1
masthead
25. ledna 1901.
3
masthead
NARODNÍ LISTY.
5
article
šení čínských námořních cel jakožto podkladu
pro půjčku, určenou k válečné náhradě v obnosu
1 miliardy marek a současně o záruce, jakou
by daly mocnosti pro tuto půjčku. (Sdělili jsme
částečně už včera. Pozn. red.)
Z Paříže, 24. ledna. (C.-B.) »Agenee
Havas« sděluje z Pekina: Čína žádá od velmocí
aby určily zevrubně místa, kde státní zkoušky
maji býti zrušeny, dovolily dovoz zbraně k po-
tlačení lupičství, ustanovily lhůtu k zaplacen
náhrady, povolily zvýšení cel, ohraničily čtvrt.
ustánovenou pro vyslance a konečně aby usta-
novily lhůtu, do níž cizí vojsko Čínu opusti
musl.
Z Jokohamy, 24. ledna. (»Reuter.«)
Japonské noviny vyzývají vládu, aby podala
protest proti ruskému protekto-
rátu nad Fentjenem.
Agenee Havas
Paříž
Čína
Jokohama
Reuter
6
article
Operace spojencův.
Z Pekina, 24. ledna. (Wolfr.) Hrab
Waldersce oznamuje: Na žádost mistního úřadu
poslán k upokojení obyvatelstva do Šaba (23 km.
severozápadně od Pekina) malý oddil vojska
pod setníkem Wangenheimsem.
Ze Šanchaje, 24. ledna. (Router.) Ruský
admiral Alexéjev protestoval u anglického
admirála Seymoura proti výpravě dělov
lodi britské na mořské loupežníky u Ellioto-
vých ostrovů, jež jsou ruským územím.
Seymour zdráhal se uznat ostrovy za ruské
territorium a vyhradil si poptávku u své vlády
Z Berlína, 2 1. ledna. (Wolff.) Hrab
Waldersee oznamuje z Pekina 21. t. m.: V Pe-
čilsku zřizují se lupičské čety. Angličané
svedli boj s jednou z nich u Šanchajkvanu
ztratili dva muže.
Ze Šanchaje, 24. ledna. (Reuter.
V listě zaslaném admirálu Seymourovi o ruských
nárocích na Eliotovy ostrovy prohlašuje admirál
Alexějev, že výprava anglické lodi »Plovere
na loupežníky není oprávněna a doufá, že sn-
glický admirál to uzná. Seymour odpověděl.
že byl vyrozuměn, že Port-Artur a Taljenvan
staly se ruskou državou, ale není mu známo.
že by jí byly také jmenované ostrovy. Proto
není náhledn Alexčjeva a předloží věc své
vládě. Myslí, že nelze uznati ruské nároky
na ostrovy 90 mil od Port Arthuru, jinal
musilo by mili Rusko právo také na blízsí
ostrovy Misotajské. Kdyby tak bylo, Rusové
ovládali by úplně plavbu v pečilském zálivu
Hrab Waldersec
Wangenheims
Seymour
Wolff
Hrab
Angličan
Eliotův
Alexějev
Artur
Taljenvan
Port
Berlín
Rusko
Reuter
Šabo
km
7
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
V Praze, 24. ledna.
Výsledky válkoy.
Praha
8
article
Přímé výdaje, spojené s válkou, činí pr
Anglii již 2 milliardy a 350.000 korun.
K tomu druží se dle doznání listův anglických
nesčetné ztráty nepřímě, klesání cenných papírů
jež činí několik set millionů zdražení zboží vše
likého druhu a tím i života vůbec. Pěkný to
odkaz přijímá Edvard VII.
Edvard
Anglie
9
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Neshody v kabinetu neurovnány.
Z Vídně, 24. ledna. V úterý odpo
ledne nejofficiálnější věstník vlády dra
Körbra, zvláště pak ministra financí dra
Böhm Bawerka, »Neue Freie Presse« velko
pansky odbývala zprávy o svízelích a tísn
v kabinetu lakonickým výrokem: »Není žád
ných!« Hued po ní přibelhala se poloúřadní
»Wiener Abendpost« a dušovala se, jak
právě se jen dušují lidé častokrát usvědčení
z nepravdy, že zprávy o neshodách jedno-
tlivých ministrů kabinetu Körbrova se nesna
šejí se skutečností. A ejhle: než zakokrhal
kohout po druhé, tatáž » Neue Freie Presse«
napřed dementovala důkladně sebe samu
dementovala zároveň svoji nebezpečnou kon-
kurrentku »Wiener Abendpost«. Doznala sou-
čusně, že jsou neshody v kabinetě, roze
psala se široce i dlouze o opposici, kterou
prý v něm činí ministr dr. Rezek a zako-
mandovala: »Hr na Čechy !«
Ve svém hněvu, který z ní jen sršía
ve své vášni, která je první její naturou
kdykoli státní správa nechce po jejím přání
provaděti krajní persekuci proti Čechům,
podřekla se a prozradila více, než chtěla.
Prozradila totiž svůj — pramen. Prstem
naň možno ukázati a jeho jmeno je na všech
rtech. Přičiny nakvašenosti ne tak jmenova-
ného žurnálu, na kterém valně nezáleží, ale
jeho inspirátora, resp. inspirátorů, lze
se snadno dopátrati. Mlčeli o krisi, dokud
měli naději, že rozpor, který vzníkl v mini-
sterské radě pro trůnní řeč v sobotu (co
oznámila první »Neue Fréie Presse« jižv
neděli) a který do té chvíle není ještě vy-
řízen, dopadne zcela na prospěch oněch
interessentů, kteří skrze »N. Freie Presse-
mluví. Jakmile však věci počaly se poněku
kloniti směrem jiným a jakmile se ukázala
pravděpodobnost kompromis su,
celá klika, jejíž hlásnou troubou jest » Neue
Körbr
Böhm
Hued
Wiener
Rezek
Čecho
Neue
Vídeň
Hradec
Čechy
Neue Frei Presse
Neue Fréie Presse
Frei Presse
10
article
Freie Presse«, spustila na dra. Rezka, žá
dajíc jeho vytlačení z kabinetu a potlačení
Čechů v parlamentě i mimo něj. V tempe
ramentě svém ukázala tato společnost pro
vzájemné pojišťování hospodářských a politi-
ckých prebend zase pravou povahu a po-
dobu. Jsme tomu povděční, že byla v poli
tickém masopustě nynějším maska sňata n
okamžik a že se objevila skutečná tvář, ze
sinalá záštím ke všemu, co je českého. Ví
táme tedy dnešní projev »Neue Fr. Presse
jako cenný příspěvek ku charakteristice roz-
milých našich soupeřů druhé národnostia
jako historický dokument k monografii o ně
mecké snašelivosti a mírumilovnosti.
Byl čas, kdy se v redakci »Neue Fr.
Presse« jmenovali biskupové a byl čas, kdy
první ministr řekl, že bez ní nelze vládnout
a proti ní ještě méně. Ten čas minul. Ra-
kouský globus již netočí se dle zvůle mata
dorů tohoto orgánu a jejich nepřátelství boj
se jen slaboch ové.
Pokládáme vůbec výbuch »Neue Freie
Presse« za málomocný výstřel nepřílele.
který nepochodil tak jak doufal a kryje svů
ústap prudkou kanonadou. Neshody v kabi
netě — jak se ujišťuje v politických kruzíc
— se teprve ještě urovnávají, a to, jak se
tvrdí, na zakročení koruny. Na její podnět
došlo k rozhovorům mezi jednotlivými členy
kabinetu, které nejsou ještě skončeny, od
kterýchž se však očekává, že snad do konce
týdne povedou k výsledku. Zprávy, které co
nejurčitěji tvrdí, že je vše hotövo, jsou před-
časny.
Rezek
Čecho
Neue
Francie . Presse
Frei Presse
Neue Frei Presse
11
article
K volbě předsednietva.
K. Z Lince, 24. ledna. V záležitosti
volby - předsednictva poslanecké sněmovny
píše »Linzer Volksblatt«: »Poku
víme, prohlásil opětně dr. Kathrein co nej-
určitěji, že místo předsedy nepřijme. Vůbec
jest mezi členy katolické lidové strany ná-
hled, že tato v dřívějších letech přinesla již
dosti obětí parlamentním poměrům. Myslíme,
že tentokráte strana katolická žádného ze
svých členů za předsedu sněmovny nepro-
půjčí. Dr. Fuchs si v minulém zasedání
musil dáti líbit dosti hrubosťí a nedostalose
mu ani přiměřeného zadostučinění ani pa-
třičné podpory sněmovnou. Zdá se nám
vůbec věcí bezúčelnou, aby se před poradou
konservativních poslanců z alpských zemí
rozhodovalo o olázce přijetí nebo odmítnut
presidia se strany některého člena naši
strany; po případě připadne rozhodnut
klubu samému a pokud nám jest známo.
bude toto rozhodnutí zníti záporně«.
Bývalý mandát Dípaulův,
Z Vídné, 24. ledna. Z Meranu se sdě-
luje: V některé z prvních schůzí poslanecké
sněmovny bude podán návrh, aby volba
za V. kurii jihotyrolskou byla
zrušena, poněvadž volba volitelů prove-
dena byla nesprávně. Jde tu o mandát po-
slance Schraffela, který porazil barona
Dipaula.
Linzer
Pok
Kathrein
doktor
Fuchs
Dípaulův
Dipaula
Merano
poslanecký sněmovna
12
article
Stav barona Dipaula se v posledníeh
dnech z lepsil.
K obecním velbám v Lublani.
ša. Z Lublaně, 24. ledna. Zajímavá
komplikace povstala rozhodnutím správního
soudu o zrušení obecních veleb v Lublani.
Jak známo, správní soud volby ve II. a II
sboru prohlásil neplatnými. K obecním ra-
dům, kteří timto rozhodnutím pozbyli man-
dátů, náleží také lublaňský starosta Hri
bar. Protože však byl zvolen starostou n
tři leta a jeho volba také již císařem potvr
zena, nastal případ, že Hribar není členen
obecního zastupitelstva, přes to však je po
tvrzeným starostou a úřaduje dále,
Br. Rezek. odb ane
Z Vídně, 24. ledna. Ministr dr. Rezel
byl dnes odpoledne přijat ve slyšení a r ci
vévodkyní Marií Terezií.
Účel Karpových cest.
s. Z Brusselu, 24. ledna. »Petit
Bleu« oznamuje z Vídně, že cesta rnmun-
ského předsedy ministerstva Karpa do Ně-
mecka a do Rakouska má prý za učel při-
praviti trojspolkové velmoci na přeru-
šení diplomatických styků mez
Rumunskem a Bulharskem za tím
účelem, aby další konflikt na balkánském
poloostrově byl zamezen a Rumunsko po
případě zbaveno bylo zedpovědnosti.
Dipaula
Hribar
Rezek
Rezel
Marie Terezia
Petit Bleu
Karpo
Lublaň
Vídeň
Brusel
Rakousko
Rumunsko
Bulharsko
Hri bar
Karpův cesta . s
13
article
Ze Srbska, savai
Ze Srbska, savai
F. Z Vídně, 24. ledna. »N. W. Tag-
blatt« sděluje z Bělehradu, že presidentu
skupštiny a několika poslancům projevil kra
přání, by vypracován byl zákon, jímž se
Milanovi navždy zapovídá návrat do Srbska.
Králi odpověděno, že zákon takový byl by
zbytečným, poněvadž Milan dobrovolně se
zdržuje v cizině a podobným přísným usta-
novením že by mohl býti způsoben jeho
návrat.
černomořské loďstro.
Z Petrohradu, 24. ledna. K sesílen
černomořského loďstva dalo ministerstvo vo
jenství stavěti 8 nových lodí.
N W
Milan
Srbsko
Vídeň
Bělehrad
Petrohrad
skupština
14
article
President Krüger.
s. Z Utrechtu, 24. ledna. (C.- B.) Pro
fessoři Suellen a dr. Heymann provedli dne-
operaci zraku pres. Krügra.
Krüger
doktor
Heymann
Utrecht
15
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 24. ledna (C.-B.) Na dnešn
dvorní hostinu byli pozváni vyšší dů
stojníci.
Ministr vojenství bar Krieghamme
vrátil se z Pešti. Zdravotní stav honved
ského minístra bar. Fejervara je pří
znivy.
Dvorní divadelní maliř Heřman Bur
hart zemřel.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 24. ledna. (C.-B.) Posla
necká sněmovna pokračovala v ze
vrubném rokování o rozpočtu ministe
stva vnitra.
Posl. Pichler mluvil o pešt ske
policii a mp. Szell ohlásil její roz
množení, úpravu služebnických a školských
poměrův a dohlídku na vystěhovalství, načez
rozpočet ministerstva vnitra byl schválen
přešlo se k debatě o rozpočtu ministe
stva obchodu.
Přišti schůze bude zejtra.
Car.
Z Petrohradu, 24 ledna. (C. B.) Cai
s chotí a dětmi odplul včera na jacht
»Standard« z Livadie do Sebastepole, kam
přibyli o 9. hodině ráno a odjeli o půl7
hod. večer dráhou do Petrohradu.
Studeníské agitace v Rnsku.
Z Petrohradu, 24. ledna. (C-B
»Pravit. Věstník« uveřejňuje obšírnou
zprávu o nedávných agitacích mezi student-
stvem, jež chystalo všeobecný studentský
sjezd v Oděsse, kam měli se sjeti delegát
také jiných organisací ruských studentů.
Na sjezdu měl se ustanoviti plán spo
lečného jednání.
Předáci byli zatčeni a listiny a p. zaba
veny. Ze spísů vysvítá, že zamýšlela se
ústřední organisace a mimo to byly
vytčeny politické cile. Hlavním sídlem
organisace byl zejmena Kyje v, kde již lon
v červenci, říjnu a prosinci agitace vedly
k různým nepořádkům a zatýkání. Když na-
pomínání akademických úřadů bylo marne
Heřman
Posl
Pichler
Vídeň
Pešť
Petrohrad
Sebastepola
Oděss
Kyje
Krieghamme
necká sněmovna
16
article
a studenti dopouštěli se hlučných výtržností.
musilo zakročiti vojsko a zjištěno 396 poslu-
chačů kyjevské university jako účastníci agi
tací. Dle zákona z 29. července 1899, dle
něhož studenti vyšších škol mají být odve-
deni k vojsku, účastní-li se takých nepokojů,
byli tedy odvedení k vojsku dva na tři, pět
na dva a ostatní na jeden rok. Ministr vy-
učování potvrdil opatření proti vinným stu-
dentům, avšak změnil je tak, že ze 386 stu-
dentů, již měli sloužiti jeden rok ve vojště,
209, již nezúčastnili se nepokojů přímo, ale
přece při nich byli, dostati mají přísnou
důtku. Mimo to pozbudou na půl leta všech
beneficií a pohrozeno jim, zůčastní-li se ne-
pokojův ještě jednou, že nynější jejich vina
bude se považovati za přitězující okolnost.
Francouzská sněmovnn.
Z Paříže, 24. ledna. (C.-B.) Ve sně
movně prohlásil ministr-president Waldeck-
Rousseau, že vláda připojuje se k pro-
jevu soustrasti nad úmrtím královny Viktorie
a uctivě se sklání před smutkem anglického
národa. (Pochvala.)
Předseda Deschanel učinil prohlá
šení téhož smyslu jmenem sněmovny.
Na to pokračováno v rozhovoru o před
loze, týkající se náboženských s po-
lečenstev a řeholí.
Posl. Chauvíre žádá, by zákon
byl opraven, neboť by mohl jednoho dne
posloužiti proti socialistům.
Posl. Lasies brojí proti předloze
zmiňuje se uznale o řeholích. Doráží prudce
na protestanty a židy.
Povšechné rokování bylo tím uzavřeno
předloha uznána 361 proti 179 hlasům plil
nou a usnešeno 441 proti 98 hlasům pře
jíti k rokování zevrubnému.
Waldeck
Rousseau
Posl
Paříž
Viktoria
17
article
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 24 ledna. (C.-B.) Říšský
sněm rokoval několik hodin o polském do
tazu pro nedopravování poštov
nich zásilek s polskými adre-
sa mi.
Během rokování prohlásil státní tajem-
ník Podbielsky, že poštovní správa
nemá při tom politických tendencí. Jedná se
prý o to, aby poštovní doprava neznesnad-
ňovala se polskými adresami k agilačním
účelům (l).
Řečnici polští, středu, sociálních
demokratů, svobodomyslné strany lidové
Elsasané dovozovali, že poštovní úřady chi
kanují stranu politicky neoblibenou.
Řečníci konservativeňv a národních libe
rálů souhlasili s výklady Podbielského.
Potom rokovalo se o předloze stra
zaopatření účastníků východo-
asijské výpravy a jejich pozůstalých.
Říšský kancléř hr. Bülow prohlásilz
debaty za hlučné pochvaly sněmu, že platy
invalidů z dřívějších vojen a jejich pozůsta-
lých zlepší se ještě v tomto zasedání,
Nová kořist Unie.
Z Kodaně, 24. ledna. (C.- B.) Vposla-
necké sněmovně za rozpočtové debaty
sdělil zpravodaj finanční komise Haye, že
vělšina její je ochotna svoliti ku prodej
dánských ositrovů západoindi-
ckých Spojeným státům severoamerickým
za přijatelných podmínek. Ku prodeji ostrovů
vedou prý důvody hospodářské, poněvadž
jich správa působí státní pokladně nepo
měrné výdaje.
Berlín
Kodaň
Hay
18
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Vídně, 24. ledna. (C.-B.) Správní sou
prohlásil za bezpodstatnou stížnost německé pla
vební společnosti »Kette« na přijmovou dar
předepsanou za léta 1895/8, protože dle vyše
tření berního úřadu déčinského společnost obsta-
rávala pozemní dopravu prostřednietvím praž
ského speditéra. Předepsaná daň je teda zákonná
st. Z Pešti, 24. ledna. ČZVl. telegr. » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr. etu.
Ceny beze změny. Platila: pšenli c e tissk
80 kg K 7.85, 79 kg K 7.8214. 78.5 k
K 7.75, 77.5 kg K 7.624, 74.5 kg K 7. 30
peštská 77 kg K 7.60, 77 kg K 7.55, 76 k
K 7.471, stolno bělehradská 76 kg K 7.50
skladní 78 kg K 7.771, 74.3 kg K 7.20, bu-
dinská 77 kg K 7.50 na čtvrt lefa; žito
K 7.20; ječmen K 6.15; oves K 6.15.
kukuřice K 5.—.
Terminový obchod byl pevný
K večeru znamenala: pšenice obchodn
na duben 1901 K 7.56, mezinárodní obchodn
pšeníce na říjen K 7.65, uherská obchodní pše-
nice na říjen K 7.70, žito na duben 1901
K 7.37, oves na duben 1901 K 6.14, kuku
řice na květen 1901 K 5 08, řepka na srpen
1901 K 12.80.
Kette
Platil
Vídeň
Pešť
K 7.75
K 7.471
kg
19
article
Sádlo po K 54.50; povidla slavonská
Sádlo po K 54.50; povidla slavonská
po K 19.50, jiné zboží beze změny.
Počasí mírné.
Z Berlína, 24. ledna. (C.-B.) Hrubý
výnos báňské společnosti »Hibernti a« obnáše
v měsíci prosinci 1900 marek 907.641 pro
1,063 884 markám v listopadu r. 1900 a pro
560.744 markám v měsíci prosinci r. 1899.
Hrubý výnos harpenské báňské spo-
lečnosti obnášel v prosinei 1900 marek 1,507.600
při 24 pracovních dnech proti 1,647.500 markám
při 24 pracovních dnech v měsici listopadu 1900
a 725.000 markám při 23 pracovních dnech
v prosinei 1899.
n. Z Berlína, 24. ledna. V dnešní valné
hromadě němeeké akciové společnosti pro žá-
rové plynové světlo schválena smlouv
s Rakouskou společností pro žárové plynove
světlo. Pateníní práva Auerova (osminilovélio)
hořáku přejdou v Německu, Lucembursku
Iolandsku 99 pet. na německou společnost, dr.
šl. Auerovi zůslane vyhraženo 1 pot. Rakouská
společnost obdrží za 667.000 marek akcií po
110 pet., jež od jednoho zdejšího družstva pře
vzaty budou za 260 pet. Jinak jsou obě spo-
lečnosti stejnoměrně zúčastněny na zužitkován
patentň, když zisk nového oddělení, jež se m
zříditi, bude 50.000 mk. činití.
Z Bernu, 24. ledna. (C.-B.) Diskontn
komilét švýcarských emisních ban
snížil dnes ofiiciální sazbu diskontní z 5 proe
na 41y9 proc.
Z Nov. Yorku, 24. ledna. (C.-B.) Spráth
rada wubassko- st. l0uisské. paci
fieké dráhy vydala za tři milliony 4% bonů
ve 40 letech splatných na další stavbu dráhy
až do Montpellieru (Indiana) a za tři milliony
5 bonů v deseti letech splatných k opatření
materiálu.
Na zejtřek jest oznámeno k vývozu 3.95
mill. dollarů z lata.
Sádlo
Auerův
Auer
rada
Berlín
Německo
Lucembursko
Bern
York
Montpellier
Indiana
20
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Podnikatelská funkce zálozen.
Naše rostoucí úsilí o vybudování mocné
hospodářské organisace našeho národa proje-
vuje se přirozeně nejen v hledání nových dráh
našemu snažení, ale i v kritice forem již exi-
stujících. Naše záložny jsou jedním z hlav-
ních předmětů této činorodé kritiky a to tím
spíše, ježto poslání jich jest daleko složitějsí
v národě polilicky nesvobodném, který vlastně
i své hospodářské pokroky musí krok za kro-
kem vybojovávati nejen proti cizímu a nepřá-
telskému kapitálu, ale i proti vládám, než v ná-
rodě samoslatném.
V čís. 23. ct. vašeho listu přinesli jste
příspěvek k řešení otázky, u nás již často se
vyskytnuvší a nejnověji p. Stillerem opětně uve-
dené, majíli naše záložny činn
účastniti se podnikatelské h
ruchu, mají-li zakládati a vést
podniky průmyslové a obchodní
Poukazujete ve svém článku správně k tomu,
že k takověto naprosté změně dosavadního pů-
sobení našich záložen jest třeba více než pouh
vsunutí »podnikatelského paragrafu« do stanov
záloženských. Ostatně nedá se otázka sama
řešiti tak lehce a snadno, jak pan Stiller za
to má.
Význam a váha našich peněžních ústav
nespočívá pouze v tom, aby podporovaly spoři-
vost svých členů, a v úvěrové stránce, ale i —
a to hlavně — na důvěře. Vkladatel —
zde jde zvláště o malého vkladatele — svěr
zajisté své peníze jedině ústavu, který mu dává
celým svým dosavadním hospodářstvím i stavem
finančním a majetkovým záruku, že vkladu
neztratl.
Stiller
21
article
Tento moment důvěry padá zvláště u zá
ložen na váhu, za kterými nestojí (jako na př
za spořitelnami) záruky měst, okresů neb zeme
a právě z něho plyne záložnám povinnost, aby
hospodářství se vklady dálo se v mezích určite
opatrnosti, při čemž ovšem ani z daleka ne
myslíme často u našich záložen vyskytujícíse
opatrnůstkářství, jdoucí tak daleko, že uloží se
peníze svěřené raději ve stát. papírech, než aby
bylo opuštěno šosáctví ve skytání úvěru živnost-
níkům a obchodníkům a nastoupeny nové dráhy
úvěrové. V pevnosti a trvalosti záložen jest je-
jieh budoucnost. Bude tomu tak i tenkráte,
vstoupí-li záložny činně v ruch podnikatelský?
Odvozujme z přikladu. Záložna v X. m
veliký závod průmyslový, representující obnos
1 mill. zl. Bude-li podník prosperovati, poplynou
jeho zisky do pokladny ústavu, který jich užije
buď k rozšíření podniku nebo k jiným investi-
cím — sotva však ku snížení míry úrokové pro
dlužníky a zvýšení pro vkladatele. Bude tedy
beatus possidens jediný ústav. Nebude-li ale
podnik prosperovati, strhne jeho pád s sebou
i ústav sám a ztráty ponesou vkladlatel é.
A nevzníkne snad právě u těchto myšlenka, ne-
svěřovati peněz ústavu, závislému na konjunktuře
hospodářské? Když by chtěli peněz svých užít
v podníkatelském ruchu, pak zajisté raději na-
koupí si akcií určitého podniku, v jehož pro
speritu věří a stanou se soupodnikateli s urči
tými právy a nejen povinnostmi, jak tomu
v případu, kdy uložíli peníze do ústavu, pro-
vozujíelha průmyslový p odník.
22
article
Ale tato nálada vkladatelská utrpí i p
jiné stránce. Nejde jen o to zakládati podniky
ale o to, aby podniky tyto měly v sobě zá
ruku trvalosti a prosperity. A jsou naše zá-
ložny — výjimek uznáváme! — dnes na
té výši průmyslového a obchod-
ního všestrannélio rozhledu, že
by jich podnikatelská činnost této
záruky skytala? Nezapomínejme, že jde
o tělesa mnohohlavá, s měnícími se vedeními,
ovláduná začasté místními předsudky — atu
jest se co báti, aby smutné zkušenosti akcio-
vých podniků, zatlačované skutečně reelními
solidnímí výsledky doby nejnovější, neoživly
v jiné a horší formě.
23
article
Získal by však podnikáním záloženským
úvěr? Při prosperité podníků užily by závody
vkladů pro podnik a teprve přebytku pro úvě
— úvěr by se zdražil; při úpadku užilo
by se peněz ke krytí schodků — ú věr by
se zdražil! V obou případech tedy vý
sledky více než nepřijatelné
A to právě p. Stiller přehlédl, že ú vě-
rové poslání jest hlavním úkolem
našich záložen. Ne bez důvodu zove ná-
rodohospodářská věda naši dobu dobou úvě-
rového hospodářstvI. Úvěr byl plodnou
půdou dnešního rozmachu průmyslového
obchodního. A v tomto směru musí se i činnost
našich záložen vyhraniti. Jest mnoho pravdy v
stescích do přilišně úzkostlivosti našich zá-
ložen a stesky budou tím oprávněnější, jestliže
jak úvodem jsme ukázali, naše ústavy si ne
uvédomí úkoly, které jim vzcházejí specielne
jako ústavům českým. Jim připadne laciným.
dobrým a solidním úvěrem povznésti jeho široke
výrobní vrstvy (malého živnostníka, domácího vý-
robce a pod.) k moderní dokonalosti výrobní. Te
jsou speciálně české úlohy našich záložen. Jako
ústavy úsporné a úvěrové byly zakládánu
a takými zůstanou i na dále. Budou skýtati úvě
průmyslovým podnikům, nebudou jich ale za-
kládati. Vždyť nám všem musí jíti o to, aby-
chom měli raději majetné, široké vrstvy národní
než bohaté ústavy a chudé příslašníky. Bohate
národ bude míti důsledně i bohaté peněžní ústavy
Stiller
Jim
24
article
Ale z průmyslového podnikání záložen vy-
růsti by mohl i jiný nebezpečný útvar. Úslav,
který by byl sám podnikatelem i úvěním zdro-
jem, upravoval by jistě skýtání úvěru, jak byt
prospěšným bylo jeho obchodnímu a průmyslo-
vému zéjmu. A není to již vlastně negací každého
úvěrnictví, které má býti na všechny strany spra-
vedlivé? Nevedl by stav podobný k monopoli
saci výroby ve prospěch mocných a bohalých
ústavů peněžních, s nimiž by zase jen veliky
kapitalista soutěžiti mohl? A my jsme dnes
teprve v počáteích hospodářského svého rozvoje
Nelze mi proto souhlasiti s vývody a návrhy
pana Stillera. Budouenost českých záložen půjdo
žin
směrem jiným a jistě prospěšnějším širokým
vrstvám národa.
Zrušení mlecího řízení, záležitost jinak
co do hospodářské účelnosti dosti sporná, patrně
působí k vystřízlivění i těch, kdož skutečně vi-
děli v odstranění mlecího řízení elixír, kterýa
pomůže rázem i mlynářství i zemědělství. Zatím,
pokud možno pozorovati, zrušením mlecího řízení
jednak zvýšil se tlak uherské soutěže doma
na trzích zahraničných spíše způsobena byl
úleva cizí konkurenci a nová soutěž povzbu-
zena. V podunajských zemích, odkud doroz
pšenice byl opatřením oním obmezen, vznikají
totiž nové velkomlýny moderní, jejichž výrobky
právě tyto dny se objevily na trzích tureckých.
Úslava
Stiller
25
article
Za těchto okolností není divu, že ve včerejším
»Hl. N.« kterýsi pravověrný stoupenec zrušenl
mlecího řízení zaznamenává jakési pocity zkla-
maných nadějí, jež namáhavě se snaží zaže-
hnati. »Nelze se diviti,« praví se tam mimo jině
na příklad, »pakli se ozývají tu a tam skuhravé
hlasy nedočkavých sankviniků, kteří očekávali,
že ihned po zrušení mlecího řízení nastane éra,
strdím a medem pro průmysl mlýnský oplýva-
jící, která, bohužel, nenadešla, a pojednou ne-
spatřují ve mlecím řízení instituci tak škodli-
vou.. « Konečný úsudek o účineích zrušení
mlocího řízení bude prý lze pronésti teprve po
uplynutí delší doby. — Ostatně domnívá se pi-
satel, že správnost úsudku zkalila i loňská ne-
úroda žita u nás, na niž ovšem se nevzpome-
nulo při zrušení mlecího řízení. Fatal!
Nohoda pana Pastrée, předsedy svazu pri-
myslníků. Čtenáři našeho listu pamatují se zajisté
dobře na opětně projevy páně Pastréeovy, jimiž
se ujímal až příliš nápadně průmyslu vídeňskéha
v poměru k průmyslům »provinčním«, zvláště če-
skému a uherskému. Jeden z projevů těch o dvou
dodávkách z Čech pro obec vídeňskou skončil právě
odsouzením páně Pastréeovým pro urážku na c
následkem žaloby, již podala na něho vídeňská rada
městská. Pan Pastrée, odsouzen byv k pokutě 400 K,
vzdal se hodnosti předsedy svazu průmyslníků uvá-
děje za důvod, že nebyl soudem připuštěn důka
pravdy, jím nabídnutý. Průmyslníci v »provincilche
sotva asi opatří panu Pastréeovi na jeho nehodu žá-
doucí náplasť, ač prý jim chce vykonati zvláštní ná-
vštěvu.
Poštovní poukázky na Černou Horu. Pa-
stovní ředitelství vídeňské oznamuje v úřadním listě,
že poštovní poukázky ve styku s Černou Horo
budou opět přijímány, počinaje dnem 1. února t. r
dle sazeb dopravy poštovní str. 102 a 103.
Pastrée
Pastréeův
Čechy
Černá Hora
svaz pri
svaz průmyslník uvá
26
article
Vývoz piva bavorského stoupl za posled-
ních dvacet let o 2700. V roce 1880 vyvezlo s
z Bavor piva 748.000 hl, v roce 1885 1,381.000 hl.
v r. 1890 2.147.000 hl a v r. 1899 2.768.000 hl. Vy-
vezené pivo činilo r. 1880 pouze 61% veškeré vý-
roby piva v Bavorsku, kdežto nyní vývoz dosáhl
160. Bylo by záhodno, aby české, vývozu schopně
pivovary povšimly si těchto číslic a nejen přiostřily
konkurenci proti bavorskému pivu u nás, ale obrätile
vydatněji zření svéi k vývozu piv našich za hranice.
Německá obilní cla. Jak známo, byla stran
centra při jednání o posavadních obchodních
smlouvách v otázce obilních cel rozštěpena. Proto
zasluhuje povšimnutí, že řečníci její nyní souhlasně
se vyslovují pro obilní clo 6 marek, což se tlumočí
v ten rozum, že v příštím jednání centram bude po-
stupovati jednotně, a že sazbu Gmarkovou pokláda
za onu sazbu, s níž i vláda německá bude sou-
hlasiti. Strana agrární v Německu domáhá se, jak
známo, cel obilních ve výši 7.5—10 m., kdežto po-
savadní clo činí 3 5 m.
Změny v zasílání poštovních poukázek
Dnem 1. března t. r. oprávněny jsou veškery poštovní
úřady s telegrafickou službou při j'ímati
a veškeré poštovní úřady se službou doručovacl
vypláceti poštovní poukázky telegrafické jak
v tuzemské lak v zahraničné dopravě. Oprávnění ta
vztahuje se i na ony poštovní úřady bez telegra fické
služby, když v místě jest státní úřad telegrafní.
Rovněž jsou oprávněny převáděti měnu poukázky
jdoucí do ciziny neb z ciziny přicházející, k čemuž
jim budou dodány výpočtové tabulky na různé měny.
Bavor
Bavorsko
Německo
27
article
Poštovní úřady, jež nejsou oprávněny převádět
měnu, budou zasílati poukázky na cizinu při nej-
bližším poštovním spojení oné poště oprávněné, jež
dálší dopravu nejrychleji opatřiti může.
O japonské dani z cukru dovídá se
»Fremdenblatt« z Berlína: Poslední zprávy z Yoko-
hamy potvrzují obavy cukrovarníků. Zamýšlené sazby
zdanění surového cukru i raffinády jsou snemožně«
rozpjaté; totiž z tmavého cukru 11/2 pct., z hnědého
2 pcl., z raffinády 30 pct. z ceny. Protože třtinový
cukr již hnědý lze požívati, kdežto surový cakr
řepový nikoliv, musila by daň takto roztřídéná účin-
kovati jako nepřekonatelná premie na dovoz cukru
třtinového. Proto pokládati dlužno tyto sazby za
»zcela nepřípustné.«
Hospodářské zprávy z Černé Hory. »Gla
Cmnogorca« oznamuje, že v Crmnici nedaleko Bara
a v Zupě na 15 km od Nikšiče nalezla se bohatá
ložiska železné rudy, manganové, síry a hlinníku.
Ložíska jsou dobře dostopná a byla již též udělena
koncesse k těžení; pracovati se počalo 15. ledna t. r
Již dříve učiněny byly knížecí vládě nabídky na vy-
stavení dráhy úzkokolejné z Baru do Nikšiče v ddělce
asi 160 km; podnik tento bude nyní značně usnad-
něn objevením zmíněných ložisk rudy. Vláda černo-
horská zároveň vypisuje lhůtu ku podání na-
bídek k stavbě této dráhy a staveb v při-
stavce barském do 1. března 1901. Lhůta ke
stavbě dráhy určena na tři léta od 1. července 1901
do 1. července 1904 a na práce přístavní do
1. ledna 1903.
Nová brzda pro elektrické dráhy soustavy
Newellovy zkouší se právě v Londýně West. Tram.
Fremdenblatt
Gl Cmnogorca
West
Berlín
Yoko
Černá Hora
Bara
Nikšič
Londýn
km
28
article
Company. Brzda působí magnetickým přitažením
přímo ke kolejím. Potřebný proud vyvozuje se po-
hybem vozu. Brzda tato působí za všech okolností,
vyvození proudu nevyžaduje pijakého nákladua
brzda sama přestane účinkovati, jakmile se vůz za-
staví.
Organisace obchodu vlněného v Ně-
mecku. V Lipsku konala se v těchto dnech valná
schůze sdružených velkoobchodníků odboru vlněného,
v níž byl dosavadní výbor, jakož i znalci pro dobro-
zdání znovu zvoleni. Bylo současně jednomyslně
usneseno, vstoupiti ve vyjednávání s odborem pro
česanou přízi a s přádelnami, aby zjednáu byl spo-
lečný postup při nákupech a prodeji.
2trata při slosování. Dne 1. února bude se
konati tah tosů státních z r. 1860 a losů St. Gencis.
Ježto ztrála při nejmenší výhře těchto losů jest
značná, doporučuje se předejíti zaplacením malé
premie velké škodě. Pojištění proti lěmto ztrátám
přijímá směnární obchod administrace »Mercuru«
v Praze, Příkopy 14. Bližší v insertním oddělení na-
šeho listu.
Banky, záložny a spořitelny.
Mčstská spořitelna v Dobrušce vykazuje
dle bilance za rok 1900 stav vkladů K 752.882.05,
hypoték K 454.288.86, směnek K 132.902.23, ulo-
žených přebytků K 129.914.54, záloh K 17.952.77.
hotovost pokladniční K 20.008 73, reservní londy
K 30.61996 a správní přebytek K 2072 63.
Trhy peněžni
Bursa.
V Praze, 24. ledna. (Pův. zpr. »N. L.«)
Následkem různých sobé vzájemně odporujících
zpráv, které v první řadě jest pevinna sprivnl
rada podolské cementárny na ravou sríru u écti,
poklesty dnes akcie této společnosti až na 125 K,
byvše nalelavě vybízeny. Od společnosti této,
jakož i od mnoha jiných akciových podniků ne-
přijde celý čas žádný zástupce na bursu, aby
chránil svůj akciový závod a z jem akcionářů.
K obchodům žádným nedošlo.
Bursa
Lipsko
St . Gencis
Praha
Příkop
Dobruška
Mčstský spořitelna
73