Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělství

3

Obohod

4

Prmysl

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 190. ze dne 12. července 1907.

7 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Arsenál rakouského Lloydu. Z Vídně, 11. července. (»N. Fr. Pr.«) Když uzavřena byla smlouva mezi rakouským Lloydem a vládou, bylo ujednáno, že za určitých před- pokladů arsenál Lloydu bude rozdělen a pře- měněn v samostatnou akciovou společnost. Lloydu došly již dotazy, jež se týkají koupě arsenálu. Zejména bude prý vzat zřetel na na- bídky anglických podnikatelů a kapitalistů. Lloy- dový arsenál jest v knihách účtován částkou 2 mil. K a cena strojů obnáší 6 mil. K. Cel- ková knihovní cena obnáší tudíž 8 mil. Ak- ciový kapitál nové společnosti má však býti vyměřen skrovněji. Ústřední dobytší trh ve Bv. Marxu. (Týdenní zpráva o 3. do 11. července.) Na hovězím trhu bylo naproti minulému týdnu + 30 kusů krmného, + 83 pastevního a + 135 slabého dobytka. Přimo dopraveno + 183 kust většinou z rakouských zemí. Z Uher přivezeno — 100 z Chorvatska + 100 kusů než minulý týden. Z Čech bylo méně zboží, ale za to znamenitého; Halič po- slala o něco víc, Morava méně zboží než minuiý týden. Trh byl v neprospěch producentů, neboť spo- třeba drahého masa je zkrovná, také proto, že mnoho lidí ubírá se na venek. Trh počal s nezmě- něnými cenami, ale za bodinu ochabnul a všem druhům spadly 1—2 K naproti minulému týdnu. Býkům a siabému dobylku spadlo ještě více. Obchod byl těžkopádný a část příhonu nedoprodala se. Arciprima barevní voli z českých, moravských uberských továren prodávali se klidně o 1 K lev- něji než posledně. — Partie Ia českýcb volů prodala se velice draho — za K 102.— IIa, barevní uherští a haličtí voli prodávali se n počátku trhu za minulé ceny, ale později klesly ceny o 1 K. Obchod s prostředními voly i haličskými začal chabě, ceny drobily se a obchod byl loudavý.

Lloyd Vídeň Francie Ak Uhry Chorvatsko Čechy Halič Morava

8 article

Konečně znamenalo toto zboží — 2 K než minulý týden. Po špatnějších krmných volech byla poptávk — pro skrovný odbyt do Pulje — slabší než minulý týden a zboží tomu spadly také 2 K. Bosenšti vol ledva prodávali se za stísněné ceny. Teudence ob- chodu a tržby byla pro hojnou nabídku mdlá a ceny klesly o 2 K. Slabý dobytek prodával se levněji o s. ba voli o 3.—4 K na 100 kg. Z příhonu, v němž bylo 72 kusů z Čech a 142 z Moravy, prodáno: do Vídně 3257, do dol. Rakuus 1037, do Čech 49, na Moravu 62, do bor. Rakous 22. do Štyrska 12, do Tyrolska 79, do Solnobradsk 21, do Přímoří 41 a 125 kusů nedoprodalo se. Na trh s vepřovým dobytkem bylo dopraveno o 1575 kusů více nežli v minulém tédmi, avšnk bylo mezi nimi o 697 kusů masných vepřů méně. Vzhle- dem k velké nabídce bylo smýšlení na trhu s tuč- nými vepři velice chabé a ceny se zmenžovaly ješte úbytkem cen sádla, ohlášeným z trhu na sádlo. Uze- náři, kteří nyní méně zboží potřebují, chovali se vzhledem ku příznivé pro ně situaci trhu z počátku zdrželivě, až prodávající slevili. Potom se horlivě kupovalo, poněvadž kupující jali se využitkovávat cen, proti minulému témdní o 6 b za kg levnějších. k větším nákupům. Přes to však zůstalo neprodano ještě 890 kusů. Na trhu s masnými vepři bylo smýšlení přes na bídku vůči minulému témdní menší, přece jen mdlé poněvadž jednak spotřeba je menší, jednak na ceny působil pokles cen tučných vepřů. Po celé hodinys obchod s masnými vepři vůbec nerozvíjel, poněvadi prodávající, kteří měli v rukou drahé zboží, nechtel sleviti. Konečně znamenali za těžkopádného obchodu těžcí vepři a vepři zcela menší hodnoty o 2 at 4 haléře za kilogr. méně nežli minule, kdežto ceny středních a lehkých masných vepřů se udržely.

Čechy Morava Vídeň Štyrsko Tyrolsko kg Solnobradsk 21

9 article

Neprodáno zůstalo 296 kusů. Pro Čechy a Morave bylo málo kupováno. Z přihonu se prodalo: pro Vídet 11251 kusů, pro Dolní Rakousy 249, pro Horní Ra- kousy 290, pro Čechy 63, pro Moravu 86 kusů 1186 kusů zůstalo neprodáno. Na ovči trh bylo přihnáno o 700 kusě měně nežl v minulém témdni; za smýšlení nezměněně pevného byl marý přihon prodán českým kupcům. Téměř celý příhon byl prodán do Čech Na trhu s telaty byl dovoz o něco mále vět nežli v minulém témdni, ale byl značně větší nežl spotřeba, jež zakončením škol. roku velmi poklesla Proto smýšlení bylo povšechně, zéjména pak při ob chodě s poraženými telaty velmi vlažné; živá i po- ražená telata první jakosti pozbyla 4—6, poražená telata skrovnější jakosti 8—10, lehká živá telata 4— halérů. Na trhu s poraženými vepři děl se obchod z vli u silného poklesu cen v obchodě se živým zbožím na hlavním trhu. S výjimkou lehčích odstávčat, jich? ceny se udržely, klesly ceny průměrně o 4—6 hal. za kilogram. Dodatečný trh na živá prasata pohyboval se z stnýšlení lhostejného, i musili masní vepři býti pro- dáváni o 2 haléře laciněji nežli v úterý. S tučnými vepři vůbec nebylo obchodu. Na trhu s poraženými ovcemi Bylo smiýšlen mdlě; při slabě poplávce klesly ceny o 2 až 4 hal při kg. Na trhu s jehňaty byl obchod následkem slabého dovozu značný za stejných cen jako v mi- nuljm témdni.

Moravus Čechy Dolní Rakousy Horní Ra Morava kg

10 article

Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepší jakosti, barevní 98—103, nejlepší jakosti uherští 85—88, haličští I. 93—-96, voli I. jakosti ba- revní 91—97, oberští voli 78—84, haličtí 82— 9 voli prostřední, barevní 80—90, uber. 66—76, baličti 76—81, voli III. jakosti barevní 74—79, uherští 6 až 65, haličtí 70—75. Voli z pastvin 50—70, bonenšt voli od 48 až 72, býci od 58——-82. I. jakosti 83— 92, krá y 54—-78, krávy I. jakosti 79—90, buvoli 40—58, buvoli I. jakosti 59—64, drobný dobytek 46—-60 vepři uheršií I. jakosti 112—117, prostřední 106—111 lehčí 92—105, staří 101—106, podsvinčata haličská 72—99. I. jakosti 100—110, podsvinčata lehčí — ovce živé — až —, ovce živé I. jakosti 68—70 ovce poražené 92—100, ovce první jakosti 102 až 112, telata poražená 80—132, telata poražená 1. jakosti 134—144, telata živá 68—110, telata živá I. jakosti 112—130, vepři poražení 96— 108. vepři poražení I. jakosti 110—120, selata 100—128, lehči 130 až 140, jehňata 18—36, nejlepší jakosti — korun za pár. Veškeré ceny rozuměji se za 100 kg mimo daň potravní. Vídeňský trh na drobný dobylek 11. července.

kg

11 article

Přivezeno 3823 telat, 3609 prasat živých a 1189 zabitých, 339 ovcí živých, 173 zabitých a 71 jehňat Telat přivezeno + 70 než minule, ale bylo jich nac potřebu, pročež trh byl mdlý a ceny klesly o 4—8h. Zabitá telata prodávala se až o 10 h levněji. Mezi prasaty živými bylo 890 tučných, předevčírem nevy prodaných a odbyt vázl úplně. Masná prasata, jichz bylo tuze mnoho, prodávala se o 2 h laciněji než na úterním hlavním trhu. Zabitým prasatům spadly 4—6 h, více než minulý týden. Na ovčí trh přive- zeny dvě partie, jež prodány za nezměněnou pev nou cenu. Znamenala: telata živá K 0.68—1.26, zabitá K 0.80—1.36. také K 1.44; prasata živá tučná K 0.9 až 1.14, živá masná K 0.70—1.06, zabitá masná K 0.70—1.06, zabitá masná K 1.04—1.20, pod váhou až K 1.40; ovce živě K 0.68—0.70, zabité K 0.90 a 1.12, vše za 1 kg: jehňata K 18—36 za pár. Z Pařiže (la Vilette), 8. července. (Pav. zpráva »Nár. Listů«.) Ovčí trh. Příhon 19.858 kusů. Pro velkon nabídku byla tendence zpětná o 2 cen- timy na půl kg. masné váhy. Nedoprodáno asi 30u kusů. Znamenaly: francouzské ovce 90—116 cim. africké ovce 88 až 95 cím. za půl kila masné váhy Přímý dovoz do jalek činil do 8. t. m. 14.037 kusů z nichž tam zbylo 7. t. m. 2965 kusů.

le Vilette kg Pařiže kus

12 article

Americké kabelově telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 11. července. (Peněžní bursa Závěrečné smýšlení peněžní bursy nejednotné. Obrat akelí 460.000 (940.000). Union-Paelfle 1361/2 (1367/2). Kanada Pacifle 173.50 (172.75) United States Steel Corporman 35.75 (357/.) Baltimore and Ohlo 963/2 (96.50).

Pacifle Nový York Kanada Baltimore UnionPaelfle 1361 / 2 Steel Corporman 35.75

14 article

11. července 10. červeno Rlo čis. 7. . . . . . . 6.50 6.50 na červenec . . . . . na srpen . . . . . . . 5.5 5 .co 11. července 10. červene Cukr (Fatr Muse.) . . . 3.33. 3.33 9.20 9. 20 Tuky Westeru Steam Tuky známka Wiloox . . 9.25 9.25 Pšenice. 11. července 10. červene 100.75. pohotová . . . . . .. 98.25 100 75 ua červenec. . . . . . na září . . . . . . . 102.25 Z Nového Yorku, 11. července. (Obilní bursa.) Sm šlení obilní bursy chabé. Kukuřice na července . . . . na září . . . . . . . . 62.50 63.25

Cukr Fatr Nový York Wester Steam Tuka Wiloox pšenice

15 article 61.75 63.-

61.75 63.- na prosinec . . . . . . Petrolej 10.90 10.90 rafinovaný, kesonový 3.45 8.45 rafinovaný Standard White Kovy. 10. července 11. července Měď. . . . . 21.871/2 22.121, 21.871/2 22.121 Čin . . . . . 40.85 40.90 40.80 41.15 Železo čís. 2. . 24.20. Bavlna. Z Nov. Yorku, 11. července. (Bavlnářská bursa. Bavlnové lhůty byly z počátku slabší na liver poolské zprávy, v průběhu dále oslabeny maní pulacemi baissierů. Závěrek na úhrady vzpružer a stálý. 11. červce. 10. červce. 9. červce. pohotová . . . . 13.20 13.20 13 45 na červenec . . . 11.80 11.90 12.25 11.80 12.10 na říjen . . . . 11.79 11.80 11.80 12.15 na prosinec . . Zavěrečné smýšlení stalé. Z Nov. Orleanu, 11. července. Na červenee 12.80 12.90), na říjen 12.12 (12.07.

York 11.80 na říjen

16 article Jak záložny budou dále možny..

Jak záložny budou dále možny.. Plše cís. rada Stanislav Netu ka. Společenstva založena jsou v nejistu o svém budoucím útvaru — a mohou býti snad také poněkud v nejistu o možnosti svého útvaru vů- bec. Osnova novely pro výdělková a hospodář ská společenstva z r. 1873 již před několika lety byla vypracována — a J. E. ministr obchodu, dr. Fořt před několika dny prohlásil, že předloh tato — nevíme, zda ve znění původním nebo změněném, bude nové říšské radě předložena hned po jejím sestoupení. Úpadek zemědělské spořitelny a záložny v Mostě jest považován za vzpruhu tohoto kva- pu. Že v době oprávněného rozechvění byla ná- lada pro jakousi úpravu společenstevního záko- na, jest vysvětlitelno — od doby té zanikl všal onen psychologický moment, ježto vzněty nové jej neudržely. Zjevy, které by mohly býti pova- žovány za důvod, patří ještě na vrub doby drl- vější. Joden z úpadků posledních, nebo úpadek poslední jest uznáván za příčinu nového opa- tření. Jistota jest jistota. Praxe revisní sice jasně prokázala, že viny, které mohly býti pá- chány před obdobím zákonné revise (a také mal- versace mostecké se datují odtud), již nejsou

Stanislav Neto Most zemědělský spořitelna

17 article

možny po ní, dobrozdání odborných revisorů přesně konstatují ozdravění situace, a my vlast- ně se jen ještě divíme, že hnisavý vřed na těle německého družstevnictví se pod nožem ostré revise neprovalil dřív. Jest pochopitelno však týž efekt, je-li opakován, působí dojmem zvýše- ným; způsobil-li úpadek jedné záložny trapný dojem, byl druhým úpadkem dojem tento zvý- šen ještě více, třetí záloženská aféra vzbudila zděšení. Katastrofa Svatováclavské záložny vzbu- dila svůj ohromující účinek netoliko svým roz- sahem, nýbrž i podrážděností resonance z minu- lých afér obdobných. Když vojsko mnoha ztrá- tami a ústupy již zmalomyslnělo, snadno poráží salva děl řady, které ještě stojí. Mnozí ovšem litovali, že hned první případ tohoto druhu se nestal vykřičníkem: diseite moniti, mnozí ovšen nevěří, že orgány dozorčí a sbor zákonodárný potřebovaly spoustu takových škod, by zmoudřely škodou, mnozí nepovažují za zřejmo, že byla vutna tak dlouhá doba klidně vyčkávací, aby konečně došlo k rozhodnutí, že něco se stát musí.

18 article

Stalo se to po 78 výstrahách úpadků, insel- vencí, malversací, krádeží a podvodů, z nichž téměř každý svým povšechným a typickým rá- zem stačil, aby se nečekalo na jiný, a z nichž každý byl nemocí tak drahou, aby předepsán byl levný preventivní lék. Proto nyní snad se upadá v extrem opačný a lék se předpisuje na starou nemoc, byť i byla považována za vylé- čenou a nejevila příznaků recidivy. Stalo se to r. 1903 zákonem o povinné revisi, a nyní, plu- jíce již v opravném proudu, ač z nového období nemáme důvodů jinak ohýbati právě podepřený strom úvěrních družstev, stojíme před opravným činem novým. A jestliže záložny v našem životě hospodářském a národním představují složku síly mnohem významnější, nežlí oceňuje běžná frase veřejného mínění, jestliže představuj onen zlatý most, po němž náš střední stav zá- ležnami k rozumnému používání úvěru jako ná- stroje hospodářského pokroku vychovávaný, vy- stupuje k cíli vlastní dílny, rodného krovu, nebo úrodné brázdy vlastní — most, po němž vedla a vede bezpečná cesta k blahobytu našeho střed- ního stavu, jsou-li to záložny jen, které přede- vším, přihlížejíce k hospodárné mysli a praco- vilým rukám svých členů, i bez podmínky tak řečeného pupilárního zajištění, ku provození do lepšího mohou obětavě podati ruku pomocnou jsou-li to záložny, které stejně jako jiné ústavy představujíce podporovatelky šetrnosti a sběrny ovoce jejího, organisují a posilňují šetrnost. usnadňují k ní příležitost a vychovávají hospo- dářskou mravnost, jde-li o záložny, jichž výtě žek jest dobrodiním města, neboť buduje chrá

zlatý most

19 article

my, otvírá škody, zařizuje sady, podporuje chu- dinu, zakládá stipendia a jest šiřitelem lidové osvěty — tito všichni interesenti, podporovan a vděční — města, jež záložny pomáhaly vy- stavět, udržet a dobýt a která v záložně muj jediného místního boháče s rukou povždy ote vřenou — mládež, knihovny i školy, vzdělavae ústavy, nemocnice a chrámy, okresy rolníků kruhy živnostenské, společenstva a gremia ob chodníků, kluby průmyslníků a ovšem také ne smírná obec šetrných — ti všichni mají povin nost a právo k vážné úvaze, jde-li o olázku. jak dále budou záložny ještě možny? A právě k této otázce se uchyluje úvaha o novele k zákonu výdělkových a hospodářských společenstev z r. 1873, jejíž hlavním bodem má býti úprava poměru vlastního jmění záložen k cizímu Náhle uvést základ vlastního jmění v určitý úzký poměr ke jmění svěřenému bude se rovnati vypsání subskripcí na společenstevní podíly. Kdo dosuváde, samovolně ce stával členem záložny V málokterých případech, i přes nejlepší snah ústavu, ten, kdo úvěru nepotřeboval. Nač měl část svého jmění vázati na dlouhodobou výpo- věď, nač měl vloženým vkladem a ještě dalš zárukou ručiti za závazky cizí? Snad toliko proto, aby byl spolumajitelem vlastního jmění záložny, ve příčině kterého však se dosud ne- udál na štěstí případ, aby byla provedena likvi dace záložny k vůli repartici čistého jmění. Tedy v dobré záložně, v záložně takové, která neztě- žovala břemeno úrokové míry, aby zvýšila zisk a tento aby odměnou dividendy rozdělila mez členy své, čienství neskytalo zvláštní premie.

20 article

Tato se podávala toliko ve „svépomocných“ ústavech za ziskem vedených.. a takový- miby se nyni musily státi i záložny dobré, aby premii dividendy doplnily členstv do takového poměru, do jakého vláda určí. Úko lem záložen není na členech docilovati zisku — nyní ale brde — záložny na příkaz vládní se odcizí svému úkolu. Jaký k tomu nyní důvod? Klesá úroveň vkladů ve velké nádržce svépomocných ústavů peněžních. že nutno novým opatřením k nim podepříti dů- věru? Za jediný rok stoupla o 22.36 milionů. Uhájily tudíž o celou sumu přískok kapifalisova- ného úroku v době zvýšené a vysoké úrokové míry, které velmi čilé soutěží rozvětvené sítě bank podala k úspěšné akvisici příležitost víta- nou a plně využitou. Stoupla tudíž suma zál ženských vkladů i v roce, který svojí peněžn konstelací pro tuto činnost byl příznivý bankám nikoliv ale záložnám. Dříve jsme šli příliš po malu, nyní příliš nespěchejme!

21 article

Nutno se obávati, že povinnost opatřen členských podílů a jich doplnění, úůvěr středníeh tříd velice zdraží. Jak již naznačeno, za dosa- vadních poměrů, kdy podmínkou úvěru záložno jest členství záložny, kontingent členstva sestá- val téměř výhradně z dlužníků, a poměr ten také dobře byl vystižen běžnou záměnou lido vých pojmů: člen záložny = dlužník záložny Zájem pro členství v záložně bude tudíž nutn vzbuditi i v kruzích jiných, jimž ovšem za ne hybnost jejich vkladu a za povinnost dalšího ru čení bude třeba nabídnouti náhradu. Sděleno již, že členstvím získaný podíl na společenstev- ním jmění se považuje za ideální. Jakási ne- výhoda způsobu uložení peněz ve členském vkladu musí tedy býti nahražena konkrétní vý- hodou zúročení tohoto vkladu. A v této příčině jsou nároky dosti neskromné. Rozdíl jednoho procenta proti běžné úrokové míře ze vkladů nepotáhne, protože již nyní nevábí, náhrada bude ceněna tím výše, čím člen záložny bude osobností hledanější. Pětiprocentního zúročení doeílí se při bankovní akcii, která má trh stále otevřený, mobilitu pohotovou a při níž každé zvýšení výnosnosti znamená také vyšši kapitali- sovanou hodnotu kursovou, proto na podílu vá- zaněm a ručícím bude žádáno zůročení ješte vyšší. Některé záložny mají v této příčině již své smutné zkušenosti, vždyť víme e případech že na členské podíly byl vyplácen úrok až 20%e. Tento „úrok“ ovšem mohl býti vyplácen, poně- vadž byl vyplácen jen skrovnému počtu podíl- níků, na počet podílníků velký v úhrnné sumě vypadne však úrok, třeba v nižší jednotce, přece ještě vyšší.

22 article

Jest otázka, kdo zaplatí ty útraty získán povinného členstva, kdo bude obětován, aby kryl ažio nálady pro členství svépomocnýel ústavů úvěrních. S otázkou tou se obraeím při mo na našeho živnostníka, maloobchodníka rolníka, na všechny ty stavy, které desefiletí bo- jují za levný úvěr jako podmínku svého vzniku a své existence. Na svě petice, ankety, úvahy a sjezdy dostávají nyní odpověď. Osvědčené pra meny levného úvěru budou odstaveny, a in teresované stavy odkázány k úvěrovým experi mentům. Pak ale, když chléb levného úvěru zá- ložen nebude již živiti stavy, které jsou jin nyní živy, nepůjda již o zajímavý problém úvě- ru, nýbrž půjde o existenci důležitých stavů. které svým počtem činí stát. To jest tudíž jedna strana, která bude pla- titi účet opravné činnosti, stranou druhou budo celá nejširší veřejnost. Dle vzorné statistiky če- ských záložen za rok 1905 činily bilanční pře- bytky občanských záložen v Čechách, na Mo- ravě a ve Slezsku K 2,831.547. Z tohoto vý těžku bylo použifo k darům sumy K 593.639 tudíž z čistého zisku plných 213% (za r. 1904 z výtěžku 2,827.091 korun použito na dary K 626.528, t. j. 22.17%). Srovnáme-li tyto vý- kazy nynější statistiky českých záložen s jich dějinami (ze zisku za rok 1888 v obnosu 2,654.000 K rozděleno 348.000 K), nabý vám plné úcty před obrozujícím proudem činorod dobročinnosti, který vyvěraje z hospodářské činnosti záložen, každým rokem mohutní. A již Schreyer ve svých záslužných dějinách své- pemocných záložen českých právem konstatuje Dobročinnost záložen není nahodilá, nýbrž má svůj původ ve vzniku záložen samých. Proto zá- ložny, jakmile samy dospěly k jakési zámožnosti ihned napomáhaly k šíření osvěty a to tím sil- něji, že vláda českému národu odpírala poskyt- nouti vzdělavacích ústavů tou měrou, v jaké

Schreyer Čechy Slezsko

23 article

jich potřeboval. Nejprvé zakládaly školy průmy slové a řemeslnické, umožnily obcím zřizování středních škol, podporovaly školní mládež za kládáním stipendií pro studující, opatřováním učebních prostředků. Vedle toho záložny vždý štědře podporují podniky národní a hojně při- spívají k jiným účelům dobročinným. Bohate přispívají na různé podníky obecní jako na okrá šlení města, na zřízení sirotčineů, chudobinců opatroven, na zřízeni vodovodů... Vůbec nen veřejného podniku, při němž by se nepočítal na záložny a tyto jsou vždy ochotny přispěti dl možnosti . .. Obchodně politická úslředna obchodních a živko- slenských komor rakouských konala schůzi ve Vídní ve středu 10. července, na jejíž programu byla řada celních záležilostí. V oboru textilním učiněno velm důležité rozhodnutí tim, že ústředna doporučíl vládě povolení zušlechťovacího řízen s cizozemskou přízí k barvení. Záležito tato spadá do komplexu otázek týkajicích se zušlech tevacího řízení bez materiálního důkazu toložnosti Projednávaný případ, na němž má živolní zájem velká česká barvírna, byl povahy vyjimečné potud.

Vídeň

24 article

že dotyčný závod nabídl provádění dalekosáhlé kon- trely pro případ, že se mu žádané řízení povolí; z kontrolních opatření těch možno každé chvíle sto- povati toložnost přivezené cizozemské příze ažd okamžiku, kdy po provedeném barvení opět tuzemsko opusti. Dále se jednalo o stanovení charak te- ristických znaků pro rozeznáván příze, jednak upravené pro detailn prodej, jednak určené k továrním zpracování. Poněvadž však těžisko leží v před- ložení ukázek a vzorků, jak příze rozličných druhů a k rozličnému upotřebení přichází upravena, byl záležitost tato odročena ku příští schůzi. — Záležitos dalekosáhlé důležitosti byla zpráva o nov úpravě zušlechťovacího řízení s cizo- zemským železem a ocelí. Jedná se touia o to, zdali by se nemohl zavésti v jednotlivých kate- goriich tohoto zušlechtovacího řízení hned předen vláštní všeobecný zúčtovací kli podle něhož by se dála restiluce cla při vývozu ho- tových výrobků na místě dosavadního způsobu, jenž spočívá v tom, že se v každém jednotlivém případa musí stanoviti dotyčný klíč na základě výroby n zkoušku provedené. Reformou touto by se zjedno- dušila kontrola, našim tcvárnám často tak obtížná.

25 article

zejména nemusilo by se pak ani v tomto ohoru hleděti k průkazu toložnosti. Zmíněná reforma odpo- vídá tedy přáním zdejšího průmyslu. Na místě přís- ného průkazu totožnasti nastoupila by kontrol váhy, kterou lze snadno provésti. Pokud se všal týče zavedení všecbecného klíče prv jednollivá od- větví, není reforma tak snadna a jest možna jen při stejnorodých nebo příbuzných výrobcích. Ob chedně politická ústředna dospěla k následujícím ná- vrhům: V železářském průmyslu se doporučuje za- vecení průkazu totožnosti na základě důvěry az usnadněných kontrolních podmínek na misto dosa- vadního příeného důkazu totožnosti ve zušlechtovacím řzení Stanovení všeobecného zúčtovacího klíče pr teto řízení doporučuje se toliko při stejnorcdých nebo příbuzných produktech, při čemž jest bráti zřelelna rozdily výrobní. Seslavení těchto skupin podle zmí- něných zásad provedou obchodní komory vídeňská a pražská. — Dále se jednalo vyclivání scučástek k velocipedům

26 article

Navrženo, aby toliko vyražené a dále nezpracované scučástky z ožíhaného nebo dresovaného plechu byly vyclivány dle pol. 552 celního tarifv. Doporučeno aby vláda pro nejbližší tři léta povolovala celn restituční řízení se surovými břitvam a střenkami z rozličného materiálu. Navržen byl, aby odpadlo obmezení při dovozu kafru v kostkách (dosud jako lékárnické zboží nedoporučeno však snížení cla s 57 K na 36 K. — Dále se jednalo o celním řízení ve Spoje- ných státech severoamerických, kdež mají býli od 1. července t. r. připuštěny mezi prů- kazním materiálem o ceně zboží, na základě jehož se vypočítává americké hodnotné clo, též certifr- káty vydávané rakouskými obchodním komorami. Navržen byl provisorní formular takových certifikátů. Jak známo, jedná se o novolu klerou zavádí obchodní smlouva severoamerické Unie s Německem, a která přichází i nám k dobru. Terst- ská komora navrhovala energickou erganf s ae bezpečnostní služby v terstském pří stavu, kterou by se zamezily dosavadní zlořády krádeže a p. ve skladištích v terstském svebodnám obvodě. K závěrku byla podána řada dolazů a ná vrhů užšího významu. Příští schůze bule v Terstn.

Německo Terst

27 article

Prvni česká banka v Terslu. Jak jsme již měl svého času na těchto místech přiležitost oznámili zřídila Ústřední banka českých sp ořitelen letošníh roku filišlku v Terstu, kteráž nyní, jak se nám sděluje, po překonání veškerých prací přípravných pravidelnou činnost sveji započala. Považujemez potřebné upozorniti své čtenářrtvo, zejména pak naše obchední kruhy na tuto první a jedinou českou bank v Terstu, důložitém to síředisku obchodním a jediném rakouském přístavě, a doporučiti používání jejího pro- středkovám při veškerých transakcích bankovníe místa toho se týkajících, nebot jsme přesvědčeni, ž správa filiálky té se plně přičiní, aby dosavadní dobrou pověst mladého a moderně řízeného ústav i na novém svěm působišti plnou měrou utvrdila V nynější době cestovní, kdy proudy českého obe- censtva puluj do ciziny pres Terst, upozerňujeme, aby své polřeby (cizi penize atd.) opalřovali si pokladen zminěné banky, jejíž místnosti nacházej se v směm středu města — Piazza del Ponterosso (na Canal Grande) —a jejž správa mileráda jes ochotna ke všelikým inlormacím.

Terst canal Grand Piazza del Ponterosso

28 article

Trhy peněžní. (11. července.) Na dnešní burso při klichném trhu hledány 4% kom. dlužní úpisy česko zemské banky a zaplaceno za ně K 98.25. Dále po- dáváno za akcie: První čes. akc. pojišť. na živoi K 280.—, Živnostenské banky K 241.50, České banky Union K 241.50, České spol. prc průmysl, cukerní K 140.—, Strojírny Daňkovy K 400.—, První česko- moravské virojrny K 845.— peníze. Vídeň. Pod dojmem zpráv o dchodě rakousko- uherského vyrovnání panovala na začšteční Burse přívětivá nálada. Poptávky měly zvláště kreslitky. lombardky a akcie státní dráhy. Na polední burse bylo přes seslabení v Berlíně povné smýšlení. V po- předí stály kreditky a akcie státn, dráhy. Také lom- bárdky byly pevné. Ve šraňku akcie kobercové a ley- kamejoselodelské byly vyšší. Karpalky stouply, kdežio

Daňkův Vídeň Berlín český zemský banka živnostenský banka 241.50 Český banka Union K 241.50 Český společenský

29 article

akcie pražsko-železářské a moslecko-uhclné klesly c 10 K. Turecké losy byly vyšší. Trh k ukládání byl klidný. 5% ruská půjčka klesla. Devise se nezmě- nily. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn, 4/10—43/8 Berl.n. Obchody na dnešní burse Byly velmi skrovné, ježlo nebylo větších podnětů ani domácích ani cizích. Záznamy jednollivých akcij na lrhu prů- myslovém i bankovním jen nepatrně se změnily. Vělši kolisání kursové vykazují jedině akcie železářské spo- lečnosti „Phönix“ na zprávy o nižší dividendě. Mirně zolavily se akcie amerických drah na lepší záznamy londynské. Pevný trh měly ruské titry a získala zvláště 4% z roku 1902 většími úhradními koupěmi. L dařské společnosti trpěly místními drobnými od- prodeji. Soukromý diskont setrval na 412 %%. Denní peníze 424 Ruská stální banka. Dle výkazu ze 6. července t. r. vzrosti v minulém týdnu zlatý poklad banky ze 1165.8 na 1166.5 mil. rublů. Oběh bankovek vzrostl z 1132.8 na 1139.5 mil. rublů Pokles cen mědi. Londýnská bursa zaznamenává nový pokles cen mědi, značnější nad obvyklé kolisá ní. Za zboží pohotové klesla cena okrouhle o 2 lib. st. ze 100.25 na 9312, včera dokonce na 98 lib. št. z tunu. Bezprostředním podnětem k tomu dle „B. Tgb.“ byly zprávy z Amoriky doště, že oficiální záznamy cen mědi v Nov. Yorku doznaly nového snížení. Tak poklesl novo-yorský záznam 9. t. m. ze 23.25—24 centů za libru na 22.50—23.50 centů, poměrný pokles tedy ještě větší než v Londýně. Jiné zprávy uvádějí záznamy ještě nižší, ano mluvilo se i uzávěrkách na 22 centů, dle „B. B. C.“ dokonce i na 20 centů.

York Mirna Londýn Phönix zlatý poklad banka cent

30 article

— O důvodech tohoto sestupu není dosud plné jusno. Teprve nejblizší přišti ukáže, je-li skutečně ještě ta- kový nedostatek pohotového zboží, o němž stále se množily zprávy, a jemuž dala londýnská bursa zjev- ného výrazu tím, že znamená mezi pohotovým zbožím a dodávkou třiměsíční napětí plných 5—6, včera dokonce 812 lib. št. — Rakouské kruhy vý- robní plipisují dle „N. F. P.“ tento pohyb cenový velkým spekulačním tmnsakcím a bojům stran trh ovládajících. Se situací tržní prý tent pokles nesou- visí. Spotřeba mědi nepopustila. V Rakousku spe- ciálně je konsum trvale značný, ježlo továrny elektro- technické, kabelově, strojírny a také továrny na modrou skalici jsou deslatečně zaměstnány K olázce snížení daně cukerní. Také Spolek velkoobchodníků s cukrem v král. českém zaslal tyto dny petici poslanecké sněmovně, v níž způsobem ze- vrubným potřeba a nutnost snížení daně cukerní jest odůvodněna. Současně bylo v petici této důrazně do- poručenc. aby v připadě rozejili se brusselské kon- vence nynější celní sazba 6 franků i na dále byla panechána, aby se snad pod cchranou vysokého cla tuzemská cena tak nezvýšila, by tím eventuální sn- žení daně cukerní nestalo se ilusorním Srbský kartel plavební e jeho odpůrci. „Berl.

Berl Rakousko poslanecký sněmovna

31 article

Tab.“ se plse z Hlamburku: Labský kartel plavebních společností jenž 1. července vstoupil v piatnost, dal kupectvu již ucítiti, ci to znamená, dostane-li se doprava na hlavní cestě vodní monepolu. Dopravní sazby do přístavů na hořejším Lab byly přes na- prosto příznivý stav vodní kartelem opětně zvý- šeny a te na úroveň, které by se nedosáhlo, kdyby panovala zdravá soutěž. Než v posledních dnech byly sazby dvakráte vždy o 2 fen, znovu zvýšeny. a panuje prý úmysl, zejtra dekrelovati nové zvý- šení o 5 fen. Rozhořčení mezi zastlateli je tím větší, že za jednání o kartel kupecíve bylo ujišto- váno, že sledována bude normální politika tarifová Pomýšlí se proto vážně na zřízení nového vel- kého vlečného podniku plavebního, jenž má zlomiti moc menopolu ostatních společností. Satva se vynořil tento záměi, již byla rozšilován zpráva, že správe kartelu pokouší se o zmar no- vého podniku. Tato zpráva byla puštěna do svět patrně proto, aby kupecivo zmalomyslnělo. Tento trik se však nezdařil a je již jisto, že nový plavební podnik vstoupí v život ne-li v říjnu, tedy nejpozději v dubnu 1908. Akciový kapitál 3 mil. mk. je jiz zajištěn, zamýšlí se však zvýšití jej na 4, sna i 5 mil. Na to se líčí nutnost dostatečného vyzbnro- jení kapilálem, aby hned ze začátku nový podnik mohl se náležitě uplatniti. Zejména velké kupecké spolky z různých odvětví obchodních musí se posta- rati o důkaz, že vléčná plavba říční má býti služkou obchodu, jež si nesmí hráti na paní, která by svou vůli diktovala obchodu. Jen tehdy, jestliže naloďovači budou svorně postupovati s neodvislými malými lodaři a špeditéry, dá se moc soukromého monopolu zlomiti. Personál nové společnosti byl již angažován na debu od 1. října t. r. Ředitelem má býti Arn.

Laba

32 article

Gleitz, býv. řed. německo-rak. paroplavební spo- lečnosti akciové Elektrolechnická akciová rpolečnost dtíva Kolhan spol., Praha-Vysočzny. Dle usnesení správní rady společnosti byia disponcnlu, panu Zdeňku Reichovi udělena kolek tivní prokura Práce pro dráhu. C. k. ředitelství slátních drah v Praze zadá na stanici vyšehradské přestavbu pod- jezdu a zřízení opěrné zdi. Pomůcky ofertní pro- hlédnouti lze u ředilelství. Oferty podali jest do 31. července 1907 do 12 hod. v poledne. (Sdělení ob chodní a živnestenské komory v Praze.) První český zpolek pro zvelebu věelařství, zahra- nictví a chovu hospodářského zvířectva v Chrudimi kená valnou hromadu v nedlěli 14. čeivence a 2. hod odpoední ve Vlčnově v hostinci pana Josefa Zitky Na pořadu je rokování o otázkách: a) Jaký užitei máme ze věeiařství? b) Jak mežno u nás ovocnictví povznésli Dodávka pro dráhu. Reditelství priv. rak. -uher. společnosti slátní dráhy ve Vidni—I, Schwarzenberg plntz 3, zadá na rok 1908 dodávku jaků a fermeží. Ofertní formuláře a podmínky vydá ředitelství a při- jímá oferty na formulářích sepsané do 17. července 1907 do 12 hod. v poledne. (Sdšlení obchodní a živno- stenské komory v Praze) Subskripce na podily Závedu tiskažskéhe a n- kladatelského Melantrich“ ve Vídní. K něklerým dotazům, došlým na mísia upisovaci, oznamujeme, že subskripce skončena bude delinilivně v pondělí dne 15. července. Upisovací přihlášky třeba tudiž zaslati na upisovací místa nejpozději v pondělí dne 15. čer vence. Trhy. Na výroční trh v Ousobí dne 8. čer- vence t. r. přihnáno bylo přes 200 kusů hovězího dobytka, ponejvice mladých volů a dojných kráv. Příští trh 9. září t.r.

Reich Zitka I Schwarzenberg plntz Gleitz Praha Chrudim Vlčnov Vídeň dtív Kolhan společenský slátní dráha Melantrich

34 article

rhy peněžni. Videňská bursa.

35 article

Závěrečné kursy 11. července 10. červce Renty: 4procentní papírová květnová . . 97.60 97.60 42procentní , únorová . . 98..50 98.40 4procentní stříbrná lednová . . . 87.55 97 55 98.55 98.5 42procentní , dubnová . . 4procentní zlatá rakouská . . . 115.50 115.75 97.65 97.65 4procentní korunová rakouská . . 86.60 86.6 3l/sprocentní korunová (invest.) . 111.10 111. 05 4procentní zlatá uherská . . .. 92.85 92.85 4procentní korunová uherská . . 81. 35 81.25 31/sprocentní kor. (invest.) uher.. 82 20 8280 ruská půjčka . . . . . . . . Losy: Celé státní z r. 1860 . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . .. lisské. . . . . . . . . .. tmrecké . . . . . . . . . .

36 article

149 25 149.25 244.75 249 75 422.— 423.— 456.— 456.— 141.— 161.— 184.50 184.10

38 article

Zástavní listy: šproc. kom. dl. ůp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypol. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého

39 article

92.75 97.75 97.85 97.85 97 9 97.50