Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělstvá

3

Obohod

4

— Průmyal

5

Finančnietví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 189. ze dne 11. července 1907.

7 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Porady o rak.-uh. vyrovnání. Z Vídně, 10. července. Oficiální kruhy mlčí úplně a nepodávají žádných zpráv o obsahu porad obou vlád o obnově hospodářského vyrovnání rakousko- uhorského. Za to bují sdělení soukromá, jichž správ- nost ovšem nelze v prvním okamžiku ani potvrditi. ani popírati. Dle těchťo soukromých a ovšem dosud neza- ročených zpráv byl dnešek vyrovnacích porad věno- ván po výtce otázkám politiky dopravní, zejména tarifní. Prote se porady zůčastnili vedle ministrů jen odborní zpravodajové, a to z vídeňského mini- sterstva železnic sekční chefové Schonka a Weber se strany uherské pak dvor. rada Szajbely, ředitel Csatary a sekční rada Neumann. Celé jednání bylo prý nepolitické, i dosáhlo se jím sblížení v některých vážných otázkách. Dnes prý nepůsobí již tarifní otázky tolik obtíží, jako otáz- ka železničního připojení. Vláda vídeňská vzpírá se houževnatě zejména maďarskému požadavku, abyjí povolila v Kobylé ve Slezsku (v osadě Annabergu) samostatně železniční připojení uherských drah na železnici pruskou. Za to prý vymůže vláda uherská zřízení druhé koleje na dráze košicko-bohumínské.

Prot Csatara Neumann Vídeň Kobylá Slezsko Annaberg Schonka

8 article

Pokud jde o olázku daně z cukru, trvá prý uher- ská vláda neústupně na tom, aby surtaxa na cuk byla pojata do příslušné zákonné osnovy vyrovnací. Tento požadavek zamítá důsledně všecek předlitavský průmysl cukrovarský. Vláda vídeňská nyní s otázkou surtaxy spojila požadavek snížení cukerní daně s do- savadních 38 K za metr. cent na 32 nebo 33 K. Po- žadavek tento odůvodňuje tím, že by bez snížení cukerní daně vídeňský parlament určitě surtaxu za- mítl, dále pak tím, že po brusselské konvenci spo- třeba cukru velice stoupla, takže také daň z cukru proti 11512 mil. K r. 1901 vynesla loni 178.8 mil. K Proto snížení daně cukerní znamenalo by snížen skutečného posledního příjmu z daně této v Před- litavsku asi o 18.8 mil. K, v Uhrách asi o 4.5 mil. K Mimo to snížení daně zvýšílo by opět spotřebu cukru Dohoda prý však ani v této otázce ještě nenastala. Další zprávy oznamují nejasně a s výhradou. že o kvotě prý již mezi oběma vládami k dohodě došlo, rovněž v otázce Rakousko-uherské banky, po kud jde o placení hotovými,

Uhry

10 article

Z Pešti, 10. července. (K. k. uh.) Na dnešním trhu vlny bylo za dosti četné účasti obchodníků z Německa a Rakouska prodáno z loňskou červencovou cenu 3400 žoků, při čemž po zboží I. jakosti byla čilá poptávka, kdežto špatnější druhy nebyly vyhledávány. Boj s trusty v Americe. Z Nov. Yorku, 9. července. (K. k.) Dle washingtonské zprávy min. spravedlnosti chce požádati za jmenování správců pro korporace. jež porušily protitrustový zákon. Dle nejnovějších zpráv jedná se při tom o dva trusty: tabákový a prachový. Kdyby se mu podařilo prosadii jmenování správců, dostaly by se jedn otlivé případy nepochybně cestou odvolací před vrchní soud. st. Z Pešti, 10. července. [Zvl. tel. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 60.000 metr. centů, o 10—15 haléřů dráže. Platila za 50 kilogr. pšenice tisská 81 kg K 12.05, 80 kg K 11 90, 79 kg K 11.65, 76.5 kg K 11.25, 75.5 kg K 10.90, 75 kg K 10.80, bačská 75.4 kg K 11.30, pešťská 78.5 kg K 11.55, 77.5 kg K 11.50, 77 kg K 11.35, 77 kgK 11.— žlutá, horňácká 78 kg K 11.30, 76.7 kg K 11.40, tursko-bečská 77.5 kg K 11.55, skladní 75.5 kg K 11.20; ječmen K 6.85 až 7.20; žito (+ 5 haléřů) K 8.20 až 8.50. nové 840 až 8.50; oves K 7.85 až 8.10 kukuřice (mdlá — 10 k) K 5 90. Terminový obch o d byl skončen vel- kými prodeji. K večeru znamenala: pšenice na říjen 1907 K 11.44; žito na říjen K 8.75; o ves na říjen K 7 98; kukuřice na červenec K 5 83, na květen 1908 K 6.14, řepka na srpen K 17 20. Plodinový trh byl bez odbytu změny. Pochmurno. Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 10. července. (Peněžní bursa, Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé. Obrat akcii 940.000 (620.000). Uuion-Paclfie 1367/2 (138.50). Kanada Pacifie 172.75 (173..0). Uuited States Steel Corporman 351/2 (37.—) Baltimore and Ohlo 96.50 (97.—).

Platil Pacifie 172.75 Pešť Německo Rakousko Amerika York Nový York Kanada Baltimore kg 77 kgK kukuřice Steel Corporman 351 / 2

12 article

10. července 9. červenc 6.50 6.50 Rio čis. 7. . . . . . . na červenec. . . . . . 5 60 5.50 na srpen . . . . . . . 5.60 5.45 10. července 9. červene Cukr (Fair Muse.) . . . 3.33 3.33 9.20 Tuky Westeru Steam . . 9.20 Tuky známka Wilcex . . 9.25. 9.25 Pšenice. 10. července 9. čerrence 100.75 100.50 pohotová . . . . . . 100.75 101.— na červenec. . . . . . na září 102.25 102.50 Z Nového Yorku, 10. července. (Ubilní bursa.) Smy šlení obilní bursy ustálené. Kukuřice na červenec . . . . . . 623/. na září . . . . . . . . 65.25 na prosinec . . . . . . Petrolej rafinovaný, kesonový 10.90 rafinovaný Standard' W hite - 8.45 Kovy. 10. července 9. července

Nový York Musa Rio čis Cukr 3.33 Tuka Wester Steam Tuka známka Wilcex W hit kov . 10

13 article

63.25 10.90 8.45

14 article

Měď. . . . . 21.871/2 22.121/2 22.50 23.50 Cín . . . . . 40 80 41.15 41.— 41.50 Železe čís. 2.

22.121 / 2 cín 41

16 article

Z Nov. Yorku, 10. července. (Bavlnářská bursa. Bavlna byla z počátku na zprávy z Liverpoolu nižší, v dalším průběhu byla nátiakem balsierů a všeobecnými prodeji dále tísněna a skončil sotva stále. 10. červce. 9. červce. 8. červce pohotová . . . . 13.20 13.45 13 40. na červenee . . . 11.90 12.25 12.20 na říjen . . . . 11.80 12.10 12.— na prosinec . . . 11.80 12.15 12.02 Závěrečné smýšlení sotva ustálené. Z Nov. Orleauu, 10. července. Na červenec 12 9 (13.17), na říjen 12.07 (12.37).

York Liverpool Orleauum na říjen

17 article

Čím řídí se kurs čili cena hodnot ukládacích, tedy stálý, zajištěný úrok skýtajících? Píše se nám z bankovních kruhů: „Národní hespodář „Národních Listů“ ze dne 7. t. m. při- náší ve zprávě z trhu peněžního mezi jiným ná- sledující sdělení: „Postupující spietí spořitelen s Ústřední bankou jejich patrno velmi zřejmě z okolnosti, že zásoba akcif a dluhopisů Ústřední banky českých spořitelen značně se zvětšila to u spořitelen království o 4,944.904.— (na 10,804.534.— K) a na Moravě o 364.134 K (na 838.254 K). Toto sepnutí ostatně také vysvět- luje možnost toho, že na př. takto si udržují spo- řitelny na plné výši nominální kurs 4% dluho- pisů své banky, zatím co stejně zaručené 4 komunální dlužní úpisy Zemské banky král. če- ského, jichž cenění přenecháno trhu, tedy fak- toru dle dané situace trhu peněz uvažujícímu, pchybují se nyní na kursu 98.— (peníze). Ale okolnost tato jest věcí spořitelen samých a o ní šířiti se nemíníme.“ Pro pozorného čtenáře vy- plývá odtud jasně otázka v nadpisu uvedenáa ku zodpovědění téže dlužno uvěsti následujícít Dva stejně zaručené papíry, jak ve zmíněně zprávě se uvádí, řečeného druhu, mohou mit za jistých okolností různý kurs z následujícího důvodut 1. Na základě zákona o poptávce a nabídce musí při stejně širokém trhu znamenati vyššim kursem ten papír, kterého jest menší množstv v oběhu, jako na př. v uvedeném případě, kde jedná se as o 10. dil emise.

Morava zemský banka král

18 article

2. Odprodává-li se papír pouze do tak zva- ných pevných rukou, jakými jsou spořitelní fon- dy, veřejné obce, osoby, které jedině zúročen a nikoliv kursovou spekulaci vyhledávají a sice bez prostřednictví, nemá pak nikdo zájmu na tržní cirkulaci, naproti tomu kruhy sprostředko vací u jiného papíru starají se přirozeně o kur sovní variaci samy a právě odměna a zisk docilo vaný při změně kursu stává se zdrojem spro středkovací spekulace. 3. Při menším množství vydaných dluho pisů jest možno trh kontrolovati vlastním zasa- heváním a dále možno uchrániti moudrým po- chopením držitelů úpisů tyto samotné, tedy v tomto citovaném případě spořitelny a jiné ústa- vy i od účetní ztráty kursové, která vzdor theore- tickému významu přece jen stává se někdy účet- ním rozdílem kursovým, pro ústavy veřejnému účtování podléhající, v dobách závěrky dosti nepřijemnou. 4. Znalci trhu nemůže přec zpravodaj na- mluviti, že u kteréhokoliv na rakouských bur- sách znamenaného papíru ukládacího byl by kurs výsledkem čistého cenění trhu peněz, ne- boť mezinárodní, tedy světové hodnoty ukládaeí vykazují během posledního dvouleti ústupek průměrně 6% i větší, což znamenalo by u nás kurs circa 94.—.

19 article

5. Nově vydaný papír není vystaven tak velkému nebezpečí slosovacímu. V nynější době má to význam sice podřadný, tedy pokud obtíže evidence a výměny se týče; ostatně nejlépe do- kazuje naše tvrzení již kurs základních úpisů Zemské banky království českého, které zname- nají stále 100—101.— proti komunálním úpi sům téhož ústavu, jež znamenají 97.75—98.75. Padáť tu na váhu obmezené množství a pevno umístění. Také nelze stavěti více méně lokální hodnoty ukládací na úroveň rent státních, které jsou citlivy nejen vůči trhu peněžnímu, nýbrž také vůči událostem politickým, domácím i mezi národním. 6. Dokud úsporný úrok běžný (obecenstva nespekulujícího) obnáší maximálně 4% (většina spořitelen, Pražská měst. na př. dnes ještě 3 1/4 poštovní spořitelna 3%), není zajisté ani u tak zajištěného uklád. papíru - jako jsou úpisy Zem ské banky král. českého nebo Ústřední banky českých spořitelen, vykazujícího zvláštní zá ruku: a) vinkulované pro emisi zápůjčky obci b) zajišťující fondy, c) akciový kapitál při při- řčené zvláštním zákonem pupilární jistotě — nutno, aby kurs při čistém zůročení 4 musil býti ke znepokojení třeba jen formálnímu držitelů úpisů redukován. Záleží ovšem mnoho na majitelích samotných, aby lákavým nabídkám spekulačním, zvláště cizích prostředníků odolá- vali a své domácí papíry ku pevnému zúročen podrželi.

zemský banka

20 article

7. Stejný případ, jako citován u základních úpisů Zemské banky království českého, možno zajisté uvésti i u Zem. hypoteční banky vorarl- berské, jejíž úpisy znamenají 100/101.—, Prvn rakouské spořitelny ve Vídni, jejíž úpisy zname- nají 100/100.40, K vývodům předehozím podotýká náš refe- rent, klerému jsme přípis tento — řídíce se zá- sadou audiatur et altera pars — předložili: „Ve svých poznámkách obmezil jsem se na konstato- váni faktu a výslovně uvedl, že si spořitelny z důvodu uvedeného udržují na výši nomináln kurs dluhopisů své banky. Není pochybnosti, že mohou následkem určitých výjimečných poměrů níti dva papíry více méně stejně bonity kur různý, otázkou jest pouze, jsou-li důvody tyto dány v našem připadu. Při zodpovědění otázky této přidržím se pořadu námitek. 1. In teoria jest úplně správno, že může na vývoj kursu míti vliv zákon o nabídce a po- ptávce, ve skutečnosti však bude obecenstvo. které kapitál svůj v jednom z obou uvedených papírů uložiti chce, sahati z velmi pochopitel- ných důvodů po papíru s kursem pro ně výhod- nějším, bez ohledu, jak veliká jest emise jeho. Kdyby platil ve skutečnosti t. zv. zákon o na- bídce a poptávce v té čistotě, jak se shora praví. nemusily by na př. některé emisní ústavy kupce svých papirů vázali na několik let, že papírů těchto neprodají, a nebyly by nuceny povolovat zvláštní prémie na papíry tyto, které de facto nevyjadřují nic jiného než kursovní rozdíl oprot papirům stejné bonity, ale níže znamenaným Tento „korektiv“ ovšem současně důkladně ko- riguje i zákon o nabídce a poptávee. 2. Ze by ať meliorační, ať komunální úpisy Zemské banky byly předmětem kursové speku

Vídeň zemský banka

21 article

lace, jest v daném případu argumentací přece jen poněkud smělou. Faktem pouze jest, že pa- píry Zemské banky procházejí volně trhem. kdežto papíry druhé skupiny jsou přímo emitu- jícím ústředím poutány na kupce. Že ovšem pa- pír na trh uvedený přináší zprostředkovatelům určitý příjem, jest pochopitelno; že by však kruhy tyto vyvolávaly nějakou sprostředkovaci spekulaci, jest v našem případu tvrzením napro- sto nesprávným. Zemská banka, snažíc se zvýšiti význam pražské bursy, prodává své papíry vý hradně pomocí trhu, ale právě tento postup nutno jen schvalovati, protože podrobuje své pa- píry cenovému úsudku kompetentního činitele. Provise sprostředkovatelská jest ostatně malá. 3. Moudré zasahování ve vývoj trhu má své stíny. I v našem případu. Jest možným jen při obmezené činnosti emisní, a selhává ihned. jakmile množství vydaných papírů dostoupí úro- vně, kde banka nemůže při nejlepší vůli mter- venovati. Při expansi Ústřední banky českých spořitelen možno se nadíti rychlého vzestupu cirkulace její papírů. Čím větší množství jich bude emitováno, tím více rozšíří se okruh drži- telů a tím více nastane případů nutných nebo dobrovolných prodejů. Umělým regulováním trhu přebírá tedy banka buď povinnost neustálých in tervencí, nebo připravuje pro případ, že inter- vencí se vzdá, moment, kdy nutně trh srovná kurs její papírů s kursem papírů stejné bonity K vůli krásné výpravě se přece za ten který papir neplati více než za papíry stejné kvality a výnosnosti. Kdyby již měli býti držitelé pa pírů chráněni před možnými ztrátami kursovými, pak by bylo přece účelnějším, vnucovati jim spíše nižši než vyšší kurs. Jinak „moudré pocho- pení držitelů“ snadno selže, speciálně pak, až odpadne povinnost podržeti papíry po určitou dobu v pokladně.

zemský banka

22 article

4. Srovnávání našich ukladacích papínů s t. zv. světovými (tedy západními) rentami jest proto nemístno, poněvadž nutno bráti při něm zření na stav trhu peněz v těch kterých zemích, a na majetkové poměry obyvatelstva jeho. Ale o této otázce netřeba se tuto šířiti, protože každý celek hospodářský má z řady příčin své cenění které ovšem v něm platí více méně stejnoměrně. 5. Námitka tato odpadá již proto, že i staré ústavy emitují stále nové papíry, a musily by tedy papíry nové emise míti dle této argumentace vyšší kurs emise starší. Uvádí-li se na dokla toho srovnání kursu základních úpisů zemské banky a komunálních dlužních úpisů téže banky, počílá se poněkud na neznalost obecenstva. Jsouť základní úpisy uvedené papíry neslosova- telnými s vázaným rozsahem vydání, a požívají nad to přímé záruky král. českého, které se do- stalo úpisům komunálním téže banky subsidi- árně, dluhopisům Ústřední banky spořitelní pak přirozeně vůbec ne.

23 article

6. Srovnávání kursu s běžným úrokem jest zbraní, ktorou se námitky porážejí samy. Jak- mile úrok skytaný ústavy se zvýší (vždyť přece ústřední banka spořitelní platí sama vkladatelům úrok výšší 4%), může nastati u držitele papíru, který přece chce míti z uložených kapitálů výnos, touha, aby užil výhodné situace. Je-li vázán papír neprodávati a vésti v určitém kursu, který není úměrným s kursem papírů stejné bo- nity, ani se zúročením vkladů emisního ústavu, neznepokojuje se sice formálně, ale uvažuje za- časté velmi skepticky o „moudrém pochopení“, které mu bylo uloženo. Ovšem ne každý chee býti za všech okolností „moudrým“... Jestit člověk přece jen bytostí poněkud egoistní. Leč tyto poznámky jen mimochodem. Jsem povděčen diskusi, která neškodie nikomu může jef vzbuditi úvahu obecenstva o ukládání pro- středků v cenných papírech. A úvahy této jest nám hojně zapotřebí. Otázka cukerní byla jedním z předmětů ny- nějšího jednání o komplex otázek s vyrovnáním rakousko-uherským souvisících. Historie t. zv. surtaxy cukerní a stanoviska obou polovie říšských, resp. zúčastněných průmyslů jsou s do statek známa. Rakouskému průmyslu záleží roz hodně na tom, aby v nynější kritické situaci ne- přišel o svůj vývoz do Uher, vždy ještě přes 200.000 q obnášející. Uhry opět příležitosti skytnuté anglickým rozhodnutím vystoupiti z konvence brusselské použiti chtěji k bezohled nému provedení ideje soběstačnosti hospodářské aspoň v tomto důležitém odvětví průmyslovém.

Uher Uhry

24 article

Dle zpráv včera došlých uvažuje se při této při- ležitosti i o snížení cukerní daně. Dneš- ní daň, obnášejicí 38 K, má býti snižena o 5 6 K, tedy na 32—33 K, což by pro finance ra- kouské znamenalo při dosavadním konsumu schodek asi 19 mil. K, pro Uhry 41/2 mil. K. Ovšem snížením daně zlevnil by i o totéž cukn na domácím trhu, následkem čehož by roz- hodně značně stoupl domácí konsum, tak že vlády rozumně s tak značným úbytkem nemohou a nesmějí počítati. Zdá se, že vláda rakouská by přivolila k surtaxe, kdyby jako kompensaci mohla rak. parlamentu nabídnouti snížemí daně. po němž se od let tolik volá a které dřív či po- zději přijíti musí. Za tuto cenu však surtaxa rozhodně není pro nás přijatelnou, tím spíše. když je jisto, že v dozírné době dojde k samo- statným úpravám spotřebních daní v obou polo- vicích říšských, kdy tedy snížení naši daně na milosti Uher naprosto bude nezávíslo. Dohoda taková znamenala by tedy jen naprostou ztrátu našeho vývozu cukerního do Uher. Kompensace za surtaxu musí býti tedy jiná a v jiných obo rech průmyslových! Z trhů peněžních. (10. července.) Kdežto západní bursy byly ochablé na podněty z Ame- riky, kde opětně pesimismus počíná ovládati mysle, byly Berlín a Vídeň pevny, především vzhledem k situaci trhů peněz. Poslední výkaz Rakousko-uherské banky velmi uspokojil a po- dobně i výkaz německé říšské banky. Zlalý po- klad její stoupl o 11.2 mil. m., kdežto směnky poklesly o 160 mil. a lombard o 75.1 mil. m., tak že oběh bankovek mohl se zmenšíti o 103. mil. a oběh zdaněných bankovek na 200 mil. marek. Zlepšení jest mnohem pronikavější, než

Uher Uhry ame Berlín Vídeň

25 article

letos, tak že stav banky není již mnohem horš oproti loňsku. Zdá se, že banka použila ulehčen na trhu k odprodeji říšských pokladních pouká zek v obnosu 8 mil. m. Praha. Dnešní bursa minula opět klidně a zájem jevil se pro hodnoty ukládací, z nichž obchodovány 4% kom. dlužní úpisy české zem. banky za K 98.25 a 4% dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen za K 100.70. Dále podáváno za akcie: První české tev orient. cukrov. K 260.—, České banky „Union 241.50, České spol. pro prům. cukerní 140.— strojírny Daňkovy 460.—, České Průmyslové 414.— peníze. Vídeň. Přívětivý postup rakousko-uher- ských vyrovnacích porad působil příznivě na za čáteční bursu. Přes nižší záznamy, jež došl, z ciziny, měly živou poptávku kreditky, lombard- ky a uhlářské papíry. Alpinky se jeupevnily. Na polední burse nastalo na chvíli seslabení, zvláště následkem nepříznivých zpráv z Berlína. Později se však kursy zase zotavily. K favorisovaným papírům počítaly se zejména kreditky a akcie státní dráhy, kdežto lombardky trpěly prodejí.

Daňkův Praha Vídeň Berlín Český banka Union 241.50 Český společenský Český průmyslový 414

26 article

Alpinky byly slabé. Ve šraňku nebylo smýšlen jednotné. Pevné byly akcie paroplavební, mo- stecko-uhelné, západočeské a kobercové. Naproti tomu akeie pražsko-železářské, hirtenberské Karpatky byly slabší. Na trhu k ukládání byla květnová renta vyšší. Valuty a devisy byly pev- né. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn 4/20—45/a Berlín. Nepříznivé zprávy z trhu ameri ckého přivodily realisace téměř na celé čáře Nejeitelněji dotkly se ovšem akcií drah ameri- ckých, jichž kurs oproti včerejšku snížen prů měrně o 11/2%. Hodnoty průmyslové trhu ka sovního i volně obchodované, akcie domácích bank po chabém začátku zprávou o snížení sou- kromého diskontu opět náležitě se zotavily. takže rozdíl kursový dnešní a včerejší nen značný. Záznam uhájily akcie loďařských spo- lečností. Pevny zůstaly rakouské hodnoty z nichž nejvíce hledány akcie dráhy jižní. Pr ruské titry jevila nálada se příznivější. Sou- kromý diskont 414%. Denní peníze 595.

Pevná Berlín

27 article

Medolino. Píše dr. Josef Závodný, tajemník vý- vozního spolku v Praze. V Istrii vede z Divače na jih státní dráha, která jest stále pasívní. Tato dráha. když po velikých technických obtížích prorazila ko nečně Kras a opustila pustiny, zahýbá se právě na tom místě, kde by v krajině úrodné s mírným spá- dem asi v délce 10 km dostihla přirozeného přístavu medolinského a tím i moře, prudkou křivkou na zá- pad směrem ku přístavu Pulji, který je určen hlavně k účelům vojenským a nikoliv obchodním. Že dráha nemůže býti nikdy za takových okolností aktivní, je právě tak jasné, jako že oklika přes Pulji a dlouhá vyjíždka a objíždění z tamního přístavu zajišťuje Rěce náskok ve spojení s Dalmacil. Kdyby se tedy popsaná dráha vedla v krátké neobtížné trati dále na jib, bylo by zde tak krátké spojení s Dalmacií že by se mohlo z Vídně večer vyjeti a doraziti dru- hého dne v poledne do Zadru. Hlavním účelem tétc dráhy by tedy bylo rychlé spojení s Dalmacií kromě toho značila by dráha tato nepopíratelně i zvelebení země, poněvadž by umožnila racionelní hospodářství, zejména pak pěstování ovoce a zele- niny. — Výhody přístavu medolínského byly by tedy asi tyto: 1. Kdyby se vyjelo z Vídně v 7 hodin 2 minut večer, mohlo by se doraziti ve 12 hodin 3 minut v poledne do Zadru a odsud zpátečním vla kem, který jede v 1 hodinu 30 minut odpoledne, byi by cestovatel v 9 hodin 15 minut ráno zase ve

doktor Závodná Pulja Istria Divač Dalmacie Vídeň Zadr vozní spolek v Praga km

28 article

Vídni. 2. Denní spojení s Lošinjem bylo by zajištěno, neboť mohlo by se tam v 10 hodin dopoledne dojeti a ve 3 hodiny 30 minut odpoledne zase do Vídně odcestovati. 3. Spojení Rěka—Benátky a Rěka— Ankona, které nyní nechává Istrii stranou k vůl ztrátě času při oklice, která vede do Pulje, musilo by se nutně dolknouti i Medolina a Istrie by tak měla podíl na přímé trati Vídeň—Ankona--Řím— jižní Italie, kdyby snad nebyla vůbec nová trať pří- mým spojením. 4. Pulje získala by tak ještě zevní přístav netoliko pro účely obchodní, nýbrž i průmy- slové, neomezený vlivem přístavu válečného. 5. Istrij- ská dráha stala by se aktivní, kdyby nadbytek do- pravy, kterému dnes těžko jest přes Terst a Rěku odpomoci, převedla přes svoji trat. Opatření pro případ přerušení vozby Železniční. V ministerstvu železnic konala se před krátkým ča- sem porada se zástupci soukromých drah, které byly svého času postiženy přerušením vozby. Bylo usne- seno a za velice nutné uznáno, aby dosavadní vzá jemné společné úmluvy platily nejen pro zboží v do- pravě se již nalézajíci, nýbrž i pro zboží odevzdané k dopravě po nastalém přerušení vozby železniční při zachování v platnosti dovozného na přerušené trati. Těchto opatření má se též tehdy použiti, když by nastalo váznutí v dopravě nákladů, aniž by se bylo přihodilo přerušení vozby. Dále mají býti zavedeny vzájemné smlouvy za účelem opatření, aby přímy dovoz uhlí do Vídně a do jiných velkých měst neby. nikterak přerušen.

Vídeň Benátky Istria Pulje Řím Terst

29 article

Sjezd rakouskýchi odborových organisací dělni- ckých (pátý) koná se letos ve Vidní ve dnech 21. a 24., pro případě 25. října. Na jednacím pořadu kromě běžných záležitostí, zpráv účetních a situačních na- lézají se za zatím referáty o činnosti úřadu pracovně- statistického, o činnosti komise k zamezení úrazů, o činnosti poradního sboru vodocestného, z oboru organisace a taktiky organisace závodů a společný postup při stávkách, ochrana dělnictva a nový par- lament a j. Statistika lesů a honby. Jako 3. sešit roč. 1905 statistické ročenky ministerstva orby vyšla právě řečená statistika, obsahující nejdůležitější data z ho- spodaření lesního u nás, k nimž se při příležitosti vrátíme. Vysokoškolské studium obchodní. Na základě nařízení c. k. senisterstva kullu a vyučování ze dn 24. května 1907 ř. z. č. 135 bude na c. k. česke vysoké škole technické v Praze, a sice — předpokládaje, že návrhy profesorského sboru dojd u ministerského schválení — již počátkem škol niho roku 1907-8 zavedeno dvouleté odbor- né studium obchodní, které jest obliga- torní pro absolventy vyšších škol takademil) ob- chodních nebo abiturientských kursů při nich zříze- ných, kteří se potom hodlají podrobiti zkoušce pro učitelský úřad na vyšších školách obchodních, do nichž mohou však býti zapsání vůbec všichni absol- venti těchto ústavů, kterým jde o zdokonalení a pro- hloubení jejich odborného vzdělám vůbec nebo v urči- tých směrech. Toto dvouleté odborné studium ol- chodní — do něhož nebo do jednotlivých jeho před- nášek a cvičení mohou býti absolventi obchodních akademii a kursů abiluneniských zapsání jakožto mimořádní, nebo, pokud vyhovuji obeeným pod- minkém přijclí na c. k. českou vysokou školu tech-

vysoký škola technický v Praga

30 article

nickou t. j., předloží-li maturilní vysvědčení z reálky nebo gymnasia) jakožto řádní posluchači této vy- seké školy — bude v sobě zahrnovati: 1. přednášky a cvičení ze všeobecné a mezinárodní nauky ob- chodní, 2. přednášky, seminární cvičení, a prak- tika z knihvedení, obchojní korespon- dence a kontorních prací, 3. čtení o ku- pecké arithmetice, 4. čtení o mathema- tice a politické arithmetice, 5. obchodně- technické speciální přednášky a cvičeníz oboru celnictví, tarifnictví, bankovni ctví a bursovnictví, ekonomiky a tech niky pojišťovací a pod. Od školního roku 1907-8 jsou absolventům vyšších škol (akademil) obchodních a kursů abiturientských jakožto mimo- řádným, resp. řádným posluchačům přístupny též přednášky a semináři z oboru politické eko- nomie, jakož i přednášky z oboru práva obchod- ního a směnečného a o encyklopedii věd právních a státních, které se konají na c. k. české vysoké škole technické nebo na právnické fakultě c. k. české uni- versity v Praze, konečně přednášky o filosofii, pedagogice a literární historii na filoso- fické fakultě c. k. české university v Praze. Pro kan- didáty učitelského úřadu na vyšších školách (akade- miích) obchodních jsou také všechny tyto přednášky závaznými. Bližší údaje o rozvrhu a programu zml- něných obchodních přednášek na c. k. české vysoké škole technické v Praze budou sděleny počátkem zimního semestru škol. roku 1907-8

Praha český vysoký škola technický právnický fakulta c fický fakulta c český vysoký škola technický v Praga

31 article

Sblížení francouzských a rakouských bank. Jak se z Paříže sděluje, zakoupila prý Banque Francaise du Commerce et de T'Industrie, v jejíž čele stojí Rou- vier, značnou část. akcií brusselské Banque Interna- tionale a bude napříště ve správě této banky zastou- pena. Brusselský ústav jest v úzkých stycích s r- kouskými bankami, byv sám skupinou vídeňských bank založen. Tím způsobem navázány mezi fran- couzským a rakouským finančním světem přes Brus- sel nové styky.

Roa Paříž kouský banka Francaise jít Commerka et jít T ' industrie

32 article

Měsíční statistika těžby uhelné. Ministersivo orby rozhodlo se, počínajíe červencem t. r., zjišťovali statislicky každý měsíc množství v tuzemsku vytěženého uhlí, briketů a koksu a výsledky těchto šetření dle jednotlivých oblastí výrobních publiko- vati. Uveřejnění budo se díti v hornických listech odberných a dennímu tisku dostane se „Slatistickými Zprávami“, vydávanými Ústřední statist. komisl. Rakouská severozápadní dráha zabývá se t. č. otázkou, zda by neměly býti podrobeny revisi sazby dopravní jednotlivých výjimečných tarifů jejího lo- kálního tarifu, jakož i tu- i cizozemských tarifů sva- zových. Zvláště uvažuje se o změně dopravních sazeb na dříví, ježto prý předpoklady, jež byly své doby směrodatny pro stanovení těchto sazeb na základě svrchovaně nízkého barému, dnes již ne- existují.

33 article

Slažem dolarů v Německu. Nařízením říšského kancléře mění se německá měna v úplně zlatou Od 1. října 1907 ztrácejí dolary karakter zákonitého platidla. Pouze některé veřejné pokladny budou při- jímati dolary do 30. listopadu 1908 za tři marky. De- sud dolary platily za zlato a musily býti do neobme- zené výše přijímány, kdežto drobné stříbrné mince bylo lze ve výši nad 20 mk. odmítnouti. Tímto opa- třením mizí „stříbrný most“ německé zlaté měny a slovo o kulhající zlaté měně zmizí úplně ze slov- níku národohospodářské věly Nová továrna na výrobu labulového skla. Bývala válcovna české montanní společnosti v Břasíchu Plzně přešla do majetku sklářské firmy Leopold Stiassny. Vídeň II., Czerninplatz, a bylo již také se stavbou nové továrny na tabulové sklo na místě tom- to započa to. Salinky a státovky. Dle vydaného výkazu kon- trolní komise pro státní dluh činí dluh ze státovek ještě 2,552.190 K, který nutno oběma státním pole- vinám společně uhraditi. Oběh salinek činí: nezúro- čitelných 100 kor., na 31/4 proc. z r. 1902 700 kor, na 4 proc. z r. 1905 58,328 300 kor., na 31/2 proc tříměsičních 1,269.800 kor., úhrnem 59,598.900 kor Zahraniční obchod Anplie. Zahraniční obchod

Leopold Stiassna Německo Vídeň Břasích Plzeň

34 article

Anglie v prvém pololetí r. 1907 u perovnání s tímlo obdobín v r. 1905 a 1906 jeví lento obraz: Dovon, který činil v prvém pololetí 1905 273.1 mil. lib. šlerl., stoupl v r. 1906 na 300.5 mil. a v r. 1907 na 3283 mil. Dovoz stoupl tudíž ve dvou lelech o 55.2 mil. líb. šterl. Výzoz stdupl v dotyčných obdobích ze 1957 mil. na 225.0 mil., resp. 257.8 mil. lib. šterl., ve dvou letech tudíž o 62.1 mil. lib. šterl. Zahraniční obchod v tomto roce utvářil se, jak vidno neobyčejně příz- nivě Z průmyslu petrolejářského. V měsíci červnu dosáhla těžba nalty v Haliči množství, v té době ni- kdy nebývalého, totiž asi 10.000 cisleren (vagonů) Z toho připadá na Tustanovice 6800 cisteren, na B - ryslav 2000 cisteren, zbytek na několik jiných l - žisek. Jak známo, byl to právě tento neobyčejný vze- stup těžby, který vedl k vypovězení komisionářských smluv úvěrním ústavem. V předešlém týdnu ko- nali producenti schůzi, na kleré usnoseno, zdržovati se prodeje nafty, aby ceny, které již dnes jsou stla- čeny, neklesly ještě více. Na 10. t. m. svolána jest opět schůze, na které jednáno o reorganisaci „Petro- leje“ a o případném zřízení nového společenstva, Jak se zdá, zdržují se producenti skutečně nabldky, poně- vadž cena se udržuje kolem 3 korun Dodávka pro dráhu. Ředitelství společnosli rak.- uh. státní dráhy hodlá dodávku laků a fermeží pro dobu od 1. ledna do 31. prosince 1908 zajistiti vše- obecnou veřejnou soutěži. Bližší podinínky přísluš- ného ofertního vypsání obsahuje „Wr. Zlg.“ ze6. července t. r. Trhy peněžni. Vídeňská bursa. Závěrečné kursy 10, července 9. červce 97.61 92.50 98.40 98.40 9755 97.45 98 50 98 50 115.75 115.75 97.65 97 60 86 60 —.— 111 05 111.— 92.85 92 85 81.25 81 20 82. 80 82 95

Dovon Wr Anglie Halič Petra úvěrní ústav cislere

35 article

Renly 4procentní papírová květnová . . 4 2procentní , únorová . . Iprocentní stříbrná lednová . . . 42procentní . dubnová .. 4procentní zlatá rakouská . . . 4procentní korunová rakouská . . 3l/zprocentní korunová (invest) . 4procentní zlatá uherská 4procentní korunová uherská . . 31/sprocentní kor. (invest.) uher. . ruská půjčka . . . . . . . . Losy: Celé státní z r. 1860 . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské . . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . .. Záslavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem, banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/2proc bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 4 0 149 25

ústřední banka

36 article

149.25 202.— 249.75 423.— 456.— 141.—

37 article

202 —

39 article

249 75 423.— 456.— 141.— 184.—

40 article

184.10 97.75 97.85

41 article

97.75 97.85

43 article

97 90 100.— 100.—

44 article

Banky: 414.— Česká průmyslová . . . . . . » »Union« 382 25 Hospodářská úvěrní pro Čechy . Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . . . 1808.— rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . . . 301.50 banka pro země rakouské . . . 430.— dolno rakouská eskontní . . . . 569.— »Merkur«, směnár. akc. společnost 606.— rakouský úvěrní ústav . . . . 652.50 uherská všeobecná úvěrní . . . 752.— 414 — 382 25 1817. — 301.50 431.75 567.— 606.— 651.5 750.— 1023.— všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. 1023 .—

Čechy Český průmyslový uherský všeobecný úvěrní