1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 187. ze dne 9. července 1907.
7
masthead
Telegrafické zprávy.
8
article
Denní bursa.
Z Vídně, 8. července. Na začáteční burse
došlo dnes k většímu obehodu v akcifeh žele-
zářských, zvláště v alpinkách, které o 4 K stouply.
Akcie pražsko-železářské stouply o 10 K. Na
polední burse stejné smýšlení potrvalo, ačkoliv
v Berlíně smýšlení ochablo. V popředí zájmu
byly akcie státní dráhy následkem pověstl, že
očekávaný výnos na zdresu státních drah nebude
tak významný, jak se původně soudilo. Tské na
polední burse alpinky zase stouply. Ve šraňku
byl obchod slabý a favorisovány byly akcie dolno-
rakouské eskomptní společnosti, pražsko-železář-
ské a králodvorské cementárny. Trh k ukládání
byl klidný. Na eskomptním trhu peníze stouply:
41/2 až 47/2e procenta.
Vídeňský lrh na hovězí dobytek.
Z Vídně, 8. července. Přihnáno 4700
kusů: 2993 z Uherska, 673 z Haliče a 1034
z ostatních rak. zemi. Bylo 3164 volů, 704
býků, 631 krav, 201 bůvol; toliko 3844 kusu
krmných a 856 slabého dobytka. Krmného do-
bylo + 139, slabého + 136 kusů než minulý
týden. Tendence trhu byla proto z počátku
chabá a ceny krmného dobytka o 1 K nižší.
Býci a slabý dobytek prodával se o 1 až 2 k
levněji. V dalším průběhu trhu spadne asi krm-
nému dobytku mnohem víc.
Znamenali: krmní voli uherští K 60 —85.
také K 88.—, haličtí K 70—94, němečti
K 74—98, také K 100—102, býci a krávy
K 54—85; buvoli K 46—64; slabý dobytek
K 48—62 za 100 kg živé váhy.
Na zejtřejší trh vepřového dobytk
je přihlášeno asi 6400 tučných a na 6800
masných vepřů.
Plodinová bursa.
Vídeň
Berlín
Uhersko
Halič
kg
9
article
T. Z Vídně, 8. července. (Telet. zpráva »N. L
Dnes z nejdůležitějších krajů uberských došly zprávy
neuspokojivé a také výsledky mlácení, pokud jsou
povědomy, nebyly dobré. Jakkoli pak ze Slovácka
nedošly žaloby všeobecné, bylo důvodů s dostatek
pro pokračování v hausse. Majitelé zboží žádali při
pšenici ceny o 40 h, při žitě o 15 h vyšší. Konsum
a obchod však nevěří v ně. Došlo jen k ojedinělým
závěrům. Reflektanti myslí, že vyrovnány budou
pěkným počasím leckteré škody sklizně. Nabídky
byly skrovné. Vyšší ceny byly placeny, kde byla
pilná potřeba. Jak kukuřice tak oves při normálním
obchodu stouply o 10 hal.
Zname naly: Pšenice tisská 11.70, 12. 10, slovácká
10.75, 11 20, z Mor. pole 10.40. 10.70, banátská 11 25
11.70. Žito slovácké 8 65. 8.90, z okolí Pešti 8 80
910, z jižní dráhy 8.60, 8.85, rakouské 8.60, 8.85
Ječmen moravský 0.—, 0.—, rakouský 0.—., 0.—,
slovácký 0.—, 0.—, z jižní dráhy 0.—, 0.—, severo-
uherský 0.—, 0.—, tinský 0.—, 0.—, ke krmení a pro
pivovary 0.—, 0.—. Kukuřice uher. nová 6 55, 6.85
cingnantinská 7.50, 7.85, nová 0.—, 0.—. Oves uher
ský špatný 8.55, 8.85, vybraný 8.70, 9..20, český a
moravský 0.—, 0.—. Řepka pohotová 17.—, 17.40
st. Z Pešti, 8. července. (Zvl. telegr. » Nár-
Listů«.) Na trhu prodalo se 24.000 metr, centů,
o 40 až 50 haléřů dráže. Platila za 50 kilogr.
pšenice tisská 81.5 kg K 11.70, 79 k
K 11.65, 77.5 kg K 11.45, 75.5 kg K 10. 90.
76 kg K 10.60, pešťská 79 kg K 11.35, 77. 8 kg
K 11.35, 76 kg K 1090, horňácká 79.5 k
K 11.50, 78 kg K 11.15, báčská 76 kg K 11. 25,
biharská 79 kg K 11.40, skladní 78.5
K 1140, žito (+ 15 až 20 haléřů) K 8 30
sž 8.45, oves (+- 20 haléřů) K 8.— až 8.30.
ječmen (pevno!) K 7.10 až 7.35, kuku-
tice (+- 5 haléřů) K 6 05 až 6.10.
N L
Řepka
Platil
Vídeň
Slovácko
slovácký
Pešť
K 11.65
Ječmen moravský 0
Mor
65
kg
10
article
Terminový obehod byl divoce vze
stupný na obecné stesky do nepříznivého vý-
sledku žně.
K večeru znamenala: pšeníce na říjen
1907 K 1162; žito na říjen K 8.94: o v es
na říjen K 807; kukuřice na červenee
K 603, na květen 1908 K 6 39, řepka na
srpen K 17.10.
Obchod se sádlem byl pevnější; s jiným
zbožím bez odbytu a změny.
Parno.
z. Z Vídně, 8. července. (Telfgr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 651.50, po (—.—
uherské kreditky 753.—, angiobanka 303. 50, bankovní
jednota 534.75, unionka 542.50, länderbanka 432.—
státní dr. 660.50, —.—, jižní dráha 139.25, polab. dr.
425.—, severozápadní dráha 429.—, turecké tabákové
427.—, rýmavskomuráňské 540.75, alpinky 592.50
květnová renta 97.50, uherská korunova 92 85
turecké losy 185.—, marky za hotové 117. dl, ultimo
117.78. Smýšlení klidné.
Z Liverpoolu, 8. července. (K. k.) 4 hod. 10 m
Obrat 6000 toků. — Dodávky na červenec 6.91.
na červenec srpen 6.98, na srpen září 6.79, na září-
říjen 670, na říjen-listopad 6.61, na listopad pro-
sinec 6.58, na prosinec leden 6.57, na leden-únon
6.55, na únor-březen 6.54, na březen-duben 6.56
na duben květen 6.57, na květen-červen 6.57. —
Smýšlení povolné.
doktor
Vídeň
Liverpool
11
article
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 8. července. (Peněžní bursa.
Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé.
Obrat akeií 650.000 (380.000).
Union-Paeifle 141.50 (1421/2).
Kanada Paeile 174.75 (176.25).
United States Steel Corperman 38.— (387/.)
Baltimore and Ohlo 98.50 (98.—).
8. července 6. červene
Rlo čis. 7. . . . . . . 6.50
na červenec . . . . . .
5.55 —.—
na září . . . . . . . 5.55 —.—
8. července 6. červene
Cukr (Fatr Muse.)
3.33
3.33
Tuky Westera Steam . . 9.20 9.20
Tuky známka Wilcox .
9.25
9. 25
Pšenice.
8. července 6. červene
sro
99.50 100.50
pohotová . . . . . . .
na červenec. . . . . .
100.-
1007,
na září
101/%
1029
Z Nového Yorku, 8. července.
(Obilní bursa.) Sm
šlení obilní bursy stálé.
Kukuřice
na červenee . . . . . .
na září . . . . . . . .
na prosinee . . .
Petrolej
rafinovaný, kesonov
afinovaný Standard' White
Paeile 174.75
Cukr
Fatr
Nový York
Kanada
Baltimore
UnionPaeifle 141.50
Tuka Wester Steam
3.33
Tuka známka Wilcox
12
article
Kovy.
8. července
6. července
13
article
Měď. . . . . 2325 50 4225 43.—
Měď. . . . . 2325 50 4225 43.—
23.25 24.—
Železo čís. 2..
24.— 25.-
Bavina.
Z Nov. Yorku, 8. července. (Bavln ářská bursa.
8. červce. 6. čerrce. 5. červ
pohotová . . . . 13.40 13.50 13 50
na červenec . . . 12.20 12.33 12.33
na říjen . . . . 12.— 12.10 12.14
na prosinec . . . 12.02 12.11 12.15
Zavěrečné smýšlení stálé.
Z Nov. Orleanu, 8. července. Na červenec 13 25
13.35), na říjen 12.25 (12.43).
York
12.33
12.11
Zavěrečný smýšlený
14
article
Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních.
V Praze, 7. července.
Zahájení minulého týdne na trzích cuker-
ních nebylo příliš mnoho slibným a také celý
týden nepřinesl ničeho, co by oživilo koupě-
chtivost a pomohlo cenám k mírnějšímu vze-
stupu.
Po celý týden trhy jevily ráz nerozhodnost
a stačily i poměrně malé vybidky k tomu, by
ceny dále ustoupily, kdežto poptávek buď bylo
poskrovnu anebo množství jich nestačilo para-
lysovati hojné vybidky z realisací pochodící.
Nechuť k jakémukoliv podnikání má původ svůj
hlavné v malé poptávce Anglie, kde zájem pro
starou kampaň je malý a kromě toho je zcele
ukájen levným zbožím francouzským; mimo t
však počíná také příznivý stav řepy jeviti svůj
vliv na trhy, které pod dojmem uspokojujících
zpráv kloní se stále spíše ke směru sestup-
nému. Nižší úroveň cen nové kampaně vyjad-
řuje tuto situaci nejlépe a je též důvodem, že
také konsum všech zemí ukládá si zdrželivost,
omezuje se jen na úhradu nejnutnější běžné
potřeby.
Praha
Anglie
15
article
Naděje, že Amerika v letních měsících za
sáhne v evropské trhy silnějšími nákupy, mizi
stále víc a více a namnoze se a touto okol-
ností již ani nepočitá. Poukazuje se při tom n
disparitu záznamů amerických a evropských,
dále na stav zásob amerických a větší dovozy
a nikoliv v poslední řadě také na menší ovoc
nou sklizeň v Americe, která na spotřebu cukru
vždy má vliv. Avšak také na kontinentu selhá-
vají mnohé naděje, neboť — jak již výše ře-
čenu — spotřeba všude vázne a mimo to také
vývoz mnohých zemí počíná proti loňsku jeviti
schodek. Za téchto okolností není divu, že též
poslední zbytky spekulace la hausse počínají
opouštěti pole, přenechávajíce je úplně kontre-
Náš trh se surovinou byl po cel.
týden velice klidný, k čemuž mímo zprávy zci-
ziny přispěly také sporá vybídka i poptávka
nieméně v některé dny bylo lze přece pozoro-
vati, že vybídka nové kampaně převyšuje po-
ptávku, což ovšem u kupců budilo nedůvěru
Bursa končí směrem klidným a záznamy
K 22.10 za pohotové zboží (cena uměle zvý
šena) a K 21.50 za říjen-prosinec franko
Jst.
Bursa
Amerika
za říjen
16
article
Domácí trh s bílým zbožím jeví klid
ještě větší, nežli trh se surovinou, neboť po
ptávka je velice skrovná, takže odebírání z to-
váren skoro všude vázne. U přirovnání k lon
skému roku je již jisto, že letošní schodek v na-
šem konsumu bude obnášeti 15—20 proc. Ceny
rafinády zůstaly i tento týden beze změny.
Také trh terstský oznamuje malou po-
ptávku jak po zboží starém, tak i novém, ná-
sledkem čehož tamější obraty nedosahují velké
výše. Centrifugální pilé obchodováno včera po-
hotové za K 28.25 až 30 75, kdežto za novou
kampaň kladeno K 27.50 až 28.—. — L on-
dýnský trh s bllým zbožím hradí svoji po-
třebu stále ještě v první řadě levnějšími kry-
staly francouzskými a udržuje rozpjetí mezi su-
rovinou a bllým zbožím na takové výši, že ex-
port rafineriím německým a rakouským nepři-
náší žádného užitku. Náš granulated dociloval
včera v Londýně pohotový sh. 11.44 a na po-
zdější měsíce sh. 11.3.
Průměrně ceny trhu našeho ob-
nášely:
nnoe
mině.
Londýn
75
17
article
Surovina BIlé zboží
z Ústí granul, c. pílé raíln
korun
v červnu:
letos . . . . 22.61 29.13 28.60 71.50
loni . . . . 18.43 24.93 25.57 6095
od Nov. roku:
letos . . . . 21.37 27.86 27.10 68 9
loni . . . 18.73 25.05 25.66 61.58
Záznamy německých trhů vykazují
koncem týdne další ztrátu 20 pfen. u zboží
starého a 10 pfen. u nové kampaně. Tržba po-
hybovala se tam rovněž jen v úzkých mezích.
Zřejmé zásoby světové obnášely tento
týden:
1907
1906
rozdí
tun
tun
tun
dle Lichta . . 2,733.253 3,076.634 (— 338.381.
dle Czarnikowa. 2,774.310 3,023.940 (— 249. 630
Povětrnost minulého týdne byla řep
celkem opět příznivou, takže u nás v Čechách
a také ve velké části Moravy řepní chrást kryje
již úplně půdu. Přispěly k tomu hlavně hojné
deště, které tento týden skoro všude se dosta-
vily a jejichž vliv na velikost kořene, který
dosud zůstává za loňským pozadu, záhy se
ukáže. Jedině poděl hranic moravsko-uherských
je zpozdění proti loňsku ještě stále patrným.
V Německu jeví řepa z východních okresů lepší
stav než na západě; rozdělení srážek bylo tam
nestejnoměrné, následkem čehož také v někte-
rých okresech přejí si silnějších dešťů, kdežto
jiným byla by spíše suchá a teplá povětrnost
vítána. Ve Franeii dostalo se řepným polím
taktéž výdatného zavlažení, pro další příznivý
vývoj řepy bylo by však teplé počasí žádoucl.
Z kolonii oznamuje Kuba, že panuje
tam stále počasí deštivé, které na novou třtinu
jeví příznivý vliv. Také na Portoriku dostavily
se deště, jež třtině přišly velice vhod. Z ostrovů
Sandwičských sděluje se, že práce v plantážíeh
Nova
Čechy
Morava
Německo
Kuba
Portoriko
24.93
27.86
19
article
6 62.50
6 62.50
10.90
23
article
trpěly tam dešti; z ostatních kolonií oznamuje
se povětrnost příznivá.
Stav vodocestných staveb v mar-
krabství moravském.
(Zpráva, podaná sdružení poslanců polabských
povltavských ministrem obchodu.)
1. Stavba údolní přehrady na By
siřičce. Politická pochůzka vykonána v r. 1904
doplňovací pochůzka na podzim min. roku, načež
v červnu t. r. udělen politický konsens stavební. Vý
kupy pozemků jsou již zahájeny, a po skončení jieh
pravděpodobně ještě během 1907 bude zadána slav-
ba. Tato přehrada údolní, jež obsahuje možnost, po-
jati 4l4mil. m, prokáže zajisté užilečných služeb jak
zemědělství tak také na Bečvě položeným průmyslo-
vým závodům a to jednak zadržením dostatečného
množství svrchní vody, jednak v době sucha možným
odvedením vody a tím dosažitelným zvýšením slavu
spodních vod. Skytnutím vydatných dolací bude mož-
no dostavěti údolní přehradu během 3 let.
Bečva
24
article
2. Hlavní trat průplavu dunajsko
oderského. Na hlavní trali dunajsko-oderského
průplavu dospěly práce na detailních projeklech ai
k Přerovu. Pro připínající se tu rozvodovou trať prů-
plavní pracuje se na alternativních projektech s ve-
dením průplavu pomocí zdvihadel na levém břehu
Bečvy a pomocí komorových plavidel na pravém
břehu. Zvláště za účelem dokončení projeklu komo-
rového byla zřízena 15. května t. r. v Přerově expo-
situra ředitelství vodních drah. Rozhodnutí o volbe
mezi oběma těmito trasami bude možno v ne příliě
dlouhé době, možná ještě během letošního roku. At
do doby tohoto rozhodnutí dospějí snad také konaná
nyní šetření o pravděpodobných nákladech doprav-
nich a množství dopravy na průplavu, jakož i o pří-
jmech z provozování průplavu a schodku příjmu
v dopravě železniční tak daleko, aby při skončení
technických praci projektovacích byl k disposicí spo-
lehlivý materiál k posouzení také hospodářské ceny
a komerčních vyhlídek průplavu. Tímto úmyslem
nezačíti dříve se stavbou průplavu, dokud na základě
dostačitelných podrobných projektů nebude spolehli
vě získán přehled o výši nákladů z toho vyplývají-
cích, sleduje vláda stejně jako její předchůdkyni
intence resoluce, usnesené dřívější poslaneckou sně-
movnou u příležilosti zkušeností při stavbě, dle ní
větší stavby státní na příště nemají býti podnikány
bez spolehlivých podkladů. Znalost výše nák kadu
může míti zřejmě cenu jen tehdy, je-li současně k dis-
posici materiál, nutný k posouzení olázky po hospo-
dárnosti podniku, k němuž se zjištěného nákladu má
použíti.
Přerov
Bečva
Ata
25
article
Z trhů peněžních. (8. června.) Bursy setrvávaj
nyní na svém poměrně pevném smýšlení, ktere
ovšem neni tak přesvědčivé, aby způsobilo všude
čilejší spekulační ruch. Situace trhů peněz není jed-
notna. Kdožto v Paříži a v Londýně jeví se jakési
ulehčení, stoupá v Berlíně soukromý diskont stále
dosáhl dnes výše 41/4 %%. Za těchto okolností jest sní
žení sazby v Berlině vyloučeno a to rozlaďuje — tín
více, že i v Novém Yorku počínají se jeviti známky
nového napjeti.
Praha. Na dnešní burse při klidném smý.
šlení sjednány pouze závěrky akcií České spol. pre
průmysl cukerní za K 144.—. Dále podáváno z
akcie: Živnostenské banky 241.50, České banky
Union 241.50, Strojírny Daňkovy K 454.50 peníze.
Berlín. Po slibném začátku, který byl pod-
míněn pevnosti bursy novoyorské a zračil se jme
novitě ve zvýšených kursech amerických drah, nastalo
ochabnutí téměř všeobecné následkem zvýšení sou-
kromého diskontu o 14%. Nejvíce dotčeny byly akcie
trhu báňského a velká většína hodnot kasovních. Take
zlevnění při akciích domácích pankovních ústavo
bylo značné. Z cizích akcií byly hledány rakousk
kreditky a státní dráha rakouská. Mírně postupovaly
kursy akcií loďaských společností a udržely vyšš
záznamy až do konce bursy. Pro ruské titry nebyl
zájmu a kursy spíše poklesly. Soukromý dískon
stoupl na 434%. Denní peníze 59.
Bursa
Daňkův
Paříž
Londýn
Berlín
Nový York
Praha
Český banka Union 241.50
26
article
Pracovní rada. Výbor pro domáckou práci koní
schůzi ve středu 10. července o 10. hodině dopol
Na programu skončení porady o úpravě domácko
pracovních poměrů v konfekci šatstva, prádla a obuvi
Rakouská honební statistika v roce 1905. Jak
zvláštní otisk z 3. sežitu statist. ročenky ministerstva
orby za rok 1905 byla vydána lovecká statistika zté
hož roku. Tabulka I. vykazuje plochy honební,
náhrady škody zvěří vpůsobené, III. personál lovecký
IV. množství odstřelené zvěře.
Mezinárodní bavlnářský kongres pěstitelů
přadláků. President sdruženi pěstitelů bavlny v ame
rických jižních státech M. Hardie Jordan, který zúčast
nil se také ve Vídni konaného mezinárodního bavlnář
ského kongresu, přinesl také pozvání ke druhé mezi
národní bavlnářské konferonci pěstitelů a přadlá ků
Tato konference bude konána od 7 do 9. října 190
v Allantě. Rakouský průmysl bude na konferenci za
stoupen několika interesenty. K pozvání svému při
pojil Jordan tyto vývody: „Jsme hotovi, dáti ván
záruku, že opatříme vás plnou měrou surovinou, aby
chom udrželi v chodu vaše vřelena a stavy, kdežto
vy učiníte si úkolem ovládati zpracování naší suro
viny, jako tomu bylo dosud, předpokládaje však, že
vystoupíle proti nám otevřeně a spravedlivě a dáte
nám záruku, že budete poskytovati stálou minimáln
cenu za surovinu, takže producenti obdrží přiměřený
zisk z pěstění suroviny, které ve svých továrnác
máte zapotřebí. Nedopustíme již, aby cena našeho
výrobku byla stanovena společností hráčů a speku
lantů, kteří nedčastní se ani ziskání suroviny an
jejího zpracování.
M Hardie Jordan
Vídeň
Allanta
27
article
Nové emise. Austro-amerlcana usnesla se na jaře
na zvýšení kapitálu o 2 mil. korun. Nyní budou akci
vydány a sice v kursu 240 kor. při nominální hodnete
200 korun. Za vedení víd, bank. jednoty utvořen syn
dikát, který bude za emisi ručiti a zároveň obstara
vydání nových 412 % dlužních úpisů společnosti v ob
nosu 2 mil. korun.
Organisace německého železářského průmyslu
Při obnovování německého svazu oceláren nepřistou
pil význačný podnik hornoslezský, Bismarkova hut
s tou výmluvou, že jeho výroba produktů A (pro kte-
ré svaz je také prodejnou) je bezvýznamna. Nyní se
praví, že tento podnik zabývá se značnou měrou
výrobou kolejnic, a že konkuruje se svazem ocelá ren.
Bismarkův
svaz ocelý r
28
article
Dnes ovšem, kdy závody jsou plně zaměslnány, jes
tato konkurence bez významu, avšak během doby
stane se jistě svazu nepohodlnou. Zdá se, že poslup-
né zpevňování organisace německého železářského
průmyslu se nedaří
Rakouský stální dluh. „Wr. Ztg.“ publikovala
6. t. m. ve zvláštní příloze výkaz stavu státních dluho
koncem r. 1906, vydaný komisí říšské rady pro kon-
trolu státních dluhů. Dle výkazu toho činily rak
dluhy stální v řečené době celkem 9609.6 mil. K
z toho připadá na všeobecný dluh 5306.35 mil. k
v tom 5248.3 mil. K na dluh konsolidovaný)a
4243.25 mil. K na dluhy království a zemí na řišské
radě zastoupených v tom 4240 mil. K na dluh trva-
1ý). U srovnání s koncem roku 1905 vykazují státn
dluhy vzrůst celkem o 196 mil. K, což způsobeno
bylo v prvé řadě loni provedenou emisí rak. koru-
nové renty. K zúročení rak. slátních dluhů bylo po-
třebí celkem 384.5 mil. K. z toho 59.36 mil ve zlatě
51.78 mil. K ve stříbře, 52.83 v pankovkách a 220.
v korunové rentě. Dle usnesení říšské rady je při-
pojen i zevrubný výkaz annuitních dluhů. Je jich
celkem 90 a úhrnný obnos jich vykázán na 42.1 mil
kor. Annuity jsou vykázány dle resortů jednotlivýcl
29
article
ministerstev, nejvyšší obnáší 2.59 mil. K (koupě elek
trárny v Heiligenstaudíu), některé znějí na 80 an
i 90 let, pravidelná doba splácení však pohybuje se
mezi 25—30 lety.
Káva v roce 1906—7. 30. červnem končilo vý
roční kávové období 1906 až 1907, i neni ne
zajímavo vzhledem k obrovské sklizní, jakož
valorisační akci, která právě tímto nadbytkem
úrody byla způsobena, zrekapitulovati někter
hlavní data. Ohromné zásoby, jež bylo nutno vléc
rok od roku, tsnily stále trhy a byly trpkol. obtěž-
kací zkouškou pro kapitál pracující ne trzích kávo-
vých. Jakmile bylo jisto, že sklizeň 1906—7 bude
daleko přesahovati výši normálni, volali brasilští vý-
robci hlučně po zakročení vládním, které se take
uskutečnilo a to ve formě nákupů vládních z
účelem uložení do zásoby. Tento nepřirozený pro-
středek byl tím více na pováženou, když se ukazo-
valo, že sklizeň je ještě větší než se z prvu če-
kalo (tak na př. v červenci 1906 počítalo se nejvýt
jen se 133/2 mil. pytlů, kdežto skulečná sklizeň vy-
nesla později přes 19 mil. pyulů) a když se k nákupu
užile cizího kapitálu zrovna z těch zemí, jichž kon-
sumentům se tak obvyklý předmět denní spotřeby
jako káva, měl zdražiti. Význam poslední sklizně vy-
svitá nejlépe z těchto dat, speciJinovaných pro Rio
a Santos:
Rio a Santos
30
article
Snizeň obaášela 1000 pyt
Snizeň obaášela 1000 pyt
Rio Santos
Úhrnem
19067 4241 15.292 19.633
19056 3.244 6983 10 227
19045 2.542 7.426 9 968
19034 4018 6.389 10..407
190213 3.974 8.350 12.39
1901/2 5.330 10.166 15. 496
Poslední sklizeň byla tedy bezmála tak veliká jak
obě dvě předcházející dohromady a převýšila značně
i dosavadn, rekord z r. 1901/2. Ostatní brasilské pro-
venience (Bahia, Viktoria) vydaly 550.000 pytlů, takže
celková brasilská sklizeň 1906/07 pačí se na 20.189
mil. pytlů. Obrovské dovozy vykonaly ovšem ne
zbytně vliv na ceny, zejména kdýž obchod jen s vel
kou nedůvěrou hleděl na projekt valorisační. Nejvyšš
a nejnižší cena běžného zbož. byla v Hamburku
1906/7 4034, resp 2634, 1905/6 411/4, respa. 34
a 1904/5 411/2, resp. 311/4 feniku. Nejvyšší cena 190
až 1907 byla znamenána koncem července, nejnížší
18. dubna. 29. června 1907 znamenala dodávka čer
vencová 281/4 fen., t. j. n 81/2 fen méně než 30. června
Rio Santos
Bahia
Hamburk
Viktoria
31
article
1906. Pokles je tedy velmi značný, třeba by neobsa-
hoval nejnižších cen po velké sklizni 1901/2, kdy
znamenáno 27 feniků a v létě 1903 dekonce 2429
fen. Ovšem nesluší zapomínati, že dobré kvality po-
hetového zboží neklesly letos v ceně stejnou měrou
Připočte-li se ještě sklizeň ostatních výrobních státo
úhrnem asi 312 mil. balíků, obnáší světová produkc
asi 233/4 mil., kdežto světová spotřeba sotva dosáhn
171/4 mil. bal. ( z toho Spoj. státy asi 81/4 a Německe
332 mil. bal.) Viditelné zásoby v červnu poprvé —
arci jen o malé množství, totiž 43.000 pytlů — po-
klesly na 16.3 mil, pytlů. Zbývá však po srážcez
mil. (dle některých zpráv 8 ano i 9 mil.) pytlů, jež
zakoupil stát Sao Paulo a jež dle programu maj
event. i letos býti držány mimo trh (ovšem stačí-l
finanční prostředky), téměř tolik zásob k disposie
jako počátkem 1906/7 (9.972 mil. pytlů). Sklizeř
1907/8 odhaduje se na 11—14 mil. v Riu a Santosu
Sao Paulo
Rio
32
article
Jako po r. 1901/02 následovala druhá tehdy největšt
sklizeň, je zcela dobře možno, že také sklizeň 1907.
dopadne bohatěji nežli předpokládají původci valori-
sačního plánu a než jim bude milo. Za této situace
a zjeveného přeplnění trhu bude odbyt vládních záso
nejvýš obližným úkolem
Sčílání povolání a závodů v Německu r. 1907.
Na základě zák. z 25. blezna t. r. bylo vykonáno
v Německu letos opětně všeohecné jednotné sčítání
závodů a povoláni obyvatelstva (první celoříšské bylo
v r. 1882, druhé v 1. 1895, srovnání obou skytlo ne-
obyčejně zajímavé výsledky) a to dle stavu ze dne
12. června 1902 (tak zv. den rozhodný). Všeobecn
stalisticko-technické základy letošního šetření uchy
lují se ve mnoha bodech od sčítání z r. 1895. Tak
ke zjišťování živnoslenských závodů bylo po-
užito dvou typů dotazníkových, a to dle toho, jsou-
v závodě zaměstnány 4 a více osob neb používá-li s
v nich motorů, či jde-li jen o závody s nejvýše 3 oso-
bami činnými a bez motorů. Formuláře pro tyto male
závody, obsahující míň a jednodušší otázky, doplňuje
tak zv. seznam domácnostní, který vyplnil
dlužno každou domácností a pomocí jehož má být
zachyceno povolání a zaměstnání všeho obyvatelstva.
Německo
33
article
Pr různorodé, v jediném závodě sloučené živnosti
bylo vyplniti zvláštní živnost. dotazník, zvláště pro
každý v sebe uzavřený a ke zvláštní části závodu
sloučený stupeň technického procesu výrobního, který
je tak utvářen, že se vyskytuje také jako samo-
slatný živn. závod a dále pro každou ku provedení
úhrnného závodu určenou, technicky v sebe uzs-
vřenou a ve zvl. oddělení závodu sloučenou doplňo-
vací, přpravnou neb zakončující práci. Živnost.a
zomědělské závody byly zvláště rozeznávány. Pro
zemědělství musily býti od všech osob, které hospo-
daří na rolnicky neb lesně používané ploše — třebas
i nejmenších rozměrů — a dobývají výnosu, vyplněny
zvláštní dotazníky rolnické a lesní. Dle toho
dotazník takový vyplnili v připadě pachtu pachlýř
při deputátu deputátník, v případě služebního pole ten,
jenž pole jakožto části svého služného používá ap
34
article
Současně sčítán byl i dobytek, pokud se ho v země-
dělských závodech používalo. Vedle soukromých byly
zjištěny i živn. a zemědělské závody veřejné (říšské
státní, obecní atd.) bez rozdílu, zda jsou provozovány
po živnestensku čili nic. Pro sčítání sestaven nový
„pořad“ různých druhů povolání a živností, který
v podrobnostech uchyluje se od klasifikace z r. 1895
jak členění povolání, tak zvláště systematíka sociál-
ního třidění (postavení v povolání) doznaly podslat-
ného rozšíření. (,Stat. zprávy“ c. k. stát. ústř. ko
mise.)
Anglický zahraniční obchod. V měsíci červnu
t. r. činil dovoz do Anglie 47,810.648 lib. šterl., t.j
o 71.005 lib. šterl. méně než v r. 1906. Vývoz čini
40,209.295 lib. šterl. a vykazuje vzestup o 2,318.07
liber šterl. Dovoz vzrosti v květnu o 1,201.692 lib
šterl., vývoz o 6,532 732 lib. šterl. Na poklesu do-
vozu v červnu mají podíl potraviny 581.658 liben
šterl., výrobky 875 848 lib. šterl. Oproti tomu vzrostí
dovoz surovin, zvláště bavlny o 41 1 mil. lib. šterl.
Na vzrůstu vývozu má podíl uhlí 1,106.896 lib. šterl.
železo a ocel 993.222 lib. šterl, kovové zboží 262.999
lib. šterl., výrobky elektrářského průmyslu 262.377
lib. šterl., stroje 449.591 liber šterl, bavlněné zboži
589.469 lib. šterl.
Anglie
zemědělský závod veřejný
35
article
XIV. mezinárodní kongres pro zdravovědu
demoprafii koná se letos ve dnech 23.— 29. září
v Berlíně. Sjezd raditi se bude v 8 sekcích, a to
I. hygienická mikrobiologie a parasitologie, 2. zdravo-
věda výživy a hyg. fysiologie, 3. zdravověda dět-
ského věku a školy, 4. byg. povolání a péče o pra-
cuj cí třídy, 5. potírání nakažlivých nemocí a péče
o nemocné, 6. zdravověda bytů, osad a vodstev, do-
pravnictví, opatření záchranná, 7. vojenská, osadní
lodní zdravověda, 8. demografie.. Celým rozsahem
spadá v rubriku naši sekce posléz řečená (předsed-
nictvo sestává ze slavných statistiků van der Borghla.
Boeckba a J. z Mayrů), z jejihož programu vyjímáme
zvláště tato themata: úmrtní tabely pro Německo,
průměrný věk lidský, úmrtnost kojenců, statistika
rodin, rekrutů, vnitřní i zahraniční stěhování, schema
nemocí pro sociální statistiku, úmrtnost a blahobyt
bytová statistika, četnost a následky úrazů dle nej-
novějších šetření, úbytek plodností a j. v.
Vývoz antomobilů z Francie. Jaké mimořádné
důležitosti nabyl vývez automobilů pro francouzské
hospodářství, ukazuje jasně výkaz o vývoze v roce
1906, dle něhož v tomto roce činila hodnola vyve-
zených francouzských auiomobilů 137.856.000 franků
Vzrůst tohoto vývozu byl obdivuhodný. „V roce 1899
činil asi 1.749.000 fr., roku 1900: 9.417.000 fr., roku
1903: 50,837.000 fr., roku 1904: 71,034.000 franků
roku 1905: 100,521.000 franků a roku 1906 obná-
šela 137.856.000 fr. Mezi odběrateli francouzských
Boeckba
Mayr
Berlín
Německo
Francie
36
article
automobilů stojí v prvé řadě Anglie, která jich kou-
pila v r. 1905 za 49.7 míl. fr., tedy polovinu. Pak
následují Německo, Belgie a Spoj státy.
Vöelařská výstava a věelatský sjezd v Novém
Městě nad Met. za protektorátu sl okresního zastu-
pilelstva a čestných členů výboru pp. Otakara Janety,
c. k. okresního hejtmana a JUDra. Jana Vostřebala,
starosty v Novém Městě n. M. Aby mohli včelaři se-
znati, jaký pokrok ve včelařství v posledních letech se
stal, a aby byli noví příznivci a pěstitelé tomuto
odvětví získáni, uspořádá včelařský spolek v Novém
Městě nad M. velkou včelákskou výstavu, která bude
zahájena dne 25. srpna 1907 a půl 10. hodině do-
polední a potrvá do 8. září t. r. včetně a má ob-
sahovati vše, co se včelařstvím souvisí. Prolo zveme
každého, kdo něco vystavovati může, aby dle mož-
nesti brzy, nejpozději však do 10. srpna t. r. jednateli
výslavního výboru p. Jos. Švorcovi, učiteli v N. Městě
n. Mel., oznámil, co vystavovati míní. Každý předmět.
jehož ve včelařství s prospěchem užiti lze, jest vítán.
O hojné odměny výstavní, jako: o medaile státní,
zemědělské rady, Zemského ústředního spolku včelař-
ského, diplomy i odměny peněžitě jest postaráno. Čle-
nové jurý vystavovati budou bez nároků na ceny. Do-
prava předmětů výstavních zpět bude bezplatná. Po-
platek z místa ustanoven na 2 K za 1 m2, členově
spolku neplat. ani z místa, ani vstupného. Vystavo-
vatelé jsou od vstupného též osvobozeni. Novinky
předměty méně známé musí býti opatřeny nápisem
a poučením o jich upotřebení. Každý vystavovatel
nechť zároveň zašle svou firmu k výstavním před-
mětům, neb mu ji výstavní výbor za levnou cenu
obstará. Týž obstará i vybalení a umístění zaslaných
předmětů, jakož i zabal předmětů zpět zasílaných.
Janeta
Vostřebal
Švorc
Mel
Anglie
Německo
Belgie
Nový město nad Met
Nový město můj
Nový město
m 2
37
article
Předměty výstavní musí býti dodány na výstaviště
neb zdejší nádraží nejdéle do 21. m. srpna t. r. Vý-
stavn, předměty ze včelařské výstavy v Sušící dojdou
v čas, budou-li hned po jejím ukončení poslány jako
rychlozboží. Menšl neb cenné předměty musí býli
upraveny, aby se mohly připevniti. Výstavní výbor
postará se o náležitý dozor, ale za možnou ztrátu
ručiti nemůže. Před ukončením výstavy nesmí býti
vyslavený předmět z výstavy odstraněn, leč by jiným
takovým byl nahražen. Jako rukověť návštěvníkůme
výstavy bude vydán katalog. S výstavou spojen bude
včelařský sjezd všech sousedních jednot včelařských
dne 25. srpna přesně o 1/42. hod. odpolední.
Menšl
38
article
Pošumavský domácký průmysl snaží se Národní
jednota pošumavská povznésti na výši konkurenční
schopnosti a technické vyspělosti. Nejnověji učiněn
pokus se šumavským hračkářstvím, jehož výrobky
na českém trhu úspěšně se ujímají. V ústřední kance-
laři možno si prohlédnouti vzorky dřevěných koní
houpacích a na kulečkách. Upozorňujeme zvláště
české obchodnictvo, by příležitosti této ke shlédnutí
vzorků použilo. Dotazy zodpoví ochodně zmíněná
kancelař Národní jednoty pošumavské v Praze-II., ve
Vodičkově ulici č. 26
Konkurs byl prohlášen krajským soudem v Kut-
ně Hoře na jmění Adolfa Stránského, obchod-
níka v Kolíně. Konkursní komisař přednosta okres-
ního soudu v Kollně, správce dr. Reimann, advokát
tamtéž. Schůze věřitelů 13. července, přihlášky do
10. srpna, rok likvidační 17. trpna. — Dále byl kon-
kurs prohlášen krajským soudem v Mostě na jmění
Emmy Jakschové, obchodnice v Bílině. Kon-
kursní kamisař přednosta okresního soudu v Bílině.
správce dr. Egermann, advokát tamtéž. Lhůty 13.
července, 16. a 22. srpna.
Trhy peněžní.
V Praze, 8. července. Oficiální záznamy znějí
Zástavní listy české byp. banky 590
„ » » 31/2
Základní úpisy české zem. banky 49%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
„ , . . , . (v K) 49%
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4%
.. . (v K) 4 0
Stránský
doktor
Reimann
Jaksch
Egermann
Praha
Vodičkův ulice
Kolín
Kollně
Most
Bílina
II
krajský soud v Kut
Kon
okresní soud v Bílina
39
article
Žel. . » » »
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy , „ ,
Zástavní listy I. mor. spořitelny
» » hal, zem. banky
Kom. dl. úpisy . »
Železnič. , » . » .
Zást. listy Hal. akc, byp. banky 4 /2
„ „ Rak.-uherské banky
» » Dolnorak. byp. ústavu
34/2
Kom. dl. úp. »»
31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky
Prior. obl. spol, rak. míst. drah
Ruská stát. půjčka z r. 1903
4.2 e
Únorová spol. renta (v pap.
4.90
Dubnová
(ve st.
Květnová „ ,
(v pap
Červencová spol. renta (ve stř.
Rakouská zlalá renta . . .
korunová renla
» investiční . . . 31/1
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česka banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . ..
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská ůvěrní banka . .»
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Kralove
Živnostenská banka
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko-uherská banka ..
Českomoravská strojírna . .
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . ,
Podolská cementárna . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raď. v Modřanech
» » tov. orient. cukrov.
Prior
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Poldin
Hradec
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Český průmyslový
Hal . akciový
uherský banka
Český eskontní banka
Česko banka
Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
ůvěrní banka
eskontní banka
první český akciový
hypoteční banka
železářský společnost
e únorový společenský
40
article
Renty
šprocentní papírová květnová ..
42procentní » únorová . .
4procentní stříbrná lednová . . .
4.2procentní , dubnová ..
4procentní zlatá rakouská . ..
4procentní korunová rakouská ..
31/zprocentní korunová (invest.).
4procentní zlatá uherská . . ..
4procentní korunová uherská . .
3l/zprocentní kor. (invest.) uher. .
ruská půjčka . . . . . . . .
41
article
Pražská bursa.
43
article
Penize
103 . 20
44
article
104.—
99 25
101.—
98 25
98 25
98.25
98 25
98 35
45
article
98 25
100 —
97. 75
97 75
97 75
97.75
97 85
99.75
46
article
100. 75
100 75
47
article
9975
100. 30
100.—
49
article
97.80
98 90
101.75
97.50
102. 25
96 75
100 . 25
50
article
97 90
100.75
96 5
101. 25
95 75
100.—
52
article
97.90
90. 75
98 20
53
article
98 90
91 75
99 20
79.40
83.65
98.55
98 65
97 70
97 65
115 60
97 70
86.70
54
article
78 40
83 15
98 35
98.45
97.5
97 4
115 6
97 50
86 5
56
article
241. 5
41 4 —
150.—
57
article
415 —
160.—
384.—
528.—
280.—
460.—
242.50
572.—
1825
860.—
408.—
58
article
382.—
524.—
260.—
445.—
241.5
571 —
1815
845.—
454.50
143.—
825.—
200.—
430.—
2620
260.—
59
article
144.—
875.—
203.—
434.—
2639
280.—
60
article
Videňská bursa
61
article
Závěrečné kursy
8. července 6. červee
97.50 97 50
98.35 98.35
97.45 97.45
98.45 98 45
116.60 115. 50
97 50 97 50
82.80 86.5
111.30 111.15
92.85 92 85
81.20 81 25
83. 15
83 25