ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 23247fe0-6600-11dc-84af-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 113, place 79, org 15, work 7
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. ledna 1901
4 masthead
Číslo 25.
5 article
znemožněna Rusku doprava vojska i vojenského materiálu po železnicích. Rusko by se zdrželo v mobilisaci a německá vojska bez překážky by vtrhla hluboko do Ruska. Němci v každém okraji a městě ruském mají své kolonisty, na něž mo hou spolehat. (Také jinde, než v Rusku ! Red.) Zjistilo se také, že kolem velikých pevnosti ruských, jako na př. Kovna, vykoupili Němei pozemky, i že pevnosti jsou jim dokonale známy. Vůbec Němci se tím netají, aby Rusko vědělo co by je stála válka s Německem. Rozumí se. že to vše v ústech německých je »zárukou upevnění míru evropského«, neboť Rusko, vi douc nebezpečí, války se nepodejme a přijme podmínky bez ní. (Také jinde Němci tak spe- kulují. Red.) Mluví se také, že německá diplomacie pra- cuje nyní v Petrohradě celou silou páry, aby Rusko naklonila k politice Němcům příznivé.
Rusek Němec Rusko Kovno Německo Petrohrad
6 article
Kníže Radolinský, renegát polský, odchází z Petrohradu a na jeho místo přijde nový vysla nec s tímto posláním. Jedním z nejvážnějších úkolů politiky německé je pro budoucnost na- kloniti Rusko k politice Polákům nepříznivé, poněvadž Němci považují za politiku protivnou vlastním jejich zájmům tu, která vede k po rozumění polsko-ruskému. Němcům záleží hlavně na tom, aby mezi Poláky ruskými bylo jitření V polských kruzích ve Varšavě vl se o tom velmi dobře. Nestane-li v Polsku po smrti Ime retinského obrat, Poláci budou hned věděti, že to způsobil nátlak německý. S věcí tou souvisí také, že tak dlouho nástupco kn. Imeretinského nejmenován. Romantické pověsti sice u Poláko vždyeky měly kyprou půdu, nieméně bez vý- znamu není pověsť v polském národě, že kní- žete Imeretinského otrávili Němci. Vidno z toho, odkud lid polský větři nebezpečí, kde hledá ty kdo nedají žádně shodě rusko-polské dozráti Jakkoliv vlivy Němců jsou mohutné, toho nedo- kážou, aby nás poštvali proti ruskému národu. Řádění pangermánských hakatistů v Poznaňsku je Polákům ruským příliš makavým ukázáním kde je zaktetý nepřítel polského národa. Haka tism je v Rusku nemožný, neboť se protiví po vaze Slovana-Rusa, a také celé Rusko dnes již rozumí nebezpečí, jaké hrozí Polákům i Rusům od Němců. Naše listy upozornily vládu na nebezpeč germanisace Kongresovky i na řádění Němců po továrnách. Potěšitelno je, že vláda ruská každěm případě nařídila vyšetřování a pány Němee bedlivé střeže.
Radolinský Němec Polák Hak Slovan Rus Němee Petrohrad Rusko Varšava Polsko Poznaňsko
7 article V tomto znamení zvítězíš.
V tomto znamení zvítězíš. »HoB. BpeMa« nadepsalo svoji úvahuo poměrech cislajtánských před zasedáním nové říšské rady poněkud zlomyslně »Nový stát středoevropský — Východní Marka « Z úvahy vyjímáme passus, týkající se českých věcí. List praví: Vídeňské vládní kruhy doufaji že Mladočeši vstoupí do vládní strany, bojíce se o svou budoucnost. Tato naděje zklame, neboť český národ dosud měl štěstí, že byl voděn v boj za svá zákonná práva muži, kteří nad prospěchy svých stran a osob milovali svou vlasť a své slovanské plémě. »V tomto zna- mení zvítězíš«, můžeme s plným přesvědčením říci bratrskému národu. Nikoli česká věe, nýbrž státní loď rakouská sedla na mělčinu. Poštovní hakatism v Poznaňsku. Nařízení nejvyššího poštmistra Podbělského aby německé pošty nepřijímaly ani nedodávaly žádných listů a zásilek, na kterých by nebyla adressa německá, vede k nesčíslným úřadním surovostem, zmatkům a škodám. Jedna pošta na př. přijímá balik, nevidouc na jeho adresse ani slovička polského; ale druhá pošta tam slovíčko polské najde a balik nedodá. Strany žalují poštu na náhradu škody. Vrchol všeho je, co se stalo »Dz. Poznaň- skému«. Listu tomuto jeden odběratel poslati ehtěl peníze poštovní poukázkou a napsa adressu: Expedition »Dziennika Poznaúskiegos. Posen. Poukázka byla poštovním úřadem od miinuta. List oznamuje, že v každém takovém případě poštu zažaluje,
Marek Dziennik Poznaúskiegos Poznaňsko Poznaň Dz
8 article
Němci o ruském státním rozpočtu. »National Zeitung« (Berlín) píše v úvaze o ruském státním rozpočtu na r. 1901: Ministn Wítte má v obyčeji provázeti rozpočty výklady, vlekl a slabým hlasem prosil za lék na »licho- radku«, střídavku. »Kdy tě vzala poprvé?« »Včera večer, a dnes ráno zas.« »Jedl jsi ?e »Nejedl.a »Tu máš prášek, půl ho sněz hned, pů na noc a přejde to. Ale teď přece nepracuješ? »I pracuji.« »A proč?« »Jsem v artěli a nesmím zahálet.« Velká potíž; artěl, akordní práce celé sku- piny dělníků, nedovoluje jednotlivci úlev. »Plat bereme za všechny — pracují druzí, pracuj také.« Na štěstí dostavovali se nemocní za den, za dva dny oznámit, že jich už lichoradka ne navštívila. Prášek chininový pomáhal statečně, spravovat to, co rašelina a artěl úsilovně kazily U »bolot« — rašeliniště, byla improvisována celá osada. Tam dlely ženy, pokud nezaměst- návaly se snadnější prací na rašeliništi, tam se klackovali výrostci a popelily děti kolem velkýeh společných kuchyní, jídelen a nocleháren. Když jsme vstoupili do osady my, »Jevropané«, dalo se všechno do patnácli let na útěk. Jakoby vlci přišli. A starší ženské (mužských nad patnáct let tam nebylo, protože ti všichni lovíli si ve struhách rašeliniště lichoradku), pokukovaly p nás nedůvěřivě. Pravá vesnice divochů, kus ru- ského světa, odrážejícího se svojí primitivnost od okoli, které samo již připadalo nám dost primilivním. Za to vycházel v neděli večer z osady zástup děvčat, a procházeje se po naší vsi. zpíval nekonečné, táhlé sbory. Znělo to pěkne jenom na slušnou dálku, z blízka vadila vynu- cená, umělá výška hlasů, vyšroubovaných nad přirozený zvuk. Nerozuměli jsme zpěvům, ale tolik bylo jasno, že má každá ta píseň aspoň devětadevadesát veršů. Byly jednotvárně, ale spalo se po nicl znamenitě.
Němec Prášek Berlín
9 article
které obsahují vážné hospodářské a částečně politické úvahy a názory, dávající možnost na- hlédnouti v hospodářský život velikého soused- ního státu. Jak samy číslice rozpočtu, tak odůvodnění jeho znova svědči o síle, s kterou min. Wítte vede svou finanční správu, alei o promyšlenosti, s jakou zpředu již dělá opa- tření, aby nebyl překvapen událostmi. Jako předešlé rozpočty, tak i letošní sestaven je s velkou opatrností. Stále vzrůstající úkoly státní správy, jež v Rusku hraje tím větší úlohu, čím více se tam nedostává soukromé inicintivy, vy- žadují ovšem stálého zvětšování státních vy- dajův, avšak vydaje drží se v takových me- zích, že kráčejí krok za krokem se vzrůstem příjmů, a kde vzrůstají příjmy, mohou vzrůstat i vydání . . . Pověstem o půjčce p. Witte také věnuje několik slov, jimiž dokazuje jejich bez podslatnost. Na politických výkladech ministro- vých pozoru je hodno, že jsou docela mírně povahy.
Witt Rusko
10 article
Kavalíři. »Hlas Národa« brání se na naše výtky v příčině V. V. Komarova tím, že k jeho zha- nobení užil článku p. Doroševiče v »Poccin«. Ani to není kavalírské, když někdo, chtěje dru- hého zostuditi, netroufá si to učiniti ze své hlavy a svými slovy, nýbrž kryje se špinavým štítem cizím. »Hlas Národa« prý sám proti V. V. Ko- marovu nemá ničeho a až prý Komarov odpov na výtky p. Doroševiče, neopomene prý s jeho výklady obeznámiti své čtenáře. Pochybujeme, že V. V. Komarov p. Doro- ševíči odpoví, jeť to, čím jej zlehčuje, tak pošetilé, že nestojí ani za odplivnuti, neřku odpověd. Že prý o puškinském banketu v Pe- trohradě r. 1898 mezi české hosty posadil pla- giatora Gejnce. O puškinských slavnostechp. Gejncovi ještě nebylo dokázáno plagiatorstvía věci V. V. Komarova nebylo, aby po literárním provinění Gejncovu pátral a je dokazoval. Pomysleme si, že by to, co udělal » Hl s Národa«, provedl některý ruský list obráceně a lapal do svých sloupců z českých listů osobní věci z naší národní společnosti. Jak byste to nazvali u ruského listu, tak to nazvete u » Hlasu Národa«.
V V Komarov V V ko Komarov Dora Gejnc
11 article
Ruská zpráva z Číny. Gen. Waldersse oznamuje, že již v dubnu bude mu možno Čínu opustiti, protože jeho po slání bude do té doby úplně dosaženo. Podivná věc, že ruské zprávy z Číny dosud neznějí upokojivě. Události ukážou, kdo informoval obecenstvo pravdivě a nemají-li telegramy Waldersecovy za účel uehlácholit parlament třeba na účet pravdy. »HoBoe BpeMa« píše: Podle došlých zpráv nežádoucí obrat ve smýšlení činské vlády způ- sobilo, že Ilalové nenadále obsadili záliv Sai- Myň. Mírně proudy, které před tím zavládly na činském dvoře, znova zaměnilo smýšlení, cizin- cům a jich podminkám míru protivné. Činská vláda zachvácení čínského majetku v okamžiku. kdy evropské podminky skoro již byly pode- psány, pokládá za známku, že podepsáním míru rozdělení Číny by se nezažehnalo. Čin- ská pravidelná vojska soustře- dují se na vyšší rozkaz v střední jižní části Císařského průplavu. V čelo jejich znova postaven. generál Tun-f u - Sj an, jemuž dán úkol, všemi silami brá- niti, aby evropská vojska nepro nikla v nitro říše. Číňané vytrvale opevňují některé body na Žluté řece. Vidno, že Číňané hodlají spojencům položiti vážný odpor, dají-li se jejich vojsk buď na jih nebo do doliny Jangce. Utíkání obyvatelstva z Dosny a Hercegoviny. Stěhování starousedlého obyvatelstva z oku- povaných zemí trvá i v novém roce. Dne 16 t. m. stihlo do Bělebradu 8 mohamedánských rodin z Bihače, den na to 11 rodin z Tešně. Za dva dny tedy 19 rodinl
Ilalová Číňan Čína Sai Bihač Myně HoBoe Bpema
12 article Z říše Viléma II.
Z říše Viléma II. V roce 1900 vydala říše německá celkem 2.240,947.301 marek, z toho na vojsko »je- nom« 1.560,145.356 marek. — Jak berlinský »Vorwärts« sděluje, odřekl Vilém II. cestu svou k pohřbu velkovévody sasko-výmarského ve Vý- maru proto, že tam řádí osypky. Za jubilejních slavnosti v Berlíně 17. a 18. ledna uděleno bylo 2599 řádův a 1133 různých jiných vyznamenání. Ze řádů připadlo 1200 na úřadníky a 996 na důstojníky. Jaký div potom že »Německo nestalo se jen — jak »Leipz. Zlg.« píše — zevně, nýbrž také uvnitř pru- štějším«. — »Bohužel jest to až příliš pravda,e podotýká k tomu mnichovský »Vaterland«. — V pravdě libilo se Němcům vojáčkování vždycky a v tom ovšem Berlín dosud předstižen nebyl.
Vilém II Němec Berlín Německo Vorwärts
13 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — »N. Fr. Presse« a český ministr Ze zlosti, jíž ulevila si »N. Fr. Presse« námi již včera citovaným článkem, dalo by se sou- diti, že bůh ví jak nám a naší věci příznivý obsahovala osnova trůnní řeči odstavec, neb jaký dokonce obsahovati bude. Všechnu jizli- vost a všechen vztek, kterým vysoce ctěný orgán vídeňské finance proti národu našemu nikdy neskrblil, vlit je v onen článek, jenž podoben je v lese ulomenému klacku, kterým smyslu zba- vený zuřivec mláti do přeludů a mátoh, jež jej děsí. Především je zajímavý názor toho listu, z jakých důvodů sedí vlastně ve vládě ministři, opírající se o tu či onu stranu, o ten či onen národ. Ne k vůli tomu, aby hájili tam interessy těch, k nimž krví a myšlením náleží, nýbrž aby lyto činili povolnými oproti krokům vlády.
14 article
Jiného významu a jiného úkolu takový ministn dle »Neue Fr. Presse« nemá. Pokud víme zasedalo v ministerstvu Badenovu neméně než šest ministrů německých úřadníků, jak ale u Němců se jim dařilo a s jakým úspěchem tito páni v době, kdy zářila německá obstrukce, zasazovali se u svých soukmenovoů o »dělnost« parlamentu, o tom může se ještě dnes »Neue Freie Presse« poučit ze svých vlastních referátů a článků Kdyby se byl Gleis- pach, týž Gleispach, který jim dnes jako vrchní president ve Štyrském Hradci tak výtečné služby koná, nebo Gautsch atd. odvážil mezi obstruující divochy, byli by ho ubili. A proto více než směšná jest otázka, kde že byl dr. Rezek, když loni lámaly se v parlamentě pulty. »Neue Fraie Presse« má vůbec o poměru dra. Rezka k de- legaci české názor naprosto zvrácený. Dr. Rezek především důvěrníkem českých poslanců není jestli mu ale důvěřují v ohledu národním, ne- děje se to proto, že je ministrem, nýbrž přes to, že jím je. Je to tedy nesmyslné žvanění tvrdí-li »Neue Freie Presse« o něm, že je mi nistrem obstrukce a jeho vlastním úkolem rušili jednotu v ministerstvě. Že v této době o tuto jednotu »Neue Froie Presse« velice jde, tomu rádi věříme. Ne tak k vůli ethickému významu svornosti, ale k vůli jiným věcem, jak doznává.
Badenův Němec Gleis Gleispach Gautsch Rezek jítlegace doktor Francie . Presse Štyrský Hradec Neue Frei Presse Neue Fraie Presse Neue Froia Presse
15 article
Kdyby to byl třeba jen český ministr, on přege všechno ví, on přítomen ministerským radám. má v nich právo mluvit a hlasovat, ba on do- konce i ku panovníku dost často je povolán, kde příležitost má hájiti své náhledy a říci pravdu — a to v situaci, jaká je nynější, je velmi ne- pohodlná věc. Věříme a jsme přesvědčeni, že by vídeňský list a co s ním souvisí nejraději viděly. aby dr. Rezek dávno byl už přes hory a doly Konec konců argumentace vídeňského listu je každodenní jeho ego autem censeo, že Čechové mají býti vší silou přitlačeni ke zdi, aby jim zašla jednou chuť proti dělnosti parlamentu dělati obstrukci. Však prý by zkrotli, kdybyse jim ukázala přísná tvář a pocítili, že jde do živého, Tak opovažuje se mluvit hlavní orgán všech pach — týřů německopolitického mravu, kteří po tři léta přibijeli parlament na kříž. Což neví »Neue Fr. Presse«, jak často její patroni nás k pověstně té zdi tlačili, kolikrát již napjali všechny své sily, aby nás zdolali a sevřeli ně- meckým jhem? A jaký byl po každé výsledek té jejich ušlechlilé snahy? Blamovali se po každě. Jen ať to zkusí opět!
doktor Rezek Čecho Neue Francie . Presse
16 article
— Onehdy vynesena byla na povrch otázka, proč že u nás vysoké učení universitní přes svou ohromnou důležitost ve vývoji národa našeho netěší se oné popularitě, jako toho druhu instituce u národů jiných? Otázka ta není ni kterak neoprávněna, již proto ne, že podkladem jejim je nepopíratelné faktum. Budme upřímn a doznejme, že interessovali jsme ze o univer situ, dokud jsme jí neměli. Je to již tak v po vaze naší, že dovedeme se rozplameniti pr neukojenou touhu, že ale ihned nabývá u nás vrchu lhostejnost, jakmile domohlí jsme se toho. co jsme chtěli. Jiní národové na přiklad se svými universitami v pravém slova toho smyslu se mazlí, a kde jen mohou, podporují rozkvě vysokého učení svého. Co v Německu je od kazů pro fondy universitní a což teprve v Rusku. v Anglii a v Americe ! Milliony sejdou se v ze- mich těch do roka buď na zařízení, buď na podporu neb na stipendia při těchto ústavech. A také u nás jinak bývalo v letech mi nulých. Vizme na př. jen značný počet nadaeí zřízených při pražské universilě v dřívější dob — dnes ale jakoby uťal. Co příčinou tohot smutného zjevu? Dá se vysvětliti dvojím způ- sobem. Jednak naším bojem národním, který vyčerpává všechny sily naše a obětavost. Na- mítne se, že přece rozkvět vysokého učení do- jista v národním zápase je zbraní nejvýdatnější.
Německo Rusko Anglie Amerika
17 article
Pravda, však veliký dav má pro to především smysl, oč jde aktuálně a co se zájmy národ- ními souvisí přímo, co opatřeno výslovně a vý- hradně vignetou národni. Věda ustupuje do řady druhé. Snad to není v pořádku, ale je to psychologicky správné. Kdo tone, chápes toho nejbližšího a neuvažuje. Obětavost ná- rodní, jež vedena u nás vlastně pudem sebe- zachování, u nás vůbec tlumí jiná šlechetná hnutí. Jak málo věnuje se na příklad u nás pro ulevení bídy trpícíchi, jak nepatrná činnost naše v ohledu humanitním vůbec! Citimeto sami na sobě, dočitáme-li se o závěti některého ze zámožnějších spoluobčanů. Těší nás a po- vznáší jen to, odkázal-li hodně mnoho účelům čistě národním. Však i z jiné příčiny netěší se u nás vysoké učeni té pozornosti, jako u jiných národů. Bude se nám to snad opětně vytýkati, však nemůžeme jinak než litovati toho, že dosud se velm málo o to přičinilo, aby také v ohledu národ- ním konalo plnou měrou svou povinnost a tak.
18 article
jak toho na této půdě a v této kritické době je zapotřebí. Nestačí, aby universita stála jenom v čele vědeckého ruchu a věčně jen se modlila k čisté, neporušené, nade všechen boj všední povznešené vědecké pravdě, třeba též, abytu i tam sestoupila s vysokého svého piedestalu a aniž by se tím poskvrnila, pomoc poskytla ze- jmena tam, kde jde o úkol tak vznešený, jako je chrániti právo a národní bytí, aby povznesla a posvětila zápas, který vedeme. Příležitos k tomu byla nejedna. Žel však, že dosud an jednou nevzpomenul si sbor učících také na povinnosti, jež má v tomto směru, jakkoli by svědkem toho, jak professoři němečti, nenechavše sobě ujíti ani jedné vhodné příležitosti, po každé ihned tu byli, jaknnile slo o hájen nějakého zájmu nácicnálně - německého. B želeti toho musíme, že nedovedla univer- sita dost energicky hájiti ani onu mladou krev, jež v přílišném enthusiasmu ve věci ná- rodní tu i tam vybočila z mezí, jež formálně stanoví zákon, naopak, že vždy byla spíše ochotna postaviti se po bok těm, kteří českému
19 article
citu nerozumějí a ho nechápou. Mohli bychom uvésti případy konkretní, mohli bychom tázati se na př., kde že byla česká universita, když národ český tak hluboce byl pokořen úkazem ministra Clara ze dne 17. října 1899? A když po dlouhé době konečně sešel se sbor učených mužů a my domnívali se, že též vroucně cltí- cích Čechů, aby pronesl svůj úsudek o bez práví, které se nám stalo, zvěděli jsme na nejvýše, že vědecký názor o tom i o onom není dosud ustálený a že tedy o zákonitosti toho či onoho opatření možná je kontroversa to bylo všechno. Jak jinak zachovali se zástupci německé vědy, když byla publikována nařízen Badenova! Těm nebyla věc nejasná, ti nelámali si dlouho hlavu pátráním po vědecké pravdě. Aneb snad se příčí pojmu práva a zákonitosti požada- vek český, abychom žili v této vlasti vedle Němeů jako rovni s rovnými? Všechen respekt před vě- dou a je dobře též nenechati mluviti příliš srdei když jde o věci politické, však máme-li respek tovati vědu, pak nesmí krčiti se v zadu a jen stále uvažovati a vážiti, nýbrž žádáme, aby
Claro Čecho Badenův
20 article
zúčastnila se též aktivního boje, aby postavila se nám v čelo, aby nás chránila a nám štítem byla. Však dosud nemůžeme řici, že by v hlavním jejím staně, na universitě, byli toto poslání po- chopili. A to jest druhá a hlavní přičina, že tato u nás v lidu je tak nepopulárni. — Z České Akademie pro vědy, sio- vesnost a umění. Třída II. uděli r. 1901 podpory za účelem badání v oboru věd přírod- ních a lékařských v celkovém obnosu 2000 K dále budou propůjčena tři stipendia po 400 K Úroky fondu MUDra. Jos. Šichy, jichž se užívá k honorování a publikování přijatých prací vě- deckých a učebných knih, k podporování věde ckých praci, jichžto program budiž dříve schvá- len, ke zřizování míst pracovních v ústavech české lékařské fakulty, na stípendia cestovní zu účelem vědeckým, obnášejí roku latošního 4024 korun. Žádostí podati jest kaneeláři Akademie do 28. února t. r. — Výstavu modelu Husova pomníku navštivilo dosud 2803 osob. Výstava jest ote vřena denně od 9 hod. dopol. do 3 hod. odpol a potrvá do neděle dne 27. t. m. — Ze zemědělské rady sděluje se nám ke zprávě naší v záležitosti p. Práškově, že p Heřman Janda, předseda českého odboru země dělské rady, nepodepsal prohlášení komi- tětu zemědělské rady v záležitosti té uveřejně- ného a ze při stylisování jeho nebyl přítomen. Pokud se týče zprávy jistého časopisu, že pan Heřman Janda nabízel se panu Práškovi po skončené poradě komitétu ke smíru podávaje mu ruku a že pan Prášek podání ruky odmitl, sděluje se nám toto: Pan Heřman Janda byl požádán po skončení porady od pp. Jaroše Plevy, by panu Práškovi na znamení smíru po dal ruku; pan Janda však prohlásil, že mohl by tak učiniti teprve, až by pan Prášek své osobní urážky proti němu odvolal.
Mudra Šich Husův Heřman Janda Prášek Jaroš Pleva Janda Český akademie pro věda český lékařský fakulta český odbor země rada
21 article
— Osobní. Bývalý ministr financí p. dr. Josel Kaizl včera odpoledním rychlíkem dráhy Františko Josefa odjel z Prahy do Vídně. — Úmrtí. Ve středu zemřela paní Hermi na Königová rodem Mahlerova v 27. roce věku. Pohřeb koná se dnes o 2. hodině odpoledne z israclit- ského lázeňského dvora na nový israelitský hřbitov v Strašnících. — Z činnosti akademické mládeže- Spolek posluchačů inžený rství pořádá v sobotu 26. t. m. o 7. hod. večerní týdenní schůzi s přednáškou v hostinci vedle kavárny su Karla IV. na Karlově náměstí. — Akad. spolek »Rad buza« pořádá dne 26. t. m. členskou schůzi v ho- stinci »u červené růže« v Malé Štěpánské ulici. Na programu přednáška p. G. Pergla: O mezinárodní řeči a pak formalie. — »Budivoj« svolává jiho- české akademiky a vůbec kollegy ku přátelské schůzce na sobotu dne 26. t. m. do restaurace su Pokorných«. — Rozpočet vodárny král. hlav. města Prahy a městských obcí Karlina, Smíchova, Krá Vinohradů a Žižkova na rok 1901 byl včera před mětem obšírné porady zástupců všech těchto súčast- ných obcí. Potřeba: Náhrada výlch obci pražské za dosavadní práce a potřeby pro společnou vodárnu 5000 K. Kancelář společné vodárny a sice prozatím za služby v oboru koncaptním, technickém, účetním. kasovním a manipulačním úřadníky obce pražské 4000 K, zařízení spisovny 500 K, potřeby kance- lářské 2000 K, honorář a cestovné inž. Prinzovi 6000 K. Projekt, pokusy a stavby a jiné výlohy s tím spojené (na přípravné práce prozatím 20.000 K.) Nepředvídané potřeby 7.000 K. Úhrnem pr prvý rok 45.000 korun. Úhrada: Dle § 3. stanov společné správy pro zřízení a udržování- vodárny král. hlav. města Prahy a městských obcí Kariína.
doktor Josel Kaizl Františka Josef Her Königová Mahlerův Karel Iva G Pergl Pokorná Karlin Ing Prinz Praha Vídeň Karlov náměstí štěpánský ulice Smíchov Žižkov krá vinohrad
22 article
Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova jsou tyto obce povinny věnovati k úhradě potřeby v hotovosti částky dle následujícího poměru: obec pražská ve výši 58.4%, t. j. 26.280 K, obec karlínská ve výši 46%, t. j. 1800 K, obec smíchovská ve výši 8.80%, t. 3960 K, obec Král. Vinohrady ve výši 21.79%, t. 9765 K, obec žižkovská ve výši 7.190, t. j. 3195 K. celkem 100%, t. j. 45.000, čímž celá potřeba s uhradí. Rozpočet byl správní radou vodárny včera schválen. — Výsledek sčítání lidu v Holešovicích- Bubnech není sice doposud na jednotku znám, ale hrubý výsledek byl již oznámen. Dle toho čítá sedmá čásť král. hlav. města Prahy přes 31.000 obyvatelů Poněvadž při sčítání lidu v roce 1890 napočieno v této části 15.352 osob, jest zřejmo, že se poče obyvatelstva v Holešovicích- Bubnech za deset te zdvojnásobil. — K sčítání lidu. Z Brna, 24. ledna. V cihelně Schweigmeyerově je zaměstnáno 25 českých rodin o 132 členech. Všickni dělníci zapsáni byli do sčítacích archů s německým obcovacím jazykem, ačkoli něme cky neumějí.
Král Smíchov Žižkov Holešovice Bubno Praha Brno
23 article
— Ke sjezdu slovanského studentstve v Praze píše se nám z kruhů akademických: My šlenka sjezdu slovanského studentstva v Praze vzbu- dila pozornost celé řady slovanských časopisů. Právě došel i soukromý list z Berlína, že tamější ruští stu- dující, kterých jest přes 300, zvolili si »kružok- jenž má se raditi o návštěvě Prahy v době sletu všesokolského. Taktéž v Praze studujíci Jihoslované jichž počet jest letos zvláště značný, hodlají vyzvat své krajany na vídeňských a štyrsko-hradeckých vy- sokých školách k návštěvě Prahy. Není tedy na čase uvažovati o tom, zdali doba, jež nás dělí od sletu všesokolského, jest krátká nebo dlouhá, nýbrž jest povinností studentstva, zvoliti si výbor, který musí přihlížeti ke skutečnosti, že koncem června zavítá do Prahy veliký počet slovanského studentstva. Sna přece nemůže dojíti k tomu, aby se opakovalo, co při poslední návštěvě kyjevských studentů, že tito musili o přátelském večeru vyplniti si pořad večera svými silami!
Jihoslovan Praha Berlín
24 article
— Z Těšína, 24. ledna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů-. Nově zvolený říšský poslanec superintendent dr. Theo dor Haase včera opětně vážně onemocněl. — Biologická sekce klubu přirodověde- ckého koná v sobotu dne 26. ledna o 5. hodině odpolední týdenní schůzi v posluchárně ústavu geologického. Pan PhC. Oldřich Kramář, demonstrátor ústavu bofanického, přednáší »O strukturách vodivých u rostlin«. Pan prof. kand. Viktor Janda referuje o nové literatuře zoologické. Hosté vítáni. — Pycekili KpyxoKz. V pátek dne 25. t. m o 8. hod. večer koná se členská schůze v místnostech spolkových (Nekazanka, palác Zemské banky, II. patro). Pan Izvěkov podá ukázku ze Stěpanicový ch »Očerky zabaldajskoj seminarii«. Téhož večera kurs I., II. od 7. hod. več. — Místní odbor Ústřední Matice školské pro Malou stranu a Hradčany má výroční valnou hromadu ve čivrtek dne 31. ledna o 8. hod. večer v Malostranské besedě. — Dary. Učitelský sbor dívčí obecn a měšťanské školy v České Tře bov věnuje k poctě zemřelé choti p. uč. Vil. Srůčka místo věnce 11 K na Ústřední Matici školskou.
doktor Theo dor Haas Phc Kramář profesor Janda KpyxoKz Izvěkov Těšín Hradčany zemský banka II
25 article
— Projekt okružní dráhy a přistav v Hole šovicích. Na radnici staroměstské konala se včer komise, která se předběžně radila o způsobu a po- třebě aktivování přístavu holešovického a spojenýcl s tím všech staveb a zařízení, jakož i o tom, aby zbudována byla vléčná dráha, nazvaná »dráhou okružní« od přístavu do nádraží rak.-uherské státní dráhy v Bubnech. Přítomni byli za obec pražskou náměstek starosty p. Neubert, čís. rada Jahu, stavitel Viček, m. r. Kubr, mag. rada dr. Růžička a inž.p Dvořák; za obchodní komoru pražskou p. cís. rada Bondy; za obchodní gremium p. Cífka; za plodino- vou bursu p. Vendulák, za společnost rak. uherské státní dráhy pp. vrchní inspektor Ruth a vrchní inž Nehasil z Vídně. Mimo to přibrán byl jako rádce p. vrchní inženýr Smrček od podnikatelské firmy Lannovy. (Civ. inž. p. Plenkner se omluvil). Schůzi zahájil náměstek starosty p. E. Neubert a pouká- zal k tomu, že již v roce 1897 požádalo ministerstvo
Neubert Jah Kubr doktor Růžička Ing Dvořák Bond Ruth Nehasil Lannův Plenkner E Neubert Bubno Vídeň
26 article
železnic dopravní společnost ve Vídni, aby si vymobla koncessí pro stavbu přístavní dráhy v Holešovicích a tuto stavbu aby provedla na účet ministerstva. Z tím účelem zapůjčilo ministerstvo dopravnímu úslavu podrobný projekt. Týž byl rak.-uherskou státní drá- hou vypracován, ministerstvu předložen a na základě toho měla se dne 18. srpna 1897 konati pochozí ko- mise. Tento projekt, jenž vycházel z hořejší rozlchy v nádraží v Holešovicích, protínal stavební bloky mezi Rajskou, Jablonského a Plynárenskou ulicí, vedl dále ku přístavu, odtud se vrátil Jateční ulicí a ústií v dolejší rozloze holešovického nádraží vedle jateční odbočné dráhy. Ředitelství c. k. státních drah, kte- rému byl projekt předložen, prohlásilo, že nemůže nižádným způsobem na projektované trali vozbu pře- vzíti a že by tak učiniti mohlo jen tenkráte, kdyby přístavní dráha se úplně oddělila od nádraží rak. -uh. státní dráhy a připojila se podle ulíce Jeronymovy k periferii statního nádraží v dolejší jeho rozloze.
Rajská Jablonski Jeronymův Vídeň Holešovice plynárenský ulice
27 article
Taktéž zástupcové Holešovic svého času protestovali proti takto navržené trati, dle níž dráha měla úhlo- příčně protinati bloky, částečně již zastavené. Kdyá ministerstvo bylo zpraveno o lěchto okolnostech, vy- zvalo dopravní ústav, aby nechal vypracovati projekt nový. Dle tohoto projektu vychází trať z dolejší roz- lohy stanice státní dráhy, vede ku přístavu, vrací se pak Jateční ulicí k nádraží a ústí opět v dolejší roz- loze u nádraží. Ministerstvo domnívalo se, že takto utvořená dráha bude moci jezditi oběma směry. Pro- jekt lento předložen byl pochozí komisi, svolané na den 7. června 1898 a sepsán o tom protokol. Zástup- cové obce pražské kladli tehdy ve svém vyjádřenl jisté podmínky, na které zástupce ministerstva ne- chtěl přistoupiti. Týž zástupce však prohlásil, že učiní ministerstvu návrh, aby s obcí ještě jednou vyjednávalo. Na to zástupcové obce prohlásili, ze jsou ochotni pro ten případ vládě jisté ústupky uči- niti. Na to požádalo ministerstvo železnic obec praž- skou o vyjádření, zda by tento podnik sama nechtěla provésti a sice na účet elektrických drah obce práž- ské, s pohonem elektrickým. A o tom právě měla se raditi včera zmíněná anketa. Rozpravy zúčastnili se pp. vrchní inspektor Ruth, cís. rada Jahn, inženýr
Ruth Jahn Holešovice
28 article
Smrček, cís. rada Bondy a inž. Dvořák. Všichni přitomní souhlasili, že nutno je v době nejblíže pří- ští v tomto směru něco učiniti a sice v zájmu oby- vatelstva obce pražské. Poukazováno, jak výhodnon by byla doprava zejmena hnědého uhli po lacině cestě vodní do Prahy. Dále na dosti značný vývoz obilí, na přívoz petroleje a vývoz rafinovaného pe- troleje. Navrhováno zřízení z počátku jen jednoea- chých loubí a později rozšíření na skladiště. Je- likož porada byla jen předběžnou, usneseno, any v nejkratší době svolána byla širší anketa interessenju, která by se radila o financování tohoto pro Prabu i celé Čechy tak důležitého podniku.
Bond Ing Dvořák Praha Čechy
29 article
— Výpravu na lyžich do Jizerských ho ve dnech 1.—3. února L. r. pořádají Český Sai klub Praha a Český krkonošský spolek Ski v Jilemnici. Definitivní program těto zimní výpravy je stanoven takto: V pátek dne 1. únera vyjedou účastníci z Prahy v 6.22 hod. večer rychlí- kem severní dráhy do Turnova, kdež se setkají s se skisty jilemnickými. Dále přes Liberec pojedou přímo do Raspenavy, kamž přihudou v 11.08 hodin v niěci, takže ještě před půlnocí povozy dostanou se do Llb- verdy. Zde ubytují se v lázeňském hotelu Schěnta- gově. V sobotu dne 2. února: Ouchod z Libverár v 9. hod. ráno. Dopoledne projdou Hejnice a Wesks- bach; odtud na poledne dorazi do Smědova (Vil g- haus). Odpoledne dostoupí předního rozhlediště hot Jizerských, vrchu »Na vyhlídcie« a poděl Černeno Štolpichu, krásným údolím sestoupí do Ferdinandora údolí a přes Hejnice navrátí se zase do Libverdy. V neděli dne 3. února: Odchod z Libverdy v 8. hod. ráno. Dostoupení pohraničné hory »U obráz k ue a sestup do Smědova. Odpoledne pochod po Jizerské silnici do osady Malé Jizery (Wilhelmsböhe). pies Polubně a Příchovice na Štěpánovu výšinu.
Hejnic Wesks Praha Jilemnice Turnov Liberec Raspenava Llb Ferdinandor údolí Hejnice Libverda Malá Jizera Příchovice Štěpánov výšina Český Sai klub Schěnto Černit Štolpich Libverár Libverda
30 article
Dále přes Rejdice a Paseky sestup do Jablence n. J. Návrat do Jilemnice večer dráhou. Jizerské hory doposud ani v létě netěší se četné návštěvě turista. Lze právem o nich říci, že patří k nejměně známým místům naší demoviny. Proto vítáme tento společný podnik našich lyžařských sdružení a přejeme mu zdaru nejlepšího. zvsý KpIavk v Průze byl včera odvezeno 1156 povozů ledu. — xokuční prodej domu č. p. 564—III. v Chotkově třídě koná se 30. t. m. v 9 hod dopol. u okr. soudu pro Staré město v II. poschodí č. 16. — U okr. soudu na Smíchově konala se předevčírem sxekuční dražba domu č. 99 s kruhovou cihelnou pozemkem č. kat. 401/2, 401/3 v Řeporyjích. Koupil je pan Václav Douša, rolník v Řeporyjích, za 21.000 korun. Odhadní cena obnášela 22.134 K. Vadium složili čtyři kupci. Změny držebností. Pan MUDr. Hynek Raubíček, lékař v Karlíně, koupil od p. Ant. Franzla 1/4 dil domu č. p. 656—II. v Reznické ulici za K 41.239.45. Pan Václ. Havránek a paní Jos. Opel- tová koupili společně od pp. manž. Vách. a Františky Skálových dům č. p. 321 »u Černobradu« ve Vršo- vicích za K 14.200. Paní Joh. Píšová, manželka učitele v Hradci Králové, koupila od hostinského p. Ant. Horálka dům č. p. 259 v Jablonského ulici na Král. Vinohradech za K 37.800. Pokladník p. Jan Sevéík koupil od pp. Alberta a Egona Šreuera z Lenzen- dortu stavební pozemek č. kat. 102/1. v Žižkově za K 7144.
Douša MUDr Raubíček Václ Havránek Jos Skálův Joh Píšová Horálek Král Sevéík Albert Šreuer Rejdice Jilemnice Chotkov Stará město Smíchov Řeporyje Karlín Reznický ulice Hradec Králové Žižkov Opel Lendit
31 article
— Svatebčané pohořeli. V Kundraticíchu Jablonného vzňaly se v úterý večer v hostinci Kre- splově výbuchem acetylenového světla dřevěné části domu a v několika okamžicích byl i celý hostinee v plamenech, proto že místnosti byly naplněny ace- tylenovými plyny. V hostinci hodovali právě svaleb- čané v počtu asi 60 osob, kteří neměli ani tolik času by svůj v hořejší komoře odložený oděv, jako ke- žichy, zimníky, pláště atd. a nevěstiny dary odnesli Prchl každý jen s tím, co měl na sobě. Na záchranu majetku nebylo lze vůbec ani pomysliti. Vše pod- lehlo zhoubnému živlu. Štěstí ještě, že při výbuchu nepřišel nikdo o život. Majitel hostince je pojištěn pouze nepatrnou částkou. — K zavraždění hajného Hamrníka. N Františka Paviíčka z Brduškova podána již brněnským státním zastupitelstvem žaloba pro nkladnou vraždu hajného Hamrníka. Ličení bude v příštím porotním období. — Na stopě pachatelů krádeží. V ústřed- ních jatkách holešovických bylo v poslední době pra- vedeno několik odvážných krádeží syrových kůzí. Veškeré pátrání po pachatelích bylo bezúčelné, až teprve v noci na včerejšek stopa zlodějů byla odha- lena. Dva pomocníci přistiženi byli právě v tom okamžiku, když přes ohradní zeď jatek přehazovali opět několik kusů syrových kůží. Oba byli zatčení a dedáni k trestnímu soudu do vazby — Vzrušujicí příhoda na elektrické dráze stala se včera před polednem na trati Smíchov—Těšnov u kostela sv. Jindřicha na dolejším Novém městě.
Hamrník Paviíček Jindřich Jablonné Brduškov Smíchov Těšnov
32 article
Juliana Picková, 68letá soukromnice, bydlfcí v Havlí- čkově ulici č. 15—II., ubírala se Jindřišskou ulicía byla při požívání housky tak zamyslena, že na pře- chodu jízdní dráhy u kostela nedbala ani výstraž- ného zvonění motorového vozu elektrické dráhy ani poplašného volání opodál stojíčích drožkářů a vetej- ných posluhů. Nepozoruost ta měla pro stařenu velmi vážné následky. Picková byla ochranným rá- mem zachycena, povalena a pádem utrpěla zlomeni levé nohy a ruky. Před větším neštěstím byla za- chráněna jedině tím, že řídič vůz pomocí elektrické brzdy zastavil. Zraněná stařena byla odnesena do- průjezdu protějšího domu, kdež jí inspekční lékaž ze záchranné stanice p. dr. Mareš poskytl první pomoe a dal ji odvézti v ambulančním voze do všeobecné nemocnice. — Zmrzl ve vězení. Z Duchcova se oznamuje, že tam o minulých mrazech byl zadržen muž v rone- draných šatech a odveden do městské věznice. Dru- hého dne ráno byl muž nalezen v celi zmrzlý. — Uprchlý vězeň dopaden. Ústecké četni- ctvo předevčírem zatklo u Mostu nebezpečného zlo- děje Jana Ludvika, který v srpnu m. r. ze žalále krajského soudu v Litoměřicích uprchl. Plných šest měsíců zlosyn potuloval se v severních Čechách a na četných místech provedl velmi odvážné krádeže. Ludvik měl u sebe objemný balík, v němž se nalezalo přes sto kusů rozmanitých paklíců a páčidel. Také měl u sebe několik odcizených legitimací, na různá jména znějících, čímž se vysvětluje záhada, že po tak dlou- hou dobu nemohl být vypátrán. Vysloveno podezření, že Ludvík zůčastnil se také krádeží pokladen, o kte- rých povedených kouscích zlodějské výpravy svého
Picková Mareš Ludvik Ludvík zůčastnit Havlit Duchcov Most Litoměřice Čechy