1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v neděli 5. května 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listr
přolplání se
v Prazo v adninisír
s drojí čonane
Rk a
n nie ..: a K o
n Brrrei io t
vdvoji zi
5
article
NARODNILI
NARODNILI
iel
6
title
Dnešní čísle pro řrahu le o 20 stranáeh
7
article
Výstraha svědomí českému!
Výstraha svědomí českému!
Pouhých deset dní dělí nás od velkého
téhodne rozhodných volebních bitev, jimž
tentokráte stav říše rakouské dodává vý-
znamu neobyčejného a dalekosáhlého. Ne
proto jen, že konečně povolána jest demo-
kracie všech národů rakouských, aby určila
složení jejich zastupitelstva společného, ale
proto, že veliká ta reforma volební vroubo-
vána na starý planý kmen centralisticko-
německého systému rakouského, pohlíží vše-
chen svět s největším napjetím výsledku a
účinkům zajímavého toho pokusu politického
v Rakousku vstříc, skoro podobně jako vol-
bám pro dumu ruskou. Vykvetou z toho
roubu růže nové, lepší doby všem národům
tohoto soustátí? Přijdou do nového parla-
mentu rakouského většinou noví lidé, sta-
tečných charakterův, dobré vůle, mysli spra-
vedlivé, poznávající, kde vězí kořen zlaa
příčina vleklé choroby všeho veřejného ži-
vota tohoto soustátí, i odhodláni srdnatě
odstraniti jedovaté ty kořeny pronikavými
opravami trvajících ústavních a politických
zlořádů a závad v duchu spravedlivém, svo-
bodomyslném, v duchu práva a pravdy?
Rakousko
8
article
Či nevyšlou národové z lůna svého
nový parlament většinu podobných chrabrých
a osvícených zástupcův za sebe, nebudou
všeobecné volby jejich státi na této většinou
ethické výši šlechetného patriotismu, spra-
vedlivé snášelivosti národní a lásky ku po-
kroku a svobodě? — Nikdo té doby ne-
troufa si býti prorokem. Avšak ze všech
programových projevů vůdců německých
stran neize až dosud čerpati ani dost
málo naděje, že by v nich klíčila vůle a
snaha podobná. — Jak němečtí pokrokáři.
tak i němečtí nacionálové zovou se sice
stranami svobodomyslnými, ale svobodo
myslnost jejich přestává leda na boji proti
klerikalismu a obskurantismu, umdlévá chabě
již v boji proti libovůli byrokratismu, ale
přestává docela vůči myšlence rovné politi-
cké svobody národův slovanských, ba zvrhuje
se tu v pravý opak: v krutou nespravedl-
vost a despotickou nesnášelivost oproti
právu, zájmům a potřebám našim.
O Všeněmcích obojího vyznání ani ne-
mluvě. Ti zvedají bez ostychu hrubou
palici pruských germanisatorův a hakatistův
na hlavy všeho což slovanského, ti nepokrytě
hlásají: Buď Rakousko německé aneb
žádne. Zbývá strana vídeňských křesťanských
sociálův a blízká jí strana německých kleri-
kálů z alpských zemí. Panuje snad v těch
mysl spravedlivější, vůle lepší oproti nám
Slovanům ?)
V programech svých sice ty strany mají
frási o šetření práv všech národův, avšak
jak málo za tím vězí pravdy při straně
Lnegrově, o tom věru mohou Čechové ví-
deňští vypravovat kroniky; a že nynějšt
vůdce strany té dr. Gessman není naplněn
duchem spravedlivějším vůči nám Slovanům,
toho jsme zakusili v zápasech o volební
reformu stejně jako za bojův německé levice
proti rovnoprávnosti českého jazyka v stát-
ních úřadech vlasti naší za doby Badenovy-
Čecho
doktor
Gessman
Badenův
Rakousko
Slovan
9
article
Gautschovy i Thunovy. Či byli tu němečtí
křesťanští sociálové k rozeznání od nejlítěj-
ších našich odpůrcův na levici? — Za ně-
mecké klerikály promluvil pak těchto dnů
vůdce jejich dr. Ebenhoch.
Víte, co jej naplňuje největším postra-
chem? Aby v novém parlamentě nedošlo k
koalici Čechů, Poláků a »liberálních Němců«,
z kteréžto parlamentní většiny by vzešel pak
»kabinet Derschattův«, za nějž prý by
však Němci musili nám Čechům a Po-
lákům zaplatit nejtěžší výkupne
Vidí v duchu již německé ministry Pra da
a Marcheta zapřažené v triumfáln
povoz českého ministra krajana
Ano, té perspektivy se děsí vůdce »sprave-
dlivých« německých klerikálů, že prý bychom
si my Češi a Poláci dali svou podporu vlády
Derschattovy vynahradit největšími koncesemi
pro svůj národní prospěch a pouhé pomy-
šlení na možnost takou činí jej nervosním.
Gautschův
Thunův
Ebenhoch
Čecho
Polák
Němec
Čech
10
article
Již to, že oba ti němečtí ministři Prade
Marchet navštívili za dnů císařských před
stavení v Národním divadle našem, popuzuje
ho tou měrou, že sám brněnský »Tagesbotee
zasne nad tímto dnešním výbuchem teuton-
ského furoru při někdejším spojenci pravice
a druhdy »mírném Němci« Ebenhochovi. —
Takovým, hle, duchem naplněno jest ve-
škeré Němectvo v předvečer voleb proti
nám Slovanům vůbec a proti národu če-
skému zvlášt. Udržet centralism, uzákonio
státní němčinu, roztrhat jednotu království
českého, vynutit si všemi teroristickými pro
středky, třeba i nejsurovější obstrucí moc
svého »veta« a tak další nadvládu nad vět-
šinou slovanskou, to jsou hesla, cíle a snahy.
s nimiž dnes strany německé v Rakousku
jdou ve volební bitvy. Jeden německý ministr
za druhým chvátá mezi voliče německé, aby
volal po sloučení všech něme-
ckých »liberálních« stran v jeden
mocný šik na uhájení posavadního stavu
»německé državy« v zemích národně smí-
šených a na uhájení dominující posice Ne-
mectva nad celou říší; však nejen liberální
Němec
Ebenhoch
Slovan
Rakousko
11
article
Němci mají se soustředit a srazit v jeden
mocný šik, ale »nesmějí strha t mo
stův ke druhým (zpátečnickým a prušá-
ckým) německým stranám, poněvad ž
důležitých otázkách může býti do
saženo výsledku pouze společ
ným postupem všech německých
strane.-
Tak volá německo-nacionální mini str
kabinetu Beckova, dr. Derschatta.
tak německý ministr vyučování Marche
Jednotný postup všech Němc ů
liberálních i zpátečnických, antisemitskýc
i klerikálních proti nám Slovanům jest jich
ideálem, za kterým slibují pracovati ze všech
sil. Nezbytným důsledkem všeobec-
ného práva hlasovacího měla by býti —
veliká německá strana, spojující
v sobě všechny strany a frakce německé.
O to budu se zasazovati, pravil ministn
Marchet v Badenu: »Nepodaří-li se to, pak
ovšem bude míti všeobecné právo hlasovací
pro Němce nešťastné účinky.« Ne-
štěstí by záleželo tudíž v tom, že by se
musili s námi rovnoprávně o politickou mo
v Rakousku sdílet.
Němec
doktor
Derschatt
Rakousko
12
article
Srovnejme s tím kandidátní řeč vůdce
polského kola, ministra hr. Dziedu-
szyckého. Počíná napomínáním polské
demokracie, aby hájila věc národní rozumně
a s nntným umírněním, ručí za polské kolo.
že bude i na dále pracovat ke zdaru a moci
veškeré říše, přeje si svorný postup Poláků
a Rusů, jichž zájmy prý hodlají polští po-
slanci zastupovati tak poctivě, jako zájm
národa vlastního i končí krásnými slovy.
»Na dvou zásadách spočívala minulost pol
ská: na pokojném spolužití různých národ-
ních kmenův a na úplné náboženské snáše-
livosti. Těmto oběma zásadám nechť zůsta-
nou Poláci i na budoucně věrni.« Jakýto
rozdíl ducha slovanského od ducha něme-
Nuže, a my Čechové, ohroženi na své
krajně posunuté odvěké hradbě, na první
ráně vlnobitím útočného, výbojného a pano-
vačného toho ducha německého, neměli by-
chom chápati význam nastávající bitvy vo-
lební pro svou přítomnost i budoucnost
V době, kdy němečtí protivníci naši novým
rozmachem ženou se na jednotu vlasti naší,
česká srdce a české hlasy neměly by chápat
svrchovanou toho potřebu, aby se celý národ
český k obraně života svého a vlasti své
spojil k veliké české jednotě poli-
tické a volbami svými manife-
stoval, kterak jest prodchnut bez
rozdílu stran a frakcí svých jedním
svorným duchem vlastenecký m,
jedinou velikou myšlenkou če-
skou a odhodian zápoliti za ni s věrností
a vytrvalostí neochvějnou. Když nám hrozí
roztrhati vlasť, chtěli bychom i my ještě
trhati si jednotu českého národa? Na to pa-
matujte všickni upřímní synové národa če-
ského, s touto myšlenkou jděte k volebnímu
osudí a vlasť bude žehnati vaší vlastenecké,
důstojné volbě! Nade všechny zájmy sta-
vovské a strannické — nejvyšší budiž nám
myšlenka práva a budoucnosti na-
roda čes kého v nedílné odvěké vlasti
Polák
Rus
Čecho
15
title
Nebezpeči hrozi.
16
article
Citovali jame ve včerejšíma odpoledním čísle
Citovali jame ve včerejšíma odpoledním čísle
sebevědomý článek »Bohemie« plný potěšení
radosti nad tím, jak znamenitě podařilo se ba-
ronu Beckovi společně s pány Pradem a Kl i-
nem rozřešiti těžký problém. obsazení uprázdně-
ných v Čecháčh miží 30dfJcovských.
»Jen tak dále — volá jmenovaný list —
až skutkem se stane, co touhou každého poct-
vého Némce !«
Není nám každá vytištěná novinářská řádk
pro posouzení okamžitého stavu, té či oné aktu-
alní otázky směrodatnou, víme co mnohdy káže
taktika a jak nejednou veřejný tisk v zájmu své
strany tvářiti se musí zcela jinak, než jak by
tvářiti se měl. Víme velmi dobře, jak často ne-
patrnost povyšuje se na slavné vitězství a jak
naopak o značném úspěchu mnohdy zarytěs
mlčí — však tentokráte netřeba býti zvlášte
duchaplným psychologem přesvěděiti se, že jáso
německých listů nad dobytým vítězstvím je ne-
líčený, upřímný.
Dosud mohlo býti jakýchsi pochybnosti
tendenci páně Beckově, dnes zdá se nám být
jeho plán jasný
Beck
Prado
Klement
Bohemia
pán Beckov
dfJcovský
17
article
Chybou jeho předchůdců bylo, že domnl-
vali se dospěti k cili postupem na vyšlapané
cestičce různých smiřovacích programů, již před-
kládány různým konfereneím, které pod nepří-
jemnou a mnohdy — jak doznáváme — ne
odůvodněně přísnou kontrolou široké veřejnosti.
obyčejně již po prvním pokusu zjednati smír se
rozešly, zůstavivše poměry ve stavu horším, než
v jakém byly před konferenci.
Pan baron Beck od této methody upustil.
rozhodnuv se, že nobude řešiti »komplex otázek
hromadně a najednou, nýbrž kus po kuse, až
na konec objeví se ku všeobecnému překvapení
dilo cslé a úplné, až mu bude možno zvolati
s plným uspokojením : dokonáno jest
Beck
18
article
Orgán z »anenského dvora« o úmyslech
nynějšího chefa vlády patrné dobře zpraven, po-
ukázal s potéšením k tomu, že jmenování soud-
ních úřadníků, právě vykonané, je první eta-
pou ke zřízení německého úze m
v Čechách se zvláštní admini-
strací, kterého prý se dostane snad Němcům
postupem a ponenáhlu de faeto, třeba ne jako
skutku se zjevným signem zákonodárného opa-
Tentokráte jednalo se o otázku, má-li právo
český kompetent státi se při naprosté způsobi-
losti soudním úřadníkem také v německé nebo
vlastně v národně smíšené části Čech. A otázka
tato zodpověděna byla záporně. Čech práva toho
nomá. Co nejdřívo řešiti se bude stejným způ-
sobem otázka, pokud jde o úřadnictvo ostatní
a sž principiálně bude stanoveno, že Čech z ve-
řejné služby ve smišeném kraji vůbec vyloučen
a až v mezích možnosti bude tento kraj od če-
ských úřadníků úplně »vyčištěn«, jak zdvořile
této akci říkají národní naši odpůrci, potem
přikročeno bude k dělení věcné-
mu, aby naplnil se starý ideál Herb-
stův, Plenerův a Schlesingrův.a
půjde-li to tak dále a bude-li z vlastního našebo
táboru hlásáno, jako stalo se tenkráte, že jmeno-
váním »poměry se zlepšily« — pak jednoho
krásného dne probudíme se ze sna a s novým
dnem vítati budeme jako dokonané faktum správní
rozdělení tohoto království ve dvě národní části.
Nebezpečí to hrozí, nobezpečí to čím dále
tím více se blíží, aniž by je zažehnala okol-
nost, že německá deputace, jež přednésti zamý-
šlela u stupňů trůnu žádost německou za roz-
dělení země, nebyla k audienci připuštěna. Baron
Beck chce postupovat »tiše po prstech« bez
hlomozu, zvolna, ale bezpečně a jistě. Mámo
býti událostmi překvapeni a vyburcováni z non-
cha lance, až bude pozdě.
Čo
Herb
Plenerův
Schlesingrův
Baron Beck
Čechy
20
article
Co znamená ale rozdělení Čech a zdali pak
se u nás o důsledcích jeho v širších kruzieh
vážně již přemýšlelo ? Bylo by neštěstím, kdyby
odpor náš proti tomuto dělení obsažen byl v
běžném hesle, jakých máme do tuctů, a kdyb
neprýštil z hloubi duše.
Jest přesvědčením dějepisců nestranných,
že my Čechové zachránili jsme národnost svou
v bouřích věků a v zeměpisné posici tak ne-
šťastné, jaká jen pro malý národ býti může,
jen geografickou a neméně státoprávní jednotou
své země. Osud Slovanů polabských rozhodnu
byl tak záhy a králové němečtí tuk rychle byl
s odporem jejich hotovi, že Slované v oněch
sídlech netvořili pevná státní centra, nýbrž že
to byla membra disjecta, »rozházené střepiny
rodiny slovanské« bez vnitřní souvislosti, Slované
Čecho
Slovan
Čechy
Slovan
21
article
v drobném prodejt
vapoilo o aol
Ve nllalkách na vonkori
nní číslo. . .
rnl
1nseraey
ati se hotově napře
Pledplacení ainerty peijimá dsini-
tskárn narpáse raanesecon s
Rakopisy so nevrassjí.
22
article
naopak na sebýražicí a ochotní s Němcem
spojiti se na ú Puseda vlastní své krve.
Jak seslabostatně národ náš dlouhá
neshoda mezi kráovstvím a markrabstvím, o tom
nebudeme šířiti slov, a jakým bychom byli či-
nitelem, kdyby uherští Slováci státoprávně při-
náleželi k nám, o tom rovněž netřeba se zmí-
ňovati. Obětujme ješté 700.000 rodných bratří,
žijících ve vlasti, ale v krajích zněmčelých,
v krajích, jež jsou zrovna tak naše jako ony,
v nichž český jazyk hlaholi, obětujme kraje
ony, dejme si je odeizit, přihlížejme klidně
k tomu, jak nás vláda společně s německo-
národní agitací štváti bude z nich — a uvi-
díme, jaké záhy budou následky tohoto samého
našeho ponižení a seslabení. Což tak j iž
jsme otrlí, tak lhostejní i oproti
nejbolestnějším ranám, jež se
nám zasazují rukou jednou, kdežto
druhou nám nastrkují ke smír u,
že necítíme, co to znamená, kdya
český člověk ze třetiny své staré
vlasti se jako cizák vyhodí a jemu
na čelo ryje příhana, že nesmí
opovážiti se působíti veřejně tam,
kde v dobráckosti své a nevší ma-
vosti domníval se dosud býti do-
movem?
Němec
Slovák
23
article
Ku podivu
Vizte, vy mudrcové, kteří tak rádi běháta
ve všech připadech pro analogii do Némec, proč
tam s takovým úsilím a s tak obrovskými
obětmí domáhají se kolonil. Z té přičiny, aby
opatřili nadbytku sil svých duševních i fysických
odliv a posilnili panenskými zeměmi za oceane m
situaci hospodářskou ve vlasti staré. A u nás
nečinně k tomu přihližíme, jak se naši lidé
štvou ze třetiny vlastní země, jak pole pro-
ekonomické naše uplatněňí se zužuje, na místě
aby se rozšiřovalo a jak ušlechtilý pud v národá
našem po vzdélání ubíjí se tím, že se mu od-
nímá třetina působiště.
A což přebytek našich fysických sil, jenž
dosud plnil vaceum ve smišeném krají? Kdyby
mohli, smečkami psů by vyštvali národní od-
půrci naši každého českého dělníka z krajů,
jež s úspěchem rvou od tohoto království. Jak
ale utváří se poměry, až stanou se Némci
svrchovanými pány v krajích těch? Bez milosti
bude nucen každý dělník obětovat tam za kus
chleba svou a své rodiny národnost. Za drobet
živobyuí koupí si Němec v kraji tom napříště
ne pouze českého dělníka sílu svalů, než i jeho
krev a jeho zarogní příslušnost.
Němec
Némec
24
article
Nechť nikdo se nemýlí, co vlastní Němcům
pohnutkou, že s takovým úsilím, s takou zuři-
vou energii dnes se domáhají administrativního
rozdělení toboto království. Rozčiluje je a
dráždí pohled na mapu, že v samém středu
Germanie rozložen slovanský národ, který po
věky s úspěchem vzdoruje německému přikorí.
Chtějí nám urvati třetinu země a připojiti jí ku
svému prozatím jen národnímu celku a k tomu,
žel, že jim pomábají právě ti, kteří v nejvlast-
nějším zájmu svém měli by jako oko v hlavě
střežiti nedilnost tohoto království a naší sllu
v něm.
Přeháníme snad. Nikoli.
Mějte přece na mysli, mnoho-li dnes sně-
movních okresů ostatních v Čechách je zastou-
peno stranou, jež káže zjevně zničení a zmat
této říše a jež dokonce je proti trhání této
Němec
Čechy
26
article
V Praze, 3. května.
Praha
27
article
3— (Kronika.) Ve vojenských kruzíc
zěíná prý se ujímat lepší názor na myšlenku
národní! Smiřují se s ní pomalu nebo tak něco
Mlurili, že povídali! Někde na vojenském
tslavě vypsána místa za dozorce poddůsto-
níky s povinností, znát dobře česky, slovem
i plamem ! Povězte si! A ministr války opětn
položil někde důraz na potřobu, zachováva
přisně předpisy stran plukovních jazyků ! A ješte
nkco! U nějakého pluku, jenž s velkou částn
se doplůuje z českých okresů, ustanovena plu-
kovním jazykem — čeština ! .
Co chcele víc! Nezní to všecko, jakoby
národní jazyk byl u vojště vskutku jaksi n
postupu? A zpráviček na veřejnosti jens
bemži, přecházejí z listů do listů jako malé
vilězné bulletiny z bojiště o národní práva.
— Nu a nejsou snad zprávičky potěšny
Nejsou li dokladem vlivu a vážnosti, jaké na-
býváme ?
28
article
Potěšny? Proč ne? Mnohdy dostačí k útěse
pouhé — zdání. Něco je však jisto. Na vojenských
úslavech bývala čeština, byly národní jazyky
vůbec, povinným předmětem vyučování z
všech časů. Ministři války vždycky,
také v dobách ministerstev ústaváckých, občas
vydávali svá připomenutí stran předpisů, aby
důstojnictvo bylo znalé plukovních jazyků.
A za všech čas ů býval dle poměrů dopl-
ňoracich u pluků ten onen jazyk národní usta-
noven »plukovním «. Kde tedy jaký — postup
— A dáe
A dále jen tolik. Při tom všem bývalo
naše vojenství vždy mohutným zřízením odná-
rodňovacím a — zůstává jim dosud.
— Jak to? Či není dnes na vojně přísne
zakázáno dotýkat se něčí národnosti
Je zakázáno! Však přes to proces odná-
rodňovací odehrává se i bez »dotykaček« zcel
hladce, nenásilně, takřka — dobrovolně. Pochod
zcela prostý, důsledek mechaničnosti všeho
tvola. »Služba je služba«. Má svoji techniku,
evého ducha, svůj jazyk. Sta a tisíce našinců
nachází v ústroji vojenském své povolání, svou
ezistenci a karieru. Sta a tisíce jedinců podleh
29
article
přirozeně mechanismu ústroje. Kdo ze dne n
den, rok za rokem, po vší dobu pracuje, mluví
jedná jiným duchem a jazykem, nežli svým
rodným, odcizí se znenáhla svě národní bytosti
Docela přirozeno
— Snad přirozeno, však dokonce ne nutno
Znám našince, strávili čtyřicet let »v uniforměe
ale svému národu zachovali srdce věrné !
Snad zachovali ! Však pouhé »věrné srdce
— národ nevytrhne. Národ, chce- li žíti, má
zapotřebí kromé »srdce« i práce a úsilí všech
svých synů. Nemůže a nesmí se žádné sily
zříkat. Národ má právo nejen na srdce mužovo
ale na všecku jeho bytost, duchovnou i tělesnou
A jestli se mu jakýmkoliv způsobem odluzuje
je to pro národ nenahraditelná ž i vo tn í ztrál
Národ je živoucí organism a ten nemůže klidně
přihlížet, jestli mu nešťastným opatřením — ubih
z těla krev.
— Jakáž pomoc! Stát má také svoje p
třeby a požadavky životně ! Třeba dáti státu
co státu náleží !.
Stát a národ! Možno-li klásti oba pojmý
proti sobě? Není-li národ živouci bytos
Není-li stát z řízení ke blahu — živoucí by-
tosti? Neni-li úkolem dobrého zřízení, s r
vnat svoje potřeby s potřebami živoucí by
tosti? Zajisté má živé tělo národa zapotřeh
ochrany státu ! Radno-li však, kde se co potřeb
ného zařizuje, aby, se přikrojovala r uka k vůl
potrebě — rukávue
30
article
Z rozmluvy s předákem ruchu národního
— A což otázka národního vojska ! Jaks
k ní stavíte
— Eh, vzdálené věcil
— Jak vzdálené? Což denní zkušenos
není dost palčiva?
— Totiž, vzdálené — odborně ! Nebyl jsen
vojákem, nezabýval jsem se těmi věcmi ! .
— A státník, který nebyl kupcem ani h
stinským, nemá-li se zabývat otázkami potřeb—
živnostenských? Odborně vyřídí věc odborníci
až — budou povoláni. Leč národně ! Netřeba-
národně vzít otázku na mušku?
— Nu, konečně, třebas! Ale vojenství
víle, je vlastně — jak pak honem ? — vlastn
věc hrozně nemoderná! Předslavte si, mo-
derní vzdělanost a — vojenství ! Jak to srovnatt
Pokrokový muž je přirozeně proti milita-
rismu
Tuze oblibený názor v kruzích inteligence
Konec válkám! Pryč s militarismem! A smírči
soudy sem! A věčný mír ať se rozklene nad
životem národů! Vojsko národní nebo nenárodn
je vždyeky militarism. A co se toho týče—
pryč s ním
Velkolepél
Jenže národní militarism nemáme a nená-
rodní — zůstává. Ostatně myšlenka smírčich
soudů není ani dokonce tak — moderní, jak se
za to mívá! Už nějaký Thukydydes, 400 l
před Kristem vypravuje, co bylo při sporu
Koryntských s Kyrkeřany. Athénětí požádáni
aby spor rozhodli mírně. Dobří sousedé vy-
hověli ochotně přání. Je však známo, jak věc
— dále dopadla. Také náš velký Jiřík byl nad-
šen pro myšlenku světového míru. Ale podne
stojí Evropa po uši ve zbrani. A chceme-li sou
dit dle zkušeností nejnověji v Asii nabytých
svět do nejbližších — tislciletí asi ještě ve zbran
zůstane!
Jiřík
Tuz
Evropa
Asie
31
article
Smírčí soudy zavést, odzbrojit, věčný mi
prohlásit! Konečně otázka pro mezinárodn
konference. Až se národové a státy mezi sebou
dohodnou, že složí zbraň, odzbrojíme s radostí
taky. Leč zalím? Zde doma, kde máme starost
jen o sama sebo, kde nikdo za nás nebude
promýšlet naše národní potřeby, které sami ne-
dovedeme promysleti: jaký je z de nás úkol n
rodní ?
Jak stojíme národně — ne filosoficky
— ke své otázce vojenské?
— Těžká vže! Maďaři jsou mocnější ná
a marně, jak známo, rozbijí si hlavuo
stěnu
Tuze pohodlně rozřešeno ! Ne-li? Úkol je
těžký, tedy — ho nechme
Maďaři, pravda, nemají ještě vše, čeho si
přejí. Však před půl stoletím nebyli mocnější
než jsme dnes. A už tenkrát jasně si uvědomili
národní úkol. Pracovali a nalehali a ne
ustávali! Dobyli napřed zemskou obranu o jedne
zbrani. Znenáhla přibývaly — jiné zbraně. Dne
uherská zemská obrana představuje celé na
rodní vojsko. Skutečnou součást maďarského
života národního. Jako ve všech vojen-
ských, postupovali Mladaři z á ro v e n v
všech ostatních o borech národniho
živola.
A my?
Horujeme pro odstranění válek, ale pomoc
vojenského zřízení klidně si odvádíme výkvět ná-
rodní síly od národního života vlastního a v
prospěch živlu nám — odpůrného.
Znamenitě pečujeme — o své potřeby.
Maďar
Mladar
32
article
Arci »pečovati« znamená překonávat ně
jaký odporl
— Co chcete? Aby se u českých pluk
česky velelo a česky jednalo? Aby se po
česku udílely a vyřizovaly rozkazy a po česku
odbývaly raporty? A v českých posádkách,
aby důstojníci po ulici a v kasárnách blýskali
se českým hovorem? Nemožno ! . ..
— Proč nemožno
— Proč? Protože — proto ! Tisíc do-
vodů! Politických, státních, technických, odbor-
ných et cetera! Nejde to zkrátka !
A se svého hlediska mají odpůrci docel
pravdu. Konají jen svou povinnost, že nám o-
porují. Každá pravda má svoje hlediska.
Tolik hledisek, kolik je — zájmů vůkol.
A naše hledisko, naše pravda ? Kde je
— Znárodnit vojenství — možno-li? Nejen
možno, ale nutno! A z lisice důvodů: národ-
ních, mravních, státních, politických, vojensky od-
borných ! Zkrátka, jde to ! Musí to jít !
A čí je povinnost hájit n áš zájem, osvět-
lovat n aše hledisko, snášet naše důvody
Kdo za nás vykoná potřebnou práci, dovozo-
vací, přípravnou, mravně dobývací, nevy
konáme-li ji — sami?
33
article
A nejen vojenství je cizo našemu zřízen
kulturnímu! Řada jiných nejdůležitějších oborů
veřejného života neméně! Co je se službou n
rozsáhlé síti železniční? Co s řadou jiných
úřadů a zřízení veřejných ? 1). Tisíce našinců
mechanikou služebného výkonu je nuceno od-
cizovat svou bytost kulturnému organismu
národnímu. Zajisté je důležito, aby dobří našinci
zaujímali vysoká místa v úřadech! Vysoká
i nízká, ve všech oborech a úřadech, zajistél
Však bytost národa nesesílí, jeho život, jeho
budoucnost nezajisti našinec na vysokém místě,
muž s vřelým českým srdcem, ale německým
— úřadováním! Našínec úřadující ji ný m ja-
zykem než naším, je pro náš kulturný orga-
nism jinorodec, svým výkonem úřaduím
posiluje kulturnou váhu jiného živlu a se-
slabuje naši. Ne na osobách sejde, ale na zři-
zení! Lidé odcházejí, zřízení zůstává. Aby zři-
zení všech oborů veřejné práce bylo sjednoceno
s organismem národné kulturným: tu je úkol
národního postupu
Jizdou Švýcarskem napadne turistovi ne-
zvyklá věc. Co chvíli vstoupí do vagonu nový
kondukter a hlásí nový — kantón.
— Jak pak to mají zařízeno
— Čert vl! Snad je vlak společný, státní,
ale službu má snad každý kanton svoji ! A
také svůj — služebný jazyk l
— Podivná služba
— Patrně taková, jaká odpovídá — po-
měrům !..
Čí je zájem, aby naše veřejná služba
byla obstarávána ne dle jakés šablony odjinud
pořízené, nýbrž byla přizpůsobena naši m po-
třebám a poměrům? Čí je povinnost, v zájmu.
naší potřeby národní vypracovat, odůvodnit,
připravit potřebné — projekty ? 3)
Nejde o to, co si počit, abychom už zejtra.
měli své — národní vojsko. Ale o to jde, ze-
Slaďaři se svými přípravami a projekty začali
už — před padesáti lety ! A kde zatím zůstá-
vají dnes pořád ještě nějaké — přípravy
naše?
Švýcarsko
34
article
1) Vemte státní továrny na tabák ! ŘRtada jieh
pracuje v českém kraji. Dělníci, úřadníci, správcové
Češi, odběratelé Češi, ale správa — německá. A výrobek
koluje po vlastech s — německými obálkami ! Vemte
státní doly v kraji českém ! Nejčeštějším ! Přibram
Kovkopové, inženýři, úřadníci Čechové, správa — ně-
mecká : Na hornickém účelišti učitelé našinci vyklá-
dají žákům našincům své odborné vědomosti — po
německu. Tak se zařizují věci národů tuzemců
v evropských — koloniích. Tak to chodí v Tonkinu,
na Madagasgaru, v holandské nebo německé Africe.
U národů opravdu vzdělaných kultura záleží
právě v tom, ne jaké obrázky malují nebo jaké ver-
šíčky skládají, jak na housličky hrají, nebo jak do-
brými zřízenci v cizé službě se osvědčojí, ale
jak se pro své potřeby dovedli — zařiditi
1) Slyšeli jste snad něco, že mají ve Švýcarsku
nějak neprakticky zařízeno železnictví nebo
jiné obory, a čkoliv je mají vesměs přizpůsobeny
svým tuze složitým poměrům
Čech
Čecho
Tonkin
Afrika