2
masthead
V Praze, v pátek dne 25. ledna 190.
Praha
4
article
Na rauní a edpsl. Histy
před- lací ve
v Prake v adminisfrani
sanásie .. . . . 2 K —
sa čtva leta . . . . 6 K —
s dvejí donáškou
pe
rrt tots. . 7 K on
ve flaalkáck-
na měsíc . . . . 2 K 30h
Pešton
a měs
a dvejí zlailkou
na měsí
Ba čivrt leta . . . . 11 K so
Pešton
5
article
Rakousko obětí „nejradikálnější
německé nesnášelivosti“?
Rakousko obětí „nejradikálnější
německé nesnášelivosti“?
Kterýs nejmenovaný konservativní státník
rakouský pronáší ve vídeňské »Reichswehre
klidný a zajímavý soud o povaze a rázu no-
vého parlamentu cislajtánského. Neočekává
od něho žádné normální činnosti a práce
zákonodárné. Ne proto jen, že nebude v něm
možno poříditi žádné pevné většiny ani na
pravo, ani na levo, ale že nebude pod ním
vůbec žádné pevné, solidní půdy, nýbrž
všechny členy a strany jeho ovládati bude
pocit, že stojí na chvějící se půdě vulka-
nické rozpálené hlubokým žárem národ
ních vášní, které co chvíli mohou tu neb
onde zpod popela a lávy vyrazit a všechne
zahubit.
»Může-liž — ptá se — normálně za
stávati zákonodárnou práci parlament, ktery
stojí na čirém popírání základních práv
parlamentních, v němž násilné prostředky
těto negace leží na jevě a pohodlně po ruce
Nová sněmovna bude jen potud a právě jer
tolik pracovat, pokud a na kolik ne
bude prací jeho nižádná strana
dotčena ve svých nadějích neb
ve svýchobavách. Může býti té práee
mnoho? Každeé usnesení, jež bude této nové
sněmovně urváno, bude ziskem pro vyhlado-
vělý stát. Avšak politicky nebudou míti
veskeré tyto výkony nižádné ceny. — Nebo
v každém z nich vězeti bude právní ohra
žení obstrukce a všechny budou vymože-
nostmi, toliko z milosti obstrukce. První
příhoda, první, snad zcela neobmýšlený dotek
národního nervu a — bude po něm
veta! . . . Neboť celá ta nová sněmovna
poslancův naladěna jest ná jediný zá
kladní ton, veškeré její strany a frake
prodehnuty jsou jedním a týmž vůdčím
motivem: národním sobectvím. Jest
to první parlament Cislajtánie, v němz
netoliko Poláci, Češi, Jihoslované, Vlachové.
Polák
Čech
Jihoslovan
Vlach
Rakousko
Cislajtánie
6
article
Rumuni a Rusíni sjednoceni jsou přikázáním
pospolitosti zájmův národních, ale v něm
také Němci pod tíhou zákona toho trvají
Chtělo se tomu a dosáhlo se toho
dnes není tu již ani jediné německe
strany, která by si troufala při-
stoupiti k nějaké koalici pol-
tické, jež by nebyla zároveň koalicí ná-
rodně německou. Sjednotí-li se strany
německé v jeden německý klub (jako pr
budou Poláci sjednoceni v polském, Česi
v českém, Jihoslované v jihoslovanském)č
zdali si jednotlivé z německých stran vy-
hradí jistou volnost, vše to ničeho nezmění
na skutku, že mezi Němci a ostat-
ními národy rozevřela se pro-
past, kterou neodváží se nikd
již překlenouti ani z té, ani z oné
strany, nemaje k tomu ani srdnatosti, ani —
naivnosti. Víte, co to znamená? táže se
teskliv konservativec »Reichswehru«: »To
znamená nezadržitelné znárodňo-
vání Němců rakouských ve smyslu
radikální jich nesnášelivosti
(naproti Slovanům), to znamená odstra-
nění všech polítických moti v
ze života státu rakouského a na
hrazení jich jediným, vše pohlcujícím hlavním
motivem národního separatistickéh
zájmu, to znamená přeskočení plamenů
národního furoru (teutonského) z Něm-
cův na ostatní národy Cislajtánie, ba snad
i Uherska. Tak se od nynějška věci vyvíjeti
musí, a tedy vyvijeti budou.« —
Doplňme a opravme především zajímavé
Rumun
Rusín
Němec
Polák
Jihoslovan
Reichswehr
Německo
7
article
tyto výklady rakouského konservativního stát
níka »Reichswehru« potud, že dle pravdy
ohradíme se proti tomu, aby naše ná
rodní sobectví bylo naráženo na jedno
brdo se sobectvím německého naciona
lismu v této říši. Est modus in rebus
jest rozdíl mezi sobectvím národů potlače
ných a mezi sobectvím národů panujících
V čem záleží národní sobectví nás Slo
vanů? V ničem jiném a v ničem více, než
že nechceme tu býti heloty a materiálem
pro nadvladu ciziho plemene, ale žädáme
chceme býti v této říši a prostřed Evropy
ve století XX. tak svobodni a šťastni
jak má na to právo každý života schopný
přičinlivý a zdatný národ, ať četný neb ne-
četný. Ač tvoříme převážnou většinu v této
říší, my Slované za celé půl století nikdy
nevystoupili s nárokem, že nám jmenem tétc
64procentové většiny patří nadvláda a pan
ství v této říši nad 36prosentovou její men
šinou; nýbrž my vždy a stále hlásali jedi-
nou zasadu: všem stejnou svobodu
a rovné právo, nám Slovanům jako
Němcům, jako Vlachům a Rumunům, bez
ohledu na početní sílu toho kterého z nás
a proto buď Rakousko zřízeno na způsob
Německa, Švýcarska a Severní Ameriky jako
federační unie svéprávných národův a své-
zákonných historických jich vlastí s ústřední
společnou vládou a ústředním parlamentem
pro záležitosti skutečně všem
společné To jest naš e národní sobe-
ctvíe
Cílem jeho jest rovnost a svoboda po
spolitá všech národů, touhou jeho jest, aby
mezi nimi zavládla konečně osvícená spra
vedlivost a snášelivost vespolná, zříkajícíse
veškeré křivdící panstvíchtivosti, všech ob
myslův zákeřnických, všeho dychtění po po-
robě jiných. — e
Ale kterak jevilo se a jak nám odpoví
dalo od poloviny minulého století po dnes
sobectví německých hegemonů zdejších? —
Est
Slovan
Němec
Vlach
Rumun
Evropa
Rakousko
Německo
Švýcarsko
severní Amerika
8
article
Ani slyšeti o federaci a rovnoprávnosti,
nýbrž: jeden musí být kladivém, druhý ko-
vadlinou, Němec, třeba byl zde v 33pro-
centní menšině proti 64procentové většině
Slovanův, musí v tomto státě býti a zůstat
privilegovanou, ku nadvládě předurčenou
vrchností, pánem a velitelem Rakouskaa
proto musí býti toto křivými volebními řády
a centralistickým byrokratismem tak zde-
formováno, aby právo a pravda v něm
byly obráceny na ruby, aby pod etiketou
»ústavností« panovala zde absolutně
německá menšina nad velikou většinou slo-
vanskou a rovnoprávnost byla sice na pa-
píře státního základního zákona této říše.
ve skutečnosti však aby trval zde monopol
úřadní němčiny státní tak pevně, jako mo-
nopol loterní. To jest sobectví německé.
Na první poliled lze rozeznati ohrom-
nost rozdílu mezi oběma. Národní »sobectví«
Slovana prahne po svobodném životě vlast-
ním, ale přeje rovnou svobodu Němci a
každému druhému Německé sobectví ná-
rodní však nebaží jen po svobodě vlastní,
nýbrž po moci a panství nad ostatnímia
k vůli tomu chce jim bráti právo, jazyk,
svobodu i národnost, k vůli tomu baží po
jejich zkáze a záhubě národní. To jest ta
osudná vlastnost německého ducha, že so-
bectví jeho jest bezmezné a bezohledné, ne-
lidské a nespravedlivé, nechovající úcty k ži-
votnímu právu druhých, ale plno nešetrnosti
a nesnášelivé vášně vůči nim, zvláště jsou-
to Slované a dokonce Češi.
Němec
Slovanův
Slovan
Čech
9
article
Poněvadž my Čechové svým zeměpis-
ným položením jako svou životní energií ze
všech nejvíce překážíme jejich velkoněme-
ckým plánům, proto nás také ze všech Slo-
vanů rakouských nejlítěji nenávidí, proto od
Mommsena až po tu »Neue Freie Presse-
nemají žádné vyšší idey a žádné vroucnější
touhy, než »ranami do českých lebek« vtlou-
kat respekt a zoufajou resignaci před silou
německých »veletvorů«, »nadlidí« a »světa
pánůvel
Čecho
Mommsen
Neue Frei Presse
10
article
Ale my náhodou známe ty »olbřímy «
Ale my náhodou známe ty »olbřímy «
ty »světapány« — v županu jejich mi-
zerného švindlu z blízka a proto
se lekáme toho dnešního jich rozmachu a
furoru právě tak málo, jako před dvaceti
padesáti lety.
Nejblizší nám přiznivý obrat nynějšo
zahraničné konstellace politické
způsobí, jako vždy, opět obrat ve vnitřní
politice rakouské a srazí rohy těm veličinám
dutým, které dnes opovažují se zde proti
nám Slovanům a zejmena proti statnému
národu našemu tak drze a zpupně vystu-
povat »ve smyslu nejradikálnější nesnášeli-
vosti« německé a štvát vlády rakouské k šíle-
nému pronásledování, urážení a dráždění
šestimillionového statečného národa pro nie
za nic, ba proto jen, že nechce snášeti otro-
cky utrpěnou křivdu a zřejmé bezpráví
Běda Rakousku, dádi se odrtěchto zlo
volných fanatiků nejradikálnější nesnášelivosti
německé strhnouti do jejich vleku.
Jestli kdy, právě dnes nesmí se
najíti vláda rakouská, která by
na té vulkanické půdě movéh
parlamlentu cislajtánského chtě-
la tančiti podle noty »Neue Fr
Presse« frivolní ten kankán Wol-
fiánů a spojených s nimí něme
ckých levičákův, diktujících Rakou
sku: »Buď německým svou vládou a svou
celou politikou, udolej odpor Čechův a spo
se s Německem hospodářsky i státoprávné
po příkladě Saska a Bavorska !e
Troufáme, že ani slabost vlády Körbrovy
nebude tak velikou, aby nečinně přihlí
žela těmto vlnám pangermanismu, bijícíh
dnes ve břehy této monarchie a nedbala
stavěti proti ním obranné hráze z
žulových kvádrů české, slovan
ské a maďarské síly národní, po
kud jest čas! Diseite monitil
Slovan
Čechův
Körbrův
Rakousko
Německo
Sasko
Bavorsko
Neue Francie Presse
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24.ledna. (Tvoření stran.
Nejdříve ze všech klubů nové říšské rady usta-
vil se klub antisemitský. Ve včerejší schůzi
konané za předsednictví Luegrova, přijati do
klubu nově se přihlásivší členově, mezi nim
i druhý divoký klerikál z Vorarlberska, učite
Martin Thurnherr, čímž počet členů do-
stoupil čísla 25. Za předsedu klubu zvoler
dr. Lueger, za jeho náměstky prine Al. Liech-
tenstein a dr. Gessmann, za zapisovatele Axmann
Schraffl a dr. Weisskirchner. Těchto šest osol
tvoři zároveň výkonný výbor a parlamentní ko
misi klubu.
V Praze, 24. ledna. (Hledání pre
sidia.) V zemích, kde se vládne opravdu
ústavně, jest volba presidia čisté vnitřní věe
samého parlamentu. Sněmovna voli si presi
dium bez ohledu na to, bude li se líbiti vládě
nebo ne. V Rakousku, kde ústava platí jen na
papíře, ve skutečnosti však o dsudech národů
rozhodují zcela jiní činitelé, zasahuje vláda
svým vlivem i do volby sněmovního presidia.
jakoby se to rozumělo samo sebou. Na tuto
nesprávnost poukazuje krakovská »N. Reformas
Thurnherr
doktor
Lueger
Lie
Gessmann
Axmann
Schraffl
Weisskirchner
N Reformas
Praha
Vorarlbersko
Rakousko
12
article
jež shledává pochopitelným, že se předseda
ministerstva dorozumívá předběžně s kandidá-
tem ministerského portefeuillu, běží-li o doplnění
kabinetu; ale že by se i kandidát předsednictv
sněmovního ještě před svou volhou pouště
v tajné jednání s vládou, v tom vidí praktiku
čistě rakouskou, snižující parlament v očích
všeho civilisovaného světa. Parlament pak, jenž
ztratil tak dalece cit své důstojnosti a síly, že
to dovoluje, nezasluhuje dle »N. R.« ani jmena
zastupitelstva národů. Přecházějíc apak k pol
skému kolu, »N. R.« píše: »ProV nás Poláky
jest smutným zjevem, že kdekoli a kdykolil jde
o podobné šachry, vždy v prvé řadě vystupuje
sctihodný náš regimentáře p. Javorskýr Jedv
byl 43 ze 45 hlasů svých přátel a známých
zvolen za poslance, už několik hodin po skru
tiniu seděl v kabinetě Körbrově a konferoval
Jakým právem a z čího zmocnění, není známoe
končí »N. R«.
Polák
N R
Provo
13
article
»Gtos Nar.« také se obírá tajnými kon
ferencemi ryt. Javorského s drem. Körbrem
a vidí v nich »smutný zjev, či správněji řečeno
smutnou předehru příšti politiky polského kol
a sice proto, že p. Javorský, jednaje opělně na
svou vlastní odpovědnost a podobně, jako pře
rozpuštěním říšské rady, stotožňuje se s vládou
postaví příšti polské kolo před hotový fak
žádaje post festum pouze schválení toho,c
učinil, ač neměl nijakého zmocnění ani práva.
aby vyjednával jmenem kola.« Vyjednávání toto
jest tím více na pováženou, že postavení samého
dra. Körbra jest vehice zvikláno, cožh cíti as
sám také, poněvadž nynější konference se týkají
pouhých formálnosti, zejmena tedy příštího
praesidia říšské rady. Dr. Körber shodil již
úplně škrabošku nestrannosti a přičiňuje se
o volbu rozhodného německého stranníka, za-
přisáhlého nepřitele Slovinců, hr. Alfemsa, »Atu
— končí »Gt. N.« — polské kolo má se stát
řebříkem, po kterém přiznivec německéhio jazyka
státního má se dostati na křeslo předsednické.
A pro takovou věc má se polské kolo angažovat
vázati se a solidarisovati s padajícím kabinetem
Je to směšno, ale smutno zároveň !«
Ze Záhřeba, dne 22. ledna. (Ješt
k »důtce« obchodní komoře) Sdělil
jsme již, že úřadní korrespondenční kancelát
udala časopisům nesprávně příčinu, pro kterou
bán záhřebské obchodní komoře udělil »důtku«.
Gtos
Javorská
doktor
Körber
Záhřeb
14
article
Ve zprávě o včerejší schůzi obchodní komory
úřadní korrespondenční kancelár opakuje své
nesprávné udání, jakoby komora žádala běle-
hradský podpůrný spolek, by ve svých stano-
vách rakousko uherské poddané nazýval ra-
kousko - chorvatskými. Máme nyn
před sebou autentický text bána hraběte Kuen-
Hedervara, v němž čteme: »Obch. komora ..
pokusila se poučovati rakousko-uherský konsulát
v Bělehradě, že stanovy tamního rakousko-uher
ského výpomocného spolku mluvi v ustanoveních
o podporách omylem jen o uherských n
místě o uherskoschorvatských obča-
nech«. Bán poučuje dále obchodní komora, že
dle zákona z r. 1879 jsou v zemích koruny
sv. Štěpána jen uherští poddaní, a že tedly
nelze mluviti o občanech uhersko chorvatských.
Poněvadž pak komora svým jednáním vstoupila
na pole politické, »napomíná ji co nejvážněji,
aby se příště varovala všelikých činů, jež m a
nátěr politický a nenáležeji přísně v obo
působnosti komorní«. Slova ra ko u s ko-
chorvatský podlaný«, v nichž by se
právem mohlo spatřovati přezírání poddaných
uherských, v celém připise vůbec se ani
nevyskytují. Obchodní komora, jak jsme již
předešle sdělili, nezůstala ostatně dlužna od-
pověď bánovi. Usnesla se odpověděti mu ob-
šírným výkladem, v němž bere na védomí jeho
odli
Kuen
Štěpán
Bělehrad
17
article
napomenuti, slibuje, že se o věcech, jež má z
pochybné, bude vždy dříve informovati, ale od-
mítá už předem zápověď, že se nesmí zabývat
otázkami, majícími nátěr politický. To odůvod-
ňuje tím, že sama vláda zasílá jí k vyřízení
celou řadu otázek čistě politických. Tak právě
před několika dny zaslal ji uherský ministr ob-
chodu formulář legitimací pro obchodní cestujíeí
v cizině, vyhotovený jen maďarsky a německy
s vysvětlivkami pouze maďarskými. Takové po-
rušení práy jazyka chorvalského nemůže komora
přejiti mlčky a musí se tedy dolknouti této
jinak čistě politické otázky. Jiný případ je ten,
že ministr obchodu hodlá zříditi v Pešti po-
ptávaci kancelář ve věcech obchodních, čimž
seopětně rušl práva samosprávného království
chorratského a obchodní komora bude nucena
proti nezákonnosli takové se vzepříti. Aby sí však
komora už předem ušetřila další výtky, žádá ho,
aby ji poučil, jak má vyřidíti tyto věci, aniz
by se dotkla otázek státoprávních. Na odpověd
bánovu jsme zvědavi.
Pešť
18
article
Z Lublaně, 21. ledna. (Klub jiho-
slovanský.) Slovinští klerikálové, kteří tento-
krát ještě uliájili své posice v Kráňsku, tváří
se nepbyčejně bojovně a zdráhají se přijati sré
liberální soupeře do společného klubu. Orgán
liberální strany, »Sloven. Narod«, jeví nepo-
měrné více smířlivosti a prohlašuje se v dnešní
úvodní stati pro společný klub všech
Jihoslovanů, ovšem s podmínkou, že úko-
lem klubu bude hájiti, společné národní zájmy
slovinské i chorvalské a že proto ze stano
klubovních jest už předem vyloučeno všechno,
co by mu dodávalo rázu klerikálního. Ve všech
otázkách, v nichž se Slovinci a Chorvaté různí
doma, k nimž naleží klerikalismus a liberalis-
mus u Slovinců, rozdíl mezi stranou národnía
stranou práva u Chorvatů, má býti členům klubu
ponechána úplná svoboda jednání. Aby pak ne-
strannost byla patrna i v představitelich klubu,
navrluje »Slov. Narod«, aby za předsedu klu-
bovního nebyl volen Slovinec, nýbrž některý
Chorvat z Dalmacie, na př. posl. Vukovič. Za
téchto podmíňek jsou liberální Slovinci ochotni,
jíti na řísské radě společně s ostatními Jiho-
slovany. Neuznájídi však klerikálové podmíuky
tyto za slušné a nevyhoví jim, bude to jejich
vina, že se Jihoslované rozpadnou ve dva tábory
Jihoslovan
Slovinec
Chorvat
Vukovič
Lublaň
Dalmacie
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
V Praze, 24. ledna.
Praha
21
article
Z Varšavy.
Z Varšavy.
(x.) Velikou sensací způsobilo zde u v ée-
nění osmi vyzvědačův pruský ch,
jež vláda ruská podokonaném vy-
šetřování odeslala na Sibiř. Mluví se
také, že nenadálé odvolání konsula německého
z Varšavy souvisí s tímto faktem, i že vláda
ruská objevila stopy rozšířeného po celém krá-
loství polském, Litvě a Volyni výtečně zorgani-
sovaného vyzvědačství pruského.
Vojenské úřady pruské každému Němci,
výsloužilému vojáku, nabizejí vyzvědačství, jak-
mile se přihlásí o »pašport« do Ruska. Vojak
odmítnouti nemůže, neboť by mu to uškodilo
snad pro celou jeho budoucnost, dojista ale pro
doby, co bude ve svazku německé armády.
Tuto »vlasteneckou službu« Prušáci zajísté ob-
starávají laké v jiných státech sousedních
vzdálenějších. Na této organisaci Německo staví
hrdě, ale málo čestné svoje plány o světové
hegemonii. Organisace Němců v Rusku je prý
už tak úplná, že v případě války Ruška s Ně-
meckem všechno spojení telegrafické v západ-
ních guberniich ruských bylo by rázem na dů-
ležitých tratich přerváno, mosty zbořeny a tím
Němec
Prušák
Varšava
Sibiř
Litva
Volyň
Rusko
Německo
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Kolem dáče.
Z »ruských vzpomínek« Antonovide
Řeka Oka tekla kdysi u Muromu oklikou
na pokraji pralesův, rozkládajících se na dlouh
a širé míle, ale při povodni nějaké si zkrátila
cestu, přimkla se k patě vysočiny, na které stoj
Karačárevo a Murom, a nové řečiště se jí zali
bilo tak, že se ho již nespustila.
Staré koryto však nevyschlo docela ; sta
se z něho růženec tůní s vlastními prameny
spojených tenkým proužkem tekoucí vody,
mezi starým a novým řečištěm prostírá se ši-
roký pás lučin, na kterých se daří proslavené
muromské seno. Lučiny, »luga«, jsou rozlehlé,
rovné, prostoupeny jsou místem tůněmi, vroube-
nými keři a huštinami, a celá ta ohromná plocha
rozdělena bez mezníků mezí okolní vsi, a to
i hodně daleké, a když nastane koncem čer-
vence senoseč, sjedou se mužící na »luga«,ti,
kteří jsou ze vsl vzdálenějších, položí se tam
láborem, a po těch několik dní kosení a sušení
tu bývá veselo. Mnozí známi se po celý rok
nesejdou, krom na senoseči, a protože se vzdá
lenější stěhují na louky se ženami a détmi, po
kládá okoli tuto schůzku za jakousí slavnost
a mužíci, ženy i děti se čistě a pěkné vystrojí.
Řek
Murom
23
article
Pohled na pestré, čistě vystrojené postavy ko-
sících mužiků a nahrabujícíchi žen bývá pře-
krásný. Jen tam posadit nějakého Úprku tak.
aby zachytil štětcem ty svěže zelené řady po-
kosené trávy, mezi kterými se pestří sátkya
sukně zen a červenaji košile mužův; do rohu
by mohl přibrati drobného koníka, přivázaného
k lehké těleze, kotlik, ve kterém se vaří oběd
pro celou rodinu, a kopistě dětí s několika psv
koulejícími se v jediném chomáči. Do toho svi
žárné potěšující slunce, pozlacuje všechny barvy
trese se jiskérkami na hladinách tůní a blýská
se v cetkách postroje, vzduch je pla smíchu.
radostného volání a vůněl
Na jeden obrázek z té senoseče zvlášte
nemohu zapomenouti: Vedle télegy polo seděla
Úprka
24
article
polo ležela na kupě sena divka krasavice, ruský
typ, jehož ukázky jsme viděli v květnu roku
1900 u nás na výstavě ruských umělců v žen-
ské podobizné, malované tuším Kuzněcovem,
vyvstalé licní kosti, oči trochu šikmé, a přece
krasavice. Postava pyšná, bujná ale úměrná.
pleť trochu osmědlá, ale podlitá zdravou, vřelou
krví, víčka polo zavřená v jakémsi orientálním
snění. Když jsme sli kolem, rozevřely se oč
zvědavě, a k nám zaléti pohled, plný primitivní
koketerie, jakési bezvědomé vyzývavosti, a
plných, ohnivě rudých rtech. libezně zabělaly se
zuby — věru, učiněná hrdinka vesnického ro-
mánu, či písničky, jaké zpíval Kolcov !. Jen
to napsat . . . chci řici, jen to dovést
napsat . .
Kuzněcov
Kolcov
25
article
Poli v kraji tom nemnoho spatřís. Luka-
ření lépe se vyplácí a úroda na polích trpívá
jak prudkými mrazy, tak i úpaly neméně zuři-
vými. Obili ani řádně nedozraje a proto maji
mužici opodál vsi postavené jakési kolnys
ohraženým prostranstvím. Tam dosoušejí polo
uzrálé obili a mláti je tam. Pohled na ty hru-
bým doškem kryté, polootevřené stodoly, naku-
pené opodál vsi pod sosnami, uvádějí na mysl
obrázky afrických černošských budov; za to
ovšem vypadají stavení obytná úpravně, skorem
bohatě a mnohá jsou pěknější, nežli naše tak
zvané vily, stavěně na výdělek a kupované z
chlouby a — na dluh. Ke každému statku
patři krom takové mašakulumbské stodoly jestě
jedna pozoruhodná budova: lázeň. Malý, pevný
srub — také opodál v lese, aby neohrožoval
ves požárem a uvnití předsiň, oblěkárna a kou-
pelna s pecí a kotlem, nádržkou vody studen
a jakousi vanou. Do té se postavíte a poléváte
se vlažnou vodou, nabírajíce a směsujíceji
velkým naběrákem. Pravi Rusové ovšem se
potévají vodou, že by v ní mohl vejce na tvrdo
vařit, alé ti se dovedou za to koupati také ve
vodě ledové a při tom je každý z nich zdráv
jako — inu, jako Rus.
Rus
Luka
26
article
Krom mužíkův a mužic, které jsem již ně
kolikráte vylíčiti se pokusil, a plavovlasých dětí.
pokřikujících na sebe ruštinou, v šišlavém dět-
ském sežmolení komickou, jsou hlavní staffáz
toho polo veselého, polo pochmurného kraje
selšti koníci. Konik jest nevelký, bystrý, při
tulný a moudrý. Mužík nakládá s ním jako
se členem rodiny, neudeří ho, biče vůbec sebou
nemívá, jenom, třeba-li pohrozí mu opratia
koník uhání o překot. Jedna vlastnost jejich
našince překvapuje: Jede takový koník lesem
a náhle mu přejde cestu tlupa mužiků v čer
vených košilích a snad i nějaká mužice v pal
čivé červené sukni a pichlavé žlutém šátku
Koník střihne moudře ušima a cupe dále
A náhle jde proti němu našinec ve světlén
letním obleku, v čisunčové *) košili turislické
oděn barvami vesměs tlumenými, nenápadným
a hle! »lošaď« se plaší, frká polekaně, a ne
chcete-li, aby polekaný tahoun něco vyvedl
uhnete raději dobrovolně do houšti.
Mnoho nákladu ruský koník selský za nor
málních poměrů nikdy nemívá. Táhne »tělegu«
Představše si ploché necičky, ve kterých zadé
lávají na venkově naše hospodyně na buchty
zvětšte si je příměřeně, aby se mohly položit
na čtyrkolý spodek a máte tělegu. Naloží se
do těch neciček sotva tolik, co by u nás na
dvou řádných trakařích uvezl a koník nemá
tedy velkého nákladu. Ovšem, za to často jede
v lesích a po luhách cestou, necestou. Nesta-
čí-li tělega, aby nabrala vše najednou, jede
dvakrát, nebo jedou dvé. Třeba-li větší náklad
dopraviti, jede ještě jeden koník a ještě jeden
vůz a povozníka ani nenapadne, přieraviti vůn
na náklad větší a zapřáhnouti do něho pán
Mužík
Nesta
Konica
27
article
Do tělegy se vhodí nějaká otep sena, pře
ně se přehodí »soldatské sukno«, velký totiža
pevný plaid, vloží se tam samovar, pušky
pláště a už to cupe. Lehký vůz na měkkýeh
písčitých cestách sebou netluče, jde tiše
chce-li člověk, je s něho hnedle dole.
Někdy se s něho doslaneš dolů i nechté
tu bývá jedinou útěchou, ze s nízké téleg
není daleko na zemi.
Do -daleka, do široka rozkládá se les
místem se stromy rozstouply kolem jezera, b
*) Režné hedváhí
koní.
hatéhe rybami. Kmeny sestupují skorem nž do
vody, jako by se přicházely do klidných vod
omýt černí poustevníci, na mělčím kraji roste
a kvete množství bujných vodních bylin, ostrůvek
stranou v jezeru ležící, tone ve vysoké vlně
svěží trávy, drobným květem jako by poprášené
a nad vodou poletují šedavé, drobné čajky.
Časem pluje nad lesy vysoko, převysoko
velký dravý plák. Mává křídly tak zvolna, že
to skoro znáti není, nevšímá si mužických po-
vozů lesem jedoucích a houpe se nad králov-
stvím svým v úplném bezpečí! K jezeru scház
se v noci drobná zvěř, a i zíznivý los, který
dosud v lesích muromských žije, ale kterého
lovecká vášeň mužícká již valně vyhubila, se-
stupuje k vodě, aby vnořil v ni neforemuou
tiamur a osvěžil velké, nehezké tělo.
V celé té ohromné, téměř bezmezné lesní
pustině bydlí jen storož, hajný, v malém, ne
úhledném srubu, a oživuje ji - za léta, kdy vlei
a medvědi nehrozí, hojnost poufníkův.
28
article
Za dob, kdy v kraji muromském nebydlii
ještě Rusové, ale kmeny domorodých pohanůe
vybrali se do kraje toho synové knížete Vladi
míra hlásat svatou víru, a byli pohany ublu
Těla jejich složena po pokřesténí Muromsk
v chrámě města toho, a dodnes putuje na st
poutníkův k »čudotvorcům« (divotvorcům) mu-
romským.
Poulnici jsou zajímaví. V plátěném hrubém
šatu, s plátěnou či pletenou mošnou u boku
putují mnozí od mladosti do pozdních let kmet
ských od monastýra k monastýru, od divotvor
ného obrazu k hrobu nějakého světce, od kaple
se zázražným ikonem k posvátné lauře, a lid
ruský je radostně živí, krmi chlebem a piroby.
napájí čajem a poskytuje jim přístřeší, pře
svědčen, že tím uctívá boha.
Nejsou dotérni, jdou k mužíkovi, jakoby
šli k nému příbuzní na návštěvu, zazpivají a
povědí o dalných zemích a místech posvátných
Nejeden z nich byl i v Betlemě a Jerusalemě
Nejeden takový stařík s hustým běloučký
vlasem, vousy dlouhými, malebné zeuchanými
přešel za našeho pobytu kolem dače, pokloni
se s klidným úsmévem beze vší dotérnosti, p-
prosil za almužnu, poděkoval za ní vesele, napi
se čaje a šel pak dále.
Jednou k večere jsme šli od pralesa k
vsi, a v lesním tichu zaslechli jsme polo slova,
polo smutný zpěv. Sešli jame blíže k cestě.
ladá žena, vedoucí se za ruku se stafenou, a
za nimi obstárlý muž. Žena byla bledá, obličeje
zasmušilého, ale nic na ní jinak nápadného.
Stařena stejně nebudí zvláštní pozornosti, a muž.
hustým, změteným vousem zarostlý, měl obličej
takový, jaký asi mívali obyvatelé jeskyň za dob
předhistorických. Stlačený nos, šikmé vpadlá
oči, svalené čelo nad širokým obličejem —
jenom že ty oči hledély dobrácky, a ne divoce.
Rus
Vlad
Jeruzalém
29
article
Oslovili jsme poutníky a mladá žena odpověděla
za všechny. Ve zvuku klidných její slov se
chvělo tolik žalosti, tolik neštěstí, že jsme si jí
teprv teď lép všimli. Byla slepa. Nenaříkala,
ale ten libý, zvučný hlas žaloval a naříkal za
ni, a zněl v tichu starých, seřících se stromů
ješté truchlivěji.
Odpovídala sama, druzin jen tu a tam se
ozvali. Vyprávěla, že jdou z klástera, nevím již
na kolik věrst od nás v lesích vystaveného.
Vyptávali jsme se na vzdálenost jiných míst
poutniekých, a hle, zena, která mluvila zběžně
rusky, nedovedla říci po rusku: »dvě stě verst«.
Zvědéli jsme, že ti tři poutníci nejsou Rusy.
ale z Mordvy, z kmene, který již tone ve vše-
ruském moři. Spolu hovoří ješté mordevsky, ale
krojem, smýslením a hlavně zbožností jsou jiz
zcela poruštění.
Přiroda pralesa skládala po tisíciletí vege-
taci svoji do bahnisk, která se zvolna změníla
ve vrstvy rašeliny. Rašelina téží se na nepře-
hledném prostranství a pracují tam dělníci po-
volaní z dálky. Na černé ploše odkryté rašeliny
obrážejí se ostře červené košile dělníků, pra-
cujících v hlubokých struhách, často po kolena
ve vodě. Těžce odnášejí práci v půdě rašeli-
nové, vodou prosáklé. Zimnice řádí mezi nimi
divoce. Často přišel k naší dači, jejížto majitele
známi jsou ochotou svojí i péčí o lid venkovský.
urostlý, statný mladík, že by skály mohl lámati,
ale obličej měl popelavý, oči vyhaslé, nohy stézí
Ruska
Rus