ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 25579690-75e5-11dc-b72a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 16, person 40, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v neděli 5. května 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 123.
4 article
Na ranní a odpol. listr přolplání se v Prazo v adninisír s drojí čonane Rk a n nie ..: a K o n Brrrei io t vdvoji zi
5 article NARODNILI
NARODNILI iel
6 title
Dnešní čísle pro řrahu le o 20 stranáeh
7 article Výstraha svědomí českému!
Výstraha svědomí českému! Pouhých deset dní dělí nás od velkého téhodne rozhodných volebních bitev, jimž tentokráte stav říše rakouské dodává vý- znamu neobyčejného a dalekosáhlého. Ne proto jen, že konečně povolána jest demo- kracie všech národů rakouských, aby určila složení jejich zastupitelstva společného, ale proto, že veliká ta reforma volební vroubo- vána na starý planý kmen centralisticko- německého systému rakouského, pohlíží vše- chen svět s největším napjetím výsledku a účinkům zajímavého toho pokusu politického v Rakousku vstříc, skoro podobně jako vol- bám pro dumu ruskou. Vykvetou z toho roubu růže nové, lepší doby všem národům tohoto soustátí? Přijdou do nového parla- mentu rakouského většinou noví lidé, sta- tečných charakterův, dobré vůle, mysli spra- vedlivé, poznávající, kde vězí kořen zlaa příčina vleklé choroby všeho veřejného ži- vota tohoto soustátí, i odhodláni srdnatě odstraniti jedovaté ty kořeny pronikavými opravami trvajících ústavních a politických zlořádů a závad v duchu spravedlivém, svo- bodomyslném, v duchu práva a pravdy?
Rakousko
8 article
Či nevyšlou národové z lůna svého nový parlament většinu podobných chrabrých a osvícených zástupcův za sebe, nebudou všeobecné volby jejich státi na této většinou ethické výši šlechetného patriotismu, spra- vedlivé snášelivosti národní a lásky ku po- kroku a svobodě? — Nikdo té doby ne- troufa si býti prorokem. Avšak ze všech programových projevů vůdců německých stran neize až dosud čerpati ani dost málo naděje, že by v nich klíčila vůle a snaha podobná. — Jak němečtí pokrokáři. tak i němečtí nacionálové zovou se sice stranami svobodomyslnými, ale svobodo myslnost jejich přestává leda na boji proti klerikalismu a obskurantismu, umdlévá chabě již v boji proti libovůli byrokratismu, ale přestává docela vůči myšlence rovné politi- cké svobody národův slovanských, ba zvrhuje se tu v pravý opak: v krutou nespravedl- vost a despotickou nesnášelivost oproti právu, zájmům a potřebám našim. O Všeněmcích obojího vyznání ani ne- mluvě. Ti zvedají bez ostychu hrubou palici pruských germanisatorův a hakatistův na hlavy všeho což slovanského, ti nepokrytě hlásají: Buď Rakousko německé aneb žádne. Zbývá strana vídeňských křesťanských sociálův a blízká jí strana německých kleri- kálů z alpských zemí. Panuje snad v těch mysl spravedlivější, vůle lepší oproti nám Slovanům ?) V programech svých sice ty strany mají frási o šetření práv všech národův, avšak jak málo za tím vězí pravdy při straně Lnegrově, o tom věru mohou Čechové ví- deňští vypravovat kroniky; a že nynějšt vůdce strany té dr. Gessman není naplněn duchem spravedlivějším vůči nám Slovanům, toho jsme zakusili v zápasech o volební reformu stejně jako za bojův německé levice proti rovnoprávnosti českého jazyka v stát- ních úřadech vlasti naší za doby Badenovy-
Čecho doktor Gessman Badenův Rakousko Slovan
9 article
Gautschovy i Thunovy. Či byli tu němečtí křesťanští sociálové k rozeznání od nejlítěj- ších našich odpůrcův na levici? — Za ně- mecké klerikály promluvil pak těchto dnů vůdce jejich dr. Ebenhoch. Víte, co jej naplňuje největším postra- chem? Aby v novém parlamentě nedošlo k koalici Čechů, Poláků a »liberálních Němců«, z kteréžto parlamentní většiny by vzešel pak »kabinet Derschattův«, za nějž prý by však Němci musili nám Čechům a Po- lákům zaplatit nejtěžší výkupne Vidí v duchu již německé ministry Pra da a Marcheta zapřažené v triumfáln povoz českého ministra krajana Ano, té perspektivy se děsí vůdce »sprave- dlivých« německých klerikálů, že prý bychom si my Češi a Poláci dali svou podporu vlády Derschattovy vynahradit největšími koncesemi pro svůj národní prospěch a pouhé pomy- šlení na možnost takou činí jej nervosním.
Gautschův Thunův Ebenhoch Čecho Polák Němec Čech
10 article
Již to, že oba ti němečtí ministři Prade Marchet navštívili za dnů císařských před stavení v Národním divadle našem, popuzuje ho tou měrou, že sám brněnský »Tagesbotee zasne nad tímto dnešním výbuchem teuton- ského furoru při někdejším spojenci pravice a druhdy »mírném Němci« Ebenhochovi. — Takovým, hle, duchem naplněno jest ve- škeré Němectvo v předvečer voleb proti nám Slovanům vůbec a proti národu če- skému zvlášt. Udržet centralism, uzákonio státní němčinu, roztrhat jednotu království českého, vynutit si všemi teroristickými pro středky, třeba i nejsurovější obstrucí moc svého »veta« a tak další nadvládu nad vět- šinou slovanskou, to jsou hesla, cíle a snahy. s nimiž dnes strany německé v Rakousku jdou ve volební bitvy. Jeden německý ministr za druhým chvátá mezi voliče německé, aby volal po sloučení všech něme- ckých »liberálních« stran v jeden mocný šik na uhájení posavadního stavu »německé državy« v zemích národně smí- šených a na uhájení dominující posice Ne- mectva nad celou říší; však nejen liberální
Němec Ebenhoch Slovan Rakousko
11 article
Němci mají se soustředit a srazit v jeden mocný šik, ale »nesmějí strha t mo stův ke druhým (zpátečnickým a prušá- ckým) německým stranám, poněvad ž důležitých otázkách může býti do saženo výsledku pouze společ ným postupem všech německých strane.- Tak volá německo-nacionální mini str kabinetu Beckova, dr. Derschatta. tak německý ministr vyučování Marche Jednotný postup všech Němc ů liberálních i zpátečnických, antisemitskýc i klerikálních proti nám Slovanům jest jich ideálem, za kterým slibují pracovati ze všech sil. Nezbytným důsledkem všeobec- ného práva hlasovacího měla by býti — veliká německá strana, spojující v sobě všechny strany a frakce německé. O to budu se zasazovati, pravil ministn Marchet v Badenu: »Nepodaří-li se to, pak ovšem bude míti všeobecné právo hlasovací pro Němce nešťastné účinky.« Ne- štěstí by záleželo tudíž v tom, že by se musili s námi rovnoprávně o politickou mo v Rakousku sdílet.
Němec doktor Derschatt Rakousko
12 article
Srovnejme s tím kandidátní řeč vůdce polského kola, ministra hr. Dziedu- szyckého. Počíná napomínáním polské demokracie, aby hájila věc národní rozumně a s nntným umírněním, ručí za polské kolo. že bude i na dále pracovat ke zdaru a moci veškeré říše, přeje si svorný postup Poláků a Rusů, jichž zájmy prý hodlají polští po- slanci zastupovati tak poctivě, jako zájm národa vlastního i končí krásnými slovy. »Na dvou zásadách spočívala minulost pol ská: na pokojném spolužití různých národ- ních kmenův a na úplné náboženské snáše- livosti. Těmto oběma zásadám nechť zůsta- nou Poláci i na budoucně věrni.« Jakýto rozdíl ducha slovanského od ducha něme- Nuže, a my Čechové, ohroženi na své krajně posunuté odvěké hradbě, na první ráně vlnobitím útočného, výbojného a pano- vačného toho ducha německého, neměli by- chom chápati význam nastávající bitvy vo- lební pro svou přítomnost i budoucnost V době, kdy němečtí protivníci naši novým rozmachem ženou se na jednotu vlasti naší, česká srdce a české hlasy neměly by chápat svrchovanou toho potřebu, aby se celý národ český k obraně života svého a vlasti své spojil k veliké české jednotě poli- tické a volbami svými manife- stoval, kterak jest prodchnut bez rozdílu stran a frakcí svých jedním svorným duchem vlastenecký m, jedinou velikou myšlenkou če- skou a odhodian zápoliti za ni s věrností a vytrvalostí neochvějnou. Když nám hrozí roztrhati vlasť, chtěli bychom i my ještě trhati si jednotu českého národa? Na to pa- matujte všickni upřímní synové národa če- ského, s touto myšlenkou jděte k volebnímu osudí a vlasť bude žehnati vaší vlastenecké, důstojné volbě! Nade všechny zájmy sta- vovské a strannické — nejvyšší budiž nám myšlenka práva a budoucnosti na- roda čes kého v nedílné odvěké vlasti
Polák Rus Čecho
15 title
Nebezpeči hrozi.
16 article Citovali jame ve včerejšíma odpoledním čísle
Citovali jame ve včerejšíma odpoledním čísle sebevědomý článek »Bohemie« plný potěšení radosti nad tím, jak znamenitě podařilo se ba- ronu Beckovi společně s pány Pradem a Kl i- nem rozřešiti těžký problém. obsazení uprázdně- ných v Čecháčh miží 30dfJcovských. »Jen tak dále — volá jmenovaný list — až skutkem se stane, co touhou každého poct- vého Némce !« Není nám každá vytištěná novinářská řádk pro posouzení okamžitého stavu, té či oné aktu- alní otázky směrodatnou, víme co mnohdy káže taktika a jak nejednou veřejný tisk v zájmu své strany tvářiti se musí zcela jinak, než jak by tvářiti se měl. Víme velmi dobře, jak často ne- patrnost povyšuje se na slavné vitězství a jak naopak o značném úspěchu mnohdy zarytěs mlčí — však tentokráte netřeba býti zvlášte duchaplným psychologem přesvěděiti se, že jáso německých listů nad dobytým vítězstvím je ne- líčený, upřímný. Dosud mohlo býti jakýchsi pochybnosti tendenci páně Beckově, dnes zdá se nám být jeho plán jasný
Beck Prado Klement Bohemia pán Beckov dfJcovský
17 article
Chybou jeho předchůdců bylo, že domnl- vali se dospěti k cili postupem na vyšlapané cestičce různých smiřovacích programů, již před- kládány různým konfereneím, které pod nepří- jemnou a mnohdy — jak doznáváme — ne odůvodněně přísnou kontrolou široké veřejnosti. obyčejně již po prvním pokusu zjednati smír se rozešly, zůstavivše poměry ve stavu horším, než v jakém byly před konferenci. Pan baron Beck od této methody upustil. rozhodnuv se, že nobude řešiti »komplex otázek hromadně a najednou, nýbrž kus po kuse, až na konec objeví se ku všeobecnému překvapení dilo cslé a úplné, až mu bude možno zvolati s plným uspokojením : dokonáno jest
Beck
18 article
Orgán z »anenského dvora« o úmyslech nynějšího chefa vlády patrné dobře zpraven, po- ukázal s potéšením k tomu, že jmenování soud- ních úřadníků, právě vykonané, je první eta- pou ke zřízení německého úze m v Čechách se zvláštní admini- strací, kterého prý se dostane snad Němcům postupem a ponenáhlu de faeto, třeba ne jako skutku se zjevným signem zákonodárného opa- Tentokráte jednalo se o otázku, má-li právo český kompetent státi se při naprosté způsobi- losti soudním úřadníkem také v německé nebo vlastně v národně smíšené části Čech. A otázka tato zodpověděna byla záporně. Čech práva toho nomá. Co nejdřívo řešiti se bude stejným způ- sobem otázka, pokud jde o úřadnictvo ostatní a sž principiálně bude stanoveno, že Čech z ve- řejné služby ve smišeném kraji vůbec vyloučen a až v mezích možnosti bude tento kraj od če- ských úřadníků úplně »vyčištěn«, jak zdvořile této akci říkají národní naši odpůrci, potem přikročeno bude k dělení věcné- mu, aby naplnil se starý ideál Herb- stův, Plenerův a Schlesingrův.a půjde-li to tak dále a bude-li z vlastního našebo táboru hlásáno, jako stalo se tenkráte, že jmeno- váním »poměry se zlepšily« — pak jednoho krásného dne probudíme se ze sna a s novým dnem vítati budeme jako dokonané faktum správní rozdělení tohoto království ve dvě národní části. Nebezpečí to hrozí, nobezpečí to čím dále tím více se blíží, aniž by je zažehnala okol- nost, že německá deputace, jež přednésti zamý- šlela u stupňů trůnu žádost německou za roz- dělení země, nebyla k audienci připuštěna. Baron Beck chce postupovat »tiše po prstech« bez hlomozu, zvolna, ale bezpečně a jistě. Mámo býti událostmi překvapeni a vyburcováni z non- cha lance, až bude pozdě.
Čo Herb Plenerův Schlesingrův Baron Beck Čechy
20 article
Co znamená ale rozdělení Čech a zdali pak se u nás o důsledcích jeho v širších kruzieh vážně již přemýšlelo ? Bylo by neštěstím, kdyby odpor náš proti tomuto dělení obsažen byl v běžném hesle, jakých máme do tuctů, a kdyb neprýštil z hloubi duše. Jest přesvědčením dějepisců nestranných, že my Čechové zachránili jsme národnost svou v bouřích věků a v zeměpisné posici tak ne- šťastné, jaká jen pro malý národ býti může, jen geografickou a neméně státoprávní jednotou své země. Osud Slovanů polabských rozhodnu byl tak záhy a králové němečtí tuk rychle byl s odporem jejich hotovi, že Slované v oněch sídlech netvořili pevná státní centra, nýbrž že to byla membra disjecta, »rozházené střepiny rodiny slovanské« bez vnitřní souvislosti, Slované
Čecho Slovan Čechy Slovan
21 article
v drobném prodejt vapoilo o aol Ve nllalkách na vonkori nní číslo. . . rnl 1nseraey ati se hotově napře Pledplacení ainerty peijimá dsini- tskárn narpáse raanesecon s Rakopisy so nevrassjí.
22 article
naopak na sebýražicí a ochotní s Němcem spojiti se na ú Puseda vlastní své krve. Jak seslabostatně národ náš dlouhá neshoda mezi kráovstvím a markrabstvím, o tom nebudeme šířiti slov, a jakým bychom byli či- nitelem, kdyby uherští Slováci státoprávně při- náleželi k nám, o tom rovněž netřeba se zmí- ňovati. Obětujme ješté 700.000 rodných bratří, žijících ve vlasti, ale v krajích zněmčelých, v krajích, jež jsou zrovna tak naše jako ony, v nichž český jazyk hlaholi, obětujme kraje ony, dejme si je odeizit, přihlížejme klidně k tomu, jak nás vláda společně s německo- národní agitací štváti bude z nich — a uvi- díme, jaké záhy budou následky tohoto samého našeho ponižení a seslabení. Což tak j iž jsme otrlí, tak lhostejní i oproti nejbolestnějším ranám, jež se nám zasazují rukou jednou, kdežto druhou nám nastrkují ke smír u, že necítíme, co to znamená, kdya český člověk ze třetiny své staré vlasti se jako cizák vyhodí a jemu na čelo ryje příhana, že nesmí opovážiti se působíti veřejně tam, kde v dobráckosti své a nevší ma- vosti domníval se dosud býti do- movem?
Němec Slovák
23 article
Ku podivu Vizte, vy mudrcové, kteří tak rádi běháta ve všech připadech pro analogii do Némec, proč tam s takovým úsilím a s tak obrovskými obětmí domáhají se kolonil. Z té přičiny, aby opatřili nadbytku sil svých duševních i fysických odliv a posilnili panenskými zeměmi za oceane m situaci hospodářskou ve vlasti staré. A u nás nečinně k tomu přihližíme, jak se naši lidé štvou ze třetiny vlastní země, jak pole pro- ekonomické naše uplatněňí se zužuje, na místě aby se rozšiřovalo a jak ušlechtilý pud v národá našem po vzdélání ubíjí se tím, že se mu od- nímá třetina působiště. A což přebytek našich fysických sil, jenž dosud plnil vaceum ve smišeném krají? Kdyby mohli, smečkami psů by vyštvali národní od- půrci naši každého českého dělníka z krajů, jež s úspěchem rvou od tohoto království. Jak ale utváří se poměry, až stanou se Némci svrchovanými pány v krajích těch? Bez milosti bude nucen každý dělník obětovat tam za kus chleba svou a své rodiny národnost. Za drobet živobyuí koupí si Němec v kraji tom napříště ne pouze českého dělníka sílu svalů, než i jeho krev a jeho zarogní příslušnost.
Němec Némec
24 article
Nechť nikdo se nemýlí, co vlastní Němcům pohnutkou, že s takovým úsilím, s takou zuři- vou energii dnes se domáhají administrativního rozdělení toboto království. Rozčiluje je a dráždí pohled na mapu, že v samém středu Germanie rozložen slovanský národ, který po věky s úspěchem vzdoruje německému přikorí. Chtějí nám urvati třetinu země a připojiti jí ku svému prozatím jen národnímu celku a k tomu, žel, že jim pomábají právě ti, kteří v nejvlast- nějším zájmu svém měli by jako oko v hlavě střežiti nedilnost tohoto království a naší sllu v něm. Přeháníme snad. Nikoli. Mějte přece na mysli, mnoho-li dnes sně- movních okresů ostatních v Čechách je zastou- peno stranou, jež káže zjevně zničení a zmat této říše a jež dokonce je proti trhání této
Němec Čechy
25 title
FEUILLETON.
26 article
V Praze, 3. května.
Praha
27 article
3— (Kronika.) Ve vojenských kruzíc zěíná prý se ujímat lepší názor na myšlenku národní! Smiřují se s ní pomalu nebo tak něco Mlurili, že povídali! Někde na vojenském tslavě vypsána místa za dozorce poddůsto- níky s povinností, znát dobře česky, slovem i plamem ! Povězte si! A ministr války opětn položil někde důraz na potřobu, zachováva přisně předpisy stran plukovních jazyků ! A ješte nkco! U nějakého pluku, jenž s velkou částn se doplůuje z českých okresů, ustanovena plu- kovním jazykem — čeština ! . Co chcele víc! Nezní to všecko, jakoby národní jazyk byl u vojště vskutku jaksi n postupu? A zpráviček na veřejnosti jens bemži, přecházejí z listů do listů jako malé vilězné bulletiny z bojiště o národní práva. — Nu a nejsou snad zprávičky potěšny Nejsou li dokladem vlivu a vážnosti, jaké na- býváme ?
28 article
Potěšny? Proč ne? Mnohdy dostačí k útěse pouhé — zdání. Něco je však jisto. Na vojenských úslavech bývala čeština, byly národní jazyky vůbec, povinným předmětem vyučování z všech časů. Ministři války vždycky, také v dobách ministerstev ústaváckých, občas vydávali svá připomenutí stran předpisů, aby důstojnictvo bylo znalé plukovních jazyků. A za všech čas ů býval dle poměrů dopl- ňoracich u pluků ten onen jazyk národní usta- noven »plukovním «. Kde tedy jaký — postup — A dáe A dále jen tolik. Při tom všem bývalo naše vojenství vždy mohutným zřízením odná- rodňovacím a — zůstává jim dosud. — Jak to? Či není dnes na vojně přísne zakázáno dotýkat se něčí národnosti Je zakázáno! Však přes to proces odná- rodňovací odehrává se i bez »dotykaček« zcel hladce, nenásilně, takřka — dobrovolně. Pochod zcela prostý, důsledek mechaničnosti všeho tvola. »Služba je služba«. Má svoji techniku, evého ducha, svůj jazyk. Sta a tisíce našinců nachází v ústroji vojenském své povolání, svou ezistenci a karieru. Sta a tisíce jedinců podleh
29 article
přirozeně mechanismu ústroje. Kdo ze dne n den, rok za rokem, po vší dobu pracuje, mluví jedná jiným duchem a jazykem, nežli svým rodným, odcizí se znenáhla svě národní bytosti Docela přirozeno — Snad přirozeno, však dokonce ne nutno Znám našince, strávili čtyřicet let »v uniforměe ale svému národu zachovali srdce věrné ! Snad zachovali ! Však pouhé »věrné srdce — národ nevytrhne. Národ, chce- li žíti, má zapotřebí kromé »srdce« i práce a úsilí všech svých synů. Nemůže a nesmí se žádné sily zříkat. Národ má právo nejen na srdce mužovo ale na všecku jeho bytost, duchovnou i tělesnou A jestli se mu jakýmkoliv způsobem odluzuje je to pro národ nenahraditelná ž i vo tn í ztrál Národ je živoucí organism a ten nemůže klidně přihlížet, jestli mu nešťastným opatřením — ubih z těla krev. — Jakáž pomoc! Stát má také svoje p třeby a požadavky životně ! Třeba dáti státu co státu náleží !. Stát a národ! Možno-li klásti oba pojmý proti sobě? Není-li národ živouci bytos Není-li stát z řízení ke blahu — živoucí by- tosti? Neni-li úkolem dobrého zřízení, s r vnat svoje potřeby s potřebami živoucí by tosti? Zajisté má živé tělo národa zapotřeh ochrany státu ! Radno-li však, kde se co potřeb ného zařizuje, aby, se přikrojovala r uka k vůl potrebě — rukávue
30 article
Z rozmluvy s předákem ruchu národního — A což otázka národního vojska ! Jaks k ní stavíte — Eh, vzdálené věcil — Jak vzdálené? Což denní zkušenos není dost palčiva? — Totiž, vzdálené — odborně ! Nebyl jsen vojákem, nezabýval jsem se těmi věcmi ! . — A státník, který nebyl kupcem ani h stinským, nemá-li se zabývat otázkami potřeb— živnostenských? Odborně vyřídí věc odborníci až — budou povoláni. Leč národně ! Netřeba- národně vzít otázku na mušku? — Nu, konečně, třebas! Ale vojenství víle, je vlastně — jak pak honem ? — vlastn věc hrozně nemoderná! Předslavte si, mo- derní vzdělanost a — vojenství ! Jak to srovnatt Pokrokový muž je přirozeně proti milita- rismu Tuze oblibený názor v kruzích inteligence Konec válkám! Pryč s militarismem! A smírči soudy sem! A věčný mír ať se rozklene nad životem národů! Vojsko národní nebo nenárodn je vždyeky militarism. A co se toho týče— pryč s ním Velkolepél Jenže národní militarism nemáme a nená- rodní — zůstává. Ostatně myšlenka smírčich soudů není ani dokonce tak — moderní, jak se za to mívá! Už nějaký Thukydydes, 400 l před Kristem vypravuje, co bylo při sporu Koryntských s Kyrkeřany. Athénětí požádáni aby spor rozhodli mírně. Dobří sousedé vy- hověli ochotně přání. Je však známo, jak věc — dále dopadla. Také náš velký Jiřík byl nad- šen pro myšlenku světového míru. Ale podne stojí Evropa po uši ve zbrani. A chceme-li sou dit dle zkušeností nejnověji v Asii nabytých svět do nejbližších — tislciletí asi ještě ve zbran zůstane!
Jiřík Tuz Evropa Asie
31 article
Smírčí soudy zavést, odzbrojit, věčný mi prohlásit! Konečně otázka pro mezinárodn konference. Až se národové a státy mezi sebou dohodnou, že složí zbraň, odzbrojíme s radostí taky. Leč zalím? Zde doma, kde máme starost jen o sama sebo, kde nikdo za nás nebude promýšlet naše národní potřeby, které sami ne- dovedeme promysleti: jaký je z de nás úkol n rodní ? Jak stojíme národně — ne filosoficky — ke své otázce vojenské? — Těžká vže! Maďaři jsou mocnější ná a marně, jak známo, rozbijí si hlavuo stěnu Tuze pohodlně rozřešeno ! Ne-li? Úkol je těžký, tedy — ho nechme Maďaři, pravda, nemají ještě vše, čeho si přejí. Však před půl stoletím nebyli mocnější než jsme dnes. A už tenkrát jasně si uvědomili národní úkol. Pracovali a nalehali a ne ustávali! Dobyli napřed zemskou obranu o jedne zbrani. Znenáhla přibývaly — jiné zbraně. Dne uherská zemská obrana představuje celé na rodní vojsko. Skutečnou součást maďarského života národního. Jako ve všech vojen- ských, postupovali Mladaři z á ro v e n v všech ostatních o borech národniho živola. A my? Horujeme pro odstranění válek, ale pomoc vojenského zřízení klidně si odvádíme výkvět ná- rodní síly od národního života vlastního a v prospěch živlu nám — odpůrného. Znamenitě pečujeme — o své potřeby.
Maďar Mladar
32 article
Arci »pečovati« znamená překonávat ně jaký odporl — Co chcete? Aby se u českých pluk česky velelo a česky jednalo? Aby se po česku udílely a vyřizovaly rozkazy a po česku odbývaly raporty? A v českých posádkách, aby důstojníci po ulici a v kasárnách blýskali se českým hovorem? Nemožno ! . .. — Proč nemožno — Proč? Protože — proto ! Tisíc do- vodů! Politických, státních, technických, odbor- ných et cetera! Nejde to zkrátka ! A se svého hlediska mají odpůrci docel pravdu. Konají jen svou povinnost, že nám o- porují. Každá pravda má svoje hlediska. Tolik hledisek, kolik je — zájmů vůkol. A naše hledisko, naše pravda ? Kde je — Znárodnit vojenství — možno-li? Nejen možno, ale nutno! A z lisice důvodů: národ- ních, mravních, státních, politických, vojensky od- borných ! Zkrátka, jde to ! Musí to jít ! A čí je povinnost hájit n áš zájem, osvět- lovat n aše hledisko, snášet naše důvody Kdo za nás vykoná potřebnou práci, dovozo- vací, přípravnou, mravně dobývací, nevy konáme-li ji — sami?
33 article
A nejen vojenství je cizo našemu zřízen kulturnímu! Řada jiných nejdůležitějších oborů veřejného života neméně! Co je se službou n rozsáhlé síti železniční? Co s řadou jiných úřadů a zřízení veřejných ? 1). Tisíce našinců mechanikou služebného výkonu je nuceno od- cizovat svou bytost kulturnému organismu národnímu. Zajisté je důležito, aby dobří našinci zaujímali vysoká místa v úřadech! Vysoká i nízká, ve všech oborech a úřadech, zajistél Však bytost národa nesesílí, jeho život, jeho budoucnost nezajisti našinec na vysokém místě, muž s vřelým českým srdcem, ale německým — úřadováním! Našínec úřadující ji ný m ja- zykem než naším, je pro náš kulturný orga- nism jinorodec, svým výkonem úřaduím posiluje kulturnou váhu jiného živlu a se- slabuje naši. Ne na osobách sejde, ale na zři- zení! Lidé odcházejí, zřízení zůstává. Aby zři- zení všech oborů veřejné práce bylo sjednoceno s organismem národné kulturným: tu je úkol národního postupu Jizdou Švýcarskem napadne turistovi ne- zvyklá věc. Co chvíli vstoupí do vagonu nový kondukter a hlásí nový — kantón. — Jak pak to mají zařízeno — Čert vl! Snad je vlak společný, státní, ale službu má snad každý kanton svoji ! A také svůj — služebný jazyk l — Podivná služba — Patrně taková, jaká odpovídá — po- měrům !.. Čí je zájem, aby naše veřejná služba byla obstarávána ne dle jakés šablony odjinud pořízené, nýbrž byla přizpůsobena naši m po- třebám a poměrům? Čí je povinnost, v zájmu. naší potřeby národní vypracovat, odůvodnit, připravit potřebné — projekty ? 3) Nejde o to, co si počit, abychom už zejtra. měli své — národní vojsko. Ale o to jde, ze- Slaďaři se svými přípravami a projekty začali už — před padesáti lety ! A kde zatím zůstá- vají dnes pořád ještě nějaké — přípravy naše?
Švýcarsko
34 article
1) Vemte státní továrny na tabák ! ŘRtada jieh pracuje v českém kraji. Dělníci, úřadníci, správcové Češi, odběratelé Češi, ale správa — německá. A výrobek koluje po vlastech s — německými obálkami ! Vemte státní doly v kraji českém ! Nejčeštějším ! Přibram Kovkopové, inženýři, úřadníci Čechové, správa — ně- mecká : Na hornickém účelišti učitelé našinci vyklá- dají žákům našincům své odborné vědomosti — po německu. Tak se zařizují věci národů tuzemců v evropských — koloniích. Tak to chodí v Tonkinu, na Madagasgaru, v holandské nebo německé Africe. U národů opravdu vzdělaných kultura záleží právě v tom, ne jaké obrázky malují nebo jaké ver- šíčky skládají, jak na housličky hrají, nebo jak do- brými zřízenci v cizé službě se osvědčojí, ale jak se pro své potřeby dovedli — zařiditi 1) Slyšeli jste snad něco, že mají ve Švýcarsku nějak neprakticky zařízeno železnictví nebo jiné obory, a čkoliv je mají vesměs přizpůsobeny svým tuze složitým poměrům
Čech Čecho Tonkin Afrika