Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4

2

NÁRODNÍ LISTY

3

12. července 190/. Ulslo 190

4 article

poslanecké skoncováno. Bude jim vyplněn také ještě zejtřek. Potom nastane při schůzích ple- nárních přestávka do úterka v poledne. Na jednací pořad schůze úterní položen bude návrh poslance dra. Luegra o oslavě panovnického jubilea císařova, po připadě návrh dra. Chiar a soudruhů na zřízení hodnosti třetího a čtvrtého místopředsedy sněmovního, po případě též první čtení vládních osnov o ražení nových mincí. Předseda dr. Weiskirchner chtěl dnes přikázati osnovy ty bez prvního čtení výboru rozpočtovému, tomu však odporoval poslanec Malik. Následkem toho první čtení konatise bude. Ministr financí dr. Korytowski pře- mlouval štyrského poslance, by od úmyslu svého ustoupil, ale marně. Druhé čtení zatímního roz- počtu konati se bude teprve ve čtvrtek. N presidiu doufají, že bude lze vyříditi je ve dvou schůzích.

doktor Weiskirchner Malik Korytowski

5 article

Kofíec jazykové akcs.

6 article

E Vídně, 11. července, Jazyková akce, jež vlekla se parlamentem a « níž se vyjednávalo mezi poslancí českými, předsednictvem, viádou a Němci, dospěla dnes k jakémusí zakončení. Pantomima, která trvá od 17. června, prohlášena byla současně za o dby tou. Od zejtřka mohou poslanci čeští zase mluvíti Celý týden vyplněn byl jednánímí poslancň če- ských s vládou. Jak jsme již oznámili v listě odpo ledním, přišli o 14 11. hodině dopolední poslanci d Kramář, dr. Hruban Prášek a Klofáč k bar. Beckovi do ministerského předsednictva oznámili mu usnesení o požadavku rovnoprávnost jazykové, pokud jde o protokolování sněmovních pro- jevů neněmeckých tak, jak jsme sdělili v listě odpo- ledním Rozmluva s Bar. Beckem trvala celcu hodinu Předseda ministerstva vyhradil si přijíti do společné parlamentní komise všech českých stran, do kterés dostavil o 5. hod. odpol. Tam byli poslanci dr. Hru- ban, Klofáč, Zázvorka, d Hajn d Stránský, prof. dr. Masaryk. Maštál ka. dr. Kramář, dr. Bulín, dr. Herold. dr. Srb P. Šilinger, sv p. Rolsberg a hr. Thun Přítomni byli oba čeští ministři dr. Pacák a dr.

Němec doktor Hruban Prášek Klofáč Beck Zázvorka profesor Masaryk Kramář Bulín Herold Srb P Šilinger Rolsberg Thun Pacák Vídeň d Kramář d Hajn d Stránský

7 article

Fořt. Bar. Bick měl k poslancům všem dlouhý proslov, ve kterém jim oznámil, že vláda je st ochotna splniti požadavky české, po- kud jde o protokolována českých i ster- pelací a českých návrhů. Pokud týče se českých řečí plenárních, zejtra jiz dostaví se do sněmovny úřadník, jenž bude české řeči zaznamenávati a z nich dávati výňa- tek jazyšem českým do korespondene ří8 ké rady. Pro tuto řunkci jest vyhlédnut fi- nanční rada dr. Bronislav Velek, přidělený tiskové kancoláři v ministerském předsednictvu, kde pra- cuje již několik let a pověřen jest sestavováním vý- ňatků z českých novin pro vládu a pro panovníka. Dr. Bronislav Velek vystudoval v Praze. Tam vatoupil do služeb finančních, pozdějí byl přesazen na Moravu, odkud se dostal do ministerstva financí Odtamtud přidělen byl jmenovaně tiskové kanceláři. Dr Velek byl činným literárně jak jazykem českým tak německým. Vydal velmi pěknou monografii Smetanevi, četné české Básně přeložil do něm činy a uveřejnil v různých časopisech a ve „Wr Abendpost“ podnes uveřejňuje posudky českých děl jak beletristických, tak vědeckých, zejména histori- ckých. Chél vlády potom promluvil o poměru české de- legace vůbec k nynější vládě a k jejím oběma českým členům zvláště. Rozpředla se o tom stručná debaln. kteráž o 6. hočině večerní Byla skonžena. V tu dobu sešel se svaz českých poslanců ke zchůzi. kleré předsedal posl. Prášek. Posl. dr. Hruban po- dal referát o posledních jazykových návrzich vlády.

Bick doktor Velek Wr Prášek Posl Hruban Praha Morava

8 article

Návrhy ty vzaty velilou většinou n vědemost. Svaz provede politickou rozpravu o proslovu Bar. Becka v době nejblíže příští. Dru. Kramářovi bylo uloženo, By v zejtřejs schůzi poslanecké sněmovny podal návrh, kterým se žádá vykonávání § 51. jednacho řádu poslanecké snčmovny v jeho přesném duchu. Z Vídně, 11. července. (K. k.) „Deutschnat Korresp.“ přináší tuto zprávu: Na pozvání m-p Decka dostavil se dnes ke konci sněmovní chůze devitičlenný výbor německých stran do ministerského salonu v parlamentě, de byli přílomni též ministři dr. šl. Derschatfa a Prade. Min. předseda jim sdělil, že nehodlá dále vyjednávatí o dohodě o užívání neněmeckých řečí ve sněmovně poslanecké, poněvadt dnešním prohlášením p. sl dra. Kra- máře, podaným na konferenci před- sedů stran, přešla tata zálezitost de právomoci výboru pro j dnací řád Těší ho t.m více, že otázka tato přika- zuje se parlamentnímu foru, poněvadž j velmi zaměstnán vyrovnávacím vyjednáváním s Uhrami Devíličlenný výbor vzal tuto zprávu na vě- domí, a prohlásil, že zatím nemá příčiny, aby s touto záležitostí dále zabýval, poněvadž neby ještě sdělen ohlášený mávrh posl. da. Kramáře. Proto odpadají též veškeré schůze svazů německých stran, ustanovené na příští dny.

Beck Kramář Vídeň Uhry poslanecký sněmovna Deutschnat Korresp svaz německý stran

9 article

Tužby a požadavky úřadnictva severni dráhy. Z Vídně, 11. července. Dnes dosfavila se deputace poslanců různých stran k sekčnímu chefovi v ministerstvu financí, Englovi, aby se zastala oprávněných požadavků veškerého personálu severní dráhy Ferdinandovy, poku jde o úpravu platů a též o jiné požadavky. České poslance zastupoval inž. prof. Smrček. Depu- taci, kterou sekční chef Engel přijal jako zá- stupce ministrův, dostalo se ujištění, že záleži- tost tato byla před dvěma dny vyřízena tak, jak bylo navrženo ministerstvem železnic. Překvapení z legitimačního výboru. Z Vídně, 11. července. Schůze legitima- čního výboru, která se večer sešla, byla pohnu- tou. Sensací bylo, že 21 proti 18 hlasům byl re- ferát o protestu proti volbě ministra za Halič dra. Dzieduszyckého přikázán ruskému sociálnímu demokratu Vitykovi; v menšině zůstal polský demokrat dr. Buzek. Hlasování tomu předeházely prudké spory o jazykové otázce. Sociální demokrat Prokeš mluvil totiž česky a bylo na něj pokřikováno radikálem Sommerem a křesť. soc. Bielohl av- kem, že ve výborech se česky nemluví a že jest tam jen němčina výhradným jednacím ja zykem. N české poslance bylo pak útočeno tak že čeští členové výboru dr. Srb, dr. Vrtal. Srdínko a Okleštěk odešli ze schůze. Za jejich abstinenec provedeno bylo vzpomenuté hlasování. Českých poslanců zastal se rozhodně Chorvat dr. Laginja, poukázav na to, že ne- němečtí poslanci mají stejně jako v plénu, také ve výboru právo mluviti svým jazykem. Udá- losti ve schůzi legitimačního výboru, která po- trvala dlouho do noci, byly předmětem živých hovorů v poslaneckých kruzích.

Ferdinandův Ing profesor smrček Engel Dzieduszycký doktor Buzek Prokeš Sommer Srb Vrtal Srdínko Okleštěk Chorvat Laginja Vídeň Halič

10 article

Porady o vyrovnání. Z Pešti, 11. července. Zdejší listy píší celkem přiznivě o stavu jednání o obnovu vy- rovnání rakousko-uherského. Tak na příklad »Egyetértés« pokládá za pokrok, že bude konee dlouhé dosavadní nejistotě, třeba nejlepším pro- středkem na trvalé odstranění občasné hospodář- ské krise v Uhrách byla by úplná rozluka. »Független Magyarorazág« praví, že skon- cování porad vyrovnacích bylo by žádoueno v zájmu celé země: vláda nyní bude moci více se věnovati hospodářskému vzmachu Uher. »Budapesti Hirlap« píše, že vyrovnací po- rady lze pokládati za hotové; obé vlády prý uznaly konečné, že i špatné vyrovnání je lepší nežli žádné vyrovnání. Pro Uhry je obzvláště významno, že pro ně dosaženo bylo rozluky v oboru daní spotřebních, ovšem bez vnitřní celní čáry. Rovněž uherský požadavek řízení přikazovacího byl předlitavskou vládou přijat. Pověsti o balkánských úmluvách. Z Berlína, 11. července. »Corriere d' Italiae a »Figaro« uveřejnily onehdy sensační sdělení o domnělé rakousko-italsko-ruské úmluvě, jež prý se týče Balkánu. Bar. Aebrenthal a Tittoni měli dojednati podmínky úmluvy, jež měla platiti zejména pro společnou akci řečených států na Balkáně. Z téže příčiny byla prý smluvena též schůzka ruského ministra zahra- ničních věci Izvolského s bar. Aehrenthalem. »Figaro« doplnil tyto pověsti sdělením, že de mocenského sdružení má býti přibrána také Anglie. Zdejší »Nat. Ztg.«, patrně zdejším zahra- ničním ministerstvem inspirována, popírá všechna sdělení »F gara« i »Corriere d'Italia« a dokládá. že pro Rakousko a Italii není pražádného dů- vodu k nové úmluvě, poněvadž se mezi nimio otázce albánské úmluva již stala; podobně stala se mezi Rakouskem a Ruskem, pro Německo pek není ni nejmenšího podnětu, aby se do otázek těch vměšovalo.

Figaro Aebrenthal Tittoni d ' Italia Pešť Uhry Berlín Balkán Anglie Rakousko Rusko Německo Budapest Hirlap Corriere d ' Italiae Független Magyarorazág

11 article

Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 11. července. (Zvl. tel. »Nár. L.«). Zejtřejší den jmena a nar- zenin krále Petra bude úřadně oslaven zde i v ostatním Srbsku. Program oslavy by uveřejněn. Bělehrad jest ozdoben prapory. Úkaz o vyznamenání k povýšení v armádě úřadníků — také amnestie — bude uve- řejněn zejtra. Nový francouzský vyslanec Děcaut sem přibyl. Na poctu nizozemského vyslance uspo- řádána večerní hostina u dvora. Na jednacím pořadu skupštiny byla dnes nová intrika mladoradikálů proti Pašičovi. Dopoledne i odpoledne mluvili oposičníci, proč Pašíč zaplatil státu za právo na výzkum rud- Z Bělehradu, 11. července. (K. k.) Král úkazem jmenován Papakostopulo tajem- níkem srbského vyslanectví ve Vidni. Kníže Bülow a bar. Aehrenihal. H. Z Berlína, 11. července. Zpráva, že kn. Bülow navštíví koncem záři ministra bar. Aehrenthala, jest vzhledem na udaný ter min nesprávná. Řišský kaneléř nebude — jak »Berl. N. Nachr.« sdělují — v tomto podzimu ještě asi a to, podniknouti zamýšlenou cestu do nlků.

Pašič Papakostopula Bülow Berl N Nachr Srbsko Bělehrad Berlín

12 article

Vídně. O tajném spolku katolickém. M. Z Kolína nad R., 11. července. »Mün- sterscher Anzeiger« dovídá se o domnělém taj- ném spolku katolickém, že ve skutečnosti byl pouze vypracována plsemná prosba za zrušen některých ustanovení indexu, neodpovídajicíeh již nynějším poměrům. Prosebný ten projev, jejž jmenovaný list zároveň uveřejňuje, je prý výsledkem objektivní úrady a byl vypracován za součinnosti čelných a přesvědčením svým věrných katoliků. Při práci té byla výslovně odmítnula účast kněžstva. S jiné strany dovídá se týž list, že na řečenou písemnou prosbu sbírány byly podpisy všech vzdělaných stavů v Anglii a zemích ně- meckých; podpisy ty sbírány byly proto, aby tím způsobem utvořena byla veliká liga, která by vyvolala praktickou činnost laiků na základé křesťanského názoru světového v zájmu zdra- vého pokroku osvětového. Tato liga má zůstat v činnosti i po vyřízení své písemné prosby.

Vídeň Kolín nad R Mün Anglie

13 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Konfezefice pledsedů klubt. E Vídně, 11. července. (K. k.) U přítomnosti před sedy ministerstva svob. pána dra. Becka konal se dnes v poledne konference předsedů klubů, jež se zabývala pracovním programom pro zbytek tohoto období zasedání sněmovny. Předseda dr Meiskirchner žádal především konferenci před- sedů za souhlas, aby podané vládní předlohy o r- žení stokorunových mincí ve zlatě a nových pěti- korun, o propůjčení pupilární jistoty půjčkám halič- ské banky zemské, o obchodní smlouvě s Tureckem o prodeji sianonské cesty u Opatije a předloha o re- visi jednacího řádu byly bez prvního čtení přikázány příslušným výborům. Konference předsedo dala k tomu souhlas, vyjma předloh o změně jednacího řádu. Posl. dr. Chiari přál si, aby jeho návrh, o roz- množení míst místopředsednických, byl přiká zán ber prvního čtení výboru pro řád jednací, proti čemuž se vyslovil posl. dr. Kramář vzhledem na nevyjas- něnost v otázce protokolování řeči českých Konečně stalo se dohodnutí, aby otázka ta prozatím zůstal nerozhodnuta.

Beck Meiskirchner Posl Chiari doktor Kramář Vídeň Turecko Opatije

14 article

Posl. Peschka a Prášek vyslovili přání, aby vzhledem na nastávající žně a práce s nimi spojené se nekenaly schůze v pondělí a v sobolu. K návrhu posl. Ploje bylo usneseno, rokovat o podaných nouzových návrzích ještě v tomt zasedání. Konference předsedů usnesla se pak zřídíti ná- sledující výbory o 52 členech: národohospodářský zemědělský, železniční, hranný a živnostenský, a ná sledující výbory o 26 členech: petiční, justiční, po- platkový, tiskový, juhilejní a ústavní. Pokud jde o pracovní kalendarium, bylo usne seno, po zejtřejší schůzi konati příští sněmovní schůzi teprve budoucí úterek o 12. hodině polední V pondělí odpoledne o 3. hod. a v úterý ránoo 9. hodině sejde se rozpočtový výbor ku poradě o roz- počtovém provisoriu. Kdyby výbor neskončil jednání dopoledne, potrvá sněmovní schůze pouze na krátko aby mohl výbor v úterý večer skončiti porady. Ve středu bude se v poslan. sněmovně jednati o návrhu Luegrově na zvolení jubilejního výboru, a ve čtvrtek

Posl Peschek Prášek Ploj

15 article

Bude zahájeno v poslanecké sněmovně druhě čten rozpočtového provisoria. O jazykové otázce nebylo na dnešní poradě předsedů klubů čále jednáno. Z Vídně, 11. července. (K. k.) Jistá parlamentn korespondence oznamuje: Poslanec Iro nezúčastni se dnešní konference předsedů klubů, která, jak se proslýchalo, měla se zabývati také jednaci řeči parla- mentu, a poslal předsedovi následujíc. dopis: „Do- věděv se, že v dnešní konferenci předsedů klubů má býti učiněno rozhodnutí o uživání řečí v poslanecké sněmovně, nejsem ze zásadních důvodů s to, abych se této porady zúčastnil. Podle mého přesvědčeni nepřísluší konferenci předsedů klubů právo, aby něco měnila na nynějším užívání jazyka v posla- necké sněmovně a ve výborech. O užívání jazyka může rozhodovati pouze poslanecká sněmovna na základě podaných návrhů. Tě doby jest pro užívání řeči směrodatným zákon ze dle 10. června 1869 ř. z. č. 113 a zákon ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 146. Jinak stojím na stanovisku, že nehledě k našim ná- rodním zásadám, mus. býti už a důvodů rozumnost a praktické nutnosti pouze a výhradně německá řeč jednací, řečí poslanecké sněmovny Prolestují proto jménem svým a svých soudruhů proti každlému roz hodnutí dešní konference, ktoré odchýli se od tohoto stanoviska.

Vídeň poslanecký sněmovna

16 article

Schůzka ministrů. Z Vídně, 11. července. Ministr bar. Aehren- thai odcestuje v sobotu do Italie přímo do Desia kde se setká s ministrem Tittone m. Z Řima, 11. července. (K. k.) Ministr Titton odjel večer do Desia, kde se setká s bar. Aehren- thalem. E Híšského měmu uhorskéke. Z Pašti, 11. července. (K. k.) V poslanecké sněn vně min, předseda podal předlohu o úpravě správy a finančních poměrů pešťských. Obsahuje také návrh na koupi Margaretina ostrova od arciknížete Josefa. Sněmovna přechází k jednacímu pořadu a zpra- vodaj menšiny Hencz (str. lid.) navrhuje, aby vzhle dem na jmenování býv. ministra Fejérvára kapitánem uherské tělesné gardy trabantů výslužné jemu vy- měřené bylo prohlášeno za nezákonné, a tebylo dáno absolutorium pro tuto položku. Posl. Bua polemisuje s ninoritním návrhem Tiszův kabinet měl by být obžalován, ale lidová strana ví právě tak dobře jako celá země, že koalice přejala vládu pouze za určitých podmínek. Lidová strana chce, podávajíc dále sahnjici návrh, způsobiti straně neodvistosti pouze nesnáze a nepříjemnosti (Volání z lavic poslanců slrany neodvislosti: To jest períidní politika. Před velkými pány ohýbají záda a vůči malým hrají si na chlapíky. Musíme vždy pře jmouti odium. Volání z lavic poslanců lidových: Vy jste porazili hlasováním svého vlastního ministral Tak udržujele koalici?) Když posl. Buza domluvil, nastala krátká pře= stávka, za níž trvalo v kuloirech velké v zru- šení. Poslanci strany neodvislosti a strany lidové vyčítají si nav zájem své chování. Pří- slušnící lidové strany vytýkají čle- nům neodvislosti, že se nedrží prozra- mu a tito opět poslancům strany lidové. že používají každé příležitesti, aby očernili členy strany necdvislosti před voličstvem.

Tittone Titton Margaretin Josef Hencz Posl Tiszův Vídeň Desio

17 article

Předseda Justh zasáhl jako prostředník, a po- dařilo se mu konečně rozjitřené poslance uklidniti. Po obnovení schůze prohlašuje m.-p. dr. We- kerle: Musíme toho dbáti, aby kontrola při společné nejvyšší účtárně nebyla volnější nežli u nás. V tomto směru možno konstatovati, že kontrola tato jest mnohem vážnější. Postup je proto tím vážnější než u nás, neboť překročení společných výloh musí být jako samostatný zákon předloženo ke schválení sně- movně, Pokud se pak týče výslužného bar. Fejérvára, prohlašuje, že nedostává více ani o haléř, než mu zákonitě sluší. Ať nezaměstnává se sněmovna ta- kovými nepatrnostmi, Stranu neodvislosti nelze obvi- niti z nedůslednosti; neboť když jsme se rozhodli — praví min. předseda — na novém základě převzíti vládu, nežádali jsme na nikom, aby se vzdal svých zásad. Každá strana vstoupila do politické arény se svými bývalými zásadami. Když vyřizeno bylo několik menšíchi předloh. usnesla se sněmovna k předsedovu návrhu, aby příští schůze konala se 10. října Na to předseda přál poslancům příjemné prázdniny a tito odpověděli provoláním Eljen! před- sedovi. Panská s lěmovna vzala na vědomí zprávu kvotové deputace. Na to jednalo se společně o upra- vení platů železničních zřizenců a slu- žebni pragmatize jejich.

Justh Eljen

18 article

Podmaršálek mima službu Tomičič prohlásil že omezuje se následujícím prohlášením: Prajedná- vaný zákon o úpravě služby železniční znamen porušení politické individuality ná- roda chorvatského, slavonského a dal- matského, neboť podkopává výhradn o st chorvatské řeči jako jediné služební řeči v území Chorvatska, Slavonska a Dalmacie, kterážto výhradnost patří nám jako politickému národu a je zabezpečena a rozhodným způsobem smluvně sta- novena státoprávním ujednánímn, které uzavřeno by- lo na jedné straně mezi Uherskem, na druhé slrani mezi Chorvatskem a Slavonskem a jako společný zá- kladní zákon pro Uhry bylo separátně inartikulováno XXX. zákonem z r. 1868, separátně pak pro Chor- vatsko, Slavonsko a Dalmacii I. chorvatsko-slavon- sko-dalmatským zákonem z r. 1868.

Chorvatsko Slavonsko Dalmacie Uhersko Uhry

19 article

Na disposících této smlouvy, která tvoří část ústavy jak Uherska tak také Chorvatska, Slavonska a Dalmcie, může býti ve smyslu § 70. této smlouvy provedena změna jen tím způsobem, jakým vzníkla i se souhlasem všech činiter ů, kter smlouvu onu uzavřeli Následkem toho jsme my, vyslaní Belezáti zem- ského sněmu chorvatského, slavonského a dalmatské- ho nuceni, předložením této osnovy, jež porušuje práva a základní zásady, obsažené v § 70. zmíněné smlouvy, spatřovati postup, který překročuje konstituční okruh této vys. korporac a následkem toho obsahuje porušení ústavy. Abychom pak jako vsslaní delegáti zem- ského sněmu Chorvatska, Slavonska a Dalmacie svým účastenstvím na jednání, nehledě ke způsobům, ja- kým poslanecká sněmovna zákon phijala, nesankcio- novali tolo proliňstavní zasáhnutí do základních zá- konů a práv chorvatského království a uím i do celí ústavy zemi svaleštěpánské koruny, jsme nuceni opustiti sněmovnu magnátů se slav ným ohražením proti podání této před- lohy a s rozhodným prohlášením, že pr případ, přijmo-li panská sněmovna tento zákon, nám jako vyslaným dele- gátům chorvatského zemského sněmu nezbývá, nez učiniti závislým dalš vykonávání našich mandátů na usne sení zemského sněmu chorvatského slavonského a dalmatského

Uhersko Chorvatsko Slavonsko Dalmacie

20 article

Ministr obchodu Košut praví, že předešlý řeč ník na počátku řeči své pravil, že vláda zdolala chor vatskou oposici v poslanecké sněmovně. Vláda něce podobného neučinila. Chorvatští poslanci — chci to přímo říci — zneužívali ustanovení domácího rádu poslanecké sněmovny. (Souhlas.) Vláda použila do mácího řádu, nezneuživši ho, jen aby ukončila tak- tiku chorvatských poslanců, kterouž soustuvně mařil čas poslanecké sněmovny. Předešlý řečník pravil též že tato skutečnost přiostřila antipatie mezi Uhry a Chorvaty. To byla — litují — slova ct. p. přede- šlého řečníka. Žádná z obou osnov, sněmovnou po- slaneckou přijatých, necbsahuje porušení ústavy. Uherská vláda, ano celý maďarský ná- rod nikdy nechtěl a ani nyní nechee porušiti chorvatská práva, tím měno ústavu. Pravý slav věci je ten, že dosud železniční zři zanci v Chorvatsku nebyli povinni znáti jazyk chor vatský a ho užívati. To platilo po desttiletí. Do zmí něných osnov bylo však pojato uslanovení, že v bu- doucnosli na území chorvatském musí železniční zřzenci, kteří jsou svým povoláním nuceni stýkati se a obeconsívem a z úřady, uměli chorvatsky. T dokazuje jasně a zřetelně, že jsme nejen nepoškodili práv jazyka chorvatského, nýbrž naopak, že jsme je přece rozšiřili, a že jsme Chorvatům učinili ůstup- ky, jakých dosud neměli. (Živá pochvala na pravici, odpor u Chorvatů.) Nelze tudíž mluviti a útoku na řeč chorvatskou, nýbrž spíše o jelim uplatnění.

Košut Chorvat Uhry Chorvatsko poslanecký sněmovna

21 article

Troufám však, že chorvatský národ nahlédne. že jak uherská vláda a maďarský národ. tak také i ja jako ministr, i sám osobně, chovámek chorvat- skému národu největší sympatie (?!) Lituji mylného a zvráceného názoru, jímž dali se chorvatští pánové vésti, a jímž se jim podařilo po- rušiti třeba jen zatím dobrou shodu mezi Uhrami a Chorvatskem, (Hlučný souhlas.) Prosím za přije obou předloh. (Hlučný souhlas a potlesk.) Po ministrově řeči chorvatští poslanci odchá zeji Hr. Ferd. Zichy prohlašuje, že byl stále čle nem králevinské deputace a při každé příležitosti přesvědčoval se, že jak vláda, tak všichni činitel vždy dbali zájmů Chorvatska a co nejochotněji při- čiňovali se všemožně o to, aby byl udržen dobrý poměr mezi Uhrami a Chorvatskem. Jak zákony. tak i praktický život dokazují, že stižnosti fomiči- čovy nejsou odůvodněny. Doporučuje předlohu. Předlohy přijímají se v celku i v podrobnostech.

Zich Uhry Chorvatsko Hradec

22 article

Když byl vyřízen jednací pořad, navrhl vzletnou řečí arcibiskup Varrosy, aby bylo předsednictvo zmocněno, llumočiti v stupňů trůnu 18. srpna po- city homagiální věrnosti a holdu sněmovny. HHlučná pochvala.) Na to ce schůze končí. Z Pešti, 11. července. (K. k.) Člen panské sně movny šl. Tomičič vyjádřil se v rozmluvě s redak- torem „Orient. Korresp.“ o služební pragmatice že lezničních zřízenců a sporech mezi Uhrami a Chor- vatskem, že dle chorvatského názoru uhersko-chor- vatské vyrovnání je smlouvou, uzavřenou mezi dvě- ma rovnoprávnými národy. Uhry mluví jako silná strana jen o státní jednotě; zákon mluví o státní unii. Chorvatsko neuzná nikdy jednotu zemi koruny štěpánské. Uhry a Chor- vatsko tvoří unii a ne státní jednotu V Chorvatsku neuznává žádná stlana, ba ani jediný člověk dnes schválenéh zákena. Je to zvláštním počínáním sahati na právo chorvatského jazyka. Spíše lze učiniti ze zem velký hřbitov, než by se podařilo při- měti národ, aby zřekl se svého jazyka

Varrosa Uher Pešť Uhry Chor Chorvatsko

23 article

Vzdají-li se chorvatští poslanci svých mandátů, na- jdou se sotva jiní chorvatští poslanci, kteří by za- ujali jich místa, a potom nezbude, než heslo: „Roze- pdůme se“l Býv. odb. přednosta VI. Nikolič prohlašuje za bezpodstatnou zprávu, že bude utvořena nová tak zv. úslavní strana, která by spolupůsobila se stranou unionistů, bánem projektovanou. Bár spolučinnost tuto znemožnil, poněvadž přijal svů úřad před vyřízením jazykové olázky. Povinnost jeh (Nikoliče) je býti v oposici proti bánovi resp. proti uherské vládě, pokud trvaj na stanovisku státní jednoty a neuzná- vají státoprávní poměr Cho'rv atska- Z parlamentních výborů. Z Vídně, 11. července. (K. k.) Ve večerní schůzi legitimačního výboru byly především rozděleny referáty pro volby v Haliči. Dol. a Hor. Rakousíei a na Moravě. Pro tyto byli zvolení zpravodají posl. dr. Vrtal pro dra svob. p. Pražáka, Okleš těk pro Smrčka, dr. Myslivec pro dra. Stojana, dr Sommer pro B-ndela, dr. Waldner pro dra Chiara, Eldersch (21 proti 19 hlasům, které při padly na dra. Bachmanna) pro dra. Lichta, a dr Herold (Most) pro Wagnera. K návrhu posl. Pernerstorfera bylo usneseno ještě před letními prázdninami konali schůzí k vy- řízení voleb v odděleních neschválených, proti nimž nebylo činěno námitek. Pro tyto volby v dnešní schůzi rovněž byli ustanoveni referenti. Konfere ce Slarčevičovy strauy. Ze Záhřeba, 11. července. (K. k. uh.) Včera od poledne konala se konference Starčevičovy strany sněmovní, jíž zůčastnili se všichní poslanci strany. Dnes bude vydán manifest, jenž vyslovuje se co nej- rozhodněji proti nynějšímu uhersko-chorvatskému vy- rovnání a vyzývá k hojí za samostatnost Chorvatska. Dnes bude rokováno také o další taklice strany.

Bár doktor Vrtal Pražák Okleš Smrčka Stojan Sommer B ndel Waldner Chiara Eldersch Bachmann Herold Wagner Pernerstorfer Slarčevičův Starčevičův Vídeň Halič Dolo Morava Most Záhřeb Chorvatsko Nikolič

24 article

Universitní olázka balharská. Ze Scfije, 11. července. (K. k) Opětné vyjedná- vání ministra vyučování s propuštěnými univ. pro- fesory za opětným otevřením university, skončilo opět bezvýsledně. Profesoři vydají zejtra pro- volání k bulharskému národu, v něm požadavky ministrovy označují za nepřijatelné a pro- hlašují, že nepřijmou nikterak učitelských stolie. Vládě nezbude asi tudíž, než aby obsadila univer- situ středoškolskými profesory, při čemž právnická fakulta nebude patrně otevřena. Úkoly Švýcarska. Z Curychu, 11. července. (K. k.) O dnešním hlav- ním dnu střelecké slavnosti spolkové byla uspořádána slavná hostina, již zůčastnili se zástupci spolkove rady a diplomalického sboru. Spolkový předseda Müller ve svém proslovu chválil postavení Švý- carska k sousedním státům a vzpomněl úkolů, jež čekají spolkovou vládu, zejména nové organi- sace branné moci a nemocenského úrazového pojištění. Jménem diplomatického sboru francouzský velvyslanec poděkoval za pozvání. Ifalský senát. Z Říma, 11. července. (K. k.) V senátě sdělio předseda, že senát ustaví se zejtra v důvěrné schůze jako státní soud pro Nasovu záležitost. Senát tlumočil na to předsedovi Canonicov svůj pozdrav a dík, ku projevu tomuto připojil s jménem vlády m. p. Giolitti. Předseda děkoval za tento projev, přál senatorům příjemné prázdniny a provolal »Slavu« Rtalii a králi což bylo vyslechnuto s nadšencu pochvalou. Na to se senát na neurčitou dobu od ročil.

Müller Nasův Giolitti Švýcarsko Curych Řím

25 article

Z francouzské sněmovny. Z Paliže, 11. července. (K. k.) Námořní vý- bor sněmovní skončil poradu o pensích zapsa- ných námořníků. V celku připojil se ke vládní předloze a provedl jen některé důležité změny na zákoně ve prospěch zapsaných námořníků. V dopolední snemovní schůzi za ro- kování o přímých daních kritisoval posl. Bien- aimé příkře poměry námořniciva. Vytýkal, že lodi potápějí se nebo Itají do povětří, a vytýkal vládě, že zatajuje pravdu. (Povyk a protestní výkřiky. Řečník je volán k pořádsu, poněvadž podotkl, že ministr námořnictva se svému úřadu zpronevěřil.) Ministr Thomson namítal, že takové nehody na lodich nejsou teprve od nedávna. Vytýka! Bien aiméovi, že vlastní neobratnosti zavinil zkázu jedné lodi, při čemž mnoho lidí utonulo. (Pochvala na le- vici a nepřátulské výkřiky proti Bienniméovi.) Posl. Bienaimé protestuje (Výkřiky: A Ma- junga !), vysvětluje své jednání při výpravě na Ma- dagaskar a žáda, by námořnictvu byla věnována větší péče. Povšechné rokování bylo ukončeno, čl. IV. před lohy o přímých daních byl schválen a schůze ukončena. V odpolední schůzi posl. Jaurěs bájil pře lohu, posl. Jules Roche ji kritisoval. Sněmovna schválila konečně předlohu o čtyřech daních, senátem již schválenou, 465 hlasy proti 50 a odročila se na zejtřek. Kandidát aviguonského arcibiskupsiví. Z Paříže, 11. července. (K. k.) Za předsednictví kardinála-arcibiskupa lyonského koná se dnen schůze arcibiskupů z jižní Francie, aby jmenovala kandidáta na hodnost arcibiskupa v Avignonu, kte- réžto místo bylo uprázdněno odstoupením msgra

Thomson Vytýka Posl Jules Roche Ma Paříž Francie Avignon

26 article Sueura.

Sueura. Po rozkazu plukovnika Augera. Z Paříže, 11. července. (K. k.) Z Auxerresu se oznamuje, že předešlé noci byly upavněny na ka sárnách 14. pěšího pluku lístky, jimiž se vojáci vy- zývají, aby se sbromáždili před domem plukovníka Augera, jenž byl pro svůj vydaný plukovní rozkaz potrestán, a aby mu uspořádali projev sympatii. Lístky byly ihned odstraněny a brigádní velitel za- hájil o této věci vyšetřování. Hnuti jihofrancovzských vinalů. Z Narbonnu, 11. července. (K. k) Celá munici palita zdejšího kraje odvolala svou demisi. Marokko. Z Tangeru, 10. července. (Havas.) Maclea poslal zprávy, že kmen Elkmes vyjednává se sul- tánem, aby dán byl jemu a Raisulovi pardon. Z Tangeru, 11. července. (K. k.) Jak jest dosud v paměti, oloupili atoupenci Haisulovi karavanu, jedoucí do El Ksaru. Bylo tam proto posláno 400 vojlnů. Tito vojini oloupli kmen, který pomáhal lidem Raisula, zabili 4 muže, zranili jich 14a zničili jeden doar. Jeden vojín padl.

Auger Havas Raisul Raisula Paříž Maroko Tanger El Ksar

27 article

Jitření v Rumunsku. Z Bukurešli, 11. července. (Agence Roumaine.) V úřadních kruzích prohlašují, že zprávy o novém vření mazi multanskými sedláky nesrovnávají se se skutečností. Vláda ostatně učinila potřeb ná opatření, aby zabránila novým nepokojům n venkově. Japon ský admirál o poměru Japouska a Spojených státá. Z Nov. Yorku, 10. července. (K. k.) Admirál Jamammota, který, vraceje se z Evropy, sem přibyl, prohlásil, že dle jeho názoru budou přatelské vztaby mezi Spojenými obcemi a Japonskem míti dlouhé trvání. Nynější bouře uklidní se ve vodách Tichého moře. Za nynějších poměrů mnoho zálešl na chování se novin. Admirála Jamammotu navštívil velitel atlantického loďstva kontreadmirál Evans. Vzájemné uvítání bylo srdečné. Mezi Japonskem a Spojenými státy se nevyjednává Z Washlnglonu, 10. července. (K. k.) Zahramičný úřad a zdejší japonské velevyslanectvo popírají roz- hodně pravdivost zprávy, telegrafované z Haagu jistému listu londýnskému, že prý Japonsko roz- hodně žádalo od Spojených obcí zadostiučinění za jednání s Japonci v San Francisku a prohlašují, že mezi vládami těchto států se nevyjednává.

Jamammota Jamammot Evans Japonec Rumunsko York Evropa Japonsko spojený stát Washlnglon Haag San Francisko Tichý moře

28 article

Nový guvernér libanouský. Z Cařihradu, 10. Července. (K. k.) Definitivný iradé o jmenovaní Juzufa beje guvernérem liba- nonským byl dnes vydán. Juzuí bej byl povýšen na vezíra, čímž nabyl titulu paša. Z Terstu, 11. července. (K. k.) Dnes dopoledne byl v Lioydově arsenálu spuštěn na vodu první z 7 parníků, jež určeny jsou pro službu leva nt- s kou, pojmenovaný »Baron Becks. Nová loď je z ocele, a se stavbou započato minnlého října ; jest dlouhá 356, široká 44 a vysoká 25 angl. stop a má 400U t. hrubé nosnosti. Jest na ní místa pro 72 ce- stujícíeh I. a 30 II. tř. Z Pežli, 11. července. (K. k.) Členové při- stěhovalecké komise, meškající zde z roz- kazu amerického senálu, dostavili se dnes k ministru hr. Andrássovi. Projevili své uspokojení nad zkuše- nostmi, jichž v Uhrách nabyli, a podutkli, že v Ame- rice je všeobecný nazor, že vystěhovalectví v Uhrách jest uměle vyvoláváno a že i úřady tomuto hnuti nadržují. Nyní prý se však ke svému zadostučinění přesvědčili, že názor tento jest naprosto nesprávným. Z Nov. Torku, 11. července. (K. k.) Hlavní statní zástupce Japson sděluje, že proti plynárenske společnosti v Nov. Yorku zavádí se nové řízení se zřetelem na odstranění jistých privilegil pobočních společností, které prý pozbyly platnosti.

Lioydův Baron Becks York Cařihrad Terst Uhry Japson

29 article Telegrafické zprávy hospodářské.

Telegrafické zprávy hospodářské. Iron and Stosl Institat. Z Vídně, 11. července. (»N Fr. Pr.«) Když zá- stupci největších rakouských železáren šli ke konfe- rencím »Iron and Steel Institut«, bylo stanoveno, že příští porady konati se budou ve Vídni. Program porad byl již stanoven. Sehůze konati se budou 23. 24. a 25. září. Od 26. do 28. září budou podniknuty exkurse. Členové »Iron and Šteel Institut« navštiví mimo jiné též závody pražsko zelezářské společnosti, české báňské společnosti, pak Donavice a Vítkovice. Doposud přiblásilo se 400 členů na cestu. Z obchodní komory pešřské. Z Pešti, 11. července. (K. k.) V dnešní schůzi obchodní komory bylo podrobně rokováno o železničních tarifech na mouku. Člen komory Heinrich pravil, že v Rakousku se čile agituje proti uherské mouce. Průmysl tento, který zrušením mlecího řízení beztak již těžce byl postižen, je ještě více nyní poškozován tím, že z rak. strany činí se pokusy způsobiti diferenční sazby, jimiž by uherský dovoz mouky naprosto byl podlomen. Řečník žádá předsed- nictvo, by tuto záležitost velmi pozorně sle- dovalo. President šl. Lanczy prohlásil, že dle zpráv, jež zdají se věrohodnými, rakouská vláda snaží se při vyrovnávacím vyjednávání zabez- pečíti rak. mlýnům jisté tarifové výlučné po- stavení. Tyto výhody byly by zničující ranou pro uherské mlynářství. Řečník prohlašuje ko- nečně za zbytečné, obraceti se speciálně v této záležitosti na vládu. Má za dostatečné, vysloví-i komora, že očekává od vlády, že v otázce mouč- ných tarifů nebude povolnou. (Hlučná pochvala.)

Donavice Heinrich Vídeň Francie Vítkovice Pešť Rakousko Šteel institut Iron and Stosl Institat Iron and Steel institut Iron

30 article

Zvýšeni tureckých cel. Z Cařihradu, 11. července. (K. k.) Poně- vadž francouzský senát schváli! 3proe. zvýšení cel a zvýšení to bylo vyhlášeno, podali dnes velevysianci Portě společnou notu, v níž se zře- telem na notu ze dne 25. m. m. oznamuje se souhlas Francie. Zvýšení cel může nabýti tudiz od nynějška definitivní platnosti. O obchodní smlouvě americko -francouzské. Z Paříže, 11. července. (K. k.) Jak sdě- luje »Eeho de Paris«, přibyl sem francouzský velevyslanec ve Wasbingtoně Jusserand a podal ministru zahraničních záležilosti Pichonovi ame- rické návrhy o smlouvě obchodní. Akcie Rio a příšlí konjunktura na trhu průmyslovém. Z Paříže, 11. července. (»N. Fr. Pr.«) Akcie Rio získaly dnes 30 franků. Baissi v po- sledních dnech připsati jest na vrub klesání cen mědi v Londýně a v Americe, zvláště pak velké diferenci, která se vyskytuje v ceně terminového trhu a trhu pohotovým zbožím. Terminová měd znamenala včera 90 lb., pohotová měď 981. lb. Jest vidno, že v tomio rozdílu, který ukazuje, že terminová měď znamená o plných 8 lb. měně nežli kov pohotově na trhu, vyjádřena je obava, že průmysl by během 3 měsíců mohl klesnouti. V ceně akcil Rio oceňuje se příští konjunktura. Protože tato posuzuje se nepříznivě, klesly akcie Rio od počátku týdne skoro o 200 fr. Daes byly úhradní koupě akcil Rio zvýšenv.

Pichon Cařihrad Francie Paříž Londýn Amerika Rio Ee jít Paris Rio

31 article

st. Z Pešti, 11. července. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 25.000 metr. centů, o 20—35 haléřů levněji. Platila za 50 kilogr.: pšenice tisská 81 kg K 11.80, 80 kg K 11.60, 79.5 kg K 11.40, 77 kg K 11 30, 75 kg K 10.80, banátská 77.5 kg K 11 20, pešťská 78.5 kg K 11.20, 77 kg K 11.—, stolnobělehradská 77 kg K 11.10, horňšcká 76.5 kg K 10 90, kslošská 77.2 kg K 11. 25; žito K 8.25 až 8.40, nové 8 30 až 8.45; oves (— 10 h) K 7.95; ječmen K 7.— až 7.20; kukuřice K 5.90. Terminový obcho d byl stísněn vel- kými prodeji; odpoledne byl vzestupný na ne- příznivý výsledek banátských omlatků. K večeru znamenala: pšenice na říjen 1907 K 11.35; žito na říjen K 8.72; o ves na říjen K 7.99; kukuřice na červenee K 596, na květen 1908 K 6.17, řepka n srpen K 17.25. Sádlo smlouváno po K 144.—. Počasí pěkné.

Platil Sádlo Pešť kg