Periodikum ALTO Viewer

1

11. července 1907. Císlo 189.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 3.

4 article

absolutně postačiti. Předvolaní svědkové po mar- ném, třihodinném čekáni posilání jsou domů. Potrvá-ii resistence ještě den nebo dva, budou se musit vyšetřující soudcové obmeziti jen na výslech osob ve vazbě se nalézajících. Z Tá- bora se sděluje, že praktikanti tamního kraj ského soudu prohlásili se solidárními s pražskými a rovněž zahájili pasivní resistenci. Jitření mezi právními praktikanty ve Vídni? Z Vídně, 10. července. (Zvl. telef. zpráva »Nár. L«) Následkem výnosu presidenta zem- ského soudu Vitorella, který ostře pokáral, že zapisovatelé, kteří mají býti již o 9. hod ranní v úřadé, přicházejí později anebo zase záhy odcházejí, povstalo mezi právními prakti- kanty zdejšími, podle sdělení jedné zdejši kore- spondence, značné jitření. Dnes konala se pak připravná sehůze právních praktikantů, na které záležitost tato uvedena byla na přetřes a formu- lovány byly zatímně požadavky, jež budou předloženy plenární schůzi všech právníeh praktikantů ke schválení. Potom mají tyto po- žadavky, jež po případě budou doplněny, býti předloženy na kompetentních místech.

Vitorell Tá Vídeň

5 article Anglie o pátém sletu všesokolském.

Anglie o pátém sletu všesokolském. Pod názvem »Obrozen! Slovan- stva« pokračuje jeden z nejčelnějších časo- pisů anglických »The Morning Poste v čísle ze dne 5. července v serii článků, věno- vaných V. sletu všesokolskému, psaných sympa- tickým hostem obce pražské panem A. p Colguhounem. »V pátek večer viděli jsme význam sokol- ského hnutí, vyjádřený v živém obraze na je- višti velkolepého českého Národního divadla Obraz ten, krásně inscenovaný, předslavoval hold Sokolů všech slovanských národů, i Franeie a Belgie, Čechii, jež representována byla krásnou dámou se vztaženýma rukama. U jejích nohou klečel muž s obnaženou hrudí a spoutanýma rukama — upoutaný to duch Slovanstva, jenž osvobozován byl skupinou Sokolů v červených košilích. Hlavní události v sobotu bylo cvičen Sokolů na Letné, na velkém otevřeném ovičišti za městem. Osm tisíe Sokolů cvičilo současně, a když tu stály z rozpaženýma ru kama, dotýkajíce se špičkami prstů, naplňovaly právě docela velkou prostoru pro cvičení vy- hraženou. Před evičením samotným měli jsme roz- košnou podívanou na tančící venkovany mo- ravské. Vešli v párech po padesáti dvojicích z každého okresu s odlišným krojem. První přišli Hanáci. Když odtancovali se svými vlají- cími šátečky a klobouky, nastoupili Valaši, kteř však nepocházejí z Rumunska, nýbrž jsou t Čechoslované z východní Moravy. Třeti přišli Slováci, již byli ze všech nej- pestřejšl. Tancovali v 6 řadách, ke konci muž uchopili své družky a vyzdvihli je do výšky Pak přišla hlavní podívaná dne, již velmi ne- snadno dáti spravedlivé ocenění: nást up 8000 Sokolů, vybraných ze Sokolů z Čech.

Colguhoun Sokol Hanák Valach Čechoslovan Slovák Anglie Belgie Rumunsko Morava Čechy Slovan Čechie Sokol Sokol na Letná the Morning Sokol

6 article

Moravy, Slavonska, Dalmacie, Chorvatska, jakož i ze Slovanských zemí, kde Čechové jsou usedlí, i ciziny: Spojených států, Francie, Ně mecka a Ruska. Cviky, jež následovaly, nebyly samy o sobě něco kromobyčejného, ale provedeny byvše s absolutní přesností i eleganci od osmi tisle mužů, poskytovaly neobyčejný a překrásný po- hled. Osmahlé paže svištěly vzduchem, jakoby pohybovány byly automatickým pérem, černé kalhoty a bílá prsa současně měnila posící — jednou prostora byla bílou bílými, po druhé černou černými skvrnami cvičícíeh. Jediné slovo povelu stačilo — a jak daleko pozorovatel mohl posouditi — nebylo zakřivených, neharmonických čar při evičení tom, a linie, jež zdály se kon- centrovati k ústřední tribuně, byly jako by pra- vítkem narýsovány v černé a bllé barvě. Dnes viděli jsme ještě působivější parádu sokolskou, kdy všech dvacet tři tisíc Sokolů v Praze dlících bralo se průvodem na veliké náměstí před radnicí staroměstskou, aby vzdalo svůj hold městu Praze. Jednou z ulic do ná- městí Staroměstského ústicích začíná se vlévati červený proud a za zvuků národní hymny so- kolská jizda vjíždí na náměstí. Za ni přichá- zeji američtí Sokolové v modrém kroji se svým pestrým praporem, jenž hlučně byl a kklamován; pak přišli Francouzové v bílém a modrém kroji a Belgičaně v krojí bilém. Veházejí dále Soko- lové z Bulharska, silné oddělení krásně vypada- jících mužů s čepicemi, lemovanýmí koží ovčl Pět set Chorvatů pozdraveno voláním »Živio«

Čecho Cvik Francouz Chorvat Morava Slavonsko Dalmacie Chorvatsko spojený stát Francie Rusko Praha Bulharsko Sokol

7 article

Přichází »Sokol« srbský, přicházejí Srbové z Lu- žice, členové málo známé větve slovanské, usedlé kolem Drážďan. Staroměstské náměstí jest již z jedné třetiny červeným, když župy české za- činaji se do něho vlévati, konečně poslední při- cházejí Pražané, pozdravováni jsouce hlučným »Na zdar!« Nyní tvoří Staroměstské náměstí jedinou massu červenou, z níž vynořuje se tisíce osma- hlých tváři směrem k radnici, odkudž starosta pražský oslovuje Sokolstvo úchvalnou řečí. Když skončil, ruce s černými čapkami po celém ná- městí leti do výše a z 30.000 hrdel zahřmí »Na zdar!« Než nejvznešenější okamžik nastává, když kapela intonuje českou hymnu národní » Kde domov můj« a krásná a velebná melodie jes unisono se vším citem a nadšením zpívána ohromným sborem Hlasů mužských. Potom byli cizí hosté uvitáni na radni staroměstské starostou pražským v řeči české. francouzské i anglické. Byli tu rovněž přítomn zástupcové gymnastického sdružení Velké Bri- tanie, kteří vyslovili plný obdiv nad organisae a vyspělosti Sokolstva. Význam tohoto hnuti. Co to všechno znamená? Kam to povede Hnutí sokolské začalo r. 1871 na popud dra. Tyrše, muže velikého vlastenectví a intel ligence, jehož vdova byla též svědkem včerej- šího cvičení Sokolstva na Letné. První sle konal se r. 1881. 700 Sokolů se ho zúčast- nilo; od té doby organisace sokolská po stup- ních rostla, až dnes počet Sokolů je tak značný že obeslati mohou slet z Rakousko-Uherska i ci- zieh zemi ne méně než dvaceti třemi tisíci de- legátů. O hnutí sokolském vydáno bylo mnoho publikací, a vychází několik listů sokolských. celé to hnutí jest čistě dobrovolným a vydržuje se z vlastních prostředků. A. R. Colquhoun

Srba Pražan Tyrš Sokol Colquhoun Drážďany staroměstský náměstí Letná Rakousko Sokol « srbský sdružený Velká Bri

8 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 10. července. (Jazykov ctázka v parlamentě.) „N. Fr. Presse“ libuje si včerejší velkoruský debut posl. dra. Markova, v němž shledává makavý doklad, že nelze vyhověti češkému požadavku jazykově rovnoprávnosti ve sněmovně. „N. Fr. Presse“ zkostnatělá v hájení německého centralismu, ne- může ovšem připustiti ani v parlamentě jiného jednacího jazyka, než němčinu. Rozvážnější ně- mecké listy vídeňské nabyly však již přesvědče- ní, že výhradné panství němčiny v parlamentě, vzešlém z voleb, konaných na základě všeobee- ného volebního práva, hájití se již nedá a samy tedy uznávají, že nutno připustiti neněmecké do- tazy, neněmecké návrby i neněmecké řeči, vyhražují si už jen tolik, že neněmecké řeči se nemohou v původním znění vkládati do prote- kelu. Ale i pro tutu výhradu má na př. křesťan- sko-sociálný „D. Volksbl.“ jediný důvod: před- seda, neznalý mluveného neněmeckého jazyka. nemohl by prý sledovati řečníka a tak by se mehlo státi, že by se do protokolu dostala zá- vadná řeč, která by tím zároveň nabyla imunity.

Markov D Volksbl Praha

9 article

Jde-li kresťanským sociálům vskutku jen o to, aby se do zápisníku nedostala nepoká- raná závadná místa z neněmeckých řečí, mo- hcu učiniti jen podobné opatření, jaké učinilo nedávno předsednictvo sněmovny uberské vůči řečníkům chorvatským. Ani předseda Justh. ani jeho náměstek Rakovszky nerozuměj chorvatsky, a přece velmi často chorvatské řeč- níky přerušovali, k pořádku je volali, ba i slovo jim odnímali, když se jim zdálo, že výbočují z mezí nebo nemluví k věci. Stačil na to pouhý důvěrník, znalý jazyka chorvatského, jenž řečníka posluchal a předsedu na obsah řeči apo- zorňoval. Jest to opatření tak prosté, že by se dalo snadno zavésti i v rakouském parlamentě a pak by odpadla poslední věcná námitka proti protokolování neněmeckých řečí. O stenografy, znalé slovanských a romanských jazyků, nebyla by nouze a několik tisic korun, o něž by se zvý- šil náklad na parlament, rakouský rozpočet by už snesl.

Justh Rakovszky

10 article

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 10. července. Katoličtí modernislé a Vatikán. Přinesli jsme na těchto místech zprávu sensačním odhalení nové ligy katolicko-svobodo myslné v Německu. Řimské žurnály věnují této záležilosti přirozeně velkou pozornost. Ofieiosní orgán vatikánský »Correspondenzu romana« líče činnost této nové ligy, jež prý má již čelné přivržence v Německu a Anglii a jejíž účelem je ustaviti organisaci modernisti- ckého katolictví v oposici prot římské církvi, avšak s podrobením se autoritě Svaté stolice. Prvním činem této ligy má býti zaslání do Vatikánu petice, v níž se protestuje proti rozsudkům, vyneseným v po- slední době kongregácí Indexu. Papež prý jest velmi znepokojen hnutím mezi pokrokovými ka- tolíky a chce, aby bylo rázně potlačeno. »Correspondenza romana« uveřejňuje dále stanovy nové ligy. Připominají na rytiře Svatého Ducha z Fogazzarova románu »Il Santo«, jenž — jak známo — byl dán na index. Členové ligy jsou zavázáni nejhlubším mlčením, musí se podrobiti slavnostním přísahám a všechno jejich jednání je obestřeno tajemnosti. Katolický svět je velmi rozčilen zprávámi o této lize. Římský dopisovatel »Tempsu« píše: »Vli- berálních kruzich popírá se tajemný a mezi- národní ráz nově ligy. Prohlašuje se, že » mo- dernisté« se netají svými názory a plány. Orga- nisace ligy je zvláště německá. Ale nelze popřiti že modernistické hnutí se vzmáhá mezi katoliky a znepokojuje velice Vatíkán.« Z Řima se dále oznamuje, že se přípravné práce k vydání nového »Syllabu« chýlí ke konci V srpnu bude prý »Syllabus« publikován. »Syl labu« bude předcházeti velmi důležitá encyklika skládající se ze tři částí. V první budou přesně vypočteny bludy, jež Svatá stolice chce zavrh- nouti, v druhé bude obsaženo jejich vyvrácení a v třeti části jejich odsouzení.

Katolický Fogazzarův Temps Syllaba Praha Vatikán Německo Anglie Correspondenza romana katolickýsvoboda Correspondenzo romana Ilo Santa

11 article

Amerika a Japonsko. Zpráva o plavbě atlantického loďstva Spo jených států do San Francisca nezpůsobila v Japonsku takové vzrušení, jaké předvídaly žurnály, které hledí černě na situaci. Japonské kruhy politické pokládaji námořní demonstraei tu za velmi významnou, ale nechtějí jí dávati smysl nepřátelský. Ve Spojených státechse tvrdí, že tento projekt byl již dávno připraven a že nemá se přičítati přepjatá důležitost faktu, že byl uskutečněn v době, kdy vznikly nesnáze s Japonskem. Admirál Browson prohlásil ve své řeči v Oyster-Bay, že válečné loďstvo americké chce podati důkaz, že je schopno hájiti Spojené státy na obou oceánech. Nynější doba pro tuto demonstraci je tím vhodnější, poněvadž prý Spojené státy jsou v nejlepší shodě se všem státy. Admirál nevěří v reelnost nesnází s Ja- ponskem. Některé žurnály ovšem brojí proti plavbě loďstva do San Francisca, vidl v tom provokaci Japonska, což však je vyvráceno již tím, že poměr obou států je zcela klidný. Z úřadní strany se dále prohlašuje, že Spojené státy nemají v ůmyslu získati v Mexiku přístav pro své vojenské lodstvo.

Browson Amerika Japonsko San Francisko OysterBay spojený stát Mexiko

12 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Z Národní rady české. S těžkým od- hodláním, ale z neodkladné nutnosti rozhodly se menšinové obranné instituce české „Ústředn Matice školská“ a „Nár, jednota severočeská“ v minulých dnech ke značné oběti v zá jmu odražení útoků protičeského fa- natismu v Ervěnicích, zakoupivše řadu realit, na kterých angažovaly se velikým břeme- nem, skoro 150.000 K, jen aby zaopatřily věr- ným Čechům tamějším příbytky, když byli Če- chové ervěničtí vypovězeni z bytů a vystěhováni na ulice proto, že dožadují se plným právem české školy pro české svoje oftky. Surový a nelidsky bezohledný fanatismus německý už už domníval se býti zejména při tuné lhostei

Surová Ervěnice

13 article

nosti povolaných úřadů, vítězem, když obranné tyto naše instituce menšinově rozhodným činem svépomoci zasáhly ve spravedlivý národní a kul- turní zápas Čechů ervěnických. Hrozící pohroma české věci tamější odvrácena, avšak boj Čechů ervěnických tím ovšem skončen dosud není, ano protičeská nenávist německých fanatiků taměj- ších stupňuje se v hotové protičeské šíleni, a to zase za neuvěřitelné netečnosti povolaných úřa- dů!! Česká veřejnost v těžkých chvílieh těchto nemůže neprojeviti svoje sympatie a zá- roveň svůj dík Čechům ervěnickým za věrne trvání na oprávněných našich požadavcích přese všechno německé zuření. Ale platonické sympatie v boji, kde jde tak do tuha jako v Er- věnicích, nemají valné ceny ani pro Čechy ervě- nické, ani pro obranné naše instituce menšinové. které konkretní akci zakoupení domů těchto za účelem opatření příbytků Čechům ervěnickým tak obětavě podnikly. Ve chvílích tak mimořád- ného nebezpečí a boje i tak mimořádných po třeb považuje Národní rada česká za nezbyíne aby rovněž mimořádným způsobem manifesto vala česká veřejnost, korporace i jednotlivci svoji přízeň k Ústřední Matici školské i Národní jednotě severočeské, abychom tak dokázali soli- daritu a uvědomělost národní skutkem a v prav- dě a dali jasnou odpověď na události přítomné i doklad pro všechnu budoucnost, že čím větš bude naše křivda a útisk, tím větší bude v boji za právo a pravdu naše české souručen- ství.

Čecho Čechy

14 article

— Ve včerejší schůzi zemského výborn království českého, konané za předsednictví nejv. maršálka zemského kn. Jiřiho z Lobkovic vyřízeny byly tyto záležitosti: Na vědomí vzato sděleni, že člena zemsk. výboru dra. Václava Škardu, jenž odebral se na zotavenou, zastu- puje náhr. člen zemského výboru, posl. Václav Němec. — Po zprávě přísedícího hr. Schön- borna bylo povoleno 37.000 K na opravu stropů v budově akademie br. Straky. — Po zprávě náhr. člena z. v. Chaloupky bylo usneseno pro- vésti nové řízení o otázce dlažby chodeb v bu dovách ústavu pro choromyslné v Bohnicích — Po zprávě nábr. člena zem. výboru hrabět Wallisa byl zemské školní radě vysloven s vý- hradou něklerých podmínek souhlas se zřízením měšťanské školy pro chlapce v Sedlci (na dráze

Jiři Lobkovic doktor Škarda Václav Němec Schön Straka Chaloupek Walliso Bohnice Sedlec

15 article

Františka Josefa). — Po zprávě náhr. člen z. v. hr. Wallisa byli jmenováni v technickém odboru zemsk. výboru: provisorními inženýry- adjunkty se služným 2400 K a 30% příbyteč- ným: Jul. Baumann, Lad. Dlabač, Viktor Gent- ner, Oldřich Hubálek, Kar. Šoltner, Kar. Va- lina a Jindř. Weyr; technickými úřadníky po- mocnými s titulem stavebních asistentů jmeno- váni byli techničtí asistenti ve dvou skupinách. a to v první Václ. Jareš, Frant. Pátek a Karel Kindl, ve druhé Ferd. Forstner, Josef Vítek Jindř. Kučera, Pr. Baránek, Emerich Mřížek, Lud. Stapfer a Fr. Jesenský. — Dle návrhu přísedicího zem. výb. Adámka bylo ředitelství české rolnické školy v Čes. Budějovicích vy- sloveno pochvalné uznání za řádnou správu to- hoto ústavu a za racionálné hospodaření. — Po návrhu téhož zpravodaje usneseno zakoupiii soubor výtisků spisku inspektora L. Weignera o zemských školách pokračovacích a rozdati jej mezi interesenty školství tohoto. — Na návrh přisedicíhu z. v. Adámka bylo usneseno působiti k urychlení jednání o zřízení školy při léčebném ústavu dra. Hamzy v Luži pro dítky školou povinné, jež v sanatoriu Hamzově se léčl.

František Josef Walliso Jula Baumann Viktor Gent Hubálek Jindřichův Weyr Jareš František Kindl Forstner Josef Vítek Jindřichův Kučera Baránek Emerich mřížka Jesenský Adámek L Weigner doktor Hamza Luža Hamzův Kara Virginie Francie Kara

16 article

— Ukrutně pokrokovou perlu našla par- dubická »Osvěta Lidu« proti »Národním Listůme až — v »Reichenberger Zeitungu«. Právem se prý posmívá liberecký denník naši nedůsledno- sti, pochvaluje si pardubický moniteur vší po- krokovosti, když slavíme na př. Garibalda jako nepřitele Říma a veškeré reakce, a při tom nie se nad tím nepozastavujeme, že »svobodomyslní Čechové dali sbratřeným Francouzům v upo- mínku na Prahu sošky sv. Václava«. Není prý nad českou logiku! — přisvědčuje »Osvěta Lidu«. a není nad pardubickou pokrokovost ! — mohl bychom dodati. Jedná se patrně o odlitky vzác- ného uměleckého díla Myslbekova, a ne- chápeme, co má činiti toto s klerikalismem. Jestě dobře, že třeba slavnou Rafaelovu »Ma- donnu« má drážďanská galerie, a nemáme jiu nás v Praze. Možná že by se byli našli takov ukrutní klerikálové u nás, kteři by byli vedl francouzské hosty se na ni podlvat, a moh z toho být nový klerikální břích — v »Reichen berger Zeitungu« i v »Osvětě Lidu«.

Garibald Čecho Francouz svatý . Václav Myslbekův Rafaelův Řím Praha Ma Reichenberger Zeitung Reichen berger Zeitung

17 article

— Promoce. Pan JUC. Prokop Toma rodem z Prahy, auskultant při c. k. okresním soudě pro přestupky v Praze, bude dnes o 11 1/2 hod. do- polední na c. k. české universitě Karlo- Ferdinandově na doktora veškerých práv veřejně prohlášen, Pan JUC. Vojtěch Kyjovský z Přerova na Mo- ravě, právní praktíkant u c. k. krajského soudu v Olomouci, bude 11. července t. r. na c.k české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze pro- hlášen doktorem práv. — Úmrtí. Z Libochovic se nám píše: Dne 9. t. m o 3. hod. odpol, zemřela v Libochovicích ve stář 82 roků paní Otilie Paříková. Zesnulá byla ovdovělou choti nezapomenutelného zápasníka za české Třebenice MUDra. Václava Paříka, matkou p. MUDra Qlidona Manna, praktického lékaře, a p Kamily Křenkové, choti ředitele měšťanských ško v Libochovicích. V letech osmdesálých, za tehdejších těžkých bojů a zápasů o Třebenice, kdy jméno Pařl- kovo, jako hrdinného vůdce českých Třebenic, pro- níklo do české veřejnosti, byla mu jeho choť pravým duchem strážným a zajisté všichni, jimž bylo vy- hledávati pohostinský český konsulát pod Košťálovem, zachovali si nezapomenutelně v paměti choť jebo jako vždy ochotnou a milou hostitelku, jejíž milé jednání a vnitřní úsměv, šlechetností srdce prozářený.

JUC Toma Kyjovský Paříková Mudra Pařík Křenek Praha Ferdinandov Přerov Olomouc Libochovice Třebenice Pařl Košťálov univerzita Karla český univerzita KarlaFerdinandov Qlidona Mann

18 article

osvětloval vždy i okamžiky nejchmurnější. Pravíme směle a hrdě: paní Otilie Paříková byla první če- skou ženou v našem Podkošťáli, než prvnl jitřenka národního vědomí se tam jasniti začala. Celý nat národní život se svými ideály seskupil se tam ko manželů Paříkových, a jak dr. Pařik povzbudil a se- šikoval k boji za věc českou muže, tak jeho šlechetná choť v lásce a shodě povznesla národní vědomí če- ských žen, čímž dobyla si srdcí a vděku celého ná- roda. Paní Otilie Pařiková narodila se 15. dubna 1825 v Sušici, v r. 1848 provdala se za MUDra. Manna do Třebenie, po jeho úmrti v r. 1857 provdala s v r. 1875 po druhé za MUDra. Pařika a po jeho náhlém úmrtí 9. prosince 1901 přesídlila ke svým do Libochovič, kde ji teprve bylo přáno dožíti v klidném odpočinku. Zesnulá bude dnes o 2. hod. odpol. převezena do Třebenic a o 4. hod. odpol. na tsmním hřbilově k věčnému spánku uložena. — V Novém Bydžově zemřel v úterý dne 9. červanc pan Václav Balounek, odborný učitel měšt školy v 43. roce věku svého. Pochován bude dne ve čtvrtek 11. července o 2. hod odpol. na místním hřbitově. — Pohřeb. Z kostellka sv. Matěje v Šärce konat se včera před polednem pohřeb pana Zdeňk Štekla, c. k. vrchního kontrolora techn. finanční kontroly. Na vzdálený hřbitůvek přišli zeznulého doprovodit k trvalému odpočinku četní úřadnic finanční. Tak zejména finanční rada pan Franlišek Kořínek, vrchní inspektor finanční kontroly p. Kaše vrchní kontrolor p. Aug. Scheiner, vrchní kontrol p. Schaffer z Turnova a j. K rakvi položeno několik nádherných věnců.

Paříková Paříkův Pařik Mudra Mann Třebenie Balounek svatý . Matěj Zdeňk Franlišek Kořínek Kaše Aug Scheiner Schaffer Sušice Libochovič Třebenice Nový Bydžov Šärka Turnov

19 article

— Odmitnutá slátní subvence pro kurs při chla- pecké měšťanské škole v Karlíně. Ve včerejší schůzi městského zastupitelstva karlínskéhc podal náměstek p. dr. Brabec o této záležitosti následující zprávu Výnosem ministerstva vyučování ze dne 13. dubna 1907 bylo starostovi města Karlína p. cís. r. Ronzovi sděleno, že ministerstvo nemůže vyhověti žádosti městského úřadu v Karlíně za udělení nové subvence pro jednoroční pokračovací kurs při měšťanské škole chlapecké a to vzhledem na malé, pro tyto účely ministerstvu po ruce jsoucí prostředky, jakož i na velké požadavky, v tom směru kladené. Polom žá- dalo se ministerstvo opětně o stálou roční subvenci a to z těchto důvodů. Když c. k. vyučovací správa výnosem ze dne 26. června 1903 vybadla místní školn rady, aby otázce zřizování těchto kursů svou po zornost věnovaly, líčila ve vynesení tom znamenité výhody, jaké žactvu z kursů ěch poplynou a slibila že c. k. vláda kursy ty hmotně bude podporovati

Brabec Ronz Karlín Polom

20 article

Než naslalo v obou směrech zklamání, které vede městskou radu k tomu, že navrhuje, aby obecní výbor letošním rokem končící závazek k dalšímu vydržování zmíněného kursu obnovil jen pod tou pod- mínkou, že dostane se obci stálé, přiměřené roční podpory státu. Obecní výbor karlínský usnesením ze dne 16. listopadu 1906 zavázal se totiž, že kurs ten bude po dobu tř. roků vydržovati, nad to pak jen tenkráte, bude-li se kurz ten účelným jeviti. Kura ten však se účelným nejeví, neboť mezi 55 žáky jest z Karlina pouze 17, tedy 70% žactva je cizího a nelze na obci žádati, aby za stát vydržovala školu pro děti, k nimž nemá v této příčině té nejmenší povinnosti. Zjištěno dále, že více než 30 %% žaciva prospivá dostatečně a nedostatečně. Výhody, které se absolventům těchto kursů jako zvláštní výhody sli- bovaly, ve skutečnosti neoxistuji, neboť se zjistilo, že absolventi kursu dosáhli přijetí toliko na učilištích vyšších, kdež by se jim bylo přijetí dostalo i bez kurst. Z toho viděti, že naděje, jaké se do kursů těch kladly, takřka vůbec se nesplnily a jest zajisté spravedlivo, má-li se další zkouška s těmito kursy prováděti, aby se tak nedělo na účer obce karlínské a je na místě, aby stální správa k těmto nákladným pokusům prispívala, když zemský výbor jakékoliv subvence na ústavy tyto odepřel. Karlinská obec zří- díla kurs ten mezi prvními a čekalo se, že i oslatní obce předměstské a Praha podobné kursy zařídí. avšak nestalo se tak, neboť posavadní výsledky kursů těch ke zřizování jich nelákají Po této zprávě usneslo se včera karlínské zastupitelstvo, že obec karlinská udržovati bude tento kurz na dále jen v tom případě. když se jí dostane stálé, přiměřené státní podpory

Kura Karlin Praha

21 article

— V záležitosti připojení Bubenče ku řraze sdě- luje nám podepsaný člen měst. zast. bubenečského ke zprávě z měst úřadu v Bubenči v našem vče- rejším dop. čísle následující jako doklad svého tvrzení v č. 185 našeho listu ze dne 7. t. m.: Odst. XXI., 2. věta smlouvy, oběma obcemi uzavřené zní: Za účelem lepšího spojení mezi Prahou a Bubenčem budiž, po- kud možno nejdříve, zřízena elektrická dráha od- bočkou od Bělského tř. ulicí Belerediovou do středu Bubenče. Beleredicva třída nejde dc středu Bubenče jednalo se tudíž o toto pokračování do středu Bu- benče třídou Korunovační! Také byla přece koná na pochozi komise ohledně této odbočky, nikdo proti ní ničeho nenamítal, eložily se poděl chodníku v Ko- runovační třídě koleje, z nichž větší část tam leži doposud, pokud nebylo jich použito k postavení od- bocky na cvičistě sletu všesokolského, a najednou stane se z projeklu, proti němuž nikdo ničeho neměl překážka připojení, na níž by snad ztroskotalo celé dlouholetě úsili! Věc dělá dojem, že se musila slej co stůj nějaká taková překážka najíti, aby zdar celo akce, již již zaručený, poznovu byl znemožněn anebo aspoň oddálen. Obviňovati celý sbor obecních star- ších král. hlav města Prahy z nedůslednosti, pisale - ani ve snu nenapadlo a tvrdí opětně pouze to, že teto jablko svářu bylo zcela zbytečně jednollivcem, proti připojení zaujatým, v rozhodném okamžiku mez obě obce vhozeno Prolo se nestane nejspíše onemu pánu po vůli a od podmínky vedení elektrické dráhy

Beleredicv Bubeneč Praha Belerediova ko obecní star

22 article

Korunovační řídou se upustí. Vždyt okolnosti samy díive neho později tuto trať znovu asi učin. akutní otázkou dalšího rozvoje Velké Prahy! V zájmu dal- šího zdaru akce připojovací však by bylo, na oslat- ních odslavcích oboustranně odhlasované smlouvy ničeho více neměniti. Rovnaloť by se takové jednáni namá havé práci, kterou dle báje podnikal znovua znovu Sisyphos, když těžký balvan valil na horu! — F. Slabý Městské zastupitelstvo v Karlíně mělo včera odpoledne schůzi za přodsednictví p. starosty cís. r J. Ronze. Po vyřízení různých záležitostí nada- čních schválen návrh, aby do správy obecní přijaty byly dvě nadace sl. Albíny Melicharovy, a sice jedna v obnosu 10.000 zl. (úroky připadnou žáku české reálky, českého gymnasia, Českoslovanské obchodní akademie a vyšší průmyslové školy), druhá v obnosu 2000 zl. (na ošacení chudé školní mládeže). — Schvá- leno vydání mimo rozpočet v obnosu 9880 K. — V záležitosti vyměření okresního poplatku obci prač- ské z koupě ostrova Štvanice, usneseno uzavřit na- rovnání tím způsobem, že obec pražská k zaplaceným již 1200 K přidá ještě 4000 K. Obec karlínská napreli tomu upustí od zahájeného sporu proli obci pražské.

F Slabá J Ronz Albín Praha Karlín zl

23 article

K uzavření narovnání vedl zastupitelstvo karlínské ohled na přátelské spolužiti s Prahou. — Delší roz- hovor nastal o návrhu rady městské na rayonování živnosti kominické v Karlině. Referent p. náměstek dr. Brabec uvedl, že v Karlině není dosud zave- deno stanovení obvodů působnosti kominíků, kdežto ve všech sousedních obcích jsou poměry tyto již uspořádány. To má za následek, že do Karhina může přijít komíny vymelat kterýkoli kominík, kdežto karlínský kominík nesmi jinde pracovati. Poněvadž stanovení obvodů pro kominíky nařizuje také nový živnostenský zákon, činí rada měslská již nyní epa- tření na zavedení obvodů kominických. Proti ná- vrhu vyslovil se p. Rudlovský. Vzpomenul sazel kominických, kleré zněly zdánlivě mírně, ale teprv po jich publikování majitelé domů s hrůzou seznali že sazby ty jsou ai o 300% vyšší. Poněvadž těmito sazbami majetek domácích pánů značně se znehod nocuje, a poněvadž je nutno, chránit ohroženě zá jmy majilelů domů, navrhuje odročení záležitosti do tě doby, až s bude jednati zároveň i o sazbáci za výkony kominické. Pro návrh odročovací vyslovi se také p. Engelma an. Když pak o věci promluvi p. arch. Štěrba a proti odročovacímu návrhu se vy slovil p. dr. Brabec, přikročil p. starosla k hla- sování. Návrh odročovaci byl přija t 16 hlasy z 31 přítomných členů zastupilelstva. — Dále usnesene dvěma pěstounkám mateiské školy uděliti vyšší pří bylečné po 60 kor. a čtyřem po 100 kor. — Do svaz ku obce ve smyslu zákona z roku 1896 bylo přijato 27 žadatelů

Karlin doktor Brabec Rudlovský Štěrba Praha

24 article

— Po slavnostních dnech sokolských v Praze Zupan lublaňský Ivan Hribar zasla starostoví měst pražských dru. K. Gro- šovi připis tohoto znění: »Velevážený pří- teli a bratře! Při posledních slavnostních dnech V. sletu všesokolského v král. hlav. městě Praze, na kterých tak majestátním způsobem byla manifesto- vána síla českého národa, těšíla se městská rada zem. sídelního města Lublaně neobyčejné pozornost a slovanskému bratrskému pohostinství. Zastupitel stvo zem. sídelního města Lublaně, jež při této pří- ležitosti navštívilo svoji velikou sestru, chlělo ná- vštěvou potvrditi hluboce procitěnou i nadšenou svoji příchylnost k bratrskému čackému národu a k jaho slavnému sídelnímu městu, zlaté slovanské Praze. Nadšen přijetím neúmorné zvláštní pozornosti, kterou rada král. hlav. města Prahy zástupcům města na- šeho neustále věnovala, mohu ubezpečiti, že ony dny slavnostní zůstanou všem členům delegace navždy nezapomenutelny. Proto je mně velice milá povinnost abych jměnem zemského sídelního města Lublaně eo nejupřimněji a nejsrdečněji poděkoval za výjimečnou laskavost a prosím Tě, bys tento dík příslušným způsobem vyjádřiti ráčil slavné radě král. hl. města Prahy. S bratrským pozdravem Tobě zvláště oddaný Ivan Hribar.« — Depnlace pensistů starého stylu ve Vídni Z Vídně, 10. července. (Zvl. tel. zpráva »Nár Listů«) Deputace státních pensistů z Prab (hlavní berní v. v. Kafka a poštovní úřadnlk v. v.

Hribar K Gro Praha Lublaň Vídeň Prab

25 article

Plocek) přišla dnes do sněmovny žádal, aby staří pensisté byli na roveň postaveni pensistům novým, Deputace jednala nejdřive s českými poslanci všsch stran a pak uvedena byla poslanci drem. Herot. dem a Čechem k ministerskému předsedovi bar. Beckovi, min. financí dru. Korytowskému, ministru obchodu dru. Fořtovi a ministru krajanu dru. Pacákovi, kterým svoji žádost vyslovila. Otisk svých petic odevzdala všem poslancům sně- movní m. — Husovy slavnosti. (Z Příbrami.) Oslava ne- smrtelné paměti mistra Jana Husa vykonána byla v městě našem jednoduchým, ale tím důstojnějším způsobem. Pokrokové spolky požádaly pana ředitele zdejší reálky Jana Štěpánka, aby i letos promluvilo Husovi ve veřejném shromáždění, což týž s nevšední ochotou učinil. Letošní svou přednášku navázal pan ředitel na loňskou, při téže příležitosti proslovenou, čímž obraz doby velkého mistra a jeho hluboký vý- znam doplnil a ucelil. V úvodě lelošní přednášky

Plocek doktor Herot Čecho Beck Pacák Husův Hus Štěpánek Příbram

26 article

»O významu J. Husa v českém písemnictví« podal p. ředitel krátký přehled loňské své přednášky, v níž vylíčil dobu husitskou a její význam vůbec v proudu dějin, podal detallní obraz náboženských, národních a sociálních poměrů v Čechách za doby hnutí hu- sitského, kterou srovnal velmi případně s dobou při- tomnou. Hned potom přešel p. ředitel k svému no- vému thematu, jímž vylíčil veliký kulturní význam Husův a kriticky rozebral to, co Hus pro české pl- semnictví vykonal a jaké jsou jeho zásluby po této stránce. Tyto rozdělil ve dvé: v zevní a formální stránku písemnictví a druhou v tom spočívající, že prakticky užil reformy své a naší literaturu obohatil řadou spisů, pro svou dobu obsahem důležitýcha ušlechtilé tendence. Dále zevrubně promlouval p. ře- ditel o Husově úpravě českého psaní a pravopisu, psaní spřežkovém, diakritické tečce a čárce a vůbee o celé pravopisní soustavě Husově a její nesmírné důležitosti. Potom vytkl zásluhy Husovy o čistotua ryzost jazykovou a kriticky uvedl zásluhu Husovu o novou češtinu, která jako živý organismus přirozeně se vyvíjela sama a Hus nové tvary její přijal a dů- sledně jich užil, odstraniv archaismy, a nešvary.

Husův Hus Čechy

27 article

V druhě části řeči své podal p. ředitel Štěpánek pře- hled spisů Husových vůbec a pojednal šíře o výkladu víry a modlitby Páně, o Dcerce, Postille a spise O svatokupectví, podávaje vždy hlavní myšlenky spisu. Na konec shrnuv své myšlenky v přehled, objasnil znovu zásluhy Husovy o písemnictví české a obrácen k bustě Husově, vzdal hold muži vzneše- ných zásad, mobulnosti mravní a velkého významu historického. Přednášku svou skončil p. ředitel pro- voláním slávy památce Husově, což bylo nadšeně přijato od čelného shromáždění. Oslava Husova byla tichá, ale důstojná, prosta křiklavosti, prohlubujíea šířic vědomosti lidu u nás. Přednáška sama působila dojmem hlubokým nejen skvělou formou a ušlechti- lým obsahem, ale také silou přesvědčení a zápalu pro pravdu, jimiž byla proniknuta. — Z Mešťanské besedy v Praze. Dnes ve čivrtek o 8. hod. večerní koná se za přiznivého počasí za- hradní koncert kapely pěšího pluku čís. 11 osobním řízením kapelníka pana J. Píčmana. Mimo tyto kon- certy besední, jež pořádají se pravidelně každý čtvrtek, pořádá pan nájemce bostinství besedníbo zahradní koncerty každé úterý a sobotu, k nimž mají pp. členové Měšťanské besedy volný přistup.

Štěpánek Husův J Píčman Praha Mešťanský beseda

28 article

— Z Ústřední Matice školské. K četným dota- zům, kanceláře Ústř. Matice školské v Praze, Martinská ulici č. 4—I., stále docházajícím, oznamujeme, že kolportáž spisů, vydaných na oslavu pěladvacítiletého jubilea Ústřední Matice školské, povolena pro poli- cejní obvod pražský p. Rud. Bartákovi ze Žižkova, který úřadním povolením se může legitimovati. — Odbor Ústřední Matice školské v Ro- vensku u Turnova pořádal v neděli dne 23. června v radnici přednáškovou schůzi agitační, na které »O významu, vykonané práci a nejúčinnějšíeh zdrojích příjmů pro příští neodkladné úkoly Ústřední Matice školské« promluvil organisator matičních od- borů J. V. Šťastný, řídící učitel z Prahy. Přednáška se stala zajímavou zvláště líčením pohnutých zápasů za české školy na Moravě, kterých se řečník po léta zúčastnil. U nás, kde o moravském školství není všude dosti jasného obrazu, přispěla přednáška talo ku poznání nejslóžitějších a nejtěžších bojů za české školy. — »Co vykonala Ústřední Matice školská pro Moravu a Slezsko« jest název přednášky, kterou prosloví na schůzích v odborech Ústřední Matice školské v Praze VII. a u sv. Petra organisator matičních odborů pan J. V. Šťastný, ří- dicí učitel v Praze. Bližší datum schůze bude ozná- meno. Které z matičních odborů přály by si, aby informační přednáška tato pro členstvo jejich byl proslovena, nechť se přihlásí v kanceláři Úztřední Matice školské v Praze, Martinská ulice č. 4 nové.

Barták Šťastná Petro Praha martinský ulice Žižkov Turnov Morava Slezsko český škola na Morava

29 article

— Knihtiskárna se prodá ve větším morav- ském městě s velmi početnou českou menšinou. Kdo by se o věc interesoval, tomu ocholně bližší zprávy podá kancelář Ústřední Matice školské v Praze, Mar- linská ulice č. 4—I — Pp. hosté vu Fleků« jsou dávnými přízniv a podporovateli Ustřední Malice školské a odvedli tyto dni opětně pokladně matiční částku 428 K 30h jako výtěžek svých sbírek. Nutno konstatovati, že také obnos 333 K 20 h, odvedený pokladně Ú. MI. Š. dne 5. října 1906, sebrán byl pp. hosty »u Fleků- a ne pp. hosty z »Černého pivovaru«, jak tehdy omylem v listech bylo oznámeno. Obětavost pp- hostů »u Fleků« zasluhuje plného uznání. — Z kruhů novinářských. Pan Stan. Dal. Ku- líček, dosavadní hlavní spolupracovník časopisu »Podřipský Obzor« v Kralupech, převzal dnem 6. července zodpovědnou redakci téhož časopisu. Z nové redakce vyšel »Podřipský Obzor« v Kra- lupech se zvláštní přilohou »Kladenský Obzore.

Stan Kulíčko Praha Mar Kralupy Ustřední Malice

30 article

Příspěvky pro tuto přílobu buďtež zasllány filiální redakci »Podřipského Obzoru« »Kladenský Obzor“, Kladno, Zahradní ulice č. 88. — První rakouský sjezd pro ochranu dílek. Právě vyšel III. svazek spisů I. rakouskeho sjezdu pro ochranu dítek, jenž ve formě jednacího proto- kolu podává průběh a výsledky zasedáví. Uveřejnění těchto protokolů bylo zvláště proto žadoucím, že četné, na sjezdu přednesené zpravy a debaty o nich konané obsahují cenný matertál a různé podněty pro vybudování a vývoj veřejné péče o mládež. K obsáhlému svazko, jajž možno obdržeti u dvor- ního a universitníbo knihkupectví Manzova za krám- skou cenu 6 K, připojeny stanovy a program sjezdu, jakož i seznam oficiálních delegátů a čienů sjezdu. — Bourání starého domu Předevčírem zahájeno bourání starého domu č. p. 205 »u Vamberskýche v Plzeňské třídě na Smíchově, na jehož místě vy- staví stavitel p. A. Elhenický pro pekaře p. Vojtěcha Janovského třipatrový dům a mlýn.

A Elhenická Vojtěch Kladno zahradní ulice Smíchov Manzov

31 article

— Různé přihody z elektrických drah. Uznání- hodnou duchapřitomnost osvědčil včera odpoledne p. Václav Škába, řidič motorového vozu slektrické drá- hy č. 194. Když o 2. hod. odpolední řídil tento vůz z Prahy směrem do Karlina, vběhli na nároží Poříčí a Královské třídy na koleje tři chlapci. Jeden z nich koleje přeběhl, kdežlo druzí se opozdili a tu jeden druhého tahal tak, až malý chlapec upadl. Celým tělem ležel na příč mezi kolejemi a k tomuto místu blížil se rozjelý motorový vůz. Poněvadž chlapec upadl asi na 6 metrů před vůz, octl se ve značném nebezpečí, které však zásluhou ostražitého řidiče bylo odvráceno. Řidič p. Škába vypnul proud, zapnul elektrickou bradu a ještě ulahoval ruční brzdu. Toto opatření učinil s velkou zručností a rychlostí, takže vůz zaslavil ještě před chlapcem. Obecenstvo, ve voze se nalézající, náhlým zaslavením vozu bylo vy- mrštěno z míst, ale nemělo ani tušení, co se na ulici stalo. Chlapec s dlažby vstal a utekl. — Včera po 11. hod. dopolední jel z Příkopu směrem ke Král. Vinohradům molorový vůz č. 161, k němuž byl za- věšen vlečný vůz č. 587. Na stanici „u Špinků“ po znamení k odjezdu zapnul řidič proud, motorový vůz popojel a v tom okamžiku přetrhla se silná železná tyě nárazniku, kterou byl večný vůz upoutíl nia vůz molorový, Vlečňák zůstal stáli, ale co bylo by se stalo, kdyby odpoutání vozu se přihodilo na svalu u museal Přejránutí tyče jest neočekávanou a ne- nadálou přihodeu, ale jest píecc záhoduo, aby se nárazníky podrobily důkladné prohlidce.

Škába Král Praha Karlin Poříčí