1
masthead
602 olalo 600r n
3
masthead
sziInene
emaědělství
35e
4
masthead
Národní hospodář.
Národní hospodář.
rysl
Příloha „Národních Listů“ k číslu 269. ze dne 29. září 1909.
9
article
Teleorafické zprávy.
Teleorafické zprávy.
snaT l Llovdovy plavhy, saltn
Z Terstu, 28. záři. (K. k.) Parník »Mo-
ravia« vyplul 27. t. m. z Capo d'Armi do
Rěky a »Marie Valerie« přibyla 25. t. m.z
Rangunu do Kalkuty.vago
Llovdův
Valerius
Terst
Rěky
Rangun
Capo d ' Ar
10
article
Sklizeň pšenice ve Prancii.
Z Paříže, 28 září. (K. k.) Dle úřadníc
zpráv bude činiti sklizeň pšenice na výměře
6,570 000 ha asi 125 655 900 hl. Loni bylo
oseto 6,564.370 ha a sklizeno 111,979.680 bl.
buado Videňský trh na vepřový debylek. s alni
Z Vídně, 28. září. Přivezeno 17.271 prasat: 4395
tučných těžkých a 5444 prostředních Llehkých n 7492
masných. Mezi později dodanými bylo 136 tučných
a 825 masných. Tučných pratat bylo skoro tolik
kolik minulý týden a odbyť obtížný. Ia. zboží spadl
1 K. prostřednímu a špatnému 2—3 K. Masným pra-
satům, jicbž bylo přes 500 vlce, spadlo 4 K.
Znamennla: prasata tučná težká la. 128—131 K
také 132 K, prosiřední 176—124. K, lehká a špatnější
100—114 K, masná 96—128 K za 100 k.
Tuky měly klidnější tendenci, protože peštská zá-
znamy ochably a spotřeby omezují ve pro drahotu.
Nabíďka byla slabá, ceny poněkud nižší.
Znamenalo: Sldlo vídeňské městské zboží Ia.
88.— 8ž 88.50 K. IIa. 86.— až 86.50 K. S'fanina
těžká nedosolená 78.— až 79.— K, těžká bílá tabalová
78.50 až 79 50.K. Ceny ve velkém za 50 kg, skutečné
výlohy bez nádoby a obalu.
Llehký
K Masná
K Znamehnl
Tuka
K II
K S
Paříž
28 zář
Vídeň
655
ha
kg
11
article
st Z Pešti, 28. září. (Zvl, telegre » Nár-
Listů4.) Na trhu prodalo se 80.000 q o 5
až 10 h dráže. Platila za 50 kg: p šle nei ee
tisská 79 kg K 14.50, 76.5g K 14.—, be-
nátská 79. kg K 14.60, 76.5 kg. K 14.35.
75.8 kg K 13 80, bačská 77 kg K 14 475.
bečkeracká 77.5 kg K 14.3719. makovská 80
kg K 14.60, horňáeká 78 kg K 14.45, bulhar-
ská 77.9 kg K 14.174, rumunská 80 kg k
14.30 2110 K 9.671/2; o vles K 7. 60 ve
K 785; ječmen K 725 s2 735 ; kuku-
řice K 7.60.
bTerminový obohod byl pevný. v
K večeru znamensis: psae na říjen
K 14 05, na duben 1910 K 1403; žito na
říjen K 9.57, na duben K 9.95; oves n
říjen K 7.37, na duben K 7.60; kukuřice
na září K 7 60, na květen K 7.—.
Plodinový trh byl pevný, ale be:
odbytu.
obažža
Počasí: pochmurno.
Z Hamburku, 28. září (Večerní bursa.) Kre
dilky 211 90. Smýšlení klidné.
Z Nového Yorku, 27. září. (K. k.) Směnka na
Londýn 484 30. Stříbro 511/4.
bsi e o nlatano
lals tsJ o
blan
Amerleké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 28. září. (Peněžníl buree
Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akeli 1,110.000 (720 000). adelee
Unloule2a2 adbuli Boln n
Stenl cemmons 89 7/% (86°,
Balthiore and Úhle 1181/2 t116 7/% .
nošoli ej Káva.
28. září 27. zář
Risfatr ěla. 7 . . .. .7.25 7.22
na září
na listopad . . . . . .5.30 5.40
o Cukr.ibnil. vli
28. září 27. zář
73 3.7
Cukr (Fatr Muse.) .
Platil
ět
Musa
Pešť
Hamburk
Nový York
Londýn
kg
t 116 7
Risfatr
Cukr
12
article
Tuky Western Stesm . . 13. 10
Tuky Western Stesm . . 13. 10
13.40
Pevteslone
Z Nového Yorku, 28. září. (Obilat burse
Bmyštení obtiní bursy pevné.
28. září 27. zář
pohotová nová sklízeň . .
110.0 109.25
na září nová sklizeň
108.25 1071/%
na prosinee nová sklízeň.
Kukuřiee
75.50
na září: . . . . . .
70.75
na prosinec . . . . .
na květen . . . . . . .
řetrolel z8. zát
27. zář
6.65
10 65
raflnovaný, kosonov
rallnovaný standard Wulte 8.25
8. 25
ou bKovy. hrv
28. září 27. zá
Měd. . . 12.50 12.75 12.65 12.75
Cín .
30.80 31.— 30.40 30.62
Železo č1s. 2.. 18.50 19.— 18.50 19.—
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 28. září. (Bavlnářská bursa.
Lhůty bavlněné zahájeny byly na likvídace po
velně, zetavily se však v průběhu následkem
podpory se strany spekulace, koučily však sotv
stále, ježto byly provedeny realisace.
. 27. září 25. září
pohotová . ..
na říjen . . . .12.17 13.16 13.45
na prosinec . . . 13.24
13.16 13.47
na leden. . . . . 13.2013.14 13.46
na březen
Závěrečué snyštení stěží st21 13 94
Z Nov. Orlennu, 28. září. Na říjen 12.9
(12.90), na proslnce 13.10 (13.051.
Trání zprávy z venkova
ZJindřrcbova Hiradce, 22. září. 100
pšenice K 24.—, žita K 18.—, ječmene K 16.—, ovst
K 14.20, bramborů 100 kg K 6.—, 1 kg másl
čerstvého K 2.40, 10 vajec K C.60.
Z Domažlic, 23. září. 1 hl pšenice K 24. 20.
25.20, žita 19.20, 19.50, ječmene 16.—, —.—, ova
15.—, —.—, bramborů pytel 0.—, vajec kopa 3.80.
máslo 1 kg K 2.36.
York
Domažlice
Tuka western Stesm
ZJindřrcbov Hiradka
Pevteslone Z Nový York
12.75
13.16
kg
13
article
Ze světového trhu obilního.
Ze světového trhu obilního.
(Pdvodní zprava »Národních Listů-.)
Z Vidně, 27. září.
T. V tamta týdnu byta povětrnost přim
řena roční době. Teplotu pohybuje se povšechn
poněkud nad normální úrovní. Obdělávka pol
je většinou skončena, a kde není skončena,
tam se chýli ke konei. Vypuzování kukuřice
zdstně pokračuje. S pracemi sklizňovými nejsou
dosud holovi v Anglii, Belgii, Hollandsku
severním Německu. Je to následek smutné
povětrnusli o žnleb, zvětsujíel jestě účinel
Anglie
Belgie
Německo
14
article
lnonnii
J sbim
15
article
značné již opozděnosti sklizně, jež způsobila.
že jsou pod střechou jen skrovné kvality. Ná-
sledkem loho bude mnohem menší též množstv
sklizeného obill, jež může vlastní výroba po-
skytnouti na úhradu potřeby v prvních měsícíeh
letošní kampuně. Dlužno tedy určitě očekávati
vzestupné a mohutné dovozy obilí do zemí
těch již na zásobení pro zimu. A skutečne
koupily již Bertin, Hamburk, rýnské provinci
a Londýn nedávno značné množství ruské pše
nice, jakož vůbec do nynějška vedle balkán-
ských zemí, které svoji rannou žeň prodaly
hlavně do Uher, má v první řadě Rusko vý-
znam jako činitel prodávající pšenici. Vývozy
všech druhů ruských plodin zemědělských před
stihly od 1. srpna velmi význačně lonské vý
kony, zejména však pokud jde o vývoz pšenice
a ječmeno, jak tento přehled ukazuje: onl
ivu Z Ruska bylo totiž vyvezeno:hsda nicmnot
Bertin
Hamburk
Londýn
Uhry
Rusko
17
article
d 1909 1908 i
lndvv volaví do anu
pšenice, . . . . 10 2 3.3 mil. hektolitro
žita.. . . . 1.5 0.5 »
ječmene . . . . 13.1 10.5 » »
ovsa . . . . . 2.2 1.2 ,,
kukuřice . . 1.1 08 22
Ovšem ozývají se již hlasy, tvrdíci, že
Rusko již dosáhlo vrcholu svých vývozních vý-
konů. Každým způsobem však je pozoruhodno.
že na tento rozssh vývozů vlastně severní Rusko
ještě skoro ničím nepřispělo, tak že by se mu-
silo ještě počitati na velké lodní zásilky odhjud.
Pro situsci na trhu svělovém bude tedy
velmi důležito, setká-li se hlavní rozsah lěchto
ruských vývozů časově s vývozy z Ameriky.
Amerika zdržovala se dosud v pozadí. Na základě
pesimistického odhadu ruské aklízně, podaného
ruskými zpravodaji, nevěří se tam do opravdy
na trvslou výkonnost ruskon, i objevují se
snahy, držeti ceny na vysoké úrovní, poněvadž
chtějí ze sílné poptávky evropské vyztskati co
možná mnoho. Jisto je, že evropská poplávka
musl letos býti čilejší a hbitější než v jiných
lefech: z části pro slabší výsledky žní v ze-
mích spotřebních, z části vzhledem na poměry,
nastavší opozděním žní. Jest všek otázka, je-
pro to správným amerieký kalkul na ceny vze-
stupové. Především dlužno poukázati na po-
věsli, které ruský odhad sklizně zrovna tak jsko
uherský označují za zbarvený v zájmu domácí
výroby. Pak projevují zprávy z Argentiny v po-
slední době vyhlidky na sklizeň trvale lepší,
skutečně vystupují tamní vývozci pořád ochot-
něji s nabídkami.
Rusko
Amerika
Argentina
18
article
Austrálské a indické naděje ve sklizeň zů-
stávají trvale dobré, a zejmena v Australiis
očekávají lepší výnosy sklizně než kdykoliv
jindy. Osení laplatské, anstratské a indické bud-
však letos pro útvar trhu od nového roku mno-
hem směrodatnější než jindy. Možnost koup
odtud bude vůči americkým snahám vzestupo-
vým působiti přímo protichůdně, a to tím více
an technika obchodu s obilím je taková, že nedo-
statek reservních zásob ze sklizní dřivějšíchs
nejcitelnějším jeví v prvních měsících po no-
vých žních. Jakmile jest opatřena zásoba pro
zimu, pak bývá konec se zadržováním vlastníeh
výsledků žní, a rozmnožené zboží dovozní spolu
s nabídkami trí cizokrajných zemi vývozníe
stane se protivahou vysokých kursů.
Již nyní se nepřejlmají ochotně opělované
náběhy k upevnění směru a cen, vycházejíeí
z Ameriky. Nabídka ruská působí směrem proti
chůdným. Tské v tomto týdnu se tak dělo.
Cenové zvýšení, uprostřed týdne v Novém Yorku
nastalé, zase zaniklo skoro úplně. Na konee
znamenala pšenice na místě etů. 111—111, n
rtjen 10650 až 107.25, na květen 1081/2 až
1085/8.
Doprava pšenice do Anglie byla větší než
minulý týden, ale jenom počáíkem týdne došlo
k větším skladovým uzávěrkám na pšenici
ruskou.
Francie setrvává obchodně v postavení nej-
klidnějším. Nabídka nověho zboží jest ochotná
a protože jeho jakostem se docela nedůvěřuje,
lze prodavače přiměti k malým slevám. Lhůly
znamenaly na listopad-únor franků 23. 85
23.75, na leden-duben 24.15 až 24.10.
V Berlině nebyly rozmnožené výpovědi na
září vždy hbitě přijímány, což působilo tisnivě.
Amerika
Nový York
Anglie
Francie
Berlín
19
article
Dodávka na říjen znamenala mk. 212 80 až
21075, na prosinec 212 50 až 210.25.
Domáci obchod obilní stál pod vlivem bli-
žicího se terminu říjnového. Opatření vypovědě-
ného zboží působí obtíže, neboť zboží dle ja-
kosti nechce nikdo dodávati na lhůty a zboži
usančního je nedostatek. I srbská pšenice či-
stěná jeví příliš dobrou váhu. Proto stouply
v Pešti lhůty; pšenice znamenala na říjen
K 13 80—13 85, na duben K 13 90—13.92.
Také v obchodě se žitem bylo smýšlen
prtjemnější, aniž došlo k větším obehodům.
Pešť znamenal na říjen K 9.63——9. 65, na duben
9 95—9.97. V Německu mdlejší smýšlení půso
bilo na žito ještě více než na pšenici. Jeho po-
kles činí mk. 2.50 Berlin znamenal na říjen
mk. 17350 až 171.—, na prosinec 173.50 ž
171.—
Obchod s ječmenem je liný. Vývoz chová se vůč
demácím jakostem zamítavě, naproti tomu přeje zbo-
žI ruskému, silně nabízenému, které se vydává lev-
něji. Spotřeba domáci beré z trhu jen málo at
zvláště zboží slovenské. s
Nabídka ovs a je v Německu ochotná a objemná
Týdenní pokles obnáší 3 marky. Berlín znamena
na září mk. 159—156, na prosinec 157.50—155.—
V domácím obchodě se rezmach děje ztěžka. Spotřeb
chražena je předkupy a obchodu se vzhledem na
dobrou sklizeň nehodí vysoké ceny, zvláště když vý-
robci žádají pořád ještě více. Pešť znamenala na ř-
jen K 7.35—7.43, na duben 7.61—7.64.
Stav žně kukuřične v Americe se nyní po-
suzuje velmi temně, Počitá se sotva již s průměrným
výnosem sklizně, přes to, že osevná plocha je značně
větší. Žeň rumunská ztěží uhradí vlastní potřebu,
i počítá se proto, že tamní vláda zakáže vývoz ku-
Pešť
Německo
Berlín
Amerika
21
article
28. září 27. zář
76.50
22
article
kuřice. Také ruská sklizen kakuříce nevyda pry pro
23
article
san-
on
svanga vn
vývoz nic a tak by Evropa zůstala odkázána zvláště
na kukuřicí argcntinskou. Tin se dostatečně vy-
svělluje pevně smýšlení, jež oznámila Amerika. No-
vý York znamenal na září ctů. 76—76, na prosine
71/%—714. V Berlíně koupila Amerika zpět vel-
kou část svých vývozních uzávěreka kukuřice, což
upevnilo smýšlení. V obchodě domácím přestala sko-
rem úplně nabídka staré kukuřice, leč také poptávka
je slabá. Nová kukuřice je lépo nabízena zejména
ze Slovenska. Pešť znamenala na květen K 7.10 t
ne
16.8 baeo
7.04.g.
V obchodě s mlýnskými výrobky bylo
smýšlenina zahraničních trzích klidné. V Novém
Yorku udržoval se záznam za Sprinz wheat clears
stále na dol. 450 za barrel 88kilový. Na pařížské bur-
se končily Fleurs de Paris záznamem tr. 30.85—30.70
na listopad-énor a záznamem B1.10—31.— na leden-
duken. V Anglii oživen byl obchod vzestupem cen
na uhu obilním. Spotřeba nakupovala ochotně a tak
odvolávky děly se hbitě. Záznamy byly zvýšeny
asi o 30 hal. Mouka na krmení a otruby měla slabší
átoY »dtvolí
odbyt za cen nezměněných.
Paris
Evropa
Amerika
vý York
Berlín
Slovensko
Pešť
Nový York
Anglie
baeo
24
article
folnbozájle
mnčrvola
nnjřž
s19 ePbsl
ls Jak jame již oznámili, končí celková doprava ubl
v pánví hnědouhelné koncem srpna t. r. v poměru
k soudobí loňskému úbytkem 79.274 vegonů. Jažto
vývoz labský do srpna vykázuje proti loňsku
ztřátu 7616 vagonů a vývo z vobvbdechsa sk ých
drah za stejně období rovněž úbytek asi 15.000 vagonů
(157.511 tun), jest patrno, že vedle vývozu vlivem
silné soutěže německých briket zmenšeného, klesla
také domáci spotřeba uhelné. Nepříznivá
konjunktura citelně zarazila připravovaný rozvojě čin-
nosti výrobní ve všech odvětvích průmyslových a různé
prognosy zlepšení nejeví doposud níkde vlivu na
spotiebu uhelnou. Čekané oživení nenastalo však ani
v měsíci září, takže koncem září odhadnouti lze vý-
sledek odbytu hnědouhelného číslicí ještě o něco nu-
příznivější. Nepříznivý stav labské splavnosti zdržuje
nia škodu odbytu vyřizování dodávek tabských.
Všechny společnosti uhelně a doly v pánvi hnědo-
uhelně postiženy stagnací odbytu, jenž měl v zápětí
jednak částečnon redukei výroby. jednak na-
hromadění zásob na dolech. V připojeném přebledu
o odbytu uvádíme dopravní resullát jednotlivých pod-
niků hnědouhelných koncem srpna v poměru k sou
dobí loňskému.
Z jednotlivých dolů a společností zúčastněny na
dopravě hnědouhelně:
leden srpen snti
nlo
1909 1908
lin
vagón
28
article
Mostecká společnost:
Mostecká společnost:
doly osecké . . . . . 73.840 80 613 (—— 6.773)
doty ostatní . . . . . 110.596 123. 929 (— 13.333)
v celku . . . 184.436 204.542 (— 20. 106
severočeská uhláč. 93.531 102.389 (— 8.859)
důl Habsburg . . . 13.444 21.661 (— 8.217
těžařsivo A ustrie . . 10.416 10.673 (— 257
prine Eugen . . . . 8.818 9.543 (— 1 725
otei
těžařstvo lomských dodl ů:-
doly v Lomu . . . . 63 232 62.308 (+ 926
doly ostatní . . . . . 50.091 55.941 (— 5.850
Habsburg
Lom
29
article
v celku . . . 113.323 118.247 (— 4.994)
c. k. doly státní . . . 56 963 61.949 (— 4. 986
duche. podmok. dráha a
17.675 18.408 (— 739)
11.667 9.722 (+ 1.945)
doly Grohmannovy . .
2.977 2.157 (+ 820
doly kníž. Clara . . .
3.696 5.429. (— 1.733
důl Walporgis . . . .
6.175 6.375 (— 200
důl Eleonora . . . s
důl Valerie . . . . .
29.771 35.063 (— 5.29
zs ne
a d
duchelov. spolek
32 712 35.663 (— 2.951)
ubelný . . . . .
21.162 26.045 (— 4.883
Britania . . . .
doly braběte Sy lv a-
Tarouecy . ..
16.751 18..264 (— 1.513)
10.717 10.481 ( 296
doly kníž. Lobkovice ..
8.530 10.046 (— 1.516
» Pražské úvěrní banky
8.029 9.452 (— 1.423
těžařstvo florentinské..
4.941 4.507 (+ 434
důl Janův, Most . ..
1.650 1.780 (— 80)
kor. přinc Rudolf . . .
Vídeňský spolek pro prů-
mysl uhl. . . . . . 18.491 20.795 (— 2.304
Grohmannův
Claro
Eleonora
Valerius
Lobkovic
Janův
Rudolf
Most
pražský úvěrní banka
spolek pro pr
17.675 18.408
důl Walporgis
důl
9.452
30
article
Výsledky letošní sklizně obilnin
Výsledky letošní sklizně obilnin
v Cechách.
(Předběžná zpráva Zemské statistické kanceláře krá
lovství českého.)
te
Jako v posledních lelech, požádala laké leton
Zemská statistická kancelář hned po skončení hlavní
obilní sklizně své delegáty, by jí podali co možná
brzo předběžnou zprávu o velikosti osevu a průměr-
ných výnosech hlavních obilnin ve svých okresích.
Následkem opozdění letošních žní došly zprávy ty
později než jiná léta, takže teprve nyní je možne
podati veřejnosti výsledky z nich, sestavané pro cel
Čechy. Dle toho bylo letos v Čechách celkem
sklizeno:
pšenice . . . . . asi 4,255.700 q čili 5.408. 900 bl.
žita . . . . . . asi 9,555.700 » » 13,174.900
ječmene. . . . . asi 6.219 800 , » 9.085.500
ovsa . . . . . . asi 8,081.200 . » 16.397.200 ,
4,136.400 , = 5,524 800 ,
pšenice r. 1908 . .
Cecha
Čechy
31
article
9.223.000 , = 12,796 900.
žita r. 1908 . . .
ječmene r. 1908 . . 5,165.800 » = 7,541.400 ,
ovsa r. 1908 . . . 6,330.600, = 13,051.100 ,
Průměrný výnos po 1 ha činil v Čechách
letos:
u pšenice ozimé . . . . . . 18.5 q čili 23.5 bl.
u pšenice jarní . . . . . . 17.9 » » 22.8
u žita ozimého . . . . . . 17.1 » » 23.5,
u žita jarního . . . . . . . 12.1 » » 17.4
u ječmene . . . . . . . . 193 , » 28 2 ,
170 34 5
u ovsa . . .
u pšenice ozimé r. 1908 . . . 18.6 » » 23.7 ,
u pšenice jarní r. 1908 . . . 15.9 » » 20.4
u žita ozimého r. 1908 . . . 16.3 » » 22 6
u žita jarního r. 1908 . . . . 11.1 » » 16.0
u ječmene r. 19.8 . . . . . 172 » » 25.1
u ovsa r. 1908 . . . . . . 13.6 , » 28. 1
Dle toho byla u nás letos úroda ozimě pšenice
poněkud horší, než loni, u ostatních obilnin však
lepší, zvláště značně u ovsa.
Z trhů peněžních. 28. září. Vídeň. Krise
v Uhrách a v Čechách a průtah v rozhodnutí vlády
o žádosti Pražské železářské společnosti působily na
začáteční burse zdrželivou náladu. Brzo však byla
tendence přívětivější a obchod zejména ví lokálních
papírech byl živější. Povzbudivě působily příznivé
zprávy z cizozemského trhu a hladké skončení pro-
longačních obchodů. Peněz na zaopatření bylo do-
statek nabízeno průměrně za 41/2%. Báňské papíry
od věerejška značně neklesly a celkem byty na vče-
rejších kursech. Znnčně stouply kursy Lloydu, Union
Lloyd
Čechy
Vídeň
Uhry
ha
blishing
u ječmen
32
article
ena satin
sni vo
33
article
banky, hirtenberské a obou ústavů pro železniční
dopravo. Hlavní mevinárodní papíry měly klidnější
obchod. Na polední burse kreditky, pro které byl
zájem lokální a které byly také kupovány berlínskou
arbitráží, velmi se zlepšily, kdežto báňské nasledkem
poklesu železářských hodnot v Berlíně měly nižší
úroveň kursů. Konec bursy byl klidný při kurnech
upevněných. Trh s renlami měl pevnější smýšlení
než ve dnech minulých. Na eskomplním trhu peníze
stouply, 34. a00T eli ae
Berlín. Přespříznívé disposice londýnského
kovového trhu převládal, při zahajení bursy sklon
k realisacím, poněvadž kolovaly nepříznivé pověsti
o uzávěrce Lauřiny huti a mimo to se proslý chalo.
že německo-lucemburská společnost potřebuje kapitál.
Zúčastněnů strana však to popírala. Hulní akcie
z těch zejména Laořiny huti zahájily se značným
klesnutím altaké za první bursovní hodiny klonily
se dále k slabosti, Chahé smýšlení zachvátilo také
bankovní trh, ztráta lvšak nedosáhla tu 19%. Dobře
odpíraly akcie berlínské obchodní společnosti, ko-
merční banky, diskontní a akcie ruské banky. Ame-
rické papíry v souhlase s Novým Yorkem na dále se
klonily k slabosti. Renlový trh byl pevný, zvláště
turecké losy. Pevného amýšlení byly ještě akcie Sie
mens a Halske a cukerní akcie. Když vešla v zná-
most uzávěrku Lauříny huti, staly se v tomto pa píře
úhrady, které plivodily vzpružení na 1981A, což mělo
za následek upevnění také pro oslatní butní a ban-
kovní akcie. Peníze přes ultímo 69%. Ve třetí bur-
sovní bodině bylo smýšlení při klidnějším ovšem
obchodu dále pevné, k čemuž přispělo smýšlení
v londýnských steetkursech. Prímyslový trh hoto-
vým, na němž došlo k prodejům pro soukromé obe
censtvo, byl mírně oslabený. smosui ssna
Lauřin
Berlín
Nová York
Halske
Lauřína huť
34
article
Česká společnost pro obchod s uhlím v Praze Il.
konsla včera IX. valnou hromadu za předsednictví
p. Č. Kolety. Výroční zprávy podávají doklad
o výborné prosperitě společnosti. Minulý správní rok
končí ziskem 7137 K. Členů má společnost 43- se
78 podíly v obnosu 35.8U2 K. Při předložení výroč-
ních zpráv rozvinula se čilá rozprava, směřující
k dalšímu rozkvětu společnosti. Přil položce odpisn
nedobytných pohledávěk sděleno, že při nejbedlivější
opatrnosti přece závod někdy utrpi škody. Pan před-
seda uvedí příklady. Jistý úřadník, o němž došly
nejlepší informace, jenž měl pěkně zařízený byt a
olegantně vyslupoval, objednal si povoz uhlí. Když
došlo ku plačení, vyšlo na jevo, že úřadnikovi ne-
patří doma aní zouvák ! Jiný případ. Na Václavském
náměstí byl malý pekář, který objednal povoz úblí
na dluh. Když tam přišelinkasista, byl pekař vy
stéhován s celým zařízením. Správní rada zreduko-
vala počet takových připadů na nejnižší míru a sku-
lečně také v minulém roce nejeví sejiž tolik ztrát.
Po zprávě revisorů byla jednomyslně správní radě
uděleno absolutorium. Čistý zisk takto byl rozdělen
na každý pedi přiděli se 5% úrok, na daně reservo-
váno 1900 K, správní radě odměna 1100 K, revisorům
430 K, úřadnictvu 650 K. Ze zbytku v obnosu 2033
50 h připadne 5% dividenda na každý závodní po-
ofl. Cena podllu z dosavadních 409 K stoupne tím
na 504 K 90 b. — Při doplňovací volbě zvoleni do
správní rady pp. Václav Zámecký, Jan Moucha.
V. Tobiáš a Václav Havliček, revisorem p. Král.
Koleta
Václav zámecký
Moucha
Tobiáš
Havliček
Král
Praha
Václavský náměstí
U 2 K
35
article
Úroda vlna v Istril. Plže ne nám z Buzetua
V Istrii počiná vinobraní, jež slibuje dosti dobrou
sklizeň co do jakostí; množstvím byla loňská úroda
mnohem vydalnější, Sychravé, chladnější počasí, jež
nás poslední dobou překvapilo, znepokojilo sice naše
hospodáře, ale teď je pohoda zase přízmvá a nálada
lepší. Stařého, leňského vína je po istrii ješté mnoho
na prodej. obzvláště červeného — tu mu řikáme
»černě« (erno), pro temnou, ale úplně přirozenou
barvu po půdě v některých krajích. Bilé je z většího
dílu již rozprodáno a najde se ještě v okoll Buzetu.
Červeného je ješlě dostatek obzvláště okolo Poreče.
Poslední dobou čena »starého« vlna stoupá, poně-
vadž, jak již podotknuto, letošní sklizeň bude kvanti
tativně mnohem skrovnější, »Potrošno obrtno gospo-
darsko drožtvo« v Buzetě, podnik to, jehož je účelem
podporovati náš zbědovaný rolnický lid především
rozprodejem našeho vína i vývozem z Istrie, rád
přijímá objednávky na víno jak bílé tak i červené
uchotně i co nejkulantněji je vyřídí.
Hoduolná cla v Turecku. Rakouský spolek orien-
tální ve Vídm zakročii u vlády rakouské v následu-
jící věci: Při starých, až do r. 1907 platných 8 9 oníe
clech z hodnoty byla v Turecku cla, ač platilaslise
v penězích a ne snad in natura, počílána dle od-
hadní hodnoty zboží zmenšené o 10 proc.
Bilá
Istria
Poreč
Turecko
36
article
činila tedy ve skutečnosti jen 7.2 proc. Zavedení
116ního cla nepřineslo již podobně výhody pro další
3oní zvýšení, jakkoli v té příčině jednotlivé vlády
intervenovaly. I zůstává dosud jako dříve přij 10 / 0nt
srážce z 8% cla, kdežto zbývající 39 % musí býti
zaplacená plně bez jakékoli srážky. Ježto se naše
mocnářství v čl. VI. rak.-tur. protokolu z 26. února
1908 zavázalo do dvou let po ratifikaci tohoto proto-
kolu uzavříti s Tureckem obchodní smlouvu a již
nyní — jen za předpokladu souhlasu jiných moci —
přivolilo ke zvýšení tureckých dovozných cel z 11
na 15% hodnoty, bylo by zajisté na čase také zále-
žitost 109oního rabatu urovnati. Bylo by zajisté
v zájmu rakouského obchodu, kdyby se podařilo
rak. uh. vládě dosfci 1039ní srážky z celého 159onih
cla. Kdyby to však nebylo možno — neboť lze če-
kati, že nový režim v Turecku neskytne další výhody
kterou již dřívější vláda dovedla odepříti — tedy
nutno vždy trvati na tom, aby i při 159vních elech.
jako tomu bylo již při zvýšení z Sna 119% hodnoly.
zůstalo při dosavadní 10oní srážce aspoň z 8 %
původního cla.
Z němockého oboru železářského. Prodejna
Svazu německých válcoven drátu pro-
dala dle „Fkí. Ztg.“ na poslední čtvrtletí t. r. již
50.000 tun, z toho 22.000 t. pro domácí spotřebu
28.000 t. do ciziny, takze továrny budou ve 4. čtvrtletí
plně zaměstnány. — V Hannoveru konala se
četně obeslaná schůze německých továrníků
drátěného pletiva, v níž usneseno založiti
cenovou dohodu pro domácí trh pro čtyřhranné drá-
těné pletivo z pozinkovaného drátu. Smluvený cen-
ník se stanovenými minimálními cenami základními
i přirážkami vstupuje ihned v platnost.
Německo-lucemburská akc. spol. hornická za-
mýšlí prý znovu zvýšiti svůj akciový kapitál, který
nyní činí 42 mil. mk. Poslední zvýšení činilo 18 mil.
marek.
Turecko
Hannover
svaz německý válcovna
37
article
Nynější vzestup cen pšenice na lrhu pešťském
jenž má původ v tamějším obchodě terminovém,
vysvětluje se takto: v poslední době podnikaly se
velké koupě pšenice, zbožím neuhražené, a uherské
velkomlýny podnikly koupě 500.000 metr. cento
pšenice se spekulací na vzestup cen a nyní trvají
na dodávce zboží, ačkoli jsou pšenicí hojně zásobeny
Dodávku zboží žádají proto, že míní, že později
pšenice podraží, že by za ni tedy musily zaplatiti
více, než co stojí nyní. Na tomto stanovisku budou
státi tak dlouho, dokud záznamy na říjen a ceny
nynější nebudou stejné, až se tak stane, pak nebudou
odkázány na nákupy na trhu terminovém a povolí
zrušení uzávěrek terminových. Dokud tedy se rozdíl
cen různých záznamů nesrovná, dlužno na pešťské
burse počítati s všelikým pohybem cenovým. Již
nyní zmizel cenový rozdíl mezi terminovými zá-
znamy na říjen a na duben. Zatím se na pešťské
burse obilní provádějí rozsáhlé kqupě úhradne a
následek byl ten, že 25. t. m. pšenice na říjen
stoupla z K 13.85 na K 14.10 za 50 kg, tudiž o
50 hal. za 1 metr. cent
Na hospodářskou podporn Rumunů v Uhrácha
v Bukovině byla právě v Černovcích v Bukovině
založena Rumunská banka. Má kapitálu 2 mil. kor.
zajištěných prý většinou v Rumunsku a v Sedmi-
hradsku. Banka bude míti ve Vídni filiálku. Před-
sedou sprůvní rady byl zvolen dr. Jancu ryt. Flondor.
generálním ředitelem dr. ryt. Onciul a do správni
rady vedle jiných též Aurel. Popovici. V čele banky
stojí tedy čelné osobnosti rumunské politiky«
Ukončený konkurs. Adolf Janeczka, obchodnl
s galanferním zbožím v Novém Jičíně. (Prohlášen
1. září 1908.)
Insolvence, hlášeně 27. t. m. Věřitelským spol
kem odboru soukenického v Brně: Finci Josel S.
Sarajevo (konkurs), Balla Mihály, Debrecín.
zen kočnndv
sd
Rumun
Jancu
doktor
Onciul
Janeczko
Ball Mihál
Bukovina
Černovec
Rumunsko
Vídeň
Nový Jičín
Debrecín
rumunský banka
ko odbor soukenický v Brno
Finek Josel S . Sarajevo
kg
38
article
Trhy penom
Trhy penom
o1.s
pde
Vídeňská bursa.
Z Vídně, 28. září, (Záv ěrečné kurs y.) e
dn
Banky:Vnms so
avee
sze v jpos 23. zářÍ 27. zái
Anglo-rakouská . . . . . . . 312. —
310.50
Vídeňská bankovní jednota
. 541.—
54.10
1179.—
Všeob. rak. pozemk. úvěrní ů stav, 1180.—
416.—
Česká průmyslová . . . . . . 416.—
Obchodní banka Pešť . . . . . 3490.— 3490.—
Rakouský úvěrní ústav . . . . 668 50 664.—
Uberská všeobecná úvěrní . . . 774.50 773.25
Všeobecná depositní banka. . . 457.— 457
Dolnorakouská esk ontní . . . . 626.— 625.50
484.— 484.
Uherská eskontní . . . . . .
Uherská bypoteční . . . . . . 452.— 449.50
Banka pro země rak ouské . . . 493.75 492.—
Hospodářská úvěrní pro Čechy . 429.— 429.—
*Merkur«, směnár. akc. společnost 623.— 623.—
Rakousko-uherská . . . . . . 1767.— 1268.—
577.50 571.50
Vídeňská banka »Union« « . s
248.50 248.30
Česká »Union« . . . . . ..
Všsobecná dopravní banka . . . 346.50 346.50
Živnostenská .. . . . . . . 246.25 246 25
Pražská úvěrní banka . . . . . 652.50 652 50
Dopravní podniky: — el i
Adria . .
. . . . 435.— 435.—
2240.— 2230.—
Ústecko teplická dráha . . . .
602.— 602——
Východní draha . . . . ..
2684.— 2890.
Buštehradská dráha lit. A . ..
934.— 9820 2
1024.— 1017 —
Dunajská paroplavební společnost
588.—7 588.—
Duchcovsko-podmokelská dráha
5340.— 5340.—
Ferdinandova severní dráha . .
Štyrsko-hradecko köflašská dráha . 516.— 513 —
Košická dráha . .. .861.— 359.——
Lvovsko-černovická dráha . . . 559.— 558.—-
Rakouský Lloyd. . . .. 524— 523. —
Pražsko duchcovská dráha kmen. . 243.50 223. 50
Pražsko duehe. dráha prioritní . 282.— 282.—
Liberecko jab onecká prior. . .2 334.— 334 —
Státní dráha ...t.. .. 757.25 757 25
Jižní dráha (Lombasdy) . . . .126.40 125.75
Jižní dráha červanc. prior. . . . 276.10 278.n0
275.75 274.75
Jižní draha dubnov. prior. . ..
Adrie
Ferdinandův
Lloyd
Vídeň
Pešť
Čechy
Rakousko
7 588
Duchcovsko
Štyrsko
Liberecko
Český průmyslový
obchodní banka
všeobecný depozitní banka
Bank pro země
vídeňský banka
Český » Union
Všsobecný dopravní banka
úvěrní banka
588
Uberská všeobecný úvěrní
jižní dráha
39
article
282.—
28190
Pož. listy st. dráhys .asnsř cp
Průmyslové podniky:
je
313.— 313 —
Škodovy závody . . . . . . .
1084.— 1080.—
Felten a Gnilleaume . . . . .
935.— 935.—
Brevillier šroubárna . . . ..
493.4) 489—
Brněnská strojírna . . . . . .
364.— 364.—
»Austria«, smaltovny . . . ..
183.— 187. —
Všeobecná stavební. . . ..
757.—
780 —
Mostecká uhlářská společnost .
106.— 108. —
Braunský pivovar . . . . . a
1540 — 1555. —
Dynamit Nabel . . . . . . .
224.—
224.—
Jiljské Egydy) želez. a ocel. ..
440.—
440.—
Rak. ústav pro dopravu železn.
390.—
393.—
Uher. ústav pro dopravu železn.
208.—
210.—
Sp. pro půjč, vagonů . . . .
183.—
Elbemůbl . . . . . . . ..
382.— 386—
Všeobecná elektrická . . . ..
395 —
395.—
Elestrotech. spol. dř. Kolben . .
349.— 344.—
Uherská eloktrická . . . . . .
690.— 690.—
Enderlin. . . . . . .
590.— 586.—
Továrny fezů . . . . . . ..
768.— 771.—
Halič.-karp. petrol. . . . . ..
499.— 499.—
Gěsský pivovar . . . .
1111.— 1117.—
Hirtenbergské továrny na náboje?
378.— 375.—
Továrna na káble . . . .
874.— 878.—
Králodvorská cementárna
484.— 477.—
Leykam-Josefodol . . . . ..
208.— 210.—
Liesing. pivovar.
315.— 316.—
Sgl strojírna . . . . . . .
432.— 431.—
Daňkova strojírna . . . . ..
273.— 273.—
Heid strojírna . . . . . .
222.— 222.—
Hotter Schrantz . . . . . .
738.25 742.50
Alpská báňská . . . . . .
1160.— 1160.—
Kopřivnická vozovka . . . .
1451.— 1431.—
Severočeská ubelná . . . . .
335.— 330.—
Severouherská uhelná . . . . .
568.— 568.—
Hornouher. hutní . . . . ..
444.—497.—
Perimooská cement. . . . ..
2090.— 2090.—
Plzeňský akciový pivóvar . .
500 — 507. —
Poldina hut
Škodův
Gnilleaum
Elbemůbl
Kolben
Enderlin
Liesing
Daňkův
Poldin
Uhry
Halič
Austria
všeobecný stavební
Braunský pivovar
Jiljský Egydy
Gěsský pivovar
Sgl strojírna
Heid strojírna
LeykamJosefodol
Hotter Schrantz
40
article
Pražská železářská společnosť“ . .
691.75 695.—
Rýmavsko-muraňská želez. spol.
524.—
524.—
Rosická hornická . . . . ..
640.50
637.—
Sa'gó uhelná . . . . . . ..
560.—
563.—
Schodnica, petrol. spol. . . .
320.—
320.—
Simmerinská vozovka . . . .
444.—
444.—
Steyermühl . . . . . . .
245.— 247.—
Haas koberce . . . . . . . .
316.—
315.—
Trebovijanská ubl. . . . . ..
369.—
368.—
Tabákové akcie . . . . . .
648.—
648.—
Uh. všeob. uhelná . . . . .
205.—
Union stavební . . . . . ..
196.90
191.75
Union, stav. materiál . . . ..
793.—
795.—
Vareské železárny
1053.—
1062.—
Veitschské magnesitové doly (prior.)
672.—
677.—
Rakouská zbrojovka
130.—
130.—
Waldheím . . ..
480 —
480.—
Západočeská uhelná
170.—
Vídeňská stavební . . . . . . 172.—
Wienerberská , . . . . . . . 732.— 739.—
Česká cukerní společnost . . . 215.—
215.—
2120.—
Uherská cukerní . . . . . . 2130.—
Zenica . . . . . . . . . . 568.—
Renty:lnnni
tprocentní papírová květnová
4procentní stříbrná červencová
4procentní zlatá rakouská
4procentní korunová rakouská ..
3/2procentní korunová (invest.)a
4procentní zlatá uherská
4procentní korunová uberská . .
3t/uprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka . . . . . . ..
Uherské pokl. poukázky . . .
Schodnica
Steyermühl
Haas
Waldheí
Wienerberská
Rýmavsko
Union stavební
sa ' gó
41
article
Devtsy a valutyt n e
Devtsy a valutyt n e
95.42 95.42
Curych . . . . . . . . . . 95.25 35.25
Loudýn . . . . . . . . . . 239.87 239. 87
Německá místa . . . . . . . —.—
Rišské marky v papírech . . . 117..55 117. 52
Dvacetitrank . . . . . . . . 19 13 19.12
Rubl papír . . . . . . . . 255.50 255.50
Lira . . . . . . . . . . 94.95 94. 95
Soukromé (sazby sskontnn . . 311/ 41/4 —1
Paříž . . . . . . . . . . .
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . . 163 75 164.—
pětiny
. . . . . 235.— 235.—
státní z r. 1864 . . . . . . . 310.— 308.—
rakouské úvěrní . . . . . . . 503.— 503.—
. . . . . 524.50 524.—
vídeňské komunální
146.— 147.50
lisské
203 30 203. 45
turecké
x. Z Vídně, 28. září. (Telelgr. »Nár. Listů«.)
Po burse. Kreditky 672.— po —.—, uherské kre-
ditky 775.—, anglobanka 312 75, bankovní jednota
541 75. unionka 578.—, länderbanka 495.—, státní
dráha 760.—, jižní dráha 127.50, polabská drába
—, severozáp. dráha —.—, turecké tabáková
370.—, rýmavsko muráňské 693.50, alpinky 740.50 po
—, květnová renta 94..95, uberská korunová 92. —
turecké losy 203.50, marky za hotové 117.55, ultime
117.52. Smý šlení pevně.
3 n
born
2846.— 2882 —
205.—
556.—
Curych
Paříž
Vídeň
rubl papír
42
article
94 90
34.95
94 90
94.85
116.70
116.80
94.85
94 85
84.60
84 50
112 90
113 05
91.95
82.30 82.20
100.—
100.05
100.—
100.—