3
masthead
12 července 1907. Číslo 190
4
article
Tol
němečli v Rakousku bez rozdílu stran zcela olevřeně
projevili vůli, aby konečně byli osvobozeni
z pout uherského vyrovnání. Přes to však
vláda vyjednává o vyrovnání až do r. 1917. Dokonce
vyjednává prý se o vyrovnání přes rok 1917, což nám
bude brániti, abychom autonomní celní tarif, který
odpovídá jenom předlilavským zájmům, uplatnili p
uzavírání obchodních smluv s cizími státy. Všimne-
me-li si toho, co nynější vláda učinila pro Čecho-
němce, nemůžeme býti ani tím uspokojeni
Řečník poukazuje na opozdění ve všech oborech
veřejného života na Krkonošsku, v Rudohoří a v ho-
rách Orlických, jež je tím nápadnější, srovná-li se
s částmi těchto krajů pod pruskou a saskou
vládou.
Pojednav se svého stanoviska o posledním jme-
nování soudcovských úřadníků v království českém.
pravil řečník o trůnní řeči, jež oznamuje státní nut-
nosti v neobyčejně velkém počtu, že jsou nutnosti
státní a lidové. Lidová sněmovna má především po-
vinnost na prvé místo položiti nutnosti lidu. K tomu
patří nejprve odstranění § 14., zavedení dvouleté
vojenské služby, jakož i utvoření starobního a inva-
lidního pojištění. Státní nutností, která jest zároveň
velmi naléhavou lidovou nutností, jest berní oprava,
zvláště oprava daně domovní, činžovní a třídní, radi-
kální přeměna našeho berního systemu, jíž za základ
sloužila by spravedlivá progresivní daň z příjmů.
Tolo
Rakousko
Rudohoří
5
article
Vysloviv se znova pro zřízení německého soudu
krajského v Trutnově, pravil řečník, že na českou
obstrukci v poslanecké sněmovně odpoví ihned ně-
mečtí poslanci z Čech obstrukcí na českém zemském
sněmu, a pak uvidí Čechové, kam se zemským sně-
mem dojdou. Řečník apeluje pak zvláště na německé-
ho ministrakmjana, aby s největším důrazem pod-
poroval a zastupoval záležitost trutnovského kraj-
ského soudu. Potom mluví o jistém výnosu místo-
držitele českého, kterým jest označeno nepřípustným
aby poliličtí úřadníci byli členy spolku, který obme-
zuje svoje členstvo na určitou národnost. Tento výnos
namířen jest zvláště proti německému spolku státních
úřadníků v Praze, jenž nemá jiného účelu, než orga-
nisaci k hájení stavovských zájmů na národním pod-
kladě. Kdežto čoským úřadníkům dovoluje se každá
politická volná činnost, jest toto právo každým způ-
sobem německým úřadníkům zkracováno. (Souhlas.
Jménem posl. šl. Stranského doporučuje pak řečník
blahovolné podporování města Aše, jménem svým
žádá o vládní přízeň městu Králíkům.
Hlasy u soc. demokratů: Jaké stanovisko za-
ujímáte vůči klerikalismu?
Posl. Wolf, odpovídaje, praví, že neváhá ihned
se vysloviti o podpoře, ktoré se mu při jeho volbě
dosalo od křesťanských sociálů. (Bouřlivý odporu
soč. demokratů; dlouhotrvající hluk.)
Hlasy: Pryč od Říma! K Římu! Ať žije Gessman
Všeněmecký jezuita! (Podobné výkřiky pronášejí se
po delší dobu.)
Přeňseda nepřetržitě zvoní a žádá o klid.
Čo
Čecho
Posl
Wolf
Trutnov
Praha
Aš
Řím
6
article
Posl. Wolf (jenž drahnou chvíli nemohl v řeč
pokračovati) prohlašuje pak, že jeho smýšlení a jeho
názory o škole a klerikalismu jsou všeobecně známy.
Potíral vždycky klerikalismus a bude tak činiti také
v budoucnosti. Bude se brániti všemi prostředky proti
tomu, aby škola, jejíž svobodomyslný rozvoj podpo-
rovali se vždycky snaží, vrátila se do rukou klerika-
lismu. (Stálá vřava a protesty u sociálních demokra-
tů.) Řečník je pro volnou školu, ale ovšem není pr
opolek „Volnou školu“, spočívající na základě soci-
clně- demokratickém. (Bouřlivý odpor u sociálních
dznokratů.
Posl
Wolf
7
article
Posl. Wolf: O volně škole nedám se poučovati
polskými židy! (Stálý bouřlivý odpor u sociálních
demokratů; potlesk u německých radikálů.) Nedám
se ani zastrašiti terorismem sociálních demokratů,
ni vnutiti se do organisace, ve kteréž zrovna tak
není pro nás místo, jako pro sociální demokraty
v německém spolku školském. O německou školu
Eudeme se sami starati. (Hlučná pochvala u něme-
ckých radikálů; stále hlučné posměšné výkřikyu
sociálních demokratů.) Chceme školu, ve které budou
dítky naše vycnovány svobodně a německy. (Hlučná
pochyadla.)
Řečník prohlašuje, že je samozřejmo, že ani jeho
strana, ani křestanští sociálové pro volební kompro-
mis, jakýž přece obyčejně bývá uzavírán při užších
volbách mezi různými stranami, nezapírají zásad
svých. Bude míti ještě často přiležitost zápasiti s kře-
sťanskými sociály, ale arijské ttrany mu si
společně bojovati proti mezinárodn
židovzké sociální demokiacii. (Hlučná
pochvala. Trvalý nepokoj a odpor u sociálních de-
mokratů. Předseda několikráte zvoní)
Řečník se přimlouvá za důkladnou reformu ne-
mocenských pokladen, ale ne ve smyslu sociálních
demokratů. (Odpor u sociálních demokratů.) Dále
zdůrazňuje potřebu, aby obce byly sesíleny po strán-
ce finanční, aby jim tak bylo umožněno provádět
jejich veliké sociálně politické úkoly, které jsou ku
prospěchu zejména rejchudším z chudých, zřizová-
ním nemocnic sirotčinců a chorobinců a podobných
lidumilných ústavů. Sněmovna ať už za rozpočtov
debaty vyzve vládu, by poskytla přiměřeného obnosu
na řešení této úlohy.
Posl
Wolf
jítmokrat
8
article
Řečník konečně prohlašuje, že něm. ečt! ra
likálové budou polpolovati všem
prostředky dělnost poslanecké sně-
movny, že budou spolupůsobiti při provádění nut
ných sociálních reforem, že však budou všemi pro-
středky a vší rozhodností brániti tomu, aby na útraty
německých nacionálů byly uspokojovány obstrukěn
choutky Čechů, a nebo aby mařena byla dělnost
poslanecké sněmovny frivolním způsobem fakovými
obstrukčními hrozbami. (Hlučná pochvala.)
Na to byla debata přeruše na.
Předsoda prohlašuje, že vládní předlohu, týkající
se ražení jubilejních mincí přikáže bez prvního čtení
rozpočtovému výboru, nebude-li proti tomu ničeho
namíáno.
Posl. Malik (schönererovec) činí námitku.
Předseda prohlašuje, že tedy předlohu nepřika-
zuje výboru.
Schůze byla pak skončena ve 4 hod. 45 min. =
Příští schůze bude zejtra v 11 hod.
Čecho
Posl
Malik
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. července. (Uherské vy-
rovnání.) Z četných, ale málo spolehlivých
zpráv vídeňského tisku o nynějším jednánío
dohodu rakousko-uherskou zasluhuje zmínky jen
referát »Zeitu«, psaný na základě sdělení
»osoby ve vyjednávání přímo zúčastněné.« Za-
sluhuje zmínky proto, že na nynější jednání
pohlíží střízlivěji a neoddává se příliš optimisti-
ekým nadějím. Dle soudu tohoto zpravodaje
vyjednávání ani tentokrát ještě
nepřivede k cíli. Vyjednávání sice opět
pokročilo, a leckterá dosud pochybná otázka
vyřízena, za to však v jiných, neméně důleži-
tých otázkách nedošlo ani nyní na dohodu. Týká
se to zejména otázek železničný ch,
které byly včera na jednacím pořadě. Sbližení
nastalo pouze v otázkách významu podřízeného,
kdežto hlavní otázky zůstaly nerozřešeny. Musi
se tedy o ně jednati dále. »Nicměně« — podo-
týká referent — »vyjednávání pokročilo. Defini-
tivně rozřešeny otázky, týkající se ochrany vzorků.
známek a patentů. V pálek a v sobotu přijdou na
řadu otázky finanční, ale zůslanou patrně
nevyřízeny. O cukerní dani se za mi-
nulých tří dnů vůbec nemluvilo; nebyl dán
k tomu podnět se žádné strany a proto take
nemohla se projednati. V sobotu budou nynější
konference zatím uzavřeny a pokračo v ati
se v nich bude teprve počátkem
září.
Zeit
Praha
Defini
10
article
Bezpodstatna jest také zpráva, že bar. Beek
pojede v nejbližších dnech do Islu, aby podal
panovníku zprávu o výsledelch vyrovnací kon-
ference. Ministerský předseda zůstane tyto dni
ve Vídni.
V Praze, 10. července. (Bosna, Chor
vatsko a Uhry.) Na výrok uher. minist.
předsedy dra. Wekerla o náležitosti Bosny a
Hercegoviny ke koruně sv. Štépána ozval se
v »Agr. Tagbl.« také univ. prof. dr. Věkoslav
Klaič. Pisatel hledá odpověď na olázku, jaký
je státoprávní poměr Bosny k Chorvatsku
Uhrám, v dějinách bosenských z let 1463 az
1526, v nichž Bosna skutečně náležela ke ko-
runě sv. Štěpána. Když r. 1463 turecký sultán
Mohamed II. dobyl Bosny a poslední samo-
statný bosenský král Šlěpán Tomaševič po-
praven, zdvihl se uherský a chorvatský krá
Matyáš Korvín, aby s pomocí chorvatských
magnátů a některých bosenských předáků Bosnu
opět vyrval Turkům. Částečně se mu to poda-
řilo, když o vánocích 1463 doby! hlavního
města Jajce a dobyté území připojil ke koruně
sv. Štěpána, při níž zůstalo až do r. 1528.
Jest však významno, že Matyáš Korvín
nesloučil Bosnu s královstvím uherským, ani
v ní nezřídil samostatného banátu, nýbrž při-
pojil jik Chorvatsku, Slavonii
Dalmacii a odevzdal ji ve správu
bána chorvatského. Tehdejší bán Eme-
rich Zapolja zván pak bánem chorvatsko-
slavonsko-dalmatským a gubernatorem království
bosenského. Jeho nástupce zván úřadně bánem
království bosenského, chorvatského, dalmat-
ského a slavonského. Za dob Matyáše Korvina
Bosna byla tedy součástkou jednolného správ-
ního území, obsshujícího kromě Bosny i troj-
jediné království a majícího v čele jednoho spo-
lečného bána. Bosna byla tedy bezpro-
středně spojena s Chorvatskem a teprve
skrze Chorvatsko prostředně také s Uhrami.
profesor
doktor
Věkoslav Klaič
svatý . Štěpán
Mohamed II
Šlěpán Tomaševič
Korvín
Turek
Vánoce
Štěpán
Bosna
Vídeň
Praha
Bosna
Uhry
Hercegovina
Chorvatsko
Jajce
Slavonie
Dalmacie
Eme
11
article
Roku 1465 podařilo se tureckému sultánu
získati bosenského magnáta Mytáše, který se
poturčil a byl sultánem prohlášen za bosen-
ského krále. Matyáš Korvín, chtěje čeliti tomuto
šachovému tahu, prohlásil bána Mikuláše z Iloku
také za chorvatského krále a dal jej korunovati
v Jajeích. Ilok zůstal nominálným bosenským
králem až do své smrti r. 1477, ale současně
byl také bánem chorvatským, takže i vtu dobu
Bosna tvořila společné správní území s Chor-
vatskem.
Po smrti Matyáše Korvína r. 1490 nastaln
roztržka mezi stavy uherskými a chorvatskými,
kdo má býti zvolen za krále. Matyáš Korvínsi
přál, aby jeho nástupcem byl přirozený syn
jeho Jan Korvín; ale většina stavů byla
pro Vladislava Jagelonského. Tato většina na-
bídla tedy Janu Korvinovi jako odškodné titul
krále bosenského a doživotnou bánskou hodnost
v Chorvatsku; tedy i v tu dobu uznáváno
v Ubrách, že Bosna tvoří správně jeden celek
s Chorvatskem. V témž poměru k Chorvatsku
zůstala Bosna i za Jagelonců, takže po celou
dobu, co skutečně náležela ke koruně sv. Ště-
pána, byla vždy součástkou správného územ
společného bána a pak i krále chorvatsko-bo
senského.
Mytáš
Korvín
Mikuláš
Korvínsi
Vladislav jagellonský
Jagelonec
svatý . Šta
Ilok
Chor
Chorvatsko
12
title
Politické zprávy zahraničné.
13
article
V Praze, 11. červespe.
V Praze, 11. červespe.
3e-
Rusové a Slovanstvo.
N. Maksimov otiskuje v „Světě“ závě-
rečný list o pražském všesokolském sletě a při-
čiňuje k němu některé poznámky, jež se týkaj
poměru nás Čechů k Rusům a Rusů ke Slova-
nům vůbec. Shrnuje účty pátého sletu, N. Ma-
ksimov praví, že byl pro většinu cizích hostí di-
vadlem netoliko zajímavým, nýbrž i poučným.
„Byli jsme — pravi — svědky nojen podivu-
hodných tělocvičných výkonů, nýbrž i neoby-
čejného vzepjetí ducha všech přítomných, jak
účinkujících, tak i diváků. Zdálo se, že odvěké
nepřátelství mezi různými slovanskými kmeny
odešlo na věčnost a všichni se slili v jeden mo-
hutný, pevný šik. Ovšem jsor to jen sny, vi-
diny budouenosti. Jest však nepochybno, že ta-
kové udalosti, jako jsou všesokolské slety, ve-
lice pomáhají slovanskému sblížení. Ze Slovanů
neúčastnili se sletu jedině rakoušti Poláci, kteří
jak obyčejně postavili svou osobní samolibost
nad společncu věc a demonstrativně si za dnů
pražského sletu uspořádali svůj vlastní sjezd ve
Lvově.“
Pisatel zmiňuje se pak o některých stin-
ných suránkách sletu, mezi něž počítá nedosta-
tečně zařízenou informační kancelář pro cizí
zpravodaje, což mělo za následek leckteré ne-
příjemné nedorozumění. Vysvětluje to však
ohromnými rozměry sletu, takže pořadatele vi-
niti nelze. Pak dodává:
N Maksimov
Čecho
Rus
N ma
Polák
Praha
Rusová
Lvov
Slovan
14
article
„Na sjezdě bylo nemálo Rusů, jednotlivců
zástupců tělocvičných jednot. Úřadních zástup-
ců Rusko však na slet téměř nevyslalo. Jen
petrohradská duma poslala dva zástupce, tisk
tři. Čechové ani neočekávali většího účastenství
z Ruska a nepřipravovali se ra ně, obrátivše
veškeru (?) svou pozornost k hostům francouz-
ským: pro ně vždy a všude bylo připraveno
p rní místo. Pro cit Rusa a Slovana bylo to ča-
sem až trapné... Tato lhostejnost Čechů k nám
Rusům není však bezdůvodna. Nejsme-li sami
vinni, že jsme se v posledních letech
tak málo zajímali o Slovany vůbee
a Čechy zvlášť? Snad přijde doba, kdy se
tato chyba napraví a prvým krokem k tomu
mohla by býti návštěva našeho Obchodního
průmyslového světa na průmyslové výstavě, jež
se bude v Praze pořádati r. 1908. Neboť za na-
šeho praktického věku ne tak idey, jako společné
hmotné zájmy slučují různé národnosti.
Germanisace v Elsasko-Lotrinsku.
Ve francouzském jazykovém území Lotrin-
ska vzmáhá se rozhořčení proti vládním opatře-
ním poslední doby, jimiž v celé řadě škol dosud
francouzských nařízeno bylo zavedení vyučování
řeči německé. Stalo se tak z důvodu, že prý
zákonem stanovený počet dětí školou povinných
a užívajících frančiny jako řeči mateřské klesl
na pouhých 15 procent. Poslanci, obecní
místní školní rady postižených obcí ohražují se
velmi důrazně proti tomuto nařízení, namítajíce
že statistika úřadně pořizovaná za tímto účelem
byla vůbec nedbale a nepřesně sdělávánaa
Rus
Čecho
Slovan
Rusko
Praha
Elsasko
Lotrinsko
15
article
ostatně že děti, jichž rodiče jsou národnosti
italské, lucemburské a vůbec smíšené, nebyly
touto statistikou úřadní uznány za děti »fran-
couzské řeči mateřské«, ačkoli frančina je vý-
hradným jejich jazykem obcova-
cím. Oproti jednomyslnému a tuhému odporu
zdá se, že germanisační nařízení budou ve
většině připadů odvolána.«
16
article
Francie a Rusko.
Francie a Rusko.
Ostrý článek »Nového Vremene« o poměru
franko ruském vzbudil ve Francii velkou pozor-
nost. Veřejnost nebyla příliš pobouřena, za t
však byli tím více dotčeni na Quai d' Orsay,
poněvadž se »Novoje Vremja« pokládá vše-
obecně za jeden z oficiosních orgánů ruského
zahraničního ministerstva. Skutečný poplach
však nastal v ofieiálních kruzích, když hned na
to objevil se v »Rossiji«, orgánu ministerského
předsedy Stolypina, jiný článek, jenž byl pouze
zmírněnou parafrasí článku »Nového Vremene«.
Co dělá Bompard v Petrohradě, tázal
se, jak mohl nechati dojíti k podobným věcem
Vzrušení zmocnilo se i kruhů parlamentních
hovořilo se již, že francouzský vyslanec Bom-
pard bude z Petrohradu odvolán a za jeho ná-
stupce označováni buď Deschanel nebo d' Or-
mosson, nynější vyslanec v Brusselu.“ Zdá s
však, že k tomu nedojde, neboť Bompard jest
z mnobých politických, diplomatických i finanč-
ních důvodů persona grata v Petrohradě a per-
sona gratissima na Qusi d' Orsay.
Francouzská diplomacie dle všeho učin
vše možné, aby hrozící roztržku urovnala, již
vzhledem k tomu, že Francie jest v Rusku
silně finančně angažována a v souvislosti a tím
jest zajisté cesta náčelníka generálního štábu.
generála Bruna do Petrohradu, jenž má ca-
rovi a ruské vládě vysvětliti stav francouzské
armády a vyvrátiti námitku, že vojenská moe
Francie pozbyla pro Rusko ceny.
Stolypin
d ' Orsay
Brun
Francie
Rusko
Nový Vremen
Petrohrad
Boma
Brusel
Quai d ' Orsay
Novoj Vremja
d ' Or
17
article
Nesnáze s anglickou milicí.
Mezi anglickou vojenskou radou a čtrnácl
důstojníky jako zástupei milice ve speciální komisi
jevi se zásadní rozpor v otázce zámořské služby
milice. Důstojníci chtějí, aby miliční pěchoty ve
válce bylo používáno jen ve praporech jednot-
ných, kdežto vojenská rada si přeje, aby ji mohla
použiti jako armádní reservy k vyplnění mezer,
způsobených ztrátami v praporech řadového vojska.
Zamítnut byl také kompromisní návrh, aby
jistý počet praporů milice byl zvláště určen pro
zámořskou službu pro případ války a aby tyto
prapory byly territoriálně přičleněny k plukům
řadového vojska. V mobilisaci požívaly by všech
privilegil, jež přísluší praporům pravidelného voj-
ska, poněvadž by měly stejné povinnosti a byly
by třetími prapory nových territoriálních pluků.
Všichni důstojníci milice podepsali resoluci,
že, má-li býti milice určena pro zámořskou
službu, má pěchota sloužiti v cizině ve svých
jednotných praporech a jednomyslně pronesli ml-
nění, že generální inspektor milice má býti při-
brán jako zástupce milice do ministerstva války
a že miliční důstojníci mají míti možnost sloužit
v řadovém vojsku a naopak.
18
article
Existenční zápas právních
praktikantů.
Existenční zápas právních
praktikantů.
... Nemůže každý den přinášeti interesant-
ní rozhovory vysokých s menšími, obraty příkré
a příkřejší. I při napjaté situaci dostavuje se
stav jisté stagnace. Ta panovala včera. Odnikud
nepadla rozčilená slova, nic se nestalo, aspon
ne v místech, kterým pasivní resistence práv
ních praktikantů platí.
Vidno, že resistující nejsou nadarmo práv
níky; znají dobře onen čarovný kruh křídou
kolem nich učiněný, z něhož vykročiti není
radno pro ně, ale také neradno vkročiti do něho
pro ty druhé.
Veřejnost s řidkým zájmem přihlédá nerov
nému zápasu požadavků s mocí. Že rozvinul se
právě v kruzízh soudních, stal se něčím
novým, do té chvíle neznámým. Příčiny ke
konfliktu novými ovšem nejsou, ale poprv
veřejně byly vysloveny, kdežto druhdy zů-
stalo při hubování za větrem, nebo při anonym-
ních článcích s hlubokou theorií, ale prakticky
bez účinku.
Mladší generace má více smyslu pro praxi.
19
article
Odtud vzala se odvaha veřejného řešení
otázek do té doby tajných. Proto ono „po-
puzení vyšších kruhů“ (slova ryt. Wesse-
lého), které rozčiluje každá veřejnost, at
tleská nebo syčí. Ale i ta tréma před massami
musí časem vyšší kruhy opustit; nezvyknou-i
přece, je pak remediem pouze odpočinek — —
Pokud fakt se týče, zajímavým bylo vče-
rejšího dne, že k avisované (z Vídně) návštěvě
presidenta vrchního zemského soudu u ministra
spravedlnosti nedošlo; za to došlo ku po-
zvání deputace právních praktikantů do
Vídně k audienci u téhož ministra. Dá se snadno
z této okolnosti vypočísti, že den dnešní pro
otázku resistence právních praktikantů mnoho
znamená. Snad peripetii a krisí zároveň. Bud
dostanou od ministra garancii, že jich požadov-
kům bude vyhověno, pak je účel resistence do-
sažen a ono přestává; nebo nedostane se jim
záruky a pak resistence trvá. Přelomení je! ná-
silné se nedá myslit při zákonném jejím po-
zadí. Nejsme přece v říši Papuánů ani Zulu-
kafrů.
Jak vyzněla poradní schůze právních i
soudních praktikantů a auskultantů, sdělujeme
v dalším referátě.
Zulu
Vídeň
20
article
Schůze právních i soudních praktl-
kantů a auskultantů.
V zimním sále Národního domu vinohrad-
ského konala se senůze, jejíž výsledek očeká-
vají s dychtivostí praktikanti obou kategorií —
stejně i soudcové s votem, neboť ti provozo-
váním pasivní resistonce nemálo jsou dotčení.
Na schůzi podána zpráva o tom, co se dosud
stalo v zájmu praktikantů a rokováno, co se na-
příště má státi, aby všem požadavkům a tužbám
se vyhovělo. Účastenství bylo značné a nálr da
byla povznesená. Vzájemná shoda a jednomysl-
nost byla dokonalá, což jest výhodou pro další
jednání. Ve znamení solidarity mnoho lze do-
cíliti a to také kladeno důtklivě na srdce všem
příslušníkům tohoto stavu.
Jednání zahájil jménem akčního komité pan
dr. Vojta, načež, zvolen byv předsedou, ob-
šírný referát přednesl p. dr. Langer. Průběh
akce i její účel jest dostatečně znám z novin.
Jde o to, abychom si uvědomili, jak budem
dále postupovati, zda byl dosavadní postup
správný a zda spočíval na půdě zákona. Zejtra
bude tomu týden, kdy konala se první schůze.
v níž konstatováno, že postavení právních prak-
tikantů bez rozdílu národnosti, at
jsou Čechové nebo Němci, jest ne-
snesitelné a že na tomto truchlivém stavu
má největší vinu president vrchního soudu zem-
ského, poněvadž do nekonečna oddaluje obsazo-
ván úřadnických míst a proti znění zákona sva-
luje soudcovské práce na praktikanty. Pravilo se,
že v tomto počínání vrchního soudu jest system
a při jednání našem s presidentem Wesselým,
prohlásil nám tento, že systém to není. O tom,
je-li to systém či nikoli, nebudeme se příti, poně-
vadž víme, že presidenta Wesselého nikdo ne-
přervědčí. Řekli jsme si tedy, že budemr po-
stupovati v mezích zákona. Akce naše s
osvědčila nad očekávání.
doktor
Vojta
Langer
Čecho
Němec
Wesselá
národní dom vinohrad
21
article
Tři faktoři jsou, kteří o tento zdárný výsle-
dek mají zásluhu.
Jes to především solidarita, tak vzác-
ná, že až překvapovala a imponovala celé veřej
nosti. Druhým faktorem je žurnalistika.
Co žurnalistika pro nás a věc naší vykonala, to
nedá se v tomto okamžiku ani náležitě posoudit.
(Hlučná pochvala a dlouho trvající potlesk.)
Jestli praktikanti dosáhnou svých tužeb, bude
české i německé žurnalistice náležeti lví podí
ze zásluh.
Třetím foktorem propuknutí a zdárného
průběhu celé akce jest samotná státní správa,
zejména vrchní zemský soud, který svým postu-
pováním celé hnutí způsobil. Ačkoliv jsme tak-
tiku naší obmezili doposud jen na trestní soud
v Praze, ukázali jsme, že naše justiční správa
nestojí na stanovisku zákonném. Když jsme vi-
děli, co se vydává na armádu, na kongruu a p.,
a jak se šetří v kruzích soudních, tu zželelo se
nám ubohých praktikantů.
President Wesselý tvrdil, že prý nevěděl
o tom, že právní praktikanti provádějí soudcov-
ské úkony. Ale president o tom dobř« věděl.
Jednou na inspekci seděl vedle vyšetřujícího
praktikanta, chválil jeho dovednost a dokonce
si i jeho jméno zaznamenal. Nu, ovšem, stalo
se to z toho důvodu, že dolyčný praktikant byl
Němec! Když pak došlo k boji o rovné a vše-
obecně právo hlasovací a zahájena byla perse-
kuce dělnictva, vydáno bylo nařízení, že vyše-
trování dotyčných osob mají prováděti pouz
soudcové. Proč bylo vydáno toto nařízení? Po-
něvadž president vrchního soudu věděl, že vy-
šetřují u trestního soudu právní praktikanti!
Wesselá
Němec
Praha
22
article
Nyaí jde o to, jakou taktiku máme napříště
provozovati. President Wesselý řekl nám, že
komu se to nelíbí, jen ať jde. President
Wesselý je ve svér úřadě tak ne-
spokojen a my mu radíme stejně,
jako on nám: Když se mu to nelibí, ať jde!
(Hlučná pochvala.) Všichni, kdož mají smysl pro
právo a lidskost, řekli by mu dojista: Šťastnou
cestu! Ve Vídni dal se sekretář ministerstva
spravedlnosti dr. Gall interviewovati a sdělil,
že pasivní resistence není znatelná. A co zatím
je ve skutečnosti pravdou? Vyšetřování u trest-
ního soudu je velice obmezeno, vyšetřující
soudcové pracují po celý den, úřadní horlivost
jeví se nebývalou měrou — to je přece něco ji-
ného, než co řekl dr. Gall! Do jakého rozčilení
uvedeni byli pánové u vrchního soudu, nelze si
ani mysliti. Tam se porady konají neustále, per-
sonální referent pracuje od 5 hod. ráno do 10
hod. v noci. Proč je najednou ten chvat? Proč
se nepracovalo dříve? Půltřetího roku nebyl
jmenován adjunkt a pět čtvrtí roku nebyl jme-
nován auskultant!
Hnutí naše působí epidemicky a rozšířilo
se i na venkov. Dnes obdrželi jsme tento
telegram z Král. Hradce: „Kolegové!. Přátelský
pozdrav! Slibujeme součinnost svou s přáním,
aby dnešní schůze, jakož i další akce k dosažení
našich požadavků vedla k žádoucímu výsledku.
Hradečti právní praktikanti.“ Stejný projev za-
slali také kolegové z Jičína. (Hlučná pochvala.)
Ti kolegové čekají na naše usnesení. Stačí dnes,
Wesselá
Gall
Král
Vídeň
Hradec
Jičín
23
article
obchodník. E. Weinfurter. — Sv. II. Bankovní ob-
chod kontokorrentní a soustava cheková. Napsa! Jos
Č. Kerner. E. Weinfurter.
* Malá knihovna epochy. Redaktor J. Jiskra
Svaz. I.: Zázraky elektřiny. Napsali G. Willm a
a J. Kouler. (S 32 vyobrazeními). E. Weinfurter
* Světová knihovna. Č. 604—606. Jan H us
O svatokupectví. Za 60 h. — Čís. 602—603. Jaro-
slav Bidlo: Dějiny Ruska v XIX. stol. DIlI
za 60 h. J. Otto.
* Ch. N. Biali: Powiešě o pogromie (poemat)
preložyl z hebrajskiego S. Hirszhorn. Warszawa, 190
* Frans Gittens. Da Malre van Antwerpen.
Vaderlandich drama in vijť bedrijven. Antwerpen.
* Kvěly. XVIII. r. Alois Adlof. Signály ne-
bezpeči. XIX Boďme pilni! — Když listí padá. Xx
K středu! Nákl, Křesť, spolek mladíků v Čechách.
Cena 10 h.
* Pro školy střední právě bylo schváleno
pokračování učebnice dra. J. V. Nováka, t. j. » Vý-
boru z literatury české«. DIl II. Doba střední
a to výnosem c. k. ministerstva kultu a vyučován
ze dne 21. června 1907, č. 22118. Odborné posudky
ministerské shodují se v tom, že kniha tato jesk
značným pokrokem jak v příčině výběru látky, tak
i se stránky paedagogické před dosavadními učebni-
cemi tohoto předmětu. Vázaný výtisk stojí K 3.10
a kniha vyšla nákladem České graf. akc. společnosti
»Unie« v Praze.
* »Světová knihovna«. Č. 597—599. Bohumi
Havlasa: »Tiché vody«. Redaktor Jarosl. Kvapil.
Za 60 hal. J. Otto, nakladatelství v Praze. »Anglická
knihovna«. Rada II., sv. 23. H. Rider Haggard
»Ona«. Historie dobrodružství, přel. V. P. Clauneova
z Engelshofu a 0. G. Paroubek. Autoris. vyd. Nakla-
datel J. Otto v Praze. Pau! Bourget: »Poutnice«.
Přeložil Karel Kolman. Nákladem J. Otty v Praze.
E Weinfurter
Napsa
Kerner
G Willm
J Kouler
Bidlo
Otta
Ch
Powieš
S Hirszhorn
Frans Gittens
van loupen
Adlof
pilný
J V Novák
Jarosl
Kvapil
H Rider Haggard
Clauneův
G Paroubek
Pau
Bourget
Kolman
J Ott
Rusko
Dili
Varšava
Praha
svatý . 23
Nakl
Jiskra svaz
spolek mladík v Čechy
Bohumi Havlasa
anglický knihovna
Rada II
svazek . II
24
article
»Světová knihovna«: Č. 600. N. J. Karěje v
Úvod do sociologie. Z ruštiny přel. Richard Černý.
Rediguje Jarosl. Kvapil. (Čásť poučnou rediguje d
Zdeněk Tobolka.) Za 20 hal. Nakladatel J. Otto
v Praze.
* »Národní povaha česká«. Napsal dr
E. Chalupný. (Zvláštní otisk z Přehledu) 1907.
Tiskem Edv. Leschingra v Praze. Nákladem vlastním.
* »Moderní bibliotéka«. Joh. S ch laf: »Leonora«
Přel. Kar. Kamínek.
* Rich. Charmatz: »Deutsch-öster
reichische Politik«. Studien über den Libe-
ralismus und über die auswärtige Politik Oester-
reichs. Leipzig. Verlag von Duncker und Humblot.
* Nákladem Historického spolku v Praze: »Jed-
nání a dopisy konsistoře pod obojí zpu-
sobou přljímacích a jiné listiny téže strany
se týkající z let 1567—1570«. K vydání upravil Jul
Pažout
»Bibliogralie České historie«, se-
stavil dr. Čeněk Žíbrt. Díl třetí. Svazek 3. II. zpra-
cování. (Polit. historie od r. 1571—1600.) Třicetiletá
válka. (Prameny. Celek.) Nákladem České akademi
cís. Františka Josefa.
Nákladem Jos. R. Vilímka v Praze vyšlo:
* Ve svěllech a stínech Babelu. Napsal Karel
Klostermann. (Seš. 8 za 80 hal.)
* Matěino vílězství. Román Jana Klecandy. (Se-
šit 8. za 30 hal.)
* Shorlok Holmes vítězí. Detektivní novely A.
Conana Doyles. S ilostr. (Sbírky »Sberlock Holmese
sešit 14. za 24 hal.)
. Zalená krev. Humoreska Karla Červinky.
S ilustrarem: K. L. Thumy. (Sešit 32. za 30 bal.)
* Vinnetou, rudý gentleman. Román dra. K.
Karěj
Černá
Kvapil
Tobolka
Otta
E Chalupná
Leonora
Kamínek
Rich
Deutsch
Leipzig
Pažout
Žíbrt
František Josef
R Vilímek
Babel
Karel Klostermann
Klecanda
Shorlok Holmes
A Doyles
Sberlock Holmes
Červinka
K L Thuma
Vinnetou
doktor
Praha
Verlag on Duncker und Bellot
Studien über den Libea
25
article
Maye II. vydání. S ilustracemi (Sešit 3. za 32 h.)
* Pro státní úřadníky a učitele vydán bude
opětně kapesní kalendář (II. roč.) jazy kem českým
v úpravě vnější zdokonalený a s bohalým obsahem,
jenž zahrnovati bude v sobě dle nejn vejších úřad-
ních pramenů vedle množství menších článků usta-
novení o státní službě, platech slátních úřadníků
učitelů, kancelářských a poštovních oficiantů, sluhů,
zevrubné pojednání o výslužném s četnými tabul-
kami a přebledy, o služebních poměrech finanční
stráže, o vojenské povinnosti úřadnísů, o stejnokroji,
o obsazvání míst, všechna nařízení o různých od-
borných zkouškách, jež jednotlivé kategorie úřadni-
ctva msi ještě skladali k dosažení úřadnického
místa, o spolcích úřadnických atd. Zvlaštní důraz
položen na praktickou stránku, a z toho důvodu
články o osobní dani z přijmu, o služební taxe,o
exekuci na platy, o náhradě za cesty a přesídlení
opatřeny četnými příklady z úřadnícké
praxe. Přihlášky přijímá vydavatel, účetní asistent
Josef Klečka, Král. Vinohrady 1024.
May
Kleček
Král
Vinohrady
26
article
* Vilímkův kalendář studenlstva českého, morav-
ského a slezského. Ručník III. na školní rok
1907—1908. Redguje Josel Bradáč, c. k. gymnasijní
učite. Cena 1 K 20 bal. Nákladem Jos. R. Vilímka
v Praze.
I letošní ročník této znamenité příručky našeho
studentstva, jež dobyla si za tři leta svého vydávání
všeobecné obliby pro svou značnou praktickou cenu,
přináší celou řadu vhodných zajímavých článečků
i rubrik. Uvádíme z nich zvláště stať o letopočtu,o
přijímacích zkouškách do všsch škol, o podmínkach
o přijeti do škol, o školném, o ženském studiu,o
maturitní zkovšce, o vysokém školství o učitelských
ústavech, o průmyslových, zem d lských, odborných,
obchodních škol ách. o branné povinnosti, o mírách
a vahách, o statistice jednotlivých. slátů, přehled
dějin české literatury atd. Úprava knihy je nejvýš
úhledná a vhodná.
Vilímkův
Josel Bradáč
R Vilímek
Praha
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Slečna Frída Groszova, absolventka operní
školy pl. Parš-Zikešové, ktera celý rok s úspěchem
vystupovala v Novém lidovém divadle v Praze-VIII.
podepsala smlouvu k zemskému divadlu v Lublan
pro obor prvých subret.
+ Z České Pilharmonie. Dnes od 5 hodin odpol.
koná se koncert ve velké restauraci v sadech na
Frída Groszův
Zikeš
Nový lidový divadlo
Praha
Český Pilharmonie
28
article
Letné. Na programu jsou skladby od Rozkošného
Letné. Na programu jsou skladby od Rozkošného
(Ouv. k op. »Svatojanské proudy«), Dvořáka (Slovan-
ský tanec ř. I. č. 4.), Šmetany (Fantasie na op.
»Prodaná nevěsta«), Nedbala (»Pas de cing«), Fučíka
(»Pochod gladiatorů«). Vstupne 20 h za osobu.
Dvořák
Nedbal
Fučík
Slovan
Ouv
Šmetany
29
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
= Nové publikace, zaslané redakci télo rubriky
Zpráva o činnosti Městského průmy-
slového musea pro severových. čá s
král. českého v Hradci Krátové v roce
1906. Hradec Králové. Nákl. kuratoria. 1907.
Úvodem jest informativný článek Rud. Kepla
o stavu a tendencích uměleckého průmyslu našieh
dnů. Zprávy vlastní o sbírkách, dílnách, přednáškách.
knihovně a p. svědčí, že správa Musea nikterak ne-
polevuje. Zejména na svoji akci krajkářskou může
býtí pyšna. Rídí a zvedá ji v okolí a v městě, m
pro ni zvláštní tržnici, která loni prodala za 10 00
korun krajek. Připojené reprodukce krajkových slu-
nečníků, šátků, vějířů dle návrhů dra. Otakara Klum-
para vykazuji zcela pozoruhodný stupeň umělecký.
Toho roku také, dík energii dra. F. Ulricha, dochází
ke stavbě zvláštní budovy musejní dle plánů Jana
Kotěry.
Kepl
Otakar Kly
F Ulrich
Jan
Kotěra
Hradec
Hradec Králové
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Bouře v Uhrách. Z Pešti, 11. července.
(K. k.) Včera zuřily na mnoha místech na venkově
prudké bouře, které byly většinou provázeny prud-
kými lijáky. V Německém Sv. Petru, kdež se roz-
zuřila orsánu podobná bouře, spojená s průtrží
mračen, schovalo se 6 osob do chatrče.
Blesk udeřil do chatrče a usmrtil je.
= Požár v pyrotechnické továrně. Z Ter ama
11. července. (K. k.) Včera vypukl v pyrotechnické
továrně Baiccluově v obci Sant Angelu obeň, při
němž prý zahynula jedna osoba a několik osob
bylo těžce zraněno. Ma itol továrny jest prý pobřben
v ssutinách. — Z Terama, 11. července. (K. k.)
Při požáru pyrotechnické továrny Baiccluovy v Citta
Sant Angelo zahynuly 4 osoby v plame-
nech a dvě byly těžce zraněny. Také bě-
hem noci došlo k mnoha výbuchům. Karabinníc
hlídají továrnu. S nutnou opatrností pracuje se na
uhašení požáru.
= Velký požár papírny. Z Vídeňského Nov
Města, 11. července. (Zvl. telel. zpráva »Nár. L.-
V Blindendorfu u Ternic vypukl dnes v noci o 1/22
hod. velký požár. Plameny rozšířily se s velkou
rychlostí po celém závodě, takže noční dělníci musil
rychle prchnouti. Jak se zjistilo, vznikl oheň v su
šárně. — Požár papírny v Blindendorfu doposu
zuří. Devět hasičů bylo zraněno. Ohei
podporován jest prudkým větrem a jest obava, že s
ješté rozšíří. Dělník Josel Marzer, který byl pro
Petr
Blesk
Požár
Josel Marzer
Uhry
Pešť
Ter ama
Ma
Santa Angel
Citta Santa Angela
31
article
puštěn z práce a jest v podezření, že oheň založil
zmizel beze stopy.
= Slévárna se sřítila. Z Londýna, 11. čer-
vence. (K. k.) Listům se sděluje z Nového Yorku, že
ve Filadelfii se sbotila velká slévárna, při čemž prý
bylo usmrceno 48 osob. Patnáct mrtvol bylo
vytaženo.
= Neštěstí při svěnení zvonů. Z Říma
11. července. V přítomnosti kardinála Maffia mělo
býti včera v Brontanu vysvěceno devět nových
kostelních zvonů. Sotva se jimi počalo zvoniti
sřítily se všechny zvony. Tři osoby byly usmrceny
a mnoho jiných těžee zraněno.
= Opět krádež klenotů. Z Petrohradu.
11. července. Uprostřed Něvského P'rospektu ležíc
velký klenotnický krám Gavův byl vyloupen a ukra-
deno klenotů v ceně 50 00 0 rublů.
= Kradež v museu. H. Z Berlína, 11. čer-
vence. Dnes objevena byla nová krádež. Tentokráte
jest to národopisné museum, které si zloděj vyvolií
za svou oběť. V oddělení, které ohecenstvu nen
přístupno, odcizil exotickou bílou hedvábnou žen
skou košili, bohatě zlatem vyšívanou.
= Vražda z konkurenční závisti. Z Varša vy.
11. července. V obci Koníně zřídil židovský velko-
obchodník Leszczynski parní mlýn a tím ohrozií
existenci sedmi větrných mlýnů. Majitelé jejich slí
bili 19letému synovi rolníka Szumanowicze 150
rublů jako odměnu, jestliže Leszczynského sprovodí
se světa. Szumanowicz návrh příjal a Leszezynského
jednoho dne, když šel na procházku se svou man-
želkou, zastřelil. Mlynáři dali mu však jen sedm
rublů. Když přes opětné upomínání nemohl od nich
více dostati, udal sebe i svůdce soudu. Nyní bylo
všech osm zatčeno.
Maffie
Leszczynský
Londýn
Nový York
Řím
Petrohrad
Berlín
Konín
32
article
= Nehoda při jízdě aulomobilem. Z Paříže
10. července. (K. k.) Při jizdě automobilem poraněný
továrník Krupp (není to člen rakouské sněmovny
panské Arthur Krupp) jel se šílenou rychlostí a na
razil automobilem na strom. Následkem prudkého
nárazu, byli Krupp, který sám řídll auto-
mobil, jeho 20letý synovec a 25letá
neleř odhozeni 7 metrů daleko. Krupp
zlomil si nohu a vymknul si rameno, jeho neteři
zlomena byla pravá ruka a kromě toho utrpěla těžké
rány na hlavě, kdežto synovec vyvázl jenom s leh-
kými odřeninami. Poranění byli dopraveni do ne-
mocnice v Cuisery. — Z Maconu, 10. července.
(K k.) Četnictvo v Cuisery, kde se přihodilo ne-
štěstí s automobilem, zdráhá se podati zprávy o per-
sonaliích osob, jež přišly k úrazu, prohlašuje však
že dříve udané jméno Krupp je nesprávné. Ranění.
jejichž stav se zlepšil, budou zejtra dopraveni na
kliniku v Lycně. Řtidič, který byl daleko odhozen.
zůstal bez pohromy, vrátil se k automobilu a od-
stranil jeho značku, aby jeho totožnost nemohla být
zjištěna. Přes to lze posud viděti č. 1614. Automobi
nehodí se k další jízdě a byl vrácen do Německa.
kde byl zhotoven. Zraněné mladé děvče zdá se být
Angličankou.
Krupp
Řtidič
Angličanka
Paříž
Macon
Cuisera
Lyceň
Německo