ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 232e1cd0-6600-11dc-b79b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 28 celkem · entity: person 66, place 58, org 15, work 8
1 masthead
25. ledna 1901.
2 masthead
Císlo 25.
3 masthead
NARODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana5.
5 article
šení čínských námořních cel jakožto podkladu pro půjčku, určenou k válečné náhradě v obnosu 1 miliardy marek a současně o záruce, jakou by daly mocnosti pro tuto půjčku. (Sdělili jsme částečně už včera. Pozn. red.) Z Paříže, 24. ledna. (C.-B.) »Agenee Havas« sděluje z Pekina: Čína žádá od velmocí aby určily zevrubně místa, kde státní zkoušky maji býti zrušeny, dovolily dovoz zbraně k po- tlačení lupičství, ustanovily lhůtu k zaplacen náhrady, povolily zvýšení cel, ohraničily čtvrt. ustánovenou pro vyslance a konečně aby usta- novily lhůtu, do níž cizí vojsko Čínu opusti musl. Z Jokohamy, 24. ledna. (»Reuter.«) Japonské noviny vyzývají vládu, aby podala protest proti ruskému protekto- rátu nad Fentjenem.
Agenee Havas Paříž Čína Jokohama Reuter
6 article
Operace spojencův. Z Pekina, 24. ledna. (Wolfr.) Hrab Waldersce oznamuje: Na žádost mistního úřadu poslán k upokojení obyvatelstva do Šaba (23 km. severozápadně od Pekina) malý oddil vojska pod setníkem Wangenheimsem. Ze Šanchaje, 24. ledna. (Router.) Ruský admiral Alexéjev protestoval u anglického admirála Seymoura proti výpravě dělov lodi britské na mořské loupežníky u Ellioto- vých ostrovů, jež jsou ruským územím. Seymour zdráhal se uznat ostrovy za ruské territorium a vyhradil si poptávku u své vlády Z Berlína, 2 1. ledna. (Wolff.) Hrab Waldersee oznamuje z Pekina 21. t. m.: V Pe- čilsku zřizují se lupičské čety. Angličané svedli boj s jednou z nich u Šanchajkvanu ztratili dva muže. Ze Šanchaje, 24. ledna. (Reuter. V listě zaslaném admirálu Seymourovi o ruských nárocích na Eliotovy ostrovy prohlašuje admirál Alexějev, že výprava anglické lodi »Plovere na loupežníky není oprávněna a doufá, že sn- glický admirál to uzná. Seymour odpověděl. že byl vyrozuměn, že Port-Artur a Taljenvan staly se ruskou državou, ale není mu známo. že by jí byly také jmenované ostrovy. Proto není náhledn Alexčjeva a předloží věc své vládě. Myslí, že nelze uznati ruské nároky na ostrovy 90 mil od Port Arthuru, jinal musilo by mili Rusko právo také na blízsí ostrovy Misotajské. Kdyby tak bylo, Rusové ovládali by úplně plavbu v pečilském zálivu
Hrab Waldersec Wangenheims Seymour Wolff Hrab Angličan Eliotův Alexějev Artur Taljenvan Port Berlín Rusko Reuter Šabo km
7 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. V Praze, 24. ledna. Výsledky válkoy.
Praha
8 article
Přímé výdaje, spojené s válkou, činí pr Anglii již 2 milliardy a 350.000 korun. K tomu druží se dle doznání listův anglických nesčetné ztráty nepřímě, klesání cenných papírů jež činí několik set millionů zdražení zboží vše likého druhu a tím i života vůbec. Pěkný to odkaz přijímá Edvard VII.
Edvard Anglie
9 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. Neshody v kabinetu neurovnány. Z Vídně, 24. ledna. V úterý odpo ledne nejofficiálnější věstník vlády dra Körbra, zvláště pak ministra financí dra Böhm Bawerka, »Neue Freie Presse« velko pansky odbývala zprávy o svízelích a tísn v kabinetu lakonickým výrokem: »Není žád ných!« Hued po ní přibelhala se poloúřadní »Wiener Abendpost« a dušovala se, jak právě se jen dušují lidé častokrát usvědčení z nepravdy, že zprávy o neshodách jedno- tlivých ministrů kabinetu Körbrova se nesna šejí se skutečností. A ejhle: než zakokrhal kohout po druhé, tatáž » Neue Freie Presse« napřed dementovala důkladně sebe samu dementovala zároveň svoji nebezpečnou kon- kurrentku »Wiener Abendpost«. Doznala sou- čusně, že jsou neshody v kabinetě, roze psala se široce i dlouze o opposici, kterou prý v něm činí ministr dr. Rezek a zako- mandovala: »Hr na Čechy !« Ve svém hněvu, který z ní jen sršía ve své vášni, která je první její naturou kdykoli státní správa nechce po jejím přání provaděti krajní persekuci proti Čechům, podřekla se a prozradila více, než chtěla. Prozradila totiž svůj — pramen. Prstem naň možno ukázati a jeho jmeno je na všech rtech. Přičiny nakvašenosti ne tak jmenova- ného žurnálu, na kterém valně nezáleží, ale jeho inspirátora, resp. inspirátorů, lze se snadno dopátrati. Mlčeli o krisi, dokud měli naději, že rozpor, který vzníkl v mini- sterské radě pro trůnní řeč v sobotu (co oznámila první »Neue Fréie Presse« jižv neděli) a který do té chvíle není ještě vy- řízen, dopadne zcela na prospěch oněch interessentů, kteří skrze »N. Freie Presse- mluví. Jakmile však věci počaly se poněku kloniti směrem jiným a jakmile se ukázala pravděpodobnost kompromis su, celá klika, jejíž hlásnou troubou jest » Neue
Körbr Böhm Hued Wiener Rezek Čecho Neue Vídeň Hradec Čechy Neue Frei Presse Neue Fréie Presse Frei Presse
10 article
Freie Presse«, spustila na dra. Rezka, žá dajíc jeho vytlačení z kabinetu a potlačení Čechů v parlamentě i mimo něj. V tempe ramentě svém ukázala tato společnost pro vzájemné pojišťování hospodářských a politi- ckých prebend zase pravou povahu a po- dobu. Jsme tomu povděční, že byla v poli tickém masopustě nynějším maska sňata n okamžik a že se objevila skutečná tvář, ze sinalá záštím ke všemu, co je českého. Ví táme tedy dnešní projev »Neue Fr. Presse jako cenný příspěvek ku charakteristice roz- milých našich soupeřů druhé národnostia jako historický dokument k monografii o ně mecké snašelivosti a mírumilovnosti. Byl čas, kdy se v redakci »Neue Fr. Presse« jmenovali biskupové a byl čas, kdy první ministr řekl, že bez ní nelze vládnout a proti ní ještě méně. Ten čas minul. Ra- kouský globus již netočí se dle zvůle mata dorů tohoto orgánu a jejich nepřátelství boj se jen slaboch ové. Pokládáme vůbec výbuch »Neue Freie Presse« za málomocný výstřel nepřílele. který nepochodil tak jak doufal a kryje svů ústap prudkou kanonadou. Neshody v kabi netě — jak se ujišťuje v politických kruzíc — se teprve ještě urovnávají, a to, jak se tvrdí, na zakročení koruny. Na její podnět došlo k rozhovorům mezi jednotlivými členy kabinetu, které nejsou ještě skončeny, od kterýchž se však očekává, že snad do konce týdne povedou k výsledku. Zprávy, které co nejurčitěji tvrdí, že je vše hotövo, jsou před- časny.
Rezek Čecho Neue Francie . Presse Frei Presse Neue Frei Presse
11 article
K volbě předsednietva. K. Z Lince, 24. ledna. V záležitosti volby - předsednictva poslanecké sněmovny píše »Linzer Volksblatt«: »Poku víme, prohlásil opětně dr. Kathrein co nej- určitěji, že místo předsedy nepřijme. Vůbec jest mezi členy katolické lidové strany ná- hled, že tato v dřívějších letech přinesla již dosti obětí parlamentním poměrům. Myslíme, že tentokráte strana katolická žádného ze svých členů za předsedu sněmovny nepro- půjčí. Dr. Fuchs si v minulém zasedání musil dáti líbit dosti hrubosťí a nedostalose mu ani přiměřeného zadostučinění ani pa- třičné podpory sněmovnou. Zdá se nám vůbec věcí bezúčelnou, aby se před poradou konservativních poslanců z alpských zemí rozhodovalo o olázce přijetí nebo odmítnut presidia se strany některého člena naši strany; po případě připadne rozhodnut klubu samému a pokud nám jest známo. bude toto rozhodnutí zníti záporně«. Bývalý mandát Dípaulův, Z Vídné, 24. ledna. Z Meranu se sdě- luje: V některé z prvních schůzí poslanecké sněmovny bude podán návrh, aby volba za V. kurii jihotyrolskou byla zrušena, poněvadž volba volitelů prove- dena byla nesprávně. Jde tu o mandát po- slance Schraffela, který porazil barona Dipaula.
Linzer Pok Kathrein doktor Fuchs Dípaulův Dipaula Merano poslanecký sněmovna
12 article
Stav barona Dipaula se v posledníeh dnech z lepsil. K obecním velbám v Lublani. ša. Z Lublaně, 24. ledna. Zajímavá komplikace povstala rozhodnutím správního soudu o zrušení obecních veleb v Lublani. Jak známo, správní soud volby ve II. a II sboru prohlásil neplatnými. K obecním ra- dům, kteří timto rozhodnutím pozbyli man- dátů, náleží také lublaňský starosta Hri bar. Protože však byl zvolen starostou n tři leta a jeho volba také již císařem potvr zena, nastal případ, že Hribar není členen obecního zastupitelstva, přes to však je po tvrzeným starostou a úřaduje dále, Br. Rezek. odb ane Z Vídně, 24. ledna. Ministr dr. Rezel byl dnes odpoledne přijat ve slyšení a r ci vévodkyní Marií Terezií. Účel Karpových cest. s. Z Brusselu, 24. ledna. »Petit Bleu« oznamuje z Vídně, že cesta rnmun- ského předsedy ministerstva Karpa do Ně- mecka a do Rakouska má prý za učel při- praviti trojspolkové velmoci na přeru- šení diplomatických styků mez Rumunskem a Bulharskem za tím účelem, aby další konflikt na balkánském poloostrově byl zamezen a Rumunsko po případě zbaveno bylo zedpovědnosti.
Dipaula Hribar Rezek Rezel Marie Terezia Petit Bleu Karpo Lublaň Vídeň Brusel Rakousko Rumunsko Bulharsko Hri bar Karpův cesta . s
13 article Ze Srbska, savai
Ze Srbska, savai F. Z Vídně, 24. ledna. »N. W. Tag- blatt« sděluje z Bělehradu, že presidentu skupštiny a několika poslancům projevil kra přání, by vypracován byl zákon, jímž se Milanovi navždy zapovídá návrat do Srbska. Králi odpověděno, že zákon takový byl by zbytečným, poněvadž Milan dobrovolně se zdržuje v cizině a podobným přísným usta- novením že by mohl býti způsoben jeho návrat. černomořské loďstro. Z Petrohradu, 24. ledna. K sesílen černomořského loďstva dalo ministerstvo vo jenství stavěti 8 nových lodí.
N W Milan Srbsko Vídeň Bělehrad Petrohrad skupština
14 article
President Krüger. s. Z Utrechtu, 24. ledna. (C.- B.) Pro fessoři Suellen a dr. Heymann provedli dne- operaci zraku pres. Krügra.
Krüger doktor Heymann Utrecht
15 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 24. ledna (C.-B.) Na dnešn dvorní hostinu byli pozváni vyšší dů stojníci. Ministr vojenství bar Krieghamme vrátil se z Pešti. Zdravotní stav honved ského minístra bar. Fejervara je pří znivy. Dvorní divadelní maliř Heřman Bur hart zemřel. Uherská sněmovna. Z Pešti, 24. ledna. (C.-B.) Posla necká sněmovna pokračovala v ze vrubném rokování o rozpočtu ministe stva vnitra. Posl. Pichler mluvil o pešt ske policii a mp. Szell ohlásil její roz množení, úpravu služebnických a školských poměrův a dohlídku na vystěhovalství, načez rozpočet ministerstva vnitra byl schválen přešlo se k debatě o rozpočtu ministe stva obchodu. Přišti schůze bude zejtra. Car. Z Petrohradu, 24 ledna. (C. B.) Cai s chotí a dětmi odplul včera na jacht »Standard« z Livadie do Sebastepole, kam přibyli o 9. hodině ráno a odjeli o půl7 hod. večer dráhou do Petrohradu. Studeníské agitace v Rnsku. Z Petrohradu, 24. ledna. (C-B »Pravit. Věstník« uveřejňuje obšírnou zprávu o nedávných agitacích mezi student- stvem, jež chystalo všeobecný studentský sjezd v Oděsse, kam měli se sjeti delegát také jiných organisací ruských studentů. Na sjezdu měl se ustanoviti plán spo lečného jednání. Předáci byli zatčeni a listiny a p. zaba veny. Ze spísů vysvítá, že zamýšlela se ústřední organisace a mimo to byly vytčeny politické cile. Hlavním sídlem organisace byl zejmena Kyje v, kde již lon v červenci, říjnu a prosinci agitace vedly k různým nepořádkům a zatýkání. Když na- pomínání akademických úřadů bylo marne
Heřman Posl Pichler Vídeň Pešť Petrohrad Sebastepola Oděss Kyje Krieghamme necká sněmovna
16 article
a studenti dopouštěli se hlučných výtržností. musilo zakročiti vojsko a zjištěno 396 poslu- chačů kyjevské university jako účastníci agi tací. Dle zákona z 29. července 1899, dle něhož studenti vyšších škol mají být odve- deni k vojsku, účastní-li se takých nepokojů, byli tedy odvedení k vojsku dva na tři, pět na dva a ostatní na jeden rok. Ministr vy- učování potvrdil opatření proti vinným stu- dentům, avšak změnil je tak, že ze 386 stu- dentů, již měli sloužiti jeden rok ve vojště, 209, již nezúčastnili se nepokojů přímo, ale přece při nich byli, dostati mají přísnou důtku. Mimo to pozbudou na půl leta všech beneficií a pohrozeno jim, zůčastní-li se ne- pokojův ještě jednou, že nynější jejich vina bude se považovati za přitězující okolnost. Francouzská sněmovnn. Z Paříže, 24. ledna. (C.-B.) Ve sně movně prohlásil ministr-president Waldeck- Rousseau, že vláda připojuje se k pro- jevu soustrasti nad úmrtím královny Viktorie a uctivě se sklání před smutkem anglického národa. (Pochvala.) Předseda Deschanel učinil prohlá šení téhož smyslu jmenem sněmovny. Na to pokračováno v rozhovoru o před loze, týkající se náboženských s po- lečenstev a řeholí. Posl. Chauvíre žádá, by zákon byl opraven, neboť by mohl jednoho dne posloužiti proti socialistům. Posl. Lasies brojí proti předloze zmiňuje se uznale o řeholích. Doráží prudce na protestanty a židy. Povšechné rokování bylo tím uzavřeno předloha uznána 361 proti 179 hlasům plil nou a usnešeno 441 proti 98 hlasům pře jíti k rokování zevrubnému.
Waldeck Rousseau Posl Paříž Viktoria
17 article
Říšský sněm německý. Z Berlína, 24 ledna. (C.-B.) Říšský sněm rokoval několik hodin o polském do tazu pro nedopravování poštov nich zásilek s polskými adre- sa mi. Během rokování prohlásil státní tajem- ník Podbielsky, že poštovní správa nemá při tom politických tendencí. Jedná se prý o to, aby poštovní doprava neznesnad- ňovala se polskými adresami k agilačním účelům (l). Řečnici polští, středu, sociálních demokratů, svobodomyslné strany lidové Elsasané dovozovali, že poštovní úřady chi kanují stranu politicky neoblibenou. Řečníci konservativeňv a národních libe rálů souhlasili s výklady Podbielského. Potom rokovalo se o předloze stra zaopatření účastníků východo- asijské výpravy a jejich pozůstalých. Říšský kancléř hr. Bülow prohlásilz debaty za hlučné pochvaly sněmu, že platy invalidů z dřívějších vojen a jejich pozůsta- lých zlepší se ještě v tomto zasedání, Nová kořist Unie. Z Kodaně, 24. ledna. (C.- B.) Vposla- necké sněmovně za rozpočtové debaty sdělil zpravodaj finanční komise Haye, že vělšina její je ochotna svoliti ku prodej dánských ositrovů západoindi- ckých Spojeným státům severoamerickým za přijatelných podmínek. Ku prodeji ostrovů vedou prý důvody hospodářské, poněvadž jich správa působí státní pokladně nepo měrné výdaje.
Berlín Kodaň Hay
18 article
Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 24. ledna. (C.-B.) Správní sou prohlásil za bezpodstatnou stížnost německé pla vební společnosti »Kette« na přijmovou dar předepsanou za léta 1895/8, protože dle vyše tření berního úřadu déčinského společnost obsta- rávala pozemní dopravu prostřednietvím praž ského speditéra. Předepsaná daň je teda zákonná st. Z Pešti, 24. ledna. ČZVl. telegr. » Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr. etu. Ceny beze změny. Platila: pšenli c e tissk 80 kg K 7.85, 79 kg K 7.8214. 78.5 k K 7.75, 77.5 kg K 7.624, 74.5 kg K 7. 30 peštská 77 kg K 7.60, 77 kg K 7.55, 76 k K 7.471, stolno bělehradská 76 kg K 7.50 skladní 78 kg K 7.771, 74.3 kg K 7.20, bu- dinská 77 kg K 7.50 na čtvrt lefa; žito K 7.20; ječmen K 6.15; oves K 6.15. kukuřice K 5.—. Terminový obchod byl pevný K večeru znamenala: pšenice obchodn na duben 1901 K 7.56, mezinárodní obchodn pšeníce na říjen K 7.65, uherská obchodní pše- nice na říjen K 7.70, žito na duben 1901 K 7.37, oves na duben 1901 K 6.14, kuku řice na květen 1901 K 5 08, řepka na srpen 1901 K 12.80.
Kette Platil Vídeň Pešť K 7.75 K 7.471 kg
19 article Sádlo po K 54.50; povidla slavonská
Sádlo po K 54.50; povidla slavonská po K 19.50, jiné zboží beze změny. Počasí mírné. Z Berlína, 24. ledna. (C.-B.) Hrubý výnos báňské společnosti »Hibernti a« obnáše v měsíci prosinci 1900 marek 907.641 pro 1,063 884 markám v listopadu r. 1900 a pro 560.744 markám v měsíci prosinci r. 1899. Hrubý výnos harpenské báňské spo- lečnosti obnášel v prosinei 1900 marek 1,507.600 při 24 pracovních dnech proti 1,647.500 markám při 24 pracovních dnech v měsici listopadu 1900 a 725.000 markám při 23 pracovních dnech v prosinei 1899. n. Z Berlína, 24. ledna. V dnešní valné hromadě němeeké akciové společnosti pro žá- rové plynové světlo schválena smlouv s Rakouskou společností pro žárové plynove světlo. Pateníní práva Auerova (osminilovélio) hořáku přejdou v Německu, Lucembursku Iolandsku 99 pet. na německou společnost, dr. šl. Auerovi zůslane vyhraženo 1 pot. Rakouská společnost obdrží za 667.000 marek akcií po 110 pet., jež od jednoho zdejšího družstva pře vzaty budou za 260 pet. Jinak jsou obě spo- lečnosti stejnoměrně zúčastněny na zužitkován patentň, když zisk nového oddělení, jež se m zříditi, bude 50.000 mk. činití. Z Bernu, 24. ledna. (C.-B.) Diskontn komilét švýcarských emisních ban snížil dnes ofiiciální sazbu diskontní z 5 proe na 41y9 proc. Z Nov. Yorku, 24. ledna. (C.-B.) Spráth rada wubassko- st. l0uisské. paci fieké dráhy vydala za tři milliony 4% bonů ve 40 letech splatných na další stavbu dráhy až do Montpellieru (Indiana) a za tři milliony 5 bonů v deseti letech splatných k opatření materiálu. Na zejtřek jest oznámeno k vývozu 3.95 mill. dollarů z lata.
Sádlo Auerův Auer rada Berlín Německo Lucembursko Bern York Montpellier Indiana
20 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Podnikatelská funkce zálozen. Naše rostoucí úsilí o vybudování mocné hospodářské organisace našeho národa proje- vuje se přirozeně nejen v hledání nových dráh našemu snažení, ale i v kritice forem již exi- stujících. Naše záložny jsou jedním z hlav- ních předmětů této činorodé kritiky a to tím spíše, ježto poslání jich jest daleko složitějsí v národě polilicky nesvobodném, který vlastně i své hospodářské pokroky musí krok za kro- kem vybojovávati nejen proti cizímu a nepřá- telskému kapitálu, ale i proti vládám, než v ná- rodě samoslatném. V čís. 23. ct. vašeho listu přinesli jste příspěvek k řešení otázky, u nás již často se vyskytnuvší a nejnověji p. Stillerem opětně uve- dené, majíli naše záložny činn účastniti se podnikatelské h ruchu, mají-li zakládati a vést podniky průmyslové a obchodní Poukazujete ve svém článku správně k tomu, že k takověto naprosté změně dosavadního pů- sobení našich záložen jest třeba více než pouh vsunutí »podnikatelského paragrafu« do stanov záloženských. Ostatně nedá se otázka sama řešiti tak lehce a snadno, jak pan Stiller za to má. Význam a váha našich peněžních ústav nespočívá pouze v tom, aby podporovaly spoři- vost svých členů, a v úvěrové stránce, ale i — a to hlavně — na důvěře. Vkladatel — zde jde zvláště o malého vkladatele — svěr zajisté své peníze jedině ústavu, který mu dává celým svým dosavadním hospodářstvím i stavem finančním a majetkovým záruku, že vkladu neztratl.
Stiller
21 article
Tento moment důvěry padá zvláště u zá ložen na váhu, za kterými nestojí (jako na př za spořitelnami) záruky měst, okresů neb zeme a právě z něho plyne záložnám povinnost, aby hospodářství se vklady dálo se v mezích určite opatrnosti, při čemž ovšem ani z daleka ne myslíme často u našich záložen vyskytujícíse opatrnůstkářství, jdoucí tak daleko, že uloží se peníze svěřené raději ve stát. papírech, než aby bylo opuštěno šosáctví ve skytání úvěru živnost- níkům a obchodníkům a nastoupeny nové dráhy úvěrové. V pevnosti a trvalosti záložen jest je- jieh budoucnost. Bude tomu tak i tenkráte, vstoupí-li záložny činně v ruch podnikatelský? Odvozujme z přikladu. Záložna v X. m veliký závod průmyslový, representující obnos 1 mill. zl. Bude-li podník prosperovati, poplynou jeho zisky do pokladny ústavu, který jich užije buď k rozšíření podniku nebo k jiným investi- cím — sotva však ku snížení míry úrokové pro dlužníky a zvýšení pro vkladatele. Bude tedy beatus possidens jediný ústav. Nebude-li ale podnik prosperovati, strhne jeho pád s sebou i ústav sám a ztráty ponesou vkladlatel é. A nevzníkne snad právě u těchto myšlenka, ne- svěřovati peněz ústavu, závislému na konjunktuře hospodářské? Když by chtěli peněz svých užít v podníkatelském ruchu, pak zajisté raději na- koupí si akcií určitého podniku, v jehož pro speritu věří a stanou se soupodnikateli s urči tými právy a nejen povinnostmi, jak tomu v případu, kdy uložíli peníze do ústavu, pro- vozujíelha průmyslový p odník.
22 article
Ale tato nálada vkladatelská utrpí i p jiné stránce. Nejde jen o to zakládati podniky ale o to, aby podniky tyto měly v sobě zá ruku trvalosti a prosperity. A jsou naše zá- ložny — výjimek uznáváme! — dnes na té výši průmyslového a obchod- ního všestrannélio rozhledu, že by jich podnikatelská činnost této záruky skytala? Nezapomínejme, že jde o tělesa mnohohlavá, s měnícími se vedeními, ovláduná začasté místními předsudky — atu jest se co báti, aby smutné zkušenosti akcio- vých podniků, zatlačované skutečně reelními solidnímí výsledky doby nejnovější, neoživly v jiné a horší formě.
23 article
Získal by však podnikáním záloženským úvěr? Při prosperité podníků užily by závody vkladů pro podnik a teprve přebytku pro úvě — úvěr by se zdražil; při úpadku užilo by se peněz ke krytí schodků — ú věr by se zdražil! V obou případech tedy vý sledky více než nepřijatelné A to právě p. Stiller přehlédl, že ú vě- rové poslání jest hlavním úkolem našich záložen. Ne bez důvodu zove ná- rodohospodářská věda naši dobu dobou úvě- rového hospodářstvI. Úvěr byl plodnou půdou dnešního rozmachu průmyslového obchodního. A v tomto směru musí se i činnost našich záložen vyhraniti. Jest mnoho pravdy v stescích do přilišně úzkostlivosti našich zá- ložen a stesky budou tím oprávněnější, jestliže jak úvodem jsme ukázali, naše ústavy si ne uvédomí úkoly, které jim vzcházejí specielne jako ústavům českým. Jim připadne laciným. dobrým a solidním úvěrem povznésti jeho široke výrobní vrstvy (malého živnostníka, domácího vý- robce a pod.) k moderní dokonalosti výrobní. Te jsou speciálně české úlohy našich záložen. Jako ústavy úsporné a úvěrové byly zakládánu a takými zůstanou i na dále. Budou skýtati úvě průmyslovým podnikům, nebudou jich ale za- kládati. Vždyť nám všem musí jíti o to, aby- chom měli raději majetné, široké vrstvy národní než bohaté ústavy a chudé příslašníky. Bohate národ bude míti důsledně i bohaté peněžní ústavy
Stiller Jim
24 article
Ale z průmyslového podnikání záložen vy- růsti by mohl i jiný nebezpečný útvar. Úslav, který by byl sám podnikatelem i úvěním zdro- jem, upravoval by jistě skýtání úvěru, jak byt prospěšným bylo jeho obchodnímu a průmyslo- vému zéjmu. A není to již vlastně negací každého úvěrnictví, které má býti na všechny strany spra- vedlivé? Nevedl by stav podobný k monopoli saci výroby ve prospěch mocných a bohalých ústavů peněžních, s nimiž by zase jen veliky kapitalista soutěžiti mohl? A my jsme dnes teprve v počáteích hospodářského svého rozvoje Nelze mi proto souhlasiti s vývody a návrhy pana Stillera. Budouenost českých záložen půjdo žin směrem jiným a jistě prospěšnějším širokým vrstvám národa. Zrušení mlecího řízení, záležitost jinak co do hospodářské účelnosti dosti sporná, patrně působí k vystřízlivění i těch, kdož skutečně vi- děli v odstranění mlecího řízení elixír, kterýa pomůže rázem i mlynářství i zemědělství. Zatím, pokud možno pozorovati, zrušením mlecího řízení jednak zvýšil se tlak uherské soutěže doma na trzích zahraničných spíše způsobena byl úleva cizí konkurenci a nová soutěž povzbu- zena. V podunajských zemích, odkud doroz pšenice byl opatřením oním obmezen, vznikají totiž nové velkomlýny moderní, jejichž výrobky právě tyto dny se objevily na trzích tureckých.
Úslava Stiller
25 article
Za těchto okolností není divu, že ve včerejším »Hl. N.« kterýsi pravověrný stoupenec zrušenl mlecího řízení zaznamenává jakési pocity zkla- maných nadějí, jež namáhavě se snaží zaže- hnati. »Nelze se diviti,« praví se tam mimo jině na příklad, »pakli se ozývají tu a tam skuhravé hlasy nedočkavých sankviniků, kteří očekávali, že ihned po zrušení mlecího řízení nastane éra, strdím a medem pro průmysl mlýnský oplýva- jící, která, bohužel, nenadešla, a pojednou ne- spatřují ve mlecím řízení instituci tak škodli- vou.. « Konečný úsudek o účineích zrušení mlocího řízení bude prý lze pronésti teprve po uplynutí delší doby. — Ostatně domnívá se pi- satel, že správnost úsudku zkalila i loňská ne- úroda žita u nás, na niž ovšem se nevzpome- nulo při zrušení mlecího řízení. Fatal! Nohoda pana Pastrée, předsedy svazu pri- myslníků. Čtenáři našeho listu pamatují se zajisté dobře na opětně projevy páně Pastréeovy, jimiž se ujímal až příliš nápadně průmyslu vídeňskéha v poměru k průmyslům »provinčním«, zvláště če- skému a uherskému. Jeden z projevů těch o dvou dodávkách z Čech pro obec vídeňskou skončil právě odsouzením páně Pastréeovým pro urážku na c následkem žaloby, již podala na něho vídeňská rada městská. Pan Pastrée, odsouzen byv k pokutě 400 K, vzdal se hodnosti předsedy svazu průmyslníků uvá- děje za důvod, že nebyl soudem připuštěn důka pravdy, jím nabídnutý. Průmyslníci v »provincilche sotva asi opatří panu Pastréeovi na jeho nehodu žá- doucí náplasť, ač prý jim chce vykonati zvláštní ná- vštěvu. Poštovní poukázky na Černou Horu. Pa- stovní ředitelství vídeňské oznamuje v úřadním listě, že poštovní poukázky ve styku s Černou Horo budou opět přijímány, počinaje dnem 1. února t. r dle sazeb dopravy poštovní str. 102 a 103.
Pastrée Pastréeův Čechy Černá Hora svaz pri svaz průmyslník uvá
26 article
Vývoz piva bavorského stoupl za posled- ních dvacet let o 2700. V roce 1880 vyvezlo s z Bavor piva 748.000 hl, v roce 1885 1,381.000 hl. v r. 1890 2.147.000 hl a v r. 1899 2.768.000 hl. Vy- vezené pivo činilo r. 1880 pouze 61% veškeré vý- roby piva v Bavorsku, kdežto nyní vývoz dosáhl 160. Bylo by záhodno, aby české, vývozu schopně pivovary povšimly si těchto číslic a nejen přiostřily konkurenci proti bavorskému pivu u nás, ale obrätile vydatněji zření svéi k vývozu piv našich za hranice. Německá obilní cla. Jak známo, byla stran centra při jednání o posavadních obchodních smlouvách v otázce obilních cel rozštěpena. Proto zasluhuje povšimnutí, že řečníci její nyní souhlasně se vyslovují pro obilní clo 6 marek, což se tlumočí v ten rozum, že v příštím jednání centram bude po- stupovati jednotně, a že sazbu Gmarkovou pokláda za onu sazbu, s níž i vláda německá bude sou- hlasiti. Strana agrární v Německu domáhá se, jak známo, cel obilních ve výši 7.5—10 m., kdežto po- savadní clo činí 3 5 m. Změny v zasílání poštovních poukázek Dnem 1. března t. r. oprávněny jsou veškery poštovní úřady s telegrafickou službou při j'ímati a veškeré poštovní úřady se službou doručovacl vypláceti poštovní poukázky telegrafické jak v tuzemské lak v zahraničné dopravě. Oprávnění ta vztahuje se i na ony poštovní úřady bez telegra fické služby, když v místě jest státní úřad telegrafní. Rovněž jsou oprávněny převáděti měnu poukázky jdoucí do ciziny neb z ciziny přicházející, k čemuž jim budou dodány výpočtové tabulky na různé měny.
Bavor Bavorsko Německo
27 article
Poštovní úřady, jež nejsou oprávněny převádět měnu, budou zasílati poukázky na cizinu při nej- bližším poštovním spojení oné poště oprávněné, jež dálší dopravu nejrychleji opatřiti může. O japonské dani z cukru dovídá se »Fremdenblatt« z Berlína: Poslední zprávy z Yoko- hamy potvrzují obavy cukrovarníků. Zamýšlené sazby zdanění surového cukru i raffinády jsou snemožně« rozpjaté; totiž z tmavého cukru 11/2 pct., z hnědého 2 pcl., z raffinády 30 pct. z ceny. Protože třtinový cukr již hnědý lze požívati, kdežto surový cakr řepový nikoliv, musila by daň takto roztřídéná účin- kovati jako nepřekonatelná premie na dovoz cukru třtinového. Proto pokládati dlužno tyto sazby za »zcela nepřípustné.« Hospodářské zprávy z Černé Hory. »Gla Cmnogorca« oznamuje, že v Crmnici nedaleko Bara a v Zupě na 15 km od Nikšiče nalezla se bohatá ložiska železné rudy, manganové, síry a hlinníku. Ložíska jsou dobře dostopná a byla již též udělena koncesse k těžení; pracovati se počalo 15. ledna t. r Již dříve učiněny byly knížecí vládě nabídky na vy- stavení dráhy úzkokolejné z Baru do Nikšiče v ddělce asi 160 km; podnik tento bude nyní značně usnad- něn objevením zmíněných ložisk rudy. Vláda černo- horská zároveň vypisuje lhůtu ku podání na- bídek k stavbě této dráhy a staveb v při- stavce barském do 1. března 1901. Lhůta ke stavbě dráhy určena na tři léta od 1. července 1901 do 1. července 1904 a na práce přístavní do 1. ledna 1903. Nová brzda pro elektrické dráhy soustavy Newellovy zkouší se právě v Londýně West. Tram.
Fremdenblatt Gl Cmnogorca West Berlín Yoko Černá Hora Bara Nikšič Londýn km
28 article
Company. Brzda působí magnetickým přitažením přímo ke kolejím. Potřebný proud vyvozuje se po- hybem vozu. Brzda tato působí za všech okolností, vyvození proudu nevyžaduje pijakého nákladua brzda sama přestane účinkovati, jakmile se vůz za- staví. Organisace obchodu vlněného v Ně- mecku. V Lipsku konala se v těchto dnech valná schůze sdružených velkoobchodníků odboru vlněného, v níž byl dosavadní výbor, jakož i znalci pro dobro- zdání znovu zvoleni. Bylo současně jednomyslně usneseno, vstoupiti ve vyjednávání s odborem pro česanou přízi a s přádelnami, aby zjednáu byl spo- lečný postup při nákupech a prodeji. 2trata při slosování. Dne 1. února bude se konati tah tosů státních z r. 1860 a losů St. Gencis. Ježto ztrála při nejmenší výhře těchto losů jest značná, doporučuje se předejíti zaplacením malé premie velké škodě. Pojištění proti lěmto ztrátám přijímá směnární obchod administrace »Mercuru« v Praze, Příkopy 14. Bližší v insertním oddělení na- šeho listu. Banky, záložny a spořitelny. Mčstská spořitelna v Dobrušce vykazuje dle bilance za rok 1900 stav vkladů K 752.882.05, hypoték K 454.288.86, směnek K 132.902.23, ulo- žených přebytků K 129.914.54, záloh K 17.952.77. hotovost pokladniční K 20.008 73, reservní londy K 30.61996 a správní přebytek K 2072 63. Trhy peněžni Bursa. V Praze, 24. ledna. (Pův. zpr. »N. L.«) Následkem různých sobé vzájemně odporujících zpráv, které v první řadě jest pevinna sprivnl rada podolské cementárny na ravou sríru u écti, poklesty dnes akcie této společnosti až na 125 K, byvše nalelavě vybízeny. Od společnosti této, jakož i od mnoha jiných akciových podniků ne- přijde celý čas žádný zástupce na bursu, aby chránil svůj akciový závod a z jem akcionářů. K obchodům žádným nedošlo.
Bursa Lipsko St . Gencis Praha Příkop Dobruška Mčstský spořitelna 73