2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. ledna 1901
5
article
znemožněna Rusku doprava vojska i vojenského
materiálu po železnicích. Rusko by se zdrželo
v mobilisaci a německá vojska bez překážky by
vtrhla hluboko do Ruska. Němci v každém okraji
a městě ruském mají své kolonisty, na něž mo
hou spolehat. (Také jinde, než v Rusku ! Red.)
Zjistilo se také, že kolem velikých pevnosti
ruských, jako na př. Kovna, vykoupili Němei
pozemky, i že pevnosti jsou jim dokonale známy.
Vůbec Němci se tím netají, aby Rusko vědělo
co by je stála válka s Německem. Rozumí se.
že to vše v ústech německých je »zárukou
upevnění míru evropského«, neboť Rusko, vi
douc nebezpečí, války se nepodejme a přijme
podmínky bez ní. (Také jinde Němci tak spe-
kulují. Red.)
Mluví se také, že německá diplomacie pra-
cuje nyní v Petrohradě celou silou páry, aby
Rusko naklonila k politice Němcům příznivé.
Rusek
Němec
Rusko
Kovno
Německo
Petrohrad
6
article
Kníže Radolinský, renegát polský, odchází z
Petrohradu a na jeho místo přijde nový vysla
nec s tímto posláním. Jedním z nejvážnějších
úkolů politiky německé je pro budoucnost na-
kloniti Rusko k politice Polákům nepříznivé,
poněvadž Němci považují za politiku protivnou
vlastním jejich zájmům tu, která vede k po
rozumění polsko-ruskému. Němcům záleží hlavně
na tom, aby mezi Poláky ruskými bylo jitření
V polských kruzích ve Varšavě vl se o tom
velmi dobře. Nestane-li v Polsku po smrti Ime
retinského obrat, Poláci budou hned věděti, že
to způsobil nátlak německý. S věcí tou souvisí
také, že tak dlouho nástupco kn. Imeretinského
nejmenován. Romantické pověsti sice u Poláko
vždyeky měly kyprou půdu, nieméně bez vý-
znamu není pověsť v polském národě, že kní-
žete Imeretinského otrávili Němci. Vidno z toho,
odkud lid polský větři nebezpečí, kde hledá ty
kdo nedají žádně shodě rusko-polské dozráti
Jakkoliv vlivy Němců jsou mohutné, toho nedo-
kážou, aby nás poštvali proti ruskému národu.
Řádění pangermánských hakatistů v Poznaňsku
je Polákům ruským příliš makavým ukázáním
kde je zaktetý nepřítel polského národa. Haka
tism je v Rusku nemožný, neboť se protiví po
vaze Slovana-Rusa, a také celé Rusko dnes již
rozumí nebezpečí, jaké hrozí Polákům i Rusům
od Němců.
Naše listy upozornily vládu na nebezpeč
germanisace Kongresovky i na řádění Němců po
továrnách. Potěšitelno je, že vláda ruská
každěm případě nařídila vyšetřování a pány Němee
bedlivé střeže.
Radolinský
Němec
Polák
Hak
Slovan
Rus
Němee
Petrohrad
Rusko
Varšava
Polsko
Poznaňsko
7
article
V tomto znamení zvítězíš.
V tomto znamení zvítězíš.
»HoB. BpeMa« nadepsalo svoji úvahuo
poměrech cislajtánských před zasedáním nové
říšské rady poněkud zlomyslně »Nový stát
středoevropský — Východní Marka « Z úvahy
vyjímáme passus, týkající se českých věcí.
List praví: Vídeňské vládní kruhy doufaji
že Mladočeši vstoupí do vládní strany, bojíce
se o svou budoucnost. Tato naděje zklame,
neboť český národ dosud měl štěstí, že byl
voděn v boj za svá zákonná práva muži, kteří
nad prospěchy svých stran a osob milovali svou
vlasť a své slovanské plémě. »V tomto zna-
mení zvítězíš«, můžeme s plným přesvědčením
říci bratrskému národu. Nikoli česká věe,
nýbrž státní loď rakouská sedla na mělčinu.
Poštovní hakatism v Poznaňsku.
Nařízení nejvyššího poštmistra Podbělského
aby německé pošty nepřijímaly ani nedodávaly
žádných listů a zásilek, na kterých by nebyla
adressa německá, vede k nesčíslným úřadním
surovostem, zmatkům a škodám. Jedna pošta
na př. přijímá balik, nevidouc na jeho adresse
ani slovička polského; ale druhá pošta tam
slovíčko polské najde a balik nedodá. Strany
žalují poštu na náhradu škody.
Vrchol všeho je, co se stalo »Dz. Poznaň-
skému«. Listu tomuto jeden odběratel poslati
ehtěl peníze poštovní poukázkou a napsa
adressu: Expedition »Dziennika Poznaúskiegos.
Posen. Poukázka byla poštovním úřadem od
miinuta. List oznamuje, že v každém takovém
případě poštu zažaluje,
Marek
Dziennik Poznaúskiegos
Poznaňsko
Poznaň
Dz
8
article
Němci o ruském státním rozpočtu.
»National Zeitung« (Berlín) píše v úvaze
o ruském státním rozpočtu na r. 1901: Ministn
Wítte má v obyčeji provázeti rozpočty výklady,
vlekl a slabým hlasem prosil za lék na »licho-
radku«, střídavku.
»Kdy tě vzala poprvé?«
»Včera večer, a dnes ráno zas.«
»Jedl jsi ?e
»Nejedl.a
»Tu máš prášek, půl ho sněz hned, pů
na noc a přejde to. Ale teď přece nepracuješ?
»I pracuji.«
»A proč?«
»Jsem v artěli a nesmím zahálet.«
Velká potíž; artěl, akordní práce celé sku-
piny dělníků, nedovoluje jednotlivci úlev. »Plat
bereme za všechny — pracují druzí, pracuj také.«
Na štěstí dostavovali se nemocní za den,
za dva dny oznámit, že jich už lichoradka ne
navštívila. Prášek chininový pomáhal statečně,
spravovat to, co rašelina a artěl úsilovně kazily
U »bolot« — rašeliniště, byla improvisována
celá osada. Tam dlely ženy, pokud nezaměst-
návaly se snadnější prací na rašeliništi, tam se
klackovali výrostci a popelily děti kolem velkýeh
společných kuchyní, jídelen a nocleháren. Když
jsme vstoupili do osady my, »Jevropané«, dalo
se všechno do patnácli let na útěk. Jakoby vlci
přišli. A starší ženské (mužských nad patnáct
let tam nebylo, protože ti všichni lovíli si ve
struhách rašeliniště lichoradku), pokukovaly p
nás nedůvěřivě. Pravá vesnice divochů, kus ru-
ského světa, odrážejícího se svojí primitivnost
od okoli, které samo již připadalo nám dost
primilivním.
Za to vycházel v neděli večer z osady
zástup děvčat, a procházeje se po naší vsi.
zpíval nekonečné, táhlé sbory. Znělo to pěkne
jenom na slušnou dálku, z blízka vadila vynu-
cená, umělá výška hlasů, vyšroubovaných nad
přirozený zvuk. Nerozuměli jsme zpěvům, ale
tolik bylo jasno, že má každá ta píseň aspoň
devětadevadesát veršů.
Byly jednotvárně, ale spalo se po nicl
znamenitě.
Němec
Prášek
Berlín
9
article
které obsahují vážné hospodářské a částečně
politické úvahy a názory, dávající možnost na-
hlédnouti v hospodářský život velikého soused-
ního státu. Jak samy číslice rozpočtu, tak
odůvodnění jeho znova svědči o síle, s kterou
min. Wítte vede svou finanční správu, alei
o promyšlenosti, s jakou zpředu již dělá opa-
tření, aby nebyl překvapen událostmi. Jako
předešlé rozpočty, tak i letošní sestaven je
s velkou opatrností. Stále vzrůstající úkoly státní
správy, jež v Rusku hraje tím větší úlohu, čím
více se tam nedostává soukromé inicintivy, vy-
žadují ovšem stálého zvětšování státních vy-
dajův, avšak vydaje drží se v takových me-
zích, že kráčejí krok za krokem se vzrůstem
příjmů, a kde vzrůstají příjmy, mohou vzrůstat
i vydání . . . Pověstem o půjčce p. Witte také
věnuje několik slov, jimiž dokazuje jejich bez
podslatnost. Na politických výkladech ministro-
vých pozoru je hodno, že jsou docela mírně
povahy.
Witt
Rusko
10
article
Kavalíři.
»Hlas Národa« brání se na naše výtky
v příčině V. V. Komarova tím, že k jeho zha-
nobení užil článku p. Doroševiče v »Poccin«.
Ani to není kavalírské, když někdo, chtěje dru-
hého zostuditi, netroufá si to učiniti ze své
hlavy a svými slovy, nýbrž kryje se špinavým
štítem cizím.
»Hlas Národa« prý sám proti V. V. Ko-
marovu nemá ničeho a až prý Komarov odpov
na výtky p. Doroševiče, neopomene prý s jeho
výklady obeznámiti své čtenáře.
Pochybujeme, že V. V. Komarov p. Doro-
ševíči odpoví, jeť to, čím jej zlehčuje, tak
pošetilé, že nestojí ani za odplivnuti, neřku
odpověd. Že prý o puškinském banketu v Pe-
trohradě r. 1898 mezi české hosty posadil pla-
giatora Gejnce. O puškinských slavnostechp.
Gejncovi ještě nebylo dokázáno plagiatorstvía
věci V. V. Komarova nebylo, aby po literárním
provinění Gejncovu pátral a je dokazoval.
Pomysleme si, že by to, co udělal » Hl s
Národa«, provedl některý ruský list obráceně a
lapal do svých sloupců z českých listů osobní
věci z naší národní společnosti. Jak byste to
nazvali u ruského listu, tak to nazvete u » Hlasu
Národa«.
V V Komarov
V V ko
Komarov
Dora
Gejnc
11
article
Ruská zpráva z Číny.
Gen. Waldersse oznamuje, že již v dubnu
bude mu možno Čínu opustiti, protože jeho po
slání bude do té doby úplně dosaženo.
Podivná věc, že ruské zprávy z Číny
dosud neznějí upokojivě. Události ukážou, kdo
informoval obecenstvo pravdivě a nemají-li
telegramy Waldersecovy za účel uehlácholit
parlament třeba na účet pravdy.
»HoBoe BpeMa« píše: Podle došlých zpráv
nežádoucí obrat ve smýšlení činské vlády způ-
sobilo, že Ilalové nenadále obsadili záliv Sai-
Myň. Mírně proudy, které před tím zavládly na
činském dvoře, znova zaměnilo smýšlení, cizin-
cům a jich podminkám míru protivné. Činská
vláda zachvácení čínského majetku v okamžiku.
kdy evropské podminky skoro již byly pode-
psány, pokládá za známku, že podepsáním
míru rozdělení Číny by se nezažehnalo. Čin-
ská pravidelná vojska soustře-
dují se na vyšší rozkaz v střední
jižní části Císařského průplavu. V čelo jejich
znova postaven. generál Tun-f u - Sj an,
jemuž dán úkol, všemi silami brá-
niti, aby evropská vojska nepro
nikla v nitro říše.
Číňané vytrvale opevňují některé body na
Žluté řece. Vidno, že Číňané hodlají spojencům
položiti vážný odpor, dají-li se jejich vojsk
buď na jih nebo do doliny Jangce.
Utíkání obyvatelstva z Dosny a
Hercegoviny.
Stěhování starousedlého obyvatelstva z oku-
povaných zemí trvá i v novém roce. Dne 16
t. m. stihlo do Bělebradu 8 mohamedánských
rodin z Bihače, den na to 11 rodin z Tešně.
Za dva dny tedy 19 rodinl
Ilalová
Číňan
Čína
Sai
Bihač
Myně
HoBoe Bpema
12
article
Z říše Viléma II.
Z říše Viléma II.
V roce 1900 vydala říše německá celkem
2.240,947.301 marek, z toho na vojsko »je-
nom« 1.560,145.356 marek. — Jak berlinský
»Vorwärts« sděluje, odřekl Vilém II. cestu svou
k pohřbu velkovévody sasko-výmarského ve Vý-
maru proto, že tam řádí osypky.
Za jubilejních slavnosti v Berlíně 17. a 18.
ledna uděleno bylo 2599 řádův a 1133 různých
jiných vyznamenání. Ze řádů připadlo 1200 na
úřadníky a 996 na důstojníky. Jaký div potom
že »Německo nestalo se jen — jak »Leipz.
Zlg.« píše — zevně, nýbrž také uvnitř pru-
štějším«. — »Bohužel jest to až příliš pravda,e
podotýká k tomu mnichovský »Vaterland«. —
V pravdě libilo se Němcům vojáčkování vždycky
a v tom ovšem Berlín dosud předstižen
nebyl.
Vilém II
Němec
Berlín
Německo
Vorwärts
13
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— »N. Fr. Presse« a český ministr
Ze zlosti, jíž ulevila si »N. Fr. Presse« námi
již včera citovaným článkem, dalo by se sou-
diti, že bůh ví jak nám a naší věci příznivý
obsahovala osnova trůnní řeči odstavec, neb
jaký dokonce obsahovati bude. Všechnu jizli-
vost a všechen vztek, kterým vysoce ctěný orgán
vídeňské finance proti národu našemu nikdy
neskrblil, vlit je v onen článek, jenž podoben je
v lese ulomenému klacku, kterým smyslu zba-
vený zuřivec mláti do přeludů a mátoh, jež jej
děsí. Především je zajímavý názor toho listu,
z jakých důvodů sedí vlastně ve vládě ministři,
opírající se o tu či onu stranu, o ten či onen
národ. Ne k vůli tomu, aby hájili tam interessy
těch, k nimž krví a myšlením náleží, nýbrž aby
lyto činili povolnými oproti krokům vlády.
14
article
Jiného významu a jiného úkolu takový ministn
dle »Neue Fr. Presse« nemá. Pokud víme
zasedalo v ministerstvu Badenovu neméně
než šest ministrů německých úřadníků, jak
ale u Němců se jim dařilo a s jakým
úspěchem tito páni v době, kdy zářila německá
obstrukce, zasazovali se u svých soukmenovoů
o »dělnost« parlamentu, o tom může se ještě
dnes »Neue Freie Presse« poučit ze svých
vlastních referátů a článků Kdyby se byl Gleis-
pach, týž Gleispach, který jim dnes jako vrchní
president ve Štyrském Hradci tak výtečné služby
koná, nebo Gautsch atd. odvážil mezi obstruující
divochy, byli by ho ubili. A proto více než
směšná jest otázka, kde že byl dr. Rezek, když
loni lámaly se v parlamentě pulty. »Neue Fraie
Presse« má vůbec o poměru dra. Rezka k de-
legaci české názor naprosto zvrácený. Dr. Rezek
především důvěrníkem českých poslanců není
jestli mu ale důvěřují v ohledu národním, ne-
děje se to proto, že je ministrem, nýbrž přes
to, že jím je. Je to tedy nesmyslné žvanění
tvrdí-li »Neue Freie Presse« o něm, že je mi
nistrem obstrukce a jeho vlastním úkolem rušili
jednotu v ministerstvě. Že v této době o tuto
jednotu »Neue Froie Presse« velice jde, tomu
rádi věříme. Ne tak k vůli ethickému významu
svornosti, ale k vůli jiným věcem, jak doznává.
Badenův
Němec
Gleis
Gleispach
Gautsch
Rezek
jítlegace
doktor
Francie . Presse
Štyrský Hradec
Neue Frei Presse
Neue Fraie Presse
Neue Froia Presse
15
article
Kdyby to byl třeba jen český ministr, on přege
všechno ví, on přítomen ministerským radám.
má v nich právo mluvit a hlasovat, ba on do-
konce i ku panovníku dost často je povolán, kde
příležitost má hájiti své náhledy a říci pravdu —
a to v situaci, jaká je nynější, je velmi ne-
pohodlná věc. Věříme a jsme přesvědčeni, že by
vídeňský list a co s ním souvisí nejraději viděly.
aby dr. Rezek dávno byl už přes hory a doly
Konec konců argumentace vídeňského listu je
každodenní jeho ego autem censeo, že Čechové
mají býti vší silou přitlačeni ke zdi, aby jim
zašla jednou chuť proti dělnosti parlamentu
dělati obstrukci. Však prý by zkrotli, kdybyse
jim ukázala přísná tvář a pocítili, že jde do
živého, Tak opovažuje se mluvit hlavní orgán
všech pach — týřů německopolitického mravu,
kteří po tři léta přibijeli parlament na kříž. Což
neví »Neue Fr. Presse«, jak často její patroni
nás k pověstně té zdi tlačili, kolikrát již napjali
všechny své sily, aby nás zdolali a sevřeli ně-
meckým jhem? A jaký byl po každé výsledek
té jejich ušlechlilé snahy? Blamovali se po
každě. Jen ať to zkusí opět!
doktor
Rezek
Čecho
Neue
Francie . Presse
16
article
— Onehdy vynesena byla na povrch
otázka, proč že u nás vysoké učení universitní
přes svou ohromnou důležitost ve vývoji národa
našeho netěší se oné popularitě, jako toho druhu
instituce u národů jiných? Otázka ta není ni
kterak neoprávněna, již proto ne, že podkladem
jejim je nepopíratelné faktum. Budme upřímn
a doznejme, že interessovali jsme ze o univer
situ, dokud jsme jí neměli. Je to již tak v po
vaze naší, že dovedeme se rozplameniti pr
neukojenou touhu, že ale ihned nabývá u nás
vrchu lhostejnost, jakmile domohlí jsme se toho.
co jsme chtěli. Jiní národové na přiklad se
svými universitami v pravém slova toho smyslu
se mazlí, a kde jen mohou, podporují rozkvě
vysokého učení svého. Co v Německu je od
kazů pro fondy universitní a což teprve v Rusku.
v Anglii a v Americe ! Milliony sejdou se v ze-
mich těch do roka buď na zařízení, buď na
podporu neb na stipendia při těchto ústavech.
A také u nás jinak bývalo v letech mi
nulých. Vizme na př. jen značný počet nadaeí
zřízených při pražské universilě v dřívější dob
— dnes ale jakoby uťal. Co příčinou tohot
smutného zjevu? Dá se vysvětliti dvojím způ-
sobem. Jednak naším bojem národním, který
vyčerpává všechny sily naše a obětavost. Na-
mítne se, že přece rozkvět vysokého učení do-
jista v národním zápase je zbraní nejvýdatnější.
Německo
Rusko
Anglie
Amerika
17
article
Pravda, však veliký dav má pro to především
smysl, oč jde aktuálně a co se zájmy národ-
ními souvisí přímo, co opatřeno výslovně a vý-
hradně vignetou národni. Věda ustupuje do
řady druhé. Snad to není v pořádku, ale je
to psychologicky správné. Kdo tone, chápes
toho nejbližšího a neuvažuje. Obětavost ná-
rodní, jež vedena u nás vlastně pudem sebe-
zachování, u nás vůbec tlumí jiná šlechetná
hnutí. Jak málo věnuje se na příklad u nás
pro ulevení bídy trpícíchi, jak nepatrná činnost
naše v ohledu humanitním vůbec! Citimeto
sami na sobě, dočitáme-li se o závěti některého
ze zámožnějších spoluobčanů. Těší nás a po-
vznáší jen to, odkázal-li hodně mnoho
účelům čistě národním. Však i z jiné
příčiny netěší se u nás vysoké učeni
té pozornosti, jako u jiných národů. Bude se
nám to snad opětně vytýkati, však nemůžeme
jinak než litovati toho, že dosud se velm
málo o to přičinilo, aby také v ohledu národ-
ním konalo plnou měrou svou povinnost a tak.
18
article
jak toho na této půdě a v této kritické době
je zapotřebí. Nestačí, aby universita stála jenom
v čele vědeckého ruchu a věčně jen se modlila
k čisté, neporušené, nade všechen boj všední
povznešené vědecké pravdě, třeba též, abytu
i tam sestoupila s vysokého svého piedestalu a
aniž by se tím poskvrnila, pomoc poskytla ze-
jmena tam, kde jde o úkol tak vznešený, jako
je chrániti právo a národní bytí, aby povznesla
a posvětila zápas, který vedeme. Příležitos
k tomu byla nejedna. Žel však, že dosud an
jednou nevzpomenul si sbor učících také na
povinnosti, jež má v tomto směru, jakkoli by
svědkem toho, jak professoři němečti, nenechavše
sobě ujíti ani jedné vhodné příležitosti, po
každé ihned tu byli, jaknnile slo o hájen
nějakého zájmu nácicnálně - německého. B
želeti toho musíme, že nedovedla univer-
sita dost energicky hájiti ani onu mladou
krev, jež v přílišném enthusiasmu ve věci ná-
rodní tu i tam vybočila z mezí, jež formálně
stanoví zákon, naopak, že vždy byla spíše
ochotna postaviti se po bok těm, kteří českému
19
article
citu nerozumějí a ho nechápou. Mohli bychom
uvésti případy konkretní, mohli bychom tázati
se na př., kde že byla česká universita, když
národ český tak hluboce byl pokořen úkazem
ministra Clara ze dne 17. října 1899? A když
po dlouhé době konečně sešel se sbor učených
mužů a my domnívali se, že též vroucně cltí-
cích Čechů, aby pronesl svůj úsudek o bez
práví, které se nám stalo, zvěděli jsme na
nejvýše, že vědecký názor o tom i o onom
není dosud ustálený a že tedy o zákonitosti
toho či onoho opatření možná je kontroversa
to bylo všechno. Jak jinak zachovali se zástupci
německé vědy, když byla publikována nařízen
Badenova! Těm nebyla věc nejasná, ti nelámali
si dlouho hlavu pátráním po vědecké pravdě. Aneb
snad se příčí pojmu práva a zákonitosti požada-
vek český, abychom žili v této vlasti vedle Němeů
jako rovni s rovnými? Všechen respekt před vě-
dou a je dobře též nenechati mluviti příliš srdei
když jde o věci politické, však máme-li respek
tovati vědu, pak nesmí krčiti se v zadu a jen
stále uvažovati a vážiti, nýbrž žádáme, aby
Claro
Čecho
Badenův
20
article
zúčastnila se též aktivního boje, aby postavila
se nám v čelo, aby nás chránila a nám štítem
byla. Však dosud nemůžeme řici, že by v hlavním
jejím staně, na universitě, byli toto poslání po-
chopili. A to jest druhá a hlavní přičina, že
tato u nás v lidu je tak nepopulárni.
— Z České Akademie pro vědy, sio-
vesnost a umění. Třída II. uděli r. 1901
podpory za účelem badání v oboru věd přírod-
ních a lékařských v celkovém obnosu 2000 K
dále budou propůjčena tři stipendia po 400 K
Úroky fondu MUDra. Jos. Šichy, jichž se užívá
k honorování a publikování přijatých prací vě-
deckých a učebných knih, k podporování věde
ckých praci, jichžto program budiž dříve schvá-
len, ke zřizování míst pracovních v ústavech
české lékařské fakulty, na stípendia cestovní zu
účelem vědeckým, obnášejí roku latošního 4024
korun. Žádostí podati jest kaneeláři Akademie
do 28. února t. r.
— Výstavu modelu Husova pomníku
navštivilo dosud 2803 osob. Výstava jest ote
vřena denně od 9 hod. dopol. do 3 hod. odpol
a potrvá do neděle dne 27. t. m.
— Ze zemědělské rady sděluje se nám
ke zprávě naší v záležitosti p. Práškově, že p
Heřman Janda, předseda českého odboru země
dělské rady, nepodepsal prohlášení komi-
tětu zemědělské rady v záležitosti té uveřejně-
ného a ze při stylisování jeho nebyl přítomen.
Pokud se týče zprávy jistého časopisu, že pan
Heřman Janda nabízel se panu Práškovi po
skončené poradě komitétu ke smíru podávaje
mu ruku a že pan Prášek podání ruky odmitl,
sděluje se nám toto: Pan Heřman Janda byl
požádán po skončení porady od pp. Jaroše
Plevy, by panu Práškovi na znamení smíru po
dal ruku; pan Janda však prohlásil, že mohl
by tak učiniti teprve, až by pan Prášek své
osobní urážky proti němu odvolal.
Mudra
Šich
Husův
Heřman Janda
Prášek
Jaroš Pleva
Janda
Český akademie pro věda
český lékařský fakulta
český odbor země
rada
21
article
— Osobní. Bývalý ministr financí p. dr. Josel
Kaizl včera odpoledním rychlíkem dráhy Františko
Josefa odjel z Prahy do Vídně.
— Úmrtí. Ve středu zemřela paní Hermi na
Königová rodem Mahlerova v 27. roce věku.
Pohřeb koná se dnes o 2. hodině odpoledne z israclit-
ského lázeňského dvora na nový israelitský hřbitov
v Strašnících.
— Z činnosti akademické mládeže-
Spolek posluchačů inžený rství pořádá
v sobotu 26. t. m. o 7. hod. večerní týdenní schůzi
s přednáškou v hostinci vedle kavárny su Karla IV.
na Karlově náměstí. — Akad. spolek »Rad
buza« pořádá dne 26. t. m. členskou schůzi v ho-
stinci »u červené růže« v Malé Štěpánské ulici. Na
programu přednáška p. G. Pergla: O mezinárodní
řeči a pak formalie. — »Budivoj« svolává jiho-
české akademiky a vůbec kollegy ku přátelské
schůzce na sobotu dne 26. t. m. do restaurace
su Pokorných«.
— Rozpočet vodárny král. hlav. města
Prahy a městských obcí Karlina, Smíchova, Krá
Vinohradů a Žižkova na rok 1901 byl včera před
mětem obšírné porady zástupců všech těchto súčast-
ných obcí. Potřeba: Náhrada výlch obci pražské
za dosavadní práce a potřeby pro společnou vodárnu
5000 K. Kancelář společné vodárny a sice prozatím
za služby v oboru koncaptním, technickém, účetním.
kasovním a manipulačním úřadníky obce pražské
4000 K, zařízení spisovny 500 K, potřeby kance-
lářské 2000 K, honorář a cestovné inž. Prinzovi
6000 K. Projekt, pokusy a stavby a jiné výlohy
s tím spojené (na přípravné práce prozatím 20.000 K.)
Nepředvídané potřeby 7.000 K. Úhrnem pr
prvý rok 45.000 korun. Úhrada: Dle § 3. stanov
společné správy pro zřízení a udržování- vodárny
král. hlav. města Prahy a městských obcí Kariína.
doktor
Josel Kaizl
Františka Josef
Her
Königová
Mahlerův
Karel Iva
G Pergl
Pokorná
Karlin
Ing
Prinz
Praha
Vídeň
Karlov náměstí
štěpánský ulice
Smíchov
Žižkov
krá vinohrad
22
article
Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova jsou tyto obce
povinny věnovati k úhradě potřeby v hotovosti částky
dle následujícího poměru: obec pražská ve výši
58.4%, t. j. 26.280 K, obec karlínská ve výši 46%,
t. j. 1800 K, obec smíchovská ve výši 8.80%, t.
3960 K, obec Král. Vinohrady ve výši 21.79%, t.
9765 K, obec žižkovská ve výši 7.190, t. j. 3195 K.
celkem 100%, t. j. 45.000, čímž celá potřeba s
uhradí. Rozpočet byl správní radou vodárny včera
schválen.
— Výsledek sčítání lidu v Holešovicích-
Bubnech není sice doposud na jednotku znám, ale
hrubý výsledek byl již oznámen. Dle toho čítá sedmá
čásť král. hlav. města Prahy přes 31.000 obyvatelů
Poněvadž při sčítání lidu v roce 1890 napočieno
v této části 15.352 osob, jest zřejmo, že se poče
obyvatelstva v Holešovicích- Bubnech za deset te
zdvojnásobil.
— K sčítání lidu. Z Brna, 24. ledna. V cihelně
Schweigmeyerově je zaměstnáno 25 českých rodin
o 132 členech. Všickni dělníci zapsáni byli do sčítacích
archů s německým obcovacím jazykem, ačkoli něme
cky neumějí.
Král
Smíchov
Žižkov
Holešovice
Bubno
Praha
Brno
23
article
— Ke sjezdu slovanského studentstve
v Praze píše se nám z kruhů akademických: My
šlenka sjezdu slovanského studentstva v Praze vzbu-
dila pozornost celé řady slovanských časopisů. Právě
došel i soukromý list z Berlína, že tamější ruští stu-
dující, kterých jest přes 300, zvolili si »kružok-
jenž má se raditi o návštěvě Prahy v době sletu
všesokolského. Taktéž v Praze studujíci Jihoslované
jichž počet jest letos zvláště značný, hodlají vyzvat
své krajany na vídeňských a štyrsko-hradeckých vy-
sokých školách k návštěvě Prahy. Není tedy na čase
uvažovati o tom, zdali doba, jež nás dělí od sletu
všesokolského, jest krátká nebo dlouhá, nýbrž jest
povinností studentstva, zvoliti si výbor, který musí
přihlížeti ke skutečnosti, že koncem června zavítá do
Prahy veliký počet slovanského studentstva. Sna
přece nemůže dojíti k tomu, aby se opakovalo, co
při poslední návštěvě kyjevských studentů, že tito
musili o přátelském večeru vyplniti si pořad večera
svými silami!
Jihoslovan
Praha
Berlín
24
article
— Z Těšína, 24. ledna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů-.
Nově zvolený říšský poslanec superintendent dr. Theo
dor Haase včera opětně vážně onemocněl.
— Biologická sekce klubu přirodověde-
ckého koná v sobotu dne 26. ledna o 5. hodině
odpolední týdenní schůzi v posluchárně ústavu
geologického. Pan PhC. Oldřich Kramář, demonstrátor
ústavu bofanického, přednáší »O strukturách vodivých
u rostlin«. Pan prof. kand. Viktor Janda referuje
o nové literatuře zoologické. Hosté vítáni.
— Pycekili KpyxoKz. V pátek dne 25. t. m
o 8. hod. večer koná se členská schůze v místnostech
spolkových (Nekazanka, palác Zemské banky, II. patro).
Pan Izvěkov podá ukázku ze Stěpanicový ch
»Očerky zabaldajskoj seminarii«. Téhož večera kurs
I., II. od 7. hod. več.
— Místní odbor Ústřední Matice školské
pro Malou stranu a Hradčany má výroční
valnou hromadu ve čivrtek dne 31. ledna o 8. hod.
večer v Malostranské besedě.
— Dary. Učitelský sbor dívčí obecn
a měšťanské školy v České Tře bov
věnuje k poctě zemřelé choti p. uč. Vil. Srůčka místo
věnce 11 K na Ústřední Matici školskou.
doktor
Theo
dor
Haas
Phc
Kramář
profesor
Janda
KpyxoKz
Izvěkov
Těšín
Hradčany
zemský banka
II
25
article
— Projekt okružní dráhy a přistav v Hole
šovicích. Na radnici staroměstské konala se včer
komise, která se předběžně radila o způsobu a po-
třebě aktivování přístavu holešovického a spojenýcl
s tím všech staveb a zařízení, jakož i o tom, aby
zbudována byla vléčná dráha, nazvaná »dráhou
okružní« od přístavu do nádraží rak.-uherské státní
dráhy v Bubnech. Přítomni byli za obec pražskou
náměstek starosty p. Neubert, čís. rada Jahu, stavitel
Viček, m. r. Kubr, mag. rada dr. Růžička a inž.p
Dvořák; za obchodní komoru pražskou p. cís. rada
Bondy; za obchodní gremium p. Cífka; za plodino-
vou bursu p. Vendulák, za společnost rak. uherské
státní dráhy pp. vrchní inspektor Ruth a vrchní inž
Nehasil z Vídně. Mimo to přibrán byl jako rádce
p. vrchní inženýr Smrček od podnikatelské firmy
Lannovy. (Civ. inž. p. Plenkner se omluvil). Schůzi
zahájil náměstek starosty p. E. Neubert a pouká-
zal k tomu, že již v roce 1897 požádalo ministerstvo
Neubert
Jah
Kubr
doktor
Růžička
Ing
Dvořák
Bond
Ruth
Nehasil
Lannův
Plenkner
E Neubert
Bubno
Vídeň
26
article
železnic dopravní společnost ve Vídni, aby si vymobla
koncessí pro stavbu přístavní dráhy v Holešovicích
a tuto stavbu aby provedla na účet ministerstva. Z
tím účelem zapůjčilo ministerstvo dopravnímu úslavu
podrobný projekt. Týž byl rak.-uherskou státní drá-
hou vypracován, ministerstvu předložen a na základě
toho měla se dne 18. srpna 1897 konati pochozí ko-
mise. Tento projekt, jenž vycházel z hořejší rozlchy
v nádraží v Holešovicích, protínal stavební bloky
mezi Rajskou, Jablonského a Plynárenskou ulicí, vedl
dále ku přístavu, odtud se vrátil Jateční ulicí a ústií
v dolejší rozloze holešovického nádraží vedle jateční
odbočné dráhy. Ředitelství c. k. státních drah, kte-
rému byl projekt předložen, prohlásilo, že nemůže
nižádným způsobem na projektované trali vozbu pře-
vzíti a že by tak učiniti mohlo jen tenkráte, kdyby
přístavní dráha se úplně oddělila od nádraží rak. -uh.
státní dráhy a připojila se podle ulíce Jeronymovy
k periferii statního nádraží v dolejší jeho rozloze.
Rajská
Jablonski
Jeronymův
Vídeň
Holešovice
plynárenský ulice
27
article
Taktéž zástupcové Holešovic svého času protestovali
proti takto navržené trati, dle níž dráha měla úhlo-
příčně protinati bloky, částečně již zastavené. Kdyá
ministerstvo bylo zpraveno o lěchto okolnostech, vy-
zvalo dopravní ústav, aby nechal vypracovati projekt
nový. Dle tohoto projektu vychází trať z dolejší roz-
lohy stanice státní dráhy, vede ku přístavu, vrací se
pak Jateční ulicí k nádraží a ústí opět v dolejší roz-
loze u nádraží. Ministerstvo domnívalo se, že takto
utvořená dráha bude moci jezditi oběma směry. Pro-
jekt lento předložen byl pochozí komisi, svolané na
den 7. června 1898 a sepsán o tom protokol. Zástup-
cové obce pražské kladli tehdy ve svém vyjádřenl
jisté podmínky, na které zástupce ministerstva ne-
chtěl přistoupiti. Týž zástupce však prohlásil, že
učiní ministerstvu návrh, aby s obcí ještě jednou
vyjednávalo. Na to zástupcové obce prohlásili, ze
jsou ochotni pro ten případ vládě jisté ústupky uči-
niti. Na to požádalo ministerstvo železnic obec praž-
skou o vyjádření, zda by tento podnik sama nechtěla
provésti a sice na účet elektrických drah obce práž-
ské, s pohonem elektrickým. A o tom právě měla
se raditi včera zmíněná anketa. Rozpravy zúčastnili
se pp. vrchní inspektor Ruth, cís. rada Jahn, inženýr
Ruth
Jahn
Holešovice
28
article
Smrček, cís. rada Bondy a inž. Dvořák. Všichni
přitomní souhlasili, že nutno je v době nejblíže pří-
ští v tomto směru něco učiniti a sice v zájmu oby-
vatelstva obce pražské. Poukazováno, jak výhodnon
by byla doprava zejmena hnědého uhli po lacině
cestě vodní do Prahy. Dále na dosti značný vývoz
obilí, na přívoz petroleje a vývoz rafinovaného pe-
troleje. Navrhováno zřízení z počátku jen jednoea-
chých loubí a později rozšíření na skladiště. Je-
likož porada byla jen předběžnou, usneseno, any
v nejkratší době svolána byla širší anketa interessenju,
která by se radila o financování tohoto pro Prabu
i celé Čechy tak důležitého podniku.
Bond
Ing
Dvořák
Praha
Čechy
29
article
— Výpravu na lyžich do Jizerských ho
ve dnech 1.—3. února L. r. pořádají Český Sai
klub Praha a Český krkonošský spolek
Ski v Jilemnici. Definitivní program těto zimní
výpravy je stanoven takto: V pátek dne 1. únera
vyjedou účastníci z Prahy v 6.22 hod. večer rychlí-
kem severní dráhy do Turnova, kdež se setkají s se
skisty jilemnickými. Dále přes Liberec pojedou přímo
do Raspenavy, kamž přihudou v 11.08 hodin v niěci,
takže ještě před půlnocí povozy dostanou se do Llb-
verdy. Zde ubytují se v lázeňském hotelu Schěnta-
gově. V sobotu dne 2. února: Ouchod z Libverár
v 9. hod. ráno. Dopoledne projdou Hejnice a Wesks-
bach; odtud na poledne dorazi do Smědova (Vil g-
haus). Odpoledne dostoupí předního rozhlediště hot
Jizerských, vrchu »Na vyhlídcie« a poděl Černeno
Štolpichu, krásným údolím sestoupí do Ferdinandora
údolí a přes Hejnice navrátí se zase do Libverdy.
V neděli dne 3. února: Odchod z Libverdy v 8. hod.
ráno. Dostoupení pohraničné hory »U obráz k ue
a sestup do Smědova. Odpoledne pochod po Jizerské
silnici do osady Malé Jizery (Wilhelmsböhe). pies
Polubně a Příchovice na Štěpánovu výšinu.
Hejnic
Wesks
Praha
Jilemnice
Turnov
Liberec
Raspenava
Llb
Ferdinandor údolí
Hejnice
Libverda
Malá Jizera
Příchovice
Štěpánov výšina
Český Sai klub
Schěnto
Černit Štolpich
Libverár
Libverda
30
article
Dále přes Rejdice a Paseky sestup do Jablence n. J.
Návrat do Jilemnice večer dráhou. Jizerské hory
doposud ani v létě netěší se četné návštěvě turista.
Lze právem o nich říci, že patří k nejměně známým
místům naší demoviny. Proto vítáme tento společný
podnik našich lyžařských sdružení a přejeme mu
zdaru nejlepšího.
zvsý KpIavk v Průze byl
včera odvezeno 1156 povozů ledu.
— xokuční prodej domu č. p. 564—III.
v Chotkově třídě koná se 30. t. m. v 9 hod dopol.
u okr. soudu pro Staré město v II. poschodí č. 16.
— U okr. soudu na Smíchově konala se předevčírem
sxekuční dražba domu č. 99 s kruhovou cihelnou
pozemkem č. kat. 401/2, 401/3 v Řeporyjích. Koupil
je pan Václav Douša, rolník v Řeporyjích, za 21.000
korun. Odhadní cena obnášela 22.134 K. Vadium
složili čtyři kupci.
Změny držebností. Pan MUDr. Hynek
Raubíček, lékař v Karlíně, koupil od p. Ant. Franzla
1/4 dil domu č. p. 656—II. v Reznické ulici za
K 41.239.45. Pan Václ. Havránek a paní Jos. Opel-
tová koupili společně od pp. manž. Vách. a Františky
Skálových dům č. p. 321 »u Černobradu« ve Vršo-
vicích za K 14.200. Paní Joh. Píšová, manželka učitele
v Hradci Králové, koupila od hostinského p. Ant.
Horálka dům č. p. 259 v Jablonského ulici na Král.
Vinohradech za K 37.800. Pokladník p. Jan Sevéík
koupil od pp. Alberta a Egona Šreuera z Lenzen-
dortu stavební pozemek č. kat. 102/1. v Žižkově za
K 7144.
Douša
MUDr
Raubíček
Václ
Havránek
Jos
Skálův
Joh
Píšová
Horálek
Král
Sevéík
Albert
Šreuer
Rejdice
Jilemnice
Chotkov
Stará město
Smíchov
Řeporyje
Karlín
Reznický ulice
Hradec Králové
Žižkov
Opel
Lendit
31
article
— Svatebčané pohořeli. V Kundraticíchu
Jablonného vzňaly se v úterý večer v hostinci Kre-
splově výbuchem acetylenového světla dřevěné části
domu a v několika okamžicích byl i celý hostinee
v plamenech, proto že místnosti byly naplněny ace-
tylenovými plyny. V hostinci hodovali právě svaleb-
čané v počtu asi 60 osob, kteří neměli ani tolik času
by svůj v hořejší komoře odložený oděv, jako ke-
žichy, zimníky, pláště atd. a nevěstiny dary odnesli
Prchl každý jen s tím, co měl na sobě. Na záchranu
majetku nebylo lze vůbec ani pomysliti. Vše pod-
lehlo zhoubnému živlu. Štěstí ještě, že při výbuchu
nepřišel nikdo o život. Majitel hostince je pojištěn
pouze nepatrnou částkou.
— K zavraždění hajného Hamrníka. N
Františka Paviíčka z Brduškova podána již brněnským
státním zastupitelstvem žaloba pro nkladnou vraždu
hajného Hamrníka. Ličení bude v příštím porotním
období.
— Na stopě pachatelů krádeží. V ústřed-
ních jatkách holešovických bylo v poslední době pra-
vedeno několik odvážných krádeží syrových kůzí.
Veškeré pátrání po pachatelích bylo bezúčelné, až
teprve v noci na včerejšek stopa zlodějů byla odha-
lena. Dva pomocníci přistiženi byli právě v tom
okamžiku, když přes ohradní zeď jatek přehazovali
opět několik kusů syrových kůží. Oba byli zatčení a
dedáni k trestnímu soudu do vazby
— Vzrušujicí příhoda na elektrické dráze
stala se včera před polednem na trati Smíchov—Těšnov
u kostela sv. Jindřicha na dolejším Novém městě.
Hamrník
Paviíček
Jindřich
Jablonné
Brduškov
Smíchov
Těšnov
32
article
Juliana Picková, 68letá soukromnice, bydlfcí v Havlí-
čkově ulici č. 15—II., ubírala se Jindřišskou ulicía
byla při požívání housky tak zamyslena, že na pře-
chodu jízdní dráhy u kostela nedbala ani výstraž-
ného zvonění motorového vozu elektrické dráhy ani
poplašného volání opodál stojíčích drožkářů a vetej-
ných posluhů. Nepozoruost ta měla pro stařenu
velmi vážné následky. Picková byla ochranným rá-
mem zachycena, povalena a pádem utrpěla zlomeni
levé nohy a ruky. Před větším neštěstím byla za-
chráněna jedině tím, že řídič vůz pomocí elektrické
brzdy zastavil. Zraněná stařena byla odnesena do-
průjezdu protějšího domu, kdež jí inspekční lékaž ze
záchranné stanice p. dr. Mareš poskytl první pomoe
a dal ji odvézti v ambulančním voze do všeobecné
nemocnice.
— Zmrzl ve vězení. Z Duchcova se oznamuje,
že tam o minulých mrazech byl zadržen muž v rone-
draných šatech a odveden do městské věznice. Dru-
hého dne ráno byl muž nalezen v celi zmrzlý.
— Uprchlý vězeň dopaden. Ústecké četni-
ctvo předevčírem zatklo u Mostu nebezpečného zlo-
děje Jana Ludvika, který v srpnu m. r. ze žalále
krajského soudu v Litoměřicích uprchl. Plných šest
měsíců zlosyn potuloval se v severních Čechách a na
četných místech provedl velmi odvážné krádeže. Ludvik
měl u sebe objemný balík, v němž se nalezalo přes
sto kusů rozmanitých paklíců a páčidel. Také měl
u sebe několik odcizených legitimací, na různá jména
znějících, čímž se vysvětluje záhada, že po tak dlou-
hou dobu nemohl být vypátrán. Vysloveno podezření,
že Ludvík zůčastnil se také krádeží pokladen, o kte-
rých povedených kouscích zlodějské výpravy svého
Picková
Mareš
Ludvik
Ludvík zůčastnit
Havlit
Duchcov
Most
Litoměřice
Čechy