Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

šter o s8

3

V Praze, v pátek 12. července 1907.

Praha

4

Číslo 190.

5 article

Na ranní a odpol. listy předplácí s v Praze v administraei město. . . . . R —k na čtvrt leta s dvojí donáškou na něsk na čtvrt lata . . .. ve slislkách na měsío . . Toštou: masic. . . . . . na čtvrt lele s dvají zásilkou na měsí dtvrt ala . . .

Praha

7 article Zapomínané úkoly.

Zapomínané úkoly. Dle souhlasných vídeňských zpráv blíz se jednání obou vlád o nové úpravě t. zv rakousko-uherského vyrovnání ke konci: Jak se zdá, bude dosaženo dohody, ale bude to dohoda, kterou Uhry získají opětně a kterou si vlastně zajišťují pro budoucno úplnou ne- odvislost hospodářskou. Nová úprava po- měrů obou států této říše platiti bude do r. 1917, současně budou ale vysloveny zá- sady úpravy další, úpravy pro dobu, kdy dosavadní celní společenství bude zrušeno a kdy mezi oběma státy zase po řadě desíti- leti budou vytýčeny celní šraňky. Pro Uhry znamená tedy úprava do r. 1917 pouhou přípravnou periodu pro dobu hospodářské naprosté samostatnosti. To jest vlastní smysl vyrovnání nového, a nutno ihned otevřeně vysloviti, že tendence vyjádřená novou ob mýšlenou úpravou, jest pro dosavadní jed notu říše velmi nebezpečnou. Politické dějiny století minulého přinesly veliký a závažný pro nás neustale poznatek Rovnoměrně s postupující demokratisací státu a se vstupem lidových živlů na scénu poli tickou, bylo nutno ideu jednoty státní pode příti novými podklady. Moderní stát nutně bylo třeba přiblížiti k zájmu vrstev lidových a byť tento převrat nedál se začasté vědomě, vyplýval sám sebou z daných poměrů.

Uher Uhry

8 article

Stát stává se vážným činitelem sociálně- politickým a protože rostoucí úkoly vedou nutně ke snaze po tvoření velikých celků státních, jest nutno hledati cesty k tomu, aby potřeba a touha jednoty státní vyplývala z života sama. Proto staví Prusko základy své politiky, která vedla ku potomnímu spo jení Německa v jednu říši, na podkladě da- ném severo německým celním svazem. Sou- časně pracováno k hospodářskému splývání a sblížení severu Německa s jihem jeho, zatím co všemi prostředky zbraňováno, aby i Rakousko stalo se součástí této asimilační politiky hospodářské. Tyto reální podklady idey státní jednoty se u Německa skvěle osvědčily. Německo šlo tu ostatně po sto- pách dráhy, kterou vždy se ubírala politika anglická, jež založila světovost imperia brit ského právě na hospodářských podkladech. Tohoto vývoje, jakoby Vídeň nepozoro vala. Pracoval proti ní, vytlačil ke štěstí ná- rodů této říše Rakousko z Německa, zpevnil Italii, založil nové plány světové politiky ně- mecké, vede k obratům v politice anglické nové doby — příboj dějů jako by nebil do obvodu sídelního města nad Dunajem. Je-li bezpečnější cesty k úplnému — i politickému — osamostatnění Uher, než jest právě uvol- nění dosavadních úvazků hospodářských mez oběma státy této říše, lze s tíží dokázati V tomto směru činí Vídeň pro Uhry sku tečně všechno, co učiniti lze. Rakousko uher ská banka svou proslulou benevolentní poli tikou oproti Uhrám, dává jim k disposic hojné a levné prostředky peněžní a vídeňská politika státní mlčky přiblizí, jak Uhry všem prostředky i v rámci t. zv. celního a obchod ního společenství pracují k osamostatnění ho spodářskému. Jednotnost dopravních zásad pro zbož z obou států na uherských drahách jest dávno theoretickým tvrzením, kterému ne věří nikdo, předlitavský průmysl a obchod

Italia Uher Německo Rakousko Vídeň Dunaj Uhry

9 article

jest z veřejných dodávek vyloučen a zároveň svádějí uherské vlády předlitavský kapitál všemi řečišti a stružkami do Zalitavska. Jednota armády, která jest možna jena pouze při jednotě hospodářské, vykupuje se prolamováním a zrušením právě této sjedno- cenosti hospodářské — lze si stiží předsta- viti politiku zvrácenější a nesprávnější Ovšem nelze ještě pronášeti úsudku koneč- ného, protože detaily vyrovnání známy ne- jsou — lze si však sotva představiti, že by vláda uherská byla ústupnou tam, kde ústu- pek by jí podrazil nohy doma. A tak jsou zajisté Košutovy požadavky základem vy rovnání. Ale budiž: předlitavská vláda tedy kon ceduje Uhrám periodu, ve které by se v rámci celku mohly připraviti na osamo- statnění. Co činí táž vláda, aby v této pe riodě jednak přesvědčila Uhry, že sny osa- mostatňovací dlouho zůstanou sny, dokud Uhry nebudou vládnouti dostatečným kapi- tálem vlastním a že osamostatnění pak ho- spodářské bude současně sestupem jich na úroveň významu balkánského státu, a aby jednak usnadnila průmyslu předlita vskému vstup do nových poměrů? Železničními tra- tmi, které jsou rozhodujícími pro vzájemný obchod obou polovin říše, pevně ovládaa řídí dle svých potřeb a plánů p. Taussig. směr politice rakousko uherské banky udává věrný syn uherské vlasti, uherské státní pa- píry, tedy papíry jiného státu dle maďar- ského názoru, jsou z valné části v držen zdejších ústavů i těch, které smějí ukládati své prostředky v pupilárních hodnotách, zá sobovatelem armády v této polovině jsou zase Uhry, a když z Chorvatska ozývá se odpor proti velkomaďarské politice, stvrzuje Vídeň ochotně jmenování Rakodczaye banem — jest tato zaslepenost systémem?

Košutův Uher Taussig Zalitavsko Uhry Chorvatsko Vídeň

10 article

Kdo bedlivě prohlíží současnou budovu průmyslového vzestupu uherského, kdo zř pravý příval směnek uherských, tomu jest zřejmo, jak papírovými jsou základy roz- machu soudobého v Uhrách a jak nebez- pečná jest hra uherské vlády. Ale dnes jsme v Uhrách engagováni obrovskými sumamia pro případ otřesu, který ovšem dnes naprosto nehrozí, platili bychom my sebou to, co za vinily uherské vlády. To jest fakt tak samo zřejmý, že ani ho netřeba šíře dokládati rozváděti. Možno však na kterékoli straně pozoro vati, ze my ze své pevnější posice jakkol těžíme? Velikomyslnost v politice jest sice krásná věc — avšák naproti poraženým. Byti velikomyslným na vlastní své poškozování, jest špatnou a nesprávnou politikou. Ve chvíli, kdy vláda dává rozhlašovati že vyrovnání s Uhrami jest na nejlepší cestě. jest povinností její udati, jakými prostředky míní chrániti a posilovati naše postaven v souboji, který nutně z tohoto vyrovnání se vyvine. O tom vládní orgány ku podivu mlčí. O postátňování drah ani slechu, o úpravě dopravní politiky tak, aby čeleno bylo sna hám uherským, ani potuchy, po uplatnění povinného vlivu u banky cedulové ani stopy — krásná slova páně Beckova neoslní ni koho. Zvykli jsme až příliš na mluvu činů Vyrovnání obou států této říše bez nové obchodní a dopravní politiky předlitavské jest a priori naši porážkou. To nutno konstato vati již nyní a velmi důrazně

Beckův Uhry

11 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 12.) Ve Vídni, dne 11. července. (Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.) První čtení zatímního rozpočtu nebylo dnes ukončeno. Mysli se však, že zejtra; se talo věc vyřidí. Dva řečníci toliko budili pozornost: Bielo- hlawek a Wolf. Řeči obou způsobily hluč- nou odezvu, třebas různou: řeč onoho častou veselost, řeč tohoto prudký odpor sociálních demokratů, klerými několikráte bylo na celé minuty rokování přerušeno. Pozoruhodno jest, že projevy obou poslanců, bývalého hlasatele hesla »Pryč od Říma« a Všeněmce Wolfa černožlutého křesť. sociála Bielohla w ka vyzněly stejně: oba ohlásili, že strany jejich jsou pro délnost poslanecké sněmovny. Bylo věru prazvláštní podiváni, když K. H. Wol- fovi, rylíři modré chrpy, tleskal prine Alois Liechtenstein, předseda volebního výboru křesťansko-sociální strany. Heřman Bielohlawek jest opět po- slancem. Byl jím v letech 1897—1900. P volbách v roce tom propadl. Za sedm lef, co byl mimo sněmovnu, lecčemus se naučil, lee- čemus odvykl. Stal se snášslivějším a vtipněj- ším. Jest nebezpečným konkurentem hr. Stern- berga, protože má lidovější 1ón. Dra. Luegra dovede napodobiti zrovna virtuosně. Jest sice mělkým a povrchním, ale umi zakrýti prázdnotu myšlenek bodrou srdečností a nehledaným žertem, jenž arci není vždycky jakosti vybrané. Pro- hlásil se Němcem, ochotným k bojí třeba na nůž pro německý majetek a velebil Vídeň jako město německé a pokročilé. Poslanci a poslu- chačstvo jak v ložich tak na galeriích bavilo se celou hodinu dobře.

Wolf Wol Liechtenstein Heřman Bielohlawek Stern Němec Vídeň Řím poslanecký sněmovna Biela volební výbor křesťanskýsociální strana

12 article

Všichni měli za nedlouho ještě jednu stejně dlouhou kratochvili. Pan K. H. Wolf vystoupi dnes poprve v roli polokřesťanského sociála K celému nemá věru daleko. Jižtě vyslovil se pro školu konfesijní, pro školu, ve které by dět křesťanské vyučovaly se odděleně od židovských a když na něho pokřikovali sociální demokraté ohlásil boj proti nim a Zdům za hlučného po tlesku všech antisemitů. Zástupee městské sku piny trutnovské dušoval se, že zůstal, čim by a jakým byl, ale víry nenašel a nenajde. Skonči jako skončil jebo vzor a předchůdce dr. Alfre Knotz: v lůně křesťansko -sociální strany Organisátor parlamentní a mimoparlamentní r- volty proti jazykovým výnosům Badeniovým klesl nejen politicky, klesl také inteligentně. Ne boť může-li člověk, jenž byl chefredaktorem vídeň ského denníku, pokládati bůh ví jakou ducha plnosti výrok, že, budou-li se stenografovati řeč české, musí se také stenografovati pohyby rukama pak jest to chudoba ducha, kteráž snad odmě něna býti má královstvím nebeským, ale na půdě parlamentní jest důkazem úžasné bídy duševní. Opětně ukázána byla Wolfovi kostk cukru. Tentokráte učinil tak poslanec Prokeš Co to znamená, vědí naši čtenářové z minulost jmenovaného poslance všeněmeckého. Když pak oba Myslivei přizvukovali poslanci Wolfovi metali jim sociální demokraté ve tvář narážky na svatováclavskou záložnu. Sociální demokrat Beer měl četné a prudké srážky a agrárníky. Tohoto poslance slyšeli jsme před léty mluviti na vídeňském sjezdu sociálně- demokratickém. Mluvil tam kratčeji a mluvil tam lépe, nežli dnes.

Wolf doktor Alfre Knotz Prokeš Beer

13 article

Presidení dr. Wsiskirchner zahajuje schůzi o 11 hod. 10 min. Návrhy podali poslanci: dr. Schreiner, Peschka a soudr. na změny zákona, týkajicího se přímých osobních daní Dotazy podali poslanci: dr. Schreiner a soudr. na ministra železnic o opatřeních, jež nutno učiniti pro usnad- nění dopravy dlouhého dříví na rakouských státních drahách; Iro a soudr. na ministra obchodu o zbědo vaných poměrech venkovských listonošů; Kroy soudr, na ministerského předsedu o výnosu řišského ministersiva války ze dne 5. března t. r., jímž má se dostali vysloužilým poddůstojníkům v soukromých podnicích zaopatření na škodu rakouských soukro mých zřízenců; dr. Soukup. Hudec (z Prahy), Svě- cený a soudr. na ministra železnic o turnových po- měrech personálu, zaměstnaného u buštěhra ddské drá- hy při lokomotivách; svob. pán D'Elvert, Luksc a soudr. na ministra vnitra o výtržnostech, snácha- ných Čechy v Bytyšce Veveří u Brna. Jednací pořad. Po přečtení došlých spisů přikročuje se k jedna címu pořadu, t. j. k pokračování prvního čtení roz- počtového provisoria. Posl. dr Oiner (něm. liberál samostatný) zabýva se obšírně soudnicivím v Rakousku a označil re lormu trestního zákona za jednu z nejna- léhavějších úkolů poslanecké sněmovny; tento svů úsudek doložil řadou příkladů a podnětů. Řečník zabýval se potom zahajovací řečí mini sterského předsedy: pravil, že k pojmu „konserva tivní“ pojí se v Rakousku nepříjemné vzpomínky Ministerský předseda nalézá se také v koalici, od ní nelze mnoho dobrého očekávati. Musíme však vy- čkati, zda ministerský předseda splní všechno to co jej spojuje s konservalismem, zejména úctu před zákonem.

doktor Wsiskirchner Schreiner Peschek Kroa Soukup D Elvert Luksc Posl Praha Čechy Brno Rakousko poslanecký sněmovna doktor Oiner

14 article

Řečník poukazuje na to, že 54 nařízení, vyda ných dle § 14. stát. zákl. zák. o zaslupilelstvu říše bylo prohlášeno úslavním výborem za nezákon ně. Žvýšení poštovních a telefonních poplatků ce stou nařizovaci je nevážností k parlametnímu právu zákonodárství. Řečník vyzývá rozpočtový výbora sněmovnu, aby již při povolování rozpočtového pro- visoria hájila ústavních práv parlamentu proti vládě Též v otázce zvýšení adjut praktikantů nedbala vláda usnesení sněmovny, že vojenský rok má býti včítán Proti vývodům finančního ministra, který žádá utu- ženou podřízenost služebníků, praví řečník, že úřad- ník má býti mimo svou službu neodvislým svobod ným občanem.

15 article

Řečník probírá pak sociálně-politický program vládní a dovozuje, že, má-li naše sociální politik se dařiti, nesmí svěřena býti na dále ministerstvu vnitra, které jest přetíženo pracemi. Proto jest na- léhavě nutným utvoření ministerstva pr o seciální politiku. Všeobecné rovné volebn právo skácelo politické přehrady mezi bohatými chudými, a jest v tom bez odporu spatřovati počátel nové doby, již náleží provésti rovnoprávnost všech bez rozdílů majetkových. Pouze měšťanstvo, duchem sociálním naplněné, může rozřešiti parlamenlu úkoly nastávající, a jemu náleží budoucnost. (Hlučný sou hlas) Posl. Bislohlawek (křesť. soc.) promlouvá obšírně o vzrůstu křesťansko-seciální strany, která nebojí s sociální demokracie; stmnu tuto obvlňuje řečník z nejdalekosáhlejšího terorismu. — Výtka klerika- lismu, činěná křesťanským sociálům, jest naprosto bezdůvodna. Váží si sice církve a její autority, ale naprosto nejsou kterikály. Ve prudké polemice vy- týká pak řečník sociálním demokratům, že vláčeji město Vídeň v blátě způsobem, jehož nelze omluviti. Křesťanští seciálové vstoupí do vlády, až jim bude libo. Rtečnikova strana jest stranou něme- ckou, což jí však nevadí, aby uznávala rov- noprávnost jiných národností. Řečník v závěrku mluví pak o trůnní řeči a prohlašuje, že

Posl Rtečnikův Vídeň

16 article

V drobném prouejít ranní číslo o sobž . . . za B odpolední . ns zi Ve flialkách na venkově ranní čisle. odpoladní. . . . . . . . 4b Inseráty plati ne hotevě mapřel Přežplacení a inserty přijíná admini- slrace v Marisnské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redskce tiskirna a ezpedice „Národních Listá“ Rekoplay se novraceji.

Marisnský ulice národní Listat

17 article

křesťanští sociálové budou vždy vážně pracovati. (Hlučný souhlas a potlesk u křesťanských sociálů) Posl. Beer (něm. soc. dem.) praví, že sociáln péče musí býti jádrem práce poslanecké sněmovny. Pouze sociální demokracie háji zájmy nemajetných tříd. Sociálně-demokratičtí dělníci budou neunavně připomínati vládě její slib o konečném provedení starobního a invalidního pojišťová ní, jakož i pojišťování sirotků. Bojišťování dělnictva nesmí býti nástrojem v rukou byrokracie, musí z ú- stati v samosprávě dělnictva. Ochrana děti, žen a osob, které nalézají se pod poručnictvím, musí býti postavena na zdravý základ. Každý pokus, směřující k omezení koaličního práva dělníků, budou sociální demokratě potírati ze všech sil. Vůči vý- kladům posl. Bielohlawka mluvil pak řečník o tero- rismu proti hospodářsky slabšímu dělnictvu. Dále přimlouvá se řečník za zkrácení pracovní doby v prů- myslových závodech, čímž zájmy podnikatelů nebu- dou nikterak poškozeny. Přes zvýšené mzdy a zkrá- cenou dobu pracovní, staly ze i v Rakousku velko- podniky, jestliže měly přiměřené technicky dokonalé zařízení, výnosnějšími,

Posl Bielohlawek Rakousko poslanecký sněmovna Beer

18 article

Ale také v malých podnicích musí zavedeno býti zkrácení pracovní doby, omezení práce žena dělí, osmihodinná denní práce v dolech, musí býti ulvořera ochrana dělníků, jež zabránila by bezohled- nému vykořisťování dělnictva. Kdyby sněmovna bylasi vědoma své povinnosti, musila by rozbiti moc kartelo a chopiti se iniciativy ku provedení uvedených opa- Skandály bratrských pokladen musí býti jednou konečně odstraněny. Musí býti zaveden neodvislý dozor, k němuž by byli přibráni dělníci, kteři by měli imunitu při vykonávání svého úřadu. Řečník vojed- nává pak o rostoucí drahotě potravin a prohlašuje za noterickou skutečnost, že mzdy v zemědělství nestouply. (Hlučný, dlouhotrvající odpor na levici.

19 article

Výkřiky, Řecník po delší dobu nemůže pokračovati.) Předseda několikráte zvoni a napomíná ke žlidu. Posl. Beor, pokračuje, pravil, že jeho vývody nečelí proti malým rolníkům, nýbrž proti velkostat- kářům. (Hlučný trvalý odpor Mezi posl. Malikem a několika sociálními demokraty strhla se prudká hádka.) Zvláště při výrobě zápalek se ukazuje, že vládě neleží na srdci zdraví mnoha tisíců dělníků Sociální demokraté nespokojí se prostými resolucemi. nýbrž sami podají návrhy. Řečník pojednává pak o otázce bylově, vyslovuje politování, že nemáme zákona bytového, kterým by byl odstraněn nedosta- tek bytů a činžovní daň, a jímž by byl zaveden dozor nad byly. Nedostatek bytů dokazuje, že všeobecné volební právo pro volby do obecních zastupitelstev jest nejenom politickou, nýbrž také sociální olázkou. (Odpor. Řečník promlouvá pak o příčinách moci sociální demokracie. Rozvíjeje program její, žádá dále, aby rozmnožen byl počet živnostenských inspektorů, aby k tomu úřadu byly přibrány ženy, a aby utvořen byl inspektorát pro stavební živnosti. Poukázav na státní závody, jichž zřízenci jsou ve velmi smutném po- stavení sociálním, skončil řečník prohlášením, že sociální demokraté budou hlasovati proti prozalim- nímu rozpočtu, prolože nemají žádně důvěry k vládě a nevidí v ní nic jiného, nežli plnitelku vůle třid v této zemi panujících. (Hlučný souhlas a pollesk u sociálních demokratů) Posl. K. H. Woli jněm. radikál) projevil nejdřiv naději, že rozpočtové provisorium, kterým se po- slanecká sněmovna tenfokrát zabývá, je poslední. a že poslanecká sněmovna bude miti ce nejdřive pří- ležitost, aby se radila o řádném rozpočtu.

Posl Malik Woli Beor

20 article

Čechové snaží se rozvinutím otázky protekolo- vání neněmeckých řečí sáhnouti ke starému svému proslředku, aby hrozbu obstrukce dali si odkoupiti na útraty Němců. Němečtí radikálové protestují nej- rozhodnějším způsobem proti tomu a se vším dů- razem prohlašují, že dělnost poslanecké sněmovny nesmí býti takovým frivolním (!) způsobem mařena. Jaké výhody mají Němci od nynější vlády? Řečník uznává bezpodmínečně zdatnost a do- brou vůli německých ministrů, kteří patři nynějšímu kabinelu. Vývody jeho nemají žádného ostří proti německým ministrům. Pozoruje-li se však volebn. relorma, je vidno, že nepřinesla Něm- cům v nejhlavnějších požadavcích, na př. v ochraně rozdělení volebních okrasů dvoutřetinovou většinou atd., žádného úpěchu. Také výsledky voleb nebyly pro Němce obzvlášt příznivy. Pokud se týče vyrovnání s Uherskem jest bezpodmínečnou pravdou, že všichni voličove

Čecho Němec Německo Uhersko poslanecký sněmovna

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Literatura Husova. Publikace letošního týdne Husova zahajuje jako pravidelně již po několik let, nový, sedmý. svazek »Spisů M. Jana Husi«, vydávanýeh v akademické »Sbírce pramenů českého hnut náboženského ve XIV. a XV. století«. Obsshuje »Sermones de sanctis«, Husova kázání sváteční z r. 1403 (str. XXXII + 108), nejstarší nyn známý plod Husova péra vůbec. Zjevují se tu poprvé po 500 letech zápisky Husovy ke kázá- ním betlemským na základě šestnácti dosud známých rukopisů; dílem druhým, ohlášeným pro rok 1908, má býti toto dílo Husov ukončeno. Sbírka Vilímkova »Sebrané spi sy M. Jana Husi«, v níž k tomuto akademi- ckému vydání vycházely překlady, byla zakon- čena loni šestým svazkem obsahujícím novo- český převod Postilly. Kromě Husova Výkladu a Listů obsahuje sbírka všechny spisy české z latinských pak překlad nejdůležitějších. Po dává v populárních překladech českému obe- censtvu největší dosud soulirn díla Mistrova. mnohdy vůbec poprve z rukopisů.

Husův Vilímkův Sermone jít sanctis

23 article

Jiným způsobem zařízena jest knižkav Novotného, Jan Hus: O svatokupe etvi (v Světové knihovně, čís. 604—606). No- volný hledí v tomto populárním vydání také za- chovati požadavky vědecké (str. XXI.), ale jak třeba spravedlivě pochváliti vydání toto jako populární, tak nutno se podivili, jak málo toto vydání snáší vskutku měřitko vědecké. O tom bude vyloženo jinde šíře: ale vydavatel sám postavil dva postuláty a oběma nevyhověl; chtěl vydání srovnati s rukopisem, ale praznámého kodexu budyšínského (quarto, č. 24, fol. 102 až 207) nedovedl nalézti — a chtěl doplniti citáty, ale nenalezl ani nejznámějších citátů z Corpus iuris canonici. Laiku arci se zdá, že jest obtížno nalézti nějaký citát z Homéra, když vzpomene, jak těžko by hledal nějaký verš

Novotný Hus

24 article

Vrchlického v jeho šedesáti svazeích poesie, tři- cíti svazeích dramat atd. Ale znalec ví, že máme pečlivé soupisy každého slova u Homéra a že slačí tedy otevřiti takovou příručku, abych — třoba bych vůbec Homéra neznal — ihned na- lezl kterýkoli citát. Tak jest tomu i s citáty z Corpus iuris canon.; je k němu abecední rej- střik; cituje li Hus (str. 148) »ktož muož s postaviti« výslovně »ustavenie« (= kanon), vím, že je to latinsky »Qui potest«, otevru rejstřik a naleznu snadno, že je to citát z C XXIII. q. 3, c. 8 — a usměji se jen, dí-li vydavatel v pozn. 265 »provenience citátu nebylo lze zji- stiti«; podobně na př. cituje-li Hus (str. 145) »Ustavujemy aby dokvadž . . ..« výslovně »v právich«, vím, že je to latinsky »Decerni- mus, ut quamdiu«, otevru rejstřík a naleznu zase snadno, že je to citát z C XVI, q. 7, e. 32 — a jen se podivím, může-li vydavatel pozn. 259 tvrditi: »citátu nemohl jsem zjistiti«. Atd atd. Aby vědecký vydavatel znal signaturu ruko pisu a rejstřik ke kanonům, jsou opravdu poža- davky nejmírnější — nevyhovuje-li ani jim, nen schopen vydávati Husa. Ale — jak praveno — není to na újmu populárnímu vydání; otisk No- votného možno dobře doporučiti.

Vrchlický Hus Qui C XXIII C XVI

25 article

Tím spíše možno tak učiniti u dílka Pek - řova »Jan Hus«, vydaného Ústřední školou dělnickou. Jest to velmi dobrá a velmi správná informace, beze všech allur učeneckých, zakládá se všude na nejlepších pramenech, vedle důkladné znalosti věci jevi i jasné porozumění a řídké nadšení pro věc i osobu — jest to leták ta- kový, jakého vskutku již dlouho bylo potřebí Naproti tomu dilko A. Klausovo » Mist Jan Hus, jeho doba, život a význam« stojí úplné na starším stanovisku pohodlné frásovitosti, jako bývalo do nedávna ještě v módě. Spokojiti se co možná nejkratším a nejmělčím studiem Husa a literatury o něm — ale za to nedostatek vě domostí nahraditi přívalem frásí: to jest asi úko- lem knižky, docola nepotřebné. Anonymní knížka křesťanského spolku mla díků v Čechách »Čtení o Husovi« podává soubor devíti článečků Adlofových, Hochmano- vých, Urbánkových a j. s určitou tendencí nábo- ženskou. Nelze než s dojetím čísti tyto plody nadšených stoupenců Husových, jimž evangelium a Hus jsou ještě vrcholem všeho lidského sna- žení — a nelze rovněž než s dojetím čísti je- jich výklady o životě a učení Husově. Tak psali v sedmnáctém a osmnáctém věku exulanti kvakeři; jsou to pobožné legendy a augusti- novská rozjímání. A na nich možno nejlépe vi- děti, jak se již doba naše od těchto legend kontemplac vzdálila, jak nekonečně více cením si nyní fakt a práce, jaká propast dělí — pr veškeré úctě nás všech k osobě Mistrově lidstvo pokrokové od lidí středověku. — Ale mezi svými knížka jistě dobře vyhoví. V. Flajšhans. Naše novinky.

Pek Hus A Klausův Adlofův Hochmano Urbánkův Husův V Flajšhans Mist Čechy

26 article

* Jaroslav Nauman: Písně malostransk Nákladem Jos. R. Vilímka v Praze. Kniha originální úpravy a originálního obsahu. Zajisté vílaná změna v málo měnicím se programu naší poesie. Nalezly v knížce télo, tak apartně vy- pravené, ohlasu tužby přátel Staré Prahy, tužby zrovna tak dobře známě, jako oprávněné: ochrániti před zkázou, pokud ještě jest čas, starobylé památ- níky historie naší, jichž tolik po Praze jest roztrou šeno. Za snahy ty bojovali již mnozí sice literát naši pěrem svým v nesčíslných polemikách, člán- cích a úvahách, ale veršem látka tato zůstala ješta skorem nedotčena. Autorovi knihy přítomné podařilo se ale vytvořiti knihu, v níž zvěčněny jsou nejen krásy poetické Malé strany, té nejbizarnější věru části pražské, ale i dotknouti se, ponejvíce jem nými šlehy satirickými, palčivé otázky Staré Pra- hy. Myslíme, že nezůstanou verše jeho pro olázku tu bez důležitosti a doufame, že poskytnou mnoho látky k novému, svědomitějšímu přetřásání této věci, zvlášte v kruzích uměleckých, Psány jsou ostatně s citem a tak, že znáti z nich skutečnou lásku autorovu k Malé straně i pietu nesmírnou k jejím památkám. A c hlavního, není tu nic umělkovaného, vše řečeno pro- stým, upřímným, ale lahodným a čístě českým ver šem. Někde zabíhá Jaroslav Nauman do jakési sen timentálnosti, ale sotva znatelné na jeho mladý věk jeť jedním z nejmladších básníkův našich — jež do dává ostatně celku zvláštní rázovitosti a zajímavosti Praha moderní i historická. Ve 250 obrazech Sestaveno podie nejnovějších fotografických snímků Velkého kvartu stran 70 za 5 K. Nákladem B. Kočího v Praze.

Nauman R Vilímek Praha

27 article

Slavný Alexander Humboldt, který ze zájmo vědeckých i estelických procestoval nejenom důkladně celou Evropu, nýbrž i větší část Ameriky a Asie. promluvil o naší metropoli krásné slovo: »Praha jes po Cařihradě, Neapoli a Lissaboně nejkrásnějšín městem evropským.« Věla německého vědce a este- tika stala se okřídleným heslem, které každoročně láká do Praby tisíce nadšených cizlnců, kteří, jal se zdá, budou brzy o naší metropoli v časopisech brožurami mnohem více poučeni než naše vlastní široké vrstvy obecenstva. Kolem krás Prahy, kolem jejích malebných zákoutí chodí tisíce lidí beze vzrušení a s klidem, který je téměř nepochopitelny a který se nanejvýše ještě vyrovná klidu, s jakým si dáváme téměř před očima mizeti nejkrásnějším nejslavnějším parliím našeho hlavního města. Není tedy pouze aktem piety, nýbrž i povinnosti vydání alba přítomného, které ve 250 obrazech sbrnulo vše nejkrásnější, co spatřiti může oko nadšeného pozoro- vatele v Práze i lejím okolí. Vedle dvanácti obrazů celostránkových, kteréž zachytily naše nejnádhernější prospekty a nejpamátnější monumenty pražské, shle- dáme se tu se sty folografií menších, z nichž jest veliká většina pravými uniky umělecké vynalézavosti a vkusu, s jakým byly široké veřejnosti podány Jsou tu i partie, nad nimiž hloubati bude rodilý Pražan, jak jsou originálně zachyceny. A jsou tu jiné, které se nám zdají býti zkamenělou, vysněnou pohádkou, nad níž bychom žasli v pochybách, kdyby nás o ni nepřesvědčovala věrohodnost fysikálního aparátu. Celek knihy je velice apartně vypraven.

Alexander Humboldt Pražan Evropa Amerika Praha Cařihrad Neapol

28 article

* Frant. K. Hejda: Na výslunní. Nákla- dem Jos. R. Vilímka v Praze. Frant. K. Hejda jest v drobnějších, populárních pracích mistrem, jemuž hned tak se nevyskytne rovný. Jeho feuilletony a črty, prodchnuté láskou k lidu šlechetnými myšlenkami, jež očkuje téměř nenápadné svým čtenářům, vznikají zvláštní, jen u něho se vy skytující rázovitosti a barvitosti. S rozkoší čte je i prostý dělník i gourmand literární — píšeť Hejda tak, aby každý nalezl v črtách jeho něco, co by ho zajímalo. Hejdovy práce mohly by směle sloužiti za vzor všem povídkám i knihám populárně psa- ným, jež určeny jsouce pro lid, nepostrádají, jako právě všechny knihy Hejdovy, ani ceny literární, an jemného, (ale nepřesládlého !) slohu. — Kniha při- tomná obsahuje několik črt s tendencemi nejrůzněj- šími, z jejichž některých detailů lze poznati bravurní přímo Hejdovu vyškolenost literární. Na mncha místech lebce otřásá bránicí čtenářovou jemná sa- tyra, nerušící ale nijak dojmu celkového: kniha za jimavá i zábavná, jejíž žádná část nepostrádá urči- tých šlechetných tendencí Mezi čitami nalezáme zvlaště humanně podanou »Žadost«, dále črty »Na prahu Italie«, »Štýbrův nájemník« atd.

František K Hejda R Vilímek Hejda Hejdův Štýbrův Náklo dema Jos Praha

29 article

Ze světa slovanského. * Průvodce Bosnon a Hercegovinou. Seslavi Ferdinand Velc. Mapku i 65 vyobrazení. Vydaí Klub českých turistů v Praze. 1907. V komisi knih- kupectví Fr. Řivnáče. Informace o zemi a lido, historie, statistika, přl- rodní krásy i památnosti kulturní, cestovní pokyny všecko přehledně srovnáno, stručně a praklicky Žádné fantasie, žádné subjektivné dojmy, prostá, střízlivá fakta a zarnčení: pravý moderní Průvodce Začíná přibývati toho druhu užitečných děl do naší spisby. Potřeba sí je vynutila. Máme už pěknou knihovničku pomůcek pro turistiku domácí a je zcela soustavno, že následují nejblíže kniby pokynů pro země slovanské. — Do nedávna pěstovali jsme ce- stovní literaturu takřka výhradně dojmovou. Kdo si vyjel do kraje nebo za hranice, sděloval své zažitky, všelijak zbarvené a vypestřené, určované příhodou i náladou. Čtení často povzbudné, poučné i zábavné. Naši lidé však, jakmile se vydali na cesty — a vy- dává se jich čím dále víc! — odkázání byli na po- učky cizojazyčné. Tomu bude znenáhla odpomoženo. Vybavíme se z dosavadní závistosti na cizotě i po té stránce. Ovšem, nevzniká žádné dílo rázem v plné dokonalosti. Třeba všestranné spolupráce. A při po- můckách cestovných musí pomáhat i obecenstvo.

Velc Řivnáč Praha Francie Bosnon a Hercegovina

30 article

Přední cizojazyčné podniky toho druhu, Baedeker, Guide, Joanne, Meyer a pod. jen tím způsobem do- spět mohly své dnešní vzorné hotovosti. Stale jsou doplňována i opravována pomocí pilných zpráv, za- sílaných ochotně všimavým ceslujicím obecenstvem. Také český turista musí v zájmu národního díla zvykat borlivé korespondenci se svým »Průvodcem«. I v knize nejsvědomitěji sestavené vyskylnou se omyly, opomenuti, nesouvislosti, jež při nejbližším vydání lze opravit nebo doplnit. Vydavatelstvo bude povděčno, poví li se na příklad, že mapka i texl našl knihy správně mluví o dvou horských skupinách jménem Bjelašnice, jedné v Bosně, druhé v Herce- govině, přidaný index však, že ví toliko o je- diné; že výslup na Bjelašnicu se strany sarajavské je v knize přimě vypsán, o výstupu však s jiné strany že nic neudáno, nemožný li snad sestup ke Konjici? že ubytovací dáta o městě Baňaluce členář snadno přehlédne, protože jsou tyto gralicky jinak umístěna, nežli při jiných místech a t. p.

Joanne Meyer Boseň Konjic Baňaluce jméno Bjelašnica

31 article

Výpis látky sestaven dle hlavních komunikac, po- dél železnic a poštovních spojení. Je zcela přirozeno. že lví podíl připadá tu částem kraje nejčastěji na- vštěvovaným Jiné se musí uskrovniti. Zde však ně- které ducela odpadly. Partie Baňaluky, Klýně, Petro- vace, Bihače leží stranou od hlavního ruchu, vy- kazují však přírodnicky neméně než historicky mnohé zajímavosti. Turista venkovský snad oddíl nepohřeší, krajan v Bosně usedlý byl by za jistou úplnost tím směrem ještě povděčen. Kniha je pěkně vypra- vena a bude velevítána všem našincům, vydávajícím se na jih za Sávu a Drávu za účely turistickými i těm, kdož povoláním byli zaneseni do zemí oku povaných. Také češtině spisku bude třeba věnovati více péče. Nečtou se lepě obraty jako: dráha běží kolem města »ve velikém oblouku«, silnice zvedá se »v mocných zákratech«, ten onen vůdce byl »ode Turků poražen, džamija byla »od« nějakého bega po- stavena, jedno míslo leží »bezprostředně« vedle dru- hého a pod. Páchne to vše otročinou německých předloh.

Turek Petra Boseň Sáva Dráva

33 article

* Letním zábavám nejlépe poslouží zdravý humor. jemuž se výborně daří ve slunném letním ovzduši a jehož hojnou zřyobu vyslal opět do světa známy český humorista Jos. Šváb (Praha-III.) v levných 20hal. sbírkách, jako scény (.Na šlaflu«, »Nevěsta za 60 hal,«), damské i panské výstupy (»Dobrovolný hasič«, »Ženy dříve a nyní«, »Až ráno v pět«, » Po- stilionka«, »Proč se nevdáme) a kuplety (»K Š aste rovům do Karlína«, »Ach má zlatá Madla«, »Srlál převeliký«, »Ja mám holku švadlenu«). Pp. pořadatele najdou tu hojný zdroj pro veselý ráz letních zábav- Seznam zašle každému zdarma. * Knihovna »Zlaté Prahy«: Stefan Žerom ski: Povídky, přel. K. V. Rypáček. J. Otto v Praze * Neurasthenie a jiné stavy nervosní. Napsal MDr. Vojtěch VItek. Praha, 1907. E. Weinfurten v Praze. * Knihovna českého obchodníka. Redaktor K Uhl. Sv. I. Nejiednodušší vymáhání pohledávek. Pise

Jos Madla Srlál Žerom K V Rypáček Otta Vitek E Weinfurten Uhl Praha Karlín Pisa Šváb Neurasthenie