Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 98, place 43, org 7, work 5
1
masthead
Stramnan 2.
2
masthead
ARODNÍ LISY.
Lisa
3
masthead
11. července 1907. Císlo 189
4
article
vlastence českého, a ježto při podobné příle-
žitosti, při pohřbu dra. Frani. Ladislava Riegra
c. k. okresní školní rada pro české obecné a měšťan-
ské školy v Praze dle přípisu svého ze dne 21.
dubna 1903 námitek proti rozdělení podobného pa-
mětního spisku nečinila, a dále vzhledem k tomu,
že připojený spisek jest v každém směru zcela ne-
závadný, tážeme se, je-li ministr vyučování ocho
ten zjednati krátkou cestou nápravu?
Fraňo
Riegr
Praha
5
article
Jednací pořad.
6
article
Potom přikročilo se k jednacímu pořadu, totiž
k prvnímu člení rozpočtového provisoria.
Posl. dr. Stölzel (něm. lid.) považuje žádoucím,
aby poslanecká sněmovna vyřídila nejen rozpočtové
provisorium, nýbrž konečně i rozpočet řádný. Řtečník
prohlašuje, že němečtí nucionálové jsou
daleci toho, aby vystupovali proli
oprávněným národním, kulturním a ho-
spodářským snahám ostatních národ-
ností. (?) Základním rysem německých nacionálů
není chauvinismus, nýbrž spíše dalekosáhlá objek-
tivnesl, ale pro její osvědčení jest jenom jeden zku-
šehní kámen: jak zachovají se ostatní ná-
rodnosti k zájmům německého národa?
Státu nepovede se špatně, bude-li dbáti práv a zájmů
německého lidu, odůvodněných dějinami a přítom-
ným stavem. Řečník zmiňuje se o bohatém pracov-
ním programu, který naznačen byl v trůnni řeči, a
zdůrazňuje nulnost, aby vzdělání lidu bylo povzne-
šeno. Tento kullurní výkon nesmí však býti plůšti-
nov sn
kem politické agitace.“
Němečtí nacionálové budou trvati na zákoně
o školách obecných a na nutnosti, aby ruku v ruee
s vybudováním školství pěčovalo se také o zabez-
pečení sociálního postavení učitelstva.
Kullurním dílem prvního řádu má býti- sta
robní a invalidní pojišťování, které nesmí
býti žádným kusým dílem, jež však nesmí příliš
zatěžovali poplatníky. Také každá poctivá práce must
najíti ochrany. Rečník mluví pak o podpoře země-
dělstvi a řádné politiky středostavovské vůbec, načež
zdůrazňuje nulnost rychlé sanace zemských financi
přeje si, aby mír z venči podporoval provedení veli-
kých sociálních reforem vnitřních.
Posl
doktor
Stölzel
7
article
Němečtí nacionálové jsou věrni cl-
saři a říši, jsou věrmi svým spojencům
zejména pokrevně a kmenově příbuzné
mu bratrskému národu německému. Jsou
ochotni nésti těžká břemena trojspolku, který za-
ručuje evropský mír, ale musí trvati na provedení
dvouleté služby vojenské, na omezení cvičení ve
zbrani a na rozumném osvobozování od služby vo-
jenské. Žádají především, aby v každém vojákov
byl čtěn člověk a musí trvati na požadavku, aby
německé pluky dostaly jenom něme-
cké důstojniky.
Poslanecká sněmovna, třebas v tak mnohých
otázkách jest nesjednocena, jest za jedno
v otázce uherské. Vyrovnání jest předevšín
v zájmu Uherska; heslo „Pryč od Rakouska“, ozýva-
jící se v Uhrách, nalézá u nás dvojnásobné ozvěny.
(Hlučná pochvala.) Němci mohou si trvalý mír s Uhry
představiti jenom tak, že německé kultuře budev
Uhrách zabezpečen příslušný vliv.
Řečník jest přesvědčen, že poslanecká sněmov-
na bude jednomyslně státi po boku vlády, jestliže
se ji podaří, aby při vyrovnání s Uhrami uplatnila
rakouské, ale jenem výhradně rakouské sta-
novisko. Se zřetelem na to, že ve vládě zasedají tř
důvěrníci Němeů, z čehož může být
čerpána důvěra, že Němcům rakou-
ským bude vládou zachováno příslu-
šící jim postavení a zastupování je-
jich oprávněnýchzájmů a práv, a v tom
vědomí, že pro německý národ jest dobré,
když jest ve vládě zasitoupen, budou ně
mečtí nacionálové hlasovati pro rozpočtové proviso-
rium. (Souhlas u přátel řečníkových.)
Němec
Něme
Uhersko
Rakousko
Uhry
poslanecký sněmovna
8
article
Posl. dr. Adler pravil, že výsledok voleb ukázl
kterak lid důvěřuje jen tomu, kdo bezohledně háj
jeho zájmy. Celá konstelace stran ve sněmovně jest
semknutím proti sociálním demokratům, avšak tyto
taktické svazy nemají žádně vnitřní souvislosti, jed
ná-li se o různost zájmů hospodäřských. Německé
občanstvo nezasloužilo si, aby bylo zde učiněno
ochranným sborem, závislým na křesťanských soclá-
lech. Rečník háji pak svou stranu proti výtce, z
překážela práci ve sněmovně. Parlament má přede-
vším povinnost vykonávati kontrolu
Rečník pojednává pak o stanovisku jednollivých
stran a kritisuje zvláště jednání křesťanských
sociálů, kteří vládnou vskutku anonymně
což naplňuje sociální demokraty největší nedůvěrou
Řešník zabývá se pak trůnní řečí, kteráž obsa huje
dlouhý, velmi bohalý seznam dobrých úmyslů. Jest
však třeba, aby ohlášené reformy byly také prove-
deny. Řečník lituje, 23 předseda ministerstva ničeho
sněmovně nesdělil o pajišťování dělníků. Pokud jde
o relormu řádu jednacího, jsou sociální de-
mokratě ochotni souhlasiti s reformou, kte-
rá zajišťvje vůli lidového zastupitel-
stva a lidových zástupců a tute vůli má nepokrytě
projeviti. Má-li však sloužiti účelům jiným, nežli
zvýšiti výkonnost sněmovny, má-li býti
nástrojem, aby parlament byl skloněn pod nejvyšší
rozkaz vlivných stran nebo některé konstelace stran
pak musí sociální demckraté prohlásiti, že se toho
nikde nedosáhne. (Hlučná pohevala a potlesk.)
Řečník mluví potom o sociálních reformách,
klada důraz na nutnost neomezeného koaličního prá-
va dělniků a na pronikavé reformy zdravotnické;
sociální demokracie chce uskutečnití právo oby
vatelstva na zdrsví. Sociální demokraté žá-
dají vzestupnou daň z příjmů a daň z dědietví.
Posl
doktor
Adler
9
article
Zté doby vypravuje se o Ticháčkovi tato
Zté doby vypravuje se o Ticháčkovi tato
historka:
Baron X. zapůjčil Ticháčkovi 200 dolarů.
Lhůta dávno již prošla a Ticháček penězí přes
opětovné naléhání baronovo nevracel. Věřitel
pěveův se dlouho nerozmýšlel a dal dlužník
vsaditi do vězení. Ticháček nesl spravedlivou
tihu své nerozvážlivosti se stoiekým klidem.
Věděl, že přilomnosti jeho bude v opeře co
nejdřive zapotřebí a proto si dočasným osudem
hlavy nelámal. Král zaplatil jeho dluhy již ně-
kolikráte, snad i tentokráte věřitele upokojí.
Nedomyslil. Přede dveřmi jeho vězení hluk
a shon. V divadle rovněž. Bylo již 7 hodin,
král v loži přítomen a opona stále klidně spo-
čívala v závěsech. Král byl netrpěliv, obecen-
stvo podobně.
Ředitel opery, vyvolán intendantem, pospí
šil do lože královské. Vysvětlil králi zpozdění.
ten se usmá! — Ticháčka již znal — napsal
několik slov na list vytržený ze zápisniku, ve
chvili vyhrnula se opona a Ticháček vystoupil
uvílán salvami srdečného potlesku.
Baron X. měl svých 200 dolarů a obecen
stvo Ticháčka ! —
Dne 1. ledna 1870 vstoupil do ústran.
Odešel po životě bohatém skutky i uznáním na
zasloužený odpočinek, zaměniv svět pomalova-
ných pláten a illusi za svět skutečný a — bez
illasí. Žil v stálých vzpominkách nedaleko Drá-
žďan. V klidu tom pocítil jeden bolestný otřes.
Došla ho dne 13. února 1883 zpráva, že
Riehard Wagner zemřel. Ticháček zúčastnil se
drážďanské oslavy zesnulého velikána a odda-
ného přítele a veřejnou pozornost vzbuzoval
netajeným pláčem, jímž křisil ve svadlém srdci
svadlé vzpomínky a průchod dával bolesti ce-
lým nitrem hluboce otřásající. Zesnulého přitele
brzy následoval. Zemřel dne 18. ledna r. 1886
a pohřben byl dne 21. ledna na hrbitov drá-
ždanský.
Na své toulce drážďanským hřbitovem
stanul jsem i u hrobu Ticháčkova, ozdobeného
prostým náhrobkem.
Cizí zem hrda je cizím synemi
Ticháček
Baron
Riehard Wagner
Ticháčkův
10
article
Pokud se týče národni otázky, musi býti
feudální formy vzájemného připoutání mezi národy
prolomeny a přejíti v odpoutání. Pronikavá demo-
kratisace jest nutna, aby byla rozřešena olázka ná-
rodní. Otázka jazyková musí býti řešena
prakticky. Dělnost parlamentu nesm
býti k vůli této otázce brána v pochyb-
nost.
Řočník dotýká se ke konci své řeči vyrovnáva-
cích vyjednávání. Sociální demokraté se obávají, že
rakouské zájmy budou obělovány zájmům celého
mocnářství, a to tím spíše, poněvadž uherská vláda
má životní zájem na tom, aby uzavřela velmi dobré
vyrovnání pro Uhry, tedy špatné pro Rakousko,a
timto způsobem aby se dostala přes nutnost vo-
lební reformy. Bylo by přímo zločinem rakouské vlá-
dy, aby povolila v otázce vyrovnání. Sociální de-
mokraté mají na demokratisaci Uherska dvojnásobný
zájem. Prvním zájmem jest solidarita věech
národů, druhým zájmem pak jest, že jenom de-
mokratické Uhersko může býti dobrým sousedem de-
mokratického Rakouska. Řečník končí ujištěním, že
sociální demokraté přese všecky snahy obkličovaci
budou pilně bez bázně a bezohledně na všechny stra-
ny pracovati v zájmu dělnických tříd. (Hlučná po-
chvala a potlesk u sociálních demokratů.
Posl. Silberer (něm. křesť. soc.) raduje se,že
poslanci, zastupující německé křostanské občanstvo
proti tajným nadějím sočiálních demokratů, vešli ve
značné početné síle do poslanecké sněmovny, a že
pevně k sobě stojí, Doufá, že tomu tak bude i příště.
Potom přeje si řečník brzké úpravy poměrů zřízenců
severní dráhy, kteří převzati byli do státni
služby, dále žádá provedení příznivé reformy berního
zákonodárství, vytýkaje, že podniky, které dokázaně
nemají žádného výnosu, nýbrž naopak vykazují de-
licit, jsou zdaňovány. Podnikavost nemá býti, zda-
ňována, nýbrž spíše podporována.
jítmokratický Uhersko
Posl
Uhry
Rakousko
poslanecký sněmovna
11
article
Řečník kritisuje pak ostře nařízení minislerstva
obchodu o zvýšení poplatků telegraíních a telefon-
ních, vytýkaje zároveň velkou technickou opozdilost
rakouských telefonů, i útočí nejprudším způ-
sobem na ministra obchodu a prohlašuj
že tato otázka není věcí strany, nýbrž hospodářekou
záležitostí všech zemí. Zájemníci doufají, že posla-
necká sněmovna poučí vládu, že takové hospodářstvi
nebude trpěno. Řečník kritisuje pak zvýšení poštov-
ného; končí pak žádostí, aby sněmovna byla dělnou
nejen ve prospěch vládních předloh, které ukládají
lidu nová břemena, nýbrž také na ochranu lidu oproli
novým a tísnivým břemenům. (Hlučná pochvalau
křesť. sociálů.)
Posl. Černý (český šoc. dem.) mluví českya
německy a praví, že v trůnní řeči se slibuje vybudo-
vání dělnického pojišťování a všeobecného starobního
a invalidního pojišťování. Dle dosavadních zkušenost
jest však nutno býti vůči vládě velmi nedůvěřivým
neboť ona nečiní ničeho pro podporu nemocenských
pokladen, zákonem zřízených, ba cchromuje a pod-
laruje téměř soustovně činnost těchto pokladen
Místo aby postavila tyto blahodárné ústavy na širo-
kou základnu, pracuje vláda přímo k jich rozbitl
Rečník vytýká vládě, že poskytuje výbody po-
mocným nemocenským pokladnám, a uvádí případ
z Prahy, kde spolková nemocenská pokladna stroji-
ckých dělníků se usnesla zříditi ústav pro rekonva-
lescenty. Plány byly povoleny, se stavbou se začalo,
a tu žádal zemský referent, aby se při ústavu založila
isolační stanice pro osoby, stižené nakažlivou ne-
mocí, ačkoli zde šlo pouze, o rekonvalescenty.
Posl
Praha
12
article
Ještě větší vinu má vláda, pokud jde o úrazové
pojišťování, poněvadž tu byly učiněny základem pro
příspěvky nesprávné výpočty. Zvláště dlužno si stě-
žovati na to, že politické úřady nehledí vážně na své
úkoly, pokud jde o ústav pojišťování. Různé úřady
razhodují různě otázky, pojišťování se týkající,a
proto jako poslední instance musí býti založena
instituce, která by v otázkách pojišťování prováděla
judikaturu jednotnou. (Živý pollesk u sociálních de-
mokratů.)
Posl. Biankini, mluvě chorvalsky, prohlásil, že
Chorvaté budou se vždy zasazovatio
zřízení království chorvatského, sla-
vonského a dalmatského. fločník vzpomíná žalost-
ných událostí, které se odehrály v posledních dnech
mezi Chorvaty a Maďary v uherském říšském sněmu,
a nepříznivě kritisuje postup uherské vlády vůči
Chorvatům. V boji s Chorvaty nebyli by Madaři
zvítězili poctivými zbraněmi. Co by se bylo nikdy
nepodařilo cestou konstituční, podařilo se ponuše-
ním státních základních zťko nů.
Posl
Chorvat
Maďar
sociální jítmokrat
13
article
Řečník ohražuje se dále proti tomu, aby mini-
sterský předseda Wekerle Bosnu a Hercego-
vinu, které jsou obývány výhadně Srby a Chor-
vaty, reklamoval za naprostom državu uher-
ské koruny Chorvaté a Srbově zůstanou vzhle-
dem k Bosně a Hercegovině věrni svému státopráv-
nímu a národnímu přesvědčení. Především přístuší
rozhodovati o tom, kam země patří, těm, kteří v nl
žijí. Jednání Wekerlovo nazývá řečník podlým ma-
névzem, který má vnésti svár mezi Chorvaty a Srby
a rozbili jejich koalici.
Řešník dále zevrubně líčí stáťoprávní poměr
Uher a Chorvatska, ohražuje se proti tomu, že uher-
ský ministerský přodseda mluvil o státní jednolě
kdežto ve skutečnosti je to přece státní po spoli-
tost, a prohlašuje, že chorvatsko-uherské vyrov-
nání stalo se za chauvinistického maďarského panství
bezcenným kouskem papíru.
Mučednictví Chorvatů trvá iiž celá desítiletí
aniž se pyll rozhodujici čimitelé v mo-
nářství ujali Chorvatů, ačkoli chorvatskí
otázka týká se celého mocnářství. Tito činitele
jsou s oluvinniky útisků, jakých se Madai
Srba
Chorvat
Srbův
Boseň a Hercegovina
Uhry
Chorvatsko
Wekerle Bosna
14
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Pilharmonis. Dnešní čtvrteční kon-
cert na Žofíně řídí pan E. Válek, dirigent a skladate
ze Žitomíře v Rusku, kde jest dirigentem symfoni-
ckých koncertů »Artistněského obščenstva«, o nichž
se tamější časopisy »Volyň“, »Golos Volyni« a »Vo-
lvňskaja gazeta« velmi sympaticky vyslovují. Pan
Válek získal si také značnýcb zásíuh o šíření české
budby na Rusi. Program dnešního koncertu je témě
výhradně ze skladeb ruských složen, z nichž mnobě
budou pro pražské obecenstvo novinkou. Začáte
koncertu o 5. hod. odpolední. Vstupné 20 hal. za
osob u.
+ Veřejná zkouška žáků hudební školy kapel
níka Aloisa Kubička v Cnocní, kuná se v sobolu
dne 13. července o 3. hod. odpolední v sále »Pan-
ského domu«.
+ Abiturienti české reálky v Žižkově pořáda l
v sobotu dne 13. t. m. ve dvoraně »Bezovky« aka-
demii za spoluůčinkování koncertní pěvkyně slečny
Toničky Červenkovy, pana Gustava Svojšíka, prvního
baritonisty opery v Teevíru, pana Zd. Altla, vírtuos
na boboj a »Pražského trias: slč. Boženy Šrám-
kovy (piano), pana B. Beneše (housle) a panaV
Vaigla (cello) ve prospěch národních a dobročinných
účenů. Po vyčerpání pořadu taneční vínek při hudbe
p. Hermana. Začátek o půl 8. hod. vec.
E Válek
Válek
Kubička
Tonička Červenkův
Svojšík
Zdeněk
Šrám
Beneš
Herman
Český Pilharmonis
Rusko
Volyň
Rus
Cnocnět
Žižkov
Golos Volyň
panaV Vaigl
15
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Naležená mrivola pohřešovaného. Z Bolzana,
10. července. K. k.) Dnes odpeledne byla pod Pene
galem nalezena mrtvola kantonálního rady waadt-
ského A. Braunschweiga, jenž byl od 10. srpna
reku loňského pohřešován.
= Loupež ve vlaku. Z Brusselu, 10. července.
(K k.) V kolinském vlaku mezi Lültychem a Lovan
spáchána byla odvážná loupež. Lupiči vnikli do pe-
štovmího vozu a rozřízli poštovní vaky, určené pro
Anglii. Dosud není zjištěno, proč byla loupež spá-
Zemětřesení. Z Hamburku, 10. července.
(K. k.) Přistroje hl. stanice pro zemětřesení zazname-
naly včera večer mocné vzdálené zemětřesení, Trvalo
téměř 2 hodiny a vzdáleno bylo více než 13.000
km. Nebylo-lí jevištěm tohoto zemětřesení moře,a
zasáhlo-li obydlené krajiny zemské, způsobilo ne-
smírně mnoho škod. Počalo o 3.03 hod. večer.
Počátek hlavního otřesu usi kolem 8.10 hodi, nej-
větši oires krátce před 8.53 hod. s rozkyvem téměř
6 nm. Zemětřesení skončilo brzy po 10. hod. večerní.
= Náhlá smrt ve sněmovně. Z Londýna, 9. čer-
vence. (K k) Za rokování v dolní sněmovně omdlel
liberál Billson v předsíní u zasedací síně. Byl po-
ložen na nositka a nesen ze sněmovny, ale zemře
ještě v místnostech sněmovních. M.-p. Campbell-
Bolzano
Pen
A Braunschweig
Campbell
Brusel
Anglie
Hamburk
Londýn
dolní sněmovna
km
hodi
nanometr
17
article
Bannerman oznámil tento případ úmrtí s výrazem
Bannerman
18
article
nepřetržitě dopouštějí na Chorvatech. O následcích
tohoto stavu řečnik poznamenává, že jest také lo-
gikou národů; běda ministrům, kteří logice národů
nerozumějí. (Živá pochvala u Chorvatů.)
Na to hylo jednání přerušeno a proveden
ještě doplňovací volba do imunitního výboru.
Odmítnutý ruský dotaz.
Chorvat
19
article
Posl. Glěbovický (Starorus) stěžuje si v dotazu
Posl. Glěbovický (Starorus) stěžuje si v dotazu
na předsedu, že bylo včera odňato posl. Markovu
slovo, poněvadž mluvil rusky. Poněvadž Markoy
byl zvolen maloruským obyvatelstvem, byla znásil-
něna způsohem neslýchaným netoliko svoboda slova
vůbec, nýbrž i práva, zaručená státním občanům
základními zákony státními. Výklad předsednictva.
že ruská řeč není v zemi obvyklou, jest mylný. Reč-
ník připomíná s důrazem, že o odstranění národnosti
nemůže bíti řeči. Naclonalismus jest jedním z nej-
krásnějšich a nejušlechtilejších zjevů naší doby.
Předsoda dr. Weiskírchner vyzývá několikráte
řečníka, aby se omezil na dotaz.
Posl. Glěbovický ptá se předsedy, na základě
kterého ustanovení jednacího řádu bylo odňato slovo
posl, dru. Markovu, dále proč nebylu vybověno žá-
dosti hr. Steroberga, aby se stanovil hlasový pomen
při hlasování o pílném návrhu, týkajícím se dovolené
ve žních.
Předseda dr. Weiskirchuer odpovídá pokud jde
o poslednější dolaz, ze hr. Sternberg pronesl tulo
žádost toprve po vykonaném hlasování. Pro pilný
návrh byla sice jednoduchá vělšina, ale nikoliv potřeb
ná většina dvoutřetinová. — Pokud jde o prvou zále-
žitost, konslaluje předseda, že dle nynějšího právního
stavu ruská řeč nenáleží dosud v Rakousku k řečem
v zemi obvyklým (Zivý potlesk a pochvala.)
Hlas: Díky bohu!
Přodseda schvaluje úplně jednání prvého ná-
měslka dra. Záčka, se kterým se předsednictvo
v této otázce shoduje. (Živá pochvala a potlesk.)
Na to byla schůze skončena. — Příští- schůze
zejtra.
Posl
Starorus
Markov
Markoy
doktor
Weiskírchner
Weiskirchuer
Sternberg
Rakousko
Glěbovický
20
article
Existenční zápas právních
praktikantů.
Existenční zápas právních
praktikantů.
.. . Situace právních praktikantů podobn
je té chvile nervósnímu čekäní na polední vý-
střel. Ví se, že přijde (deserce kanonýra v roz-
hodné chvíli je vyloučena), ale přuce neubýva
napjetí a zvířený prach poletuje ovzdůším.
Dýchání jeho je ovšem trupné: pro právní
praktikanty i pro justiční správu, která, jak se
ukázalo, není zrovna v obvodu království če-
otse msáv seolbe
ského nejzdravější.
Veškera veřejnost však eitl, že něcose
musí stáli a to v době nejbližší; ale nepřeje
si, aby v bolestné záležitosli praklikantů byl to
návrat do statu quo ante: Zvykli jsme si —
od dob výjimečných a výminečných stavů ovšem
abstrahujíce — dívati se na jusuiční správu
jako na něco lepšího než obyčejné šafárství;
také úřad presidenta vrchního soudu považuje
široká veřejnost za důležitější a zodpovědnějsi
nad pouhé poklasnictví, omezujíeí se na obo
jížďky podřízených soudů a udilení výtek. Ne-
sloužilo by proto nikterak prestiži této instituce,
kdyby ukázala se menst širokého posudku.
21
article
President ryt. Wlesselý při včerejší ná-
vštěvě dvoučlenné deputace právních praktikantů
(viz obšírný referát o tom dále) přli znal, že
obsazování míst a přijímání praktikantů do slu-
žeb soudních nedálo se tak, jak se díti
mělo; neboť dle vlastnieh jeho slo
teprve nyní pracují personální referenti vrehní
radové pp. Böhm a Sehwager »plnou
parou« na kvalifikačních tabulkách a na vv.
řízení 600 žádostí, které dozajista nena
hrnuly se do presidrální kanceláře od pon-
pělka, nýbrž ležely tam asi hodně delší dobu.
než po rámusu na ně došlo. Tímo takél jen do-
tvrzují se slova ministra, spravedlnosti dra-
Kleina k poslanci dru. Heroldovi, žen mini-
sterstvo spravedlnosti nemá příčin obsazování
míst zdržovati, že však od vreihního
zemského soudu nedocházejí žádne
návrhy. Souvislosti jasnější mezi příznáním
ryt. Wesselého o náhlé, překotinié
práci personálních referentů a »nedošlou
poštou« z Prahy do Vídně už ani býti
nemůže.
Oba pánové se dnes ve Vídni setkají
budou miti přiležitost vedle otázky právních
praktikantů dohodnouti se o tom, kdo byl. auto-
rem onoho k k. dementi, jehož ryt. Wessel
včera slavnostně se odřikal a jak tož je s na-
kvap doháněnými návrhy vrehního zemského
soudu.
Böhm
Sehwager
Klein
doktor
Wessel
Praha
Vídeň
22
article
politování, načež sněmovna odročila se na znamen
smutku. Billsonova dcera dleja na galerii pro dámy
Ministr Burns sdělil jí šetrně zprávu o smrti otcově
=Sebevražda Čecha ve Vídni. Z Vídně, 10. čer-
vence. Dnes v noci zastřelil se v jednom zdeššim
hotelu 38lety Karel Housek z Čech. Bylo u něho
nalezeno 3531 K hotových peněž.
= Požár. Z Košic, 9. července. (K. k) V obci
Osvě vypukl požár, jimž bylo zničeno mnoho domů.
V plamenech zahynulo 3leté dítě. Skoda činí na
200.000 K
= Dobrý výsledsk zkonšek s novými děly ra-
kouskými. Z Vídně, 10. července (K.k.) Včera byly
na Kamenném Poli u Víd. N. Města za přítomnosti
ministra vojenství koňány zkoušky s novými polními
děly, ponejprv sestavenými do baterie; výsledek
zkoušek všochny přítomné odborníky vellice us po-
kojil.
= Bouře ve Francii. Z Pařže, 10. července
V departementu Vitoyle-Francois způsobil neobyčejně
prudký cyklon velké spousty. Z jiných krajů do-
cházej zprávy o velkýchbouřích s krupobitím. V do-
lech cransackých poškodila bouře ventilační přístroje.
takže horníci musili rychle vyjeti
= Fiakrista zavražděn a oloupem. Z Terstu, 10.
července. Předevčírem najali dva muží a jedna žena
vůz fiakristy Františka Prosnigga k jízdů na vojen-
skou střelnici. Včera ráno byl Prosnigg bliže bestinee
„U myslivce“, odkudz je: jedna z nejkrásnějších
vyhlidek na Terst, nalezen mrtev s prostřeleneu
hlavou. O Prosnigyovi, jenž byl zámožným fiakristou,
bylo známo, že vždy vozí všechny své
peníze s sebou. U mrtvoly nebyry nalezeny ani
penize, ani cenné věci. Zdá se tudiž, že běží o pro-
myšlenou loupežnou vraždu. Koně vrátili se s v-
zem bez pána sami do Terslu. Po neznámých ce-
stujícech se horlivě pátrá.
Billsonův
Čecho
Karel houska
Požár
Francois
Prosnigg
Prosnigy
Vídeň
Čechy
Košice
Francie
Pařž
Vitoyle
Terst
Kona
23
article
= Sebevražda maďarského žurnalisty. Z Pešti.
10. července. Známý spisovatel a žurnalista, Mikulás
Nagy se dnes následkem dlouhě těžké choroby v 60
roce věku zastřelil
= Krádež v berlínské Národní galerii. Z Berlína
10. čorvence. Věera večer byl v Národní galerii ukra-
den drahocenný obraz, Představuje cara Mikuláše a
jest z r. 1834. Bylo zjištěno, že krádež byla spá-
chána asi o 6. hodině. Po pachateli není stopy.
Detraudant Lšlle posud neuznal za dobré vy-
dati se dle svého slibu soudu, za to však souditi
se budou okradení klenotnici. Norimberský klenatník
Silberthan přijel do Berlína a přivezl . sebou šperky,
které mu Lütte dal v zástavu za jeho pohledávku
200.000 marek. Šperky tyto byly vylákány na víden-
ském klenotníku Herzlovi, jenž je dal zabaviti. Po-
něvadž však Silberthun se domnívá, že má na ně
větší právo než Herzl, bylo mu toto právo výslovně
vyhražena. Nyní bude se Silberthan s Herzlem
souditi.
Budou-li pánové upřímnými a vzpomenou-li.
že vedle nařízení a zákonů psaných ex ist uj
také nepsané, ale neméně vzne-
šené zákony prosté lidskosti, ne-
může konference jejich končiti jinak, než jedno-
myslným názorem a přesvědčením, že nutno
nejen pro právní praktikanty, nýbrž pro celý
soudcovský stav upraviti neprodleně poměry
hmolné i postupné tak, aby nebylo rozmrzelosti
a nedostatku u kategorie, potřebujíeí k povolání
svému nezbytného duševního klidu i bezstarost-
nosti od všedního života.
Že president Wesselý při jednání s dele-
gáty právních praktikantů značně byl rozčilen
tomu nasvědčnjí dosti briskní jeho odpovědi
Ale je pochopitelno jeho rozčileni, neboť ne-
očekával, že by až za hranice roznésti se mohla
zpráva o pasivní resistenci právních praktikantů
a že by mohla míti tak nepříjemnou ozvěnu na
místech, kde se toho nejméně nadál.
Mikuláš
Silberthan
Šperk
Herzl
Wesselá
Pešť
Berlín
Mikulás Naga
národní galerie
národní galerie ukra
24
article
Jednání
deputace právních praktikantů
mbou ryt. Wesselého
mělo průběh následujicí: Právní praktikanti (ad
vokátní) dr. Llanger a dr. Vojta, dostavili
se do presidrální kanceláře vrchniho zemského
soudu o 10. hodině dopolední. Bylo zřejmo, že
jsou očekáváni. Po krátké chvilce čekání uve-
denibyli presidiálním úřadníkem Nejtkem k presi-
dentu ryt. Wesselému, který přijal je otáz-
kou, čehosi přejí.
Dr. Lunger, který byl mluvělm, předloži
presidentu požadavky právních praktikentů, for-
mulované takto: sd
I. Všechna uprázdněná místa v obvodu
vrchního zemského soudu v Čecbách, počínaje
Vl. hodnostní třídou, buďtež v brzku obsazena.
Míst těch od VI. hodn. třídy až do auskultantu
jest přes 100, čímz umožněno bude jmenován
více než sta praktikantů auskultanty. se
II. Budiž rozmnožen soudcovský statns
v Čechách, aby odpovídal potřebám obyvatel-
stva. Status v Čechách je mnohem nepříznivější
oproti obvodům jiných vrchních zemských sou-
dů. Tím zlepší se podstatně postupové poměry,
nejhorši v Čechách ze všech zemí rakouských.
III. Buďtež zákonně upraveny hmotné po-
měry právních praktikantů, aby na přišté pře-
stalo nedůstojné jich využitkování pro justiční
služby gratis.
Llanger
doktor
Vojta
Nejtek
Wesselý
Lunger
Čecby
Čechy
25
article
Ryt. Wesselý po sdělení těchto požadavků
(rczhovor veden byl česky) odpověděl: „Dobře
Proti těmto požadavkům v princtipu nena-
mítal bych ničeho, ale z půlsob, jakým
jste je proklamovali, je nepřípust-
ným. Měli jsteo obrátiti dříve na mě, než jste
pasivní resisterici zahájili a před tváří celé ve-
řejnosti takovým způsobem vystoupili . ..“
Dr. Langer odvětil: Obrátili jsme se
s požadavky svými bezpočtukráte na justiční
správu ve formě zdvořilé prosby; pak veřejnými
projevy, spoustou článků v novinách, parlament-
ní akcí a konečně přimou žádostí kolegů vídeň-
ských u ministerstva spravedlnosti domáhali
jsme se nápravy, ale marně. Tu jsme uspořádali
veřejnou schůzi, na níž požadavky naše prokla-
movány; ale ofieiální kruhy neuznaly za vhodné,
o nich se informovati a ignorovaly naši schůzi.
Pótom svolána byla schůze důvěrná, na níž ehle-
dán v bezplatném využitkovávání právních prak-
tikantů systém. . .
Ryt. Wesselý přerušil mluvčího slovy:
„Jaký systém, žádný systém, to slo v
vynašly noviny, Já jsem již loňského roku vy-
dal ke všem soudům zákaz, aby nebylo užíváno
praktikantů k výslechům obžalovaných a svěd-
ků. Že se to přestupovalo, za to nemohu já, a le
moje stanovisko v té věci jednou pro
vždy je: Právní praktikanti nesmějí za žádnou
podminkou vyšetřovati. V tom směru jsem hotov
vydati nový zákaz.
Dr. Langer na to co nejstručněji vylíči
presidentu kritické a zoufalé postavení bezplat-
ných právních praktikantů a poukázal na okol-
nost, že poměry, jaké panují v Če-
chách, neexistují u žádného ji
ného obvodu soudního. Uvedl křiklavé
číslice poměrů: tak v Haliči je 6% bezplatných
praktikantů, v Čechách však šedesát osm
procent (!)
Ryt
Wesselá
doktor
Langer
Halič
Čechy
26
article
Ryt. Wesselý odpověděl: „Za to ne-
mohu! Mojí snahou je, aby prázdná mi-
sta byla obsazována... ale jsou tu
ještě jiní rozhodujíci činitelé (Snad ne ministr
Prade?), kteří mají také velmi závažné slovo.“
Dr. Langer poukázal na to, že dle „Ná-
redních Listů“ ministr spravedinosti dr. Klein
prohlásil poslanci dru. Heroldovi, že vláda
nemá přičin obsazování míst zdržovati a od-
kládati, že však z Prahy nedochá-
zejí cd vrchního zemského soudu
žádně návrhy
Ryt. Wesselý k télo námitce neodpověděl
pousmál se a pokrčil rameny, jakoby dával na
srozuměnou, že za výrok dra. Kleina nemůže
zodpovídati.
Dr. Langer pak pokračuje, zmínil se o
úřadním a nesprávném dementi, které
dodáno bylo novinám korespondenční kanceláří.
Ryt. Wesselý prohlásil, že dementi ono ne-
vyšlo z jeho popudu a že bez jehc vědom.
i jakékoliv inspirace dáno bylo do veřejnosti. Na
to pravil: „Co se vaší pasivní rosistence týče,
musím vám říci tolik: Až dosud jsem ne-
pojal úmyslu
disciplinárně zakročiti
proti resistujícím právním praktikantům; a Je
vite, jakou moc dle §17. organis ač-
niho zákona z r. 1896 po ruce mám.
Ryt
Wesselá
doktor
Langer
Klein
Praha
27
article
Kdyby se měly opakovati u trest-
niho soudu ještě takové případy.
o jakých noviny referovaly (minii
tím veřejné zjišťování případů, kdy právní prak-
tikanti protizákonně vyšetřovahi) a kdyby se
měla u zemského trestního soudu zahní-
zditi ještě jiná, druhá vláda (krom jaho,
roz, akční komitét!), která by chtěla
udileti zákazy a rozka zy, co s m
a co nesml právni praktikant ko-
nati, tu bych chopil se
nejostřejších kárných prostředků...
Vydal jsemi už v tom směru ke všem
sborovým soudům přísný rozkaz a všechny po-
dobné kroky neprodleně budou mi sděleny
k potrestání..«
Dr. Langer na tuto zřejmou pohrůžku
klidně odvětili: v
»O nějaké jiné, vedlejší vládě, nemůže býti
u zemského trestního soudu řečí. Neexi-
stuje a nikdo se nepokusil podobnou ilusorní
věc zaváděti. Pravdou ovšem jest, že utvořilo se
akční komité na ochranu, zájmu
právních praktikantů, ale to ničeho
nezakazuje ani nerozkazuje, nýbrž kontro-
luje a zjišťuje případy, které jsou
v rozporu s trestním řádem a mo-
hou býti důvodem k zmatečnosti.
doktor
Langer
28
article
Jinak akční komité má jedinou snahu, aby vy-
hovéno bylo požadavkům právních praktikantů
a provedeno záhy jmenování«.
»Co se jmenování a obsazení míst
týče,«
pravil ryt. Wesselý, smohu říci, že v presl-
diu vrchního zemského soudu nachází se na
600 (šest setl) žádost o mistr
prjaktikantská, jmenování a pový-
šeni atd. Při tak velikém počtu není možno
fisicky zmoci tento ohromný materiál. Personální
referenti vrchní radové páni dr. Böhm a dr.
Schwager už celých deset dn
plnou parou pracují na kvalifi-
kačnich tabulkách petentů, aby
co nejdříve mohli podati mini
sterstvu spravedlnosti návrhye.
Dr. Langer k tomuto zajímavému při-
znání podotkl: »Právě z důvodů tohoto na-
hromadění a s tím spojeného pomalého
vyřizování žádosti domáháme se toho, aby jme-
nování bylo postupné a nikoliv hromadné«.
Dr. Vojta přípujil k slovům svého kolegy
dra. Langra žádost, aby soudní praxe kandidátů
advokacie nebyla obligatorní dle § 2. adv.
ř., nýbrž toliko fakultativní, t. j, aby
ponecháno jim bylo na vůli, zdali ji chtějl
konati.
Ryt. Wesselý odpověděl, že s tímto ná-
zorem úplné souhlasí, že však provedení ne-
spadá v jeho právomoc a že v tom směra
vedle ministerstva spravedlnosti své slovo mají
advokátní komory. Na další dotaz o vysvětlení,
kde jmenování tedy asi vázne, odpověděl pre-
sident:
»Noviny podnikají na mě útoky,
jako bych já z důvodů úspornýeh
nebo jakýchkoliv zadržoval jme-
nováni soudní. Ale ať si píšú, co
chců (ryt. Wesselý je rodem z Moravy), já
jmenování nezadržuji, nýbrž přeji si ve
svém vlastním zájmu, aby co nej-
více bylo urychleno a co nejdříve
provedeno. Ve vašem zájmu však jest,
abyste upustili od toho, co děláte (od pasivní
resistence), neboť rozhodující kruhy
to velice popuzuje (l)
Wesselá
doktor
Böhm
Schwager
Langer
Vojta
Ryt
Morava
29
article
Dr. Langer na to odpověděl: »Exce-
lenci! Známe velice dobře náladu, jaká mezi
soudci až na nepatrné výjimky panuje. Víme,
že s námi a požadavky našimi sympatisují právé
tak, jako my jim přejeme postup a zlepšení
existence. Je-li ministr spravedlnosti dr. Klein
jinak informován a jiných názorů, nent našl
věci. Zejtřejšího dne koná se opět schůze, na
které bude jednáno o dalších krocích našich.
Soudni praktikanti již při první schůzi byli
ochotni proklamovat také pasivní resistenci, ale
my jsme je zdrželi, aby nedošlo k represálilm
proti nim. Na zejiřejší schůzi teprve se má
státi usnešení, že jestliže do konce července
t. r. nebude jmenování provedeno, že také soudní
praktikanti připojí se k pasivní resistencí.«
Ryt. Wesselý na to pravil: »Tím chcete
pronášeti podminku. Já si však žádný ch
podminek diktovati nedám al také
o nějském stanovení terminu, do kte-
rého má býti jmenování provedeno, nemů že
býti řeči. Komu ze soudních nebo
právních praktikantů se u nás nelíbí,
může se okumžitě sebrat a jít! My
nedržíme nikohol« . ..
doktor
Langer
Klein
Ryt
Wesselá
30
article
Po této charmantní odpovědi prohlásil dr.
Langer: »Excelencí! Když byli právní prakti-
kanti přijati do služeb soudních, vstupov ali
do nich v té pevné důvěře, že stát,
jako solidní zaměsenavatel, dává
jim záruku pravidelného postupu, jako
tomu ve všech jiných resortech služby státní.
Račle býli ujištěn, že mnozí z nich dnes rádi
by vystoupili, kdyby stát mohl jim vů-
bec nahraditi ztrátu těch tří až
čtyř let, která ve službách jehe
strávili v naději na postup.«
Když byl president Wesselý ještě po-
dotkl, že od té doby (od února), co zřízena
jsou pro právní praktikanty a auskultanty s ti-
pendia a adjuta, jest zaveden v příčině
přijímání a jmenování numerus clausus a to ž
je dle jeho názoru hlavní překážkou v avance-
mentu, byla deputace propuštěna.
Resultát rozhovoru, který čekajícím kole-
gům deputace sdělila, jak pochopitelno, nikterak
nemohl je potěšiti.
Intervence u ministra spravedl-
nosti.
Langer
Wesselá
31
article
Jak jsme sdělili, povolán byl na dnešel
ryt. Wesselý do Vídně k audienci u ministra
spravedlnosti v záležitosti právních praktikantů.
Jelikož názory dra. Wesselého, pronesené včera
dopoledne k deputaci právních praktikantů,
zřejmě svědčí o stanovisku, jaké při audienci
u ministra dra. Kleina zaujme, informováni byli
o průběhu rozhovoru četní poslanci a také mi-
nistr krajan dr. Pacák, který slíbil, že spra-
vedlivé požadavky právních praktikantů bude
podporovati.
Stanovisko ministra dra. Kleina ku po-
žadavkům právních praktikantů dle rozhovoru
s poslanci jest přlznivé. Prohlásil, že bude
jim vyhověno, že bylo již nařízeno
urychlení v jmenování soudním
vůbec, že však naproti tomu musí v zájmu
diseipliny trvati na tom, aby právní prak-
tikanti od pasivní resistence upu-
stili dobrovolně a dříve, než jme-
nování se provede. Rozhodně přeje si,
aby celá záležitost vyřízena byla cestou dohody
a obapolné záruky; za tou přlčinou
mají v nejbližších dnech dslegáti
právních praktikantů dostaviti se
do Vídně. Sdělení toto není zatím oficiálnía
dle všeho učiněno bude až dnes u příležitosti
konference s presidentem Wesselým
Váznonci vyšetřovací agenda u zem-
ského trestního soudu.
Po třech dnech trvání pasivní resistence
právních praktikantů dostavil se očekávaný nával
materiálu. Vyšetřující soudcové, ač pracují přes
hodiny úřadní a za pomoci auskultantů, nemohou
Wesselá
Klein
doktor
Pacák
Vídeň