ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2321e7d0-6600-11dc-a4f8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 34, org 4, person 57
1 masthead
Ročník XXX .
2 masthead
V Praze, v pátek dne 25. ledna 190.
Praha
3 masthead
Číslo 25.
4 article
Na rauní a edpsl. Histy před- lací ve v Prake v adminisfrani sanásie .. . . . 2 K — sa čtva leta . . . . 6 K — s dvejí donáškou pe rrt tots. . 7 K on ve flaalkáck- na měsíc . . . . 2 K 30h Pešton a měs a dvejí zlailkou na měsí Ba čivrt leta . . . . 11 K so
Pešton
5 article Rakousko obětí „nejradikálnější německé nesnášelivosti“?
Rakousko obětí „nejradikálnější německé nesnášelivosti“? Kterýs nejmenovaný konservativní státník rakouský pronáší ve vídeňské »Reichswehre klidný a zajímavý soud o povaze a rázu no- vého parlamentu cislajtánského. Neočekává od něho žádné normální činnosti a práce zákonodárné. Ne proto jen, že nebude v něm možno poříditi žádné pevné většiny ani na pravo, ani na levo, ale že nebude pod ním vůbec žádné pevné, solidní půdy, nýbrž všechny členy a strany jeho ovládati bude pocit, že stojí na chvějící se půdě vulka- nické rozpálené hlubokým žárem národ ních vášní, které co chvíli mohou tu neb onde zpod popela a lávy vyrazit a všechne zahubit. »Může-liž — ptá se — normálně za stávati zákonodárnou práci parlament, ktery stojí na čirém popírání základních práv parlamentních, v němž násilné prostředky těto negace leží na jevě a pohodlně po ruce Nová sněmovna bude jen potud a právě jer tolik pracovat, pokud a na kolik ne bude prací jeho nižádná strana dotčena ve svých nadějích neb ve svýchobavách. Může býti té práee mnoho? Každeé usnesení, jež bude této nové sněmovně urváno, bude ziskem pro vyhlado- vělý stát. Avšak politicky nebudou míti veskeré tyto výkony nižádné ceny. — Nebo v každém z nich vězeti bude právní ohra žení obstrukce a všechny budou vymože- nostmi, toliko z milosti obstrukce. První příhoda, první, snad zcela neobmýšlený dotek národního nervu a — bude po něm veta! . . . Neboť celá ta nová sněmovna poslancův naladěna jest ná jediný zá kladní ton, veškeré její strany a frake prodehnuty jsou jedním a týmž vůdčím motivem: národním sobectvím. Jest to první parlament Cislajtánie, v němz netoliko Poláci, Češi, Jihoslované, Vlachové.
Polák Čech Jihoslovan Vlach Rakousko Cislajtánie
6 article
Rumuni a Rusíni sjednoceni jsou přikázáním pospolitosti zájmův národních, ale v něm také Němci pod tíhou zákona toho trvají Chtělo se tomu a dosáhlo se toho dnes není tu již ani jediné německe strany, která by si troufala při- stoupiti k nějaké koalici pol- tické, jež by nebyla zároveň koalicí ná- rodně německou. Sjednotí-li se strany německé v jeden německý klub (jako pr budou Poláci sjednoceni v polském, Česi v českém, Jihoslované v jihoslovanském)č zdali si jednotlivé z německých stran vy- hradí jistou volnost, vše to ničeho nezmění na skutku, že mezi Němci a ostat- ními národy rozevřela se pro- past, kterou neodváží se nikd již překlenouti ani z té, ani z oné strany, nemaje k tomu ani srdnatosti, ani — naivnosti. Víte, co to znamená? táže se teskliv konservativec »Reichswehru«: »To znamená nezadržitelné znárodňo- vání Němců rakouských ve smyslu radikální jich nesnášelivosti (naproti Slovanům), to znamená odstra- nění všech polítických moti v ze života státu rakouského a na hrazení jich jediným, vše pohlcujícím hlavním motivem národního separatistickéh zájmu, to znamená přeskočení plamenů národního furoru (teutonského) z Něm- cův na ostatní národy Cislajtánie, ba snad i Uherska. Tak se od nynějška věci vyvíjeti musí, a tedy vyvijeti budou.« — Doplňme a opravme především zajímavé
Rumun Rusín Němec Polák Jihoslovan Reichswehr Německo
7 article
tyto výklady rakouského konservativního stát níka »Reichswehru« potud, že dle pravdy ohradíme se proti tomu, aby naše ná rodní sobectví bylo naráženo na jedno brdo se sobectvím německého naciona lismu v této říši. Est modus in rebus jest rozdíl mezi sobectvím národů potlače ných a mezi sobectvím národů panujících V čem záleží národní sobectví nás Slo vanů? V ničem jiném a v ničem více, než že nechceme tu býti heloty a materiálem pro nadvladu ciziho plemene, ale žädáme chceme býti v této říši a prostřed Evropy ve století XX. tak svobodni a šťastni jak má na to právo každý života schopný přičinlivý a zdatný národ, ať četný neb ne- četný. Ač tvoříme převážnou většinu v této říší, my Slované za celé půl století nikdy nevystoupili s nárokem, že nám jmenem tétc 64procentové většiny patří nadvláda a pan ství v této říši nad 36prosentovou její men šinou; nýbrž my vždy a stále hlásali jedi- nou zasadu: všem stejnou svobodu a rovné právo, nám Slovanům jako Němcům, jako Vlachům a Rumunům, bez ohledu na početní sílu toho kterého z nás a proto buď Rakousko zřízeno na způsob Německa, Švýcarska a Severní Ameriky jako federační unie svéprávných národův a své- zákonných historických jich vlastí s ústřední společnou vládou a ústředním parlamentem pro záležitosti skutečně všem společné To jest naš e národní sobe- ctvíe Cílem jeho jest rovnost a svoboda po spolitá všech národů, touhou jeho jest, aby mezi nimi zavládla konečně osvícená spra vedlivost a snášelivost vespolná, zříkajícíse veškeré křivdící panstvíchtivosti, všech ob myslův zákeřnických, všeho dychtění po po- robě jiných. — e Ale kterak jevilo se a jak nám odpoví dalo od poloviny minulého století po dnes sobectví německých hegemonů zdejších? —
Est Slovan Němec Vlach Rumun Evropa Rakousko Německo Švýcarsko severní Amerika
8 article
Ani slyšeti o federaci a rovnoprávnosti, nýbrž: jeden musí být kladivém, druhý ko- vadlinou, Němec, třeba byl zde v 33pro- centní menšině proti 64procentové většině Slovanův, musí v tomto státě býti a zůstat privilegovanou, ku nadvládě předurčenou vrchností, pánem a velitelem Rakouskaa proto musí býti toto křivými volebními řády a centralistickým byrokratismem tak zde- formováno, aby právo a pravda v něm byly obráceny na ruby, aby pod etiketou »ústavností« panovala zde absolutně německá menšina nad velikou většinou slo- vanskou a rovnoprávnost byla sice na pa- píře státního základního zákona této říše. ve skutečnosti však aby trval zde monopol úřadní němčiny státní tak pevně, jako mo- nopol loterní. To jest sobectví německé. Na první poliled lze rozeznati ohrom- nost rozdílu mezi oběma. Národní »sobectví« Slovana prahne po svobodném životě vlast- ním, ale přeje rovnou svobodu Němci a každému druhému Německé sobectví ná- rodní však nebaží jen po svobodě vlastní, nýbrž po moci a panství nad ostatnímia k vůli tomu chce jim bráti právo, jazyk, svobodu i národnost, k vůli tomu baží po jejich zkáze a záhubě národní. To jest ta osudná vlastnost německého ducha, že so- bectví jeho jest bezmezné a bezohledné, ne- lidské a nespravedlivé, nechovající úcty k ži- votnímu právu druhých, ale plno nešetrnosti a nesnášelivé vášně vůči nim, zvláště jsou- to Slované a dokonce Češi.
Němec Slovanův Slovan Čech
9 article
Poněvadž my Čechové svým zeměpis- ným položením jako svou životní energií ze všech nejvíce překážíme jejich velkoněme- ckým plánům, proto nás také ze všech Slo- vanů rakouských nejlítěji nenávidí, proto od Mommsena až po tu »Neue Freie Presse- nemají žádné vyšší idey a žádné vroucnější touhy, než »ranami do českých lebek« vtlou- kat respekt a zoufajou resignaci před silou německých »veletvorů«, »nadlidí« a »světa pánůvel
Čecho Mommsen Neue Frei Presse
10 article Ale my náhodou známe ty »olbřímy «
Ale my náhodou známe ty »olbřímy « ty »světapány« — v županu jejich mi- zerného švindlu z blízka a proto se lekáme toho dnešního jich rozmachu a furoru právě tak málo, jako před dvaceti padesáti lety. Nejblizší nám přiznivý obrat nynějšo zahraničné konstellace politické způsobí, jako vždy, opět obrat ve vnitřní politice rakouské a srazí rohy těm veličinám dutým, které dnes opovažují se zde proti nám Slovanům a zejmena proti statnému národu našemu tak drze a zpupně vystu- povat »ve smyslu nejradikálnější nesnášeli- vosti« německé a štvát vlády rakouské k šíle- nému pronásledování, urážení a dráždění šestimillionového statečného národa pro nie za nic, ba proto jen, že nechce snášeti otro- cky utrpěnou křivdu a zřejmé bezpráví Běda Rakousku, dádi se odrtěchto zlo volných fanatiků nejradikálnější nesnášelivosti německé strhnouti do jejich vleku. Jestli kdy, právě dnes nesmí se najíti vláda rakouská, která by na té vulkanické půdě movéh parlamlentu cislajtánského chtě- la tančiti podle noty »Neue Fr Presse« frivolní ten kankán Wol- fiánů a spojených s nimí něme ckých levičákův, diktujících Rakou sku: »Buď německým svou vládou a svou celou politikou, udolej odpor Čechův a spo se s Německem hospodářsky i státoprávné po příkladě Saska a Bavorska !e Troufáme, že ani slabost vlády Körbrovy nebude tak velikou, aby nečinně přihlí žela těmto vlnám pangermanismu, bijícíh dnes ve břehy této monarchie a nedbala stavěti proti ním obranné hráze z žulových kvádrů české, slovan ské a maďarské síly národní, po kud jest čas! Diseite monitil
Slovan Čechův Körbrův Rakousko Německo Sasko Bavorsko Neue Francie Presse
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24.ledna. (Tvoření stran. Nejdříve ze všech klubů nové říšské rady usta- vil se klub antisemitský. Ve včerejší schůzi konané za předsednictví Luegrova, přijati do klubu nově se přihlásivší členově, mezi nim i druhý divoký klerikál z Vorarlberska, učite Martin Thurnherr, čímž počet členů do- stoupil čísla 25. Za předsedu klubu zvoler dr. Lueger, za jeho náměstky prine Al. Liech- tenstein a dr. Gessmann, za zapisovatele Axmann Schraffl a dr. Weisskirchner. Těchto šest osol tvoři zároveň výkonný výbor a parlamentní ko misi klubu. V Praze, 24. ledna. (Hledání pre sidia.) V zemích, kde se vládne opravdu ústavně, jest volba presidia čisté vnitřní věe samého parlamentu. Sněmovna voli si presi dium bez ohledu na to, bude li se líbiti vládě nebo ne. V Rakousku, kde ústava platí jen na papíře, ve skutečnosti však o dsudech národů rozhodují zcela jiní činitelé, zasahuje vláda svým vlivem i do volby sněmovního presidia. jakoby se to rozumělo samo sebou. Na tuto nesprávnost poukazuje krakovská »N. Reformas
Thurnherr doktor Lueger Lie Gessmann Axmann Schraffl Weisskirchner N Reformas Praha Vorarlbersko Rakousko
12 article
jež shledává pochopitelným, že se předseda ministerstva dorozumívá předběžně s kandidá- tem ministerského portefeuillu, běží-li o doplnění kabinetu; ale že by se i kandidát předsednictv sněmovního ještě před svou volhou pouště v tajné jednání s vládou, v tom vidí praktiku čistě rakouskou, snižující parlament v očích všeho civilisovaného světa. Parlament pak, jenž ztratil tak dalece cit své důstojnosti a síly, že to dovoluje, nezasluhuje dle »N. R.« ani jmena zastupitelstva národů. Přecházějíc apak k pol skému kolu, »N. R.« píše: »ProV nás Poláky jest smutným zjevem, že kdekoli a kdykolil jde o podobné šachry, vždy v prvé řadě vystupuje sctihodný náš regimentáře p. Javorskýr Jedv byl 43 ze 45 hlasů svých přátel a známých zvolen za poslance, už několik hodin po skru tiniu seděl v kabinetě Körbrově a konferoval Jakým právem a z čího zmocnění, není známoe končí »N. R«.
Polák N R Provo
13 article
»Gtos Nar.« také se obírá tajnými kon ferencemi ryt. Javorského s drem. Körbrem a vidí v nich »smutný zjev, či správněji řečeno smutnou předehru příšti politiky polského kol a sice proto, že p. Javorský, jednaje opělně na svou vlastní odpovědnost a podobně, jako pře rozpuštěním říšské rady, stotožňuje se s vládou postaví příšti polské kolo před hotový fak žádaje post festum pouze schválení toho,c učinil, ač neměl nijakého zmocnění ani práva. aby vyjednával jmenem kola.« Vyjednávání toto jest tím více na pováženou, že postavení samého dra. Körbra jest vehice zvikláno, cožh cíti as sám také, poněvadž nynější konference se týkají pouhých formálnosti, zejmena tedy příštího praesidia říšské rady. Dr. Körber shodil již úplně škrabošku nestrannosti a přičiňuje se o volbu rozhodného německého stranníka, za- přisáhlého nepřitele Slovinců, hr. Alfemsa, »Atu — končí »Gt. N.« — polské kolo má se stát řebříkem, po kterém přiznivec německéhio jazyka státního má se dostati na křeslo předsednické. A pro takovou věc má se polské kolo angažovat vázati se a solidarisovati s padajícím kabinetem Je to směšno, ale smutno zároveň !« Ze Záhřeba, dne 22. ledna. (Ješt k »důtce« obchodní komoře) Sdělil jsme již, že úřadní korrespondenční kancelát udala časopisům nesprávně příčinu, pro kterou bán záhřebské obchodní komoře udělil »důtku«.
Gtos Javorská doktor Körber Záhřeb
14 article
Ve zprávě o včerejší schůzi obchodní komory úřadní korrespondenční kancelár opakuje své nesprávné udání, jakoby komora žádala běle- hradský podpůrný spolek, by ve svých stano- vách rakousko uherské poddané nazýval ra- kousko - chorvatskými. Máme nyn před sebou autentický text bána hraběte Kuen- Hedervara, v němž čteme: »Obch. komora .. pokusila se poučovati rakousko-uherský konsulát v Bělehradě, že stanovy tamního rakousko-uher ského výpomocného spolku mluvi v ustanoveních o podporách omylem jen o uherských n místě o uherskoschorvatských obča- nech«. Bán poučuje dále obchodní komora, že dle zákona z r. 1879 jsou v zemích koruny sv. Štěpána jen uherští poddaní, a že tedly nelze mluviti o občanech uhersko chorvatských. Poněvadž pak komora svým jednáním vstoupila na pole politické, »napomíná ji co nejvážněji, aby se příště varovala všelikých činů, jež m a nátěr politický a nenáležeji přísně v obo působnosti komorní«. Slova ra ko u s ko- chorvatský podlaný«, v nichž by se právem mohlo spatřovati přezírání poddaných uherských, v celém připise vůbec se ani nevyskytují. Obchodní komora, jak jsme již předešle sdělili, nezůstala ostatně dlužna od- pověď bánovi. Usnesla se odpověděti mu ob- šírným výkladem, v němž bere na védomí jeho odli
Kuen Štěpán Bělehrad
17 article
napomenuti, slibuje, že se o věcech, jež má z pochybné, bude vždy dříve informovati, ale od- mítá už předem zápověď, že se nesmí zabývat otázkami, majícími nátěr politický. To odůvod- ňuje tím, že sama vláda zasílá jí k vyřízení celou řadu otázek čistě politických. Tak právě před několika dny zaslal ji uherský ministr ob- chodu formulář legitimací pro obchodní cestujíeí v cizině, vyhotovený jen maďarsky a německy s vysvětlivkami pouze maďarskými. Takové po- rušení práy jazyka chorvalského nemůže komora přejiti mlčky a musí se tedy dolknouti této jinak čistě politické otázky. Jiný případ je ten, že ministr obchodu hodlá zříditi v Pešti po- ptávaci kancelář ve věcech obchodních, čimž seopětně rušl práva samosprávného království chorratského a obchodní komora bude nucena proti nezákonnosli takové se vzepříti. Aby sí však komora už předem ušetřila další výtky, žádá ho, aby ji poučil, jak má vyřidíti tyto věci, aniz by se dotkla otázek státoprávních. Na odpověd bánovu jsme zvědavi.
Pešť
18 article
Z Lublaně, 21. ledna. (Klub jiho- slovanský.) Slovinští klerikálové, kteří tento- krát ještě uliájili své posice v Kráňsku, tváří se nepbyčejně bojovně a zdráhají se přijati sré liberální soupeře do společného klubu. Orgán liberální strany, »Sloven. Narod«, jeví nepo- měrné více smířlivosti a prohlašuje se v dnešní úvodní stati pro společný klub všech Jihoslovanů, ovšem s podmínkou, že úko- lem klubu bude hájiti, společné národní zájmy slovinské i chorvalské a že proto ze stano klubovních jest už předem vyloučeno všechno, co by mu dodávalo rázu klerikálního. Ve všech otázkách, v nichž se Slovinci a Chorvaté různí doma, k nimž naleží klerikalismus a liberalis- mus u Slovinců, rozdíl mezi stranou národnía stranou práva u Chorvatů, má býti členům klubu ponechána úplná svoboda jednání. Aby pak ne- strannost byla patrna i v představitelich klubu, navrluje »Slov. Narod«, aby za předsedu klu- bovního nebyl volen Slovinec, nýbrž některý Chorvat z Dalmacie, na př. posl. Vukovič. Za téchto podmíňek jsou liberální Slovinci ochotni, jíti na řísské radě společně s ostatními Jiho- slovany. Neuznájídi však klerikálové podmíuky tyto za slušné a nevyhoví jim, bude to jejich vina, že se Jihoslované rozpadnou ve dva tábory
Jihoslovan Slovinec Chorvat Vukovič Lublaň Dalmacie
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article
V Praze, 24. ledna.
Praha
21 article Z Varšavy.
Z Varšavy. (x.) Velikou sensací způsobilo zde u v ée- nění osmi vyzvědačův pruský ch, jež vláda ruská podokonaném vy- šetřování odeslala na Sibiř. Mluví se také, že nenadálé odvolání konsula německého z Varšavy souvisí s tímto faktem, i že vláda ruská objevila stopy rozšířeného po celém krá- loství polském, Litvě a Volyni výtečně zorgani- sovaného vyzvědačství pruského. Vojenské úřady pruské každému Němci, výsloužilému vojáku, nabizejí vyzvědačství, jak- mile se přihlásí o »pašport« do Ruska. Vojak odmítnouti nemůže, neboť by mu to uškodilo snad pro celou jeho budoucnost, dojista ale pro doby, co bude ve svazku německé armády. Tuto »vlasteneckou službu« Prušáci zajísté ob- starávají laké v jiných státech sousedních vzdálenějších. Na této organisaci Německo staví hrdě, ale málo čestné svoje plány o světové hegemonii. Organisace Němců v Rusku je prý už tak úplná, že v případě války Ruška s Ně- meckem všechno spojení telegrafické v západ- ních guberniich ruských bylo by rázem na dů- ležitých tratich přerváno, mosty zbořeny a tím
Němec Prušák Varšava Sibiř Litva Volyň Rusko Německo
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Kolem dáče. Z »ruských vzpomínek« Antonovide Řeka Oka tekla kdysi u Muromu oklikou na pokraji pralesův, rozkládajících se na dlouh a širé míle, ale při povodni nějaké si zkrátila cestu, přimkla se k patě vysočiny, na které stoj Karačárevo a Murom, a nové řečiště se jí zali bilo tak, že se ho již nespustila. Staré koryto však nevyschlo docela ; sta se z něho růženec tůní s vlastními prameny spojených tenkým proužkem tekoucí vody, mezi starým a novým řečištěm prostírá se ši- roký pás lučin, na kterých se daří proslavené muromské seno. Lučiny, »luga«, jsou rozlehlé, rovné, prostoupeny jsou místem tůněmi, vroube- nými keři a huštinami, a celá ta ohromná plocha rozdělena bez mezníků mezí okolní vsi, a to i hodně daleké, a když nastane koncem čer- vence senoseč, sjedou se mužící na »luga«,ti, kteří jsou ze vsl vzdálenějších, položí se tam láborem, a po těch několik dní kosení a sušení tu bývá veselo. Mnozí známi se po celý rok nesejdou, krom na senoseči, a protože se vzdá lenější stěhují na louky se ženami a détmi, po kládá okoli tuto schůzku za jakousí slavnost a mužíci, ženy i děti se čistě a pěkné vystrojí.
Řek Murom
23 article
Pohled na pestré, čistě vystrojené postavy ko- sících mužiků a nahrabujícíchi žen bývá pře- krásný. Jen tam posadit nějakého Úprku tak. aby zachytil štětcem ty svěže zelené řady po- kosené trávy, mezi kterými se pestří sátkya sukně zen a červenaji košile mužův; do rohu by mohl přibrati drobného koníka, přivázaného k lehké těleze, kotlik, ve kterém se vaří oběd pro celou rodinu, a kopistě dětí s několika psv koulejícími se v jediném chomáči. Do toho svi žárné potěšující slunce, pozlacuje všechny barvy trese se jiskérkami na hladinách tůní a blýská se v cetkách postroje, vzduch je pla smíchu. radostného volání a vůněl Na jeden obrázek z té senoseče zvlášte nemohu zapomenouti: Vedle télegy polo seděla
Úprka
24 article
polo ležela na kupě sena divka krasavice, ruský typ, jehož ukázky jsme viděli v květnu roku 1900 u nás na výstavě ruských umělců v žen- ské podobizné, malované tuším Kuzněcovem, vyvstalé licní kosti, oči trochu šikmé, a přece krasavice. Postava pyšná, bujná ale úměrná. pleť trochu osmědlá, ale podlitá zdravou, vřelou krví, víčka polo zavřená v jakémsi orientálním snění. Když jsme sli kolem, rozevřely se oč zvědavě, a k nám zaléti pohled, plný primitivní koketerie, jakési bezvědomé vyzývavosti, a plných, ohnivě rudých rtech. libezně zabělaly se zuby — věru, učiněná hrdinka vesnického ro- mánu, či písničky, jaké zpíval Kolcov !. Jen to napsat . . . chci řici, jen to dovést napsat . .
Kuzněcov Kolcov
25 article
Poli v kraji tom nemnoho spatřís. Luka- ření lépe se vyplácí a úroda na polích trpívá jak prudkými mrazy, tak i úpaly neméně zuři- vými. Obili ani řádně nedozraje a proto maji mužici opodál vsi postavené jakési kolnys ohraženým prostranstvím. Tam dosoušejí polo uzrálé obili a mláti je tam. Pohled na ty hru- bým doškem kryté, polootevřené stodoly, naku- pené opodál vsi pod sosnami, uvádějí na mysl obrázky afrických černošských budov; za to ovšem vypadají stavení obytná úpravně, skorem bohatě a mnohá jsou pěknější, nežli naše tak zvané vily, stavěně na výdělek a kupované z chlouby a — na dluh. Ke každému statku patři krom takové mašakulumbské stodoly jestě jedna pozoruhodná budova: lázeň. Malý, pevný srub — také opodál v lese, aby neohrožoval ves požárem a uvnití předsiň, oblěkárna a kou- pelna s pecí a kotlem, nádržkou vody studen a jakousi vanou. Do té se postavíte a poléváte se vlažnou vodou, nabírajíce a směsujíceji velkým naběrákem. Pravi Rusové ovšem se potévají vodou, že by v ní mohl vejce na tvrdo vařit, alé ti se dovedou za to koupati také ve vodě ledové a při tom je každý z nich zdráv jako — inu, jako Rus.
Rus Luka
26 article
Krom mužíkův a mužic, které jsem již ně kolikráte vylíčiti se pokusil, a plavovlasých dětí. pokřikujících na sebe ruštinou, v šišlavém dět- ském sežmolení komickou, jsou hlavní staffáz toho polo veselého, polo pochmurného kraje selšti koníci. Konik jest nevelký, bystrý, při tulný a moudrý. Mužík nakládá s ním jako se členem rodiny, neudeří ho, biče vůbec sebou nemívá, jenom, třeba-li pohrozí mu opratia koník uhání o překot. Jedna vlastnost jejich našince překvapuje: Jede takový koník lesem a náhle mu přejde cestu tlupa mužiků v čer vených košilích a snad i nějaká mužice v pal čivé červené sukni a pichlavé žlutém šátku Koník střihne moudře ušima a cupe dále A náhle jde proti němu našinec ve světlén letním obleku, v čisunčové *) košili turislické oděn barvami vesměs tlumenými, nenápadným a hle! »lošaď« se plaší, frká polekaně, a ne chcete-li, aby polekaný tahoun něco vyvedl uhnete raději dobrovolně do houšti. Mnoho nákladu ruský koník selský za nor málních poměrů nikdy nemívá. Táhne »tělegu« Představše si ploché necičky, ve kterých zadé lávají na venkově naše hospodyně na buchty zvětšte si je příměřeně, aby se mohly položit na čtyrkolý spodek a máte tělegu. Naloží se do těch neciček sotva tolik, co by u nás na dvou řádných trakařích uvezl a koník nemá tedy velkého nákladu. Ovšem, za to často jede v lesích a po luhách cestou, necestou. Nesta- čí-li tělega, aby nabrala vše najednou, jede dvakrát, nebo jedou dvé. Třeba-li větší náklad dopraviti, jede ještě jeden koník a ještě jeden vůz a povozníka ani nenapadne, přieraviti vůn na náklad větší a zapřáhnouti do něho pán
Mužík Nesta Konica
27 article
Do tělegy se vhodí nějaká otep sena, pře ně se přehodí »soldatské sukno«, velký totiža pevný plaid, vloží se tam samovar, pušky pláště a už to cupe. Lehký vůz na měkkýeh písčitých cestách sebou netluče, jde tiše chce-li člověk, je s něho hnedle dole. Někdy se s něho doslaneš dolů i nechté tu bývá jedinou útěchou, ze s nízké téleg není daleko na zemi. Do -daleka, do široka rozkládá se les místem se stromy rozstouply kolem jezera, b *) Režné hedváhí koní. hatéhe rybami. Kmeny sestupují skorem nž do vody, jako by se přicházely do klidných vod omýt černí poustevníci, na mělčím kraji roste a kvete množství bujných vodních bylin, ostrůvek stranou v jezeru ležící, tone ve vysoké vlně svěží trávy, drobným květem jako by poprášené a nad vodou poletují šedavé, drobné čajky. Časem pluje nad lesy vysoko, převysoko velký dravý plák. Mává křídly tak zvolna, že to skoro znáti není, nevšímá si mužických po- vozů lesem jedoucích a houpe se nad králov- stvím svým v úplném bezpečí! K jezeru scház se v noci drobná zvěř, a i zíznivý los, který dosud v lesích muromských žije, ale kterého lovecká vášeň mužícká již valně vyhubila, se- stupuje k vodě, aby vnořil v ni neforemuou tiamur a osvěžil velké, nehezké tělo. V celé té ohromné, téměř bezmezné lesní pustině bydlí jen storož, hajný, v malém, ne úhledném srubu, a oživuje ji - za léta, kdy vlei a medvědi nehrozí, hojnost poufníkův.
28 article
Za dob, kdy v kraji muromském nebydlii ještě Rusové, ale kmeny domorodých pohanůe vybrali se do kraje toho synové knížete Vladi míra hlásat svatou víru, a byli pohany ublu Těla jejich složena po pokřesténí Muromsk v chrámě města toho, a dodnes putuje na st poutníkův k »čudotvorcům« (divotvorcům) mu- romským. Poulnici jsou zajímaví. V plátěném hrubém šatu, s plátěnou či pletenou mošnou u boku putují mnozí od mladosti do pozdních let kmet ských od monastýra k monastýru, od divotvor ného obrazu k hrobu nějakého světce, od kaple se zázražným ikonem k posvátné lauře, a lid ruský je radostně živí, krmi chlebem a piroby. napájí čajem a poskytuje jim přístřeší, pře svědčen, že tím uctívá boha. Nejsou dotérni, jdou k mužíkovi, jakoby šli k nému příbuzní na návštěvu, zazpivají a povědí o dalných zemích a místech posvátných Nejeden z nich byl i v Betlemě a Jerusalemě Nejeden takový stařík s hustým běloučký vlasem, vousy dlouhými, malebné zeuchanými přešel za našeho pobytu kolem dače, pokloni se s klidným úsmévem beze vší dotérnosti, p- prosil za almužnu, poděkoval za ní vesele, napi se čaje a šel pak dále. Jednou k večere jsme šli od pralesa k vsi, a v lesním tichu zaslechli jsme polo slova, polo smutný zpěv. Sešli jame blíže k cestě. ladá žena, vedoucí se za ruku se stafenou, a za nimi obstárlý muž. Žena byla bledá, obličeje zasmušilého, ale nic na ní jinak nápadného. Stařena stejně nebudí zvláštní pozornosti, a muž. hustým, změteným vousem zarostlý, měl obličej takový, jaký asi mívali obyvatelé jeskyň za dob předhistorických. Stlačený nos, šikmé vpadlá oči, svalené čelo nad širokým obličejem — jenom že ty oči hledély dobrácky, a ne divoce.
Rus Vlad Jeruzalém
29 article
Oslovili jsme poutníky a mladá žena odpověděla za všechny. Ve zvuku klidných její slov se chvělo tolik žalosti, tolik neštěstí, že jsme si jí teprv teď lép všimli. Byla slepa. Nenaříkala, ale ten libý, zvučný hlas žaloval a naříkal za ni, a zněl v tichu starých, seřících se stromů ješté truchlivěji. Odpovídala sama, druzin jen tu a tam se ozvali. Vyprávěla, že jdou z klástera, nevím již na kolik věrst od nás v lesích vystaveného. Vyptávali jsme se na vzdálenost jiných míst poutniekých, a hle, zena, která mluvila zběžně rusky, nedovedla říci po rusku: »dvě stě verst«. Zvědéli jsme, že ti tři poutníci nejsou Rusy. ale z Mordvy, z kmene, který již tone ve vše- ruském moři. Spolu hovoří ješté mordevsky, ale krojem, smýslením a hlavně zbožností jsou jiz zcela poruštění. Přiroda pralesa skládala po tisíciletí vege- taci svoji do bahnisk, která se zvolna změníla ve vrstvy rašeliny. Rašelina téží se na nepře- hledném prostranství a pracují tam dělníci po- volaní z dálky. Na černé ploše odkryté rašeliny obrážejí se ostře červené košile dělníků, pra- cujících v hlubokých struhách, často po kolena ve vodě. Těžce odnášejí práci v půdě rašeli- nové, vodou prosáklé. Zimnice řádí mezi nimi divoce. Často přišel k naší dači, jejížto majitele známi jsou ochotou svojí i péčí o lid venkovský. urostlý, statný mladík, že by skály mohl lámati, ale obličej měl popelavý, oči vyhaslé, nohy stézí
Ruska Rus