Strana4.

NÁRODNÍ VISTY.

29. září 1909. Císlo 269.

dem odsouzen ke značné peněžité pokutě, krajský soud jej však osvobodil. Když jsme o tomto rozsud- ku zcela objektivně referovali, byl náš list konfisko- ván, na námitky byla však konfiskace zrušena. Hosch neušel však přece zaslouženému trestu. Dne 24. t. m. zodpovídal se před okresním soudem v N. Jičíně jednak na žalobu P. Králíka, kooperatorav Hranicích, ze zanedhání povinné péče redaktorské poněvadž uveřejnil ve „Volkszeitungu“ článek, kte- rým shora uvedeného kněze obvinil, že jako předsuda „Zádruhy“ nadělal dluhů a že se potom několikrále pokoušel o sebevraždu. Mimo to urazil však Hosch poštovního úřadníka Fr. Bertla, když tento k němu přišel s vyřízením poštovního ředitelsví a vyhodil Bertla ze své kanceláře. Hosch musil P. Králikovi zaplatiti veškeré značně ůtraty a musí obvinění od- volati ve svém listě a pro urážku Fr. Bertla byl odsouzen do vězení na 48 hodin, zostřeného jedním postem. Dodati dlužno, že Bertl je také Němec,

Véstník žirnostenský a dělnicky. *Odberově združsní holičských pomocníků pre král. české pořáda kurs česání dam, který započne 1. října. Přihlášky přijímají se denně v místnosti spolkové v Konviktě od 8 do 110. hod. večer. Zá- pisně pro členy spolku 2 K, pro nečleny (ženy po mocníků a učně) 3 K. pib

K spolkový. svostav v Schůze.v« neno Dne 29. září: Z Filantropieké dru žin Výb rova schůze koná se o 4. hodině odpol. v bu bově vyšší divěl školy. Členové i členky žádají s zdvořile o zaslání příspěvků na rok 1909. Vycházky. sa d Vzdělávaeí odbor Řemenl.. živnost. hesedy na Král. Vinohradech pořádá dnes vycházku do Klárova ústavu slepců. Sehůzka o 1/a3. hod. před museem na Václavském nám., neb ve bodiny před ústavem na Klarově.

Zemské sněmy. nbte Sněm markrabství moravského. Z Brna, 28. září. (K. k.) Zemský hejtman hr. Sereny i zahájil schůz ve 12.3 hodine Projednávaný pilný návrh posl. Vaňka (so dem.) a sp. proti vojenským požadavkům vlády ma býti bez meritorní debaty v plenu přikázán k dal šímu projednání sociálně polilickému výburu. Prole prohlásil posl, dr. Freisler jménem německých poslanců, že Němci, jak oznámihi v předešlé schůzi budou hlasovali pro pilnost návrho, ale v sočiálně polilickém výboru vyloží jasně své stanovisko. Podobně prohlášení učinil posl. P. Šrám ek jménem naroduích konservativeů. Při blasování byla přiznána Vaň ovu návrhu pilnost a návrh sám přikázán sociálně politickému výboro. Pojednával se potom pilný návrh posl. K a dl čák a (nar. kons ) a sp. o porušování jazykevé rovnoprávnosti u státních drah na Moravě. Posl. Kadlčák pravil, že mnozí železniční úřadníci neovládají obou zemských jazyků a je tudík doprava velmi stížena. Dále dovozoval na základě slalistických dat, že Čechové jsou vetmi zkrácení při jmenování úřadníků v nádražoích úřadech. Mnobě české stanice jsou označeny jen německy a také jizdní lIstky a tiskopisy vydavají se jen německy. Obražoval se proti různému měřítkn, jakého správa státních drah použivá vůči obchodním firmám obou národností a rozličných vyznání v zemi. Posl. Pravon (něm. klub) brojil, často pře- rušován pokřiky, proti výtce germanisace. Čechům trvá prý počešťování drah tuze dlouho. Pokud Se- verní dráha byla drahou soukromou, snad mohlisi Čechové stěžovali. Nyní však místo německých úřad- níků jsou zaměstnáváni skoro veskrze Čechové. Slu- žebnictvo u drah je verkrze české. Není správnou výlka, že němečií úřadníci neumějí česky.

Posl. dr. šl. Oberleithner (něm. klub) ohradil se proti návrhu, poněvadž nejde prý o rovno- právnost obou národních kmenů, nýbrž o nový útok na německou državu. Moravský Šumperk na př. je čistě německým městem, kde mezi 13 000 obyvatelů je sotva 19% Čechů. Proto je tam i v jiných něme- ckých krajinách nesmyslno žádati dvoujazyčně ná- pisy. V posledních lélech byla pro německé místní názvy nalezena česká označení. To je snaha ryze německým místům dáti ráz dvoujazyčnosti. Ostatně nespadá la věc na zemský sněm, nýbrž na říšskou radu. Nedá se to rozhodnonti ministerským naříze- ním, nýbrž jen říšským zákonem. Pokud takového není, trvají Němci na zachování slatu quo. Posl. dr. Fischer (lid. pokr. str.) pravil, že zem. sněm má právo uspořádali jazykové poměry ve vlastní zemi. Není také třeba zvláštníbo jazykového zákona, jen když se plně provádl § XIX. st. zákl. zákona. Polemisuje s Prayonem četl úřadní rozhod- nutí z poslední doby, v němž němčina prohlašuje se za úřadní řeč u společnosti slátní dráhy. Podle ná- rodnostního klíče měli by tam Čechové míti 920 zří- zenců. Rečník zmlnil se dál o poměrech ve stanielch a dílnách a stěžoval si, že čeští aspiranti jaou od- strkáváni. Zabýval se zejména poměry na tratich, jež patří k ředitelství st. drah v Olomouci a stěžovali do četných přehmatů železničních úřadů. Vzpomínal aféry s jízdním lístkem v Mor. Šumpurku a žadal, by podle zásady rovnoprávnosti byli v českých kra- jinách ustanovování jen čeští úřaduíci (Pochvala na pravici.) Kritisuje c. k. severní dráhu, prohlásil řeč- nik, že na př. u výkonné služby je 1650 úřadníkůa z těch je 1300 Němců, 100 Poláků a jen 250 Čechů.

Přednostové slanic jsou vesměs Němci. Po názoru řečníkově panují na Moravě dvě práva: velké pro Němce a malé pro Čechy Garmanisace činí veliké pokroky a je systema- ticky Berlinem provozována. (Pochvala v pravo.) Řečník ukazuje mapu německého kolonisačního hnuii ve střední Evropě, které jest z Berlína organisováno a předčítá na to různé citály z řečí německého císaře a mnohých německých politiků, které dokazují dobý vačnost. Německa, v jejíž službách je také německá věda. Boj Čechů za rovné právo je spravedlivým bojem. Jest bojem také pro dynastii. Posl. Wölhelm (něm. klub) vychvaloval cenu spolku s Německem a vzpíral se tvrzení s české strany, že rakouští Němci nejsou věrní říši. Odpo- roval pilnému návrbu, protože prý se každoročně promarní podobnými pilnými návrhy mnoho času. Pojednávaje o aférách s jízdními lístky v Moravském Sumperku, dovozovaí, že tam je 40% českých želez- ničních zřízenců a úřadsíků. Domnívá se, že bylo by nutnějším podati návrh na odstranění nedostalků při dopravě. Schůze přerušena ve 3/45. hodinu. Příští bude zettra. Z Vídně, 28. září. (K. k.) V dnešní schůzi dolnorakouského sněmu podal posl. Pillner a sp. na místodržitele dotaz po ná rodnosti úřadníkůu státních úřadů v Dol- ntch Rakousích. V dotazu praví se, že v Dol- ních Rakousích dle úřadního šematismu je zaměst- náno zcela nepoměrné procento úřadníků neněmeck národnosti. Z praxe je známo, že domácí Dolno- rakušan často musí ustoupiti ve prospěch Poláků nebo Čechů, což domácí úřadnietvo boleslně nese. Sněm výřídil více návrhů většinou místníbo rázu Příští schůze bude v pátek

Ze Šlyrského Hradce, 28. září. (K. . Dnešní sebůze štyrského sněmu zúčastnit se take minislr vynčování hr. Stürgkh. Posl. dr Kukovec (lib. Slovinec) zahájil odů- vodňování svého nouzového návrhu několika slovinskými slovy, načež německy pokra čuje, pro- Llásil, že vůči prohlášení německé svobodomystné strany v poslední schůzi, že jižní Štyrsko dostává nepoměrně mnoho z prostředků zemských, musí kon statovati, že tvrzení to je holou nepravdou. (Vý křiky: Oho!) Slovinci mají plné právo používat v zemském sněmu své mateřské řeči. Zemský hejímar napomíná řečníka, aby se držel předmětu, načež on ukončil poznámkou, že zemský hejtman je povine veškeré předloby, podané sněmo, dáti tské vytisknout slovinsky. Poslanec Ornig (něm. svob.) pravil při odů- vodňování svého nouzového návrhu, že slovinšli rol- níci neuznávají dobrodiní, která jim prokazuje ně- mecká většina sněmovní. Je však nutno konstatovati že mezi slovinskými poslanci v zemském sněmu slovinskými rolníky je velký rozdíl, (Nepokoj men Slovinci.) Poslanec Vrecko (kat. Slov) odůvodňoval svu nonzový návth slovinsky a ke konci svých vývod předčital německé prohlášení, v němž praví, že nen mocen německé řeči a proto mluvil slovinsky. Veškeré nouzové návrhy byly přikázány finan čnímu výboru a příšil schůze položena na zejtřek

Z říšského sněmu uherského. Z Pešti, 28. září. (K. k) Poslanecká sněmovna byla velmi hojně na vštIvena. Všichni ministři byli přítomni. Několik minut po 10. hod. předseda al Justh zahájil sehůzi. Věnoval především vře lou posmrtnou vzpominku zesnulému poslanci šl. Thalyovi. Sněmovna vyslechla pro- jev ten stojíc. Potom čteny četné došlě spisy. Mi sterský předseda sdělil písemně, že panovník sprostil ministra Günthera úřadu a povětil jeho správou ministerstva spravedlnosti. (Vy křiky.) Předseda oznamuje, že posl. Jos. Si m k o byl jmenován během lela profesorem. (Smích hlasy: Proč pak ne hned presidentem kurie? Poněvadž tento úřad nelze zastávati současně s mandátem, odevzdal tuto záležitost imunitnímu výboru. Zalím však posl. Simko sám se vzdal mandátu. Posl. Nagy (neodv. lev.) požádal před. sedu, by na konci schůze mohl podati pilný dotaz po obsazení místa presidenta kurie (Hlučná pochvala.) Za neklidu ve sněmovně sděluje předseda, že k tomu nesvolil. Zpravodaj bankovního výboru posl. Holle podával zprávu bankovního vý boru- (Trvalý souhlas a potlesk.) Bude vydána tiskem, aby mohla býti svým časem dána na jednae pořad.

Sdělení m-p. dra. Wekerla. M p. dr. Wekerle ujal se slova za velkého vzrušení, pravě: Sl. sněmovno! V posledn schůzi poslanecké sněmovny ohlánil jsem, že vláda zůstane v úřadě až do počátku zasedání sněmovního. Lhůta ta vypršela a včera vládlu podala demisi (Pochvala) a předložila panovní- kovi prosbu, by ji sprostil jejího místa. Sou- časně učinil jsem mocnáři návrh, aby, ježto přestala součinnost stran, o ni my jsme se opírali (Hlasy: Bylo svrehovaně na čase! Velký hluk), ráčil dle požadavku parla- mentarismu povolati k sobě vůdce sněmovní většiny Košuta (Hlučná pochvala a potlesk na levici) a dohodl se s ním. Císař vyhoví této mé žádosti. Prosím sněmovnu, by vzala na vě domí mé sdělení, Posl. Hollé (str. neodv.) vyslovil především přání, by krise byla co nejrychlejí rozřešena. poněvadž země je pro její dlouhé trvání v zim- ničném rozechvění. Přeje si dále, by krise roz- řešena byla ústavním způsobem. V no- vinách byla opětně rozšířena zpráva, že koruna chee učiniti pokus, utvořiti vládu z menšiny a apelovati k národu. Ani to nelze považovati z protiůstavnl, přece však sluší si prati, by ano v tomto směru nedály se dlouhé experimenty nýbrž sby koruna co nejdřive otázala se země chce-li tak učiniti. (Hlučná pochvala a potlesk Řečník mluvil polom o otázce obeenéh volebního práva. Strana neodvislosti za- vázala se uskulečniti je.

Volání na neodvislé levici: Všeobecného rovného volebního práva !. Hlas na lavicích strany neodvislých: To není pravdal Poslanec Hollé: pokračuje: Uskutečnění volebního práva nelze svěřiti koalici. V ní pre- stala jednomyslnost a proto bylo by neštěstím pro zemi, kdyby tato význačná reforma byla svěřena koalici. Celá politická minulost strany neodvislých skýtá záruku, že rozřeší tuto otázku způsobem přiměřeným zájmům země a za sou- činnosti živlů státu věrně oddaných. (Hlučná pochvala.) Strana neodvislosti bude hájiti ná- rodní život a nikdo ať si nemyslí, že by snad oktroyovanou volební opravou podařilo se zni. čiti národní ráz uherského státu. S tolete dějiny Uher ukazují, že ani clsar ská libovůle, ani jiné experimenty proti maďarství nevedly k clli (Hlučná pochvala.) Řečník zabýval se dále bankovní otázkou a dovozoval: Paktem uzavřeným s korunou jsou vojenské otázky vyloučeny a nechceme nyní tyto otázky uváděti na přetřes. Nikdo nemá však práva na nás žádati, bychom vyloučili důležitý odstavec svého programu: samostatnou banku.

Za jednání o vyrovnání bylo co nejsroz- umitelněji konstatováno, že převezmeme těžké oběti vyrovnání jen za podmínky, že vyhradime si volnou ruku pro zřízení samostatné banky. (Hlučná pochvala.) Bylo vysloveno, nebude li ob novena privilej banky, že právo zřídlti samostat- nou banku. Nedá se tudiž vyčítati straně nedd- vislosti, že požadavkem samostatné banky způ- sobila krisi. Strana naše nikdy nevzdá se svých zásad, aby se udržela při moci. (Hlučná po- chvala.) Proto pozdravuje svého vůdce Kosu ta, který prohlásil, že vstoupí se svou stranou do oposice, nebude-li moci uskutečniti své zásady (Dlouhotrvající pochvala.) Také strany, stojíe na podkladu z roku 1867, nemohou straně ne- odvislosti níčeho vyčítati, neboť by tím potíraly svůj vlastní program, který dává zemi právo n samostatnou banku. Je přesvědčen, že se po- daří rozptýliti námitky panovníkovy ve příčině samostatné banky. K rozřešení krise a prove- dení velkých úkolů, které v nejbližší době na- stávaji maďarskému národu, je vyloučen součinnost stran, zastávající ch různá stanoviska. (Hlučná pochvala.) Vyslovuje další důvěru v Kosuta, jehož umirněnost, zásadnost a důslednost přinese zemi žádoucí úspéch. (Hlučná pochvala a po tlesk.)

Poslanec Eugen Melnar (neodvislá Jevic považuje za žádouci, by se sněmovna neroz- cházela a učinila usnesení o samostatné bance Diví se, že vůdce parlamentní majority nebyl dosud povolán k panovníkovi. Neodvislá levice postaví se proti nové vládě, nebude-li míti ve svém programu samostatnou banku a všeobecné volební právo. Posl. Vilém Mezöřy (nár soc.) prohlásil, že většina, t. j. koalice a vláda, jsou zodpovědny za krisi. Od počátku svého trvání vyhýbala se koalice umělým způsobem uskutečnění obecného volebního práva, nyní však, když už. nemá lakovou příležitost, dává se prostě na útěk. Navrhuje resoluci, aby se sněmovna ne- odročovala, nýbrž okamžitě zahájila roko- vání o všeobecném, tajném a rovném hlasovacím právu, aby parlament, zvolený na podkladě no- vého volebního práva, vyhověl v zále žitost samostatné banky přání celého národs. Posl. Th. Mihaly (Rumun) pravil, že národ- nostní strana vilá s uspokojením demisi vlády Lituje však, že kabinet nedostál svému slibu neprovedl všeobecné volební právo. Strana ná- rodnostní současně vyslovuje přesvědčení, ž rozřešení krise jest jedině možno uskulečněním všeobecného volebního práva. Posl. Jiří Nagy (neodv. lev) vyčítal, že ministerský předseda svým jednáním v bankovni otázce zavinil krisi a úločil na něho prudee proto, že vyjednával, nejsa k tomu oprávněn.

Ministerský předseda dr. Wekerle: Někteři řečníci vylkli vládě, že dosud ne provedla všeobecné volební právo a že neopráv- něným způsobem ujala se rozřešovací akce K tomu útoku musím odpověděti, že členov vlády s politováním odcházejí ze svých míst, ne- vykonavše jeden z hlavních úkolů, reformu voleb ního práva. (Pohnutí.) Byť i naše společná činnost přestala, trváme přece všichn na velké zásadě, dle níž má všeobecným volob- ním právem dostati se ústavních práv všem po- volaným činitelům politického národa. (Hlučná pochvala.) Bude i na dále naší nejvyšší snahou. aby v lidovém zastupitelstvu jevil se souhn sil společnosti a národa. (Hlučná pochvala.) Ne- byly to jen jednotlivé rozpory o modalitách za- vedení volebního práva, které zmařily uskuteč nění volební reformy. Obtíže ty byly odstraněny vyravnáním sporných názorů, Avšak i vedle bankovní otázky, o jejímž řešení nebylo shody v lůně kabinetu, nenašli jsmé také mimo parla- ment pokojných a klidných poměrů, kteřé jediniě a výbradně mohly býti zárukou, že provedení této velké reformy skutečně bude známenati ne- falšovaný výraz vůle celého národa a souhrn jeho sil a že naopak nestane se zfalšování ve- řejného mínění národa. (Velké vzrušení.) Naproti útokům posl. Mihalya odvolávámse na to, že v domácím i zahraničním tisku syste- maticky objevují se útoky, osočování, výtky a zahraniční vlivy, které jsou velkou překážkou dosažení cíle námi všemi toužebně žádaného, abychom totiž dospěli k dohodě s našimi spolu- občany jiných jazyků. Stálé vlivy a snahy, kte ré se pokusily prolemniti naši jednotu s Chorvat skem a tím stěžují a poškozují možnost dohody zavinily také překážky v tomto oboru.

Chci se zmíniti, abych na nic jiného ne poukázal, že nejen cizinou, nýbrž právě i naším sousedem, ve státoprávním poměru s námi spo- jeným Rakouskem — kladu důraz na to, že ne se strany úřadních kruhů, nýbrž se strany jed- notlivých, politicky významných osob a korpo rací — (Výkřiky v levo: Lueger.) nespravedlivě se útočí na nás a míchají se tam v naše nej- vlastnější vnitřní záležitosti a neustále pokoušej se mluviti o naší volební reformě a snaží se míti na ní vliv. (Hlučný souhlas.) To jsou zřej- mé důkazy, že tyto vlivy nesnaží se zásadám demokracie dopomoci k vítězství. (Veliký hluk mezi národnostními poslanci.) Páni poslanei nechť jsou přesvědčeni, že oni lidé nepřejí si podporovati skutečně a pravdivé zájmy národ- nosti anebo skutečná právo Chor žatska, nýbrž je zřejmo, že směřují k vyššímu politickému cíli a sice zlomení nadvlády maďar- ského národa. (Hlučná pochvala.) Tyto zje- vy byly hlavní příčinou, pro niž zdržela se vo- lební reforma. Musíme vlastní silou vytvořiti proti těmto snahám záruky a naše vlastní sila bude míti jen tehdy účinek, když nebudeme zvláště váhu klásti na menší otázky, které snad jsou důležité, nýbrž když budeme se bez ohledu na různost zásadních názorů a dokonce i osob- ních rozporů snažiti, vyhnouti se cestám, které vedou různými směry, nýbrž když půjdeme ce- stou, na níž můžeme se sejíti. Především třeba dočíliti dohody mezi kra- lem a národem. (Výkřiky: Ale ne za cenu našeho ponižení! Hluk.) Proto hledáme takové moda- lity rozuzlení, které by umožnily silnou politiku, přiměřenou národním zájmům země. Chci se zmíniti o věcech, které obsahuje moje akce rozuzlení.

První zásadou bylo, aby uplatnila se naše snaha o zachování naší státní samostatnosti a maďarské nadvlády. (Pochvala na pravici, hluk na levici), dále aby naše snahy, čelící proti kaž- dému cizímu vměšování, se do našich vnitřních záležitostí, byly výslovně také podporovány ko- runou. (Pochvala.) Měl jsem příležitost přesvěd- čiti se, že císař, i když přísně dbá, aby maje- státní práva zůstala nedotčena, přece jen ct tradice tohoto národa a je pochopuje. (Veliký hluk.) a že král přeje si zachovávat naše zákonné ústavní stanovisko (Hluk a pohnutí na levici.) Jeden z řečníků myslil, že jsme chtěli po- užívati strany národnostní jako pro- středku. Prohlašuji vůči tomu, že je to nedů- stojná odpověď na mou snahu, abych dosáhí dorozumění s národnostmi. O otázce bankovní prohlásil minister- ský předseda, že nedělal nikdy z toho žádnou tajnost, že v otázce samostatné banky má jiný názor. (Veliký hluk.) Trvá na tomto stanovisku i nyní. Pravil však tehdá, že pokud tato otázka nemá akutního rázu, může spolupůsobiti se stra- nou neodvislosti. Jakmilo však nabude tohoto akutního rázu, přestává možnost součinnosti. Prohlásil také, že nečiní žádných překážek sna- hám vůdců strany neodvislosti. Prohlásil to také výslovně v poslanocké sněmovně. Zejména za projednávání vyrovnávacích zákonů pravil ve své tehdejší řeči, že je přívržencem velikýeh hospodářských jednotek a projovil přesvědčení že malé hospodářské jednotky nemohou si ve světovém obehodě zabezpečiti výhody, jako vel

ké hospodářské jednotky. Tufo politiku důsledař provozoval a provozuje také nyní a sice nejen jako ministr, nýbrž také jako soukromník. Z porad o vyrovnávacím zákonu prohlásil, že svo- bodné rozhodování národa zůstane zachováno Vůči samostatné bance nezaujal veřejně nikdy stanovisko. Jsem neoblomným přívrženeem hospodářské samostatnosti a ne- odvislosti Uher. (Dlouhotrvající pochva- la v pravo.) Perhoreskuji formální neodvislost která skrývá v sohě slabost, která v hospodář ském boji nutí bojovati s nestejnými zbraněm a která na konec nemůže přinésti žádného po- kroku, nýbrž pouze stagnaci, která se rovn úpadku. (Veliký hluk. Výkřiky: Neslýcháno !) Dle mého náhledu třeba, abychom se zře telem k našim peněžním a úvěrním zřízením do sledně setrvali na cestě, nastoupené před 17 lety a tehdy zahájené dílo dokončili schvále- ním placeni hlotovými. (Dlouhotrvajíe bouře.) Třetím bodem naší akce bylo řešení voleb- ní reformy, přiměřené demokratickým zása- dám. Jakožto čtvrtý bod stanovili jsme konečn všeobecně známě vojenské požadavky připadně přáni... (Výkřík v. levo: program de- vítičlenného výboru.) při čemž jsme stanovili zá- sadu, aby madarská řeč byla uplatněna ve zna- eích a emblemech, v názvech a vůbec všech sborech armády. (Výkřiky v levo: To jest velice relativní pojem!) ee

Posl. Polonyi: Nic nedá se více roz šířiti. Nemáme žádného vlivu, nemáme žádnýel práv. (Veliký hluk.) Ministerský předseda dr. Wekerle (po- kračuje): Také pan poslanec něčeho dosáhl př uplatnění maďarské řeči u podařilo se mu roz šířiti použivání maďarské řeči při vojenském trestním řízení. Posl. Polényi: My jsme to pouze chtěli, ale n dosáhli jsmle toho. Posl Heniz (líd. slr.): Protoža jsme upustilio boje. Odzbrojili jsme. (Veliký hluk. Výkřiky z l- dové strany ke straně neodvislých: Vy jste odzbro- jili i) M.-p. dr. Wekerle (pokračuje): Snažil jsem se vážně pojednati o těchto otázkách. Základní te- čkou našeho programu bylo upla tněn maďarské řeči. (Trvalý hluk a výkřiky.) Pokud se týče dolazu poslanců Molnara a Nagye tenvojakým právem jsem vedll vyjednávání, prohlašují, že odpovidím předně jako politik, když jsem tázán, za druhě že jsem mocí svého úřadního postavení vyjednával, které uložilo mi v mnohých ohledech za povinnost vyjednávání věsti a poku jsem náčelníkem vlády (Veliký hluk v levo), ťo jest rokud jsem předsedou ministerstva, je zcela přiro- zeno, že jsem povolán, abych vyjednával mozi vlá- dou a korunou. Konečně jsem vyjednával, protože jsem se mohl při tom spolehnouti nejen na odborně kruhy této země, nýbrž také na značnou část veřej- ného mínění, které snažilo se najiti prostředky ku pokojnému rozřešení krise. (Hlučná pochvala v pra- vo.) Vyjednával jsem o těchto otázkách a jest mojí povinnosti prohlásiti, že jsem neobdržel, když posled- ně podal jsem zprávu králi o těchto otázkách v tom- to sestavení, žádného závazného souhlasu od členo vlády, kteří jsou členy strany neodvislosti. (Hluč- ná pochvala v levo.)

Vyjednával jsem však s jejich vědomím a p ným právem. Myslím, že korrektnost měho postupu nemůže nic lépe dokázati, než že jsem Eez veške rého úmyslu, abych zmenšoval nebezpečí, podal sně movně zprávu o prostředcích k rozřešení krise. (Hluč ný souhlas v pravo.) Rovněž i dnes jsem přesvědčen, že vyložené zá- sady o řešení knise tvoří podklad, který dle mého pře- svědčení umožní, abychom mohli pokračovati ve sku- lečně rozhodně, silně, důsledné a národní politice (Veliký hluk v levo, souhlas v pravo), v politice. která navede ke snížení národnostního vědomí, ný- brž k jeho pozvednutí (Dlouhotrvající souhlas); mu- sím co nejrozhodněji odmítnouti obvinění, že mů postup nebyl korrektním. Nežádám ani chvály, ani uznání, ale prohlašuji, že já a moji ministerští kole- gově, když po tríletě, na boje bohaté práci ustupuje- me se svých míst, můžeme rozloučiti se se sněmov- nou s vědomím poctivě vykonané povinnosti. (Dlouho- trvající pochvala a potlesk. V pravo volání: Eljenl Posl. Mihaly odmítl výtky Wekerlovy. Návrh Mezöfyův propadl; hlasovali pro nej pouze strana národností a demokraté. Ohlášení ministerského předsedy vzata pře- vážnou většinou na vědomí. Předseda navrhl, aby příští schůze konala se 5. října o 10. hod. dopol. s jednacím po- řadem: Ustanovení dalších agend. Posl. Jiří Nagy navrhl naproti tomu, aby se příšti schůze konala zejtra, ale sněmovn schválila předsedův návrh, načež schůze ukon- čena.

Uherská krise. Kabinetní krise v Uhrách. Z Pešti, 28. září. Ve straně neodvislosti jsou optimistické naděje ve výsledek audience Košutovy. Audience bude patrně ve čtvrtek. Oti- ciální zpráva o tom doposud nedošla. Minister- ský předseda dr. Wekerle bude přijat císařem již zejtra. Bude se jednati o formalitách demise. Hromadné demisse parlamentních funkcionářů Z Pešti, 28. záři. V důsledeích roztržky. která se ukázala v dnešní schůzí uherské sně- movny, složili všichni parlamentne funkcionáři strany ústavní a li- dové svůj úřad. Tak podali demissi oba vicepresidenti sněmovny Ludvík Navay ze strany ústavní a Štěpán Rakovszký ze strany klerikálně lidové. Také 17 zapisovatelů podalo demissia odůvodňovalo ji tím, že nemohou vykonávati svůj úřad v intencích presidenta Justha. De- misse ta bude předložena sněmovně v příšt schůzi, která se bude konati 5. října.

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů

Beznadějnost zákona Azmann-Kolisko-Lueger. Z Vídně, 28. září. Korespondence „Cen trum“ sděluje: Jednotliví vůdcové stran byli in- formováni o stanovisku, které zaujala vláda v záležitosti zákona Axmannova. Také ve strane křesťansko-sociální vědí, že vláda nemůže toko usnesení dolnorakouského sněmu předložiti ko runě k sankci a že ani v ministerské radě ne- může se jím zabývati. Kdyby měla akce dolne- rakouského sněmu míti úspěch, musil by býti napřed změněn říšský školský zákon, k čemuž není ve sněmovně potřebné většiny. Akce dolno- rakouského sněmu může míti však za následek, že neněmecké strany v poslanecké sněmovně podporovány sociálními demokraty budou se d- máhati změny říšského školského zákona, čímž by se mohlo lehce znemožniti jakékoliv další usnesení dolnorakouského sněmu v záležitosti zákona Axmannova. Křesťanští sociálové učiní tedy dobře, jestliže nebudou příliš horlivě rekla- movati sankci příslušného usnesení, jelikož ji- nak by se mohlo státi, že kvalifikovaná většina parlamentu by usněsla zákon mnohem vážnější, nežli jest pochybný zákon Kolisko-Axmann- Lueger. í Žáček do Brna. Z Vídně, 28. září. Ministr dr. Žáček odje dnes do Brna, aby se zúčastníl porad moravské- ho sněmu. Audience Burianova. Z Vídně, 28. září. Společný ministr finane bar. Burinn byl přijat dnes dopoledne císařem v audienci. Španělé v Africe. M. Z Madridu, 28. záři. (Köln. Ztg.) Do- bytí Setuanu pozdraveno zde s velikým jásotem, již proto, že nebylo při něm žádných ztrát. Večer konalo se mnoho slavnostních schůzí. Tské z venkova ohlašují se různé projevy nad zdárným pokrokem vojenských podniků a v na- dějí na brzký konec vojny. Doufá se, že vá- lečná výprava bude v nejbližších dnech na dobro zastavena.

Telegramy korresp. kanceláře. 24hodinná stávka. Z Trideniu, 28. zářI. (K. k.) Does byla po 24 hodinách skončena povšechná stávka, kterou včera vyhlásila socialistická strana pro vypově- zení redaktora Musolina. Nedošlo k žádným vý- tržnostem. Město jest úplně klidno. Nový ruský vyslanec v Bělehradě. Z Bělehradu, 28. září. (K. k.) Dnes ode- vzdal ruský vyslanec Hartwig králi ve slav- ném slyšení svůj pověřovací list.e s Franconzský episkopat proli nentrálním školám. Z Paříže, 28. září. (K. k.) Všichni kardi- nálové, arcibiskupové a biskupové francouzšti vydali pastýřský list, jímž vyzývají nalehavé francouzské rodiče, aby nedávali své děti do veřejné neutrální školy, nýbrž jen do školy kře- sťanské. Dále zakazují se některé učebnice, jichž se používá na veřejných školách a na konee prohlašuje, že podepsaní kardinálové, arcibisku- pové a biskupové jsou odhodláni vytrpěti vše, jen aby katoliky ochránili nebezpečenství ne utrálních škol. vzorrni ol Šefket paža v Pařiži. Z Paříže, 28 září. (K. k) Dnes ráno přijel sem Mahmud Šefket paša. Na nádraží dostavili se uvítat ho úřadníci tursckého velvyslanectví, deputace turseké osady a major Delon v zastou- pení francouzské vlády.

Na cestě reforem v Řecku. Z Athén, 28. záři. (K. k.) Když byla mp. Mavromichalovi po projevu před kr. palácem odevzdána adresa usnesená táborem lidu, pro- nesl, obklopen všemi ministry, tuto řeč: »Blaho- přeji vám srdečně k formě, jakou tlumočíte své city a jsem vám vděčen za podporu, již po- skytujete našemu dílu. Reformy, o něž se zasa- zujeme, setkají se nezbytně s četnými oblížemi, kleré tkví ve starých zvyklostech našeho politi- ckého života. Bylo by však chybou pozbyt proto odvahy. Ujavše se vlády, podali jsme tim záruku klidu a pořádku. To však ještě nestači. Je nezbytno, abychom dále horlivě pracovali. K uskutečnění svého programu musíme dů kladnou úvahou a studiem všech otázek odkli- diti z cesty všechny překážky. Na takto upra- vené půdě bude třeba postavili nový pomnik pořádku a harmonie. Bezpečíme se při tom na vznešenou a vlasteneckou podporu sněmovnya na podporu vaší, armády a celé země. Váš velkolepý spontanní projev je pro nás velmi vzácným. Děkujeme vám zaň z plna srdcea voláme s vámi: Ať žije národ! Ať žije král! Ať žijí reformy! (Dlouhotrvající pochvala násle- dovala po slovech ministrových.) Z anglického parlamentu. Z Londýna, 27. září. (K. k.) Dolní sně- movna pokračovala dnes v projednávání fi- nanční předlohy. Mezi vládou a oposiel bylo docfleno dohody v ten rozum, že podrobná debata bude skončena 16. října. Ostatní pro- jednávání ovšem bude ještě vyžadovati nějaké doby. Ať už je konečný osud předlohy jaký- koliv, bude zasedání prodlouženo do po čátku listopadu.

Skoly ofomanské jednoly. Z Cařihradu, 28. září. (K. k.) Dle novia usnesl se londýnský výbor pro Balkán založiti v Cařihradě tři školy pod jménem »Školy oto- manské jednoty «. Z Persie. Z Teheranu, 27. září. (Spb. Ag.) Sipah- dar byl jmenován předsedou ministerstvaa Ala es Seltane ministrem zahraničních věcl. Guverněrská místa mimo v Kazvíně a Astra- badu byla novou vládou nově obsazena. Prine Cil es Sultane zaplatil vládě hotově 100.000 tomanů, dal na 200.000 tomanů směnky a odjel pak z Enzeli do Evropy.