ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1fc81c30-771c-11dc-8522-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: place 68, person 128, org 11, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
12 července 1907. Číslo 190
4 article
Tol němečli v Rakousku bez rozdílu stran zcela olevřeně projevili vůli, aby konečně byli osvobozeni z pout uherského vyrovnání. Přes to však vláda vyjednává o vyrovnání až do r. 1917. Dokonce vyjednává prý se o vyrovnání přes rok 1917, což nám bude brániti, abychom autonomní celní tarif, který odpovídá jenom předlilavským zájmům, uplatnili p uzavírání obchodních smluv s cizími státy. Všimne- me-li si toho, co nynější vláda učinila pro Čecho- němce, nemůžeme býti ani tím uspokojeni Řečník poukazuje na opozdění ve všech oborech veřejného života na Krkonošsku, v Rudohoří a v ho- rách Orlických, jež je tím nápadnější, srovná-li se s částmi těchto krajů pod pruskou a saskou vládou. Pojednav se svého stanoviska o posledním jme- nování soudcovských úřadníků v království českém. pravil řečník o trůnní řeči, jež oznamuje státní nut- nosti v neobyčejně velkém počtu, že jsou nutnosti státní a lidové. Lidová sněmovna má především po- vinnost na prvé místo položiti nutnosti lidu. K tomu patří nejprve odstranění § 14., zavedení dvouleté vojenské služby, jakož i utvoření starobního a inva- lidního pojištění. Státní nutností, která jest zároveň velmi naléhavou lidovou nutností, jest berní oprava, zvláště oprava daně domovní, činžovní a třídní, radi- kální přeměna našeho berního systemu, jíž za základ sloužila by spravedlivá progresivní daň z příjmů.
Tolo Rakousko Rudohoří
5 article
Vysloviv se znova pro zřízení německého soudu krajského v Trutnově, pravil řečník, že na českou obstrukci v poslanecké sněmovně odpoví ihned ně- mečtí poslanci z Čech obstrukcí na českém zemském sněmu, a pak uvidí Čechové, kam se zemským sně- mem dojdou. Řečník apeluje pak zvláště na německé- ho ministrakmjana, aby s největším důrazem pod- poroval a zastupoval záležitost trutnovského kraj- ského soudu. Potom mluví o jistém výnosu místo- držitele českého, kterým jest označeno nepřípustným aby poliličtí úřadníci byli členy spolku, který obme- zuje svoje členstvo na určitou národnost. Tento výnos namířen jest zvláště proti německému spolku státních úřadníků v Praze, jenž nemá jiného účelu, než orga- nisaci k hájení stavovských zájmů na národním pod- kladě. Kdežto čoským úřadníkům dovoluje se každá politická volná činnost, jest toto právo každým způ- sobem německým úřadníkům zkracováno. (Souhlas. Jménem posl. šl. Stranského doporučuje pak řečník blahovolné podporování města Aše, jménem svým žádá o vládní přízeň městu Králíkům. Hlasy u soc. demokratů: Jaké stanovisko za- ujímáte vůči klerikalismu? Posl. Wolf, odpovídaje, praví, že neváhá ihned se vysloviti o podpoře, ktoré se mu při jeho volbě dosalo od křesťanských sociálů. (Bouřlivý odporu soč. demokratů; dlouhotrvající hluk.) Hlasy: Pryč od Říma! K Římu! Ať žije Gessman Všeněmecký jezuita! (Podobné výkřiky pronášejí se po delší dobu.) Přeňseda nepřetržitě zvoní a žádá o klid.
Čo Čecho Posl Wolf Trutnov Praha Aš Řím
6 article
Posl. Wolf (jenž drahnou chvíli nemohl v řeč pokračovati) prohlašuje pak, že jeho smýšlení a jeho názory o škole a klerikalismu jsou všeobecně známy. Potíral vždycky klerikalismus a bude tak činiti také v budoucnosti. Bude se brániti všemi prostředky proti tomu, aby škola, jejíž svobodomyslný rozvoj podpo- rovali se vždycky snaží, vrátila se do rukou klerika- lismu. (Stálá vřava a protesty u sociálních demokra- tů.) Řečník je pro volnou školu, ale ovšem není pr opolek „Volnou školu“, spočívající na základě soci- clně- demokratickém. (Bouřlivý odpor u sociálních dznokratů.
Posl Wolf
7 article
Posl. Wolf: O volně škole nedám se poučovati polskými židy! (Stálý bouřlivý odpor u sociálních demokratů; potlesk u německých radikálů.) Nedám se ani zastrašiti terorismem sociálních demokratů, ni vnutiti se do organisace, ve kteréž zrovna tak není pro nás místo, jako pro sociální demokraty v německém spolku školském. O německou školu Eudeme se sami starati. (Hlučná pochvala u něme- ckých radikálů; stále hlučné posměšné výkřikyu sociálních demokratů.) Chceme školu, ve které budou dítky naše vycnovány svobodně a německy. (Hlučná pochyadla.) Řečník prohlašuje, že je samozřejmo, že ani jeho strana, ani křestanští sociálové pro volební kompro- mis, jakýž přece obyčejně bývá uzavírán při užších volbách mezi různými stranami, nezapírají zásad svých. Bude míti ještě často přiležitost zápasiti s kře- sťanskými sociály, ale arijské ttrany mu si společně bojovati proti mezinárodn židovzké sociální demokiacii. (Hlučná pochvala. Trvalý nepokoj a odpor u sociálních de- mokratů. Předseda několikráte zvoní) Řečník se přimlouvá za důkladnou reformu ne- mocenských pokladen, ale ne ve smyslu sociálních demokratů. (Odpor u sociálních demokratů.) Dále zdůrazňuje potřebu, aby obce byly sesíleny po strán- ce finanční, aby jim tak bylo umožněno provádět jejich veliké sociálně politické úkoly, které jsou ku prospěchu zejména rejchudším z chudých, zřizová- ním nemocnic sirotčinců a chorobinců a podobných lidumilných ústavů. Sněmovna ať už za rozpočtov debaty vyzve vládu, by poskytla přiměřeného obnosu na řešení této úlohy.
Posl Wolf jítmokrat
8 article
Řečník konečně prohlašuje, že něm. ečt! ra likálové budou polpolovati všem prostředky dělnost poslanecké sně- movny, že budou spolupůsobiti při provádění nut ných sociálních reforem, že však budou všemi pro- středky a vší rozhodností brániti tomu, aby na útraty německých nacionálů byly uspokojovány obstrukěn choutky Čechů, a nebo aby mařena byla dělnost poslanecké sněmovny frivolním způsobem fakovými obstrukčními hrozbami. (Hlučná pochvala.) Na to byla debata přeruše na. Předsoda prohlašuje, že vládní předlohu, týkající se ražení jubilejních mincí přikáže bez prvního čtení rozpočtovému výboru, nebude-li proti tomu ničeho namíáno. Posl. Malik (schönererovec) činí námitku. Předseda prohlašuje, že tedy předlohu nepřika- zuje výboru. Schůze byla pak skončena ve 4 hod. 45 min. = Příští schůze bude zejtra v 11 hod.
Čecho Posl Malik
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. července. (Uherské vy- rovnání.) Z četných, ale málo spolehlivých zpráv vídeňského tisku o nynějším jednánío dohodu rakousko-uherskou zasluhuje zmínky jen referát »Zeitu«, psaný na základě sdělení »osoby ve vyjednávání přímo zúčastněné.« Za- sluhuje zmínky proto, že na nynější jednání pohlíží střízlivěji a neoddává se příliš optimisti- ekým nadějím. Dle soudu tohoto zpravodaje vyjednávání ani tentokrát ještě nepřivede k cíli. Vyjednávání sice opět pokročilo, a leckterá dosud pochybná otázka vyřízena, za to však v jiných, neméně důleži- tých otázkách nedošlo ani nyní na dohodu. Týká se to zejména otázek železničný ch, které byly včera na jednacím pořadě. Sbližení nastalo pouze v otázkách významu podřízeného, kdežto hlavní otázky zůstaly nerozřešeny. Musi se tedy o ně jednati dále. »Nicměně« — podo- týká referent — »vyjednávání pokročilo. Defini- tivně rozřešeny otázky, týkající se ochrany vzorků. známek a patentů. V pálek a v sobotu přijdou na řadu otázky finanční, ale zůslanou patrně nevyřízeny. O cukerní dani se za mi- nulých tří dnů vůbec nemluvilo; nebyl dán k tomu podnět se žádné strany a proto take nemohla se projednati. V sobotu budou nynější konference zatím uzavřeny a pokračo v ati se v nich bude teprve počátkem září.
Zeit Praha Defini
10 article
Bezpodstatna jest také zpráva, že bar. Beek pojede v nejbližších dnech do Islu, aby podal panovníku zprávu o výsledelch vyrovnací kon- ference. Ministerský předseda zůstane tyto dni ve Vídni. V Praze, 10. července. (Bosna, Chor vatsko a Uhry.) Na výrok uher. minist. předsedy dra. Wekerla o náležitosti Bosny a Hercegoviny ke koruně sv. Štépána ozval se v »Agr. Tagbl.« také univ. prof. dr. Věkoslav Klaič. Pisatel hledá odpověď na olázku, jaký je státoprávní poměr Bosny k Chorvatsku Uhrám, v dějinách bosenských z let 1463 az 1526, v nichž Bosna skutečně náležela ke ko- runě sv. Štěpána. Když r. 1463 turecký sultán Mohamed II. dobyl Bosny a poslední samo- statný bosenský král Šlěpán Tomaševič po- praven, zdvihl se uherský a chorvatský krá Matyáš Korvín, aby s pomocí chorvatských magnátů a některých bosenských předáků Bosnu opět vyrval Turkům. Částečně se mu to poda- řilo, když o vánocích 1463 doby! hlavního města Jajce a dobyté území připojil ke koruně sv. Štěpána, při níž zůstalo až do r. 1528. Jest však významno, že Matyáš Korvín nesloučil Bosnu s královstvím uherským, ani v ní nezřídil samostatného banátu, nýbrž při- pojil jik Chorvatsku, Slavonii Dalmacii a odevzdal ji ve správu bána chorvatského. Tehdejší bán Eme- rich Zapolja zván pak bánem chorvatsko- slavonsko-dalmatským a gubernatorem království bosenského. Jeho nástupce zván úřadně bánem království bosenského, chorvatského, dalmat- ského a slavonského. Za dob Matyáše Korvina Bosna byla tedy součástkou jednolného správ- ního území, obsshujícího kromě Bosny i troj- jediné království a majícího v čele jednoho spo- lečného bána. Bosna byla tedy bezpro- středně spojena s Chorvatskem a teprve skrze Chorvatsko prostředně také s Uhrami.
profesor doktor Věkoslav Klaič svatý . Štěpán Mohamed II Šlěpán Tomaševič Korvín Turek Vánoce Štěpán Bosna Vídeň Praha Bosna Uhry Hercegovina Chorvatsko Jajce Slavonie Dalmacie Eme
11 article
Roku 1465 podařilo se tureckému sultánu získati bosenského magnáta Mytáše, který se poturčil a byl sultánem prohlášen za bosen- ského krále. Matyáš Korvín, chtěje čeliti tomuto šachovému tahu, prohlásil bána Mikuláše z Iloku také za chorvatského krále a dal jej korunovati v Jajeích. Ilok zůstal nominálným bosenským králem až do své smrti r. 1477, ale současně byl také bánem chorvatským, takže i vtu dobu Bosna tvořila společné správní území s Chor- vatskem. Po smrti Matyáše Korvína r. 1490 nastaln roztržka mezi stavy uherskými a chorvatskými, kdo má býti zvolen za krále. Matyáš Korvínsi přál, aby jeho nástupcem byl přirozený syn jeho Jan Korvín; ale většina stavů byla pro Vladislava Jagelonského. Tato většina na- bídla tedy Janu Korvinovi jako odškodné titul krále bosenského a doživotnou bánskou hodnost v Chorvatsku; tedy i v tu dobu uznáváno v Ubrách, že Bosna tvoří správně jeden celek s Chorvatskem. V témž poměru k Chorvatsku zůstala Bosna i za Jagelonců, takže po celou dobu, co skutečně náležela ke koruně sv. Ště- pána, byla vždy součástkou správného územ společného bána a pak i krále chorvatsko-bo senského.
Mytáš Korvín Mikuláš Korvínsi Vladislav jagellonský Jagelonec svatý . Šta Ilok Chor Chorvatsko
12 title
Politické zprávy zahraničné.
13 article V Praze, 11. červespe.
V Praze, 11. červespe. 3e- Rusové a Slovanstvo. N. Maksimov otiskuje v „Světě“ závě- rečný list o pražském všesokolském sletě a při- čiňuje k němu některé poznámky, jež se týkaj poměru nás Čechů k Rusům a Rusů ke Slova- nům vůbec. Shrnuje účty pátého sletu, N. Ma- ksimov praví, že byl pro většinu cizích hostí di- vadlem netoliko zajímavým, nýbrž i poučným. „Byli jsme — pravi — svědky nojen podivu- hodných tělocvičných výkonů, nýbrž i neoby- čejného vzepjetí ducha všech přítomných, jak účinkujících, tak i diváků. Zdálo se, že odvěké nepřátelství mezi různými slovanskými kmeny odešlo na věčnost a všichni se slili v jeden mo- hutný, pevný šik. Ovšem jsor to jen sny, vi- diny budouenosti. Jest však nepochybno, že ta- kové udalosti, jako jsou všesokolské slety, ve- lice pomáhají slovanskému sblížení. Ze Slovanů neúčastnili se sletu jedině rakoušti Poláci, kteří jak obyčejně postavili svou osobní samolibost nad společncu věc a demonstrativně si za dnů pražského sletu uspořádali svůj vlastní sjezd ve Lvově.“ Pisatel zmiňuje se pak o některých stin- ných suránkách sletu, mezi něž počítá nedosta- tečně zařízenou informační kancelář pro cizí zpravodaje, což mělo za následek leckteré ne- příjemné nedorozumění. Vysvětluje to však ohromnými rozměry sletu, takže pořadatele vi- niti nelze. Pak dodává:
N Maksimov Čecho Rus N ma Polák Praha Rusová Lvov Slovan
14 article
„Na sjezdě bylo nemálo Rusů, jednotlivců zástupců tělocvičných jednot. Úřadních zástup- ců Rusko však na slet téměř nevyslalo. Jen petrohradská duma poslala dva zástupce, tisk tři. Čechové ani neočekávali většího účastenství z Ruska a nepřipravovali se ra ně, obrátivše veškeru (?) svou pozornost k hostům francouz- ským: pro ně vždy a všude bylo připraveno p rní místo. Pro cit Rusa a Slovana bylo to ča- sem až trapné... Tato lhostejnost Čechů k nám Rusům není však bezdůvodna. Nejsme-li sami vinni, že jsme se v posledních letech tak málo zajímali o Slovany vůbee a Čechy zvlášť? Snad přijde doba, kdy se tato chyba napraví a prvým krokem k tomu mohla by býti návštěva našeho Obchodního průmyslového světa na průmyslové výstavě, jež se bude v Praze pořádati r. 1908. Neboť za na- šeho praktického věku ne tak idey, jako společné hmotné zájmy slučují různé národnosti. Germanisace v Elsasko-Lotrinsku. Ve francouzském jazykovém území Lotrin- ska vzmáhá se rozhořčení proti vládním opatře- ním poslední doby, jimiž v celé řadě škol dosud francouzských nařízeno bylo zavedení vyučování řeči německé. Stalo se tak z důvodu, že prý zákonem stanovený počet dětí školou povinných a užívajících frančiny jako řeči mateřské klesl na pouhých 15 procent. Poslanci, obecní místní školní rady postižených obcí ohražují se velmi důrazně proti tomuto nařízení, namítajíce že statistika úřadně pořizovaná za tímto účelem byla vůbec nedbale a nepřesně sdělávánaa
Rus Čecho Slovan Rusko Praha Elsasko Lotrinsko
15 article
ostatně že děti, jichž rodiče jsou národnosti italské, lucemburské a vůbec smíšené, nebyly touto statistikou úřadní uznány za děti »fran- couzské řeči mateřské«, ačkoli frančina je vý- hradným jejich jazykem obcova- cím. Oproti jednomyslnému a tuhému odporu zdá se, že germanisační nařízení budou ve většině připadů odvolána.«
16 article Francie a Rusko.
Francie a Rusko. Ostrý článek »Nového Vremene« o poměru franko ruském vzbudil ve Francii velkou pozor- nost. Veřejnost nebyla příliš pobouřena, za t však byli tím více dotčeni na Quai d' Orsay, poněvadž se »Novoje Vremja« pokládá vše- obecně za jeden z oficiosních orgánů ruského zahraničního ministerstva. Skutečný poplach však nastal v ofieiálních kruzích, když hned na to objevil se v »Rossiji«, orgánu ministerského předsedy Stolypina, jiný článek, jenž byl pouze zmírněnou parafrasí článku »Nového Vremene«. Co dělá Bompard v Petrohradě, tázal se, jak mohl nechati dojíti k podobným věcem Vzrušení zmocnilo se i kruhů parlamentních hovořilo se již, že francouzský vyslanec Bom- pard bude z Petrohradu odvolán a za jeho ná- stupce označováni buď Deschanel nebo d' Or- mosson, nynější vyslanec v Brusselu.“ Zdá s však, že k tomu nedojde, neboť Bompard jest z mnobých politických, diplomatických i finanč- ních důvodů persona grata v Petrohradě a per- sona gratissima na Qusi d' Orsay. Francouzská diplomacie dle všeho učin vše možné, aby hrozící roztržku urovnala, již vzhledem k tomu, že Francie jest v Rusku silně finančně angažována a v souvislosti a tím jest zajisté cesta náčelníka generálního štábu. generála Bruna do Petrohradu, jenž má ca- rovi a ruské vládě vysvětliti stav francouzské armády a vyvrátiti námitku, že vojenská moe Francie pozbyla pro Rusko ceny.
Stolypin d ' Orsay Brun Francie Rusko Nový Vremen Petrohrad Boma Brusel Quai d ' Orsay Novoj Vremja d ' Or
17 article
Nesnáze s anglickou milicí. Mezi anglickou vojenskou radou a čtrnácl důstojníky jako zástupei milice ve speciální komisi jevi se zásadní rozpor v otázce zámořské služby milice. Důstojníci chtějí, aby miliční pěchoty ve válce bylo používáno jen ve praporech jednot- ných, kdežto vojenská rada si přeje, aby ji mohla použiti jako armádní reservy k vyplnění mezer, způsobených ztrátami v praporech řadového vojska. Zamítnut byl také kompromisní návrh, aby jistý počet praporů milice byl zvláště určen pro zámořskou službu pro případ války a aby tyto prapory byly territoriálně přičleněny k plukům řadového vojska. V mobilisaci požívaly by všech privilegil, jež přísluší praporům pravidelného voj- ska, poněvadž by měly stejné povinnosti a byly by třetími prapory nových territoriálních pluků. Všichni důstojníci milice podepsali resoluci, že, má-li býti milice určena pro zámořskou službu, má pěchota sloužiti v cizině ve svých jednotných praporech a jednomyslně pronesli ml- nění, že generální inspektor milice má býti při- brán jako zástupce milice do ministerstva války a že miliční důstojníci mají míti možnost sloužit v řadovém vojsku a naopak.
18 article Existenční zápas právních praktikantů.
Existenční zápas právních praktikantů. ... Nemůže každý den přinášeti interesant- ní rozhovory vysokých s menšími, obraty příkré a příkřejší. I při napjaté situaci dostavuje se stav jisté stagnace. Ta panovala včera. Odnikud nepadla rozčilená slova, nic se nestalo, aspon ne v místech, kterým pasivní resistence práv ních praktikantů platí. Vidno, že resistující nejsou nadarmo práv níky; znají dobře onen čarovný kruh křídou kolem nich učiněný, z něhož vykročiti není radno pro ně, ale také neradno vkročiti do něho pro ty druhé. Veřejnost s řidkým zájmem přihlédá nerov nému zápasu požadavků s mocí. Že rozvinul se právě v kruzízh soudních, stal se něčím novým, do té chvíle neznámým. Příčiny ke konfliktu novými ovšem nejsou, ale poprv veřejně byly vysloveny, kdežto druhdy zů- stalo při hubování za větrem, nebo při anonym- ních článcích s hlubokou theorií, ale prakticky bez účinku. Mladší generace má více smyslu pro praxi.
19 article
Odtud vzala se odvaha veřejného řešení otázek do té doby tajných. Proto ono „po- puzení vyšších kruhů“ (slova ryt. Wesse- lého), které rozčiluje každá veřejnost, at tleská nebo syčí. Ale i ta tréma před massami musí časem vyšší kruhy opustit; nezvyknou-i přece, je pak remediem pouze odpočinek — — Pokud fakt se týče, zajímavým bylo vče- rejšího dne, že k avisované (z Vídně) návštěvě presidenta vrchního zemského soudu u ministra spravedlnosti nedošlo; za to došlo ku po- zvání deputace právních praktikantů do Vídně k audienci u téhož ministra. Dá se snadno z této okolnosti vypočísti, že den dnešní pro otázku resistence právních praktikantů mnoho znamená. Snad peripetii a krisí zároveň. Bud dostanou od ministra garancii, že jich požadov- kům bude vyhověno, pak je účel resistence do- sažen a ono přestává; nebo nedostane se jim záruky a pak resistence trvá. Přelomení je! ná- silné se nedá myslit při zákonném jejím po- zadí. Nejsme přece v říši Papuánů ani Zulu- kafrů. Jak vyzněla poradní schůze právních i soudních praktikantů a auskultantů, sdělujeme v dalším referátě.
Zulu Vídeň
20 article
Schůze právních i soudních praktl- kantů a auskultantů. V zimním sále Národního domu vinohrad- ského konala se senůze, jejíž výsledek očeká- vají s dychtivostí praktikanti obou kategorií — stejně i soudcové s votem, neboť ti provozo- váním pasivní resistonce nemálo jsou dotčení. Na schůzi podána zpráva o tom, co se dosud stalo v zájmu praktikantů a rokováno, co se na- příště má státi, aby všem požadavkům a tužbám se vyhovělo. Účastenství bylo značné a nálr da byla povznesená. Vzájemná shoda a jednomysl- nost byla dokonalá, což jest výhodou pro další jednání. Ve znamení solidarity mnoho lze do- cíliti a to také kladeno důtklivě na srdce všem příslušníkům tohoto stavu. Jednání zahájil jménem akčního komité pan dr. Vojta, načež, zvolen byv předsedou, ob- šírný referát přednesl p. dr. Langer. Průběh akce i její účel jest dostatečně znám z novin. Jde o to, abychom si uvědomili, jak budem dále postupovati, zda byl dosavadní postup správný a zda spočíval na půdě zákona. Zejtra bude tomu týden, kdy konala se první schůze. v níž konstatováno, že postavení právních prak- tikantů bez rozdílu národnosti, at jsou Čechové nebo Němci, jest ne- snesitelné a že na tomto truchlivém stavu má největší vinu president vrchního soudu zem- ského, poněvadž do nekonečna oddaluje obsazo- ván úřadnických míst a proti znění zákona sva- luje soudcovské práce na praktikanty. Pravilo se, že v tomto počínání vrchního soudu jest system a při jednání našem s presidentem Wesselým, prohlásil nám tento, že systém to není. O tom, je-li to systém či nikoli, nebudeme se příti, poně- vadž víme, že presidenta Wesselého nikdo ne- přervědčí. Řekli jsme si tedy, že budemr po- stupovati v mezích zákona. Akce naše s osvědčila nad očekávání.
doktor Vojta Langer Čecho Němec Wesselá národní dom vinohrad
21 article
Tři faktoři jsou, kteří o tento zdárný výsle- dek mají zásluhu. Jes to především solidarita, tak vzác- ná, že až překvapovala a imponovala celé veřej nosti. Druhým faktorem je žurnalistika. Co žurnalistika pro nás a věc naší vykonala, to nedá se v tomto okamžiku ani náležitě posoudit. (Hlučná pochvala a dlouho trvající potlesk.) Jestli praktikanti dosáhnou svých tužeb, bude české i německé žurnalistice náležeti lví podí ze zásluh. Třetím foktorem propuknutí a zdárného průběhu celé akce jest samotná státní správa, zejména vrchní zemský soud, který svým postu- pováním celé hnutí způsobil. Ačkoliv jsme tak- tiku naší obmezili doposud jen na trestní soud v Praze, ukázali jsme, že naše justiční správa nestojí na stanovisku zákonném. Když jsme vi- děli, co se vydává na armádu, na kongruu a p., a jak se šetří v kruzích soudních, tu zželelo se nám ubohých praktikantů. President Wesselý tvrdil, že prý nevěděl o tom, že právní praktikanti provádějí soudcov- ské úkony. Ale president o tom dobř« věděl. Jednou na inspekci seděl vedle vyšetřujícího praktikanta, chválil jeho dovednost a dokonce si i jeho jméno zaznamenal. Nu, ovšem, stalo se to z toho důvodu, že dolyčný praktikant byl Němec! Když pak došlo k boji o rovné a vše- obecně právo hlasovací a zahájena byla perse- kuce dělnictva, vydáno bylo nařízení, že vyše- trování dotyčných osob mají prováděti pouz soudcové. Proč bylo vydáno toto nařízení? Po- něvadž president vrchního soudu věděl, že vy- šetřují u trestního soudu právní praktikanti!
Wesselá Němec Praha
22 article
Nyaí jde o to, jakou taktiku máme napříště provozovati. President Wesselý řekl nám, že komu se to nelíbí, jen ať jde. President Wesselý je ve svér úřadě tak ne- spokojen a my mu radíme stejně, jako on nám: Když se mu to nelibí, ať jde! (Hlučná pochvala.) Všichni, kdož mají smysl pro právo a lidskost, řekli by mu dojista: Šťastnou cestu! Ve Vídni dal se sekretář ministerstva spravedlnosti dr. Gall interviewovati a sdělil, že pasivní resistence není znatelná. A co zatím je ve skutečnosti pravdou? Vyšetřování u trest- ního soudu je velice obmezeno, vyšetřující soudcové pracují po celý den, úřadní horlivost jeví se nebývalou měrou — to je přece něco ji- ného, než co řekl dr. Gall! Do jakého rozčilení uvedeni byli pánové u vrchního soudu, nelze si ani mysliti. Tam se porady konají neustále, per- sonální referent pracuje od 5 hod. ráno do 10 hod. v noci. Proč je najednou ten chvat? Proč se nepracovalo dříve? Půltřetího roku nebyl jmenován adjunkt a pět čtvrtí roku nebyl jme- nován auskultant! Hnutí naše působí epidemicky a rozšířilo se i na venkov. Dnes obdrželi jsme tento telegram z Král. Hradce: „Kolegové!. Přátelský pozdrav! Slibujeme součinnost svou s přáním, aby dnešní schůze, jakož i další akce k dosažení našich požadavků vedla k žádoucímu výsledku. Hradečti právní praktikanti.“ Stejný projev za- slali také kolegové z Jičína. (Hlučná pochvala.) Ti kolegové čekají na naše usnesení. Stačí dnes,
Wesselá Gall Král Vídeň Hradec Jičín
23 article
obchodník. E. Weinfurter. — Sv. II. Bankovní ob- chod kontokorrentní a soustava cheková. Napsa! Jos Č. Kerner. E. Weinfurter. * Malá knihovna epochy. Redaktor J. Jiskra Svaz. I.: Zázraky elektřiny. Napsali G. Willm a a J. Kouler. (S 32 vyobrazeními). E. Weinfurter * Světová knihovna. Č. 604—606. Jan H us O svatokupectví. Za 60 h. — Čís. 602—603. Jaro- slav Bidlo: Dějiny Ruska v XIX. stol. DIlI za 60 h. J. Otto. * Ch. N. Biali: Powiešě o pogromie (poemat) preložyl z hebrajskiego S. Hirszhorn. Warszawa, 190 * Frans Gittens. Da Malre van Antwerpen. Vaderlandich drama in vijť bedrijven. Antwerpen. * Kvěly. XVIII. r. Alois Adlof. Signály ne- bezpeči. XIX Boďme pilni! — Když listí padá. Xx K středu! Nákl, Křesť, spolek mladíků v Čechách. Cena 10 h. * Pro školy střední právě bylo schváleno pokračování učebnice dra. J. V. Nováka, t. j. » Vý- boru z literatury české«. DIl II. Doba střední a to výnosem c. k. ministerstva kultu a vyučován ze dne 21. června 1907, č. 22118. Odborné posudky ministerské shodují se v tom, že kniha tato jesk značným pokrokem jak v příčině výběru látky, tak i se stránky paedagogické před dosavadními učebni- cemi tohoto předmětu. Vázaný výtisk stojí K 3.10 a kniha vyšla nákladem České graf. akc. společnosti »Unie« v Praze. * »Světová knihovna«. Č. 597—599. Bohumi Havlasa: »Tiché vody«. Redaktor Jarosl. Kvapil. Za 60 hal. J. Otto, nakladatelství v Praze. »Anglická knihovna«. Rada II., sv. 23. H. Rider Haggard »Ona«. Historie dobrodružství, přel. V. P. Clauneova z Engelshofu a 0. G. Paroubek. Autoris. vyd. Nakla- datel J. Otto v Praze. Pau! Bourget: »Poutnice«. Přeložil Karel Kolman. Nákladem J. Otty v Praze.
E Weinfurter Napsa Kerner G Willm J Kouler Bidlo Otta Ch Powieš S Hirszhorn Frans Gittens van loupen Adlof pilný J V Novák Jarosl Kvapil H Rider Haggard Clauneův G Paroubek Pau Bourget Kolman J Ott Rusko Dili Varšava Praha svatý . 23 Nakl Jiskra svaz spolek mladík v Čechy Bohumi Havlasa anglický knihovna Rada II svazek . II
24 article
»Světová knihovna«: Č. 600. N. J. Karěje v Úvod do sociologie. Z ruštiny přel. Richard Černý. Rediguje Jarosl. Kvapil. (Čásť poučnou rediguje d Zdeněk Tobolka.) Za 20 hal. Nakladatel J. Otto v Praze. * »Národní povaha česká«. Napsal dr E. Chalupný. (Zvláštní otisk z Přehledu) 1907. Tiskem Edv. Leschingra v Praze. Nákladem vlastním. * »Moderní bibliotéka«. Joh. S ch laf: »Leonora« Přel. Kar. Kamínek. * Rich. Charmatz: »Deutsch-öster reichische Politik«. Studien über den Libe- ralismus und über die auswärtige Politik Oester- reichs. Leipzig. Verlag von Duncker und Humblot. * Nákladem Historického spolku v Praze: »Jed- nání a dopisy konsistoře pod obojí zpu- sobou přljímacích a jiné listiny téže strany se týkající z let 1567—1570«. K vydání upravil Jul Pažout »Bibliogralie České historie«, se- stavil dr. Čeněk Žíbrt. Díl třetí. Svazek 3. II. zpra- cování. (Polit. historie od r. 1571—1600.) Třicetiletá válka. (Prameny. Celek.) Nákladem České akademi cís. Františka Josefa. Nákladem Jos. R. Vilímka v Praze vyšlo: * Ve svěllech a stínech Babelu. Napsal Karel Klostermann. (Seš. 8 za 80 hal.) * Matěino vílězství. Román Jana Klecandy. (Se- šit 8. za 30 hal.) * Shorlok Holmes vítězí. Detektivní novely A. Conana Doyles. S ilostr. (Sbírky »Sberlock Holmese sešit 14. za 24 hal.) . Zalená krev. Humoreska Karla Červinky. S ilustrarem: K. L. Thumy. (Sešit 32. za 30 bal.) * Vinnetou, rudý gentleman. Román dra. K.
Karěj Černá Kvapil Tobolka Otta E Chalupná Leonora Kamínek Rich Deutsch Leipzig Pažout Žíbrt František Josef R Vilímek Babel Karel Klostermann Klecanda Shorlok Holmes A Doyles Sberlock Holmes Červinka K L Thuma Vinnetou doktor Praha Verlag on Duncker und Bellot Studien über den Libea
25 article
Maye II. vydání. S ilustracemi (Sešit 3. za 32 h.) * Pro státní úřadníky a učitele vydán bude opětně kapesní kalendář (II. roč.) jazy kem českým v úpravě vnější zdokonalený a s bohalým obsahem, jenž zahrnovati bude v sobě dle nejn vejších úřad- ních pramenů vedle množství menších článků usta- novení o státní službě, platech slátních úřadníků učitelů, kancelářských a poštovních oficiantů, sluhů, zevrubné pojednání o výslužném s četnými tabul- kami a přebledy, o služebních poměrech finanční stráže, o vojenské povinnosti úřadnísů, o stejnokroji, o obsazvání míst, všechna nařízení o různých od- borných zkouškách, jež jednotlivé kategorie úřadni- ctva msi ještě skladali k dosažení úřadnického místa, o spolcích úřadnických atd. Zvlaštní důraz položen na praktickou stránku, a z toho důvodu články o osobní dani z přijmu, o služební taxe,o exekuci na platy, o náhradě za cesty a přesídlení opatřeny četnými příklady z úřadnícké praxe. Přihlášky přijímá vydavatel, účetní asistent Josef Klečka, Král. Vinohrady 1024.
May Kleček Král Vinohrady
26 article
* Vilímkův kalendář studenlstva českého, morav- ského a slezského. Ručník III. na školní rok 1907—1908. Redguje Josel Bradáč, c. k. gymnasijní učite. Cena 1 K 20 bal. Nákladem Jos. R. Vilímka v Praze. I letošní ročník této znamenité příručky našeho studentstva, jež dobyla si za tři leta svého vydávání všeobecné obliby pro svou značnou praktickou cenu, přináší celou řadu vhodných zajímavých článečků i rubrik. Uvádíme z nich zvláště stať o letopočtu,o přijímacích zkouškách do všsch škol, o podmínkach o přijeti do škol, o školném, o ženském studiu,o maturitní zkovšce, o vysokém školství o učitelských ústavech, o průmyslových, zem d lských, odborných, obchodních škol ách. o branné povinnosti, o mírách a vahách, o statistice jednotlivých. slátů, přehled dějin české literatury atd. Úprava knihy je nejvýš úhledná a vhodná.
Vilímkův Josel Bradáč R Vilímek Praha
27 article Hudba.
Hudba. + Slečna Frída Groszova, absolventka operní školy pl. Parš-Zikešové, ktera celý rok s úspěchem vystupovala v Novém lidovém divadle v Praze-VIII. podepsala smlouvu k zemskému divadlu v Lublan pro obor prvých subret. + Z České Pilharmonie. Dnes od 5 hodin odpol. koná se koncert ve velké restauraci v sadech na
Frída Groszův Zikeš Nový lidový divadlo Praha Český Pilharmonie
28 article Letné. Na programu jsou skladby od Rozkošného
Letné. Na programu jsou skladby od Rozkošného (Ouv. k op. »Svatojanské proudy«), Dvořáka (Slovan- ský tanec ř. I. č. 4.), Šmetany (Fantasie na op. »Prodaná nevěsta«), Nedbala (»Pas de cing«), Fučíka (»Pochod gladiatorů«). Vstupne 20 h za osobu.
Dvořák Nedbal Fučík Slovan Ouv Šmetany
29 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. = Nové publikace, zaslané redakci télo rubriky Zpráva o činnosti Městského průmy- slového musea pro severových. čá s král. českého v Hradci Krátové v roce 1906. Hradec Králové. Nákl. kuratoria. 1907. Úvodem jest informativný článek Rud. Kepla o stavu a tendencích uměleckého průmyslu našieh dnů. Zprávy vlastní o sbírkách, dílnách, přednáškách. knihovně a p. svědčí, že správa Musea nikterak ne- polevuje. Zejména na svoji akci krajkářskou může býtí pyšna. Rídí a zvedá ji v okolí a v městě, m pro ni zvláštní tržnici, která loni prodala za 10 00 korun krajek. Připojené reprodukce krajkových slu- nečníků, šátků, vějířů dle návrhů dra. Otakara Klum- para vykazuji zcela pozoruhodný stupeň umělecký. Toho roku také, dík energii dra. F. Ulricha, dochází ke stavbě zvláštní budovy musejní dle plánů Jana Kotěry.
Kepl Otakar Kly F Ulrich Jan Kotěra Hradec Hradec Králové
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Bouře v Uhrách. Z Pešti, 11. července. (K. k.) Včera zuřily na mnoha místech na venkově prudké bouře, které byly většinou provázeny prud- kými lijáky. V Německém Sv. Petru, kdež se roz- zuřila orsánu podobná bouře, spojená s průtrží mračen, schovalo se 6 osob do chatrče. Blesk udeřil do chatrče a usmrtil je. = Požár v pyrotechnické továrně. Z Ter ama 11. července. (K. k.) Včera vypukl v pyrotechnické továrně Baiccluově v obci Sant Angelu obeň, při němž prý zahynula jedna osoba a několik osob bylo těžce zraněno. Ma itol továrny jest prý pobřben v ssutinách. — Z Terama, 11. července. (K. k.) Při požáru pyrotechnické továrny Baiccluovy v Citta Sant Angelo zahynuly 4 osoby v plame- nech a dvě byly těžce zraněny. Také bě- hem noci došlo k mnoha výbuchům. Karabinníc hlídají továrnu. S nutnou opatrností pracuje se na uhašení požáru. = Velký požár papírny. Z Vídeňského Nov Města, 11. července. (Zvl. telel. zpráva »Nár. L.- V Blindendorfu u Ternic vypukl dnes v noci o 1/22 hod. velký požár. Plameny rozšířily se s velkou rychlostí po celém závodě, takže noční dělníci musil rychle prchnouti. Jak se zjistilo, vznikl oheň v su šárně. — Požár papírny v Blindendorfu doposu zuří. Devět hasičů bylo zraněno. Ohei podporován jest prudkým větrem a jest obava, že s ješté rozšíří. Dělník Josel Marzer, který byl pro
Petr Blesk Požár Josel Marzer Uhry Pešť Ter ama Ma Santa Angel Citta Santa Angela
31 article
puštěn z práce a jest v podezření, že oheň založil zmizel beze stopy. = Slévárna se sřítila. Z Londýna, 11. čer- vence. (K. k.) Listům se sděluje z Nového Yorku, že ve Filadelfii se sbotila velká slévárna, při čemž prý bylo usmrceno 48 osob. Patnáct mrtvol bylo vytaženo. = Neštěstí při svěnení zvonů. Z Říma 11. července. V přítomnosti kardinála Maffia mělo býti včera v Brontanu vysvěceno devět nových kostelních zvonů. Sotva se jimi počalo zvoniti sřítily se všechny zvony. Tři osoby byly usmrceny a mnoho jiných těžee zraněno. = Opět krádež klenotů. Z Petrohradu. 11. července. Uprostřed Něvského P'rospektu ležíc velký klenotnický krám Gavův byl vyloupen a ukra- deno klenotů v ceně 50 00 0 rublů. = Kradež v museu. H. Z Berlína, 11. čer- vence. Dnes objevena byla nová krádež. Tentokráte jest to národopisné museum, které si zloděj vyvolií za svou oběť. V oddělení, které ohecenstvu nen přístupno, odcizil exotickou bílou hedvábnou žen skou košili, bohatě zlatem vyšívanou. = Vražda z konkurenční závisti. Z Varša vy. 11. července. V obci Koníně zřídil židovský velko- obchodník Leszczynski parní mlýn a tím ohrozií existenci sedmi větrných mlýnů. Majitelé jejich slí bili 19letému synovi rolníka Szumanowicze 150 rublů jako odměnu, jestliže Leszczynského sprovodí se světa. Szumanowicz návrh příjal a Leszezynského jednoho dne, když šel na procházku se svou man- želkou, zastřelil. Mlynáři dali mu však jen sedm rublů. Když přes opětné upomínání nemohl od nich více dostati, udal sebe i svůdce soudu. Nyní bylo všech osm zatčeno.
Maffie Leszczynský Londýn Nový York Řím Petrohrad Berlín Konín
32 article
= Nehoda při jízdě aulomobilem. Z Paříže 10. července. (K. k.) Při jizdě automobilem poraněný továrník Krupp (není to člen rakouské sněmovny panské Arthur Krupp) jel se šílenou rychlostí a na razil automobilem na strom. Následkem prudkého nárazu, byli Krupp, který sám řídll auto- mobil, jeho 20letý synovec a 25letá neleř odhozeni 7 metrů daleko. Krupp zlomil si nohu a vymknul si rameno, jeho neteři zlomena byla pravá ruka a kromě toho utrpěla těžké rány na hlavě, kdežto synovec vyvázl jenom s leh- kými odřeninami. Poranění byli dopraveni do ne- mocnice v Cuisery. — Z Maconu, 10. července. (K k.) Četnictvo v Cuisery, kde se přihodilo ne- štěstí s automobilem, zdráhá se podati zprávy o per- sonaliích osob, jež přišly k úrazu, prohlašuje však že dříve udané jméno Krupp je nesprávné. Ranění. jejichž stav se zlepšil, budou zejtra dopraveni na kliniku v Lycně. Řtidič, který byl daleko odhozen. zůstal bez pohromy, vrátil se k automobilu a od- stranil jeho značku, aby jeho totožnost nemohla být zjištěna. Přes to lze posud viděti č. 1614. Automobi nehodí se k další jízdě a byl vrácen do Německa. kde byl zhotoven. Zraněné mladé děvče zdá se být Angličankou.
Krupp Řtidič Angličanka Paříž Macon Cuisera Lyceň Německo