Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

eelag an —

3

dozal mnoleee

4

neotsui

5

zsust vtoe

6

V Praze, ve středu 29. záři 1909.

Praha

7

obznny te

8

r bostáollilncsinodvcilinoi olšken a i

9

Číslo 269.

10 article

Ba ranní avečerní listy předplácí ser V Praze v administraei aa měsje na čtvrt lsta . . . . 6 K —h s dvojí donáškon; na měsle. . .- na čtvrt leta : . . . 7 K 62h ve fliálkáchí na měsle. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měslo, . . . . .o na čtvrt ieta . . . . 9 k oni s dvojí zásilkou na riet: : i

Praha

11 article Slabiny německého stanoviska.

Slabiny německého stanoviska. Snad již jen na hodiny jest obmezeno nynější »zasedání« sněmu našeho království jež vykazuje jedinou schůzi plné sněmovny. dvě bezvýsledné porady klubovních předsedů a tolikéž bezvýsledné dodatečné pokusy nej vyššího zemského maršálka a místodržite- lovy. Odbude se sice ještě dnes odpoledne po schůzi zemského výboru schůze něme- ckých poslancův, ale účelem jejím nebude již hledání nějaké kompromisní pěšinky, aby sněm se stal dělný, nýbrž dodatečné schvá- lení stanoviska německými klubovními před- sedy zatvrzele zaujatého, jež nepřipouští leč úplné vítězství německé obstrukce a na- prostou porážku konstituční zásady všeho parlamentarismu, spočívajícího na principu většiny. Německá menšina sněmovní ne- uznává zkrátka jiné vůle, než své vlastní, t. j. diktátu menšiny má se podrobiti nejen většina sněmovní, nýbrž i většina obyvatel- stva; diktátu německé menšiny má se po- dati většina česká i s konservativním velko statkem včetně!

plný sněmovna

12 article

I dle hlavního předáka německých po slanců, dra. Eppingra, jest německé stano visko následující: Svaz německých poslanců trvá nyní jako dříve na zásadné obstrukc a připouští činnost sněmovní pouze potud, pokud si může zjednati pevných záruk pro to, že se bude s veškerou vážností ochotou jednati o požadavcích českých Němcův, t. j. jinými slovy řečeno, německý svaz nepřipouští než jednání o souboru vlád- ních předloh, kteréž v podstatě své přechá- zejí přes platné zákony a práva historického našeho národa, jakoby jich ani nebylo, jak co se týká celistvosti království českého, tak jazykové rovnoprávnosti v celém jeho obvodu. A této obrovské deminutioni capitis, či znehodnocení jak království českého, tak ná- roda našeho, mají dle dra. Eppingra a spo- lečníků vyjíti vstříc s plnou vážností a s ve- škerou ochotou zástupci českého národaa konservativní šlechty! Zpupnější a nadutější podmínky nemohl by ani vítěz diktovati po- raženému, než tuto se odvažují činiti spolu občané vůči spoluobčanům, krajané vůč krajanům, a to ve dvacátém, osvíceném, po- krokovém věku!

Němcův

13 article

Ba Němci ve své zaujatosti odmítli i prostředkující návrhy původem z tábora konservativního velkostatku, aby na pořad jednání sněmovního zařaděny byly poubé theoretické návrhy na volbu některé komise sněmovní, aniž by se skutečně provedla. Toto nesmířlivé a ke zjevnému zmaření všeliké sněmovní činnosti směřující stanovi- sko snaží se ve včerejších německých časo- pisech dr. Eppinger hájiti s naprostým nedo- statkem společenského taktu a proslulé jindy německé přímosti a mužné vážnosti, osmě luje se českým zástupcům vytýkati, že se hledí krýti před vlastními radikály a volič- stvem, jakoby si nebyli vědomi své povin nosti hájiti důstojnost a vážnost sněmu jeho práv. Ještě slabší jest pokus dra. Eppingra, vymlouvati se na to, že nynější zasedání bez tak by bylo krátké a že by tudíž sněm vůbec se nedostal ke skutečné práci, takže by jaké- koliv rozmnožení jednacího pořadu jeho nad vladní předlohy zůstalo bez praktického účinku. Tuť stačí připamatovati mu nedávné výklady vynikajícího člena z téhož tábora, náměstka maršálkova dra. Urbana, že vládní předlohy v průběbu jednoho zasedání vůbec projednati nelze. Schází tudíž praktické účin- nosti stanovisku německému v míře mnohem vydatnější než návrhům českým, pokud se týkaly voleb do zemského výboru a sněmov- nich komisí. Mužnější a logičtější by bylo.

Němec doktor Eppinger Eppingr

14 article

kdyby dr. Eppinger byl jako gentleman upřímně doznal, že Němci jakožto zásadní obstrukčníci vůbec nic mimo sebe nevidí a viděti nechtějí. Za to by dr. Eppinger snad milostivě nějakou tu komisi připustil pozdějia snad i jiné záležitosti, až by totiž stanovisko německé úplně zvítězilo ! Než i tu jest stejná neupřímnost průvodcem jeho slov. V nitru svém totiž cítí hlas výčilek, že Němci zu myslně trvají na nečinnosti sněmovní, kteráž má v zápětí těžké hospodářské újmy. A tak v přímém odporu se svým zásadním stano- viskem obstrukčním, jakoby jen tak mimo- chodem, doznává, že »v tomto směru ovšem nelze zamlčeti, že ochromení čin- nosti sněmovní přes Nový rok by obyvatelstvu obou národ velmi značné a po většině nena- pravitelné finanční újmy mu- silo způsobiti« Jedinou chatrnou omluvou se tu vytasil. že by Němci své programové prohlášení musili změniti, což by »na německé voličstvo učinilo podivný dojem«. A tento politik, jenž takto prozrazuje svůj strach před voličstvem, ač má sám věcnější přesvědčení o ochromen sněmovní činnosti, tento politik si počátkem svého výkladu dovolil podezírati upřímnost stanoviska zástupců našich!

doktor Eppinger Němec

15 article

A dr. Eppinger není samojediný mezi zástupci německými, v němž vnitřní lepší poznání se ozývá proti ochromování sněmovní činnosti. I náměstek maršálkův dr. Urban prohlásil ve vídeňském »Zeitu«: »Odpověd- ného politika naplňuje starostmi ona skuteč- nost, že zemská krise dospěla k mrtvému bodu, neboť vážné zájmy jsou v sázce. A jak se utvoří situace v Čechách a ve státě, zůstane-li nerozřešena otázka sněmovní, jest těžko předvídati.« Než i mezi ostatními Němci jeví se značný neklid co do upjatého stanoviska českých Němců na sněmě českém. Nejmeno- vaný poslanec, patrně z kruhů Němcův alpských, těžce to nese, že zdejší Němci naprosto nemají na pamětí říšskou radu a její činnost, ačkoliv důležité národní a ho- spodářské zájmy německé vyžadují dělnost říšské rady v podzimní kampani, a to nejen co do finanční reformy, ale i uberských ne- snází. Ježto pro německé strany stále ještě především jsou směrodatnými národnostní ohledy, nesmějí se dáli překvapiti nějakým rozhodnutím v Uhrách, ale musí zachovati si vliv na připadný kompromis. To se může státi pouze zachováním parlamentní tribuny a dělností rady říšské. Kdyby průběhem za- sedání sněmu českého se stala říšská rada na podzim nedělnou, pozbyli by Němei ovšem i možnosti, uplatniti svůj vliv při dalším upravování poměru obou polovin soustátí. Proto se v mimočeských poslaneckých kruzích německých přihlíží velice napjatě k dalším událostem na českém sněmě.

doktor Eppinger Urban Němec Němcův Zeit Čechy Uhry

16 article

Není ovšem nijaké pochybnosti o tom že zmařená dělnost českého sněmu a ne způsobilost akění podzimní rady říšské by nemálo prospěly stanovisku maďarskému, a už se ocitne v Uhrách kdokoli v popředí Ale dotýčný nejmenovaný poslanec německy snad nevnikl v pravý smysl posavadní ne ústupné taktiky českých Němců, kteří patrně se řidí dávnými tradicemi spojenství německo maďarského a nemohou neviděti i účinky svého postupu na vývoj událostí za užším obvodem českého sněmování. Snad již zejíra po odpolední schůzi ně meckých poslanců našeho sněmu nadejde vlastní kritický okamžik. Všecky domněnky znějí v ten smysl, že usnesením sboru ně- meckých poslanců vezmou za své všecky další pokusy o zjednání dělnosti českého sněmu, a setrvá-li zejtřejší schůze na diktátu svém bez ohledu na všeliké konstituční zá- sady, že snad již ve čtvrtek nebo v pá tek dočteme se ve vídeňském úřadním listu, jaké opatření učiní vláda. o nl e Ježto dle vší pravděpodobnosti z usne sení německých poslanců bude vyznívati ohlas výše uvedených výkladů dra. Eppingra. jest žádoucno, aby čeští zástupci včasným projevem uvedli na pravou míru jeho po- kusy zakrýti slabiny německého stanoviska jež pro svou úzkoprsou nadutost vůbec ne snese srovnání se stanoviskem opravdu par lamentním a se smířlivou ochotou, již naší poslanci přinesli do nynějšího sněmovního zasedání a zůstali jí věrni až téměř do sebe- zapření. Do dalších tuhých zápasů, jež náš náro čekají, půjdeme s vědomím, že věc naše jes nejen spravedlivá, ale že hájena byla dosud způsobem přísně konstitučním, takže ji směl můžeme vznésti i před nejpřísnější tribuná pokročilé veřejnosti evropskél

Němec Uhry

17 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 28. září. (K situaci.) Hrab Aehrenthal sotva se ve své politické prozíravosti nadál, jak těžko mu bude realisovati doma ne- krvavé vítězství, jehož dobyl nad Bosnou a Srb- skem. Potřebuje peněz na zaplacení účtů a v Rakousku ani v Uhrách nikdo se nemá ku placení. Uherská krise zapletla se tak, že dnes nikdo neví, kdy a jakým způsobem se dá roz- uzliti. V Rakousku pak pro neústupnost Němeů z Čech viší ve vzduchu nejen sněm království českého, ale i říšská rada a s ni povolení těch milionů, kterých nezbytně potřebuje hr. Aehren- thal. „Kur. Lwow.“ v situační stati potvrzuje, že smiřovací akce prof. Glabiňského, jež měln uzdraviti rakouský parlament, ztroskotala na dobro. Také konference klubovních předsedů českého sněmu nepřivedly dosud k nijakému cíli. Mluví se již o rozpuštění sněmu, ale sněm vzešlý z nových voleb byl by na obou stranách ještě radikálnější, než nynější. Bez vyrovnání v českém sněmě není však možna dohoda ani na říšské radě, bez dohody není parlamentu a není ústavního života. Situace — zavírá „Kur. L.wow.“ — jest tedy pro stát beznadějná. Vall se budova říše, jednotlivé země usilují, aby se zbavily pout centralismu, státu hrozí finančno zkáza. Rakousko nachází se na prahu velikých udalostí. Rozhodující úlohu mohou v tom vše- obecném chaose hráti jen země uvnitř pevné zorganisované. Ale právě největším zemím schá- zí tato organisnce.

Hrab Srb profesor Glabiňský Praha Bosna Rakousko Uhry Čechy Něme

18 article

V Praze, 28. září. (Uherská krise. Dnešní schůze uherské sněmovny, prvá po let ních prázdninách, měla tři významné momenty Sněmovna velikou většinou vzala předně na vě- domí, že Wekerlův kabinet podal opětně demisi a Frt. Košut je povolán k panovníkovi; za druho bankovní výbor předložil sněmovně návrh ne zřízení samostatné uherské banky a za třetí sně- movna se odročila do 5. října. Krátké odročen sněmovny na jediný týden a předložení bankovn předlohy ukazují, že bankovní skupina ve strane neodvislosti nabyla vrchu a žene události v Uhrách k rychlému rozřešení. Ukazovala na to již včerejší, na kvap svo- laná schůze bankovního výboru, v níž ro- ferát zpravodajův o samostatné bance schválen a zpravodaj zmocněn, aby jej předložil sně- movně hned v prvé podzimní schůzi, tak aby mohl býti dán na jednací pořad, kdykoli to stra- na neodvislosti uzná za dobré. Hr. Batthynny, předseda bankovního výboru, netajil se tím, že kvapné rozhodnutí výboru má důležitý politi- cký účel a jiný člen téhož výboru potvrdí zpravodaji „Pest. Lloydu“, že referát bankoy ního výboru, podaný sněmovně, jest nyní seky rou zdvíženou v guillotině, která spadne oka mžitě, jestliže se ukáže, že povolání Frt. Ko

Wekerlův Košut Lloyd Praha Uhry Hradec uherský sněmovna

19 article

šuta do Vídně má rozřešení uherské krise zas na novo protáhnouti. Slova ta nebyla mluvena do větru, nebo přechod Košutův na stranu Justhovu působil na ostatní umírněné členy strany neodvislosti tak že za Justhem a Hollóem stojí nyní celá strana neodvislosti, tedy většina sněmovny. S těmito přípravami k rozhodné akci ne- souhlasí zpráva, kterou z Pešti obdržel „N. W Tagbl.“ Ve zprávě té se praví, že Justhova sku pina nutí Košuta, aby za všech okolností, tedy i když nijaké ústupky nebudou slíheny, převzal úkol, sestaviti novou vládu. Justhova skupina byla by prý ochotna přijati nyní i Lukacsův pro- gram, jestliže bude v čelo kabinetu postaven některý jiný důvěrník koruny, než Lukacs. Nej bližší dni ukážou, na kolik je věrohodna zpráva vídeňského listu. V Praze, 28. září. (Rektoři vysoký ch škol zvěrolékařských.) Panovník svolil rozhodnutím ze dne 23. srpna t. r., aby rektory vysokých škol zvěrolékařských ve Vídní a ve Lvově volily, počínaje nynějším školním rokem profesorské sbory, a sice vždy na dvě léta. Zvo- leným rekiorům bude příslušeli titul „magnifi cence“ V Praze, 28. záři. (Vídeň zvláštnim říšským územím.) Hr. V. Sternber chtěl pohnouti české poslance, aby vzhledem ku pronásledování Čechů ve Vidni žádali, by Vídeň s nejbližším okolím byla prohlášena za společné říšské území, v němž by všechny ra kouské národnosti byly úplně rovnoprávny. Na dotazy v tom směru učiněné obdržel odpověd od poslanců dra. Fořta, Maštálky Staňka, kteří souhlasně návrh Sternbergův odmítají jako ilusorní, pochybený, vídeňským Čechům nanejvýš škodlivý. Dr. Hruban hrab Sternbergovi vůbec neodpověděl

Košutův Justhův Justh Holló N W Tagbl Košut Lukacsův V Sternber Čecho Maštálek Staněk Sternbergův doktor Hruban Sternberg Vídeň Pešť Praha Lvov 28 . zář Hradec vysoký ch škola zvěrolékařský

20 title

Politické zprávy zahraničné.

21 article

V Praze. 28 září.

Praha 28 zář

22 article

Všeslovanská banka v Pelrohradě. Telegramem už včera »N L..« bylo z Petro hradu oznámeno, jak ruské ministerstvo financh rozhodlo otázku Všeslovanské banky. Veliký zájem, který ta věc má, vyžaduje, abychom po dali v celosti, co oznamuje »Novoje Vreměs Čechové, když na jaře byli v Petrohradě na slovanské poradě, snažili se mimo jiné na- vázati těsnější obchodní spojení s Ruskem a z tím účelem chtěli v Praze zříditi Všeslovanskou banku. Preia a Kramář zajeli s tím plánem k ministru finane! V. N. Kokovcevu, ale nenašli u něho podpory. Mezi ruskými obchodně-průmy- slovými kruhy česká banka (Správně má býti Všeslovanská banka v Praze. Red. »N. L. «) ne- vzbudila velké přízně, protože myšlenka. utvořiti ústřední banku slovan- skou v nepřátelském Slovanstv státě nezamlouvala se ani ruskému ministru, ani ruským finančním kruhům. Nyní z počinu (iniciativy) ředitelů rusko-slovanské obchodní komory řada ruských finančníků a představitelů velkých obehodních podniků usnesla se z řídit Všeslovanskou banku v Petrohradě. Dne 25. záři jeden ze zakladatelů banky M. V. Kozarovický podal ministru financi memorandum o včasnosti zřízení banky, která nejen usnadn styky se slovanskými lrhy, nýbrž sblíživší sjednotivši nás na půdě hospodářských a ob chodně-průmyslových zájmů se slovanskými ze- měmi, pomůže jim vymaniti se z o- vislosti od německých bank. Dostáti léto úloze banka bude s to jen v tom případě, bude-li se nacházeti v Rusku a nikoli v pro- vincii nepřátelského Slovanstvu Rakouska. Pr této podmínes banka nabude ohromné obchodně- politické sily a bude, jak myslí zakladatelé. aspoň z části hrází všeněmecké h vtržení na Balkánský poloostro a blízký Výcho. Vždyť není tajemstvím, že Německo snaž

Čecho Preia Kramář Kokovcevo M V Kozarovický Petra hrad Petrohrad Rusko Praha Rakousko Německo všeslovanský banka Pelrohrad N L Novoj Vreměs český banka Reda . » N . L

23 article

V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za s vočorni . . . . . . . za th Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . .l večerní . . . . . . . 6k lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se tái rodakce, tiskárna a expedine „Národních Listů“ Rukoplsy ze nevracej

24 article

se zlskati a v značné míře již zlskalo ohrom- ného hospodářského významu i v Rusku — v našem království polském. Tam v některých okrseích asi 90 kapitálu, vloženého do továren a závodů, přináleží Němcům, kteří ve většině připadů maskují svou národnost jmeny slovan- ských firem. Tomu zvláště napomáhá německý zákon, dovolující svým poddaným naturalisovat se v jiných státech bez zíráty poddanství ně- meckého. Všem je dále známo bezohledné hospodaření Rakousko-Uherska na Balkánském poloostrově. Zakládaná v Rusku Všeslovanskt banka zmírní hospodářékou závislost Slovanů od Němců a tím způsobem může nabýti vel- kého významu mírného osvoboditele. Před ním jest otevřeno široké pole působnosti, nebot obrat Ruska a slovanských států dohromady dosahuje nyní 400 mil. rublů. Kromě toho banka ve své působnosti bude zajištěna od překážek, které německé banky v cestu kladou slovanským peněžným ústavům v německých státech. Při pravidelných stycích se slovanskými národy možno počítati, že Slované znenáhla budou přecházeti od německých zásobovacích trhů k ruským; ovšem, to úplně závisí o ruských obchodníků. Ve prospěch přechodu Slovanů k ruským trhům mluví to politické položení, které Němci utvořili na Balkánském poloostrově. V ruských obchodně průmy- slových kruzlch myšlenka zřídit Věeslovanskou banku vyznala velkou přlzeň a zvláště velcí fi- nančnici a závody již upsali na pět milionů rublů základného ka- pitálu banky. Po dlouhém rozhovoru s p. Kozarovickým ministr financí dal souhlas myšlence a prohlásil, že jest úplně přízniv založení právě v Pe- trohradě Všeslovanské banky. Ministr po- tvrdil, že se zachoval zamítavě k úmyslu zříditi tuto banku v Praze, jak to navrhovali Kramář a Preis.

Němec Slovan Kramář Preis Rusko Rakousko Uhersko Slovan Praha Všeslovansktoria banka Věeslovanska banka

25 article

Všeslovanská Uisková kancelát. Ředitel »Petrohradského telegr. agentstva« Giers byl v Sofii příjat králem Ferdinandem a ministry. Rozhodnuto zavésti pravidelnou výměnu politických zpráv mezi ruskou a bulharskou tiskovou kanceláří. Z toho počátku má se vy- vinouti všeobecná slovanská telegrafní agentura. Prohlášení knížete Bülowa Kníže Bülow učinil několik prohlášent k redaktoru jistého listu ohledně nedávných od- balení klerikálních žurnálů, oživivších staré pole- miky o císařův interview, olištěný v »Daily Telegraph« a o příčinách odstoupení Bülowova. »Neshoduje se«, pravil bývalý kanelét, »ani s pravdou, ani se zájmy koruny a zemé, přičítati mě odstoupení událostem z listopadu zejména neshodám s Veličenstvem. Je přirozeně nepohodiné politickým stranám něsti před zemi zodpovědnost za mou demissi, ale není při- pustno, aby se zbavily této těžké zodpovědnosti, odvrhnuvší ji na korunu.« Pauperismus anglický. Board of Trade vydal statistiku pauperismu a článek za měsíe srpen, objevující neutěšené poměry nejnižších vrstev ahglických. Ze 416 trade-unions, majících 697.268 členů, stávko- valo 53 918 dělníků na konci předešlého měsíce. Tento poměr 779 je poněkud lepší nežli červen- cový (79) a zejména za lonský srpen (859). Je však přece zlý, neboť nutno uvážit, že lelní měsíce jsou pro dělniky nejvýhodnější a že r. 1900 stávky za nejhoršího období neprovš- délo více jak 21% Počet osob podporovaných veřejnou dobročinností též stále roste od 1907. Počet chudých, nalezajících se v útulnách, též vzrůstá, v červenci 1907 bylo jich 222 480, r. 1908 v červnu 230. 166 a v lednu r. 1909

Giers Ferdinand Bülow Bülowův Sofie board of Trade

26 article FEUILLETON

FEUILLETON Gastýn—Dvůr. Ze zápisků turisty. Plše Jiří Š čerbinský. Solnohradský vlak už pozdě večer zastavi se s námi u cíle naší zesty v Gastýně-Dvoře (Hofgastein). Dvojí poškození parostroje po ceste z Prahy zdrželo nás o více než bodinu. Smrákalo se, když jsme jeli širokým, roze- vřeným údolím ze stanice do městečka. Večern chlad ovanul nás po celodenním sezení v dus- ném vagoně. Za tmy vjeli jsme do čistého lá- zeňského místa — Hofgasteinu. Je tu přeplněno, ale máme štěstí. Ochotou hotoliera, jehož hotel je plný, dostáváme v sou- sedství výhodný byt. Pro nemocného jaká vý- hoda: lázeň a lékař v domě, lékárna naproti, vyhlídka na horské stráně, domácí srdečnía ochotní, kdo si přeje víc? Čím více jsme se seznamovali s těmiío rychle se rozvíjejícími lázněmi, jež za několik málo let budou nebezpečným konkurentem sou- sedním lázním Gastýnským (Badgastein),*) tím více předností jsme nalézali. Kdo hledá klid, ticho, slunce a milý, po- hodlný pobyt na venku, ten půjde do Gastýna- Dvora, kdo hledá ruch, promenádu, parádění se a hodně vlhkého stínu, ten rozhodne se pro Ga- stýn-Lázně. Hofgastein byl ve středověku městečkem po Solnohradě nejbohatším; jeho moc a síla tkvěl v dolech na zlato. Dnes je skoro po dolování *) Na trati Solnohrad—Bělák jdou po sobě t Gastýny: Dorígastein (zanedbaná ves, nenavštěvo vaná turisty). Hofgastein a Dadgastein.

Dvůr GastýnDvůr Praha Solnohrad

27 article

dnes sláva rozkošného tohoto místečka stojí padá s léčivým pramenem radioaküivním. Pramen ten je v nedalekých lázních Gastýn- ských a je soukromým majetkem císařů rakou- ských. Roku 1828 dovolil císař František I., aby léčivá voda byla z lázní Gastýnských vedena i do Hofgesteinu. Timto humanním rozhodnutím tedy byla založena sláva a vzrůst Hofgasteinu. Až do roku 1828 převážena léčivá voda z lázní Gastýnu do Dvora Gastýnu velice primi tivním způsobem: v sudech; od roku 1828 zří- zeno dřevěné potrubí, jímž 35° horká vřídelní voda vedena na vzdálenost téměř 8 km. Roz- umi se, že i tento transport byl nedostatečný; voda, jsouc v otevřených korytech vydůna vlivu vzduchu, stydla rychle, teplota její klesávala z 35° až na 20 a méně; musila tedy býti voda uměle ohřívána. Mimo to dřevěné potrubí se často poškozovalo, takže býval Hofgastein koli- kráte celé týdny bez léčivé vody. Tento velmi nepohodiný stav trval až do roku loňského! Teprve 2. srpna 1908 užívání odevzdán moderní, podzemní vodovod, při něm teplota vřídelní vody se skoro ani nezmenší voda je rozváděna do jednotlivých domů a ho- telů. Dnes je málokterý dům v Gastýně, aby neměl svou vlastní koupelnu, svou mramorovou lázeň, v níž čistá, jasně zelená voda poskytuje domácím i hostům úlevu v těžkých nemocech Okolnost, že skoro každý dům má svou lázen je pro hosty velice výhodna; neníť třeba vychá zeti z bytu přes ulici v počasí mnohdy hodně chladném. Bohaté doly na zlato byly známy už Říma nům, kteří pronikli až do nynějšího údoli ga- stýnského; zde podmanili si původní obyvatel stvo — Taurisky — a prohlásili doly za římský státní majetek. Než při stěhování národů vy- rvány doly z rukou římských. Teprve v VIII sl lne

František Roza Řím km

28 article

století zase poněkud obživly. Místo samo roz- kvello teprve tehdy, když dostalo se v majetek arcibiskupů solnohradských; doly povznesl star měšťanský rod Weitmosrů, po nichž zbyl po dnes nedaleko městečka malebně na stráni roz- ložený zámek, dnes valně zpustlý. V selskýeh válkách 16. století účastnili se gastýnští horlivě Tohdy krásné údoli bylo jevištěm divokých sčer a mnoha krveprolití. Témito a jinými bouřemi, jež se převalily přes Gastýn, upadaly zlaté doly stále více; tak v době 30leté války z 1200 horníků pracovalo jich jen 298! Dnes jsou proslulé doly majetkem soukromým a jejich výtěžek sotva hradí vydáníl Sic transit gloria — auri . .. Roku 1902 počato v utěšeném údoli s stavbou jedné z nejnádhernější a přírodní krá- sou nejbohatší trati rakouské: dnes je Gastým spojen rychlikovou komunikací na sever se Sol nohradem a Inšprukem, na jih s Bělákem, Vídní Terstem atd. Pamětníci starých „diligenci“ a pošt ovšem nevílají dráhu do údoli plného ze leně a květu, hubují na hluk a kouř; ale železný oř přiletí a zas odletí a není po něm památky Co však turistů přivede sem do toho zátiší! Léčba v Gastýně patří mezi nejpříjemnější Ráno koupel, pak odpočinek v pokoji, snídaně v těžkém případu trochu elektrisování u massá že, pak předpolední promenáda v stinných ale- jích podle bystré říčky a na to oběd v jednom z četných zdejších hotelů. Malé hotelové námě stíčko oživne, hostě za pěkného počasí sed u stolů před hotely a středem náměstí jde lid jezdí povozy a automobily ... I bulharský král Ferdinand se svými třemi automobily tudy pro jíždí. Na náměstí hraje v poledne a večer slušn lázeňská kapela, každých 14 dní pak v sále ho- telu Central hrají ochotníci dvě, tři veselé ak- tovky- Co odpoledne?

Ferdinand Bělák Vídeň Terst Na náměstí Solo nohrad Inšpruko Central

29 article

Celá řada výletů se vám naskytá. Chcete do rušných lázní gastýnských, jež odsud vidíte jako na dlani? Stačí vám úplně čas pohodlně se naobědvati a klidně dojíti na osobní zastávku a za 20 minut už jste v Gastýně, kde na roz- košné verandě hotelu „Gastýnský Dvůr“ můžete píti svou černou kávu. Pod vámi řítí se spousty vody proslulého gastýnského vodopádu, v levo vidíte na zeleni hor přilepěné hötely a villy z nichž nestvůrný, asi 15patrový kolos „Hote de P'Europel pudí váš respekt před uměním stavitelským, ale méně budí u vás esthetický požitek; je to ohromná, žlutá skvrna na nádher- ném koberci alpské zeleně ... Před vámi pak rozkládá se celé široké a daleké údolí, na jehož konci je Hofgastein s typickým alpským koste- lem o úzké, štíhlé věži. A obě vysoké stráně údolí — za nimiž vystupují zasněžení velikáni — jsou proryty pohodlnými stinnými promenád- ními cestamí, plnými laviček a letních kaváren, odkud odpoledne zavznívá hudba salonních kvartet a zpěv tyrolských zpěváčků ... Nebo chcete snad dále? Nedělní odpoledne zabijete nádhernou jízdou přes Caslýn-Lázně až do velké křižovací stanice Spittal, odkud vás povoz za 20 minut romantickým údělím podél divoké horské řeky doveze na břehy milého Mill stadtského jezera. Tam čeká už parníček, dáte se přovězti do starobylého Millstadtu a po dobré svačině ujíždíte zase zpět. Nádherná údolí od Gastýna přes Böckstein až po Spittal už sama doporučují tento výlet.

Gastýn Hot jít P ' Europel Spittal Gastýnský Dvůr

30 article

Méně vytrvalým chodcům doporučujese odpolední procházka v rovině do kavárny Kallen brunnu nebo do „Bertina Dvora“, těm, koho stoupání nenamáhá, krásné pohledy skytne vy- soko položená kavárna „Tivoli“, polosalaš polorestaürace na Pyrkerově výšině atd. Vyško- lení turisté pak mají vděčně horské výlety na Gamskarkogel (2465 m), Bärenkogel, Gaiskar- kogel, Tischkarkogel atd. Sněžních polí je tu kolem do kola dost a dost a po dnech dešťů je zde pozorovati na horách čerstvě napadaný sníh. Za kostelíkem, starou gotickou to stavbou. plnou historických náhrobků, vede cesta k zdej- šímu vodopádu; je menší než v Gastýn-Lázních, ale pobyt u něho, zvláště za horkého odpoledne je velice milý. A co když prší? Pak je ovšem zle. Ale i tu poskytuje pěkná kavárna „Austrie“ dosti zá- bavy a pak — ve dnech dešťů se buď spí, nebo se vyřizuje zanedbaná korespondence.

Bärenkogel Gaiskar Tivoli Pyrkerov výšina Bertin Dvůr Tischkarkogel Austria

31 article

Gastýn — obojí: i Lázně i Dvůr — je lázně- mi starých; z mladších pacientů je zde leda hojně důstojníků-tabetiků, kleří zde mají dva vojenské léčebné ústavy; jeden, zřízený ber- línským bankéřem, druhý arcibiskupem Janem Ladislavem Pyrkerem, jenž zřídil na vlastní útraty i zdejší chudobinec. Jeho podnětem zbu- dován na náměstí pomník císaře Františka I. vlastního zakladatele zdejších lázní. Ticho a klid vábí do Hofgasteinu rok z rokem více pacientů; je tu samý plukovník generál v civilu, samý dvorní rada a Excellence. Z českých hodnostů trávil zde léto býv. ministr- krajan dr. A. Randa. Ale pobyt zde není na- prosto škrobený; naopak je venkovsky prostý Maji zde všecky vymoženosti doby- radioaktivní lázně, elektrické osvětlení, rychlí- kovou stanicí — a přece se bohudíky zdejší lidé nezbavíli oné mílé, primilivní dobrosrdeč- nosti, která zpříjemňuje pobyt tomu, kdo z mě- sta utika před škrobeným životem som, do roz- košné zeleně alpského údoli. milý.

Jan Ladislav Pyrker doktor A Randa Dvůr