v poslední době zase všechen vzdělaný svět. O nynějším stadiu otázky přináší zajimavý dopis archaeologického odborníka z Říma vědecká příloha »Münch. Allg. Zeit.« Asi před rokem příšel s přesně vypracovaným projektem, jak by se mohlo za účasti všech evropských států podniknouti vykopání celého rozsáhlého starořímského města, nad jehož troskami vypíná se nyní kvetoucí italské městečko Resina. anglo německý archaeolog Cbarles Waldstein. Navrhoval utvoření velkého mezinárodního čestného komitétu, v jehož čele by byli záslupcové všech států evropských a jejich učenců; tento komitét opa- třil by veřejnými sbírkami okrouhle asi 1,000.000 lir ročně a zajistil byl tento důchod na řadu let. Pro tento projekt podařilo se Waldsteinovi získati sou- hlas krále italského, ministrů vyučování i zahranič- ného a docílil po překonání mnohých obtíží, vzešlých z přirozené řevnivosti vědeckých kruhů italských k cizině, že i centrální komise italská pro starožitnosti a krásná umění doporučila ministerské radě schvá- lení projektu, položivši navrhovateli dříve celou řadu podmínek.

Münch Cbarles Waldstein Waldstein Herkulan Pompeje Řím Resina X Olázek

25 article

Podmínky nesly se zvláště k tomu, že celému řízení vykopávacích prací musí býti zachován čistě italský charakter, že všechny komise budou pod vrchním vedením italským, že všechny nálezy bez- podmínečně musí zůstati Italii zachovány a že také sbírky peněz, pořádané v cizině, nebudou míti ráz oficialní, aby nebylo tím uráženo národní cítění vlašské. Přes tyto přísné podmínky, na něž tvůrce projektu šmahem přistoupil, nepodařilo se mu pře- moci nedůvěru a nechuť veřejného mínění italského k »cizineckému« projektu, a zuřivé nacionalistické hnutí, podporované veškerým tiskem italským za ve- dení domácího archeologa Giacoma Boni pro- hlašovalo sbírky konané v cizině za žebráctví Rtalie nedůstojné. Télo agitaci podařilo se posléze, že za svorného nátlaku veřejného mínění ministerská rad- v březnu letošního roku zamitla celý projekt. a mi- nistr kultu i vyučování Reva obdržel rozkaz, aby vykopání Herkulana podniknuto bylo za vedení pouze italského, a pouze za italské peníze. Takovým způ- sobem zevrkla se suma odhadnutá původně na 1 mil. lir nákladu ročního, na sumu pouhých ročních 30 tisíc lir. To znamená, že práce vykopávací za vedení Boniho protáhnou se na nedohlednou řadu let, bu- de-li vůbec možno provésti je v rozměrech tak ve- likých a úplných, jak bylo původně projektováno. Upřilišněný šovinismus italský zde překazil veliké kulturní dílo, na něž měl právo celý vzdělaný svět

Giacomo Boni Boni

31 article

Va8—ds 28. Sc4—d5 Sgixdí 11. Jf3xe5l Vd8—d? Dd8—f 29. h2—h3 12. Je5xf Ví8—fi Vh8 —f8 30. Jf5— d4 13. Vatxdí a7—a6 31. Kg1—h2 Dfoxb2 14. Sf4Xc7 32. Vd2—b2 Je5 —cu Jd7—f6 15. Vft—fe Db2—be 33. Jd4—e6- Kc7—cs 16. Sc7—e5 34. Sd5xcee b7xKce Ke8—dv 17. Jf7—d6- Vfl — fe 35. Vb2 —b6 Jf6—gt 18. d3—d4 36. VbsxKc6- Kes. -b7 Db6—b4 19. Ví2 — ds. 37. Ve6—b6—- Kb7—a7 Dbtxkc3 20. c2—c3 Víc—h6 De3 —bz 38. e4—e5 21. Vd2— d3 Vd7—e7 39. Vb6—del Db2—bt 22. Vd3— ds 40. Je6—dá Ka7—b? 23. a2 — a3 41. c5—c6+ Kb7—ez Da3—e3- 24. d4X Ke5 42. Jd4—f5 Velxce5 Jg4xe5 25. Kgl—ht 43. Jí5xch6 g7 č he 26. Jd6 f5+ Desxkkde dáno za . nis. 27. Vd1xd2+ Kd7—e7 Partie hrána bílým ve velkém stylu. Db4xK a3 Partie č. 257. Hrána ve velikonočním amatenrském turnaji v Dstende. Albínův protigambit. Bílý: Schossberger. Černý: Kagan. 123. Dd3—f De6 —f5. 1. d2—d4 d7—d5 e7—05 24. Ke1 —e9 Jc5—b3 2. c2—c4 d5—d4 25. Vat — dl Dí5 —c2 3. d4xe5 De2xc b9 Jb8—c6 26. Dí3—d3 4. Jgt—f3a) Se7—b4g) 27. f4—f5 Sc8—gáb) 5. Jb1—da Vdsxídí Jg8—e7e) 28. f5xg6 6. a2—a3 SblX«de 29. c4XKK d5 Sg4x fad) 7. Jd2 —bs.

Jf Jd Sd VbsxKc Vb Albínův Černá Kagan Virginie Kce 7 Kesy Ka x 5 25 Dstende d 5 e Sf 4 Xce 7 32 Kb 7 Kd 7 Dfoxb 2 14 c 2 c 6 Kb 7 c 4 d 5 d 4 25

32 article

Je7—g6 30. Vdlxkd2 Jb3xxKkKd2 8. e2xKf3 Db2—b5 9. (3— ft Dds—7 31. Dd3xkde Db5xKd5 f7—f5 32. Dd2 — d3 10. 8f1 —e9 Sf8—e7 33. g6—g7 Vh8—gs 11. h2—há c7—65 Jg6—fs 34. Vh1 —h4 12. h4—h5 Va8 —d8 35. Dd3xch7 Dd5—-a2- 13. g2—g4e) Dd7x 36. Ke2 — fi Da2—c4- 14. g4x Dc4—d5- Dí5 — e6 37. Kfi—ge 15. Dd1 — ds d4— da a7—a5 38. Kg2—gt 16. Se2—f3 a5—a4 39. 65 —66 Dd5—g5- 17. Sc1—d2. Dg5—c1— 40. Kgi—fi Je6xa5 18. Jb3— a5 b7—be Dc1—g5- 41. Kí1—ge 19. Sd2x«a5 Jí8—e7 42. Kr.—h3 a černý s 20. Sa5— de. g7—g6 vzdal. 21. h5—h6. 22. Sf3—d520) Jd7—65 a) Jedno z dobrých pokračování je též 4. c2—e4. b) 5.Sc8—e6 s násl. Dd8—d7 a 0—0—0 mělo být hráno. c) Není lepší než 6.a7—a5, 7. Jd2—b3 SgtXKf3,8. e2xf3 a5—a4. d) Tato vynucená výměna umožňuje bílému upustiti od zdlouhavého vývinu tahy g2—g3 a Sfl—g2; černý nemá nyní náhrady za obětovaného pěšce. e) 13. f2—f3 a g2—g4 nerozrazilo by silné čern pěšce. Bílý však přes to stojí výtečné. 22. Sd2—b4 zamezilo by vniknutí černého jezdce do bílé hry a tím ovšem i protiútok. Černý měl zkusiti 27.. Jb3—c5 s násl. d4—d3— i v tom případě podržel by však bílý výhodu. (Dle „The Fieldu“.) Partie čís. 258. Hrána v témž turnaji dne 30. března 1907. Philidorova hra. Černý: Leussen. De7xKbe [ 15. Se3xb6 f5xKe1 16. Sf1xc4? Sd7—f5 17. Jf3 xKe5 Sfó—cs 18. g2—gt Se7—h4 19. Ve1xe4 Je8—fe 20. Je5 —d3. g7—g5 21. Ve4—ft Sc8xg4 22. Vf4—f Jf6—7 23. Vf3—es Jd7—c5 24. Kg1—g2 Je5xíds 25. Jb1—a3 Ví8xcfe- 26. De2 xxK ds. Dbxb 27. Kg2—hi a bílý se vzdal.

Dd Dc Jd Černá Philidorův Leussen jít 7 Jf g 5 Sd 7 Vdlxkd 2 Jb c 7 c 1 c 2 Sd 2 c 5 the Field c 5 24