Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

29. září 1909. Císlo 269

4 article

256360. Krise pauperismu je v Anglii stále važnější a je neblahou pro poměry politické. Zprávy inspektorů žalářů oznamují, že stávky jsou hlavní příčinou zvýšení počtu uvězněných. Německo-anglická dohoda námořní Liberální list »Daily Newa«, vládě blízký, zakončil článek, věnovaný námořním výlohám Německa, slovy: »Máme důvod věřiti, že na še vláda vyzvala německou admira- litu ku přijetí přátelské úmluvy, podle níž by při stavbě válečných lodí v obou zemích za- vládl vzájemný ohled. Tím bude odstra- něno hanebné podezření tajného zbrojení. Ne každý způsob je to začátek a nelze popříti, že popud vyšel z anglické strany.« ssel mosč Obnovení ústavy španělské. Podle telegrafických zpráv z M a dri d usnesla se ministerská rada předložíti král k potvrzení tři dekrety. Prvním se odvolává dekret, zastavující ústavní záruky pro všechny provincie. Barcelona a Gerona jsou vyjmuty z tohoto ustanoveni. Druhý dekret svolává kor tesy na 15. října a třetí nařizuje volby do ge nerálních rad do 24. října.

Anglie Německo Barcelona Gerona

6 article Postup Španěl.

Postup Španěl. lsv npdao Londýnské listy přinášejí podrobnosti o bo jich, jež vedli k podrobent Nadoru a k obsa- zení Tanina. Nejlepší úspěchy divise Orozovy, která vykonala pochod sedmi mil na západ, bylo obsazení taninského horského hřebenu, který ovládá železnici a sedm mil od Fort Sidi- Hsmet-el-Hay posunuté španělské posice na této čáre. Po krátké dělostřelbě ovládla kavalerie bo- jiště a pak následovala pěchota. Odpor byl ne- veliký. Na pravém křídle je klid. Posice Tanina pro svou výhodnou polohu bude východištěm přísti operace. Den na to následoval pochod na: Nador, který byl pečlivě opevněn. Útok polních baterit byl podporován dělostřelectvem z tvrzí Attalayon a Sidi Hamet. Pohled na bitvu z Melilly po- skytoval velmi rozčilující obraz. Úspěch Španělo byl dokonalý. Ztráty domorodců i Španělů ne- jsou ještě zjištěny. Generála Tovarsa divise táhla v neděli na Attalayon. Na pravém křídl divise Satomezesovy je klid. S Benisikary, kteři jsou zdrceni po ztrátě svých zásob, se vyjed- nává o mír. Dne 26. t. m. spojily se bez překážky divise Tovarsa s divisí Orozovou u Nadoru, kde se jižně rozložily táborem. Vojsko podniklo opět útok, který skončil obsazením Seluanu. Ztráty Španělů jsou poměrně nepatrné. Též hora Gurugu, kde Maurové“ opustili všechny posice, byla vzata generálem Orozou. Z Melilly se telegrafuje: Od 11. hodiny 27. t. m. stojí v plamenech domy kabylských pohlavárů v pohoří Gurugu. Hoří též dům po- věstného Chalda. Požáry byly zažehnuty Maury Španělům oddanými, kteří bojovali po jich boku a pomstili se Kabylům, že jim zpustošili jejich domy.

Španěl Orozův Tanin Sidi Hamet Maurová Oroza Maur Kabyl Nador Melilla Fort Sidi Hsmet Nador Orozova u Nador Gurug

7 article

Rozpočet. (Pav. dopis »Nár. Listů«.) V Londýně, 20. září 1909. Ačkoli jest stále nemožno věděti přesně, co bu dou dělati konservativci, možno si už dnes učiniti představu o základně, kterou přijmou pro případ vše obecných voleb. Dva věvodové a několik bývalých konservativ ních ministrů odpovědělo v těchto dnech na různých schůzích na vývody Asquithovy v Birminghamu, Všichní řečníci se pokoušeli dokázati, že rozpo- čet Lloyda George jest především — socialistický Na tento bod soustředí své úsilí kampaň protivládní Známo, že Asquith jest rozéným nepřítelem so- cialistů, Brání se energicky proti výtce, že přijal inspiroval socialistický rozpočet; rád říká v sou kromí, že socialismu v Anglii není a že není socia listů v télo praktické zemi. V pátek s rozhorlením odmítal obžalobu ze so cialismu, vznesenou na něho konservativci u příle žitosti nových daní pozemkových, příčiny to celé těto agilace. Na neštěstí repřátalé vlády snadno mohou doká zati Asquithovi, že jeho rozpočet jest jediný, který dostal nadšené schválení socialistů anglických a je jich přátel na kontinentě. Jest jasno, jestliže se socialismem rozumí kom munistická doktrina a její nadlidské chiméry, že nen socialismu v Anzlii; avšak socialismus tady neby

Asquithův Lloyd George Asquith Páv Londýn Birmingham Anglie

8 article

nikdy kommuristický; od prvopočátku byl praktický. jakým se možná stane na kontinentě. Byla to ostalně jediná jeho čáka na úspěch v kruzích dělnictva angli- ckého. V souhlase s duchem, který charakterisuje rasu anglosaskou, organisátoři dělnické strany angli- cké, zejména zakladatelé Trades Unions, si nikdy ne- připouštěli starostí o theorie a myšlenky: nestavěl principů, dokud neměli logických konsekvencí. Prostě se zabývali s dobrým smyslem a užitečně organisac dělnických syndikátů, aby zlskali bezprostřední vý- hody, zvýšení mzdy, pojišťovací pokladnu, podpůrně fondy atd. atd. Vytvořili obdivuhodně stroje ekono- mické a nezničivše nic z minulosti, připojíli ke stare Hiberální civilisaci anglické nové kolečko velmi do konalé, které se jmenuje trade-unionism. Nevyhladit ideí náboženských, vlasteneckých a dokonce ani im perialistických. Proti kapitálu podnikajícímu chtě vytvořiti kapitál pracující a věc se jim obdívuhodn nnilat zdařila. Labour-party, která děkuje svou sílu i svouc eri- stenci trad-unionismu, není přes deklamace některých jednotlivců socialistickou stranou v kontinentálnín smyslu tohoto slova. V ní se velrni málo disputuje šetří se velmi přísné diseipliny a hledí se ne tak n prohlašování principu, jako na výsledky praktick a bezprostřední. Nikdy lidé, mající autoritu ve strane nenavrhnou revolucí, nikdy neuvrhnou v požár krveproliti svou zemi, aby jako kouzelným proutken změnili dnešní správu. V Anglii nebudou improviso- vati, jako se pokusili ve Francii za revoluce nový stav, který by neměl nic společného s tím, co před cházelo. Instinktivně Anglosas nikdy neboří, nýbrž s obdivuhedným opovrhováním logikou prostě ke sta- letým stavbám připojuje poschodi moderního stylu

Anglie Francie Trade Union Labourpart

9 article

které se stanoviska theoretiků mají možná ubohou osthetiku, avšak mají zásluhu, že něco vydrží, díky pevným základům, které nesou celou stavbu. Jet ostatně to, co ohrožuje hospodářské reformy, kter chtčií třídy pracovní, což také přiznává většina stra ny liberální. Representanti labour-party jsou vedenl jako jejicli přátelé na kontinentě, aspiracemi sociali stickými, jestliže tím rozumíme přání zreformovat hospodářské podmínky dnešní společnosti. Nechtěj nivelaci bohatství a inteligence, nýbrž měně nespra vedlivé podle nich rozdělení obecního jmění. Jejicl program jest mnohem spíše pokus o lepší organisue národních síl, nežli výzva do zbraně proti vládnou cím třídám. Pemalu doufají, že dostanou, díky záko nům, pravidelně odhlasovaným zákonodárnými sbo ry, zákonně volenými, řadu praktických oprav: Zli dovění půdy, potlačení rodových výsad atd. Nahrad- takto nynější oligarchický a aristokratícký režin demokratickou organisací, kde nadání a dary budou podle jejich mínění zužitkovány spravedlivějším způ sobem. Avšak tuto přeměnu chtějí provésti pone- náhlu, Bezpečně, bez zbytečného povyku a nebezpeč ných převratů.

10 article

Pochopíme tedy, proč přívrženci strany prác a nečetní theoretičtí socialistě s uznáním přijíma návrhy Lloyda George, které smrtelnou ranou po stihnou velký majetek pozemkový. Asquith může opakovati a dokonce věřiti, že nové daně znamenaj finanční východisko jedině možné k udržení rovno- váhy rozpočtu bez uchýlení se k ochranářství a n- koli socialistické opatření, jest nicméně patrno, že liberální vláda mimoděk provádí praktickou politiku labour-party. Ponenáhlu velcí majitolé půdy budnu musiti prodávati za nepříznivých podmínek část svých panství buď aby mohli platíti stále větší po platky dědické, nebo aby mohli platiti nové pozem- kové daně, napsaně v rozpočtu Lloyda George. Vše cky tyto pozemky více nebo méně se stanou předmě- tem obchodu a stanou se majetkem malých země dělců, skromných měšťáků, zemědělskýchí dělníků kteří si dovedou něco zahospodaříti. Zdánlivě úzkost livě bude šetřeno práv velkých majitelů; ve skutě nosti prakticky budou prováděny theorie kontinentá ních socialistů a za několik generací rozkouskovan půda přejde z rukou lordů do rukou střední třídy- Vidno, jak nebezpečný jest rozpočet Lloyda (e orge a proč strana práce jest mu přízniva.

Lloyd George Asquith Lloyd

11 article

Mohlo By se namítnouti, ze tato hospodářsk přeměna se slane na prospěch zámožnějších zeměděl- ců a měšťanstva; že dělníci v pravém slova toh smyslu jí nic nezískají a že následkem toho rozpo- čet lorda George favorisuje střední třídu, přátelskou liberálům a nikoli třidu nižší. Toť jisto. Mohlo by s také připojiti, že takovýmto dělením půdy mezi mi- liony jednotlivců, kteří se sami stanou držiteli půdy se vytvoří armáda nesmifitelných odpůrců socia- lismu. Je to velmi možno. Avšak tento první krok proti dosud nedobytel nému hradu „Jlandlordismu“ mohl by také býti začát- kem velice rychlého vývoje, který by zlidověním půdy a nástrojů práce skončil. Labour-party tomu velmi dobře porozuměla jest podivno, že Asquilh zavírá oči. Avšak politika Mtd strany činí strašné nároky býti neobyčejným stát níkem v našem demokratickém věku, aby někdo do- vedl vládnouti jenom v zájmu země a nekonejšil vy- čitky: „po mně potopal J. Coudurier.

George J Coudurier Labour

12 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Ve velké soutěží německých státníků slyšeti se dává také zemský poslanec dr. Jos. Maly o pravděpodobnostech zemského sněmu. Ujištuje ve svém článku v „Bohemii““, že Něme nežádají obmezení zemského sněmu na projed- nání otázek vyrovnacích, nýbrž jenom (!) aby se sněm napřed a především výhradně zabýval otázkami národního vyrovnání, a dokud tato zá- ležitost vyřízena nebude, aby nynějšt („der- malige) sněm nevyvinoval žádnou další činnost. Češi měli tento požadavek jenom přijmoutia Němci byli ochotni upustiti od svého odporu proti konstituování sněmu. Po přiměřeném vyří- zení vyrovnacích předloh nebylo by se strany německé žádných překážek, aby se sněm věno- val své kompetenční činnosti. Kdyby prý Němei byli přivolili k nějaké konkurenci jiných záleži- tostí, byli by pracovali Češi v komisích na těchto záležitostech s pílí tím větší, kdežto vy- rovnací komise by byla bývala ochromena, vý- sledek byl by býval velmi úspěšný v jiných, ze- jména hospodářských komisích, ale úplně ne gativní ve vyrovnací komisi. Návrh posl. Dvo- řáka znamenal odsunutí vyrovnání na uherské měsíce, dr. Škarda žádal dělnost sněmu na cele čáře, dr. Baxa mu sekundoval, posl. Choc žádal dekonce, sby vládní předlohy vůbec nebyly pro jednávány, čimž nejpřiléhavěji označil smýšlení Čechů na sněmu a mimo sněm, což dokazují hlasy národního tisku českého. Osud vyrovna- cích předloh na zemském sněmu je tudíž takto spečetěn, dí dr. Maly, a kdyby se vůbec byly dostaly do komise, nikdy by nebyly nalezly cestu z ní do sálu zemského sněmu. Je prý tudíž zby tečno předlohami vládními se vůbec obírati, ale dr. Mafy připojuje přece jich „kritiku“, aby prý ukázal, jak sobecké a intolerantní jest jed- nání českých vůdeů, kteří předlohy tyto ozna- čují jakožto atentát na jich postavení v zemi.

doktor Jos Nout Čech Němec Baxa Choc Čecho Malo Bohemia Mafa

13 article

Rozumí se, že nález o předlohách dra. Malého dopadá podle toho. Dr. Maly ve své objektiv- nosti jde tak daleko, že přichází dokonce až kobjevu, že vládní předlohy jenom z dánli vě „rozdělují stín a světlo stejně mezi obě národ- nosti, kdežto ve skutečnosti vykazují pro český jazyk a obvod jeho platnosti výhodu, jakou ne- lze ani dosti oceniti.“ Výhodu tuto spatřovati jest podle dra. Malého v „zákonitém umožnění české korespondence českých samosprávných úřadů s úřady státními a sice v nedostatku ome- zujícího ustanovení i se státními úřady mimo zemské hranice.“ Zvláště tento rys Malého argu- mentace zabíhá do velkolepa. Nejenom mož- nost, ale zákonité právo české korespondenee nejen se státními, ale jakýmikoli jinými úřady mají české samosprávné úřady již nyní. Ale co jsou platny zákony, zůstávají-li na papíře a ne- mají-li ani tolik váhy, co papir!? O naprosté rovnosti českého jazyka s německým v Čechách existují známé zákony a nálezy nejv. soudua sice do rcka nejméně šest a přece se odmítne každé české podáníi znova a znova u oněch soudů v Čechách, kteréž via facti podřízeny jsou nejv.

Malý Malo Čechy

14 article

německému Volksratu v Třebenicích, což, jak známo, velmi přispívá úctě před zákony v Če- chách a před nálezy nejvyššího a vrch. zem- ského soudu. Předloha o krajském zřízení mohla by prý míti pro Němce jenom tenkráte nějaký význam, kdyby myšlenka teritoriálního ohra- ničení byla v ní provedena. Podle toho jest pan dr. Maly prašpatným čtenářem myšlenek a t i tištěných a jestliže podle jeho naznání dokonce i předloha o zemském zřízení musí vzbuditi u Němců nejtěžší obavy, potom lze s jenom jednomu diviti, a sice, proč se dr. Maly tak horoucně přimlouvá za projednání těchto předloh na zemském sněmu a proč Němci hroze dvojnásobnou obstrukci pro přípaď, že se nedo- stanou předlohy na jednací pořad zemského sněmu... To potom je svět nejen na hlavu po- stavený, ale i na ruby obrácený a posl. dr. Maly dopouští se vlastně hříchu — na německé věci.

Němec Malo Třebenice

15 article

— Poslanec J. G. Maštálka pojednal o po- litické situaci v Novém Bydžově v neděli na schůzi voličů a o vládních předlohách zemského sněmu pronesl se takto: »Vývoj poměrů poslední doby jest sice nepřízniv a nešťastná politika ruská snad na řadu let pozdvihl sebevědomí našich Němců, kteří pospíchají, využíti této náhodné mezinárodní situace a hledí, poku možno, co nejrychleji upevniti své panstv, a sesíliti své posice. To jsou důvody jejich spěchu a jejich nátlaku n projednání známých vyrovnávacích předloh vlád- ních, které dodány býtimají zemskému sněmu a říšské radě proti našim va- rovným hlasům a proti našemu pro testu. Za tlaku nejnepříznivější pro český národ politické konstelace má tedy býti jednáno n sněmu král. českého a bned potom na radě říšsk o upravení poměrů mezi námi a Němci a sice n tak, jak vzájemným, poctivým kompromisem by se slušelo, nýbrž za tlaku nepříznivých po- měrů a nepřátelské nám vlády. Musili bychom v pravém slova smy- slu býti na hlavu padlí, kdybychom této situace si nebyli vědomi a kdy- bychom vedle toho nezařídili sv jednání.e Zmíniv se o ochotě české k slušnému na rovnání a »německými našimi soudruhy«, dodal: »Ale to neznamená, že bychom byli ochotni s puutiti v největším kvapem do jednání, které b mohlo, ba musilo za takových předpokladů končiti naší politickou prohrou.

Maštálek Němec Nový Bydžov

16 article

Jeutli máme vstoupiti do jednání, které by mělo končiti nějakým positivním výsledkem, pak ne- smlí se to stati za vlády, k níž chl o vá m naprostou nedůvěru a s takovým spě chem, aby vzbuzeno bylo důvodné po- dezření, že jedná se o znásilnění neh obelstění českých poslanců. K otázce oktrojýrky promluvil pak olo: »Neobáváme se toho, že by koruna dopustití s chtěla nějakého násili proti českém národu a že by v době mezipariamentní, v dob rozpuštění zemských snémů a říšské rady, cestou oktrojírky chtěla ozákoniti nynější vládní před- lohy, o nichž jednání bych si přál v komisi jenom proto, abychom seriosní kritikou mohli ukázati c lému světu, jak hloupé a pro obě strany nepřijatelné jsou na přiklad ve svých rozhraničovacích nápa dech. Koruna musila by se připravit na netnšený a zoufalý odpor celého če ského národa, kdyby snad k takovému nešťastnému prostředku k uklidnéni národního sporu mezi námi a Němci kterýkolivěk ministr rakouský radil a chtél sáhnouti.

Němec

17 article

Jest pro mne jasno, že rozhodnutí něme- ckých poslanců, nepřipustiti dělnos českého sněmo, zatlačí nás do tobo nejdůraznějšího odporu na radě říš- ské s v tom okamžiku, ve kterém roz- hodne se v neprospěch našeho zem- ského sněmu, stane se nám, kteří jsme na radě říšské bránili se proti zahájení obstrukční taktiky, obstrukce pro podzimní zasedání přímo Příkazen nutnosti. Z ministerstva obchodu Dle zprávy korespondenčni kaneeláře dne 24. záři t. r. v sohotním čísle »Nár. Listů« uveřejněně, byly agendy ministerstva obehodu, jež týkají se poli tiky námořní paroplavby a správní sgendy ob chodního leďstva, rozděleny na dvě oddělení Prvé bylo přiděleno radovi námořního úřadu bar. Rinaldinovi, druhé ministerskému tajemní- kovi dru. Wormsovi. Obě tato oddělení byla podřízena revisi nedávno teprve jmenovaného dvorního rady bar. Weichs-Glona, jemuž ministe obchodu dr. Weiskirchner revisi důležitých těchto dvou oddělení svěřil, ač dle zpráv vídeňských časopisů bar WeichsGlon odborné kvalifikace naprosto postrádá. Nám Čechům konečně může býti lhostejno, staví-li se v čelo sekce pro ná mořní správu Němec, neboť naše národohospo- dářské zájmy přímo tu nejsou ohrožovány. Vy střidá tu jeden německý úřadnik druhého úřadníka Němce. Naprosto nám věsk nemůže býti lhostejnou zpráva, že zastupováním ministra obchodu v nejvyšší správě ředitelství pro stavbu vodních cest pověřen byl sekční chef dr. Brosche, který jest znám jako rozhodný stranník Němeů

Rinaldino doktor Weiskirchner Čecho Němec Brosche

18 article

Agenda ředitelství pro stavbu vodnich cest do- týká se ze čtyř pětin zemi slovanských, totia českých a polských, a tu nemůžeme strpěti, aby v čelo nejvyšší správy tohoto pro naše národo- hospodářské zájmy svrchovaně důležitého úřadu stavěn byl sekční chef dr. Brosche, známý svoje strannickou činnosti z doby svého úřadování u pražského místodržitelství, jeden ze sloupů německé společnosti pražské nám krajně ne- přátelské. Tato disposice ministra dra. Weis- kirchnera musí však české kruhy znepokojiti Neminíme nikterak sekčnímu chefovi dru. Bro- schovi upírati odbornou kvalifikaci pro řízen sekce živnostensko-průmyslové, jejímž přednosto jest, musíme mu ji však upírati pro vrehní správu ředitelství pro stavbu vodních cest. D Brosche nemůže míti pro naše národohospodářské snahy pravého porozumění a proto musímes proti jeho vrchní správě v této pro náš národo hospodářský život důležité agendě co nejroz hodněji ohraditi. Bude tudiž věcí naší delegace aby v této záležitosti učinila se vší rozhodnost potřebné kroky u ministra dra. Weiskírchnera, neboť podobné ohrožování českých zájmů nelz snésti klidně a bez odvety. — Ku protestům proti německým násil nostem, páchaným na českém lidu a jeho škol- ství ve Vídni a Dolních Rakousích, připojily se dále: okresní výbor ve Velvarech, který věnoval spolku »Komenský« ve Vídni 100 K obecní zastupitelstva v Bohušo vli c t cih, Českých Kopistech, Ném. Kopi- stech, Dolních Počáplich, Travěi- clch a Keblicí ch.

doktor Brosche Weis Bro Komenský Vídeň Dolní Rakousy Velvary Český Kopist Dolní Počáplich Travěe

19 article

— Osobní. Místodržitelští kancelisté Juliu Eekatein a Frant. Soukup byli jmenováni místodržitelskými oficiály. — Osobní z Moravy. Přeložení byli okresní ko- misař Vilém Mayer z Hranic do Znojma a místo- držitelský konceptní praktikant Bedřich Bink z Brna do Hranic. — Moravským finančním zem- ským ředitelstvím jmenování byli berní oficiálové Vincenc Přečičovský, Eduard Zvěřina, Jan Fuchs. Aul. Kowarzik, Theodor Scbober, Jos. Augusta, Vinc. Ondruška a Jan Wies- ner berními správci v IX. hodnostní třídě — Hodinné zprávy. Paní Kristina Marková roz. Ledmýřova a p. Jeronym Marek, velkostatkát v Bubovicích, slavili sňatek 20. 1. m. — Ve službách samosprávy. Z Plzně se sděluje: V sobotní schůzi zastupiteistva král. města Plzně bylo usneseno, aby panu Čeňku Bílému, vrchnímu účetnímu král. města Plzně, k jeho 40letému jubileu vo službě samosprávy vysloveno bylo uznání a díl obce a zároveň aby dán mu byl čestný dar 1000 K. — Úmrtí. V Praze zemřel dne 26. t. m. ve věku 73 let pan Tomáš Srpek, bývalý továrník, měšťan vídeňský, zakládající člen »Sokola« vídeňskébo, Čestný člen Slovanského zpěváckého spolku ve Vídni ald. Zesnulý, jenž valnou část života svého strávil ve Vídni, náležel mezi horlivé a upřímné Čechy vídeň- ské a činně zúčastnil se všeho spolkového a národ- ního života. Pohřeh zesnulého koná se zejtra dne 30. září o 10. hod. dopol. na hřbitově olšanském po zádušní mši v kostele sv. Rocha v Olšanech. Pan Adolf Mändl zemřel včera v 84. roce věku.

Eekatein František Soukup Mayer Bink Přečičovský Zvěřina Fuchs Aul Scbober Augusta Vinc Ondrušek Jan Wies Marková Jeronym Marek Čeněk bílý Srpek Roch Mändl Morava Hranice Znojmo Brno Jos Bubovice Plzeň Praha Vídeň Olšanský Olšany Sokol

20 article

Pohřeb bude v neděli 3. října o 101/2 hod. dopol. z israel. břbitova ve Strašnicích — Pohřhu c. k. zemského školního inspektora dra. Ed. Kastnera zúčastnili se též za c. k. reálku v Lounech pp. řed. Al. Zdrahal a prof. Jani Bor — Bojovnosi moravských klerikálů. Z Měřína, 27. září. (Pův. zpr. „Nár. Listů“.) Klerikálové mo- ravští jsou velmi bojovní a okres velkomeziříčský pro- slul smutně již při volebních zápasech r. 1907 ře- žemi v Rudíkově a v Uhřinově, kde venkovský lid, jinak dobromyslný a ke všemu lhostejný, rozeštván, způsobil při volebních schůzích irrozné krveprolití. Někteří účastníci odpykali si tresty pro různé zlo- činy a dva klerikální bojovníci byli dokonce odsou- zeni pro křivou přísahu, poněvadž při líčení falešně vypovídali ve prospěch svých stranníků. Přes to těší se velké přízni svých pánů a jsou prohlašováni z mučedníky! Klerikální bojovnost osvědčila se také na včerejším táboru lidu, který v Měříně uspořádal agrární peslanci Sáblík a Staněk ze Želetavy, jenž v poslední době zahajuje rozsáhlou činnost or- ganisační po celé jižní Moravě. Mlěstys Měřín je do- ménou klerikálů, k nimž náleží také starosta Bed- nařik, bývalý četník a řidící učitel Hrubý. Staro- sta již před táborem běhal po obci celý rozčilený. vyslovil se, že „takový tábor je jenom pobuřování jedněch proti druhým“ a že jej na náměstí nepovolí

Kastner profesor Janiec Bor Sáblík Staněk Hrubá Strašnice Louny Měřín Rudíkov Uhřinov Želetava Morava Bed Pohřh c Mlěstys Měřín

21 article

V hostinci p. Bambuly pak se rozčepejřil jako krocan, spatřiv plakát, zvoucí na tábor, který hned rozkázal strhnouti, vyhrožuje při tom trestním oznámením k táboru propůjčil zahradu hostinský p. Kožený dostavilo se naň také mnoho příslušníků strany po krokové-lidové z Velkého Meziříčí a čelé západní Mo ravy, poněvadž se již pocituje nutnost, vysfupovati proli klerikálům společně. Celkem odhadoval se počet účastníků na 1000 osob. Klerikálové svolali si na od- poledne také schůzi, ale jen proto, aby se z ní mohli hromadně přihrnouti na tábor za vedení místníh faráře a několika jiných páterň, s redak torem Šama- likových „Selských Hlasů“ Václavkem. Byli patrne odhodláni tábor buď ovláčnouti nebo rozbiti, k če- muž se vesměs ozbrojili holemi. Za těchto okolností byl průběh táboru ovšem velmi bouřlivý. Již při volbě předsedy způsobili klerikálové vřavu, chtějice prosaditi zvolení starosty Bednaříka a poněvadž v vřavě nebylo možno zjistiti přesně poměr hlasů, pro- táhla se volba předsednictva přes půldruhé hodiny načcž se poslanci odhodiali přejítí do hostinské míst nosti, aby se vůbec mohlo zahájiti jednání. Kleriká- lové bouřlivě protestovali, hrozíce i násilím a staro- sta Bednařík, v němž opět oživnul četník, prudce vy- stupoval proti rodině hostinského, což způsobilo vel- ké pobouření. V místnosti konečně uznán zvolenýn za předsedu agrárník p. Lavička, starosta z Ka- meničky, račež dostali se ke slovu poslanci Staněi a Sáblík, kteří hájili politiku strany a odsuzoval klerikální štvanice v rolnictvu. Po nich mluvil red

Bambula Kožená Václavek Bednařík Staněe Sáblík Ka

22 article

Václavek a nějaký páter, jenž pronášel velmi štva- vou řeč skoro potmě, svítě si jen sloupkem, ktery držel v ruce, poněvadž hostinský nechtěl klerikál- ním řečníkům dělati illuminaci. Řečníci však byli stále přerušováni vřavou, kterou tropili klerikálové počínajíce si jako zběsilí a zvodajíce stále hrozebné

Václavek

23 article Lev N. Tolstoj na cestách.

Lev N. Tolstoj na cestách. Ruské listy od několika dnů plny jsou zpráv e cestě, kterou podnikl veliký ruský spisovatel, do- živší se na sklonku minulého měsíce 81. roku svého života, ze svého celému světu známého sídla, Jasné Poljany, aby navštívil svého dlouholetého přítelev G. Čertkova, který počátkem léta byl administrativ- ním nařízením donucen vystěhovati se do jiné gu- bernie. Je zajímavo pročítati tyto zprávy jako doklad o tom, jaké bezmezné úctě a autoritě se těší v rusk veřejnosti nejgeniálnější ruský spisovatel devatená- ctého věku, který již za živobyti se dočkal nesmrtel- nosti. Cesty korunovaných hlav celé Evropy se ne- těší takové pozornosti a aparáty vládních korrespon- dencí, obeluhující celý svět zprávami o každém je- jich hnutí i slově, se nevyrovnají dobrovolnému apa- rátu ochotných zpravodajů, kteří stařičkého Lva Ni- kolajeviče, cestujícího v prostém mužickém kroji stopují na každém kroku, vystříhajíce se při tom opatrně vší nápadnosti, která by jej arci znepokojo- vala a oblěžovala.

N Tolstoj Evropa

24 article

Zcela náhle a neočekávaně se rozhodl ku podiv svojí rediny L. N. Tolstoj, že navštíví Čertkova, žijí- cího nyní na statku Paškových blízko Kremšina. Jiz před tím poplašil rodinu svým pevným odhodlánín k jízdě do Štokholmu, aby tam na mezinárodním kon- gresu mírovém osobně přečetl svůj poslední filosofi- cký traktát o nutnosti světového míru, který má — po jeho mínění — býti předzvěstí vysněného Tol stým „krolovství božího na zemi.“ S kongresu sešle pro letošek následkem všeobecné stávky dělnické ve Švědsku a rodina si prozatím oddychla, neboť se obávala následků namáhavé a daleké cesty pro star- ce 81letého. V tom usmyslil si Tolstoj novou vyjízd- ku, od níž se nedal odvrátiti. Na cestě doprovázel jej syn a dcera i osobní lékař jeho dr. Makovický rodilý Slovák uherský. L. N. Tolstoj nejezdí arci v důsledku svých názorů jinak, nez ve třeti třídě, a do

L N Tolstoj čertkův Paškův Kremšin Tolstoj Slovák Tolo

25 article

brovolní zpravodajové zasypali zurnály spoustou po drobností o této jízdě. Stařec, mohutné, dosud statne postavy, s typickými rysy tváře a dlouhou hradou známý z milionů fotografií a různých uměleckých děl, byl arci všude okamžitě poznán a zahrnovár takovou spoustou pozornesti i zvědavosti, která mu cestu valně znepříjemňovala. Ale snášel všecko trpě- livě a neúnavně, rozmlcuvaje se spolucestujícími kteří mu kladli všemožné otázky, podpisuje spoustu pchlednic i lístků všem, kdož se na něho obraceli dychtíce míti památku na svoje setkání s velikým spisovatelem.

26 article

Dojemné byly dle slov zpravodaje moskevských „Ruských Vědomostí“ pozornosti, jimiž zahrnoval Tolstého průvodčí vlaku po celé cestě, kondukténi sloužící dráhy, i selský lid a dělnictvo ve všech sta nicích. S těmi také Tolstoj nejraději a nejvolněji s bavil, vyptávaje se jich na poměry životní, na vý- dělky, na stav úrody v jejich vesnících, atd. Teprv cestou, zase zcela neočekávaně, rozhodl se učiniti za- stávku i v Moskvě, v zamilovaném městě svých stu dil a svého mládí, v němž nebyl již řadu let. P Byli tam večer a druhého dne ráno, kdy všichni my- slili, že Tolstoj ještě spí, unaven po namáhavé ce- stě, vyšel již nepozorovaně z domu, touže projíti se po známých místech. I tady byl ovšem ilined pozná a uctivě pozdravován se všech stran. Chtěje unik- nouti zvědavcům, vstoupil na „konku“ (koňiskou tramway) a průvodčí tramwaye se slzami v očích sejmul čapku a pohnutými slovy vítal slavného sp- sovatele země roské v Moskvě matušce . „, Takove jsou asi scény, jakých množství se odehrávalo p celé cestě. Izvoščíci ukazovali si Tolstého jeden dru hému a jakmile zase sestoupil, aby pěšky pokračoval ve své procházce, kupili se kolem něho, jeden přes druhého mu nabízejíce svůj chudičký povoz. V obchodě s hudebninami na „Kuznickém mo- stě“ (hlavní třídě moskevské) nakoupil. si hudebnin a velmi ho zavjal gramofon, na němž mu přehráli

Tolstý Tolstoj Takov Izvoščík Kuznický Moskva

27 article

dokonale některé skladby. Také nový pomník Gogo lův si prohlédl, ale nebyl jím valně spokojen. Te prve ke 12. hodině se vrátil domů, přiváděje s sebou jednu z příbuzných, s níž se náhodou na ulici selkal. Na nádraží, z něhož Tolstoj z Moskvy odjížděl, shro- máždily se tisíce lidí, toužicích spatřili vzácného hosta. Na další cestě opakovaly se tytéž scény. Te prve v rodině Čertkovově ve venkovském zátiší si za trochu oddychl. Zařídili mu tam komnatu i vše ostat- ní tak, aby co nejméně pozoroval, že není doma. I spolehlivého koně ke každbdenni vyjíždce mu při- pravili. Po celý týden svého pobytu na statku Paško- vých také Tolstoj nezměnil ustáleného způsobu ž- vota, dokonce prý denně několik Hodin pracoval n obvyklých svých literárních thematechí, která se nyní točí výhradně již jen kolem náboženských a spole- čenských otázek současnosti, či lépe řečeno snad — nedohledně budoucnosti. Zajímavo je, jak se Tolstoj vyjádřil o svých do jmech, jaké si odnesl ze styků se spoustou cizích nahodilých lídí, dejmech z milionového města, o mas sách neznámých, kteří ze samé příchylnosti a pozor- nosti mu mnohdy byli ovšem i na obtíž. Přiznal, že mu toto hromadné olicování s lidmi způsobilo málo radosti. „Ve vzájemném styku mezi lidmi je nej- hlavnější věc“, pravil L. N. Tolstoj, aby především druh v druhu spatřovali člověka. Ale poněvadz jsem já, bohužel — jak se říká — člověk s jménem tu se v těch stycích našich ozývala taková jakási fa- leš, až mi bylo stydno.“ Za to pouliční život v Moskvě, jemuž Tolstoj dávno již odvykl, na něho působil velmi hlubokým dojmem. „Je mi to všecko již cizí“, vyjádřil se, „ta massa klopotících se lidí Ale cítím, že člověk, odervavší se ode vše- Ho lidského života, ztrácí mnoho na po chopení a představě o všem lidském vč.

Goga Tolstoj L N Tolstoj Moskva Paška

28 article Hudba.

Hudba. + Hadební Badně jako škola pro pěstování sluchu a buzení vkusu hudebního u dítek školou p- vinných zahajuje vyučování v Praze. Zápis koná se ve středu dne 29. září a v sobotu 2. října, vždy o 2—4 a v neděli 3. října od 10—12 v dívčí škole sv. Vojlěcha. Zápisné 1 K, příspěvek na školní po- můcky 1 K ročně a školné 1 K měsíčně. Přijímají se dítky od 8 let. Školu povede komitét pro uměleckou výchovu v Praze, hlavně jeho hudební členové, dobř odborníci. Účel vyučování bude hlavně směřovati k buzení sluchu budebního u dětí, zvláště u těch, které jsou sluchem slabé. Methoda vyučovací Max Battkuho, která na škole bude zavedena, dosáhl všude, kde jí bylo použito, skvělých výsledků, takž mnoho těch se zdokonatilo, kteří nebyli budebni vnímavými. Z toho důvodu upozorňujeme na školu Hudební Budeč jako na dobrou přípravu dítek k bu- doucímu hudebnímu studiu. + Z pohádky do pohádky. Včerejší představení Nedbalova oblíheného baletu »Z pohádky do pohát- ky«, jež bylo jubilejní (po 50.), mělo velmi skvělý slavnostní průběh. Skladatel Nedbal a autor libreta Ladislav Novák byli mnohokráte vyvoláni. Předsta- vení mělo znamenitý průběb a zásluhu o něj mě zejména aranžér baletu choreograf p. Viscusni a také orchestr se tentokráte mimořádně vyznamenal.

Vojlěch Max Battkuho Nedbalův Nedbal Novák Viscusni Praha Hadební Badno hudební Budeč

29 article Severní točna

Severní točna Spor o objevení severní točny nabývá, jak u jsme před časem řekli, rázu frašky. Cock a s ním celý svět čeká na bedny s vědeckým materiálem, které má přivězti Whitney z Anootoku. Najednou přijde telegram, že Whitney musil zanechati bedny v Etahu, poněvadž Penry neztrpěl, aby věci Cookovy byly vezeny na lodi »Rooseveli«, se ktarou vrací s Whitney. Nezdvořilé a neochotné jednání Pearyov sesiluje trapný dojem, kterého nabyla veřejnosť jeho výpady na Cooka. V Pearyově jednání právem vide projev rozhodnutí, zabrániti stůj co stůj Cookovi vě decké důkazy jeho objevu Cook vznáší na bezohled ného soupeře obvinění, že lakovýmto jednáním pro břešuje se proti nepsaným, ale železným zákonům arktických krajů. »Ve vysokém severu,“ lak praví, »neodepi nikdo pomoci sni svému nejúhlavněišímu nepřitel Mohu také bez nástrojů a denuíků dokázati svou věc. Nicméně připouští Cook, že nepřítomnost důle žitých dokumentů seslabí přesvědčivost jeho důkazů Bude zapotřebí nové výpravy, aby nyní »ob jevila Cookova zavazadla a nalezla důkazy pro ob- jevení točny«.

Cock Whitney Cookův Cook

30 article

Coek vypravuje... Zanechali jsme Cooka v noci, kdy činil poslední disposice pro Franka, přede dnem, kterého se chtě rozloučiti se svými Eskymáky Kulotingwanem a Inu- gitem, kteří nastupujíce zpáteční cestu měli do Anoo- loku donésti poslední poselství. Rozloučení není lehké, neboť zmínění provázeli cestovatele na nej- obtížnějším kuse cesty, sdíleli se s ním, jak praví, o lože a osvědčili neobyčejnou k němu přichylnost Avšak jistota, že problém bude rozřešen tím snáze čím na menším počtu lidí bude spočívati, usnadňuje loučení. Zbyli jen tři. Doplňují se inteligenci a silou. Nejlepší vůle k dosažení cíle je všechny ovládá. Zdá se, že jsou dány všechny mravné i hmotné pod- mínky pro úspěch. Statečně postupují k severu. Ma- ření ukazuje, že dosáhli 82° 23° severní šířky a 95 14 dělky. Za tři dni uražen celý stupeň šířky. Avšak Cook a jeho průvodci jsou úplně vysíleni. Mohli by snad ještě dále, ale vědouce, že na jejích síle s ber- pečnosti výzbroje závisí úspěch, zastavují pro tuto noc. Druhého dne vypadá počasí přiznivěji. Taplot jest 63“ pod nulou podle Fahrenheita, flakoměr ohla- šuje dobré a stálé počasí. Nebe má barvu purpur na modrém podkladě a ani mráček nekalí klenbu nebes. Loučení se zemí Po vydatné snídani začíná jlzda a v modrých stínech mizí ostrov Hajberk a země Grantova jako fantastická vidina. Jako zámky, věže a sopky v čin nosti vypadají v lehkém přítmí mlhy hory a ledové valy Grantovy země. Zdá se, že cestě září šťastná hvězda Vše jde dobře bez obtíší a nebezpečenství a p 14hodinném namáhání postoupili 29 mil k severu Postaví sněhovou chýži, v níž jsou chráněni pře bouří, která se v noci zvedla. Trhlina v ledu Když však chystají se druhého dne na pochod naleznou překážku v podobě trhliny v ledu Clnne

Cook Franco Eskymák Fahrenheit Grantův Ma Loučeň Kulotingwan a Ina