ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 232717f0-6600-11dc-93b5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 36 celkem · entity: person 155, place 40, org 10, work 8
1 masthead
25. ledna 1901. Císlo 25.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana3.
4 article
času jsme zprávy podali. Lupič byl v poutech do praven ke krajskému soudu v Litoměřicích. — Trestní afféra starosty v Kyjově a jeho přátel skončena. Z Uherského Hradiště, 24. ledna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Zdejší státní zastupitelství ustoupilo od svého odvolání v záležitosti osvobozují cího rozsudku, týkající se pp. dra. Galuska, dra. Sev Joklíka, Ant. Novotného, Viléma Kolosice a Josef Gassermajera. Jak známo, byli tito obžalováni pro § 305. tr. zák. proto, že pohostili kyjovské záložníky slovem »zde« se hlásivší, čímž prý se dopustil schválování nezákonných činů. Nyní je tato aflér delinitivně skončena. — Z Tejnky. (Přednáška.) V sobotu 26. ledna o 7. hodině večer uspořádá Občanská beseda v Tejnc v místnostech besedních »na Královce« přednášku »O samosprávě«. Po přednášce koncertuje Zemanov kapela slepců. — Z Turnova. (Koncert.) Jak již oznámeno pořádal damský odbor Národní jednoty severočeské v městském divadle v Turnově koncert dne 12. ledna který se skvěle vydařil. Umělkyně, účinkovavší v něm totiž sl. M. Čelakovských, virtuoska na klavír, slečna M. Libenských, koncertní pěvkyně a sl. M. Kohou tova, dramatická umělkyně, byly odměněny za své umělecké výkony neutuchajícím potleskem. Dlužno si přáti, by takovýchto ryze uměleckých večerů byl v Turnově více. Příjem Ústřední Matice školské dne 22. ledna: Čtenářský spolek v Temákově 3 K 16 h z pokl. č. 3 v restaurací p. Vostrovského v Praze 50 K, pp. »Přátelé Matice« v Praze z pokl. č. 145 20 K. Celkem přijato 73 K 16 h.
Joklík Antonín Novotný Vilém Kolosice Gassermajer M Čelakovský M Libenský M Koha Litoměřice Kyjov uherský Hradiště Královec Turnov Praha čtenářský spolek v Temákov Matica
5 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Mesalliance. V nynější době masopustn nejvíce se rozhodují a uzavirají nejdůležitějsí záleží tosti v životě člověka, jež končí obřadem na slupníeh oltáře. Berou se párky mladě i starší, bohaté i chudé a vesele se koná denně po různých kostelíc pražských nějaký tucet svateb z lásky i ze spekulace Lídé se žení a vdávají z nejrůznějších důvodů Někteři proto, poněvadž nevědí nic vhodnějáíh k zpříjemnění a zlepšení své existence, jiní učinil »dobrou partii« heslem a soukromou ctižádostí svého života, jiní se ožení ze staromládenecké omrzelosti a nudy, některé slečinky jen proto, aby mohly mí skvostné toalety a jsou ovšem i lidé, kteří vstupují do manželství z lásky. A že vedle těch moderníeh rytířů a amazonek »dobré partie«, kteří maji nyní největší »kampaň« a mohou si noby utancovati na lesklých parketách, celé noci prohdí samým skonem po nějaké výhodné známosti, že vedle těchto so beckých zápasníků existence jsou i lidé, kteří do vedou se z lásky brát přes všechny překážky, roz- díly a rozpory, to dokazují dvě velmi sensační svatby, z nichž jedna se konala v Nov. Yorkua druhá ve Vídni. Jsou to dvě »mesalliance«, sňatky z lásky, uzavřeně mezi dvěma sobě rodem a po- stavením nerovnými a k sobě puzenými opravdovou láskou. V jednom případě se vdala dcera amerického millionáře za chudého učitele a v druhém případě urozený magnát pojal za manželku dcerušku z děl. nické rodiny. To jsou ovšem mesalliance, jejich výstřednost by se dala překonati pouze »mesalliancíe nějaké dcerušky velkouzenáře či velkopekaře praž ského s nějakým českým poetou nebo malířem
Vídeň
6 article
Novoyorská mesalliance vyvolala sensaci na obou březích atlantického oceanu. Slečna Alta Rockefelle- rova, dcera pověstného »petrolejového krále«, jednobo z pěti finančních velikánů amerických, provdala se za učilele nedělní školy baplistů p. Prenlia. Slečna Rockefellerova přinesla padesát millionů věna svému ženichovi, který nemá ani pár set svého jinění Drubá mesalliance je ještě zvláštnějšího rázu. Ve Vídní se oženil kníže Edmund Bathyany s dcerou nosiče a švadleny. Kníže Bathyany palří k nejuroze nější šlechtě a jeho rod je spřízněn s mnoha rody panovnickými a má ohremné statky v Ubrách. J ovšem též pravda, že urozený ženich nepatří již k nejmladším, neboť se narodil r. 1826 a tudíž již dávno překročil věk Romeův. Před devíti lety ovdověl. Byl již dvakráte ženat a zachoval si dosu neobyčejnou svěžest a starý kníže je dosud jedním z nejelegantnějších aristokratů. Ostatně podobných mesalliancí se přihází vždy více, tak že již pomalu přesianou dělat sensaci a v naší demokratické dob snad nastanou záhy doby, kdy bude zcela přirozeno, že nějaký brabě s rodokmenem, sahajícím až do křižáckých válek, bude se ucházeti o ruku nějak slečny telegrafistky, a kdy nebude snad ani vylou čena možnost sňatku českého poely neb umělc s dceruškou pražského naboba uzenářského, pekař ského neb továrnického. = Professor Deschanel. Z Paříže telegrafují Professor Deschanel měl včera poprvé opět od atten tátu na něj spáchaného přednášku. Byl uvítán bou livým potleskem studentův. Sdělil zároveň, že stu dentce, jež při attentátu postavila se mozi něj a úto nici a sama tak těžké zranění utrpěla, udělena byla zlatá státní medaille.
Rockefellerův Edmund Bathyana Romeův Deschanel Vídeň Paříž Alt Rockefelle
7 article
= K nemoci Verdiově. Z Milána, 24. ledna. (C. B.) Ve zprávě dnes o 1/28. hod. ranní vydané se praví: Při krisi, nastavší o 1/25. hod. ranní, hrozila smrt. Nyní hrozivé příznaky se zmenšily, ale stav nemocného jest stále velmi vážný. — Z Milanao půl 5. hod. oznamuje se, že hrozivé příznaky minulé noci nezmizely, ale ochably. Nemocný probírá se chvílemi ze spánku a přijímá tekutou stravu. Jest mu lépe než ráno, ale jeho stav je stále na pováže- nou. — Poslední prací Verdiovou byl pokus — mo- dlitbu královny Markéty za Humberta I. v hudbu převésti. Pokus fento zůstal ale nedokonán. = Lavinou zasypaní vojíni. Z Nizzy sdě lují, že podařilo se zachrániti všechny vojíny 6. pra poru alpských myslivců, zasypané lavinou. = Obrovský požár. Z Moutrealu se telegra fuje: V předměstí, v němž nalezají se velkoobchody zuří veliký požár. Deset skladiší a budova obchod- ního ministerstva jsou v plameni. Škoda činí dosu již milliony. = Mor. Z Hullu, 23. ledna. (C.-B.) Dnes zemřel ještě jeden muž z posádky parníku »Friaryo plicním morem. = Za bouře. Z Hernöholmenu. (Nordzlg.) 24 Jedna. (C. B.) Dne 22. t. m. zahynulo zde za bouře 34 mužských a jedna ženská. V přistavu potopilo s 60 loděk. Mnoho lidí strachem onemocnělo. = Dělo se roztrhlo na italské vojenské lodi »Tesrible« při střelbě. 4 muži zabiti a 4 raněni
Markéta Humbert I Mor Hull Milán Nizza
8 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se po čtvrté komedie »Zlatos od Jos. Šmahy (4. Čtvrtka předpl.) za režie auforovy, s pí Hübnerovou, pí. Danzerovou, pp. Sedláčkem. Vo- janem, Steinsbergem a Matějovským v hlavních ro- lích. Zejtra bude se hráti dvakráte: odpoledne v B hod. o studentském předslavení sehrají se aktcvky »Zvíkovský rarášek« a »V panském če- ledníku« od Lad. Stroupežnického, večer opako- vati se bude Dumasova »Cizinka«. Na nedělní večer určena je Meverbeerova opera »Proro k nově vypravená režisérem p. Polákem, řízením ka- pelníka p. Angra a s p. Burianem v titulní roli V neděli odpoledne hráli se bude Sardouova vese- lohra »Madame Sans-Gene«. Obě poslední no vinky Národního divadla, veselohra »Přítěž« od Bož. Vikové Kunětické i Massenetova opera » W er ther, osvědčily při dosavadních představeních ve- likou působivost. Na veselohru »Přítěž« upozorněna byla hned po premieře některá německá divadla, hra překládá se již do němčiny. Z původních prae činoberních určeny jsou Zeyerova »Sulam i t« na čtvrtek dne 31. ledna a Štolbova »Mořská panna na sobotu dne 2. února. + Z kanceláře smíchovského divadla Dnes opakuje se Karlweisova báchorka »Mé milé jáe v překladě K. Liera. Předprodej lístků ve známých knihkupectvích.
Šmaha Hübnerův Danzerův Sedláček Steinsberg Matějovský Stroupežnický Dumasův Meverbeerův Prora Polák Angra Burian Sardouův Sans Bož Massenetův Zeyerův Sulam Štolbův Karlweisův K Lier Jos národní divadlo Genus
9 article Hudba.
Hudba. Koncertní večer Emanuela Chvály Uměleckou besedu provází zvláštní zdar od doby co má své nové místnosti. Večírky její jsou totiž nyní tak navštěvovány, že jí opět ani ty místnosti neslačí. Uchyluje se tudíž čas od času do větších prostor Měsťanské besedy. Ve středu, při večeru Chválově se však ukázalo, že ani tyto prostory ne- vybovují jejímu rozkvětu. Takový byl nával ke kon- certu, že nestačily židle, v namačkaném sále vládla jižní temperatura a v šatnách bylo k umačkání. Ne- pamatuji tak brzy v koncertních večerech Umělecké besedy návštěvy, jaké těšil se čestný večer Chválův k oslavě padesátých jeho narozenin pořádaný. O činnosti Chválově promluvili jsme již u pří- ležilosti zmíněného jubilea, které připadlo na první den v roce. Můžeme se tudíž nyní jen obmeziti na konstatování, že program pečlivě byl sestaven dávat pěkný profil oslavencův jako skladatele písní hudby komorní a pro solové nástroje. Jedna nad jiné důležitá stránka jeho tvůrčí činnosti ovšem schá- zela, skladha orchestrální, ve které právě posledn dobou Chvála značné výše dostoupil. A což nestálo za pokus, aby se byla jaksí úvodem přečetla ně- která z jeho hudebních essayí, jimiž se vlastné nej- dříve a nejvíce proslavil?
Chvál Chválův
10 article
Odečteme-li G moli trio a »Starosvětské pí- sničky«, náležely ostatní hrané skladby ponejvíce skladatelově mladosti. Svěží její dech a náklounost k romanlickému snění vane z těch klavírních kusů tak vkusně přednesených p. Karlem ze Slavkovských (Rondo z C-moll, Nocturno z Es dor. Silhucila č. 4) Totéž kouzlo mládí dýše z houslové Romance, kte- rou cituplně podal prof. Št. Suchý. Oblíbený teno- rista Národního divadla p. Ot. Mařák zapěl svým neobyčejně půvabným hlasem nkázky ze »Slarosvět- ských písniček« a populární »0, jak jsi krásná«, do níž obzvláště vložil mnoho milostné vřelosti. Tři trojzpěvy na slova Fr. S. Procházky zapělo damské trio pěvecké (slč. B. Kacerovská, E. Liškova O. Hinkova). Dámy jsou očividně pěkně sezpívány a zvláště vůdkyně jejich má příjemný hlas, dobrý přednes a náležitou pevnost; ale choulostivost skladeb. velice uměle při vší zdánlivé prostotě melo- dicky národního rázu skoro jako nějaký starý madrigal pracovaných, a pak zajisté i nesnesitelné vedro v sale účinkovaly nepříznivě na intonaci pěvkvů. Zname- nité klavírní trio, plné krásných myšlenek i ducha plné práce, které jsme poprvé slyšeli v komorniae spolku, sehráno bylo Českým triem, pp. Suchým Burianem a především Karlem Hoffmeistrem co možní dnes ještě vyspěleji. Chvála charakterisován jím nej lépe.
Karel profesor št Otakar Mařák S Procházka B Kacerovská E Liškův O Hinkův Burian Hoffmeistr Francie národní divadlo p Ronda z Cmoll
11 article Z literatury.
Z literatury. Poesie tingl-tanglu. Dávný je stesk na schátralost našich praž ských zpěvních síní. Často opakována otázka zda bylo by pod hodností literátů, chopiti se věci a přispěti svým způsobem ku povznesen tohoto zákoutí lidové zábavy. Bohužel myslenka prozatím pořád ještě zůstává pouhou myšlenkou A přece má daleko větší význam, než se na po- hled zdá. Šlo by o povznesení vkusu nejširších vrstev a tu by přece žádná námahu i odvaha neměla být pokládána za nemístnou. Chantant je dnes hojně pěstěná zábava. Mnohý jde radči tam, než do dívadla. Velkoměšťák nervosní. těkavý, rozplýlený, neschopný soustřediti svoj pozornost na tři hodiny souvislého děje v dra- matě, naladili své nervy na určilý ton, hledá pestrost, rychlé střidání dojmů a ty nalezá proli divadlu v šantánu. Připočtéte k tomu pohodl hlediště, sousedství a sklenice piva a poéhopite. Mravokárci, pravda, odsuzují chantant nejraděj- do podsvěti. Ale, co platny klelby, jsou-li bez účinku! Chantant žije, ba rozmáhá se, třeba s ním počilat. Ale získati jej umění, povzněst jej nokud možno na vyšší úroveň, bylo by nutn A snad i čestno. Co dnes tam namnoze na fzejo obecenstvu, sahá přečasto pod hodnost vší kri- tiky. I obsahu i podání uráží vás namnoze bez- měrná schátralost. Ne příjemně naladěni, » od- porem a hnusem prcháte z místnosti. Takové »umění« pohorší i nejhoršího. Vím děcela dobře že chantant není kostel, kam se chodí vykonávat večerní pobožnost. Chápu, že jisté obecenstvo hledá právě a nachází svoji zálibu jen v pikan- teriích a frivolnostech. Ale to, čemu ve zpěvn.
12 article
síni říkají »pikantnost«, není většinou než nízká oplzlost. Je to okázné přehrabování šp ny, pro- tivné hltání nechutností plnými dásněmi. Iehan- sóny lepšího genru, časové, politické, jsou úžasné plitké, bez nejmenšíh, záchvěvu uměleckosti. Ze měla by zasáhnouti náprava! Zde měl by talent pokusiti se, strhnouti obecenstvo na svou, na lepší tranu a působiti k jeho obveselení pro- středky ušlechtilejšími. Že bylo by profana í psáti popěvky pro chantanty? Proč? Ani nej- lepší výtvarný umělec nepove žuje dnes za ne- čestné malovati návrhy na kobe ce, na nábytek, na dekorativní předmět, a plakáty. Všechno v životě má být krásno! Proč nemohla by proni- knouti dobrá lyrika i do tingl-tanglu? Již dnes dalo by se snad ledacos vybrati, co by se hodilo k provozování ve zpěvní sí.i. Jsou talenty, kter mají epopíratelný smysl pro toho druhu potřebu obecenstva. Neiřeba se obávati, že by chanta byl sean méně zkbivným, až by byl umělečlější. Nikomu n napadne, pokoušeti » tu o hlubeké a ve ké umění. Třeba i tu poukázati na ciz vzory, na Paříž, matku chantantů, kde uměn č sového kupletu a k rakt rního monologu při vede o je na jakýsi skutečný v chol dobové do konalo ti. Slyšeti tu chansóny veselé, smutné kuplety pikantní, bujné, koketrí i politické. Pro gram je nejpestřejši směs, pro každého neco kzdý je uspo ojez, k. ždý odnáší si nějaký po žitek ze ztráveného večera. Příle i umění nena- padne, by nucil obecenstvo svým mrzoutstvín a zpřál mu v chantanté trochu veselosti, roz jaře osti, bujnosti. Ani popěvky rozpustilé a pi ka tní nepotřebují s házet. Al. aby měl popěvek du ha, pěknou formu, švih vkus, to by byla jeho — povinno tl Alfens Breska.
Al Alfens Breska Paříž
13 article
České splsy. * Výbor dramat Calderonových. Pře klady Jaroslava Vrchlického. II. Kva Baltasarův. V Praze Grosman a Svoboda 60 h. 1900. Zaslouží-li naše poesie, aby byla brzy vytažen z hrozné pobřežní mělčiny, do níž ji zmatky dob přechodní zavedly, bude to kromě síly starších proud stále působících a kromě zásluh za utrpení celé vlast zvlášté láska a přítulnost k veliké, ryzí poesti dra- matické, ústy sice vždy uznávané, ale prakticky nad míru slušnosti znevažované a zanedhávané. Tichá radost se vzmáhá v duši osamělého pozo- rovatele literárního života, jak se proti dravým prou- dům nespořádané a divé směsice překladů věcí mod- ních stále udržuje statný proud překladů, plynoucí z nezištné a jen ryzí lásky k věci a k pravému umění. Tu se vyplňují skutečně »mezery«. Tu nád- herné překlady ze staroklassického, Aeschylos a He- rondas a j., tu Shakespeare už podruhé, a tu konečně i Calderon, dosud jen vzácná pochoutka, nyní stroj celou hostinu neobyčejného svého umění. »Kvas Baltasarůve! Jaká exotická látka a od lehlá, a je v ní člověk vůbec, je v ní historický prav- divý človék, je v ní Calderonův krajan a horoue katolík. Vše v jednom pospolu, jedna duše, jedno Napřed kráčí historie. Po polopě prvá říše, ba- bylonská, modloslužebná. Byla to modloslužba ni- koli bohů, ale králů, zpupných lidí, plných hrdopýchy a vyzývavé marností. Na marnost obráceno myšlen jejich. Pýcha, k tomu ještě rodová, hýří v mysli Baltasarově. Sláva svělská mu nestačí, chce, aby s mu pokořily Senarské stráně, svědkové potopy. Vlo- ženo nádherné, velkolepé líčení potopy.
Calderonův Vrchlický Baltasarův Grosman Shakespeare Calderon Baltasarůve Pýcha Praha Aeschylos a He
14 article
Mimochodem poznámka: Všichní velcí dramati- kové skvostně ličí a také si u velikých i rozsáhlých líčeních a vypravováních libují. Sardouova divadelno musa tolo umění vyhodila s jeviště. Pak máme tolik divadelních »kusů«, a tak málo dramatického bás- nictví. Po potopě stavěli obři z pokolení Kanaan věž na obranu proti bohům. Ale pomátli se. Věž zpustla Baltasar se cití povolán, aby ji dostavěl. Cítí sílu proti bohům. Chce to dokázati i proroku Danielov a jeho bohu. K soudu páně (= k Danielovi) se přidruží Sm a chce Baltazara uchvátit. Daniel ji zadrží. Ne hne trest, dřiv buď výstraha dána, aby byla možnost dě- lati pokání. (Než přistoupí člověk = Baltazar k ho- dům, »ku kvasu«, nebeským, musí se pokáním oči- stiti.) — Smrt se přihlásí u Baltazara se zápisen od narození. (Baltazar zde pořád = člověk.) Al Marnost zažene králi (člověku) myšlenky na smrt Zase v něm pýcha samostačnosti, božství, zvítězí Tak člověk v tom klamu zapomíná (spí),. marna pýcha ho ukolébává. Nová víra, nové světlo kyne: a on pozná hlou post myšlenky (lidská myšlenka = Šašek v dramat světa), že je člověk bohem a pánem světa. Sil modloslužby padá. Ale místo toho se vzchopí slávy chtivost a on sahá po nádobách posvátných: Jde s hříchem k stolu páně (nehodné příjímání Svátostí) a za to ho stihne smrt duše i těla. V historické látce vyvinul básník jádro nábožen ské mystiky i lidské morálky. Tu si vede Calderon zcela svou, zde je samo držec absolutní. Shakespeare na tu půdu nevstupoje ani krokem. Vbk.
Sardouův Baltasar pán Daniel Sm Baltazar Šašek Calderon Shakespeare
16 article
* G. Keler: Lidé Seldwylští. Povídky Výbor. Přeložil Karel Kamínek. Praha, Jose Pelcl 1900. Knihou touto se přihlašuje do překladové litera- tury naší ukázka umění takové ryzosti vnitřní sily poclické a takového mistrovství formálního, že pře jeji tichou září tvůrčí a mírným, skromným úsmě- vem vítězného sebevědomí poustupují dlouhé řady jiné bziletrie přeložené i původní. Jsou to jen maloměstské povídky, ale jak pyšné formy, a to beze vší jepicové modernosti, beze všech tajnosli emoční mechaniky; zdravé krve, poctivého živení v proudu života a tvrdého, pracného vycho- vání. Všecky ze základu ušlechtile realistické, ale s přálelským schylem k idealismu lidského snažení. Zevní svět jest jen k tomu, aby poskytl autoru látku, z níž by — po nejpřísnějším, velice choulo- stivé jemném výběru učinii nezbytnou schránu nitra Všecko další bohatství obsahu jeho povídek jest jen duše a duše. Jsou to příběhy duší, obrazy styků a svárů myšlenek, citů a tužeb, boje povah krutě obmeze ných přirozenými disposicemí rodu, krve, podnebí. vychování i tradie vlasti.
G Keler Kamínek Jose Pelcl Praha
17 article
Reprodukce těch duší a povah je nanejvýš při rozená, živá, nenápadná, jako bezděčná, ukazujíe zákony nevyzpytatelně hluboké a jen tušené, takové jakými trvají a žijí právě organismy. Odtud jsou ve- lice poulavé ty děje a také poučně. Možno čtenáři chce li a potřebuje li, i psychologické studie pod nikati zde, což je právé známkou vyššího původu hlubší podstaty slovesného umění, kde se možnost laková objevi. Autor si vede přísně objektivně sice, ale mísly pronáší poznámky s přizvukem takovým, že se zdá. jako bychom směli v psychologickém vývoji ličené duše spalřuvati demonstraci nějaké pravdy rázu na přiklad vychovatelského. Jsou povidky člyři, každá z jiného oboru živol a s jinou duší. »Pankrác Umíněný« líčí případ neobyčejně silné vůle, která by se byla nevhodnými poměry zvrhla málem už v necnost svéhlavosti a v neštěstí. Hoch takovou vůlí obdařený vychováván v nuzných, úzoun- kých poměrech, kde se ani myšlení jeho ani citu potravy nedostalo. Slabá matka a sestra svou pečli- vostí jen jen převahu vůle jeho podpalovaly v tv- ranství. Šťastný pud ho vyhnal do svěla a obrousil Umíněnost se proměnila ihned v neobyčejnou přičin- livost a dělnost. Jen mužská plachost mu zůstala neboť přizpůsobovali se citlivestem situací a zjedná- vati si takt, tomu bránila příkře hranatá jeho indivi- dualnost. Ale pak podstoupil dvě veliké zkoušky trpělivosti a sebevlády, jednou skrze ženo, podruhé skrze lva, a tím přepjetím síla jeho vůle ukrocenaa on pocítil touhu po zátiší a klidu. V povídce té vládne nejvíce psychologická drobnokresba.
Pankrác
18 article
»Romeo a Julie na vsie je povídka, za niž duše mnohého čtenáře a čtenářky autoru vroucně podě- kuje. Skvostná, ryzí jak pravdou životního hnutí, tak krásou obraznosti a citu, která pravdu tu realní a lokálně sylou opalřila výrazem a (ormou, jež po- vídku tu povznášejí k nejznamenitějším uměleckým obrazům nadpozemsky vzletné, při tom smrtelně ho- roucí vášně lásky. Špor rozvaděných otců-sedláků je podán s důrazem úchvalně tragickým, jak to u nás ještě nikdo nevyličil, ač máme zlěho sudičství plný venkov. »Tři spravedliví hřebenáři« je povídka, v níž autorova znalost hnutí lidských a jich projevů hýří drobnokresbou sily neodolatelné. Vlastenecké jeho slanovisko, věrného Švýcara, proti třem sprostě so- beckým dobyvatelům, Bavoru, Sasu a Švábu, dodává jeho humoru, s nimž ubohé jejich pachtění se líčí. pikantní příchuti škodolibosti a tendenční spravedl- nosti. Povídka »Ztracený úsměv«, snad nejdůležitější. ač příliš lokální vůně, zajímá rozsáhlosti otázek o poměru muže a ženy, náboženství, víry a roz umu atd. Vhk. Kniha vděčně vítanál
Romeo Julie Švýcar Bavor Sas
19 article
* V. V. Tomek: Tuberosy. Básně. Nákl vlast. — Sláva Orlický: Napadly hvězdy Básně. V Praze 1900. Atd. atd. atd. Plná ošatka ženiálního požehnání! Má se o tom zboží psát, či nemá? Kdyby nekynula spása v utě- šené naději, že ten moderní papír za nedlouho šťastně shnije a tu hroznou »literatura« spolu po- chová, vypadalo by to u nás už věra zoufale. Děvčata, mládenci, všecko to látá verše a vyje k hvězdám a měsíci kňouravé a zběsilé fráse A mladí učenci jim tu a tam pomahají. Nu, kdo má peníze, těžko učiniti, aby ty jeho madrigaly, kanzony a triolety (Odpusť, Muso !) zú- staly v rukopise pro soukromou potřebu, ale tu jsou pokusy do nebe volající, hrozné tak i tak, žertem míněny (Sotva!) nebo do opravdy a ty nalezly pocti- vého nakladatelel Kdo pocestuje do Štamburku, ať si ty Napadlé hvězdy koupí, pobaví se. Takového přání se člověk tak hned nedoslyší, jaké má autor dvou lyrickýeh »knihe: »Teď přál bych sobě letem okřídlence svou Duši bídnou v Nebe v nést, a Bohům strhnout vavřínové věnce a na své hlavě triumphy ty nést!« Hvězdy trhat, Zemi rozemlet celou,« to je tenor teprve »Prologu«, což pak dál! Ani Bohu nedal po- koje, neboť jaká by to byla modernost? ale ani — gramatice a pravopisu. Z Hálka opsal dvě písně do slova, pak zapěl cyklus písní Svatebních, mezi nim jednu, že prý »Já chtěl bych ničit zvolna sebe kus utrhávat, hlavo, z tebe a srdce vyrvat na konec — — Po svatebních přijdou teprve písně lásky, a n konec příšerná kletba zrazeného milence. Tohle kdyby zpíval Němec od Chomutova, srdečně bychom nad ním zplakali ! Ale Čech ? 1 —
V V Tomek Sláva Orlický bůh Hálek Němec Čo Praha Chomutov Musa
20 article
* Svatopluk Čech: Vzpomínky z cest a života. Svazek II. Sebrané spisy díl VII. Nakl. F. Topič. Čtete-li nadpisy jednotlivých kapitol tohoto svazku: »Několik obrázků z Kavkazue »Různí židé«, »Vineta«, »Ve stopách královny Dag mary«, »Příživníci pařížských kaváren«, vybaví se vám představa skvělého kaleidoskopu živých, sytých barev, obestřených ovzduším lehkého humorui teskné melancholie. Obrázky z Kavkazu jsou jednak nadšeným hymnem na velkolepé krásy tohoto ohdivu- hodného kraje a zároveň ostrou charakteristikou tamního pestrého obyvatelstva. A pak zase ta ele gická nota v líčení krajů při Baltu a zas bujně humoristická črta »Různí židé« a obrázek z ruchu moderní Paříže. Kapitola »Z dávných vzpomínek« jest cenným příspěvkem k poznání našeho života na počátku let šedesálých. * Julius Zeyer: Sulamit. Dramatická báseň o třech jednáních. Druhé vydání. Dramatická díla sv. IV. Nakl. F. Šimáček. Drama toto při prvním svém provozování vzbudilo značnou pozornost svou skvělou poetickou dikcí a poutavým dějem. Tehda činěny autoru výtky, že dává zasahovati v děj by- tosti nadpřirozeně; autor poukazuje v té příčině na příklad Reků, Shakespeara, Calderona a Goetha, těmto příkladům vskutku nelze upříti váhy. Ostatně bude zajisté zajímavo, přesvědčiti se, kterak bude toto drama, jehož poesie získala si interesu čtenář- stva, že bylo nutno uspořádati nové vydání, působit při novém předatavení na Národním divadle, jež s připravuje pro tuto sezonu.
Čo Julius Zeyer Sulamit F Šimáček Shakespeare Calderon Goethe Vineta Kavkaz Balt Paříž Drama národní divadlo
21 article
*Altred de Musset: Se srdcem divno hrát. (On ne badine pas avec l'amour.) Přeložíl Miloš Jiránek. S úvodem od překladatele. Světová knihovna, red. Jar. Kvapil, č. 194. Nakl. J. Otto Slavné komedie a proverby jednoho z nejduchaplněj ších autorů francouzských pro naše divadlo dosu ncexistovaly. A přece literární cena i divadelní úspěch těchto elegantních her jsou nepopiratelny svěžest jich průběhem let v ničem neutrpěla a při- pravuje-li se nyní na Národním divadle nejlepší veselohra Mussetova »On ne badine pas ave Tamour«, dlužno se jen tázat, proč se tak nestal již dávno. Překlad jest velmi dobrý, nejen pěkně s čte, ale i pěkně se deklamuje. * H. Lecomte du Nouy: Láska jest hřichem mým... Román. Nakl. Jos. R. Vilímek. Roman psychologický, ve formě denníku. Líčí živými barvami zápas proti lásce pouze smyslné, v němž hrdinka podléhá a na konec i byne, ačkoli až d poslední chvíle nenáviděla svůdce, ačkoliv se pro- vdala z lásky. Avšak manžel, jenž ji miluje, trýzní ji bezdůvodnou žárlivostí, ba nakládá s nl dokonc surově a svůdce dovedl vyčkati času, kdy ochablá podlehla jeho kouzlu. Vrátila se sic k manželi, po- znavši bezcitné sobectví milencovo, ale hyne ná sledkem svého poklesku. Román poutá hlavně ličením živola vznešené společnosti anglické a bystře ply noucím napinavým dějem.
Jiránek Kvapil Mussetův H Lecomte Nouy R Vilímek Roman psychologický národní divadlo Altred jít Musset
22 article
Z českých listá.
23 article
* Před nedávnem ukazovali jsme, jakou důle- žitost má illustrace v literatuře, jak velkou má účast na vyvolávání představ a jak silným vlivem působ na porozumění díla a zálibu pro ně. Dnes můžeme čtenáře upozorniti na velice poutavý a instruktivní článek o tomto thematě, otištěný v posledním sešitě »Českého časopisu historického«, jímž tento naší historické vědě tak prospěšný lisť zahajuje sv sedmý ročník. M. Dvořák líčí v něm santické po- čátky střědověké illustrace« a právě tato historick stránka předmětu, množství zajímavých dat o nej- starších illustracích u Reků a Římanů, o illustracích vědeckých, technických, náboženských atd. velic názorně a zajímavě poučuje o předchůdcích našicl nádherně illustrovaných básní a románů a osvěcuje tím po jisté, pro nás dosti nové stránce jislou čás vývoje duševní práce a techniky lidské. Úmrtím dvorního rady Alberta ubyl nám jeden Z těch tak vzácných pro nás prostředníků naší litera tury s cizinou. Jeho překlady našich básní, formálně dokonalé, přispěly velikou měrou k proniknutí české literatury i k jiným národům. Bohužel, že tak mnohé z jiných překladů (na př. Raclamově universaln bibliotěce) přispívají spíš k špatné než dobré pověsti naší literatury, ani zdaleka nevystihujíce ani ducha ani formu překládaných spisů. Je tak lěžko nají někoho, kdo by dokonale ovládal spisovný styl cizi řeči, do níž chce překládatí, a při tom měl dosti dobré vůle a porozumění, aby věnoval se nevděč- nému úkolu překladatelskému, překládal s láskou při tom sám měl dosti básnického vzletu, aby plně
svatý sedmý ročník M Dvořák Říman Albert
24 article
vystill krásy originálu. Měli bychom tolik polřebí, abychom vstoupili dobrými překlady v duševní styk s cizinou, a pokračovali v slibných, ač skromných začátcích, překladů ruských, polských, francouzských, angiických i německých. S potěšením vítáme sna tomto poli každou novou svěží sílu. Před nedávnem objevila se ve fenilietonu »Politik« serie překladů z několika českých básníků od J. Wukadinoviče, jež věrným vystížením myšlenek i dokonalou formou ukazují na vzácný talent překladatelský. Jak se do- vídáme, má překladatel přeloženu již celou serii českých básníků lyrických, národních i umělých, a chystá se ji vydati ve zvláštní sbírce. Dle slibných ukázek soudě, bude to výběr opravdu pěkně podaný. jenž naší literatuře za hranicemi bude ke cli. * Z každého čísla »Českého lidu« dá se vybrati z té záplavy drobných článků národopisných hned několik literarních themat, jež přispívají, třeba úlom- kovitě, k osvětlení zanedbaně ještě naší literatury lidové. Tak v posledním čísle Č. Zibrt ukazuje k starým latinským pramenům žertovné skladby staročeské (která v podání do dnes se nachází u lidu) a přináší tím opětný doklad o knižném a cizím původu našeho lidového podání. Illustrace k českým pověstem (o sloupu na Vyšehradě, o bezhlavém jezdci atd.) z r. 1787 ukazují k pronikání tradice ústnía knižné. Dopisy Krolmusa k Hankovi, Otisk divadelní hry lidové o selské vojně, podávají zajímavé drobty literární a dodatky k bibliografii české literatnry lidové vyhovují aspoň ve svém oboru naléhavé po třebě, bohužel dosud nesplněné, věcné bibliografie současné literatury české. Čtenař.
J Wukadinovič Hank Vyšehrad
25 article
Slovanské spisy-
26 article
* Josip Kostanjevec: Iz knjige življenja U Lavoslava Schwentnera v Ljublane. 1900. Jeden z mladších spisovatelů slovinských pře stupuje s prvou soubornou svojí sbírkou novel. Malo- městská novela slovinská nalezla svého tvůrce ve slavném Janku Kersnikovi. A Josip Kostanjevec, zdá se, chce jíti šlépějemi svého velikého vzoru. Jako učitel malého města má zajisté přímou účast v životě jeho A život ten se svou pseudomorálkou na straně jedně, a láska k malému, trpícímu člověku na straně druhé, poskytuje mu potřebný rámec i látku. Z chudých rodin maloměsta, z nevlídných domů špinavého před- městí vyrůstají jeho hrdinové. Sedm novel obsahuje sbírka. Roža. — List za listom. — Brez službe. — Najsrečnější poštar. — Skoz. — Zakaj nisi bil mož. — Zenitna ponudba, to jsou jich názvy. Za nejlepší pokládal bych črtu: Brez službe (Bez práce) pro hluboké její pozadí sociální. Nebýti dlouhých, una- vujících dialogů, mohla by leda Roža (Růže) s ní soupeřiti o přednost. Ze všech kusů dýše laska soucit k trpícímu člověku. Realism, který v posledních létech i u Slovinců se ujal, i Kostanjevce silně zaujal. Milovníkům jinoslovanské četby doporučuje se kniha jak obsahem, tak i lehkou příslupností Ivo.
Kostanjevec Kersnik List službe Zakaj Slovinec Iva Ljublane Iza Lavoslava Schwentner uno Breza Probe
27 article
Odborně spisy-
28 article
* Dr. B. Bouček: Rozpravy zdravotnické. Nákladem V. Hoblíka v Poděbradech. 1900. Spis chce buditi zájem pro otázky zdravotnické v lidu, který v tom směru má poučení opravdu za- potřebí. Ve stati »O výchově mládeže« uloženo jes mnoho důležilých pravd, které nutno rodičům znáti máli národu dorůstati statná i šťastná generace Z pouhé nevědomosti mnozí rodičové na svých dělech velkých křivd se dopouštějí. Ve statích »O zdra- votnictví školském«, »O nervositě« i v »Doslovu- věnuje spisovatel pozornost vlivu moderní školy na tělesnou i duševní výchovu mládeže. Jako lékař snaž se dokázati, že »škola moderní velkým počtem vy- učovacích hodin, objemnou látkou vyučovací, ne poměrně nedostačující tělesnou výchovou a malým prázdninami působí škodlivě na vývoj mládeže . Autor přimlouvá se proto za zdravou opravu školního systému. Vady jsou dobře známy učitelům, jichž hlas však dosud oslyšen zanikal. Může míti svou váhu, pronesou-li i lékařové své mínění. Kniha je psána jasně, slohem lehko přístupným.
Bouček V Hoblík Poděbrady rozprava zdravotnický
29 title
Vbk.
30 article Z cizích revui.
Z cizích revui. * Něco z ústavní statistiky švédské. »Riks- dag« volí krále a účastní se s ním činnosti zákono- dárné. Zvláštní revisoři volení říšskou radou na rok. dohlížejí na stav financí a na úřadnictvo soudní a administrativní. »Riksdag« skládá se ze dvou komor o zcela rovných právech. První komora má 150 členů, volených na 9 let. Sem mohou býti voleni mužové více než 35 let staří, mající již nejméně po tři léta nemovilosti v ceně nejméně 80.000 korun, nebo platící již po tři léta daň aspoň 4000 korun. Tedy jakási panská sněmovna. Druhá komora má 230 poslanců (150 za venkov, 80 za města). Volitelným je, kdo překročil 25 let svého věku. Volební právo má ve Švědsku každý občan plnoletý (2Iletý), jenž má buď nemovité jmění v ceně 1000 korun nebo příjem roční v obnosu nejméně 800 korun (švédské měny). »Riksdag« schůzí se pravidelně 15. ledna každého roku v Štokholmu a má právo zasedati po 4 měsíce. Zvláštnost našich dnů: politické diskuse v parlamentě vedou se vždy s velikou umírněností. Za celých třicet let — dle svédské statistiky — je- diný řečník byl volán předsedou k pořádku!
31 article
Mr. Penn. * V lednovém čísle »Pearsons Magazine« pojed- nává Stannard Baker o psychologii německého vojáka. Údaje tím zajímavější, že pocházejí z péra Angličana, příslušníka národa, který nezná všeobecné branné povinnosti. S velikou důkladností a podivem popisuje autor anglickému čtenáři podivuhodné za- řízení, kde každý zdravý občan musí být vojákem. Baker vyličuje potom přednosti německélio mužstva, jeho naprostou poslušnost, taktický výcvik důstoj- nictva a přesnost, s jakou provádějí se nejnepatrnější rozkazy. Na konec srovnává německou armádu s francouzskou a dospívá k závěru: »Každý německý příslušník je živen myšlénkou, že slouží k obraně vlasti. Ve Francii je tomu naopak. Tam považujl armádu za útočnou moc, která, kdykoli by toho bylo třeba, vykročila by offensivně za hranice své vlasti«. Tolik usoudil pan Baker. Jiný pozorovate Ses a m. mohl by souditi také — opak.
Stannard Baker Angličan Baker Francie Pearson magazín
32 article
Bibliografle. * Český časopis historický. Vydávají Jar. Goll a Jos. Pekaf. Ročník VII. Nakl. Bursíka Kohout. Uvádíme jen články: L. Hofmana, »Husitéa koncilium basilejské v letech 1431 a 1432«, Fr. Pa- strnka, »Papežská approbace Iiturgického jazyka slo- vanského«. Sešit obsahuje četné referáty a drobnější zprávy * Rozhledy po lidumilství, red. JUC. Fr. Cyr. V lk. Ročník Ix. Mimo obrázkovou přílohu H. Schwaigera čtyři illostrace v textu. * Český lid. Sborník věnovaný studiu českého lidu. Redaktor dr. Č. Zibrt. Roč. X. Nákladem . Šimáčka, 1901. * Rozhledy. Revue umělecká, politická a soci- ální. Rediguje a vydává J. Pelci na Kr. Vinohradech. Roč. X. 1901. * Nové proudy, měsíčník křesťansko sociální Redaktor Josef Hovádek. Roč. II. Nakladatel V. Kotrba. 1901. * Naše doba. Revue pro vědu, umění a život sociální. Vydavatel J. Laichter. Redaktor prof. dr. T. G. Masaryk. Roč. VIII. V Praze, 1901 * Život. List pro výchovu v rodině, škole společnosti. Vydavatel a redaktor J. Pelcl. Ročník III. Na Kr. Vinohradech. 1901.
Goll Jos Bursík L Hofman Husité František Cyr H Schwaiger doktor Zibrt Šimáček J Pelc Kristus Josef hovádko V Kotrba J Laichter profesor T G Masaryk J Pelcl Francie Praha
33 article
* Živa. Časopis přírodnický. Redaktor dr. Bohu- slav Raýma n. Nakladatel J. Otto. Roč. XI. V Praze, * Divadelní listy. Illustrovaný čtrnáctidenník pro dramatické umění a literaturu. Re- daktor Otto Faster. Roč. II. Nakladatelská společ- nost. 1901. Pěkné přehledy. Hojný obsah. * Revue socialistická: Akademie. Roč. V. Redaktoři dr. A. Meisner a F. Modrá- ček. Nákladem Akademnie. 1901 * Pivovarský kaloudář kapesní na rok 1901. Nákladem redakce pivovarského časopisu »Kvas« v Praze. Ročník osmý. 1901 Vedle obvyklých statí kalendářních obsahuje praktické poučky odborné, přehled pivovarů v Če- chách se jmeny majitelů, nájemcův a sládků, veli- kost varu a výrobu za poslední rok, přehled zákonů, pracovní řád pro pivovary, přehled pivovarských spolkův a ústavů v Čechách, technický zápisník ap. * Erbenova »Kytice«, »Světové knihovny« čís. 190 a 191. Nákladem J. Olty v Praze. Erbenovy pověsti a ballady staly se dávno majetkem národa. Přítomné vydání bude nejpopuláruějši. Literárně- historický úvod napsal L. Ouls. *Ottova Laciná knihovna národní Roč. XXV. č. 1. Povidky G. Preissové »P. vní obrázky ze Slovácka«. Nákladem J. Ottyv 1901.
Živa doktor bůh Otta Faster A Meisner Erbenův L Ouls Ottův G Preiss J Ottyv Praha Re Čechy Olt Slovácko
35 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Trojice »velkoobchodníků«. (Před porotov.) (Dokončení.) Z průvodního řízení dlužno uvésti některé po- drobností. Obžalovaný Stěpán tvrdil, že prý ne- měl žádný podvodný úmysl a že chtěl objednané zboží zaplatit. Také Hruška prohlásil, že mu nešlo o obelstění obchodníků a že prý měl jen so- lidní obchody na mysli. Třetí obžalovaný Kul- hánek uvedl, že byl od Hrušky zjednán za agena pro jeho obchod na provisi a že se obchodů oněch zůčastnil v této své vlastnosti. Svědkyně pí. Štěpánová potvrdila, že »velko- obchodníci« najali »krám« v Dlanické ulicí na Král. Vinohradech za činži 72 zl. ročně a že složili zá- vdavek 3 zl. Paní Veselá, u níž Štěpán bydlel, uvedla, že do bylu Štěpánova bylo přínášeno množství rozmanitého zboží, které opět brzy zmizelo. Obchodník p. Šerák pravil, že objednávku vína za 55 zl. vyřídil jen proto, že Hruška se podepsal jako majitel »velkoobchodu s koloniálním zbožím a komisionářství«. Také ostatní poškození vyprávěli, jak byli trojící »velkoobchodníků« napáleni Včera po 1. hod. odpolední ličení proti švín- dléřům bylo ukončeno. Na základě výroku poroteů byl Stěpánovi vyměřen trest těžkého žaláře v trvání tří roků, posty zostřeného. Jeho spo- lečníci byli odsouzeni do žaláře na pět mněsí ců, rovněž s příslušnými posty.
Stěpán Hruška Štěpánová Král Veselá Šerák Kula Dlanický ulice Štěpánov
36 article
Spor konkursní podstaty Hospo- dářské záložny na Hélníku. Již před časem sdělili jsme s veřejností, že kon- kursní podstata Hospodářské záložny mělnické podala u zdejšího zemského soudu na bývalé členy zálo- ženské správy, a mezi těmi také na p. Viléma Kříže, jako někdejšího člena revidujícího výboru, žalobu o zaplacení nábrady škody v obnosu 276.816 zl. 15 kr. Mimo to řízena byla žaloba ta na spravení záznamu práva zástavního, jejž byl okresní výbor k zajištění dotčeného náhradního nároku na nemovitostech žalo- vaných členů bývalé správy v základě svého dohlé- dacího práva dle §8 48. a 50. zemského zákona ze dne 30. června 1894 vymohl. Žalovaný p. Vilém Kříž nepodal ve lhůtě, zem- ským soudem při prvním roku jemu udělené, odpověd na žalobu, načež správa konkursní podstaty, zastou- pená p. drem. Javůrkem, učinila návrh na nalezení rozsudku odsuzujícího. Než zemský soud v příčině spravení záznamu práva zástavního žalobu zavrhl pro nepřípustnost pořadu soudního, pokud se týče pak žádané náhrady škody v obnosu 276.816 zl. 15 kr. byla žaloba konkursní podstaty meritorně za- mítnuta. Do vyřízení zemského soudu sťěžovala si žalu- jící konkursní podstata k vrchnímu soudu, jenž nejen potvrdil nález první stolice ohledně vyslovené nepří- pustnosti soudu ve příčině spravení záznamu, ale i rozšířil v usnesení svém nepřípustnost soudu na druhou čásť žaloby, toiž na náhradní nárok. Do toho stěžovaly si obě strany a sice žalovaný p. Vi- lém Kříž prostřednictvím p. dra. J. Vejvara, advo- káta v Karlíně. Nejvyšší soud vyhověl oboustranné stížnosti nalezl, že soud jest příslušným v obou směrech po- dané žaloby.
Kříž Javůrek J Vejvar Karlín